1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v uterý dne Z1. prosince 1904.
Praha
4
article
Na ranaí a odpol. Histy
předplácí sut
v Praze v administraci
na měsíe . . . . .
na čtvrt leta . . . .
s dvojí donáškou
na měst
na čtvrt leta . . . . 7 K 50h
ve fIlislkichs
2 K 00h
na měsíc . . . . .
Poštou:
na měsíe .
.. ke
na čtvrt lela “ . . . :
s dvojí zásllkon
a něat-
na čtvrt leta . . . . 11 K c0n
Praha
5
article
Válka.
Válka.
Mikado děkuje loďstvu.
Japonský císař zaslal admirálu Togovi výnos,
ve kterémž praví: »Dovídáme se k velikému
uspokojení, že naše torpedové loďstvo
svým úkolům u Port Arturu plno
měrou dostálo, při čemž ve dne v noci
vzdorovati musilo nebezpečím bouří a nepřátel-
ské palby. Navzdor těmto obtížím podařilo se
mu, že za vzájemné podpory úkoly sve
bez nejmenšiho zmatku provedlo.
Vzali jsme toto statečné a obětavé konání po-
vinnosti s radosti na vědomi a projevujeme za
ně torpedovému loďstvu své plné uznání.
Slech o zamýšlené kapitulaci.
»Reuterova kancelář« rozeslala z Nagasaki
telegram, ve kterémž se praví: Z Dalného ozna-
mují sem, že Rusové učinili návrh, že by
Port Artur oblehatelům odevzdali,
kdyby jeho posádce a foďstvu ná-
vrat do Ruska byl povolen. Avšak
Japonci prý tento návrh zamítli.
Z mandžurského bojiště.
Generál Kuropatkin zaslal dne 23.
prosince do Petrohradu zprávu o šarvát ce,
kteráž se při obhlídce strhla u vsi Bjaňuputse.
Čásť ruského oddílu vnikla do vesnice, kdežto
druhá japonských náspů se zmocnila. Japonei
provedli několik protiútoků, ale byli po-
každé odraženi. — Dne 21. prosince
bombardovali Japonci u vesnice Satrepu ruské
posice. Dne 22. prosince odňala ruská hlídka
Japoncům devět vozů s píci a potravinami.
Port
Reuterův
Rus
Artur oblehatel
Japonec
Kuropatkin
Japonei
Nagasaki
Rusko
Petrohrad
6
article
Dále hlásil vrchní velitel, že dne 24. Japonci
zahájili palbu na ruskou polní stráž na silnici,
vedoucí od Sincintinu do Kuanjencinu u prů-
smyku Tajpinlinského. Stráž ustoupila z prů-
smyku, ale obdrževši posilu, postoupila zase do
předu a obsadila průsmyk znovu.
Při tom ztratili Rusové 12 mužů; Japonci prý
mnohem více.
Dopisovatel »Birževých vědomosti« telegra
foval dne 24. prosince do Petrohradu z Muk-
denu: Na bojišti je celkem ticho.
Ve vsi Sosiosi objevila se asi 800 mužů čítajíeí
četa chunchuzů. Vojsko, jež proti ní bylo
vysláno, svedlo s chunchuzy boj a zahnalo je.
Ukořištilo při tom koně, voly, vepře a ovce. —
Velká čásť našeho vojska je už proti kruté
zimě opatřena, tak že je nemocných už mno-
hem méně, než dříve.
Z Petrohradu, 26. prosince. (C.-B.) Generál
Kuropatkin oznamuje císaři depeší ze dne
25. prosince, že dne 23. prosince dobrovolnici
zatlačili na jižní straně Čiantanu japonské polní
stráže a spálili dvě vesnice, kdež složeny byly
velké zásoby píce, spíže a střeliva.
Japonci obsadili Taljušatun u Por
Arturu.
