1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
V Praze, v sobotu 6. listopadu 1909.
Praha
5
article
la ranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administrncia
na čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
měsin, .. . . . . 7 K esi
na čtvrt leta : .
ve filiálkách
na měsíc. . . . . . 2 K 30 h
Poštou
a měsle, . . .
na čtvrt ieta : . . . 9 K 6n
s dvojí zásilkou
dsl
Ba Bvristh: : k Pi
Praha
6
article
Rozpaky v Uhrách.
Rozpaky v Uhrách.
V korunní radě uherské, přede dvěma
lýdny ve Vídni konané, bylo uloženo mini-
strům koaličním, aby dále pokračovali v po-
kusech svých o zjednání součinnosti sně-
movních stran, v koalici zastoupených, čímž by
se nabylo pevného ústavního základu k řešení
ministerské krise, v nynější své formě již o
leta se vlekoucí. O výsledku svého přičinění
pak, aby počátkem tohoto měsíce podali do
Vídně zprávu.
Ve čtvrtek a včera konala se v Pešti-
Budíně ministerská rada, na níž se mělo
zjistiti, zda-li účastnící její dospěli k nějakým
positivním výsledkům a k jakým, o čemž
v dnešním svém slyšení podá předseda mi-
nisterstva Wekerle panovníkovi zprávu a dle
jejího obsahu snad se tentokráte již stane
určité rozhodnutí o tom, v jakém směru
budou na dále řízeny a spravovány vládní
záležitosti v Uhrách.
Činiti určité dobady o tom, jak řešení
krise dopadne a zda-li vůbec již nyní se tak
stane, po posavadních zkušenostech nikdo
se neodvažuje, pamětliv toho, kolikráte
selhaly výpočty ve příčině této konané
Krise uherská má však pro všecek
vývoj poměrů v tomto dvojitém soustátí tak
nepopíratelně dalekosáhlý význam, že se
sleduje ve všech svých fasích všestranně
s rostoucí pozornosti; a nyní tím větší,
ježto zatím i v této polovině soustátí přibylo
těžko řešitelných rozporův.
Uhry
Vídeň
Pešť
Budín
7
article
Zde, v královstvích a zemích na radě
říšské zastoupených až do nedávna převlá-
dalo mínění, šířené projevy předáků kře-
sťanskosociálních a ostatních stoupenců
obnovení jednotné kdysi monarchie, že vleklá
uherská krise se bude řešiti pod mohutným
tlakem sjednocených sil lidového parlamentu;
ale zatím to byly právě zemské sněmy
alpských zemí, v nichž mají křesťanšti
sociálové převahu, které přijetím urychleně
již schválených jazykových zákonův i poubě
další trvání lidového parlamentu uvedly
v pochybnost, takže i v této polovině mnozí
již vidí — příchod více méně zahaleného
absolutismu.
S druhé strany ani v uherské krisi ne-
schůzelo domněnek a hlasů, že není vylou-
čen příchod nového mimoparlamentního mini-
sterstva a opětného mimozákonného stavu
(ex lex), jaký předcházel utvoření koalicea
nynějšího ministerstva na odstupu. Bylot
trvání jeho předem vázáno na splnění urči-
tých úkolů, do kteréž doby odročeno vyří-
zení požadavků správy vojenské, čímž sa-
mým jiz byla dána dočasnost a pro-
zatímnost tak zvané koaliční vlády
kteráž se rozpadla dříve ještě, než provedla
hlavní svůj úkol — volební opravu pro volby
do sněmu. Rozklad koalice a nezdar všech
posavadních pokusů o novou parlamentnía
vládní formaci podporovaly vydatně případný
příchod nějaké vlády a la Fejérváry.
Tak by v obou polovinách byly značně
pokročily poměry na prospěch vládní sou-
stavy tak zvané — silné ruky!
Přátelé »režimu konstitučního« zde i
Uhrách utěšovali se dosud tím, že ústavní
formy jsou zajištěny rakousko-uherským vy-
rovnáním a že panovník jakožto král uherský
opětovně a stále ukládá uherským politikům,
aby umožnili řešení krise uherské — způ-
sobemústavní m.
Až do včerejší ministerské rady v Uhrách
nepodařilo se koaličnímu ministerstvu, jak
Uhry
8
article
známo, nalézti způsobilý program, který
by umožnil ústavní řešení krise a nedo-
spělo-li se ani včera dále, jevilo by se mimo-
ústavní její řešení velmi pravděpodobným ..
