3
masthead
24. prosince 1904. Číslo 355.
4
article
správné, ať do kompetence státních úřadů. Tako-
věto správní soudy, jichž řízení soudní
by bylo upraveno způsobem moderním, by po-
skytovaly nejlepší jistoty pro bezpečnost a ne-
strannost nálezů správních, poněvadž jednak
odstraněna by byla možnost každého vlivu, kte-
rému samosprávné orgány jako orgány volené
jsou podrobeny, jednak ale silný činitel samo
správy by byl zajisté hodným korrektivem pro
každé ovládání správní judikatury se strany or
gánů vládních; ovšem, že před soudy správní.
5
article
takovýmto způsobem zřízené, nenáleželo by
každé rozhodování o otázkách právních, nýbrž
pouze rozhodování takových veřejnoprávních po-
měrů, jimiž práva a zájmy určitých osob jsou
dotknuty. Som na příklad bylo by lze shrnouti
veškeré otázky práva vodního, pokud řešeny
jsou dnes úřady politickými, rozhodování ve vě-
cech volebních, živnostenských, pokud ovšem
týkají se judikatury a ne pouhého opatření ad-
ministrativního atd. Zdali by při takovémto se-
sílení orgánů okresních ještě zapotřebí bylo
zříditi krajská zastupitelstva, jes
velice pochybno. Vývoj posledních let nena-
svědčuje tomu, že by okresy toužily po nějakém
sdružení ještě ve vyšší samosprávné orgány
jako jsou krajská zastupitelstva. Tato krajská
zastupitelstva jen tehdy a jen potud by mohla
míti odůvodnění, kdyby působila na místo zem-
ského výboru jako instance odvolací a kdyby
vedle toho i dozorčí právo zemského výboru
k obecní a okresní samosprávě na tato krajská
zastupitelstva bylo přeneseno. Avšak krajská
zastupitelstva, která dle vládní studie by měla
míti působnost pro málo okresů, neodpovídala
by ani historickému ponětí o významu krajů
v naší vlasti, ani by nebyla dosti silným orga-
nismem, který by mohl vykonati mimo tov
oboru samosprávy skufky zvláště úspěšnéa
kdyby tato krajská zastupitelstva jako neodvislý
orgán samosprávný měla býti opatřena náležitou
mocí výkonnou, náklad na tato krajská zastupi-
telstva samosprávná stoupl by měrou netu-
šenou.
6
article
Jako odvolací instance by takováto
Krajská zastupitelstva, zvolená ze zastupitelstev
okresních, když by jejich působnost byla pro
5 neb 6 okresů, nebyla dosti vzdálena od
vlivů dotyčných okrosních výborů, tak že by pro
naprostou neodvislost těchto krajských zastupi-
telstev od okresních výborů nebylo dáno náleži-
tých záruk. Zřízení krajských zastupitelstev pro
veliké obvody krajové dle histo-
rického vývoje v Čechách mohlo by
jen tehdy a jen potud býti pokrokem, kdyby
těmto krajským zastupitelstvům vyhradil se
rozhodný vliv na krajské vlády a
měly vliv na správu politickou,
čehož však v nynějších poměrech očekávati ne-
lze. Zřizování však krajských zastupitelstev za
tím účelem, aby působnost zemského výboru
v záležitostech obeeních a okresních v celé zemi
byla úplně paralysována, z důvodů i poli-
tických i národních, na ten čas za-
jisté doporučiti nelze a mohla by
otázka tato teprve tehdy státi se předmětem
vážné úvahy, kdyby provedenou decentrali-
sací celé ůstavy zemské výbory represen-
tovaly zemskou vládu, sněmům ve všech obo-
rech správy nynější v zemi ústavně zodpo-
vědnou.
Čechy
7
article
Pokud pak se týče nynější činnosti z em-
ských výborů, slušelo by, aby kompetence
ta byla jednak rozšířena, jednak zůžena. Za-
jisté bylo by jenom ve prospěch věci samé
kdyby v celé řadě záležitostí samosprávný po-
stup instanční byl, pokud možno, obmezen a
kdyby v záležitostech menšího významu a váhy
rezhodovaly okresní, po případě krajské vý-
bery definitivně. Jen v otázkách důleži-
tých aneb národních měla by odvolací pů-
scbnost zemských výborů býti za-
chována. Upravením zvláštního soudnictí
správního beztoho z rozhodování zemského vý-
boru vyloučena by byla judikatura správní.
Tato judikatura jak výboru zemského, tak c. k.
místodržitelství, musila by se přenésti na z em-
ský vrchní soud správní, který by
složen byl jednak ze zástupců zemské správy
státní, jednak ze zástupců výboru zemského, při
čemž mohlo by se přihlížeti k tomu, aby tito
oba stejnorodl činitelé při určitém počtu soudců
zastoupeni byli osobami, které by měly vyšší
kvalifikaci soudní, anebo politickou. Tím by
ovšem veliká čásť záležitostí zemskému výboru
odpadla.
Naproti tomu však zemský výbor měl by
býti orgánem jednak rozhodovacím
jednak výkonným ve všech záležitostech.
spadajících do kompetence zemského zákono-
dárství, výhradně tak, že by záležitosti země-
dělské, obecní, školské, živnostenské, chudin-
ské, zdravotní atd., spadaly v kompetenci roz-
hodování zemského výboru v instanei po-
slední. Ovšem, že výkonná moc zemského vý-
boru musila by obdobně býti upravena dle po-
měru, v jakém stojí magistrát k městské radě
v městech se zvláštním statutem, kterýžto poměr
již v praxi se ustálil a jak tato učí, nikterak
nepůsobí žádných zvláštních obtíží.