Velitelství Port Artur oblehající armády
hlásilo v sobotu do Tokia, že byly obsazeny
Taljušatun a všechna před pra-
vým křídlem japonským se nale-
zající pošinutá ruská opevnění
Dobytí výšin u Hojanšakaa
Do Tokia bylo dne 24. prosince hlášeno
Armáda Port Artur oblehající d o byl a v če ra
Japonec
Rus
Birževý
Kuropatkin
Taljušatun
Artur
Stráž
Petrohrad
Tokio
7
article
výšin na východní straně Hojan-
šakaa a obsadila je. Zajatci vypravují,
že byli ruští generálové Kondra-
tenko a Ilma v boji zabiti. — Úřadní
zpráva zní takto: Oddil pravé kolonny obleha-
cího vojska obsadil pahorek na východní straně
Hojanšakaa. Nepřítel učinil ostrý proti-
útok, ale byl odraže n. Tento výboj náš
je už zabezpečen. Pahorek nalezá se as
113 míle na jih od pahorku 203metrového.
Palbou našich těžkých děl způsoben by
ve tvrzi Nori-Hsitajanhao vel k
požár.
Japonské loďstvo vzdáleno od Port
Arturu.
Admirál Togo hlásil dne 24. prosince do
Tokia, že větší čásť japonského lod-
stva od Port Arturu byla vzdá-
lena.
Nově zbrojení japonské.
Z Tokia, 27. prosince. (C.- B.) Město jest
vojskem přeplněno jako na jaře před vypuknu-
tím války. Jest ubytováno nejen v kasárnách,
nýbrž i v celém městě. Oyamova armá d
bude prý rozmnožena na půl million
bojovníků. Dělostřelectvo bude valně s e sl-
leno. Činí se zvláštní opatření pro obranu
Formosy a jižních ostrovů proti
baltickému loďstvu. Železniční spojení
s Dalným pracuje dobře. Jízda z Tokia do Ljao-
janu trvá pouze šest dnů.
Posily Ojamovi.
Z Tokia, 25. prosince. (C.-B.) Reuterova
kancelář oznamuje: V Japonsku konají se roz-
sáhlé přípravy, aby maršálku Oj-
movi za slány byly značné posily
pěchoty a dělostřelectva.
Pobyby ruských lodí.
Z Alžíru, 25. prosince. (C.-B.) Ruský tor
pedoborce »Prozitělnyj« připlul sem z Tangeru
Kondr
Oyamův
Dalný
Ojama
Reuterův
Nori
Hsitajanhao
Port Artur
Togo
Tokio
Ljao
Alžír
Tanger
Formosa
Ilma v boj
8
article
Telefonické zprávy, Nár. Listů.
Telefonické zprávy, Nár. Listů.
K politické situaci.
Z Vídně, 27. prosince. Úřadně se ozna-
muje: Císař návrat svůj z Wallsee, ustano-
vený na zejtřek, změnil; přibude již dne
večer do Vídně. V politických kruzích se
uvádí tato změna v souvislost s politickou
situacI. Přes všechno popírání na vládních
místech ujišťuje se, že jest allernativa: bu
propuštění kabinetu, nebo roz pu-
štění říšské rady. Dodává se, že panovník
si zůstavil rozhodnutí, když ministrpresident dr-
Körber po odročení říšské rady podal zprávu
o situaci, na dobu po sváteích vánočníchdo
nového roku.
Pročež se očekává, že vzpomenutá
alternativa ve dnech nejblíže pří
štích bude rozřešena. Ovšem sluší kon-
statovat, že od roku 1897 opakovaly se zvěst
o blízkých pronikavých činech exekutivy, že ale
ani jedna z nich se nesplnila. Proto dlužno také
k neurčitějším proroctvím zachovávati jakous
skepsi a míti na mysli, že v politice cislajtánské
působí síla s etrvačnosti.
Körber
Vídeň
Wallsee
9
article
Co dr. Kürber učiní.
Z Vídně, 27. prosince. Ministerský před-
seda dr. Körber ohlašuje o Vánocích roku
1904 čin: Ve své »Montagsrevue« před-
povídá, že rozhodnutí, které opověděl v roz-
počtovém výboru po zamítnutí refundací, je
zcela blízké, dodává však, že se stane
zcela ve smyslu jeho celkového pro-
gramu, že nebude násilným, nýbrž že nejen
formou, ale i vnitřním obsahem a podstatou
vyhověno bude nynější ústavě nejkor-
rektnějším způsobem. Rozhodnut
stane se konstitučně a přesně dle písmena
ducha prosincovky.
Ohláška, jak vidno, do krajní míry taju-
plná. Uherský ministerský předseda hr. Št.