Maďarští politikové neshodli se totiž
v otázce, jaké požadavky mají činiti; jedni
se domahají národních ústupků ve vojště,
druzí v otázce bankovní a ač probrány byly
celé stupnice všelikých návrhů, žádný nebyl
uznán za způsobily. Vůdcové hlavních stran.
jak strany neodvislých, tak strany ústavní
pouze v tom si neodporují, že chtějí do-
síci nějakého nového úspěchu a tak se po-
dobá, že jakožto výsledek dvoudenní porady
přinese předseda ministerstva dr. Wekerle
dnes do Vídně návrh, aby král sám dal na
jevo, jaké ústupky zamýšlí učiniti podkladem
ústavního řešení krise, by stranám byl po-
skytnut základ k formaci nové sněmovní
většiny a parlamentního ministerstva.
Jest ovšem pochybno, zdali tento anebo
nějaký podobný návrh setka se s lepším
úspěchem, protuže vlastně také neposkytuje
záruky, že bude za ním státi dosti mohutná
většina ve sněmovně, ježto jest prozatím po-
vahy záporné a žádná strana se nechice za-
vázati, dokud nebudou jí známy věcné
předpoklady ústavního řešení.
Jest tudiž zcela přirozeno, že v samých
Uhrách nedoufají, že dvoudenní ministerská
rada bude rozhodující pro další vývoj a že
teprve odpověď, s jakou se vrátí po dneš-
ním slyšení Wekerle z Vídně, buď umozní
sestavení nové vlády postupem ústavním,
anebo postaví Uhry před nové otázky.
doktor
Wekerle
Uher
Vídeň
Uhry
Wekerle
9
article
Šíří se sice domněnka, že budoucí vět
šina sněmovní v Uhrách vznikne součinností
strany ústavní s mírnými živly ve straně ne-
odvislých a opírá se o domněle rostoucí
rozpor mezi hlavním vůdcem této strany
Košutem a vůdcem její tak zvané bankovní
skupiny předsedou sněmovny Justhem, jenž
prý se jeví zvláště v tom, že zejtra pojede
Justh se svými věrnými do Makó, kdež pro-
sloví programovou řeč, a vlastní skupina
Košutova, že porádá téhož dne projev na
hostině, kdež promluví br. Appunyi, o něma
se problašuje, že jest vyhlednut za ministra
při osobě panovnikově.
Ale tyto výpočty mohou také selhati.
Aspoň vlastní maďarské listy přinášejí zprávu
o následujícím prohlášení Košutové vůč
zpravodají »Budap Hirl.«: »Všecky pověsti.
kteréž se šíří ve spojení s mým jmenem o
určitém mém plánu na řešení krise, jsou
naprosto mylné. Já nechovám nijakého po-
dobného plánu a nemohu ho ani míti do te
doby, dokud mi není známo, co jest to, co
se má provésti a uskutečniti.
Košut
Justh
Makó
Košutův
Budap Hirl
Uhry
10
article
Dokud nevím, jaký jest úmysl ve Vídni, do
té doby nedovedu připraviti nijaký plán. Do
té doby nemohu mluviti ani o součinnosti
stran, protože součinnost jest možná pouze při
něčem určitém, ale nikoliv na neurčito
Dokud nemohu se přesvědčiti, že něco
se dá uskutečniti, dotud by bylo jakékoliv
snování plánů zcela neplodně. Především
jest zapotřebí zjistiti základ, na němž by se
řešení krise dalo vybudovati. Bez takového
určitého základu možno nanejvýše jen od-
dati se fantasii, ale té nejsem ani pokud
se týče mého stáří, ani vědomí odpovědnosti
své schopen — ve věcech politiky. « —
Dle tohoto prohlášení by bylo ovšem
předčasno pokládati roztržku mezi vůdci
strany neodvislé za nezbytnou, po případě
zcela blízkou. Ostatně Justh již obeznámil
své okolí, že v Makó setrvá na názorech
svých ve příčině samostatné banky, na pro
vedení hospodářské samostatnosti k r. 1917.
o volební opravě a otázce národ
nostní, což vše vlastnímu odhodlání Ko
šutovu nijak nebude na závadu.
