Periodikum ALTO Viewer

1

měsíčně . čtvrtletně půlletně . celoročně

2

Vychází každý den mimo v neděli a evátek o 3. bod. odpolední. Předplácí se v administraci v Ostrovní ulici číslo 1508—11. poštou: v Praze: , 8 „ 30 „ . 6 „ 60 „ •18 „ 20 „

Praha

3

lumuuo . tir „ ал' „ *\ß „ щ

4

DOPISY frankované a podepsané přijímá r e d. a. 1c c e v Ostrovní ulici Čís. 1508—II. Ruknpisův nevracíme a nepodepaaných nedbáme.

e d . a . 1 c c e

5 REKLAMACE

REKLAMACE pečetěné poeýlány nefrankovány.

6

budtež neza

7

Jednotlivá čísla 5 kr 8 nedělní přílohou в kr.

8

Inseráty počítáme nejlevnéji.

9

ČÍSLO 72.

10

V Praze, ve čtvrtek dne 29. béezna 1894.

Praha

11

Ročník XXVI.

12 article

vécech velmi choulostiví. Vedle toho každému sedlákovi a živnostníku v Alsasku bije do očí, či spíše na kapsy značně menší daně, nežli ve Francii, kdež ohromné státní dluhy a stálé zbrojení pohlcují všecken pot občana. Jednak tedy kapsa, a jednak i opatrná politika Německa smiřuje Alsasany se skutečným stavem věcí. Posledně v zemském strassburgském výboru byl od konservativců učiněn návrh, aby každá obec měla právo, povolali si do své obecní školy školní bratry, anebo sestry. Faktum je, že německá vláda školním kongregacím neklade v jejich půso beni valných překážek. Nevíme dosud s jakým výsledkem návrh konservativců v zemském výboru se potká. — Katolíci francouzští začínají již katolíkům v Alsasku záviděli, což jest pro francouzské chauviniaty věcí velmi povážlivou. Ovoce škol atbeisticbých začíná se jevili skoro již na všech školách — o vysokých ani nemluvíme. Ty již dávno jsou profesory atheismem otráveny. Veliké roz hořčení způsobilo sakrilegické přijímání na lyceu v Duci.

Alsasko Francie Německo

13 article

Zde totiž jeden studující z lepší rodiny při povinném přijímání zneužil svaté hostie způsobem svrchovaně pohoršlivým. Rozpíchal a rozkrájel ji, aby prý viděl, po- teče-li z ní krev. A žák ten není prý jen samotným. Na ústavě tom pannje prý již od .drahné doby atheistická propaganda. Specielně ve zločinu tom měl ničemník ještě dva kumpány za spoluvinníky. Nejhorší při tom je, že o saknlegiu tom věděli profesoři a že ke všemu — mlčeli. Zločin ten stal se již 13. března. Je to, jak praví „La Croix du Nord* ,1a conspiration du silence*. — Ubozí rodičové posýlají syny sve v plné důvěře na gymnasium, kdež se z nich stávají velmi záhy atheisti. — V atheismu naprostém odcbovává se na školách laických třída dělnická, jež zvrhajíc se v anarchisty, činí si z hanobení a okrá dání svatyň řemeslo. Nemine již ani dne, aby někde v kostele nebyla spáchána loupež, anebo zhanobeni nejnestoudnější.

Croix jít Nord

14 article

,La Verité* o tom píše: Je zjištěno, že ve Francii utvořila se conspirace „zášti infernální“, к níž náleží již i ženy. Ve svátý týden pokusily se zde ženy Satanovy v kostele Notre Dámském o zhanobení sv. kříže. Na Zelený čtvrtek pokusily se do stati do své moci způsobem saknlegickým sv. hostie. Kněz jeden před několika lety tvrdil, že ve třídě sv Sulpice jsou 22 oltáře za svěcené dáblu, к jehož poctě noční dobou pořádají se saknlegie. Mají též svoji ďáblovu mši, již nazývají : černou mší. V Paříži provádí se zvláštni saknle gifký průmysl. Utvořily se totiž kroužky kabalistů a okkult stů, kteří snaží se do svých rukou dostali hostie, aby na nich pá chali hanebnosti. A aby je dostali, najímají si к tomu ženy bídnice, jež pod rouškou pobožnůstkářství snaží se sv. hostii dosici. Na sv. hostie drží se pravý trh, na němž ostatně Jidášova odměna jest velmi malá. Co se nedávno stalo ve chráme Netře Dámském, naplňuje křesťany hrůzou. Je to pravé spuštění na místé svátém. Je to kon- spirace sakrileje a lži, jež rozšiřuje se bez- četnými brošurami a novinami Vláda pronásleduje pouze tisk, brojí li proti ní, ale o náboženství může každý psáti věci sebe horší. Na Veliký pátek slavili anarchisti ve svém „maíson du peuple* na Montmartru své jitrnicové body Na satyrickém menu mèli napsáno : Saucisson (jitrnice) à la Spuller; choucroute jambon (šunku) à la Dupuy ; Cotelletes Rtynal ; Pox de vinš à la Constane. К hodům těmto přislíbili