Tisz a je člověk přímý. Ten řekne: »Rozpu-
stím« — a rozpustí. Tady musí se hádat.
co dr. Körber nebo »Montagsrevue« myslí. Al
slyšeti je s vládních míst, že nejsou míněny
ani demisse ani rozpuštění říš-
ské rady, ani konečně oktrojírka, nýbrž že
jde jenom o skutek, jímž má dán býti důkaz
že se povládne bezparlamenině.
Pověst.
Z Vídně, 27. prosince. Na počátku dnešn
bursy rozšířena byla pověsť, že vláda po
dala demissi.
Dementi dra. Körbra.
Z Vídně, 26. prosince. Ministerský předsed
dal v sobotním vydání »Wiener Abendpostu«
oproti narážce dra. Kramáře prohlásiti, že on
s článkem, v »Linzer Volksblattu« uveřejněným
ani přímo ani nepřímo v žádném spojení nebyl
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 26. prosince. Dnes zahá
jena ve skupštině debata o rozpočtu
Princezna Jelena přijede dne 29. t. m. z Říma
do Bělehradu v průvodu králova tajemníka dra
Nenadoviče. Večerním rychlíkem přijedou do
Bělehradu chorvatští a slovinšt
umělci, aby se se srbskými odebrali na
výstavu uměleckou do Sofie.
doktor
Kürber
Körber
Vánoce
Al
Wiener
Kramář
Jelen
Nenadovič
Vídeň
Srbsko
Bělehrad
Řím
Sofie
Tisza
Linzer Volksblatta
10
article
Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů.
Exposé srbského ministra financi.
Z Bělehradu, 26. prosince. (C.-B.) Dnes
počala ve skupštině rozpočtová debata, Ministn
financi Paču, líčil ve svém exposé nejprvé ob-
tíže, jež se musily překonati při sdělávání roz
počtu na rok 1904. Objevil se schodek 10 mil
lionů dinarů. Dosavadní státní příjmy dokazují
že rozpočet na rok 1904 byl na reelním pod
kladu dělán. Koncem roku lze očekávati i jiste
plus ve státních příjmech. Tím jest dokázáno.
že státní hospodářství bylo uvedeno do rovno
váhy. Pro rok 1905 učiněna opatření, aby tatc
rovnováha byla docílena bez mimořádné 40
přirážky k daním. Důkladné a trvalé zlepšení
nančního hospodářství bude však přivoděno
hlavně finaněními reformami, zvláště novým zá-
konem berním, jakož i povznesením hospodář-
ské síly země. Vláda předloží dotyčné osnovy
zákonů ještě v tomto zasedání.
Posléze dovozoval ministr, že co byle
dlouholetým nehospodářstvím bez-
charakterního panovníka zavi-
něno, nedá se rázem odčiniti. Po-
něvadž Srbsko má však nyní krále proniknutého
konstitučním duchem, jest odůvodněná naděje
na rychlý pokrok ve státním hospodářství. Mi
nistr hledí proto, pokud se týče finančního roz-
voje Srbska, radostně do budoucnosti. Na konec
doporučil ministr rozpočet k přijetí.
Bělehrad
Srbsko
11
article
Z finského sněmu.
Z Helsingforsu, 24. prosince. (C.-B.) Čl
nům zemského sněmu byla včera rozdána pří
slušným zvláštním výborem zpráva ve příčině
petice, žádajíci zavedení opatření za účelem
opětného zákonného pořádku ve Finsku. Většina
členů výboru navrhuje, aby sněm požádal ei
saře, aby učinil kroky potřebné k obnovení ústav
ního pořádku ve Finsku. Menšina výboru navr
huje, aby byl císař požádán, aby byla předlo-
žena sněmu pokud možno záhy osnova nové
vládní formy pro Finsko na základě dosud plat-
ných vyzkoušených zásad a aby ihned zruši
nařízení ze dne 2. dubna 1903 a donucovac
opatření proti jednotlivým osobám a obcím.
Helsingfors
Finsko
12
article
Opravné hnutí na Rusl.
Z Moskvy, 25. prosince. (C.-B.) Sedm-
desát členů městského zastupitel-
stva podalo dnes starostovi města knížeti
Galieynovi a dressu, ve kteréž mu vzhledem
k tomu, že předsedal dne 13. prosince schůzi.
jež zůstane památníkem v dějinách rozvoje ru-
ského národa, projevují díky za osvědčenou při
tom vznešenou občanskou stalečnost. Kníže
Galicyn může prý za trvající jednomy sl-
nosti mezi ním a ostatními zástupci města
s klidným vědomím plné a neoch vějne
solidarity s nimi jednati. Kníže
Galicyn odpověděl na to díků vzdáním
prohlásil, že jest proniknut vědomím povinnosti,
zastupovati město a ruské občanstvo a spolu
přesvědčením, že v obecní radě moskevské vždy
dojde všestranné podpory.
