ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3ac96490-8ea4-11dc-aee5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 57, person 93, org 6, work 1
1 masthead
Ročník XXXXIX.
2 masthead
V Praze, v sobotu 6. listopadu 1909.
Praha
3 masthead
tes p
4 masthead
Číslo 305.
5 article
la ranni a večerní listy předplácí se V Praze v administrncia na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou měsin, .. . . . . 7 K esi na čtvrt leta : . ve filiálkách na měsíc. . . . . . 2 K 30 h Poštou a měsle, . . . na čtvrt ieta : . . . 9 K 6n s dvojí zásilkou dsl Ba Bvristh: : k Pi
Praha
6 article Rozpaky v Uhrách.
Rozpaky v Uhrách. V korunní radě uherské, přede dvěma lýdny ve Vídni konané, bylo uloženo mini- strům koaličním, aby dále pokračovali v po- kusech svých o zjednání součinnosti sně- movních stran, v koalici zastoupených, čímž by se nabylo pevného ústavního základu k řešení ministerské krise, v nynější své formě již o leta se vlekoucí. O výsledku svého přičinění pak, aby počátkem tohoto měsíce podali do Vídně zprávu. Ve čtvrtek a včera konala se v Pešti- Budíně ministerská rada, na níž se mělo zjistiti, zda-li účastnící její dospěli k nějakým positivním výsledkům a k jakým, o čemž v dnešním svém slyšení podá předseda mi- nisterstva Wekerle panovníkovi zprávu a dle jejího obsahu snad se tentokráte již stane určité rozhodnutí o tom, v jakém směru budou na dále řízeny a spravovány vládní záležitosti v Uhrách. Činiti určité dobady o tom, jak řešení krise dopadne a zda-li vůbec již nyní se tak stane, po posavadních zkušenostech nikdo se neodvažuje, pamětliv toho, kolikráte selhaly výpočty ve příčině této konané Krise uherská má však pro všecek vývoj poměrů v tomto dvojitém soustátí tak nepopíratelně dalekosáhlý význam, že se sleduje ve všech svých fasích všestranně s rostoucí pozornosti; a nyní tím větší, ježto zatím i v této polovině soustátí přibylo těžko řešitelných rozporův.
Uhry Vídeň Pešť Budín
7 article
Zde, v královstvích a zemích na radě říšské zastoupených až do nedávna převlá- dalo mínění, šířené projevy předáků kře- sťanskosociálních a ostatních stoupenců obnovení jednotné kdysi monarchie, že vleklá uherská krise se bude řešiti pod mohutným tlakem sjednocených sil lidového parlamentu; ale zatím to byly právě zemské sněmy alpských zemí, v nichž mají křesťanšti sociálové převahu, které přijetím urychleně již schválených jazykových zákonův i poubě další trvání lidového parlamentu uvedly v pochybnost, takže i v této polovině mnozí již vidí — příchod více méně zahaleného absolutismu. S druhé strany ani v uherské krisi ne- schůzelo domněnek a hlasů, že není vylou- čen příchod nového mimoparlamentního mini- sterstva a opětného mimozákonného stavu (ex lex), jaký předcházel utvoření koalicea nynějšího ministerstva na odstupu. Bylot trvání jeho předem vázáno na splnění urči- tých úkolů, do kteréž doby odročeno vyří- zení požadavků správy vojenské, čímž sa- mým jiz byla dána dočasnost a pro- zatímnost tak zvané koaliční vlády kteráž se rozpadla dříve ještě, než provedla hlavní svůj úkol — volební opravu pro volby do sněmu. Rozklad koalice a nezdar všech posavadních pokusů o novou parlamentnía vládní formaci podporovaly vydatně případný příchod nějaké vlády a la Fejérváry. Tak by v obou polovinách byly značně pokročily poměry na prospěch vládní sou- stavy tak zvané — silné ruky! Přátelé »režimu konstitučního« zde i Uhrách utěšovali se dosud tím, že ústavní formy jsou zajištěny rakousko-uherským vy- rovnáním a že panovník jakožto král uherský opětovně a stále ukládá uherským politikům, aby umožnili řešení krise uherské — způ- sobemústavní m. Až do včerejší ministerské rady v Uhrách nepodařilo se koaličnímu ministerstvu, jak
Uhry
8 article