8
article
Tímto způsobem by nejenom samo-
správa zmohutněla, ale veřejná správa by
ovšem bezprostředním stykem výkonných on-
gánů správních s obyvatelstvem zjednala si mož-
nost naplniti úkoly, které se od ní vyžadují. Na
jedné straně v otázkách a v záležitostech zem-
ského zákonodárství by byly výkonnými orgány
obecní úřad, okresní výbor a zem-
ský výbor, tímtéž způsobem upravil by se
postup instanční, na druhé straně okresní hejt-
manství a místodržitelství, po případě mini-
sterstvo v otázkách zákonodárstv
říšského. Potom mezi oběma těmito orgány
veřejné správy by byly pak smíšené správni
soudy a sice soud obecní a zemský, po případě
nejvyšší správní soud, ke kterému by šlo od-
volání jen v těch věcech, ve kterých rozhoduje
v I. instanci vrehní soud správní. Způ-
sebem takovým nabyla by pak i judikatura
správní jednotnosti a opírala by se o skutečné
poměry a stala by se institucí, důvěru na všech
stranách vzbuzující. Sesílené samosprávné sbory
mimo to by byly iniciativními orgán
ve všech potřebách veřejného blaha a tím moc-
nými podporovateli jednotné moderní veřejné
správy. Za těch okolností by pak působnost
politických úřadů státních, jak okresních (ov.
krajských) tak zemských, byla určitější a tím
i lepší a prospěšnější. Nedostatek, který jeví se
v poměrech našich zvláště v tom, že zákono-
dárství rozděleno jest na zákony říšské a zem-
ské, že ale výkonným orgánem zákonodárství
9
article
jsou jen úřady státní, zemskému zákonodárství
nezodpovědné, by byl tímto odstraněn.
Že ovšem pak by také i vedle nynější
ústavy říšské zákonodárství zemské mohlo se
pohybovati v oné, i touto ústavou mu poskytnuté
působnosti, mnohem větší a širší než posud se
děje, jest samozřejmo. Tím ovšem další snaze,
aby určitá hranice mezi zákonodárstvím říš-
ským a zemským byla vyznačena a aby všechny
záležitosti, které dle povahy věci nevyžaduji
uniformování zákonodárství pro všechna krá
lovství a země, vyřizovány byly kompetenci
sněmu zemského, by se zjednala otevřená cesta.
po které k rozvoji našeho politického i ústavního
života by mohlo býti kráčeno.
Označil jsem tento postup k reformě ve-
řejné správy jakožto možný. Úmyslně vyhnul
jsem se požadavkům, které by plynuly z politi-
ckého programu našeho a obmezil se jenom
na požadavky řádného rozvoje správy veřejné.
Podrobné propracování těchto myšlenek ovšem
vyžadovalo by obšírnějšího pojednání, které by
meze těchto článků daleko přesahovalo. Míně
prozatím stačí, že jsem upozornil na obsah
vládní studie a bude zajisté s prospčehem pro
věe samu, když těmito články rozprava o těchto
záležitostech nebude u končena.
Mína
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. prosince. (Polské »cete-
rum autem...«) Pod záhlavím »Otázka
parlamentní« vyslovuje se dnes nejmenovaný
člen polského kola ve vídeňském »Vaterlandé«
o následcích posledního hlasování v rozpočtovém
výboru rakouské poslanecké sněmovny. V sou-
hlase s polskými orgány polského kola prohla-
šuje za marné a bezúčelné jak rozpuštění sně-
movny, tak i odstoupení nynější vlády. » Nová
sněmovna — praví — lišila by se od stare
málo nebo pranic; není totiž nijakých příznaků,
že by místo nesmířitelných živlů mezi Němci
Němec
Praha
poslanecký sněmovna
Nová sněmovna
11
article
Čechy zvoleni byli poslanci mírumilovnější. Jestliže
se však poměry v nové sněmovně nezmění, čeho
bylo by se naditi od změny vlády? Ale i kdy-
bychom mohli předpokládati, že většlna národ-
ních radikálů bude nahražena umírněnými, eo
by to pomohlo? Hrstka dvaceti poslanců bude
s to, aby zastavila parlamentní stroj. Snadse
namítne, že, najde li se většina ochotná praco-
vati, může provesti změnu jednacího řádu. Kdo
tomu věří, nalezá se na omylu, neboť dobrou
vůli devítidesetinové většiny může hravě zmařiti
jednodesetinová menšina pomocí technické ob-
strukce. A že se taková desetina vždycky najde,
o tom nebude zajisté nikdo pochybovati. Mož-
nost, že desetina, ano i dvacetina sněmovny
může tuto úplně ochromiti a každý pokus
o změnu jednacího řádu zmařiti, jest hlavní
příčina naší parlamentní a politické bidy. Ji od-
straniti může jen taková změna jednacího řádu,
která by odpovídala právům většiny. Nemůže-li
sám parlament, ať si z jakýchkoli důvodů, tuto
změnu provesti, musí se nalezti jiná cesta, třebas
to byla oktrojírka ...« Způsob, kterého na zo-
stření jednacího řádu užil hr. Tisza, má pisatel
v Rakousku za nemožný; dru. Körbrovi zbývá
tedy jen ona »jinácesta«, aby se dosáhlo polského
»ceterum autem censeo«, totiž aby byl zostřen
sněmovní jednací řád i v poslanecké sněmovně
rakouské.
