ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3bc67710-71f9-11dc-a633-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 46, person 77, org 8, work 7
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v uterý dne Z1. prosince 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 357.
4 article
Na ranaí a odpol. Histy předplácí sut v Praze v administraci na měsíe . . . . . na čtvrt leta . . . . s dvojí donáškou na měst na čtvrt leta . . . . 7 K 50h ve fIlislkichs 2 K 00h na měsíc . . . . . Poštou: na měsíe . .. ke na čtvrt lela “ . . . : s dvojí zásllkon a něat- na čtvrt leta . . . . 11 K c0n
Praha
5 article Válka.
Válka. Mikado děkuje loďstvu. Japonský císař zaslal admirálu Togovi výnos, ve kterémž praví: »Dovídáme se k velikému uspokojení, že naše torpedové loďstvo svým úkolům u Port Arturu plno měrou dostálo, při čemž ve dne v noci vzdorovati musilo nebezpečím bouří a nepřátel- ské palby. Navzdor těmto obtížím podařilo se mu, že za vzájemné podpory úkoly sve bez nejmenšiho zmatku provedlo. Vzali jsme toto statečné a obětavé konání po- vinnosti s radosti na vědomi a projevujeme za ně torpedovému loďstvu své plné uznání. Slech o zamýšlené kapitulaci. »Reuterova kancelář« rozeslala z Nagasaki telegram, ve kterémž se praví: Z Dalného ozna- mují sem, že Rusové učinili návrh, že by Port Artur oblehatelům odevzdali, kdyby jeho posádce a foďstvu ná- vrat do Ruska byl povolen. Avšak Japonci prý tento návrh zamítli. Z mandžurského bojiště. Generál Kuropatkin zaslal dne 23. prosince do Petrohradu zprávu o šarvát ce, kteráž se při obhlídce strhla u vsi Bjaňuputse. Čásť ruského oddílu vnikla do vesnice, kdežto druhá japonských náspů se zmocnila. Japonei provedli několik protiútoků, ale byli po- každé odraženi. — Dne 21. prosince bombardovali Japonci u vesnice Satrepu ruské posice. Dne 22. prosince odňala ruská hlídka Japoncům devět vozů s píci a potravinami.
Port Reuterův Rus Artur oblehatel Japonec Kuropatkin Japonei Nagasaki Rusko Petrohrad
6 article
Dále hlásil vrchní velitel, že dne 24. Japonci zahájili palbu na ruskou polní stráž na silnici, vedoucí od Sincintinu do Kuanjencinu u prů- smyku Tajpinlinského. Stráž ustoupila z prů- smyku, ale obdrževši posilu, postoupila zase do předu a obsadila průsmyk znovu. Při tom ztratili Rusové 12 mužů; Japonci prý mnohem více. Dopisovatel »Birževých vědomosti« telegra foval dne 24. prosince do Petrohradu z Muk- denu: Na bojišti je celkem ticho. Ve vsi Sosiosi objevila se asi 800 mužů čítajíeí četa chunchuzů. Vojsko, jež proti ní bylo vysláno, svedlo s chunchuzy boj a zahnalo je. Ukořištilo při tom koně, voly, vepře a ovce. — Velká čásť našeho vojska je už proti kruté zimě opatřena, tak že je nemocných už mno- hem méně, než dříve. Z Petrohradu, 26. prosince. (C.-B.) Generál Kuropatkin oznamuje císaři depeší ze dne 25. prosince, že dne 23. prosince dobrovolnici zatlačili na jižní straně Čiantanu japonské polní stráže a spálili dvě vesnice, kdež složeny byly velké zásoby píce, spíže a střeliva. Japonci obsadili Taljušatun u Por Arturu. Velitelství Port Artur oblehající armády hlásilo v sobotu do Tokia, že byly obsazeny Taljušatun a všechna před pra- vým křídlem japonským se nale- zající pošinutá ruská opevnění Dobytí výšin u Hojanšakaa Do Tokia bylo dne 24. prosince hlášeno Armáda Port Artur oblehající d o byl a v če ra