svatý . kříž Jidášův Rtynal Pox Francie Notre Paříž Montmartre Le Veritý le Spuller le Dupuy

15 article

Paříž. I V Praze, 28. března. (Školské řehole ve Francii a v Alsasko. —j i пщп-тгп-гтп-т- ao.u.i* v.»«-« «v- Sakrdegje mesi .indent, - Hostin, anarchistů dÄTÄ““ ^Г^пТу^'ГрГвйГХГпоиТřádnTu na Veliký pátek Konečně jeité slovo o pastora manželku, rozenou Angličanku, в níž mél sednárí Dideovi.) ftfí ditky, která nyní musí se živiti šitím.

dätä Angličanka Paříž Praha Francie Alsasko

16 article

Katolíci v Alsasku začínají se víc a Hned po rozvodu в ní oženil se se šerednou více smirovati se skutečným stavem věcí, | a neduživou, ale velmi bohatou dámou, po totiž aunexí к Německu. Pohnutkou jim | níž doufá všecko sděditi. Nyní Dide upírá, к tomu je brutální pronásledování církve že zednářem není, avšak listy mu veřejně vůbec a školních řeholí zvláště ve Francii, jdokazují, že zednářem byl a že ale vy- Katolíci v Alsasku a Lotarinsku jsou v těch ' stoupil. Pastorem též více není, protože ve

Pastor Alsasko Německo Francie

17 article

kilogramft ryb, o 30 000 kilogramů více nežli loni. Ku charakteristice pastora Dide-a do- liké bohatství jeho paní dovoluje mu žiti bezstarostně.

18 article Listy z Ameriky.

Listy z Ameriky. (Poslední slovo oikolní otéioe.)

Amerika

19 title

Politický přehled vnitřní.

20 article Ahuapcc, W, 14. února 1894. (Pův. dopis .Čecha“.)

Ahuapcc, W, 14. února 1894. (Pův. dopis .Čecha“.) V čísle 21. ,čeoha“ byl jsem osnačen jako šiřitel nepravdivých správ o delegátovi roegr. Satoliim, jako bych byl jeho osoba sni iovai, a jako bych nesprávné byl líčil náš knltnrní boj o škola katolickou. Kdokoli můj poslední list četl, najde napsáno, ie osoknoit nčenébo delegáta jest velmi milá, dobrosrdečná; že v tom Ite hledali příčina, proč msgr. Satolli n sv. Otce jest tak velioe oblíben, a že všade, kde se delegát nk&še, přes příkrý boj jeit jako sástnpce sv. Stolice nadšené vítán, coš se také stalo, když к nim do Greenkay sajel, kdež na počest jeho nádherný královský průvod uspořádán, jakéhož snad to město ješté nevidělo. Salva omni reverentia nemůže vžak nikdo na světě npřít, kdo události posledních dvon let sde ve Spoj. Státech sná, že poslání migra Sstolliho, potkalo se в výsledkem neutěšeným, čehoi jedinou příčinou bylo, ie opadl úplně v ruce liberálně-katolické atrany, ■ jejthoi podraží teprve poslední dobou se vymykévé — doorejme, že ne poadě.