Hrstka
Čechy
Rakousko
Tisza
poslanecký sněmovna
12
article
V Praze, 23. prosince. (Smiřov a e
akce Andrassyova,) jak vysvitá z pro-
jevů dnes uveřejněných, ztroskotala dokonale.
Na vysvětlenou prohlášení opposičních stran
současné odpovědi Tiszovy dodáváme ještě
zprávu o předehozím vyjednávání hr. Jul.
Andrassya s hr. Štěp. Tiszou. HIr. Andrassy
navštivil ve středu hr. Tiszu a oznámil mu, že
se mu podařilo sjednati s opposicí podmínky.
za kterých by se dal obnoviti mír v parlamentě.
Andrassy vypracoval takový návrh změn jedna-
cího řádu, že by technická obstrukce byla na-
příště nemožna, rozpočtová debata by byla vpra-
vena v těsnější meze a dělnost parlamentu by
byla vůbec zabezpečena. Výkonný výbor oppo-
sičních stran svolil k těmto navrženým změnám
ale s podmínkou, že »lex Dániel« bude odvolán
a Tiszova vláda odstoupí. Na toto sděleni hr
Tisza odpověděl zamitavě, dodav: »Požadavek
aby odstoupila vláda, která má zabezpečenu
podporu většiny a požívá úplné důvěry koruny
pokládám za frivolnost.« Po této rozmluvě vy-
dána výše zmíněná prohlášení obou sporných
stran.
Jula
Andrassya
Štěp
Tisza
Praha
Andrassyov
13
article
Nový peštský list »A nap« otiskuje výrok
nejmenovaného člena vládní strany, dle něhož
vládní strana nových voleb se neleká. Hr. Tisza
nemá prý potřeby, aby opposici prokázal vílanou
úsluhu napodobením voleb dle systemu Banffova.
Opposice beztoho utrpí strašnou porážku. Ne-
pomýšli se však úplně ji vyhubiti; postačí, když
se vrátí do sněmovny ve značně zmenšeném
počtu. Vládní poslanec mrzí se na dissidenty,
poněvadž ti právě dodali opposici nejvíe odvahy.
Ale přes to nikdo se nesmi do vládní strany
nadíli, že by terrorismu menšiny dala za obě
kabinet Tiszův. Neběží prý o osoby, nýbrž
o prineip.
Ze Zadru, 18. prosínce. (Zelezničn
spojení Zadru. — Jubileum gymna-
sia.) Od té doby, co se vyskytly zprávy o brzké
stavbě dráhy z Ogulína přes Bihač do Knina,
zabývá se i obec zaderská horlivě zas myšlen
kcu železničního spojení Zadru s Kninem a tím
i s ostatní železniční sítí rakousko-uherskou,
Poslanec Vujatovič předvedl ministru železnie
Wittkovi, starostu zaderského Ziliotta a před-
sedu obchodní komory Luxarda jako deputae
Zadru a okolí, a ministr Wittek přislíbil, že
vláda poskytne všemožnou pomoc, aby Zader
mohl býti spojen s Kninem. Plány na trať Zader-
Knin byly vypracovány již r. 1872 (!); vláda
pošle nyní svého technika do Zadru, aby plány
prohlédl a po připadě opravil dle nynějších po-
třeb. — Dne 13. t. m. slavilo chorvatské gymna-
sium v Sini padesátiletí svého trvání. Gymna-
sium olevřeli dne 12. prosince 1854 siňšt
Františkáni a vyučovalo se v něm od samého
počátku chorvatsky, tak že siňské gymnasium
jest prvé čístě slovanské gymnasium v Ra-
kousku.
Vujatovič
Wittek
Ziliott
Hradec
Zadr
Bihač
Knina
Knin
Ra
14
article
Ze Záhřeba, 20. prosince. (Slavno stn
schůze akad'emie.) Jihoslovanská aka-
demie měla dne 18. t. m. slavnostní výročni
schůzi, jíž předsedal zástupce protektora, bi-
skupa Jos. Strossmayera, prof. Tad. Smiči-
klas Prof. Smičiklas vzpomenul v zahajovaci
řeči velikých zásluh zakladatele akudemie, bi-
skupa Strossmayera o chorvatskou vědu a umění
a oznámil, že na památku 90letí Strossmayrova
akademie doplněra čtvrtým oddělením, věno-
vaným umění. Dle zprávy tajemníka, prof. Fr.
Vrbaniče akademie měla v uplynulém roce
okolo 45.000 K přijmů, z nichž na vědecké
práce vydáno 28.000 K. Základní jmění aka-
demie obnáší nyní 674.889 K. Tajemník trpee
si stýskal, že záhřebská jihoslovanská akademie
byla dosud jediná v celém Rakousko- Uhersku,
která neměla nijaké podpory státní; teprve lefos.
za bána hr. Pejačeviče, poskytnuto jí z peněz
zemských 6000 K na vydávání „Codex diplo-
maticus“ a slíbeno, že do zemského rozpočtu
bude vřaděna na příště stálá zemská podpora
akademii. Po referátu Musičově o činnosti aka-
domic v uplynulém roce přednášel dr. A. Bauer
o thematu z filosofie.