Japonec Rus Birževý Kuropatkin Taljušatun Artur Stráž Petrohrad Tokio
7 article
výšin na východní straně Hojan- šakaa a obsadila je. Zajatci vypravují, že byli ruští generálové Kondra- tenko a Ilma v boji zabiti. — Úřadní zpráva zní takto: Oddil pravé kolonny obleha- cího vojska obsadil pahorek na východní straně Hojanšakaa. Nepřítel učinil ostrý proti- útok, ale byl odraže n. Tento výboj náš je už zabezpečen. Pahorek nalezá se as 113 míle na jih od pahorku 203metrového. Palbou našich těžkých děl způsoben by ve tvrzi Nori-Hsitajanhao vel k požár. Japonské loďstvo vzdáleno od Port Arturu. Admirál Togo hlásil dne 24. prosince do Tokia, že větší čásť japonského lod- stva od Port Arturu byla vzdá- lena. Nově zbrojení japonské. Z Tokia, 27. prosince. (C.- B.) Město jest vojskem přeplněno jako na jaře před vypuknu- tím války. Jest ubytováno nejen v kasárnách, nýbrž i v celém městě. Oyamova armá d bude prý rozmnožena na půl million bojovníků. Dělostřelectvo bude valně s e sl- leno. Činí se zvláštní opatření pro obranu Formosy a jižních ostrovů proti baltickému loďstvu. Železniční spojení s Dalným pracuje dobře. Jízda z Tokia do Ljao- janu trvá pouze šest dnů. Posily Ojamovi. Z Tokia, 25. prosince. (C.-B.) Reuterova kancelář oznamuje: V Japonsku konají se roz- sáhlé přípravy, aby maršálku Oj- movi za slány byly značné posily pěchoty a dělostřelectva. Pobyby ruských lodí. Z Alžíru, 25. prosince. (C.-B.) Ruský tor pedoborce »Prozitělnyj« připlul sem z Tangeru
Kondr Oyamův Dalný Ojama Reuterův Nori Hsitajanhao Port Artur Togo Tokio Ljao Alžír Tanger Formosa Ilma v boj
8 article Telefonické zprávy, Nár. Listů.
Telefonické zprávy, Nár. Listů. K politické situaci. Z Vídně, 27. prosince. Úřadně se ozna- muje: Císař návrat svůj z Wallsee, ustano- vený na zejtřek, změnil; přibude již dne večer do Vídně. V politických kruzích se uvádí tato změna v souvislost s politickou situacI. Přes všechno popírání na vládních místech ujišťuje se, že jest allernativa: bu propuštění kabinetu, nebo roz pu- štění říšské rady. Dodává se, že panovník si zůstavil rozhodnutí, když ministrpresident dr- Körber po odročení říšské rady podal zprávu o situaci, na dobu po sváteích vánočníchdo nového roku. Pročež se očekává, že vzpomenutá alternativa ve dnech nejblíže pří štích bude rozřešena. Ovšem sluší kon- statovat, že od roku 1897 opakovaly se zvěst o blízkých pronikavých činech exekutivy, že ale ani jedna z nich se nesplnila. Proto dlužno také k neurčitějším proroctvím zachovávati jakous skepsi a míti na mysli, že v politice cislajtánské působí síla s etrvačnosti.