Ahuapcc Čecho Satolii svatý . Stolica Salva

21 article

Mfgr, Satolli není více za jedno se stra non, která chce scstátcit všecky katcl. školy a od toho času, co přišlo z Říma rozhodnutí (v květnu), že sásady konciln Balt m. III v úplné platnosti zůstávají, několikráte ve prospěch katolické školy mluvil. V jedné svá řeči (o Vánocích) vyslovil své podivení nad tfm, jak se mohlo státi, ie byl kdy považován za nepřítele školy katolické. Na to odpověděl list „Wanderer“ (a jiné listy v témie smys n) : „Pravda jest, ie silně bylo o tom pochybováno, ie by byl vsnešený pán pro katoliokon školo dle smyslň končila Baltim. III., a všeobecně se sa to mělo, ie jebo smýšlení je ve prospěch hromadného za mrňování ftrnfoh ikol za školy státní (Faribault). Tento vieobeoný názor zakládal se na oněch známých 14 srciknlíoh (delegátem při- aesenýcb), totii na toro, oo se pod tímto jménem vyrozumívalo. Toto mínění bylo posilněno výkladem, který těm artikulím stranníci veřejných škol (strana Irelandova) prismovali, a proti kterémuž výkladu delegát nikdy veřejně nevystoupil, a jeité vfoe veřejnými delegátovými výnosy naproti biskupům, kteří katolickou ikoln sestávali, a kteří kn konciln Balt. věrně stáli.“ — Facts loqnnntnr, cose stalo, je známo, a v historii ispiáno a nemůže se ode stát ani odepsat. Katolické noviny, zastávající katol. škola, byly stihány, — kdežto malá nepatrná frakce novin liberální strany, která, jak jsem vám již ve výňatcích ukázal, anřivě napadala biskopy a jmény nehezkými je poctívala — ani dost malo napumeoota nebyla — měli volné slovo až do nejkrajnějiíoh krajnosti. Ano v poslední době, když mtgr. Satolli veřejně vystoupil ve prospěch katolické ikoly, odvážili se na sv.

Satolli Irelandův Řím Balt Fact loqnnntnr

22 article

Otce samého. Jestliže prý Oo dovolí, aky jebo sástcpce takto mlnvil proti svémn dřívějšíma program n, pak již není sv. Otec světlem 19. století, slava jebo na vidy stračena I („Schrecklich!“ podotkla к toma „Uolnmbie“.) Škoda, která tím „Knltnrkampfem* proti katolické škole způsobená nedá se tzk snadno vyliěit. Bitknp Me Qiaid z Roohestrn ve veřejné řeěi pravil ie tím neblahým bojem naše katolické školství na dvacet 1st bylo cdraieno zpět. Lid ! středky, které jzoo dělnictva к disposici. Jest vrtkavý pohoršen příkladem shora to ved e agitace a crganisace hromadná stávka, stával se neteěným kn škole katolické. Mnozí i Vůdcům strany se nkládá, aby ušinili vše, by přijití socialističtí doputovaní Sem bat a Clo-{takoví brali své dítky ze škol katolických a. v dohodnutí se ■ dělnictvem prohlásili poče í vis Hugues, ale vg poslední chvíli ti to posílali do stitníob ; na některých místech se hromadné stárky jako poslední ^prostředek, rozmyslili. Zábava při koncertě byla velmi to dšlo po steoh. I já pooítil ráno tn bolestně kdyby tvrdošíjnost vlády a občanských stran nucena.^ Avšak o 10. hodině byl sál již při stavbě nové školy loňského roka, kollekta dělníky к tomo donatila. Návrh ten byl přijat prázdoý. ve prospěch školy dopadla bídně. Liberálně- 66 proti 42 hlaaům. Předseda po té prohlásil,

Otka Hugues Schrecklich škola katolický a Bitknp I Qiaid

23 article

O sv. týdnu prodalo se ▼ Paříži 160.000 katolické noviny se postaraly časně o to, aby že sjead jest povinen vlaatní avé důstojnosti vše, cokoli proti katolické škola shora mluveno jakož i aéjmftm dělnictva, aby menšina podro* • jednáno bylo, oo nejdříve a oo nejvíce rozšířeno bylo. Pohoršení dané nelie tak snadno napravit. Jak jsem jii v posledním dopise podotknul, ani po uveřejnění roahodnotí sv. Otce ve pro- spéch katolické školy ve smyslň Косо. Balt. Ш. nenstala liberální strana tvrditi, ie ona xvítěaila a cvičila se dále pilně ve Faribaul- tovéní. Však dostalo se jí v pc sledním čase rozhodné poráiky a to přímo z Říma. Jeden z hlavních toti přívrienců strany Irelandovy Rev. Patrio. Cirrígap, farář v oboi P. Marie V Hoboken (N. J.) chtěl na vidor svémn biskupa