Strossmayer
profesor
Tad
Smičiklas
František
Pejačevič
Musičův
doktor
A Bauer
Záhřeb
Rakousko
Uhersko
15
article
Politické zprávy zahraničná.
Politické zprávy zahraničná.
V Praze, 22. prosince.
Studentské výtržnosti v Moskvě.
(Úřadní zpráva ruská.)
Po pouličných výtržnostech v Petrohradě
na Nevském prospektu dne 11. t. m. mezi stu-
dující mládeží moskevskou nastala živá agitaee
za tím účelem, aby také v zdejší stolici uspo-
řádány byly výtržnosti. Této nálady mládeže
zneužila zločinná organisace, jež se nazývá
»Moskevským komitétem strany
sociálných revolucionářů«, a brzy
objevily se proklamace, které byly rozšiřovány
v rozličných částech města a vyzývaly k poli-
tické demonstraci ve dni 18. a 19. t. m.
Dne 18. prosince od 12. hod. polední byl
pozorován neobyčejný pohyb obecenstva po
chodnících »Strastné ploščadi« do »Černyšev-
ského v pereulku«, při čemž skupiny procháze-
jícího se obecenstva tvořili skoro výhradně stu-
denti vyšších škol a posluchačky vyšších žen-
ských kursů.
O 2. hodině odpol. na Tverské ulici mezi
Leontěvským a Černyševským pereulkem utvořil
se již značný dav, z něhož se ozývalo pění
revolučných písní a byly vystrčeny rudé pra-
pory s protivládními nápisy. Dav ten pustil
se do rvačky s oddilem policie, proti němu vy-
slaným, užívaje při tom holí, kaučukových
klacků a železných prutů; také bylo vystřeleno
z revolveru. Policie byla přinucena tasiti ; dav
se dal ihned rozehinati, odhodiv prapory, jež
policie sebrala.
Černyšev
Černyševský
Praha
Moskva
Petrohrad
Leontěvský
16
article
Stejné pokusy téhož dne opakovaly se iv
druhých částech města, ale policie tam všude
ihned rozehnala demonstranty. Vážně za urážky
s policil žádný z demonstrantů zraněn nebyl.
Jen devět jich bylo lehce raněno, ale policistů
dvanáet a dva z nich ranami střelnými. Zatčeno
43 osob, z nichž nejvinnější budou pohnány
k soudní zodpovědnosti; někteří potrestáni po-
licejním vězením, že se prohřešili proti zákazu
moskevského gen. gubernálora hromaditi se na
ulicích, a ostatní zatčení, na klerých viny neshle-
dáno, ihned byli propuštěni na svobodu.
Pokus obnoviti nepořádky stal se dne 19.
prosince na Sirastné ploščadi, ale policie de-
monstranty ihned obklíčila a zatkla, čímž de-
monstraci zmařila. Ze zatčených 22 nejvíce vin-
ných bude potrestáno policejním vězením, žese
prohřešili proti zákazu gen. gubernátora, ostatní
pak všichní osvobozeni,
jítmonstrac
17
article
O rekonstrukci novoměstské radnice
O rekonstrukci novoměstské radnice
Stavební archivář p. Jan Herain promluvil
včera ve Spolku architektů a inženýrů
„O rakonstrukci novoměstské radnice“. Přednášku
svou založil retrospektivou, asi jak následuje:
Karel IV. zanášel se neustále plány, jak by sídelní
své město Prahu co nejvíce rozšířil a učinil jedním
z nejhledanějších měst evropských. Dne 8. března
1348 vystavil zakládací listinu pro stavbu Nového
města, osvobodiv veškeré stavby na dobu 12 let
ode všech dani. Základní kámen k Novému městu po-
ložil Karel IV. dne 26. března 1348, počna s hradební
zdí. V době tehdejší stávaly však již na místec
dnešního Nového města malé osady (Chudobice, Opa-
tovice, osada u sv. Longina na Rybníčku, pod Zderazi.
Podskalí a P'sary). Kde slavěno v polích, řídil Karel Iv.
široké ulice a náměstí.
Hlavní těžiště Nového města, Karlovo náměstí
jindy Dobytčí trh, učinil sídlem průmyslu dřevařského.
Dále na Koňském trhu zřídil koňský trh, senný, oves-
ný a ovocný na Senovážném náměstí a pod. Úzké
ulice, jako Nekazanka a jiné, povstaly za Václava IV.
Zařízení Karla IV. bylo obdivuhodně. Nařidil, že kdo
koupi, musí stavěti a zadlužiti nejvýše do polovice.
Reku 1377 stálo tu již na 1400 domů obydlených.
Herain
Karel Iva
P sara
Václav
Praha
Nový město
Zderaz
Podskalí
a náměstí
Karlův náměstí
senovážný náměstí
Reka
18
article
Aby dal život tomuto městu, nahnal mnohdy na sto
tisic poulníků k odpustkům do Prahy, speciálně do
Nového města. Současně se stavbou Nového měsla
počato i se stavbou Novoměstské radnice. Kdy byla
dokončena, neznámo, ale jest jisto, že již r. 1974
se v ní úřadovalo. Před tím se úřadovalo v ulici
Školské v domě č. 661—662, majetku to Štěpána Vla-
dyky. Radnice mohla býti dříve hotova, jelikož r. 1367
stalo se spojení Starého a Nového města. Tenkráte
strženy hradby, ale ne na dlouho, neboť obě obce
se pohádaly a rozpojily. V knihách pochodících z r.