I v Justhově skupině bankovní jsou pře
svědčeni, že nyní spočívá všecek další vývoj
poměrů uherských v rukou uherského krále.
takže do poloviny listopadu, do kteréž doby
se očekává vyjasnění situace, ani tato sku-
pina nenaléha na svolání schůze sněmovní.
Budiž však výsledek dvoudenní mini-
sterské porady uherské jakýkoliv, vše na-
svědčuje tomu, jak v této, tak v uherské
polovině soustátí, že posavadní stav nejas
nosti a neurčitosti již se valné prodlužovati
nedá, ježto ani zde, ani tam pravidelné ob
starávání státních záležítostí — bez vyřízení
příslušných finančních rozpočtů mysliti se
nedá a konec roku pak se kvapem blíží !
Justh
Justhův
Vídeň
11
article
Jedná se s Bienerthem prostřed.
nictvím Poláků!
Jedná se s Bienerthem prostřed.
nictvím Poláků!
»Sministerstvem, které proti
českému národu své nepřá-
telství projevilo tak cynicky
české poselstvo domluvilo“.
Projev všech českých poslanců
ze dno 3. listopadu
Z Vídně, 5. listopadu.
Parlamentní komise kola polského rokoval
dnes skoro celé 4 hodiny za přítomnosti ministr
dra. Duleby. Publikaci o poradě té vyhlásí
teprve zejtra.
O 4. hod. sešli se důvěrníci kola pol-
ského s parlamentní komisí Slo-
vanské jednety k rozpravě, jež trvala 15
hodiny.
Ba.. Bienerlh žádá na Slovanské jed-
tě, by vytkla podmínky, za kterých byla by
ochotna přejíti z obstrukce do oposice a — pro-
pustiti určité pilně věci, které by se vyřídily do
nového roku.
Parlamentní komise Slovanské jednoty —
bez ohleduna usneseui ze dne 3. listo-
padu prostřednictvím Poláků s Binerthem jedná
— a trvá prý no stanovisku, že jest věcí bar.
Bienertha zařiditi svoji vládu po stránce osobní
a po stránce věcné tak... aby prý poslanci.
zastoupení ve Slovanské jednotě, mohli pře-
jít z taktiky obstrukční do taktiky oposiční. —
Kromě toho Poláci žádají, by současn
zahájilo se jednání s německými stranami (i)
o dělnost poslanecké sněmovny.
O 126. hod. večerní sešla se parlamentn
komise Slovanské jednioty sama ku poradě.
Rozprava ta trvala do 1/28. hod. večerní.
načež usneseno, že nastane v jednání jak Sle
vanské jednoty samé, tak v jednání jejím se zá-
stupci Kola polského přestávka do čtvrtka bu
deucího týdne, že však zmocňuje se posl. dr
Šusteršič, který jest tou dobou předsedou Slo
vanské jednoty, by její parlamentárku svolal,
bude-li třeba, ještě dříve.
Také výbory poslanecké sněmovny zastavily
své práce do úterka.
S velikým napjetím čeká se tady rczhodnut
koruny o krisi uherské z toho důvodu, poněvadž
soudi se důvodně, že nezůstane bez následků na
poměry v této polovici říše.
Bienerth
Polák
Šusteršič
Vídeň
poslanecký sněmovna
12
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 5. listopadu. (Polská poli-
tika.) Polská „Vídeňská Koresp.“ reaguje n
telegram, zaslaný čoskou Národní radou před-
sedovi polského kola a na železnobrodskou řeč
dra. Kramáře. Rozumi se, že dobrá smí býti jen
každá politika polského kola a proto dle názoru
vídeňského orgánu tohoto kola české rozhořčení
na nebratrské jednání polských politiků musi
býti bezdůvodné. Každý národ dle „Víd. Kor.“
provádí a musí prováděti svou vlastní politiku,
která hovi jeho dějinným tradicím, potřebám a
budouenosti. Hněvem Čechové tuto pravdu se
světa prý nesprovodí. Polské národní zájmy
v Rakousku vyžadují zachování statu quo v ná-
rodních otázkách a současné vybudování zemské
autonomie. Čechové prý tvrdí, že odchodem je-
jich ministrů je postavení kabinetu Bienerthova
otřeseno. Ale češti ministři byli nuceni už ne-
jednou odejíti z kabinetu a ministerstvo se ne-
otřáslo, poněvadž Čechové sami tvrdí, že vstou-
pení Čechů do kabinetu nikterak neváže českou
delegaci na říšské radě. Vynucený odchod če-
ských ministrů může prý býti na úkor pouze
samotným Čechům.