Körber Vídeň Wallsee
9 article
Co dr. Kürber učiní. Z Vídně, 27. prosince. Ministerský před- seda dr. Körber ohlašuje o Vánocích roku 1904 čin: Ve své »Montagsrevue« před- povídá, že rozhodnutí, které opověděl v roz- počtovém výboru po zamítnutí refundací, je zcela blízké, dodává však, že se stane zcela ve smyslu jeho celkového pro- gramu, že nebude násilným, nýbrž že nejen formou, ale i vnitřním obsahem a podstatou vyhověno bude nynější ústavě nejkor- rektnějším způsobem. Rozhodnut stane se konstitučně a přesně dle písmena ducha prosincovky. Ohláška, jak vidno, do krajní míry taju- plná. Uherský ministerský předseda hr. Št. Tisz a je člověk přímý. Ten řekne: »Rozpu- stím« — a rozpustí. Tady musí se hádat. co dr. Körber nebo »Montagsrevue« myslí. Al slyšeti je s vládních míst, že nejsou míněny ani demisse ani rozpuštění říš- ské rady, ani konečně oktrojírka, nýbrž že jde jenom o skutek, jímž má dán býti důkaz že se povládne bezparlamenině. Pověst. Z Vídně, 27. prosince. Na počátku dnešn bursy rozšířena byla pověsť, že vláda po dala demissi. Dementi dra. Körbra. Z Vídně, 26. prosince. Ministerský předsed dal v sobotním vydání »Wiener Abendpostu« oproti narážce dra. Kramáře prohlásiti, že on s článkem, v »Linzer Volksblattu« uveřejněným ani přímo ani nepřímo v žádném spojení nebyl Ze Srbska. Sp. Z Bělehradu, 26. prosince. Dnes zahá jena ve skupštině debata o rozpočtu Princezna Jelena přijede dne 29. t. m. z Říma do Bělehradu v průvodu králova tajemníka dra Nenadoviče. Večerním rychlíkem přijedou do Bělehradu chorvatští a slovinšt umělci, aby se se srbskými odebrali na výstavu uměleckou do Sofie.
doktor Kürber Körber Vánoce Al Wiener Kramář Jelen Nenadovič Vídeň Srbsko Bělehrad Řím Sofie Tisza Linzer Volksblatta
10 article Telegramy „Národních Listů.
Telegramy „Národních Listů. Exposé srbského ministra financi. Z Bělehradu, 26. prosince. (C.-B.) Dnes počala ve skupštině rozpočtová debata, Ministn financi Paču, líčil ve svém exposé nejprvé ob- tíže, jež se musily překonati při sdělávání roz počtu na rok 1904. Objevil se schodek 10 mil lionů dinarů. Dosavadní státní příjmy dokazují že rozpočet na rok 1904 byl na reelním pod kladu dělán. Koncem roku lze očekávati i jiste plus ve státních příjmech. Tím jest dokázáno. že státní hospodářství bylo uvedeno do rovno váhy. Pro rok 1905 učiněna opatření, aby tatc rovnováha byla docílena bez mimořádné 40 přirážky k daním. Důkladné a trvalé zlepšení nančního hospodářství bude však přivoděno hlavně finaněními reformami, zvláště novým zá- konem berním, jakož i povznesením hospodář- ské síly země. Vláda předloží dotyčné osnovy zákonů ještě v tomto zasedání. Posléze dovozoval ministr, že co byle dlouholetým nehospodářstvím bez- charakterního panovníka zavi- něno, nedá se rázem odčiniti. Po- něvadž Srbsko má však nyní krále proniknutého konstitučním duchem, jest odůvodněná naděje na rychlý pokrok ve státním hospodářství. Mi nistr hledí proto, pokud se týče finančního roz- voje Srbska, radostně do budoucnosti. Na konec doporučil ministr rozpočet k přijetí.
Bělehrad Srbsko
11 article
Z finského sněmu. Z Helsingforsu, 24. prosince. (C.-B.) Čl nům zemského sněmu byla včera rozdána pří slušným zvláštním výborem zpráva ve příčině petice, žádajíci zavedení opatření za účelem opětného zákonného pořádku ve Finsku. Většina členů výboru navrhuje, aby sněm požádal ei saře, aby učinil kroky potřebné k obnovení ústav ního pořádku ve Finsku. Menšina výboru navr huje, aby byl císař požádán, aby byla předlo- žena sněmu pokud možno záhy osnova nové vládní formy pro Finsko na základě dosud plat- ných vyzkoušených zásad a aby ihned zruši nařízení ze dne 2. dubna 1903 a donucovac opatření proti jednotlivým osobám a obcím.