známo, nalézti způsobilý program, který by umožnil ústavní řešení krise a nedo- spělo-li se ani včera dále, jevilo by se mimo- ústavní její řešení velmi pravděpodobným .. Maďarští politikové neshodli se totiž v otázce, jaké požadavky mají činiti; jedni se domahají národních ústupků ve vojště, druzí v otázce bankovní a ač probrány byly celé stupnice všelikých návrhů, žádný nebyl uznán za způsobily. Vůdcové hlavních stran. jak strany neodvislých, tak strany ústavní pouze v tom si neodporují, že chtějí do- síci nějakého nového úspěchu a tak se po- dobá, že jakožto výsledek dvoudenní porady přinese předseda ministerstva dr. Wekerle dnes do Vídně návrh, aby král sám dal na jevo, jaké ústupky zamýšlí učiniti podkladem ústavního řešení krise, by stranám byl po- skytnut základ k formaci nové sněmovní většiny a parlamentního ministerstva. Jest ovšem pochybno, zdali tento anebo nějaký podobný návrh setka se s lepším úspěchem, protuže vlastně také neposkytuje záruky, že bude za ním státi dosti mohutná většina ve sněmovně, ježto jest prozatím po- vahy záporné a žádná strana se nechice za- vázati, dokud nebudou jí známy věcné předpoklady ústavního řešení. Jest tudiž zcela přirozeno, že v samých Uhrách nedoufají, že dvoudenní ministerská rada bude rozhodující pro další vývoj a že teprve odpověď, s jakou se vrátí po dneš- ním slyšení Wekerle z Vídně, buď umozní sestavení nové vlády postupem ústavním, anebo postaví Uhry před nové otázky.
doktor Wekerle Uher Vídeň Uhry Wekerle
9 article
Šíří se sice domněnka, že budoucí vět šina sněmovní v Uhrách vznikne součinností strany ústavní s mírnými živly ve straně ne- odvislých a opírá se o domněle rostoucí rozpor mezi hlavním vůdcem této strany Košutem a vůdcem její tak zvané bankovní skupiny předsedou sněmovny Justhem, jenž prý se jeví zvláště v tom, že zejtra pojede Justh se svými věrnými do Makó, kdež pro- sloví programovou řeč, a vlastní skupina Košutova, že porádá téhož dne projev na hostině, kdež promluví br. Appunyi, o něma se problašuje, že jest vyhlednut za ministra při osobě panovnikově. Ale tyto výpočty mohou také selhati. Aspoň vlastní maďarské listy přinášejí zprávu o následujícím prohlášení Košutové vůč zpravodají »Budap Hirl.«: »Všecky pověsti. kteréž se šíří ve spojení s mým jmenem o určitém mém plánu na řešení krise, jsou naprosto mylné. Já nechovám nijakého po- dobného plánu a nemohu ho ani míti do te doby, dokud mi není známo, co jest to, co se má provésti a uskutečniti.
Košut Justh Makó Košutův Budap Hirl Uhry
10 article
Dokud nevím, jaký jest úmysl ve Vídni, do té doby nedovedu připraviti nijaký plán. Do té doby nemohu mluviti ani o součinnosti stran, protože součinnost jest možná pouze při něčem určitém, ale nikoliv na neurčito Dokud nemohu se přesvědčiti, že něco se dá uskutečniti, dotud by bylo jakékoliv snování plánů zcela neplodně. Především jest zapotřebí zjistiti základ, na němž by se řešení krise dalo vybudovati. Bez takového určitého základu možno nanejvýše jen od- dati se fantasii, ale té nejsem ani pokud se týče mého stáří, ani vědomí odpovědnosti své schopen — ve věcech politiky. « — Dle tohoto prohlášení by bylo ovšem předčasno pokládati roztržku mezi vůdci strany neodvislé za nezbytnou, po případě zcela blízkou. Ostatně Justh již obeznámil své okolí, že v Makó setrvá na názorech svých ve příčině samostatné banky, na pro vedení hospodářské samostatnosti k r. 1917. o volební opravě a otázce národ nostní, což vše vlastnímu odhodlání Ko šutovu nijak nebude na závadu. I v Justhově skupině bankovní jsou pře svědčeni, že nyní spočívá všecek další vývoj poměrů uherských v rukou uherského krále. takže do poloviny listopadu, do kteréž doby se očekává vyjasnění situace, ani tato sku- pina nenaléha na svolání schůze sněmovní. Budiž však výsledek dvoudenní mini- sterské porady uherské jakýkoliv, vše na- svědčuje tomu, jak v této, tak v uherské polovině soustátí, že posavadní stav nejas nosti a neurčitosti již se valné prodlužovati nedá, ježto ani zde, ani tam pravidelné ob starávání státních záležítostí — bez vyřízení příslušných finančních rozpočtů mysliti se nedá a konec roku pak se kvapem blíží !