Čecho
Bienerthův
Praha
Rakousko
13
article
Videňský mluvčí profesora Glabiňskéhc pro-
zradil pěknou zásadu, kterou se řídi nynější
vedení polského kola. Status quc v národních
otázkách je mu nedotknutelný. To znamená, že
jest mu nedotknutelna také německá hegemonie
v Rakousku, všechno německé, nespravedlivě
uchvácené nadpráví ve slovanských krajích, jen
když Němci milostivě Polákům dovoli, podržeti
dosavadní polské nadpráví v Haliči. Němci jsou
Polákům nepřáteli jen v německé říši. V Rakou-
sku jsou jim milostivou vrchností, jíž se musl
za kus nadpráví v Haliči pokorně sloužiti proti
ostatním rakouským Slovanům. Štěstí, že k ta-
kové zásadě se nepřiznává většina polskéhio lidu
naličského, který má o poměru k ostatním Sl -
vanům a povinnostech, z něho pro ně vyplývají-
cích, jiné ponětí, než prof. Glabiňski a jeho o
Glabiňskéhc
Němec
Polák
profesor
Glabiňski
Rakousko
Halič
14
article
V Praze, 4. listopadu. („Ab soluti smu
v Chorvatsku.“) Takový je titul nové poli-
tické brožury, vydané známým anglickým publi-
cistou, píšícím pod pseudonymem „S e otu
Viator“. Autor, podrobně obeznámený s po-
měry, jak se v Chorvatsku vyvinůly od Košu-
tovy železniční pragmatiky r. 1907, ličí absolu-
tistickou vládu bar. Raucha a ukazuje zejména.
že sněm chorvatský od léta r. 1907 nebyl vů
bec svolán; že svoboda tisku je v Chorvatsku
potlačena; osobní svoboda se nerespektuje; také
autonomic univorsity byla pošlapána; maďari
saci chorvatského přímoří a Slavonie se napo-
máhá samou vládou chorvatskou; v bankovní
olázce zájmy Chorvatska se úplně pomijejí; ne-
odvislost soudcovská zrušena a na konec se lici
podrobně hlavní momenty pověstného procesu
se Srby, žalovanými pro velezradu.
Fakta, v brožuře uváděná, jsou našim čte-
nářům podrobně známa. Zajímati bude však
úvod brožury, v němž se autor staví na stano-
visko odchylné od názorů běžných. „Scotus Via-
tor“ svádí veškeru vinu za nynější absolutism
v Chorvatsku na maďarskou vládu a omývá hr.
Aehrenthala a vídeňské rozhodující kruhy, jimž
klade na srdce, aby všemožně podporovaly
sjednocení srbských a chorvatských zemí v je-
den společný státní útvar v rámci monarchie
hubsburské. Spojení všech těchto zemí, ani Srb-
ska a Černé Hory nevyjímaje, pokládá za věe
nezbytnou v zájmu Evropy a soudí, nespojí-li
se pod žezlem habsburským, že se spojí proti
vůli Rakouska. Jádrem, kolem něhož se zkrysta-
lisuje budoucí srbsko-chorvatský stát, nesmí však
dle jeho názorů býti pravoslavný Bělehrad, ny-
brž katolický Záhřeb. „Seotus Viator“ vystu-
puje v brožuře jako přítel myšlenky velkorakou-
ské a rozhodný odpůrce Maďarů, jež chce od-
řlznouti od moře a dát se všech stran obklíčit
Viator
Koša
Rauch
Srba
Scotus
Srb
Seotus Viator
Maďar
Praha
Chorvatsko
Slavonie
Černá Hora
Evropa
Rakousko
Bělehrad
Záhřeb
16
article
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerní . . . . . . . za 4 k
Ve fliálkách na venkovs
ranní čislo . . . . . . . 10 k
večerní . . . . . . . . 5 h
nserátv
platí sa hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijimá
administrace v Marianské ul., 3.
