ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3b2d75b0-8d74-11dc-86be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 56, person 103, work 10, org 9
1 masthead
Ročník XXXXIX
2 masthead
nezr
3 masthead
tm vatnv
4 masthead
V Praze, v pondělí 19. července 1909.
Praha
5 masthead
Číslo 197
6 article
Naranni a večerní listy předpláci se: v Praze v wdministraci na měsle. . . . .. na čtvrt leta . . . . 6 K — h s dvoji donáškou K 51h na měsle. na čtvrt leta . . . . 7 K 62b ve filiálkách na měsie. . . ... 2 K 80h Poštoui na měsie na čtvrt ieta . . . . 9 K s0 s dvoji zásílkou na měsle na čtvrt iota : . . . 11 K e9
Praha
7 article
ečern dání. V drobném prodejii ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerni . . . . . . . . 5h lnscráty plati se hotově napřed Předplsceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházeji se též redakce, tiskárna a expedlne „Národních Listů- Rukopisy so novraonjl.
8 article Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Kdy budou svolány delegace? Z Pešti, 19. července. (K. k.) „Uher. tel. kor. kanc.“ sděluje: Některé listy rozepisují se o době, kdy budou svolány letošní delegace,a některé z nich tvrdí dokonce, že lhůta ke svo- lání delegací bude odložena. Lhůta tato stanovi se společnou vládou v dohodě s oběma mini- sterskými předsedy. Se zřetelem jednak na pra- covní program řišské rady, jež letos teprve v čer- vnu rozpočet vyřídila a jednak se zřetelem na uherskou krisi, která byla teprve, nedávno opět- ným jmenováním ministerstva Wekerlova zatím- ně rozřešena, nemobly vlády naprost jednati o svolání letošních dele- gací. Zatím dohodly se v tom smyslu, a by v září bylo zahájeno jednání o spo- lečném rozpočtu. Při této příležitosti bude uvedena též na přetřes lhůta ke svolán delegací. Vládní orgán vídeňský o včerejších politických schůzích.
Wekerlův Pešť Uhry
9 article
Z Vídně, 19. července. Oficiosní „Mittags- Ztg.“ vítá s velkým nadšením včerej- ši sociálně-demokratické projev v Praze a Náchodě, načež poukazuje k to- mu, že význam těchto schůzí není zmenšen ani schůzí slovinské strany lidové v Lu- blani. Ukazuje se — praví jmenovaný list mimo jiné — dále zřejmě a jasně, že vůdcové obstrukčních stran jsou oduševněni přes všechny státní a národní zájmy pouze jediným přáním, to jest rozšiřovati zmatky. „Symptomatickou je také depeše posl. Stapiňského, zaslaná slovinskému sjezdu, ve které Šusteršiča Prášek jsou slaveni jako vůdcové polského národa a ve které volá se po sjednocení všech Slovanů. Víme, čeho se tím chce dosíci. Pracuje se k obnovení železného kru- hu, víme však také, jaké následky by to mu- silo míti.“ Následník trůnu do Bulharska a na Černou Horu. z Pešti, 19. července, Jeden pondělník zdejšt oznamuje, že arcivěvoda následník Franti š ek Ferdinand hodlá navštíviti koncem prosince krále bulharského, za kteréžto příležitosti bude tomuto udělena vysoká hodnost v rakousko-uherské armádě, Pak navštíví knížete Nikolu černohorského, který má obdržeti selkokřiž řádu Stěpánova.
Prášek Ferdinand Nikola černohorský Vídeň Praha Náchod Bulharsko Černá Hora Pešť MittagsZtg
10 article
Zemské sněmy lerstský a istrijský svolány. Z Terslu, 19. července. Zemskě sněmy terstský a istrijský jsou svolány na den 22 t. m. Zejtra bude ve „Wr. Ztgu.“ uveřejněn císařský patent o svolání obou sněmů. Mimo to bude vyhlá- šeno jmenování dra. Rizziho zemským hejtma- nem istrijským a dra. Laginjy jeho nástupcem. Také tor tokráte za sídlo istrijského sněmu vyvolen Kopar. Nový německý kancléř do Išlu. Z Išlu, 19. července. V kruzích, které stoji blíže naší diplomacie, tvrdí se, že počátkem srpna přijedo nový německý říšský kancléř do Išlu, kdež se představí císaři bude míti schůzku s bar. Aehrenthalem. Krětská olázka. Z Cařihradu, 19. čorvence. (K. k.) Dle ca- sopiseckých zpráv schválila včerejší ministerská rada ve známém smyslu odpověď Porty na nótu o Krétě. Mladoturecký výbor obdržel z několik měst telegramy, v nichž žádá se za oka- mžité rozřešení krétské otázky. Ministerská kríse v Řecku. Z Athen, 18. července. (K. k.) Rhallys prohlásil králi, že převezme sestavení kabinetu za té podmínky, budeli sněmov na po sla- necká ihned rozpuštěna. Král namítl. že vzhledem na otázku krétskou bylo by vhod- nější, aby byla rozpuštěna teprve v době pozděj ší. Koluje pověst, že Rhallys zejtra definitivně odmítne převzíti sestavení kabinetu.