Justh Justhův Vídeň
11 article Jedná se s Bienerthem prostřed. nictvím Poláků!
Jedná se s Bienerthem prostřed. nictvím Poláků! »Sministerstvem, které proti českému národu své nepřá- telství projevilo tak cynicky české poselstvo domluvilo“. Projev všech českých poslanců ze dno 3. listopadu Z Vídně, 5. listopadu. Parlamentní komise kola polského rokoval dnes skoro celé 4 hodiny za přítomnosti ministr dra. Duleby. Publikaci o poradě té vyhlásí teprve zejtra. O 4. hod. sešli se důvěrníci kola pol- ského s parlamentní komisí Slo- vanské jednety k rozpravě, jež trvala 15 hodiny. Ba.. Bienerlh žádá na Slovanské jed- tě, by vytkla podmínky, za kterých byla by ochotna přejíti z obstrukce do oposice a — pro- pustiti určité pilně věci, které by se vyřídily do nového roku. Parlamentní komise Slovanské jednoty — bez ohleduna usneseui ze dne 3. listo- padu prostřednictvím Poláků s Binerthem jedná — a trvá prý no stanovisku, že jest věcí bar. Bienertha zařiditi svoji vládu po stránce osobní a po stránce věcné tak... aby prý poslanci. zastoupení ve Slovanské jednotě, mohli pře- jít z taktiky obstrukční do taktiky oposiční. — Kromě toho Poláci žádají, by současn zahájilo se jednání s německými stranami (i) o dělnost poslanecké sněmovny. O 126. hod. večerní sešla se parlamentn komise Slovanské jednioty sama ku poradě. Rozprava ta trvala do 1/28. hod. večerní. načež usneseno, že nastane v jednání jak Sle vanské jednoty samé, tak v jednání jejím se zá- stupci Kola polského přestávka do čtvrtka bu deucího týdne, že však zmocňuje se posl. dr Šusteršič, který jest tou dobou předsedou Slo vanské jednoty, by její parlamentárku svolal, bude-li třeba, ještě dříve. Také výbory poslanecké sněmovny zastavily své práce do úterka. S velikým napjetím čeká se tady rczhodnut koruny o krisi uherské z toho důvodu, poněvadž soudi se důvodně, že nezůstane bez následků na poměry v této polovici říše.
Bienerth Polák Šusteršič Vídeň poslanecký sněmovna
12 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 5. listopadu. (Polská poli- tika.) Polská „Vídeňská Koresp.“ reaguje n telegram, zaslaný čoskou Národní radou před- sedovi polského kola a na železnobrodskou řeč dra. Kramáře. Rozumi se, že dobrá smí býti jen každá politika polského kola a proto dle názoru vídeňského orgánu tohoto kola české rozhořčení na nebratrské jednání polských politiků musi býti bezdůvodné. Každý národ dle „Víd. Kor.“ provádí a musí prováděti svou vlastní politiku, která hovi jeho dějinným tradicím, potřebám a budouenosti. Hněvem Čechové tuto pravdu se světa prý nesprovodí. Polské národní zájmy v Rakousku vyžadují zachování statu quo v ná- rodních otázkách a současné vybudování zemské autonomie. Čechové prý tvrdí, že odchodem je- jich ministrů je postavení kabinetu Bienerthova otřeseno. Ale češti ministři byli nuceni už ne- jednou odejíti z kabinetu a ministerstvo se ne- otřáslo, poněvadž Čechové sami tvrdí, že vstou- pení Čechů do kabinetu nikterak neváže českou delegaci na říšské radě. Vynucený odchod če- ských ministrů může prý býti na úkor pouze samotným Čechům.