Helsingfors Finsko
12 article
Opravné hnutí na Rusl. Z Moskvy, 25. prosince. (C.-B.) Sedm- desát členů městského zastupitel- stva podalo dnes starostovi města knížeti Galieynovi a dressu, ve kteréž mu vzhledem k tomu, že předsedal dne 13. prosince schůzi. jež zůstane památníkem v dějinách rozvoje ru- ského národa, projevují díky za osvědčenou při tom vznešenou občanskou stalečnost. Kníže Galicyn může prý za trvající jednomy sl- nosti mezi ním a ostatními zástupci města s klidným vědomím plné a neoch vějne solidarity s nimi jednati. Kníže Galicyn odpověděl na to díků vzdáním prohlásil, že jest proniknut vědomím povinnosti, zastupovati město a ruské občanstvo a spolu přesvědčením, že v obecní radě moskevské vždy dojde všestranné podpory. Z Moskvy, 25. prosince. (C.-B.) Sou kromí docenti a někteří profes soři podali universitní radě návrh, aby zaslán byl vládě protest proti ná- silnostem, jež dne 19. prosince na studentech byly spáchány. Rada usnesla se jednohlasně, že zahájí prozatím vy- šetřování okolností, jež ku projevu ze dne 19. prosince podnět zavdaly. Proslýchá se, že větší čásť soukromých docentů učinila návrh, aby vyšetřeny byly příčiny, jež studen- ské nepokoje způsobily a studijn řád porušily. Vůdcové hnutí tvrdí, že je k zamezení nepokojů potřebí samosprá v universit a tato že je možna jenom, když celý občanský řád v Rusku bude změněn.
Galicyn Moskva Rusko
13 article
Delyannis zřizuje nové řecké minislerstvo. Z Athén, 26. prosince. (C.-B.) Delyanni sovi bylo svěřeno sestavení nového ministerstva K sebevraždě Syvetonově. Z Paříže, 27. prosince. (C.-B.) Vyšetřujíe soudce Boucquard dostavil se včera večen opětně do bytu paní Syvetonové, aby po- kračoval v pokusech dopoledne započatých. Četní zvědavci shromáždili se před domem, ale byli policejními agenty rozptýleni. K státním reformám ruským. Z Petrohradu, 27. prosince. (C.-B.) Vládn komuniké, týkající se otázek reformy vnitřn V drobném prodejir anní čt.le o sobě . . . za Sb odpolodní . . . . . . . za 2h Ve filialkách na venkově ranní čhsls. . . . . . . . 10 odpoleduí . . . . . . . . Bh Inseráty plati re hotově knpřed. Přečplacení a inserty přijíná sěmini- strace v Masiansaé ulici č. a. Tam nncházejí se též rrěskee tiskarsn n ezpedisa , Národních Listá“ Iiukozisy se ne vracsjí
Delyannis Syvetonův Boucquard Syvetonová Atény Paříž Petrohrad Masiansaý ulice národní Listat Sb odpoloden
14 article
správy ruské, sděluje: Přání, pronesená na schůzi zástupců zemstev, jakož i články v ča- sopisech projevené, mají snahu, přivoditi zmatek v životě státním, zvláště pak mládež pobouřiti k nepředloženým činům. Jest nepřípustno, poža- davkům těm vyhověti, nemají-li býti otřeseny zásady ruského státního pořádku. Podobné takové hnutí proti ustálené formě státní jest ruskému národu cizí. Nieméně jisté kruhy, zapomínajíee na těžké poměry válečné, oslepeny jsou klam- nými nadějemi na radikální změnu systému vlády. Snahy tyto nesměřují na prospěch Ruska, nýbrž jeho nepřátel. Vláda jest povinna udržo- vati pořádek a veřejnou bezpečnost všemi mož- nými prostředky. Vinníci, zejmena pak ve státní službě se nalezající osoby, budou voláni k zodpovědnosti. Veškeré spolky, samosprávné úřady ručí za to, že více nebudou o podobných otázkách jednati. Tisk se žádá, aby nešířil hesla, hlásající touhu po reformě vládního systému. Z Koburgu, 27. prosince. (C.-B.) Kníže Ferdinand Bulharský a prine Filip Koburský sem včera přijeli. Z Athén, 26. prosince. (C.-B.) Nové mini- sterstvo Delyannisovo rozpustí sně- movnu Z Bukurešti, 26. prosince. (C.-B.) Před- seda ministerstva Stourdza oznámil v parla- mentě, že ministr zahraničních záležitostí Bra- tiano a ministr vnítra Lascar podali de- missi. Správou zahraničních záležitostí byl pro- zatímně pověřen předseda ministerstva a správou ministerstva vnitra rovněž prozatímně ministr vyučování Haret. Parlament bude konati příští schůzi ve čtvrtek.