Rizzi Rhallys Išlu Cařihrad Kréta Řecko Athena
11 article
Politický proces v Záhřebě. (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů-.) V Záhřebě, 17. července 1909. Nastič. Některá lež Nastičova do oči bije. Slyšel jsme včera, jak tvrdil, že ne všichni členové »revoluční organisace« byli příslušníky »Slavjan ského jugu«. A v jeho brožurách čteme pravý opak. To dnes mu vytknul obhájce dr. Hinkovič. Na to »vznešený člověk« přiznal, že v jeho »literárních pracích« jsou některé nesprávnosti. Přes to v očich Aecurta i předsedy zůstane »člověkem pravdomluvným«. A zůstati jím musí Jen části jeho fantasií dokázat lživost a celá obžaloba padá. Pro »trobojky«, řetízky s por- trétem krále Petra, čutory a znaky přece žádný »velezrádce« na šibenici houpat se nebude. Cely svět už ví, že v Záhřebě se odehrává odpornáa hnusná komedie a přece baron Ranch dosud je bánem. Drží ho táž »dlouhá a černá ruka«, která plán procesu zosnovala. Zastavení proce su by znamenalo pád barona Pavla Raucha. Proto komedie až do konce se sehraje! A komedie je to, hnusná komedie! Či co říci tomu, když hlavní aktér sám před soudem dozná, že často ze Zemuna do Bělehradu na falešný cestovní pas přecházíval? Toho dopustit-li se může »člověk vzoušený«v Dobře ťal dr. Hinkovič Accurta slovy: »L- tuji zemunskou policii«. Accurti vylitl jako šilenec a zasípal: »Nedovolim, abyste úřady kritisova l«. Dobře ho usadil dr.
Nastič Nastičův Slavjan doktor Hinkovič Petro Ranch Pavel Rauch Hinkovič Accurt Záhřeb Bělehrad
12 article
Hinkovič: »Nejá, Nastič je kritisuj e.« Čtenář nechť si jen připomene, jak nedávno táž policie, která věděla, že obhájcové dr. Hinkovič a dr. Budisavljevič v Bělehradu materiály proti Nastičovi sebrali, jim zavazadla i obsažené v nich listiny zabavila a pochopí mravní hodnotu téže policie, která cestování na falešný pas trpěla. Ale ovšem, šlo o Nastiče a ten byl v službách téhož pána! Dr. Hinkovič uvedl Nastičovi ještě několik vážných údajů o jeho prolhanosti a potom ni čemu překvapil dopisem, který Nastič hned za dllo svého péra doznal. Bylo to psaní, které »veliký politik z Bosny« svého času psal v ze- muňské nemocnici pro Milana Pribičeviče. Ach. měli jste vidět Accurta! Všech svých kejklů, hrozeb, nadávek a drzostí použil, aby na dra. Hinkoviče pustil strach a hrůzu. »Hned dá- te to psaní předsedovil« zvolal na obhájce. Ten však pro strach uděláno nemá. Pomyslil asi »povídali, že mu hráli,« klidně psaní do své kapsy zastrčil a libezně děl »Ale ovšem, že je dám, velice rád je dám, ale — a ž později«. A bylo vidět jak oběma násilníkům ono psaní v hlavě vrtá Nevrlost byla jich příznakem! Však víme, jak Tarrabochio svou malou hlavičkou umi vrtět po opěradle křesla a jak mu ta malá a zlobná očka zlobou planou, kdykoliv se mu cosi nedaři. Aceurti nervosně skřipcem gestikuloval.A na oko děj líčení tekl hladce, ale tu máš. rázem do klidu zasoptělo pobouření duší ne- klidných. To dr. Hinkovič probíral data, která Nastič o dni prvé bělehradské konference uvedl. Uváděl, jak si škodil ničema, který jen v té věci třikrát si spleť' kalendář ! A malá očka na křesle předsednickém těkavě hrála, hlavička se posunovala a už vášeň ze rtů vyskočila: »Hned předáte soudu psaní, ktere Nastič poslal Milanu Pribičevi- čov ie.