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárnu a sxpodics
„Národních Listů“
Rukonisy se novracsjl
17
article
zeměmi rakouskými. Při tom však Velké Rakou-
sko nesmí pomýšleti, že by se mohlo někdy státi
jednotným národním státem, jako Německo a Ita-
lie, nýbrž musí dříve rozřešiti obtížnou otázku
„svobodného státu národů na troskách starých
výsad“,
Německo
Ito
18
title
Politické zprávy zahraničné.
19
article
V Praze, 5. listopadu
Praha
20
article
Dr. Friedjung prohlášen gen. Kuropalkinem za
lháře.
Prof. dr. Friedjung, osobní přítel hr. Aehren-
thala, nedávno uveřejnil v „Oester. Rundschau“
článek ze zákulisí rusko-rakouského diplomatiso-
vění o Balkáně. Podle Friedjunga před rusko-
japonskou válkou gen. Kuropatkin, jenž byl
tehdy v Rusku ministrem vojenství, přijel v úno-
ru 1904 do Vídně, aby se informoval u polního
zbrojmistra Becka o úmyslech rakousko-uherské
vlády. Kuropatkin prý se tázal přímo, čehosi
Rakousko-Uhersko přeje za svou neutralitu.
Beck odpověděl, že Rakousko-Uhersko přeje si
pouze jednoho: zabezpečiti svoje obchodní zá-
jmy. Pravil (podle Friedjunga): „Přivažte na
nitku kousek olova a spusťte toto závaží na
mapě od Vídina do Egejského moře. Všechno
balkánské území na západ od té přímky leží
v hospodářské sféře Rakousko- Uherska.“
„Ovšem,“ přisvědčil Kuropatkin.
„Záleží vám na tom, abyste hájili zájmy
Srbska a Černé Hory?“ tázal se dále Beck.
doktor
Friedjung
profesor
Kuropatkin
Beck
Balkán
Rusko
Vídeň
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
egejský moře
Srbsko
Černá Hora
21
article
„Rozumí se, nezáleží,“ odpověděl Kuro-
patkin; „škoda peněz, které jsme za ně oběto-
Prof. Friedjung už bez mála před rokem se
vmísil do tak zv. „záhřebské velezrádné aféry“
s tvrzeními, o kterých mu bylo dokázáno, že
jsou holá lež. Ale protože má zvučné jméno jako
historik, ve veřejnosti se myslilo, že snad sám
byl mystifikován a že není možno, aby muž, kte-
rý hledá pravdu historickou, falšoval pravdu
současnou.
Gen. Kuropatkin zatím neměl o této věci
tušení. Přebývá na svém statečku ve pskovské
gubernii v Šešurinu. Zde by se byl bezpochyby
ani nedověděl, jak nestydatě bylo jeho jména
zneužito a drzá vídeňská intrika, ke které se
dr. Friedjung propůjčil, byla by konala své dílo
na Balkáně, najmě v Srbsku a na Černé Hoře.
Ale redakce moskevského „Ruského Slova“ jej
o článku Friedjungově uvědomila a poslala
k němu svého zpravodaje, aby ho slyšel. A hle,
co prohlásil gen. Kuropatkin-
„Již deset let jsem za ruskou západni hra-
nici nebyl. V únoru 1904 již jsem odjel do
Mandžurie a žádného vyjednávání s gen. ba-
ronem Beckem jsem nevedl. Celý článek Fried-
jungův o měm rozhovoru s bar. Beckem ve
Vidni je prasprostý výmysl.“
Kura
profesor
Friedjung
Kuropatkin
doktor
Friedjungův
Fried
Beck
Balkán
Srbsko
Černá hoře
Mandžurie
23
article
Všeslovanský sjezd v Sofiji.
(Š.) Sofijský »Den« přinesl zprávu o do-
mnělé rozmluvě kteréhos nejmenovaného čelněj-
šího ruského slavjanofila s nejmenovaným bul-
harským předákem, v níž onen Rus s trpkostí
si požaloval na to, že bulharské oficiální kruhy
nepřejí myšlence svolání všeslovanského sjezdu
ve stoličném městě Bulharska. »Den« přímo
obviňoval bulharský dvůr jako hlavního nepří-
znivce sjezdu. Vládní »Vrěme« příkře toto po-
dezření odmitá jako vymyšlené klevetění a pro-
hlašuje, že vláda, jakož i městské zastupitelstvo
v Sofiji s radostí očekávají uskutečnění sjezdu
a že se chystají ke slavnostnímu uvítání bratr-
ských hostí. »Vrěme« při tom se těší, že sjezd
Rus
Bulharsko
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 5. listopadu 1909.