Z Moskvy, 25. prosince. (C.-B.) Sou
kromí docenti a někteří profes
soři podali universitní radě návrh,
aby zaslán byl vládě protest proti ná-
silnostem, jež dne 19. prosince na
studentech byly spáchány. Rada
usnesla se jednohlasně, že zahájí prozatím vy-
šetřování okolností, jež ku projevu ze
dne 19. prosince podnět zavdaly. Proslýchá se,
že větší čásť soukromých docentů učinila návrh,
aby vyšetřeny byly příčiny, jež studen-
ské nepokoje způsobily a studijn
řád porušily. Vůdcové hnutí tvrdí, že je
k zamezení nepokojů potřebí samosprá v
universit a tato že je možna jenom,
když celý občanský řád v Rusku
bude změněn.
Galicyn
Moskva
Rusko
13
article
Delyannis zřizuje nové řecké minislerstvo.
Z Athén, 26. prosince. (C.-B.) Delyanni
sovi bylo svěřeno sestavení nového ministerstva
K sebevraždě Syvetonově.
Z Paříže, 27. prosince. (C.-B.) Vyšetřujíe
soudce Boucquard dostavil se včera večen
opětně do bytu paní Syvetonové, aby po-
kračoval v pokusech dopoledne započatých.
Četní zvědavci shromáždili se před domem, ale
byli policejními agenty rozptýleni.
K státním reformám ruským.
Z Petrohradu, 27. prosince. (C.-B.) Vládn
komuniké, týkající se otázek reformy vnitřn
V drobném prodejir
anní čt.le o sobě . . . za Sb
odpolodní . . . . . . . za 2h
Ve filialkách na venkově
ranní čhsls. . . . . . . . 10
odpoleduí . . . . . . . . Bh
Inseráty
plati re hotově knpřed.
Přečplacení a inserty přijíná sěmini-
strace v Masiansaé ulici č. a.
Tam nncházejí se též rrěskee
tiskarsn n ezpedisa , Národních Listá“
Iiukozisy se ne vracsjí
Delyannis
Syvetonův
Boucquard
Syvetonová
Atény
Paříž
Petrohrad
Masiansaý ulice
národní Listat
Sb odpoloden
14
article
správy ruské, sděluje: Přání, pronesená na
schůzi zástupců zemstev, jakož i články v ča-
sopisech projevené, mají snahu, přivoditi zmatek
v životě státním, zvláště pak mládež pobouřiti
k nepředloženým činům. Jest nepřípustno, poža-
davkům těm vyhověti, nemají-li býti otřeseny
zásady ruského státního pořádku. Podobné takové
hnutí proti ustálené formě státní jest ruskému
národu cizí. Nieméně jisté kruhy, zapomínajíee
na těžké poměry válečné, oslepeny jsou klam-
nými nadějemi na radikální změnu systému
vlády. Snahy tyto nesměřují na prospěch Ruska,
nýbrž jeho nepřátel. Vláda jest povinna udržo-
vati pořádek a veřejnou bezpečnost všemi mož-
nými prostředky.
Vinníci, zejmena pak ve státní službě se
nalezající osoby, budou voláni k zodpovědnosti.
Veškeré spolky, samosprávné úřady ručí za to,
že více nebudou o podobných otázkách jednati.
Tisk se žádá, aby nešířil hesla, hlásající touhu
po reformě vládního systému.
Z Koburgu, 27. prosince. (C.-B.) Kníže
Ferdinand Bulharský a prine Filip
Koburský sem včera přijeli.
Z Athén, 26. prosince. (C.-B.) Nové mini-
sterstvo Delyannisovo rozpustí sně-
movnu
Z Bukurešti, 26. prosince. (C.-B.) Před-
seda ministerstva Stourdza oznámil v parla-
mentě, že ministr zahraničních záležitostí Bra-
tiano a ministr vnítra Lascar podali de-
missi. Správou zahraničních záležitostí byl pro-
zatímně pověřen předseda ministerstva a správou
ministerstva vnitra rovněž prozatímně ministr
vyučování Haret. Parlament bude konati příští
schůzi ve čtvrtek.