1374 již se nacházejí zmínky o domech, stojících
proti radnici a šatlavě. Kdo novoměstskou radnici
stavěl, je sporno. Říká se, že kamenický mistr Kříž,
jenž byl majitelem domu č. 505 pod nemocnicí na
Karlově. Avšak dle účtů, který Kříž předkládá, vysvítá,
že pouze opravoval portál. Kříž uvádí se posledně
r. 1414, kdežto radnice stojí již v roce 1374, takže
musil by prováděti stavbu velmi mlád. Opravy, o nichž
Tomek ve svých „Základech“ se zmiňuje, že se staly
v r. 1394—1414, týkaly se oprav vehodů do radnice.
Vl
Kříž
Tomek
Praha
Karlov
19
article
Radniční věž založena byla roku 1451. Kronikál
Beneš praví, že byl při základu. Kdy dobudována, není
známo, ale musilo to býti asi v 10 létech, nebol
r. 1559 udeřil do věže radnice hlesk. Přestavba jak
shořelé radnice, tak věže stala se v r. 1561. Zajímavě
zprávy jsou ve starých letopisech. V těch se praví, že
r. 1520 počalo se s přestavbou „rathouzu“ dle starých
vzorů. Skutečně také vidíme na obrazech, že původní
části gothické předělávány v jakousi renaisanci. Zná-
mé historické zprávy vyprávějí, že r. 1419 stalo se
ono vyhození konšelů z radnice novoměstské, když
Jakoubek ze Stříbra vedl procesí kolem radnice. Ta-
kovéto smetení bylo na novoměstské radnici ještě
jednou r. 1480, kdy nespokojení občaně svrhli konšely
po druhé.
Kronikál Beneš
Jakoubek
Stříbro
20
article
Novoměstská radnice mívala ve frontě jen osm
oken podle věže; ostatní čásť oken byla z dvou obec-
ních domů, z nichž stát udělal trestní soud roku 1806.
Radnice měla gotické křížové klenutí do dvou sioupů.
Dolejší místnosti neukazují, že by násilím bylo tam
něčím hýbáno. Byl to mazhaus. V prvním patře byla
celá jednotná síň, pro lidová shromáždění, kdežlo
úřadovny bývaly proti Vodičkově ulici, kde byly též
šatlavy. Radnice lacadována byla do zadu i do předu
gotickým štítem. Na sever a na jih bylo velké okno
a přístavek se stal až r. 1506
Po spojení roku 1784 spojeny radnice v jeden ma-
gistrát a r. 1805 koupil erár za 3050 zl. (!) dva
sousední obecní domy a r. 1854 i radnici bez věže
pro trestní soud za 50.000 zl.
Rekonstrukce radnice nynější stala se po zbudo-
vání nové budovy pro zemský trestní soud. Již ten-
kráte ozvaly se hlasy, aby erár šetřil kapli sv. Lazara,
po případě ji pojal do své stavby. Toho však nedo-
cíleno a tak jedna z nejstarších památek zbořena.
Když justiční palác dobudován, konána komise, tý-
kající se přestavby novoměstské radnice. Již tenkráte
ozvaly se hlasy, aby novoměstské radnici dostalo se
takové přeslavby, jak bývala před r. 1806. Arch. p
svatý . Lazar
Vodičkův ulice
21
article
Balšánek na základě starších rytin vypracoval pro
jekt, jenž odpovídal minulost.
Oilučením omítky na jaře letošního roku zjistily
se zajímavé nálezy. Na půdě nalezeny za osmým
oknem na nejsilnější zdi zbytky gotického štítu. Po-
zději, po ulrhání stropních prken, zjištěno, že všecky
trámy prvního patra v prolilování svém ukazují na
starý stavA dále nalezen portál, hlavice, šambrány do
kamene tesané, lakže zjištěno, že rytina jest úplně
spolehlivá. Tím zjištěn starý stav facady jižní, gotik
spodní a renaisance prvního poschodí.
Na to rekonstrukce ministerstvem spravedlnost
povolena a jedinou otázkou ještě spornou jest poří-
zení gotických oken v prvním patře. (Výborně! Po-
tlesk.)
Po přednášce p. kons. Heraina, který ke konci
tlumočil přání, aby spolek vyslovil se pro zachování
resp. obnovení původního rázu radnice, jak navrhují
pražští konservatorové, rozvinula se živá debata.
Pan prol. Koula poukázal zejmena k tomu
že různé tvary, které na radnici byly zjištěny, shodují
se s tvary ve vladislavském sále na Hradčanech. Zá-
reveň ostrými slovy odsoudil jednání centrální komise
vídcňské, o níž pravil, že tak, jak se vyslovila tato
kerporace, pronésti se mohlo nanejvýše nějaké sdru-
žení ignorantů a nikoliv umělců a rozhodně přimlouval
se za to, aby i dále trvalo se na tom, by nikoliv
erární, nýbrž projekt Hilbertův a Wichlův se provedl.
Rovněž arch. p. Hilbert vyslovil se v podob-
ném smyslu.