Čecho Bienerthův Praha Rakousko
13 article
Videňský mluvčí profesora Glabiňskéhc pro- zradil pěknou zásadu, kterou se řídi nynější vedení polského kola. Status quc v národních otázkách je mu nedotknutelný. To znamená, že jest mu nedotknutelna také německá hegemonie v Rakousku, všechno německé, nespravedlivě uchvácené nadpráví ve slovanských krajích, jen když Němci milostivě Polákům dovoli, podržeti dosavadní polské nadpráví v Haliči. Němci jsou Polákům nepřáteli jen v německé říši. V Rakou- sku jsou jim milostivou vrchností, jíž se musl za kus nadpráví v Haliči pokorně sloužiti proti ostatním rakouským Slovanům. Štěstí, že k ta- kové zásadě se nepřiznává většina polskéhio lidu naličského, který má o poměru k ostatním Sl - vanům a povinnostech, z něho pro ně vyplývají- cích, jiné ponětí, než prof. Glabiňski a jeho o
Glabiňskéhc Němec Polák profesor Glabiňski Rakousko Halič
14 article
V Praze, 4. listopadu. („Ab soluti smu v Chorvatsku.“) Takový je titul nové poli- tické brožury, vydané známým anglickým publi- cistou, píšícím pod pseudonymem „S e otu Viator“. Autor, podrobně obeznámený s po- měry, jak se v Chorvatsku vyvinůly od Košu- tovy železniční pragmatiky r. 1907, ličí absolu- tistickou vládu bar. Raucha a ukazuje zejména. že sněm chorvatský od léta r. 1907 nebyl vů bec svolán; že svoboda tisku je v Chorvatsku potlačena; osobní svoboda se nerespektuje; také autonomic univorsity byla pošlapána; maďari saci chorvatského přímoří a Slavonie se napo- máhá samou vládou chorvatskou; v bankovní olázce zájmy Chorvatska se úplně pomijejí; ne- odvislost soudcovská zrušena a na konec se lici podrobně hlavní momenty pověstného procesu se Srby, žalovanými pro velezradu. Fakta, v brožuře uváděná, jsou našim čte- nářům podrobně známa. Zajímati bude však úvod brožury, v němž se autor staví na stano- visko odchylné od názorů běžných. „Scotus Via- tor“ svádí veškeru vinu za nynější absolutism v Chorvatsku na maďarskou vládu a omývá hr. Aehrenthala a vídeňské rozhodující kruhy, jimž klade na srdce, aby všemožně podporovaly sjednocení srbských a chorvatských zemí v je- den společný státní útvar v rámci monarchie hubsburské. Spojení všech těchto zemí, ani Srb- ska a Černé Hory nevyjímaje, pokládá za věe nezbytnou v zájmu Evropy a soudí, nespojí-li se pod žezlem habsburským, že se spojí proti vůli Rakouska. Jádrem, kolem něhož se zkrysta- lisuje budoucí srbsko-chorvatský stát, nesmí však dle jeho názorů býti pravoslavný Bělehrad, ny- brž katolický Záhřeb. „Seotus Viator“ vystu- puje v brožuře jako přítel myšlenky velkorakou- ské a rozhodný odpůrce Maďarů, jež chce od- řlznouti od moře a dát se všech stran obklíčit
Viator Koša Rauch Srba Scotus Srb Seotus Viator Maďar Praha Chorvatsko Slavonie Černá Hora Evropa Rakousko Bělehrad Záhřeb
16 article
V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . . . za 4 k Ve fliálkách na venkovs ranní čislo . . . . . . . 10 k večerní . . . . . . . . 5 h nserátv platí sa hotově napřed. Předplaceni a inserty přijimá administrace v Marianské ul., 3. Tam nacházejí se těž redakce, tiskárnu a sxpodics „Národních Listů“ Rukonisy se novracsjl
17 article
zeměmi rakouskými. Při tom však Velké Rakou- sko nesmí pomýšleti, že by se mohlo někdy státi jednotným národním státem, jako Německo a Ita- lie, nýbrž musí dříve rozřešiti obtížnou otázku „svobodného státu národů na troskách starých výsad“,
Německo Ito
18 title
Politické zprávy zahraničné.