Nastič doktor Hinkovič Budisavljevič Pribičevič Milan Pribičevi Bělehrad Bosna
13 article
To nějak koudel hoříl Klidně dr. Hinkovič zase slibuje, že psa- níčko dá, a ž ho jako důkazu nobude potřebovat. Ach té švandy ! Oba násilnici ani trochu už ovládati se nepovedou. Z jestřá- pích očí Accurta a z baziliščích Tarrabochi blesky sršl. Ale marně. Vzácný dokument nedo- stanou! »No, počkejte, my od té chvi- le také jinak s vámi jednat nebu- dem. Jen se opovažte učinit tu ně- jaký návrh; hnedbude odmítnut,« hrozl předseda! A v dvoraně je plno šuškání, poťouchlého smíchu a udivení.
Hinkovič
14 article
Vyzván otázkou obhájce, Nastič vypráví že dopis Adama Pribičeviče, který jako fsesimile uvedl v příloze brožury »Finale« bez udání dne. byl psán buď koncem listopadu anebo začátkem prosince. A dr. Hinkovič do- kazuje, že dopis byl psán nejpozději kon- cem října! Odkrytí nové lži (a má ona bl- dácký úmysl) vzbudilo v dvoraně nesmírné po- hnutí. Dr. Hinkovič potom jasně dokazuje, že ůdaje Nastiče, ohledně doby, k dy statut vzniknul jsou nesprávny. Z žádné podmínky ony údaje nojso v souhlase s těmi místy v psaních bratří Adama a Milana Pribičevičů v nichž Nastič chce vybásnit na- rážky na onen statut! Tato pravda pů- sobí ohromivě, ale »ušlechtilá dvojice hrdel ního soudu« účinek zastříti hledí novým pokři- kem. To prý jsou jen »lapalie«, jimiž obhájce chce protáhnout ličení! Ba, mají tak obhájeové v tom nekonečném procesu na růžích ustláno, aby usilovali o jeho prodloužení. »Lapali e dí dr. Hinkovič, »tak vy jmenuje!e vě tak vážné?e Na přetřes přišel i interview s černohor- ským ministrem Tomanovičem. V tom interviewu ministr prohlásil, že Nastič to byl, který jemu »zjevení se pum« na Černé Hoře oznámil. Atu se událo cosi, co k látce přiléhalo. S galerie nad sedadly žurnalistů se sřítila omltka s velkým hřmotem. Jakoby puma třeskla ! Na- stala nesmírná panika. Lidé jako zběsilí se tla- čili ke dveřím, volajíce: »galerie se řítí«. Roz- čilení bylo nesmírné.
Pribičevič doktor Hinkovič Nastič Adam Tomanovič Černá hoře
15 article
Konečně obhájcům, soudcům i žurnalislům se podařilo zdolat paniku. Obecenstvo se uko- nejšilo. Galerie ovšem byly vyprázdněny. Bude v dvoraně dlouho památka na herecký výkon »člověka ušlechtilého«. V ráz dostavila se sem jakási komise, která první ochranné kroky naří dila. Za dobrých dvacet minut v přelíčení zas se pokračovalo. Naslič prohlásil, že zatím ničeho neřekne o tom, kolik peněz mu dala černohorská vláda. Jen tolik prohlašuje, že ve jménu knižete Nikoly mu bylo dáno 3000 K, aby prý měl prostředků k hájení se proti výpadům »Srhobranu«. Není žádná soudnost v tomto jeho prohlášení. Dobře to postihuje dr. Hinkovič udivením, jež vyslo- vuje: »To je věc podivná! Jaké interesy měl asi kníže Nikola n vaš! (Nastiče) osobní cti.« Je t drahá a vzácná čest! Spuchřelého halíře zani dát, bylo by neodpustitelným luxusem! Ukáza ničemovi dr. Hnkovič, jaká je ta jeho čest, jak členy »Slov. jugu« zradil. B a, když zradu na nich pácha l, ještě s ni m obcova!! »Ušlechtilý člověk« pociťuje mo- rální výprask a žádá — předsedu z ochranu! Přeličení odročeno na odpoledne Velká oposiční manifestace v Přerově. Z Přerova, 18. července. (Pův. zpráva „Národních Listů.“ Do Přerova byla na dnešní dopoledne svolána porada poslanců lidové strany pokro