Ferdinand Filip Bro Lascar Rusko Atény Bukurešť Koburg
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Stálý vyrovnaci výbor v Čechách K vánocům uspořádal »Pr. Tagblatt« roztomilou překvapenou podle vzorů oblíbených: »jeden z jeho vídeňských korrespondentů« zašel k jistému německému politiku ve vynikajícím postavení k rozmluvě o »bezútěš- ných poměrech« našich. »Bezůtěšny?« tázal se se tázajícího vynikavě postavený ně- mecký politik. »Skoro bych chtěl popříti, že toto slovo případně označuje situaci našeho říšského zastupitelstva. Dříve než prý se takové slovo vypustí z úst, dlužno vyzkoušeti všechny pro- středky k ozdravění parlamentních poměrů. To se dosud nestalo, naopak — celá řada výhod- ných návrhů nebyla ještě vyzkoušena. Tři »hma- tavé« plány k ozdravění sněmovny byly na- vrženy: 1. Nepřetržité rozpouštění poslanecké sněmovny, dokud nebude zjednána dělnost její. 2. Zavedení nového jednacího řádu pro říšskou radu cestou oktroje. 3. Omezení ná- rodnostního boje na země, jichž se týče ustanovením permanentních výborů podobně jako na Moravě. Oba první plány zavrhuje vyni- kající besedník »Tagblattova« dopisovatele z růz- ných obav, první z nich uvedl by častými prud- kými volbami stát v nebezpečí otřesů, jimž dlužno se vyhýbati, pokud se týče druhé, oktro jednacího řádu v Uhrách a zjevy, kteréž jej následují, mluvi proti podobné eventualitě, tak že nezbývá než třetí myšlenka, omeziti národ- nostní spory stálými vyrovnacími výbory. Právě
Čechy Morava Uhry poslanecký sněmovna
16 title
FEUILLETON.
17 article F. F. Šamberk.
F. F. Šamberk. Právě v den, kdy čaromoc vánočníhe stromku hřejivým svým kouzlem vlévá úsměv na tváře a srdce blahem překypuje, kdy jako říši pohádek se obrozuje stáří, mizi léta vrásky — právě v té chvíli svatvečerní loučil se náš starý Šamberk se světem . . . V ranních hodinách pak božíhodových poprvé a bolestně nás zarmoutil. Dožil, zemřel — odešel za onou velkou řadou bývalých svých divadelních druhů, s nimiž bezmála před půlstoletím pomáhal bu- dovat stánek české Thalie a záhy stal se jed- ním z jeho sloupů. Odehodem Šamberkovým na ono nám všem neznámé jeviště tam vysoko a daleko bezmála vymírá již řada ctihodných vysloužilců našeho národního ústavu, pravých to »napoleonských« veteránů, kteří nejen viděli a prožili »velkou dobu« českého divadla, nýbrž byli i hlavním hrdiny její. V prvém dvacítiletí národní scény prožitém v úzounké a útulné budově Prozatím- ného, v této kolébce vlasteneckých snah a vý- borné škole hereckých talentů, byl také Ferdi- nand Šamberk jedním z členů pověstné elitní gardy starších pánů, kteří prodělali dobu zápasů a nesnází nevyvinutého života národního, ale také dobu teplého žáru a mnohé chvíle opojné.