19 article
V Praze, 5. listopadu
Praha
20 article
Dr. Friedjung prohlášen gen. Kuropalkinem za lháře. Prof. dr. Friedjung, osobní přítel hr. Aehren- thala, nedávno uveřejnil v „Oester. Rundschau“ článek ze zákulisí rusko-rakouského diplomatiso- vění o Balkáně. Podle Friedjunga před rusko- japonskou válkou gen. Kuropatkin, jenž byl tehdy v Rusku ministrem vojenství, přijel v úno- ru 1904 do Vídně, aby se informoval u polního zbrojmistra Becka o úmyslech rakousko-uherské vlády. Kuropatkin prý se tázal přímo, čehosi Rakousko-Uhersko přeje za svou neutralitu. Beck odpověděl, že Rakousko-Uhersko přeje si pouze jednoho: zabezpečiti svoje obchodní zá- jmy. Pravil (podle Friedjunga): „Přivažte na nitku kousek olova a spusťte toto závaží na mapě od Vídina do Egejského moře. Všechno balkánské území na západ od té přímky leží v hospodářské sféře Rakousko- Uherska.“ „Ovšem,“ přisvědčil Kuropatkin. „Záleží vám na tom, abyste hájili zájmy Srbska a Černé Hory?“ tázal se dále Beck.
doktor Friedjung profesor Kuropatkin Beck Balkán Rusko Vídeň RakouskoUhersko Rakousko Uhersko egejský moře Srbsko Černá Hora
21 article
„Rozumí se, nezáleží,“ odpověděl Kuro- patkin; „škoda peněz, které jsme za ně oběto- Prof. Friedjung už bez mála před rokem se vmísil do tak zv. „záhřebské velezrádné aféry“ s tvrzeními, o kterých mu bylo dokázáno, že jsou holá lež. Ale protože má zvučné jméno jako historik, ve veřejnosti se myslilo, že snad sám byl mystifikován a že není možno, aby muž, kte- rý hledá pravdu historickou, falšoval pravdu současnou. Gen. Kuropatkin zatím neměl o této věci tušení. Přebývá na svém statečku ve pskovské gubernii v Šešurinu. Zde by se byl bezpochyby ani nedověděl, jak nestydatě bylo jeho jména zneužito a drzá vídeňská intrika, ke které se dr. Friedjung propůjčil, byla by konala své dílo na Balkáně, najmě v Srbsku a na Černé Hoře. Ale redakce moskevského „Ruského Slova“ jej o článku Friedjungově uvědomila a poslala k němu svého zpravodaje, aby ho slyšel. A hle, co prohlásil gen. Kuropatkin- „Již deset let jsem za ruskou západni hra- nici nebyl. V únoru 1904 již jsem odjel do Mandžurie a žádného vyjednávání s gen. ba- ronem Beckem jsem nevedl. Celý článek Fried- jungův o měm rozhovoru s bar. Beckem ve Vidni je prasprostý výmysl.“
Kura profesor Friedjung Kuropatkin doktor Friedjungův Fried Beck Balkán Srbsko Černá hoře Mandžurie
23 article
Všeslovanský sjezd v Sofiji. (Š.) Sofijský »Den« přinesl zprávu o do- mnělé rozmluvě kteréhos nejmenovaného čelněj- šího ruského slavjanofila s nejmenovaným bul- harským předákem, v níž onen Rus s trpkostí si požaloval na to, že bulharské oficiální kruhy nepřejí myšlence svolání všeslovanského sjezdu ve stoličném městě Bulharska. »Den« přímo obviňoval bulharský dvůr jako hlavního nepří- znivce sjezdu. Vládní »Vrěme« příkře toto po- dezření odmitá jako vymyšlené klevetění a pro- hlašuje, že vláda, jakož i městské zastupitelstvo v Sofiji s radostí očekávají uskutečnění sjezdu a že se chystají ke slavnostnímu uvítání bratr- ských hostí. »Vrěme« při tom se těší, že sjezd
Rus Bulharsko
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 5. listopadu 1909.