Praha
25
article
H. (Výmar.) Residence suverénů ducha
Jak je slavné to skromné město na břehu Ilmu
Vzdělaný svět putuje do starého města, jež jej
láká především vzpominkami literárními, památ-
kami na největší muže Německa. Umělecky není
pozoruhodné a arehitektonicky ještě méně. Ne-
vyniká ani zvláštní malebnosti. Klikaté, nevalně
výstavné ulice, kramářským lomozem naplněné
hlavní náměstí neposkytují tak zajímavých výhledů
a zákoutí jako jiná stará města německá. Vjezd
do velkověvodského sídla od nádraží je nevzhledný.
nevelké domy, víliy prozrazující vkus zbohatlých
filistrů, nepatrné holely vroubí hlavní ulici. Výma
je hrd na zámek panovníkův. Je rozsáhlý, ale
architektonicky nejmponuje.
Výmar neni nádherný, ani skvělý, má jen
půvab klidné útulnosti a pěkné, lesnatě okoli, ale
je přece městem hrdé slávy. Jeho staré, omšelé
kameny jsou nepomijejíeími pomníky velkých vl-
tězství kultury. Dojemnější a pyšnější pomníky
nežli takový frankfurtský, vzpupný Bismarek Denk-
mal, předslavující železného kaneléře v nadlidské
velikosti, vedoucího grandiosního koně, na němž
sedí obrovitá Germanie. Ve Výmaru vidíme stopy
titanských kroků Goetheových Jako do smavých
italských měst věčné krásy antické a renaisanční.
tak i do zasmušilého Výmaru směřují kroky
poutníků, aby prožili hluboké, vzrušující dojmy
v ovzduší geniů, z nichž někteří dosáhli zářivé
výsosti rensisanční.
Před lety poprvé jsem s nadšením prochá-
zel spletí ulic výmarských a vyjádřil své mladé
vznícení. Zdá se, že čeští turisté nejsou řídkými
zjevy ve Výmaru, kde vane zcela jiný německý
vzduch nežli ve fešáckém Berlinu a chauvinisti
cké Vídní a kde snad nikdy nepropukne vzteklina
všeněmeckého a kresťansko- socionálního fana-
tismu. Výmar je imunisován kulturou.
Denk
Goetheův
Výmar
Německo
výstavný
Berlín
Vídeň
26
article
Výmar ie pozoruhodnť pouze svým du-
ševním životem. Politicky snad nikdy nic ne-
znamenal. Je to typ zapadlého a idylického
města knížecího, jakých je v Námecku řada
zachovávajícího v nepatrnějším rozměru všechny
ceremonie a etikety upjatých panovnických domo.
Tito miniaturní monarchové, nehledající vavříny
na poli válečném, nerozmnožující své državy
dobývačnými výpravami, často se zabývali osvé-
tovými záležitostmi, byli mecenáši umění, pod-
porovali vědu.
Nejproslulejším z malých knížat německých,
který dodal svému dvoru -a svému sídelnímu
městu neobyčejného lesku, byl výmarský velko-
vévoda Karel August, jenž vládl do r. 1828
za jehož panování byl Výmar na vreholi slávy
Vsude vidíme pomníky a sledy jeho nezu-
pomenutelné epochy. Sochy Goetha a Schiller
(známá skupina obou básníků na divadelním ná-
městí), Herdena, Wielanda i Liszta zdobí různá
náměsti.
Karel August
Goethe
Schiller
Herden
Wieland
Liszt
Výmar
27
article
Domy, kde bydlel Schiller, Goethe, We-
land, jsou navštěvovány jako nejzajímavější
musea poesie a literatury. Též hudba moderní
prožívala ve Výmaru významnou dobu. Veliký
přítel a propagator Wagnerův Liszt zde žil
dlouhá léta. Ve Výmaru ukrýval v zámku Alten-
burgu svou lásku ke kněžně Karolině Witgen-
steinové. Geniální virtuos, jenž působil na své
okolí s jakousi demonickou soudností a byl
zbožňován ženami slavnými jako Georges San-
dovou a urozenými jako hraběnkou d'Argoultovou,
musil se uchýliti před přílišným enthusiasmem
etitelek ze salonů pařížských a londýnských do
pokojnějších končin. Velká dáma, která k hu-
debníkovi vzplála tak vášnivou láskou, že si ho
chtěla vzit za muže, následovala ho do Výmaru,
kde se stal Liszt mimořádným kapelníkem u
velkovévody. V zámku Altenburgu, na lesnaté
výšině nad Výmarem, smiřila se zamilovaná
kněžna s poněkud nepravidelnými okolnostmi
svého nového života. Zajel jsem k zámku, na-
lézajícím se nedaleke nové budovy Gosthova
Schiller
Goethe
Wagnerův Liszt
Witgen
San
Argoultová
Liszt
Výmar
Altena
Altenburg
Iland
28
article
Schillerova archivu. V zádumčivé osamělosti.