svatý . Otka Irelandův Marie Paříž Řím Hoboken Rev

24 article

(Wigger) s-on škola, kteroa nákladem 112 tisíců postavil, státu prodati sa jeden dolar. Biskup Wigger uviem kněze toho přísně varoval, aby takon věo neěinil. Nicméně aaěal onen kněz vyjednávat • protestantskou školní radon, a kdyi tato katolickému kněat nedůvěřovala, zasadil se spoln s jiným o to, aby v zákonodárném zboru státním věo projednána byla, však návrhy dané propadly. Na opětr.on sápověď se struny bisknpa, apelloval kněz Corrigan к monsign. Satoliimu, a tento dav te lichotivými slovy přemluvit, napsal biskupovi list, v néroi mn radil, aby žádosti onoho kněse povolil. Biskop pak poradiv se se svým konin tory, nzaal za dobré neposleohnonti rady delegátovy. — Kněz Corrigan obrátil se nyní přímo na sv. Otce Ve svém psaní vyzýval sv Otce přímo, aby bisknpovi Wggerovi p o r n- ě i 1, aby knězi Cjrriganovi nedělal v jebo školních plánech žádné překážky, Sv. Otec podal toto spellaci kardinála Ledoohowskéma, předsedovi propagandy. Tento sobé opatřil dobrozdóní bisknpa Wiggers. — Ve zvláštní sobůzi Propsgandy schváleno jednání biskn povoa nenošení kongregioe podepsáno sv. Otoem Kněz Corrgan pevně věřil, ie zvítězí proti svémn bisknpovi, ale Pán Bůh nsoudil jináče.

Corrigan svatý . Otka Cjrrigan Ledoohowskéma

25 article

Poslal na něho smrtelnou remoo, z které ten kněz více nepovstal. Před smrtí svou smířil se se svým biskopem, a bisknp Wigger sám téboš kněae, který mn tolik mrzutostí e nesnází způsobil, svátostmi nmírajícíob zaopatřil 1 Když přišlo rozhodnutí z É ma proti prodání farci ikoly státu, a zároveň pochvalné nsnání. ie biaknp o zachování katol. škt ly se stará, byl kněz Corrigan jii v hrobě. Drnbá to rána proti liberahanjícímu proudn ; proti Faribanltově soustavě. Jeden přesmutný výsledek Knlturkampfi proti katolické škole nám zůstal. Jeetiť to za- loieni tajného spolku „American Protective Associati! n*. Ůdové té sveřepé společnosti založené kn potlačení katolické církve v Americe, nazývají re dle začátečních plemen jména spolkn apaisti. (A. P. A.—isti.) V Praze, dne 29. března

Wigger Corrigan Amerika Praha American Protective Associat

26 article

František Josef I. a Vilém II. Včera večer odejel J. V. císař a král do Opa tije, aby sde navštívil císaře Viléma II. a jebo rodina. Dle pregrama рак odjede náš císař do Vidné již zase dnes večer. Císař německý vyjd J. V vstříc až do Mattcglie.

František Josef Vilém II císař Vilém

27 article

Delegace. Na včerejší společné konfe renai vlád uherské a rakouské bylo nstano- veno, aby delegace byly svolány koncem května t. r. Společný rozpočet byl opět zvýšen poža davkem nových výdajův na vojsko.

28 article

Ke katolickému sjezdu rakouskému, jenž jest projektován na srpen t. r., bndon předběžné porady konány dee 4. dubna ve Vídni. Základnon rakocských katolických sjesdův mají na příště býti samy katolické spolky rakouské a sjezdy ty mají býti ivo'6- vány a řízeny jako valné hromady všech katolických spolkův rakouských

Vídeň

29 article

К socialné-demokratickému sjezdu ve Vídni. Véera odpoledne bylo hlasováno o podaných návrzích. Násrh předsednictva, ab/ sjezd vyslovil se v zásadě pro ofcecnon stávkn, nedotýkaje se při tom otázky jejího nsknteč něnl, byl schválen všemi blasy proti jedDomn. Dr. Adler podal tento návrh : Sjezd zamítá t rozhorlením vládní volebn< oprava, v nlš spatřuje ponze posměch dělnictva. Sjezd prc- hlsšnje, ie se £bnde domáhat! všeobecného rovného a přímého volebního práva všemi pro- bila ae tomuto nanesení většiny. Za bouřlivá pochvaly přijat byl návrh předsedův všemi hlasy proti dvšroa. Na to podal ^dr. Adler ješté tento dodateiný návrh: Kromě všeobec ného volebního práva bodii ae také domáháno oamihodinné doby pracovní a to především organisovanými horníky, kteří mají největší naděje na úspěch a kteří v zépese za oimihodin- non dobn pracovní mají se podporovali. Návrh tento přijat byl 82 proti; 16 hlaiům. Návrh, aby při generální stávce přestala se piatiti činše, byl samltnot. Na to jednáno o doplněni orgsnisaoe dělnictva. Smetana z Cech prohleinje ie čeští dělníci mají jii avon organizaci, na níi ae nanesli v Budějovicích, ie však přidrží ■e dělníkův oatain'ob.j Paní A tmannova ze severních Cech iidá, aky ženy mohly se státí důvěrníky organizace. Jednání o organiaaoi bylo pak přeraženo a bade se v něm zítra po- kraěovati.