Hinkovič doktor Hnkovič Přerov
16 article
kově o politické situaci ve Vídni a o přípravácl ku příštímu zasedání moravského sně- mu. Po této poradě, která byla důvěrná a o níž ne vydána žádná zpráva, konala se v Záloženském do mě veřejná schůze voličstv a, svolaná míst ním Občanským klubem. Schůze byla navštívena tak, že velký sál s ga leriemi nestačil pojmouti všecky účastníky. Z poslan ců zemských i říšských byli přítomni pp. Al brecht, dr. Fischer, Novák, Pokorný, Rů- žička, dr. Sláma, dr. Stránský, Šerýa Votruba. Schůzi zahájil místopředseda Občanského klubu prof. Souček, načež promluvili posl. dr. Strán- ský o posledních událostech na říšské radě a posl dr. Fischer o poměrech v zemské politice morav ské. Oba řečníci mluvili ostře proti Bienerthově vládě a proti českým ministrům, zejména proti dru Žáčkovi. Odsouzení famosního hlasování dra. Zá- čka proti návrhu Šusteršicovu provázelo celé shro- máždění hlučnými projovy souhlasu. Hlučně proje- vován také soublas s vývody, jimiž dr. Stránský do kazoval oprávněnost slovanské obstruk- ce v poslanecké sněmovně. Prof. Souček navrhl polom resoluci tohot znění: „Veřejná schůze lidu, konaná dne 18. července 1909 v Přerově za účastenství zemských a říšských poslarců lidové strany pokrokové na Moravě, usnáš se takto
brecht doktor Fischer Novák Pokorná Sláma Stránský Votruba profesor Souček Strán Bienerthův Vídeň Přerov Morava poslanecký sněmovna
17 article
Schvalujeme úplně postup těch čle nů Slovanské jednoty na říšské radě kteří postarali se o to, aby vláda bar. Bienertha n mohla upevniti své poslavení dalšími parlamentním úspěchy. Litujeme, že nedošlo již před povolením rezpočtu k tomuto rozhodněmu kroku, jeho správnost netřeba opírati zvláštním důvody vůči vládě, jež předložila sněmovně před lohu, směřující k rozdělení království če ského a k obmezení Stremayrova na- řízení vůči vládě, jejíž ninistr spravedlnosti soud ní úřadnictvo nabádá k nešetření jazykové rovno- právnosti vůči vládé, kteráž při jmenování úřadník uplatňuje v Čechách zásadu, upravenou na prospěcl národnosti německé a zároveň na Moravě tuto zá sadu zavrhuje taktéž ve prospěch národnosti něme- cké; vůči vládě, jejíž ministr vnitra nedbá zákona práv parlamentu; vůči vládě, kteráž zájmy bosen skéno lidu rolnického vydala na pospas maďarske soukrorné bance a vůči vládě, jejíž ministr železni provádí nezřízenou germanisaci na drahách morav ských a jako na výsměch hospodářské mu významu železniční rady jmenuje jak zástupce českého národa v této radě dva mnichy jed noho a téhož kláštera. Českým ministrům dru. Žá čkovi a dru. Brálovi, kteříž skutky této vlády pod porují, vyslovujeme úplnou nedůvěru, cho vajíce naději, že brzkým pádem této vlády zbaven bude národ český také těchto svých zástupců v ra- dě koruny. S rozhořčením odsuzujeme pověstn hlasování českého ministra krajan dra. Žáčka proti všem českým poslancům na zá- chranu této nepřátelské vlády v záležitosti bosenske Lanky agrární.