jako odumřelá, stojí mezí vysokými stromy, ob-
klopená zeleným plotem, opuštěná, dvoupatrová.
rozsáhlá budova, zcela jednoduchého průčelí
Zde prožily za deset let dvě nejoriginálnější by.
tosti své doby neobyčejný román a zde byly též
sněny a prováděny smělé reformační plány mo-
derní hudby, jež byly dovršeny triumfálním vstu-
pem Richarda Wagnera do jeho divadla v Bay-
reuthu.
Když se Liszt rozešel s kněžnou, jež s
uchýlila na své statky do Ruska, vydal se na
jednu ze svých největších a nejslavnějších cest
uměleckých a vrátil se opět do Výmaru. Ve-
voda mu věnoval ve své zahradě malý, jedno-
patrový, čtyrhranný domek, kde je nyní uml
sténo Lisztovo museum.
Tři neveliké pokoje tvořily poslední příby-
tek osamělého, stárnoucího umělce, o jehož
domácnost pečovala paní, jež do dnes bydl
v domku a s hovornou ochotnosti provádí ci-
zince. Iuterieur domu muže, který byl takovým
urozeným umělcem, který poznal život nejvyš-
šího slohu, jemuž se klaněli králové a jejž davy
obklopovaly jásavým holdem, není nijak oká-
zalý. V pěkném a nádherně upraveném bytě je
vidět umělce, muže práce a milovníka krásných
předmětů. Nábytek empirový není zvlášť bohatý.
Schillerův
Wagner
Liszt
Lisztův
Rusko
Výmar
29
article
Ale hlavní ozdobou tří pokojů, z nichž jeden
největší byl pracovnou a salonem, druhý jídel-
nou a třetí, těsná komůrka, ložnicí, jsou obrazy,
sochy, drobné památky z cest, přečetné dary.
Obrazy a sochy představují ovšem ponejvíce
krásnou, karakteristickou hlavu mistrovu, z nichž
nejznámější je poprsí od Lehnerta a podobizna
malovaná romantickým maliřem francouzským
Ary Scheffrem.
Množství podobizen, rytin, fotografif připo-
míná na Lisztovy styky s Wagnerem, Bůlowem
George Sandovou, Chopinem a některými koru-
novanými ctiteli. Bohatá je sbírka darů, jimiž
byl Liszt zasypáván na svých uměleckých ce-
stách, zlaté tabatěrky, posázené diamanty, dra-
hocenně hodinky, taktovky plné drahokamů
těžítka na papír z masivního zlata, pokály,
pouzdra na cigarety, to vše nasvědčuje o mimo-
řádném uznání, jehož kromě řádů a peněžních
darů dostalo se umělci od eísaře Napoleona III
královny Viktorie, ruského cara a tureckého
sultána.
Strážkyně snivého domku zahradního vy-
práví, že Liszt po rozehodu s kněžnou žil jen
své práci a svým žákům. Liszt byl mistrem
všech vynikajících virtuosů a skladatelů své
doby.
»Pokládal je jako za členy rodiny a nikdy
nepřijal honorář za vyučování,« pravila bývalá
hospodyně mistrova. Je známo, jak šlechetně se
zachoval Liszt k Smetanovi. Láskyplnou pozor-
nost svých posledních let věnoval Liszt své dcel
Cosimě, jejiž matkou byla francouzská spisova-
telka hraběnka d'Argoultová. Cosima po rozvodu
s Bülowem provdala se za Wagnera, jehož byl
Liszt nejvěrnějším spolupracovníkem a po jehož
boku pochován v Bayreuthu.