Ferdinand
Filip
Bro
Lascar
Rusko
Atény
Bukurešť
Koburg
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Stálý vyrovnaci výbor v Čechách
K vánocům uspořádal »Pr. Tagblatt« roztomilou
překvapenou podle vzorů oblíbených: »jeden
z jeho vídeňských korrespondentů« zašel k jistému
německému politiku ve vynikajícím
postavení k rozmluvě o »bezútěš-
ných poměrech« našich. »Bezůtěšny?«
tázal se se tázajícího vynikavě postavený ně-
mecký politik. »Skoro bych chtěl popříti, že toto
slovo případně označuje situaci našeho říšského
zastupitelstva. Dříve než prý se takové slovo
vypustí z úst, dlužno vyzkoušeti všechny pro-
středky k ozdravění parlamentních poměrů. To
se dosud nestalo, naopak — celá řada výhod-
ných návrhů nebyla ještě vyzkoušena. Tři »hma-
tavé« plány k ozdravění sněmovny byly na-
vrženy: 1. Nepřetržité rozpouštění poslanecké
sněmovny, dokud nebude zjednána dělnost
její. 2. Zavedení nového jednacího řádu pro
říšskou radu cestou oktroje. 3. Omezení ná-
rodnostního boje na země, jichž se týče
ustanovením permanentních výborů podobně
jako na Moravě. Oba první plány zavrhuje vyni-
kající besedník »Tagblattova« dopisovatele z růz-
ných obav, první z nich uvedl by častými prud-
kými volbami stát v nebezpečí otřesů, jimž
dlužno se vyhýbati, pokud se týče druhé, oktro
jednacího řádu v Uhrách a zjevy, kteréž jej
následují, mluvi proti podobné eventualitě, tak
že nezbývá než třetí myšlenka, omeziti národ-
nostní spory stálými vyrovnacími výbory. Právě
Čechy
Morava
Uhry
poslanecký sněmovna
17
article
F. F. Šamberk.
F. F. Šamberk.
Právě v den, kdy čaromoc vánočníhe
stromku hřejivým svým kouzlem vlévá úsměv
na tváře a srdce blahem překypuje, kdy jako
říši pohádek se obrozuje stáří, mizi léta
vrásky — právě v té chvíli svatvečerní loučil
se náš starý Šamberk se světem . . . V ranních
hodinách pak božíhodových poprvé a bolestně
nás zarmoutil. Dožil, zemřel — odešel za onou
velkou řadou bývalých svých divadelních druhů,
s nimiž bezmála před půlstoletím pomáhal bu-
dovat stánek české Thalie a záhy stal se jed-
ním z jeho sloupů.
Odehodem Šamberkovým na ono nám všem
neznámé jeviště tam vysoko a daleko bezmála
vymírá již řada ctihodných vysloužilců našeho
národního ústavu, pravých to »napoleonských«
veteránů, kteří nejen viděli a prožili »velkou
dobu« českého divadla, nýbrž byli i hlavním
hrdiny její. V prvém dvacítiletí národní scény
prožitém v úzounké a útulné budově Prozatím-
ného, v této kolébce vlasteneckých snah a vý-
borné škole hereckých talentů, byl také Ferdi-
nand Šamberk jedním z členů pověstné elitní
gardy starších pánů, kteří prodělali dobu zápasů
a nesnází nevyvinutého života národního, ale
také dobu teplého žáru a mnohé chvíle opojné.
F F Šamberk
Šamberk
18
article
Prozatímné, jako jediný podnik osvětový, jejž
národ mohl nazývati svým, bylo ohniskem všeho
snažení vlasteneckého, jsouc tenkráte skutečně
vším, co prozatím jsme měli. Na bedra hereů
spadala celá výchova a obrození společenského
života; neboť kdo chtěl něco ve společnosti teh-
dejší znamenati, buď sám hrál divadlo, nebo
pro divadlo psal, představení česká pořádal,
nebo aspoň pomáhal plniti hlediště. Kdo nebyl
hercem z povolání, byl snad ochotníkem a
blouznil o divadle.