Bienerth Žáček Čechy Morava
18 article
Schůze vyslovuje městské radě v Přero vě, jež vyslovila svými delegáty ministru Žáčkovi za jeho hlasování dne 8. června důvěru, neli bost.“ Resoluce přijata všemi hlasy proti několika málo hlasům přítomných sociálních demokratů kteří žadali vypuštění odstavce, jimž se schvaluje obstrukce na říšské radě, Doslovem prol. Součka byla potom zdařil schůze skončena
Souček
19 article
Hospodářsko-lesnická, průmyslová a národopisná výstava v Klatovech. Klatovská výstava stává se magnetem, který vábí stále víc a více návštěvníků do Klatov a mi- lého Pošumaví. Její magnetická přítažlivost je však v přímém odporu s platnými zákony fysick ými; pro- tože s horkem její přitažlivost nápadně roste Skverým důkazem mého tvrzení byla d.sešní ne- děle, 18. července, která svojí teplou, opravdu čer- vencovou pohodou způsobila, že výstaviště zase po dlouhých dnech nepohody zalidnilo se tisícihla vými zástupy návštěvníků, že rozproudil se na výstavě opět starý výstavní ruch, plný veselosti a nelíče- ného humoru, nertuchající ani v pozdních hodinách večerních... Naopak Dnešní výstavní neděle patřila českému dobro- volnému hasičstvu, které sjelo se do Klatov v impo- santním počtu, aby vzdalo hold král. městu Klate- vům, kolébcé to dobrovolného hasičství, a aby shlěd- lo výsledky práce a ušlechtilých snah, soustředěných ve výstavě pošumavské. Prvmm bodem programu byla manifestační schůze dobrovol. hasičstva z Pošumaví, pořádaná na klatovském náměstí před radnicí, kde shromáždily se hasičské župy: jihozápadní, domažli- cká, přeštická, nepomucká, novokdyňská, plánická a klatovská.
Skverý Klatovy Klat Pošumaví klatovský náměstí
20 article
Účastníky sjezdu oslovil nejdříve sfarosta župy klatovské p. Ant. Janda, který, vzpomenuv prvnt- ho sjezdu dobrovol. hasičů, před 30 roky v Klato- vech konaného, kdy dobrovolné hasičství bylo v po- čátcích svého vývoje, poukázal na to, jak za ona léta nečstné hloučky rozšířily se v mohutný šik od- borů a župních svazů, a projevil svoje upřímné po- těšení z toho, že dostavili se ke sjezdu v počtu tak unposantním. Na to představil přítomným starostu města Kla- tov zem. poslance p. dra. Maška, zástupce městské rady p. Šimana, zemské poslance p. Stanisl. Ma- jera, p. Václava Prunara a staroslu Zemské ústř. jednoty hasičské p. M. Majera z Horažďovic. Po- zději dostavil se i říšský poslanec dr. K. Holý. Zemský poslanec dr. A. Mašek srdečnými sle- vy uvítal sjezd jako starosta Klatov, připomínaje, že činí to nikoliv z formálné obřadnosti, ale z toho vědomí, že práce, kterou hasičstvo vykonává, je pro společnost lidskou neocenitelnou, která zaslouží si úcty všech. Probráv pak stručně význam hasičstv vůbec, vílá ještě jednou sjezd na půdě klatovsk a volá ke všem účastníkům srdečné „Na zdar!“ Po něm v dlouhé, poutavé řeči, častým souhla- sem posluchačů přerušované, promluvil o česk. do- brovolném hasičstvu zem. posl. Václav Prunar Vyličil podrobně dějiny hasičstva, doložené zavruh- nými daty. První, ovšem placený sbor hasičský zli- díla si Praha r. 1853.
Janda Mašek Šiman Prunar M Majer doktor K Holá A Mašek Klato Kl Ma Horažďovice Klatovy Praha
21 article
První sbor dobrovolných hasičů měly Velvary r. 1864 a jejich příkladu následovaly města: Chru- dim, Slaný a Klatovy. Myšlenka se ujala, sbory zři- zovány rok od roku v míře hojnější a hojnější. P - něvadž se ukázalo, že nejvíce je hasičstvu na pře- kážku jeho roztříštěnost, vznikla myšlenka, sdruzo- vati odbory v župy. První taková župa zřízena byla v Teplicích r. 1878, v které české sbory byly v meu- Teprve r. 1891, po památné výstavě jubilejní vybavilo se hasičstvo české z německého podrači a založilo si Českou zemskou jednotu hasičskou. A od tě chvíle stává se hasičstvo české tím, čím dnes je, důležitým činitelem národním, nejčet- nějším a nejlépe zorganisovaným tělesem vedle če- ského Sokolstva. Hasičstvo první odhodlalo se sbírati ve svých jednotách národní daň a nacházíme je při každé příležitosti, kde jedná se o práci ve prospěch národa. Hasičstvo podalo si ruku se Sokolstvem a očitel- stvem českým k práci vzdělavací a založilo s nimi Svaz osvětový.