Po resumé předsedy, p. c. r. Jahna, bylo usne-
seno, žádati znovu, aby rekonstrukce novoměstské
radnice provedena byla dle projektu pp. arch. Hilberta
a Wichla a naléhati, by dovoleno bylo další pátrání
otlučením omítky za účelem zjištění původního stavu.
Potom byla schůze za hlučných a srdečných
ovací panu konservátoru Herainovi skončena.
Balšánek
Herain
Koula
Hilbertův
Wichlův
Hilbert
Jahn
Wichl
Hradčany
22
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Duešní odpolední číslo za
příčinou Štědrého večera vydáno ne-
bude. Zejtra v neděli dne 25. pro-
since t. r. vyjdou »Národní Listy«
ráno v obvyklou hodinu. Iuseráty pro
toto vánoční číslo »Nár. Listů« při-
jímá naše administrace také dnes
nejdéle do 12. hodiny polední.
Po vánočních svátcích vyjdou
»Národní Listy« v úterý dne 27. pro-
since t. r. o 12. hodině polední.
— Dvě stě středoškolských sfudentů ně-
meckých v disciplinárním vyšetřování. Týž
»Pils. Tagblatt«, kterýž přinesl předevčírem
obšírný úvodník o sensační události, že se ne-
méně než dvě stě žáků středních škol plzeň-
ských oetlo ve vyšetřování proto, že v noci ze
soboty na neděli byli přítomni nejen politické
schůzi, pořádané jenom pro osoby pozvané
a v Touškově sehönererovcem Hauckem konané
nýbrž se zúčastnili i pustých jakýchs orgií až
do rána trvajících, uveřejňuje v téže příčině
obšírnou opravu ředitelství obou státních střed-
ních ústavů gymnasia i reálky. Ani jeden ani
druhý ředitel nedozvěděli prý se náhodou, že
jistý počet žáků jejich ústavů neztrávili noc
doma, rovněž prý není pravda, že celý velký
zástup hochů veškerých středních škol plzen-
ských nachází se již v diseiplinárním vyšetřo-
vání, aspoň ne na gymnasiu a na realní škole. Na
obou ústavech ale zahájeno vyhledávání v při-
čině účastníků schůze v Touškově — ale vedlo
k zápornému výsledku. Uvádíme z opravy
podrobnosti zámyslně, aby čtenáři naši, kteri
znaji v podstatě událost podle plzeňského listu,
utvořili si svůj úsudek. O tom faktu, že množ-
ství německých středoškolských studentů bylo
osobními pozvánkami na Hauckovu schůzi po-
zváno a ji se také zúčastnilo, nebude po článku
Hauckův
Touškov
23
article
Schreinerova listu zevrubné detaily obsahujícím,
ani po ředitelské opravě nikdo pochybovati, ja ko
o tom, že by článek asi sotva byl spatřil světlo
německo-liberálního listu, kdyby se jednaloo
německo-liberální studenty. Jednání ně-
meckých ředitelů mohlo by sloužiti za vzor lee-
kterému jich — jinojazyčnému kollegovi. Ne-
chtějí-li dělati z 13—18letých hochů politické
provinilce a dokonce mučedníky, není tím ovšem
ještě odstraněna ze světa veleznámá a také pří-
slušným správám středních škol předobře pově-
domá skutečnost, že by většina německých vyš-
ších státních škol musila býti zavřena, kdyby
smýšlení plzeňskými německými studenty osvěd-
čené mělo býti příčinou consilia abeundi.
— Třlatřicet tisíc korun, toť jistě suma, n
niž nutno hleděti s úctou. A úcta ta stupňuje
se, povážíme-li, že těchto třiatřicet tisíc korun
sebráno bylo po haléřich mezi českým lidema
věnováno na vánoční nadilku dětí ze zněmče-
ného územi na našem severu. Může-li dobro-
činnost našeho lidu lépe býti illustrována, než
tímto číslem? A přece jen co znamená veliký
ten obnos proti neskonalé radosti tisíců drob-
ných dětí českých, jimž za obnos ten způsobeno
bylo v posvátné době vánoční tolik veselých
chvil! Nikdy není srdce lidské přístupnější mo-
hutným vlnám citovým, jako v době svátků
vánočních. Mimoděk každému vynoří se v paměti
uplynulé chvile mladých, dětských let, kdy
i jeho duše chvěla se neznámou, ale sladkou
předtuchou přichodu »Ježíška«. Mnohý z těch
vzpomínajících prožil celý svůj dětský věk
v dostatku, přepychu a radostech a přece jen
nikdy neočekával darů s takovou posvátnou
Schreinerův
Ježíšek
24
article
bázní, jako v štědrý den, nikdy nevážil si cen-
ných hraček tak, jako těch, co nadělil »Ježí-
šek«. A právě tak dnes tisíce dětských duší
toužebně čeká, co přinese jim tajemný, poeti-
ekým kouzlem obesířený štědrý večer. Stejně
toužebně zahledí se tu k stromku dítě rodičů
bohatých jako drobné, choré děeko chuďasovo,
stejné pouto obě ty dětské duše víže k dneš-
nímu večeru. Ale za to s touhou zdvojnásob-
něnou očekává dnešní den tisíce českých dítek
ve zněmčeném území našeho severu. Vždyť je
to den, kdy u nich naděluje Ježíšek národní
naší pospolitosti, den, kdy v pravdě cití se být
nezapomínanými spoluúdy našeho národa. Na
chvíle, kdy dítěti učitel jménem dobrodineů
z českého národa odevzdává skromný dárek
vánoční, nezapomenou děti ty nikdy. Ale skromné
dárky, které tu jako representant národa posílá
českým dítkám našeho severu Národní jednota
severočeská, vyžadují značného nákladu. Tak
loni činil obnos tohoto vydání okrouhle 33.000
korun, letos — kdy poměry majetkové oproti
loňsku daleko se zhoršily — bylo nutno vy-
dati na vánoční nadilky mnohem více. Nejsou
dosud všecky účty pohromadě, ale již dnes je
jisto, že suma 40.000 K bude překročena.