Rozumí se, pražské divadlo že bylo ideá-
lem národa a herci jeho »knězi umění«. Jesi
věru těžko představiti zvěčnělého Šamber k
s tímto epithetem, ale stalo se tak jen násled-
kem nevázaného oboru, ve kterém jsme během
doby uvykli jej vídati. Ne však vždy byl jeho
repertoire rozpustilý! Šamberk hrával také
kdysi vážné role. A tu jsme vlastně u počátku
Šamberk
19
article
jeho divadelní činnosti a biografie, jež rozhodně
jest zajímavou, jako zajímavým byl i po celý
svůj život Šamberk sám. Přes příliš záhy pro-
budil se v mladém Šamberkovi dramatický
talent.
Patnáct let mu bylo v padesátém čtvrtém
roce minulého století, když zatoužil dostati se
na prkna a činil, třeba potají, už k tomu při-
pravy. Především tu bylo nutno dostati se z
školy, jež nikterak neodpovídala snům a přáním
mladé jeho hlavy. Po nezdařeném pokusu utěc
z Prahy a domova s krasojezdeckou společnost
Beránkovou rozhodl se rusovlasý mladíček vy-
stoupit prozatím na scéně domácí. S troufalost
až podivuhodnou vypravil se k tehdejšímu pořa-
dateli českých nedělních her divadelních ve
stavovském divadle Josefu Chaurovi a žádal,
aby mohl vystoupiti. »A v čem pak, mladý
pane?« zněla otázka. »To je mi zcela jedno,«
sebevědomě mu odpověděl Šamberk. Dlužno
připomenouti a starší pamětníci s ochotout
dotvrdí, že Šamberk ve svých mladých létech
byl krasavcem štihlého vzrůstu, tváří jako malo-
vaných a krásných zlatých kadeří. Chaurovi se
líbil, třeba že věk patnácti let jej zarážel. Ale
už tenkráte porce humoru vězela v mladém
adeptu dramatického umění. »Co pak musí vidět
někdo můj křestní list?« Tak se stalo, že s
vskutku Šamberk oetl na jevišti stavovskéhoa
to v roli Kosinského v »Loupežníeích«. Letos
tomu bylo právě v dubnu padesát let, co mohl
Šamberk oslavovat tento debut. Při prvém svém
kroku na jeviště sklidil sice tenkrát trochu po-
tlesku, ale k engažování to nevedlo. Kritik
»Lumíra« mu radil, aby vyhledal si někde dra-
matického učitele nebo prošel dříve školou u ven-
kovské společnosti. Šamberk poslech' druhé
rady a odešel k Zöllnerově společnosti, kde byl
tehdy artistickým ředitelem Josef Kajetán Tyl.
Šamberk
Chaura
Lumír
Zöllnerův
Josef
Kajetán
Tyl
Praha
Beránkův
stavovský divadlo
20
article
Půl léta to Šamberk vydržel u této společnosti,
ale pak pro nepatrnou jakous příčinu šel hledao
štěstí jinam, za hranice. Zbloudil toho dost, než
opětně se vrátil k české společnosti a pak do
Prahy, aby postavil se pod vojenskou míru.
A tu, jak o jeho vojančině vzpomíná J. L. Tur-
novský, odvedli ho k 28. pěšímu pluku.
»Bylo nám chudáka lito, když jsme ho
spatřili na Karlově náměstí bez krásných rusých
kadeří ve vojenském šatě pachtiti se při cvičení
s těžkou puškou. Vyslovili jsme mu tuto litost
když mezi nás do hostince »U anglické krá-
lovny« na chvíli zavítal. »Že máte srdce, dí
vati se na to!« vzdychl bezděčný obrance vlast
Šamberk
Tura
Praha
Karlov náměstí
U anglický krá
21
article
a státu, jemuž po výcviku bylo odebrati se do
Raštatu, kde tehdy Benedekův pražský pluk byí
posádkou.
Na vojně to daleko nepřivedl. Vrátil se po
roce do Prahy na neurčitou dovolenou s jednou
hvězdičkou na límci, ale jen soukennou.
Ucházel se znova o engagement při zdejším
divadle, přátelé se přimlouvali, sám Mikovee.
jenž mu byl o pět let dříve přátelskou radu k
vzdělávání se dal, přimluvil se u ředitele Thoméa.