Slaný Klatovy Teplice Chrdi
22 article
Poslední meta, na které stanulo, jest jeho snah po těsném semknutí se sbory hasičskými jiných slo- vanských národů, a výsledkem této snahy je Svaz hasičstva slovanského, ve kterém soustředěno jest již hasičstvo polské a jihoslovanské Shrneme-li jeho působnost lidumilnou, vzdslá- vací a národní, vidíme, jak veliký význam má hasič- stvo v našem národě a jak naše veřej nost jest po- vinna hasičstvo podporovati. Tím více musí však zaboleti každého upřímn ého přítele českého hasičstva, vidí-li, jak v tomto mohut- ném, na pohled nerozborném šiku vyskytují se různ živlové, kteří snaží se zavésti v hasičstvo nesvár. Na to břitkými slovy odsuzuje rečník činn os různých lidí, kteří pod záštitou ať již náboženství nebo smýšlení politického hledí rozbiti Jednotu, srdečnými slovy prosí všechny přítomné, aby všude kdekoliv ukáže se podobný pokus, svorně se k obra- ně Jednoty postavili. Napomíná k svornosti a přimlouvá se za spo- lečný postup se Sokolstvem. Tím, čím jsou Sokolové šině.
Sokol
23 title
Z kulturní ciziny.
24 article Pohřeb Heleny Modrzejewské.
Pohřeb Heleny Modrzejewské. Z Krakova, 17. července. (Pův. zpr. »N. L.«) Tělesné ostatky slavné tragédky polské Heleny Modrzejewské byly tu dnes uloženy v čestný hrob, věnovaný městem Kra- kovem, způsobem velmi okázalým. Pohfební slavnosti zahájeny byly smutečnými službami bo- žími, vykonanými v kostele sv. Kříže, ležteím hned vedle Městského divadla. Na vysokém py- šněm katafalku spočívala černá kovová rakev veliké umělkyně, zanesená květy a vavříny. Spolu s rakví transportováno do Evropy množ- ství stříbrných laurův a věnců od různých národních polských korporací z Ameriky, tak od »Zwiazku kobiet polských w Ameryce«, od »Uniwersytetu ludowego w Chicago, od »Zwi azku lekarzy polskich v Chiesgo« a j. Nyní přibylo sem ještě ohromné množství věnců a květino- vých poct od divadelních umělců polských z Krakova, ze Lvova, z Poznaně, z Varšavy, od ředitelství Národního divadla v Praze, od Ign. Paderewského, hr. Badeniho, rady města Krakova a m.j. Celý sbor opery lvovské přijel do Krakova zapěti smuteční mši Schöpfovu, sola zpívali Lowezyňski, Tarnowski, pl. Kasprowiczowa Lachowská. Slavnostního pohřbu se zúčastnili manžel i syn zesnulé umělkyně hrabě Chla powski a Rudolf Modrzejewski s choti a dělmi ředitelé divadel krakovského Solski, Ivov- ského Heller, varšavského Kotarbiň sk s množstvím členů všech divadel, zástupcov inetitucí a spolků literárních, výtvarně-uměle- ckých, mezi nimi Henryk Sienkiew i cz, Lucj. Rydel atd. Tisicihlavé zástupy obecen- stva, mezi nimi deputace měst polských z širo- kého okolí i z ciziny, také z Ameriky. tvořilv
Modrzejewská Zwi Paderewský Badeni Schöpfův Lowezyňski Tarnowski Kasprowiczowa Lachowská Modrzejewski Heller Sienkiew Rydel Krakov Evropa Amerika Chicago Lvov Poznaň Varšava Praha Igny národní divadlo krakovský Solski Ivov svatý . Kříž
25 article
pak odpolední průvod slavné umélkyně na cestě k česlné hrobce v posvátné rodné zemi, před tímž zastávka učiněna u tohoto ústavu, na němž poprvé zasvitlo jeji veliké umění. O 4. hodině odpolední vynesli na svých ramenech přední umělci polští Flory a ň ski, Heller, Solski, Sosnowski, Tara- siewicz i Želazowski rakev s tělem Modrzejewské z chrámu a odebrali se v čele nesmírného průvodu před divadlo, kde rakev postavena na tribunu zbudovanou těsně u hlav- ního vchodu do vestibulu. Zde rozloučil se sní nejdřive ředitel L. Solski jménem scény kra- kovské, která stala se kolébkou potomní slávy umělkyně. Umění Modrzejewské velebil jako ideál tvůrčí práce herecké. Po řeči vyslechnuté s hlubokým dojmem přečetl ředitel Solski telegram vrch. režiséra Jar. Kvapila, který pozván původně, aby nad rakví Modrzejewské promluvil jménem če- ského Národního divadla, omluvil se chorobou. Ceský i polský text telegramu zněl: »Do posvátné země oteovské skládáte dnes jedno z největších a nejšlechetnějších srdei polských. Komukoli se kdy zalesklo vznešené umění Heleny Modrzejewské, ten dnes mysli dlí u jejího posvátného hrobu a vzdává čest její slavné památce. Veliké její umění nechť zů- stane po všecky časy s vámi i s námi.« Potom jménem městské scény Ivovské mluvil řed. Ludwík Heller, jménem di- vadel varšavakých Józef Kotarbi ú s ki jehož řeč, zahájená pyšným citátem z »Nebož- ské komedie« Julia Slowackého, způsobila mocné pohnutí v posluchačstvu. Na hřbitově samém nad otevřenou čestnou hrobkou pak jménem dramatiekých autorů se s umělkyní rozloučil dr. Lucyan Rydel, a po něm promluvili stručně ještě dr. Jul. S zym a ú s k z Chicaga a Michal Tarasiewicz.