F F Šamberk Šamberk
18 article
Prozatímné, jako jediný podnik osvětový, jejž národ mohl nazývati svým, bylo ohniskem všeho snažení vlasteneckého, jsouc tenkráte skutečně vším, co prozatím jsme měli. Na bedra hereů spadala celá výchova a obrození společenského života; neboť kdo chtěl něco ve společnosti teh- dejší znamenati, buď sám hrál divadlo, nebo pro divadlo psal, představení česká pořádal, nebo aspoň pomáhal plniti hlediště. Kdo nebyl hercem z povolání, byl snad ochotníkem a blouznil o divadle. Rozumí se, pražské divadlo že bylo ideá- lem národa a herci jeho »knězi umění«. Jesi věru těžko představiti zvěčnělého Šamber k s tímto epithetem, ale stalo se tak jen násled- kem nevázaného oboru, ve kterém jsme během doby uvykli jej vídati. Ne však vždy byl jeho repertoire rozpustilý! Šamberk hrával také kdysi vážné role. A tu jsme vlastně u počátku
Šamberk
19 article
jeho divadelní činnosti a biografie, jež rozhodně jest zajímavou, jako zajímavým byl i po celý svůj život Šamberk sám. Přes příliš záhy pro- budil se v mladém Šamberkovi dramatický talent. Patnáct let mu bylo v padesátém čtvrtém roce minulého století, když zatoužil dostati se na prkna a činil, třeba potají, už k tomu při- pravy. Především tu bylo nutno dostati se z školy, jež nikterak neodpovídala snům a přáním mladé jeho hlavy. Po nezdařeném pokusu utěc z Prahy a domova s krasojezdeckou společnost Beránkovou rozhodl se rusovlasý mladíček vy- stoupit prozatím na scéně domácí. S troufalost až podivuhodnou vypravil se k tehdejšímu pořa- dateli českých nedělních her divadelních ve stavovském divadle Josefu Chaurovi a žádal, aby mohl vystoupiti. »A v čem pak, mladý pane?« zněla otázka. »To je mi zcela jedno,« sebevědomě mu odpověděl Šamberk. Dlužno připomenouti a starší pamětníci s ochotout dotvrdí, že Šamberk ve svých mladých létech byl krasavcem štihlého vzrůstu, tváří jako malo- vaných a krásných zlatých kadeří. Chaurovi se líbil, třeba že věk patnácti let jej zarážel. Ale už tenkráte porce humoru vězela v mladém adeptu dramatického umění. »Co pak musí vidět někdo můj křestní list?« Tak se stalo, že s vskutku Šamberk oetl na jevišti stavovskéhoa to v roli Kosinského v »Loupežníeích«. Letos tomu bylo právě v dubnu padesát let, co mohl Šamberk oslavovat tento debut. Při prvém svém kroku na jeviště sklidil sice tenkrát trochu po- tlesku, ale k engažování to nevedlo. Kritik »Lumíra« mu radil, aby vyhledal si někde dra- matického učitele nebo prošel dříve školou u ven- kovské společnosti. Šamberk poslech' druhé rady a odešel k Zöllnerově společnosti, kde byl tehdy artistickým ředitelem Josef Kajetán Tyl.
Šamberk Chaura Lumír Zöllnerův Josef Kajetán Tyl Praha Beránkův stavovský divadlo
20 article
Půl léta to Šamberk vydržel u této společnosti, ale pak pro nepatrnou jakous příčinu šel hledao štěstí jinam, za hranice. Zbloudil toho dost, než opětně se vrátil k české společnosti a pak do Prahy, aby postavil se pod vojenskou míru. A tu, jak o jeho vojančině vzpomíná J. L. Tur- novský, odvedli ho k 28. pěšímu pluku. »Bylo nám chudáka lito, když jsme ho spatřili na Karlově náměstí bez krásných rusých kadeří ve vojenském šatě pachtiti se při cvičení s těžkou puškou. Vyslovili jsme mu tuto litost když mezi nás do hostince »U anglické krá- lovny« na chvíli zavítal. »Že máte srdce, dí vati se na to!« vzdychl bezděčný obrance vlast
Šamberk Tura Praha Karlov náměstí U anglický krá
21 article
a státu, jemuž po výcviku bylo odebrati se do Raštatu, kde tehdy Benedekův pražský pluk byí posádkou. Na vojně to daleko nepřivedl. Vrátil se po roce do Prahy na neurčitou dovolenou s jednou hvězdičkou na límci, ale jen soukennou. Ucházel se znova o engagement při zdejším divadle, přátelé se přimlouvali, sám Mikovee. jenž mu byl o pět let dříve přátelskou radu k vzdělávání se dal, přimluvil se u ředitele Thoméa. Mikovec měl tehdy v divadelních věcech mocné slovo, které pomohlou Šamberkovi k opětnému vystoupení v »Loupežnících«. Avšak nehrál již Kosinského, nýbrž Karla. Představení dávalo se v rozsáhlém divadle novoměstském, tehdy nověm. Šamberk se libil nad míru — to byla už zcela jiná dikce a jiná deklamace než před šesti lety Přátelé Šamberkovi gratulovali a Thomé ho ihned přijal do souboru české i německé činohry Chutě jal se mladý herec studovati a sklíze úspěch za úspěchem.