Mikovec měl tehdy v divadelních věcech mocné
slovo, které pomohlou Šamberkovi k opětnému
vystoupení v »Loupežnících«. Avšak nehrál již
Kosinského, nýbrž Karla. Představení dávalo se
v rozsáhlém divadle novoměstském, tehdy nověm.
Šamberk se libil nad míru — to byla už zcela
jiná dikce a jiná deklamace než před šesti lety
Přátelé Šamberkovi gratulovali a Thomé ho ihned
přijal do souboru české i německé činohry
Chutě jal se mladý herec studovati a sklíze
úspěch za úspěchem.
Benedekův
Mikovec
Šamberk
Karel
Rašta
Praha
22
article
Avšak stihla ho nová nehoda. Válka v Itali
byla sice skončena, houkání děl a řinčení šavl
utichlo, ale kdesi v Evropě zase počalo něco
šustit a praskat — a Šamberk byl opětně po-
volán, aby to pomohl konejšit. Dovolená byla
odvolána a Šamberk se měl podruhé loučit s ru-
sými kadeřemi, které mu byly zatím opět krásné
narostly. Smutně jednoho večera deklamoval
synka zavražděného krále Dunkana v »Macbetu«
a ještě smutněji zašel za kulisu, kde svěsil
hlavu. Ještě tři dni a měl jíti na vojnu. Ten-
kráte v Praze vystupovala zpěvačka Pavla Lue-
cová a té se Šamberk se starostmi svými za
jevištěm svěřil. Pěvkyně se zamyslila, avšak
záhy její tvář se rozjasnila. »Snad vám od ka-
bátu vojenského pomohu,« řekla mu utěšivě
odešla. Tenkráte při představení seděl v loži
velicí generál hrabě Clam-Gallas, ctitel umění
umělkyň zvláště. Luccová se k němu obrátila
a nazejtří povolán byl Šamberk do trinitárských
kasáren, kde mu doručili »Obšit«.
Šamberk
Pavel Lue
Gallas
Evropa
Praha
23
article
Tím ukončena byla Šamberkova povinnos
vojenská a nyní cele mohl vrhnouti se v proudy
divadelních vln.
Jako sličný muž byl zrovna stvořen k ro-
lím milovníků. V tomto oboru byl vskutku zna-
menitým a jen náhodou se stalo, že byl sveden
do kolejí zcela jiných, ale jemu nejbližších
Mošnův předchůdce, starý komik Sekyra zemřel
a Šamberk na rychlo převzal jeho roli Jeana
Styxe v Offenbachově »Orfeu v podsvěti«. Ob
censtvo tentokrát prý, jak píše v kritice své Ne
ruda, se mohlo smíchy strhat. Šamberk poznal
sama sebe a už od té chvíle zůstal komikem.
Jeho sláva dostoupila arci vrchole, kdy s Fran-
kovským a Mošnou stanul v popředí nejroz-
pustilejšího repertoiru, jaký kdy na jevišti své
rejdy tropil, totiž za dob výpravných her let
sedmdesátých, Offenbachiád a pařížských frašek.
Svým kypícím zevnějškem, jadrným hlasem,
tisíci anekdotami a žertovnými nápady, které
z okolí jeho kolovaly dál, stal se miláčkem
obecenstva, attrakci divadla. Routina herecká
způsobila, že zvykl si s klidem stoika vystupo-
vati na jeviště a rozhovořiti se o něčem, co
v textu kusu nikdy nebylo napsáno. Bylo to
však vždy originální a dobré, takže oblíbený ko-
mik docházel po této stránce nejlichotivějšího
uznání a pochvaly obecenstva. Šamberk hledě
na své povolání herecké se značnou porcí le-
žernosti, s jakéhosi »geniálního« stanoviska, jež
bylo povzneseno nad úzkostlivé memorování
úloh; avšak to dlužno doznati, že nebylani
tato jeho chybička na úkor umělecké výši jeho
výkonu. Smělá, někdy trochu rozpustilá impro-
visace, na straně obecenstva naopak mu zjedná-
vala přízeň.