Heller Solski Sosnowski Modrzejewská L Solski Kvapil Ludwík Heller Kotarbi Slowacký Lucyan Rydel Jula Tarasiewicz Tara Chicago Flor národní divadlo
26 article Rakev a tělesnými ostatky pak spuštěna do ro
Rakev a tělesnými ostatky pak spuštěna do ro dinné hrobky. Od pohřbu Matejkova Krakov tak nádherného pohřbu a tak ohromného úča stenství na něm nepamatuje- Giuseppe Giusti. Veškerá literární Ralie minulý měsíc slavila 100, výročí narozenin velikého básníka svého Giuseppa Giustiho, nejskvělejšího sati- rika moderní Italie, jednoho z nejtypičtějšíeh básniků-politiků, jimiž se chlubiti může XIx století. G. Giusti byl rodem Toskánec (z Mon summanu u Pistoje), sludoval původně práva. ale četba a studium starých klasiků, zejmena Danta, jehož mistrovství básnické stalo se mu vzorem, přiklonilo jej zcela literatuře. V dusném ovzduši rodné Toskanie, ovládané politicky ci- zinci, Rakušany, začal Giuseppe Giusti psáti po- litické a sociální satiry plné krásného básnického výrazu a časové aktušlnosti, která zapalovala mysli a získávala mu rychle široké populárnosti Nad rakví císaře Františka I. vydal anonymn báseň »Dies irae«, ostře satiriekou, až cyni ckou, ale přijatou arci s hlučnou pochvalou s nadšením bezměrným. Basnická satira, lite- rárně velice cenná, byla přísně stihána, ale tím jen rostla populárnost její i neznámého autora a brzy kolovala v nesčetných opisech a jedno- tlivé slohy její šly od úst k ústům.
Giusti G Giusti rod Toskánec Dante Rakušan František Matejkův Krakov Italia Dies irae
27 article
Od té doby politické básně, písně a sati rické popěvky Giustiho stihaly neúprosně rakou- skou vládu, zbabělce a národní odpadliky, i ci- zího ducha a opičení po cizí módě. Básně v nichž se zápalnou výmluvností horoval Giust za sjednocení Italie, stávaly se národním evan- geliem a přispěly mnoho k nacionálnímu a poli tickému uvědomění a utvrzení Toskánců. Ze mřel bohužel přiliš m'ád, 41letý, v době, kdy satira jeho se umělecky prohlubovala a zvrouc- něla. Poslední léta jeho strpčena byla bojem s demagogy a radikálními revolucionáři v tos kánském parlamentě, jehož byl G.usti členem a tehdy jeho salira velmi břitce se obrátila i proti nim. Lilerární historie vlašská teprve postupem času ocenila plně a zaslouženě význam svého politického básníka, prvního satirika modern Italie. Proto oslava 100. výroči narozenin Giu stových v literárních i v politických žurnáleeh všech směrů byla stejně vřelá a pozorná. Řadu ukázek z Glusta přeložil do češtiny Jaroslav Vrehlický (v »Třech knihách vlašské lyriky- a v »Poesii italské nové doby«).