doktor Adler Smetan Vídeň Budějovice

30 article

Z Horních Rakous. Jak známo, zři- zaje linecký biskup Doppelbsner v Horních Rakonsíoh gymnáziom. Proto pak, ie místo, kde toto gymnasium bnde zřízeno, není dosnd nrčeno, neházejí se o ně města různá. V ně- meoko-iidovském liberálním tiská nyní působí velikon sensaoi faktem, ie se o toto biskupské gymnasiem nebásejí i města, kter&i byla desnd stále považována za města liberélnf, t. j. protikatolioká. — Dne 1. dnbna bade miti katolioko-politioký spolek v Brannavě schůzi, jíž se zúčastni též poslanci dr .Gessmann a dr. Lneger. Dr, Larger premimi o tbemztě „parlament a lid v Bakonskú“. Z Haliče. „Gazeta Narodowa“ má zprávu z Ěíma, že P. Stojalowski, jenž i kněžského úřadn byl zbaven a zvláštním pastýřským listem tří biskupů byl proakribován, rozhodna- tím sv. Otce v úřad svůj opět má býti dosazen. Polské biskupy mnsí však Stojalowski odprosili a příslušným církevním trestom odpykali svou vinu. — Metropolita Sembratovič, jak ozname jí ze Lvovs, zřizuje prý mezi haličskými Rusíny vládní itrann. Účelem této strany jest, aby čelila stranám poslance Ro- manezoka, jenž pro to agitnje, aby ae Bntíni na říšiké radě přidali ke koalici rakouské.

doktor Gessmann Lneger P Stojalowski Sembratovič ro Horní Rakousy Halič Gazeta Narodow

31 article

KoŠUt. O Kcšntově pohřbn v Tcrině oznamuje K.-B. ze včerejška : Pohřeb konán dopoledne za četného účastenství obyvatelstva. Před protestantským chrámem postavila se ika- drona městské gardy. Na rakev bylo položeno nesčíslné množství věncův. Studenti v parádním kroji konali čestnou stráž o rakve. Rodina Košntova, prefektové, starosta města a ostatní zástupci města Turins, depctace uherského parlamenta, města Pešti a jiných nberikých mést, university atd. zúčastnili se pohřbn. O 10. hodině byl obřad v beatele ukončen. Kd; ž pak průvod došel na nádraží, alarcela města Tarine mitvola Košatovn odevzdal náměstka starosty peštskébo, načež o tom podepsán protokol. O 11. bodinš 35 minnt byD pohřební slavnost skončena. Rakev а Ко - šotem byla edvežena ve zvláštním vlako. — Drnbý zvláštní vlak byl nak pro účastníky pohřbn — S mrtvolou svého otce přijedon do Budapešti též Kcšntovi synové František a Lo dví к Theodor. Tento sůstane v Badapešti jea tři dni. František Koint zůstane tam asi 14 dní a pak odjede do Tnrina, aby tam pořídil avá záležitosti Praví ae však, že se vrátí zase do Budapešti, kdež mu и jisté společnosti nabídnuto bylo místo. Politického života v Uhrách míní se (účastnili poknd to jako neposlanec může nčiniti. Poslancem mohl by býti teprv od 1. led'a rokn 1896, poněvadž moti nejdříve získali občanské právo. — Arcivévoda Josef složil předsedniotvi rjeckébo polka tnristů, poněvadž demonstroval pro Koiut*.

Košut Kcšntův František Lo Theodor Koint Josef Turins Pešť Budapešť Uhry

32 title

Politický přehled zahraniční.

33 article

KoSut a katolická církev Ze Stoličného BMebradn zpráva přichází, že tam po tři dny trvají demonstrace před bisknpskon residencí proto, že na residenci není vztýčen za Kuinta černý prapor. Policie zatkla dvě osoby.

34 article

V Praze, dne 29. března.

Praha

35 article

Velikonoční svátky a socialisté V Paříži. Přes mnohé hroaby anarchistů nedali se Paříianá zdrželi od návštěvy chrámů ve svátý týden a ve svátky velikonoční. Naopak byly právě v tyto dny všecky chrámy přeplněny. Přečetná postní kázání ve chrámech poslouchalo více věřících než kdy jindy a více než indy věřících přijalo tv. avátoati. Socialisté tedy jaon více hněvem naplněni než kdy, n

Paříž