Šamberkův
Mošnův
Sekyra
Šamberk
Jean Styx
Offenbachův
Fran
Mošna
Smělá
Orfeo
24
article
Era přísnějších požadavků a tužší disci-
pliny umělecké, jaká s většími poměry Národ-
ního divadla zahájena, vyšinula poněkud z ko-
lejí nezkrocenou jeho individualitu. Čekaly ho
sice také v novém domě chvile bouřlivých
hlučných úspěchů, ale obor působnosti měl tu
přece jen velice zúžený a do postraní zatla-
čený. Nová doba se svým fanatismem věrnost
a správnosti delailu, se svým puntičkářstvím
uměleckých měr a vah, příčila se silně here-
ckému způsobu, který během doby stal se mu
již druhou přirozeností. Nesmířil se s ní doko-
nale nikdy. Ten vnitřní rozpor bezpochyby
valné přičinil, že v něm uzrálo rozhodnutí,
vzdáti se herecké činnosti dříve, než býváu
divadla zvykem.
Šamberk stejně improvisační svůj talent
prozrazoval také jako autor asi čtyřiceti veselo-
her a frašek. Zdá se, že chtěl žertovný svůj
repertoir rozmnožiti úlohami, jež psal pro sebe.
Jsou to kusy plné humoru a nevázané vese-
losti, kořeněné časovými nápady. I vlastenecká
tendence však v mnohých patrna. »Rodinná
vojna«, »Blázinec v prvním poschodi«, »Bou-
charon«, »Divadelní vlak«, »Éra Kubánkova«,
»Jedenácté přikázání«, »Palackého třída č. 274,
»Podskalák« jsou hry až po dnešní den hle-
dané a cenné. Památku učitele českých herců
Josefa Kajetána Tyla uctil Šamberk činohrou.
které se dostalo zvláštního posvěcení skladbou
Dvořákovou . ..
Šamberk několikrát za dobu své půsoh-
nosti »vysadil« a odskočil si za hranice. Bývalo
to z pravidla po nějakém nedorozuméní s ře-
diteli. Ale dlouho nikdy v cizině si nepobyl.
Stýskalo se mu po českém obecenstvu, obecen-
stvu opět po něm a tak po měsíci, po dvou
uprchlík se vracel nazpět k české scéně. Vy-
huboval řediteli, někdy také celé správě, hodi
příležitostně nějaký vtip o svém »deserteurství«
a bylo dobře.
Era
Šamberk
Palacký
Podskalák
Josef
Kajetán
Tyl
Dvořákův
Kubánkov
25
article
Když dosáhl šedesátky, počalo jej divadlo již
unavovati. Také zdravi nesloužilo mu již jako
dříve, zažádal si tedy do pense a šel. Naposle
si ještě zahrál v roce 1901 ve svém Tylu, po-
plakal si a pak začal život pensisty.
Trochu záhy přikvapilo naň i stáří —
nemoc sama. Co odešel s divadelních prken,
pořád postonával a polehával. Šlo to zvolna,
ale jistě ke konci, až před čtrnácti dny už lékař
se vzdali naděje na jeho uzdravení. Na Božn
Hod časně z rána po dlouhém a těžkém zápasu
dokonal.
Šamberk jak byl milým a veselým společ-
níkem soudruhům i přátelům mimo divadlo,
tak byl soucitným a dobrým přítelem k méně
šťastným druhům. Je známo, co se naplakal
pro Frankovského a před nedávnem i pro Ši-
manovského. Ač již těžce nemocen, dal se o
nésti k oknu, aby mohl viděti jeho pohřeb.
A plakal usedavě jako děcko. Asi před čtrnácti
léty ve prospěch Frankovského hrál se Tylův
»Strakonický dudák«. V roli Kalafuny vystoupil
Šamberk. Že to byla benefice pro Frankov-
ského, nabídli se hráti přední herci i v episod-
ních úlohách; i Jiří Bittner, tento salonní heree
poprvé a také naposled se objévil v kožen-
kách . . . Obecenstvo bylo zřejmě dojato
zejmena, když Šamberk trefně si zaextemporoval
ve vložce: »Na tom našem dvoře, všeckot
krákoře . . .« Tenkráte si zazpíval, pláče př
tom, až mu slzy jako hráchy po tváři padaly:
»Nemohu na tebe, můj drahý Josefe . . . za-
pomenout . . .« Po těch slovech plakalo s
v hledišti, na jevišti i za kulisami ..
Zdaji pak kdo vzpomene si podobnou vlož-
kou také na Šamherka ? Zasloužil si toho plněl
Šamberk
Tylův
Bittner
Josef
strakonický dudák
Frankovský