S jednoho stanoviska je vzrůst tento potěšitel-
ným zjevem, neboť nejlíp se jím dokazuje ne-
ustálý vzrůst českého živlu na našem severu,
na druhé straně však znamená značné zatížen
rozpočtu Národní jednoty severočeské. Dle vý-
sledků dosavadních sbírek vánočních soudě,
skoněí letos nadílková akce Národní jednoty
severočeské značným deficitem, který bude se
musit uhraditi z řádných příjmů Jednoty.
25
article
Nezmění-li právě nadcházející dny svátků vá-
nočních ničeho na této situaci, je to smutná
vyhlídka do budoucnosti ! Ještě v poslední chvíli
proto voláme ke každému, kdo dosud nedostál
své povinnosti: Nezapomeňle své svátky vá-
noční oslaviti dobrým skutkem a věnujte nějaký
dárek na vánoční sbírku Národní jednoty severo-
české v Praze
— Turkovy ceny. Z nadání zvěčnělého
architekta p. Aloisa Turka při Museu král. če-
ského vypsána byla na rok 1904 cena 800 K
za nejlepší práci historiekou z českých dějin.
O cenu tu ucházely se čtyři vědecké spisy.
z nichž na návrh poroty cena udělena dílu prok.
dra. Jos. Lad. Píče »Starožitnosti země
české«. Díl II. Čechy na úsvitě dějin. Svazek2.
V Praze 1903. — Na rok 1905 vypisuje se
z nadace architekta p. Al. Turka jedna cena
v obnosu 800 K za nejlepši vědeckou práci
z oboru věd přírodních v posledních třech le-
tech tiskem vyšlou, aneb v rukopise chovanou,
kterou by přírodovědecký výzkum Čech platně
byl obohacen. Prace o cenu se ucházející musí
býti sepsány v jazyku českém. Práci, za kterou
autor obdržel obyčejný honorář spisovatelský,
může býti cena udělena, nikoli však takova, již
se dostalo už nějaké jiné zvláštní ceny. Odmě-
něná práce zůstane majetkem spisovatele, i
může jí dle své vůle naložiti, musí však při
vydání tiskem odevzdati bezplatně 5 výtisků
bibliotéce Musea král. českého. Práce příslušné
buďtež podány správnímu výboru Musea král.
českého do konce května 1905.
— Bibliografie České Historie, vydávané
drem. Č. Zibrtem, m. professorem kulturní hi-
storie na české universitě, bibliotékářem Musea
království českého, vyšel dilu třetího svazek1.
Svazek tento obsahuje nejdůležitější dobu české
historie, dějiny husitství, českých bratrů od
roku 1419—1526. Další svazek bude výdán
r. 1905.
Turkův
Alois Turek
Píč
Turek
Praha
Čechy
Prace
Č . Zibrt
národní jednota severočeský
muzeum král
kulturní hi
muzeum království český
26
article
— Klub národní strany svobodomyslné.
Ohlášený důležitý rozhovor z oboru národoho-
spodářského konati se bude v příští schůzí člen-
ské počátkem měsíce ledna. — Za příčinou
svátků vánočních nebude se dnes večer, jakož
i zejtra a v ponděli v kanceláři klubovni úřa-
dovati. — Přihlášky nových členů na rok 1905
buďtež zaslány pod adresou: Klub národní
strany svobodemyslné v Praze, Měšťanská be-
seda. Legitimace členské rozešlou se hned po
Novém roce.
— Jmenování. Pan Vilém Kurz, professor na
konservatoriu ve Lvově, byl jmenován členem ko-
mise pro státní zkoušky z hudby z odboru klavír-
ního ve Lvově.
— Ministr orby hrabě Ferdinand Bouquoy včera
odpoledne přijel z Vídně do Prahy.
— Z městské rady ražské. (O přestav bě
staroměstské radnice.) V minulé schůzi sbo-
ru obecních starších žádal p. m. r. Lada, aby členům
sboru byla podána písemná zpráva o stadiu přeslavby
radnice staroměstské. Ve včerejší schůzi městské rady
bylo sděleno, že na tuto přestavbu i stavbu nové bu-
dovy radniční na Linhartském náměsti byla vypsána
soutěž, jejía lhůta končr v breznu r. 1905. Došlé pro-
jekty budou pak předmětem dalšího řízení. Ve smyslu
tom bude podána zpráva sboru obecních starších. —
(Příspěvek předměstí na společnou ka-
nalisaci.) Sdělen byl výsledek jednání s obcemi
karlinskou a smíchovskou o příspěvcích těchto obcí
na společnou síť kanalisační a o způsobu odvádění
těchto příspěvků. Po rozpravě, jíž se zúčastnili pp.