Giusti Toskánec Vrehlický Italia vlašský lyrik
28 article
»La Revue« pařížská otiskuje neznámý dosud dopis Fr. Nietzsehea, psaný sestř slavného filosofa a datovaný z Benátek (vlaš- ských) 20. máje 1885. Fr. Nietzsche povídá tu několik zajímavých a upřímných vět o vlastní povaze své: »Neštěstí moje v tom spočívá, že kolem sebe strpím pouze lidi, kteří mě chápou Proto také se cítím pořád nemocným, nebo jako omráčeným .. . Neměl jsem nikdy vhodného prostředí pro sebe, ale proto se ještě za divoch nepovažuji — jinak bych nestrádal tolik samotou. Citím, že je ve mně cosi zvláštního, co mi odci- zuje lidi a že slova, kterých užívám, mají zcela jiný smysl pro mne, než pro většinu smrtelníků.« V Berlině zemřel 13. t. m. spisovatel dramatický Jakob Bettelheim, bývalý dlouholetý dramaturg Residenčního divadla. By bratrem slavné v letech 80. a 90tých zpěvačky Karoliny Betlelheimové. Napsal jednak sám. jednak společně s F. Brentanem řadu při- tažlivých kusů divadelních, často hraných. Byi rodilý ve Vídni, zemřel 68letý. Čestná pense, vyplácená státem se- stárlému spisovateli — je stále ještě bílou vrá- nou ve všech státech evropských. Posledně pru- ská vláda povolila svému příslušníku, již od le ve Šlesvíku žijícímu 69letému novelistovi a ro manopisci Hermannu Heibergov i čestný roční plat 3000 marek. V Paříži zemřel 15. července slavený kdysi polský tenorista Ladyslav Mierz- wiúski — v trpké nouzi. L. Mierzwiúski byl rodilý z Varšavy (nar. r. 1850) a poměrně pozdě, teprve ve 30 letech vstoupil na prkna. Paříž a Milán založily jeho slávu světovou, kterou dovršilo londýnské Coventgarden- Theater, kde byl angažován řadu let. Byl komorním pěvcem několika států evropských, měl, rozumí se, stotisícové příjmy, ale — všeck sláva polní tráva. Hlas ztratil, jmění utratil v Paříži žil v poslední době v citelném nedo- statku.
Nietzsehea František Nietzsche Bettelheim Betlelheimová F Brentan Hermann Heibergov Ladyslav Mierz L Mierzwiúski Benátky Berlín Vídeň Paříž Varšava Milán Residenční divadlo Le revue CoventgardenTheater
29 article Jindy a nyní.
Jindy a nyní. X Prosha starého mládence k sv. Ondřeji o ženu v kostele, kdež jest ohlas. Aug. Jedlička, vlastenec, kněz. rodák z Konejovic, známý svou činnosti při vydání Kroniky Hájkovy r. 1819, složil na začátku století XIX. kratochvilnou báseň o starém mládenci, který se v podvečer sv. Ondřeje ptá podle obvyklé milostné věštby na ten den, jaké choti se mu dostane. Moj svatý ochrance Ondřeji, dej mně přede také ženu, hleď, vždy píšně ku ctí tvé pěji, vždy prosím těo změnu. Dáš ženu předc mně již starci? Ohlas: Arci! — Dky tobě, můj Ondřejíčku, jak stará pak ale je? Či mně dáš malou holubičku? Bude-li pak věrná mně? Má, hle, prosba dověrná. Ohlas: Věrnál — Ach Božíčku, to budou časy, rci, z jakého rodu jest a jaké, i pověz, má vlasy, a z jakých pocházl měst, z našich čili cizozemných? Ohlas: Zemných. — Zemných, zemných, totě divná věc, má-li předce svůj i stáj, možno li si lehnout na pec, v zimě, než nastane maj? Je-li volný nebo ouzký? Ohlas: Ouzký. — Ouzký, to zní jaksi peprně, než i to se slyšet dá, jen, Ondřeji, pověz šetrně, co za nábyteček má má choť v této maličkosti. Ohlas: Kosti. — Kosti, kosti bývají v hrobě, po jiných se shání chrt; nezmejhil jsem se snad v tobě, snad mně nechceš dáli smrt? Má snad již být se mnou po všem ? Ohlas: Ovšem. — Nu, to jsem si nyní vydělal, smrt za ženu chcei mně dát? Ondřejícku, co jsem udělal, že mne víe již nechceš znát? Dlíš uhasit lásky plamen ? Ohlast Amen Č. Zl brt.
Ondřej Aug Jedlička Hájkův Moja Č . Zl X Prosh