Praha
25 article
H. (Výmar.) Residence suverénů ducha Jak je slavné to skromné město na břehu Ilmu Vzdělaný svět putuje do starého města, jež jej láká především vzpominkami literárními, památ- kami na největší muže Německa. Umělecky není pozoruhodné a arehitektonicky ještě méně. Ne- vyniká ani zvláštní malebnosti. Klikaté, nevalně výstavné ulice, kramářským lomozem naplněné hlavní náměstí neposkytují tak zajímavých výhledů a zákoutí jako jiná stará města německá. Vjezd do velkověvodského sídla od nádraží je nevzhledný. nevelké domy, víliy prozrazující vkus zbohatlých filistrů, nepatrné holely vroubí hlavní ulici. Výma je hrd na zámek panovníkův. Je rozsáhlý, ale architektonicky nejmponuje. Výmar neni nádherný, ani skvělý, má jen půvab klidné útulnosti a pěkné, lesnatě okoli, ale je přece městem hrdé slávy. Jeho staré, omšelé kameny jsou nepomijejíeími pomníky velkých vl- tězství kultury. Dojemnější a pyšnější pomníky nežli takový frankfurtský, vzpupný Bismarek Denk- mal, předslavující železného kaneléře v nadlidské velikosti, vedoucího grandiosního koně, na němž sedí obrovitá Germanie. Ve Výmaru vidíme stopy titanských kroků Goetheových Jako do smavých italských měst věčné krásy antické a renaisanční. tak i do zasmušilého Výmaru směřují kroky poutníků, aby prožili hluboké, vzrušující dojmy v ovzduší geniů, z nichž někteří dosáhli zářivé výsosti rensisanční. Před lety poprvé jsem s nadšením prochá- zel spletí ulic výmarských a vyjádřil své mladé vznícení. Zdá se, že čeští turisté nejsou řídkými zjevy ve Výmaru, kde vane zcela jiný německý vzduch nežli ve fešáckém Berlinu a chauvinisti cké Vídní a kde snad nikdy nepropukne vzteklina všeněmeckého a kresťansko- socionálního fana- tismu. Výmar je imunisován kulturou.
Denk Goetheův Výmar Německo výstavný Berlín Vídeň
26 article
Výmar ie pozoruhodnť pouze svým du- ševním životem. Politicky snad nikdy nic ne- znamenal. Je to typ zapadlého a idylického města knížecího, jakých je v Námecku řada zachovávajícího v nepatrnějším rozměru všechny ceremonie a etikety upjatých panovnických domo. Tito miniaturní monarchové, nehledající vavříny na poli válečném, nerozmnožující své državy dobývačnými výpravami, často se zabývali osvé- tovými záležitostmi, byli mecenáši umění, pod- porovali vědu. Nejproslulejším z malých knížat německých, který dodal svému dvoru -a svému sídelnímu městu neobyčejného lesku, byl výmarský velko- vévoda Karel August, jenž vládl do r. 1828 za jehož panování byl Výmar na vreholi slávy Vsude vidíme pomníky a sledy jeho nezu- pomenutelné epochy. Sochy Goetha a Schiller (známá skupina obou básníků na divadelním ná- městí), Herdena, Wielanda i Liszta zdobí různá náměsti.