m. r. dr. Pinkas, dr. Holubovský a dr. Scharí, schvá-
lila rada městská, aby smlouva ve smyslu výsledku
jednání vypracovaná byla předložena sboru obecních
starších ke schválení. — Advokát p. dr. M. Lichten-
stern odkázal ve prospěch pražské chudiny 200 K. —
Kurz
Bouquoy
Lada
doktor
Pinkas
Holubovský
Scharí
M Lichten
Praha
Lvov
Vídeň
klub národní strana
27
article
Povolen byl obvyklý obnos na vyplacení dodělného
při zabezpečení ttetího pilíře Karlova mostu. — Po
ukončení schůze předsedající náměstek p. dr. Groš
v zastoupení starosty přál šťastné a veselé svátky
a po nich ve zdraví shledání k nové činnosti. Přání
to bylo členy rady městské srdečně opětováno. —
Mostného a poplatků bylo vybráno v týdnu od 11. do
17. prosince: na lávkách železničního mostu mezi
Vyšehradem a Smíchovem 270 K 28 h, na mostě Pala-
ckého 4700 K 50 h, na můstku žofínském 126 K 68 h,
na novém mostě kamenném 4577 K 58 h, na mostě
Františka Josefa 3801 K 34 h, na pilotovém mostě
přes Štvanici 2618 K 64 h, na mostě libeňském 423 K,
na silnici vyšchradsko-podolské 513 K 22 h. — V láz-
ních obnášel příjem: na Žoffně v parních a vanových
804 K 20 h, ve slatinných 46 K, v holešovických
131 K 91 h. — Dělníků zaměstnávala obec 3585,
z nichž 685 mimořádných.
— Z ministerstva vojenství Letos na podzim —
jak známo — prapory polních myslivců byly zá-
sadně vyloučeny ze svazu jízdeckých divisí. Nasky-
tuje se proto příležitost přeložiti nyní exterritoriálně
v Haliči rozložené prapory do jiných territoriálních
okruhův a v nich shromážditi zase tolik vojska,
kolik ho tam bylo do r. 1888. Tyto změny provedou
se do příštího jara.
— Ústřednímu výboru Národní jednoty severo-
české bylo oznámeno, že v některých případech na-
bízeno bylo k prodeji zboží prý ve prospěch Národní
jednoty severočeské. Z přičiny té prohlašuje ústřední
výbor, že Národní jednota severočeská nesplnomoc-
nila žádného obchodníka ani cestujícího, by nabízel,
doporoučel nebo prodával zboží jakékoli jménem
nebo ve prospěch Národní jednoty severočeské.
— Z okresního výboru na Král. Vinohradech.
Groš
Pala
František Josef
Král
Vyšehrad
Smíchov
Halič
národní jednota severočeský
Karlův most
28
article
Dle usuesení ze dne 22. t. m. bude se v r. 1905 vy
bírati okresní přirážka ve výši 13 proc. ze všech
státních přímých jdaní, mimořádné přirážky státní
v ně počítaje (vyjímaje osobní daň z příjmu), které
v tomto roce budou předepsány.
— Anketa o obchodním školství. Účastníci ankely
o obchodním školství, pořádané Českým obchodním
museem ve dnech 29. a 30. prosince 1904, sejdou se
den před zahájením ankety (dne 28. prosince) večer
ve vyhraženém sále restaurace v paláci obchodnického
spolku „Merkur“, Praha, Staré město, Mikulášská
Uřída, v přízemí na přátelský večírek. Pozvánky naj
lze reklamovat v kanceláři Českéno obchod. musea.
— Spolek lidových kuchyni pro Prahu a před-
městí usnesl se, aby lidová kuchyně v čís. 123—II
byla i na dále ponechána a k její řízení požádal vreh
ředitele p. V. Brože.
V Brož
Praha
Stará město
spolek lidový kuchyně
29
article
Přednážky. Hospodářská beseda »Juli u
Grégr« pro Kolín a okolí pořádá v úterý 27. t. m.
o půl 4. hod. odpol. v hostinci pana Dlouhého ve
Kbelnici veřejnou přednášku, na níž promluví pan
Jozek, ředitel hospodářské školy v Českém Brodě
»O hospodářích dánských a jejich po-
kroku« a pan Josef Špaček, professor na hospo-
dářské škole v Jičíně o thematu »Co jest rol-
níku činiti, aby užitek z hospodářství
se zvyšoval«. — Dne 11. t. m. uspořádala
učitelská jednota »Budeč říča nskáe
lidovou přednášku »O Roentgenových paprscích«a
»Telegrafii bez drátu«. Velký sál »Radnice« říčanské
byl do posledního místa naplněn obecenstvem. Před-
nášel inž. akc. elektrotechnické továrny ve Vysoča-
nech pan Em. Vepřek za podpory ředitelství závodu.
— Sbor dobrovolných hasičů a tělocvičná
jednota Sokol v České Třebové pořádajív
neděli dne 25. prosince o 2. hod. odpolední v soko-
lovně veřejnou přednášku »Vycházka do říše hvězd«.
(Lidová rozprava z astronomie.) Promluví br. inž.
Oldřich Hubálek. Vstup volný.
Juli
Grégr
Dlouhý
Jozek
Josef špaček
Ing
em
Hubálek
Kolín
Kbelnice
Český Brod
Jičín
Budeč
Vepřek
Český Třebová
hospodářský škola
Sokol