Benedekův Mikovec Šamberk Karel Rašta Praha
22 article
Avšak stihla ho nová nehoda. Válka v Itali byla sice skončena, houkání děl a řinčení šavl utichlo, ale kdesi v Evropě zase počalo něco šustit a praskat — a Šamberk byl opětně po- volán, aby to pomohl konejšit. Dovolená byla odvolána a Šamberk se měl podruhé loučit s ru- sými kadeřemi, které mu byly zatím opět krásné narostly. Smutně jednoho večera deklamoval synka zavražděného krále Dunkana v »Macbetu« a ještě smutněji zašel za kulisu, kde svěsil hlavu. Ještě tři dni a měl jíti na vojnu. Ten- kráte v Praze vystupovala zpěvačka Pavla Lue- cová a té se Šamberk se starostmi svými za jevištěm svěřil. Pěvkyně se zamyslila, avšak záhy její tvář se rozjasnila. »Snad vám od ka- bátu vojenského pomohu,« řekla mu utěšivě odešla. Tenkráte při představení seděl v loži velicí generál hrabě Clam-Gallas, ctitel umění umělkyň zvláště. Luccová se k němu obrátila a nazejtří povolán byl Šamberk do trinitárských kasáren, kde mu doručili »Obšit«.
Šamberk Pavel Lue Gallas Evropa Praha
23 article
Tím ukončena byla Šamberkova povinnos vojenská a nyní cele mohl vrhnouti se v proudy divadelních vln. Jako sličný muž byl zrovna stvořen k ro- lím milovníků. V tomto oboru byl vskutku zna- menitým a jen náhodou se stalo, že byl sveden do kolejí zcela jiných, ale jemu nejbližších Mošnův předchůdce, starý komik Sekyra zemřel a Šamberk na rychlo převzal jeho roli Jeana Styxe v Offenbachově »Orfeu v podsvěti«. Ob censtvo tentokrát prý, jak píše v kritice své Ne ruda, se mohlo smíchy strhat. Šamberk poznal sama sebe a už od té chvíle zůstal komikem. Jeho sláva dostoupila arci vrchole, kdy s Fran- kovským a Mošnou stanul v popředí nejroz- pustilejšího repertoiru, jaký kdy na jevišti své rejdy tropil, totiž za dob výpravných her let sedmdesátých, Offenbachiád a pařížských frašek. Svým kypícím zevnějškem, jadrným hlasem, tisíci anekdotami a žertovnými nápady, které z okolí jeho kolovaly dál, stal se miláčkem obecenstva, attrakci divadla. Routina herecká způsobila, že zvykl si s klidem stoika vystupo- vati na jeviště a rozhovořiti se o něčem, co v textu kusu nikdy nebylo napsáno. Bylo to však vždy originální a dobré, takže oblíbený ko- mik docházel po této stránce nejlichotivějšího uznání a pochvaly obecenstva. Šamberk hledě na své povolání herecké se značnou porcí le- žernosti, s jakéhosi »geniálního« stanoviska, jež bylo povzneseno nad úzkostlivé memorování úloh; avšak to dlužno doznati, že nebylani tato jeho chybička na úkor umělecké výši jeho výkonu. Smělá, někdy trochu rozpustilá impro- visace, na straně obecenstva naopak mu zjedná- vala přízeň.