Karel August Goethe Schiller Herden Wieland Liszt Výmar
27 article
Domy, kde bydlel Schiller, Goethe, We- land, jsou navštěvovány jako nejzajímavější musea poesie a literatury. Též hudba moderní prožívala ve Výmaru významnou dobu. Veliký přítel a propagator Wagnerův Liszt zde žil dlouhá léta. Ve Výmaru ukrýval v zámku Alten- burgu svou lásku ke kněžně Karolině Witgen- steinové. Geniální virtuos, jenž působil na své okolí s jakousi demonickou soudností a byl zbožňován ženami slavnými jako Georges San- dovou a urozenými jako hraběnkou d'Argoultovou, musil se uchýliti před přílišným enthusiasmem etitelek ze salonů pařížských a londýnských do pokojnějších končin. Velká dáma, která k hu- debníkovi vzplála tak vášnivou láskou, že si ho chtěla vzit za muže, následovala ho do Výmaru, kde se stal Liszt mimořádným kapelníkem u velkovévody. V zámku Altenburgu, na lesnaté výšině nad Výmarem, smiřila se zamilovaná kněžna s poněkud nepravidelnými okolnostmi svého nového života. Zajel jsem k zámku, na- lézajícím se nedaleke nové budovy Gosthova
Schiller Goethe Wagnerův Liszt Witgen San Argoultová Liszt Výmar Altena Altenburg Iland
28 article
Schillerova archivu. V zádumčivé osamělosti. jako odumřelá, stojí mezí vysokými stromy, ob- klopená zeleným plotem, opuštěná, dvoupatrová. rozsáhlá budova, zcela jednoduchého průčelí Zde prožily za deset let dvě nejoriginálnější by. tosti své doby neobyčejný román a zde byly též sněny a prováděny smělé reformační plány mo- derní hudby, jež byly dovršeny triumfálním vstu- pem Richarda Wagnera do jeho divadla v Bay- reuthu. Když se Liszt rozešel s kněžnou, jež s uchýlila na své statky do Ruska, vydal se na jednu ze svých největších a nejslavnějších cest uměleckých a vrátil se opět do Výmaru. Ve- voda mu věnoval ve své zahradě malý, jedno- patrový, čtyrhranný domek, kde je nyní uml sténo Lisztovo museum. Tři neveliké pokoje tvořily poslední příby- tek osamělého, stárnoucího umělce, o jehož domácnost pečovala paní, jež do dnes bydl v domku a s hovornou ochotnosti provádí ci- zince. Iuterieur domu muže, který byl takovým urozeným umělcem, který poznal život nejvyš- šího slohu, jemuž se klaněli králové a jejž davy obklopovaly jásavým holdem, není nijak oká- zalý. V pěkném a nádherně upraveném bytě je vidět umělce, muže práce a milovníka krásných předmětů. Nábytek empirový není zvlášť bohatý.
Schillerův Wagner Liszt Lisztův Rusko Výmar
29 article
Ale hlavní ozdobou tří pokojů, z nichž jeden největší byl pracovnou a salonem, druhý jídel- nou a třetí, těsná komůrka, ložnicí, jsou obrazy, sochy, drobné památky z cest, přečetné dary. Obrazy a sochy představují ovšem ponejvíce krásnou, karakteristickou hlavu mistrovu, z nichž nejznámější je poprsí od Lehnerta a podobizna malovaná romantickým maliřem francouzským Ary Scheffrem. Množství podobizen, rytin, fotografif připo- míná na Lisztovy styky s Wagnerem, Bůlowem George Sandovou, Chopinem a některými koru- novanými ctiteli. Bohatá je sbírka darů, jimiž byl Liszt zasypáván na svých uměleckých ce- stách, zlaté tabatěrky, posázené diamanty, dra- hocenně hodinky, taktovky plné drahokamů těžítka na papír z masivního zlata, pokály, pouzdra na cigarety, to vše nasvědčuje o mimo- řádném uznání, jehož kromě řádů a peněžních darů dostalo se umělci od eísaře Napoleona III královny Viktorie, ruského cara a tureckého sultána. Strážkyně snivého domku zahradního vy- práví, že Liszt po rozehodu s kněžnou žil jen své práci a svým žákům. Liszt byl mistrem všech vynikajících virtuosů a skladatelů své doby. »Pokládal je jako za členy rodiny a nikdy nepřijal honorář za vyučování,« pravila bývalá hospodyně mistrova. Je známo, jak šlechetně se zachoval Liszt k Smetanovi. Láskyplnou pozor- nost svých posledních let věnoval Liszt své dcel Cosimě, jejiž matkou byla francouzská spisova- telka hraběnka d'Argoultová. Cosima po rozvodu s Bülowem provdala se za Wagnera, jehož byl Liszt nejvěrnějším spolupracovníkem a po jehož boku pochován v Bayreuthu.