Lehnert
Lisztův
Wagner
Bůlow
Sandův
Chopin
Bohatá
Liszt
Smetan
Cosima
Argoultová
Bayreuth
Ara Scheffr
Napoleon III královna Viktoria
30
article
Ostatní budovy, jež byly uchovány v pů-
vodním stavu a přeměněny v musea, připomína-
jící život jejich nesmrtelných obyvatelů, jsou
jako Schillerův dům a Göthovo národní museum
přílis známy po celém světě. Malá jizba s ko-
ženým křeslem, kde tvůrce »Fausta« vydechl
duši s posledním — nyní popíraným — zvoláním
»více světla«, podmaní duši neméně silným
dojmem, nežli hrobka Napoleonova v kapli
Invalidovny pařížské.
Ve Výmaru to bylo též, kde se sešli dva
největší muži své doby. Obcházejíce širé ná-
městí a nádvoři residenční, okolí přestavěného
divadla, jež má tak značný význam v dějinách
literatury, připomináte si velké historické po-
stavy, jež ve Výmaru pobývaly za doby, kdy
Francie byla nejsilnější svými vítězstvími a Ně-
mecko bylo nejsilnější svou myšlenkou. V Reker-
mannových »Rozmluvách s Göthem« je vyličena
scéna setkání pána světa a prvního básníka doby.
Napoleon, který pohrdavě přeziral obklopující ho
roj potentátů německých a s úsměškem řekl
Talmovi, že mu pozval na představení »parterre
králů«, nemohl zapřít, že mu Göthe imponoval.
Snad více, nežli příliš duchaplnému
jronickému Benjaminu Constantovi, který ve
svém hlubokém a roztomilém »Denníku« vypra-
vuje o své několikeré návštěvě ve Výmaru.
Constant, opustivší politickou činnost, upad-
nuvší do desetiletého zajetí u své rovněž příliš
duchaplné přítelkyně paní de Stačlové, věnoval
se literatuře a vědě. Odjel do dobrovolného vy-
hnanství se svou přitelkyní, která musila Francii
opustili nedobrovolně, na rozkaz Napoleona roz-
hněvaného její oposicí, intrikami a spisy.
Schillerův
Göthův
Faust
Napoleonův
Göth
Napoleon
Talma
Constant
Stačlová
Výmar
Francie
Constanta
národní muzeum
Invalidovna
31
article
Constant ve svém »Journal intime« letmo
jen zaznamenává své dojmy z klasického Vý-
maru. Německá literatura a filosofie měly na něj
značný vliv, ač byl přimým potomkem Voltaira,
ale Göthe v první chvili jej neoslnil. Již dříve
napsal Constant paní Staělové, že Göthův
»Wilbelm Meister« ho nudí a o »Faustovi« se
vyslovil, že se nevyrovná Voltsirovu »Candidu«,
že je sice rovněž nemorální, ale méně stravi-
telný, chudši na geniální vtip a místy dosti ne-
vkusný. Ale brzo v osobním styku poznává
kouzlo genia Göthova. Obdivuje jeho »neoby-
čejně duchaplnou hlavu, plnou nápadů, hlubo-
kých myšlenek a nových ideí « Dále píše pro-
nikavý politik a nejduchaplnější publicista a spiso-
vatel francouzský z počátku 19. stol.: »Neznám
nikoho na světě, kdo by měl tak mnoho veselé
přívětivosti, ostrovtipnosti, soudnosti a daleko-
zrakosti jako Göthe.«
Benjamin Constant, jenž po svém bouřli-
vém životě politika, světáka, záletníka a hráče
nalezl trochu uklidnění v pracovitém městě ně-
meckém, stýkal se se všemí celebritami výmar-
skými, se Schillerem, jenž mu byl svrchovaně
sympatickým, s Wielandem, u něhož oceňloval
roztomilost, francouzský esprit, filosofický klid
a náboženskou nevěru, dále s Johannem Mil-
lerem, Schellingem a Karlem Augustem Böti-
gerem.
Zajímavé je, že jediná věc urazila ve Vý-
maru jeho vkus a podráždila jeho posměch.
Byla to dramatická práce provozovaná ve dvor-
ním divadle: Kotzebnovi » Husité«.
Voltaire
Göth
Constanta
Göthův
Wilbelm Meister
Faust
Benjamin Constanta
Schiller
Wieland
Johann
Schelling
Karel August Böt