Šamberkův Mošnův Sekyra Šamberk Jean Styx Offenbachův Fran Mošna Smělá Orfeo
24 article
Era přísnějších požadavků a tužší disci- pliny umělecké, jaká s většími poměry Národ- ního divadla zahájena, vyšinula poněkud z ko- lejí nezkrocenou jeho individualitu. Čekaly ho sice také v novém domě chvile bouřlivých hlučných úspěchů, ale obor působnosti měl tu přece jen velice zúžený a do postraní zatla- čený. Nová doba se svým fanatismem věrnost a správnosti delailu, se svým puntičkářstvím uměleckých měr a vah, příčila se silně here- ckému způsobu, který během doby stal se mu již druhou přirozeností. Nesmířil se s ní doko- nale nikdy. Ten vnitřní rozpor bezpochyby valné přičinil, že v něm uzrálo rozhodnutí, vzdáti se herecké činnosti dříve, než býváu divadla zvykem. Šamberk stejně improvisační svůj talent prozrazoval také jako autor asi čtyřiceti veselo- her a frašek. Zdá se, že chtěl žertovný svůj repertoir rozmnožiti úlohami, jež psal pro sebe. Jsou to kusy plné humoru a nevázané vese- losti, kořeněné časovými nápady. I vlastenecká tendence však v mnohých patrna. »Rodinná vojna«, »Blázinec v prvním poschodi«, »Bou- charon«, »Divadelní vlak«, »Éra Kubánkova«, »Jedenácté přikázání«, »Palackého třída č. 274, »Podskalák« jsou hry až po dnešní den hle- dané a cenné. Památku učitele českých herců Josefa Kajetána Tyla uctil Šamberk činohrou. které se dostalo zvláštního posvěcení skladbou Dvořákovou . .. Šamberk několikrát za dobu své půsoh- nosti »vysadil« a odskočil si za hranice. Bývalo to z pravidla po nějakém nedorozuméní s ře- diteli. Ale dlouho nikdy v cizině si nepobyl. Stýskalo se mu po českém obecenstvu, obecen- stvu opět po něm a tak po měsíci, po dvou uprchlík se vracel nazpět k české scéně. Vy- huboval řediteli, někdy také celé správě, hodi příležitostně nějaký vtip o svém »deserteurství« a bylo dobře.
Era Šamberk Palacký Podskalák Josef Kajetán Tyl Dvořákův Kubánkov
25 article
Když dosáhl šedesátky, počalo jej divadlo již unavovati. Také zdravi nesloužilo mu již jako dříve, zažádal si tedy do pense a šel. Naposle si ještě zahrál v roce 1901 ve svém Tylu, po- plakal si a pak začal život pensisty. Trochu záhy přikvapilo naň i stáří — nemoc sama. Co odešel s divadelních prken, pořád postonával a polehával. Šlo to zvolna, ale jistě ke konci, až před čtrnácti dny už lékař se vzdali naděje na jeho uzdravení. Na Božn Hod časně z rána po dlouhém a těžkém zápasu dokonal. Šamberk jak byl milým a veselým společ- níkem soudruhům i přátelům mimo divadlo, tak byl soucitným a dobrým přítelem k méně šťastným druhům. Je známo, co se naplakal pro Frankovského a před nedávnem i pro Ši- manovského. Ač již těžce nemocen, dal se o nésti k oknu, aby mohl viděti jeho pohřeb. A plakal usedavě jako děcko. Asi před čtrnácti léty ve prospěch Frankovského hrál se Tylův »Strakonický dudák«. V roli Kalafuny vystoupil Šamberk. Že to byla benefice pro Frankov- ského, nabídli se hráti přední herci i v episod- ních úlohách; i Jiří Bittner, tento salonní heree poprvé a také naposled se objévil v kožen- kách . . . Obecenstvo bylo zřejmě dojato zejmena, když Šamberk trefně si zaextemporoval ve vložce: »Na tom našem dvoře, všeckot krákoře . . .« Tenkráte si zazpíval, pláče př tom, až mu slzy jako hráchy po tváři padaly: »Nemohu na tebe, můj drahý Josefe . . . za- pomenout . . .« Po těch slovech plakalo s v hledišti, na jevišti i za kulisami .. Zdaji pak kdo vzpomene si podobnou vlož- kou také na Šamherka ? Zasloužil si toho plněl
Šamberk Tylův Bittner Josef strakonický dudák Frankovský