Lehnert Lisztův Wagner Bůlow Sandův Chopin Bohatá Liszt Smetan Cosima Argoultová Bayreuth Ara Scheffr Napoleon III královna Viktoria
30 article
Ostatní budovy, jež byly uchovány v pů- vodním stavu a přeměněny v musea, připomína- jící život jejich nesmrtelných obyvatelů, jsou jako Schillerův dům a Göthovo národní museum přílis známy po celém světě. Malá jizba s ko- ženým křeslem, kde tvůrce »Fausta« vydechl duši s posledním — nyní popíraným — zvoláním »více světla«, podmaní duši neméně silným dojmem, nežli hrobka Napoleonova v kapli Invalidovny pařížské. Ve Výmaru to bylo též, kde se sešli dva největší muži své doby. Obcházejíce širé ná- městí a nádvoři residenční, okolí přestavěného divadla, jež má tak značný význam v dějinách literatury, připomináte si velké historické po- stavy, jež ve Výmaru pobývaly za doby, kdy Francie byla nejsilnější svými vítězstvími a Ně- mecko bylo nejsilnější svou myšlenkou. V Reker- mannových »Rozmluvách s Göthem« je vyličena scéna setkání pána světa a prvního básníka doby. Napoleon, který pohrdavě přeziral obklopující ho roj potentátů německých a s úsměškem řekl Talmovi, že mu pozval na představení »parterre králů«, nemohl zapřít, že mu Göthe imponoval. Snad více, nežli příliš duchaplnému jronickému Benjaminu Constantovi, který ve svém hlubokém a roztomilém »Denníku« vypra- vuje o své několikeré návštěvě ve Výmaru. Constant, opustivší politickou činnost, upad- nuvší do desetiletého zajetí u své rovněž příliš duchaplné přítelkyně paní de Stačlové, věnoval se literatuře a vědě. Odjel do dobrovolného vy- hnanství se svou přitelkyní, která musila Francii opustili nedobrovolně, na rozkaz Napoleona roz- hněvaného její oposicí, intrikami a spisy.
Schillerův Göthův Faust Napoleonův Göth Napoleon Talma Constant Stačlová Výmar Francie Constanta národní muzeum Invalidovna
31 article
Constant ve svém »Journal intime« letmo jen zaznamenává své dojmy z klasického Vý- maru. Německá literatura a filosofie měly na něj značný vliv, ač byl přimým potomkem Voltaira, ale Göthe v první chvili jej neoslnil. Již dříve napsal Constant paní Staělové, že Göthův »Wilbelm Meister« ho nudí a o »Faustovi« se vyslovil, že se nevyrovná Voltsirovu »Candidu«, že je sice rovněž nemorální, ale méně stravi- telný, chudši na geniální vtip a místy dosti ne- vkusný. Ale brzo v osobním styku poznává kouzlo genia Göthova. Obdivuje jeho »neoby- čejně duchaplnou hlavu, plnou nápadů, hlubo- kých myšlenek a nových ideí « Dále píše pro- nikavý politik a nejduchaplnější publicista a spiso- vatel francouzský z počátku 19. stol.: »Neznám nikoho na světě, kdo by měl tak mnoho veselé přívětivosti, ostrovtipnosti, soudnosti a daleko- zrakosti jako Göthe.« Benjamin Constant, jenž po svém bouřli- vém životě politika, světáka, záletníka a hráče nalezl trochu uklidnění v pracovitém městě ně- meckém, stýkal se se všemí celebritami výmar- skými, se Schillerem, jenž mu byl svrchovaně sympatickým, s Wielandem, u něhož oceňloval roztomilost, francouzský esprit, filosofický klid a náboženskou nevěru, dále s Johannem Mil- lerem, Schellingem a Karlem Augustem Böti- gerem. Zajímavé je, že jediná věc urazila ve Vý- maru jeho vkus a podráždila jeho posměch. Byla to dramatická práce provozovaná ve dvor- ním divadle: Kotzebnovi » Husité«.
Voltaire Göth Constanta Göthův Wilbelm Meister Faust Benjamin Constanta Schiller Wieland Johann Schelling Karel August Böt