ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3ac5ba50-75a6-11dc-ba2a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 53, person 47, org 7, work 7
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
a lene
3 masthead
V Praze, ve čtvrtek 13. srpna 1909.
Praha
4 masthead
aěsoš blg ladtnltosnu a stlae
5 masthead
Číslo 222.
6 article
Na ranní a odpol. list, předplácí nes v Praze v admlnkstraci Měste na čtvrt leta . . . . 8 K — s dvojí čenáškou nk čtrt 1ata. . . . 7 K so ve flislkáchn na měsíe . . . . . . 2 K 80 Poštout na . . . . . . K eo ne čtvrt lela . . . . s droji zísilkoe na měsíe ne vrí nrita
Praha
7 article Předsněmovní nálady.
Předsněmovní nálady. Divoký výbuch německo-nacionálního fanatismu odpovídá tou dobou na vznešený čin protektorky českých menšin, slovanské a královské Prahy, na její monstremanifestaci ve prospěch lidských, národních a kulturních práv soukmenovců našich za jazykovým po- mezím. Kdyby se německou žurnalistikou oblíbené slovo o vysokem vlnobití německého vzteku mohlo stáli skutkem, dnes by příboj německé zhouby slil se v kotlinu pražskou a zatopil by na věky jeviště nedělního čtyřiceti- tisícového průvodu českých žalobců na ně- meckou sveřepost v Čechách, která co do nekulturnosti, barbarství řadí se hned za poznaňský hakatismus. Ječí a skuči to v těch nádržích německé zloby v Čechách a z ně- meckých listů mluvčích německých radnie letí do Prahy salva za salvou obvyklých německých slovesných podarů, jež dostavují se na každý český výzev o právo a spra- vedlnost. Opravdové moře sprostoty a suro- vosti, co jí jenom německý jazyk schopen co jí německý tisk v Čecháchi snese. Německé listy nadávají unisono a bez- mezně; to je tedy první replika na generální obžalobu, kterou český národ na pražském foru vznáší nad zločiny německé menšiny v království tomto napáchané tam, kde se této menšině událo, sláti se většinou nad zlomky národnosti naší v městech českých, vinou králů a kletbou věků zněmčených.
Praha Čechy
8 article
Rozjevené a neurvalé hnutí německo- národní mysli následkem pražských událost jeví však vedle nebývalého rozkacení všechny známky úžasu, který se nenadál takového ohromujícího důkazu o hluboce všenárodním zájmu jádra národního s osudem menšina takového svědectví vitality, životní síly men- šin samotných, takové hromové odpovědi českého lidu na volání hnětených bratř našich v uzavřeném území, jaká se rozlétla z Prahy památné neděle. Od ní datovati se bude najisto nová epocha v životě přečet- ných a početných skupin českonárodních. žijících od nynějška bohdá již nikoli bezna- dějný osud obětí hromadné germanisace v území, z něhož sestrojena býti má nová rakouská province »Deutschböhmen«. Proces. o kterém se Němectvo v této i v německ říši domnívalo, že se chýlí ke konci a že dopadá už docela podle odhadů velkoněme- ckých organisací berlínskomnichovských, ejhle ocítá se najednou v začátcích, jichž se chy statelé všeněmeckého imperia ani ve snu nenadáli. Nikoli, z uzavíraného území v Če chách nebude nikdy dajčbémská province přes německo-pokrokový program národnost- ního dělení v Čechách učiněn stejně tučný škrt, jako přes linecký program o bývalých buntovních zemích, blízké i daleké cesty ně mecké zemězrady přervány a zataraseny
Praha Čechy
9 article
Jediným dnem 9. srpna manifestován pře vrat co nejpronikavější již dávno v dušia smýšlení českém chystaný, národnostní poli tika nabyla v národě zase rozhodné převahy a stala se peremptorickým, kategorickým rozkazem lidu ke zvoleným správcům vůdcům českým. Národ rozpomenul se nad sebou samým . . V době už vrcholné národní a politické bídy za posledních třicet let, ve chvíli, kdy Němci v Čechách tak blízko focítají se své- mu cíli bezodmluvné a faktické vlády men šiny nad historickým národem v zemi. Slavné dny přípravného slovanského sjezdu minuly s největší nadějí na úspěch, jaké se slovan- ské kongresové dějiny dožily a setká-li se
Němec Čechy
10 article
naděje skutečně s úspěchem, zaslouží si ini- ciatoři a spolupracovníci sjezdoví první mí sta v slovanském pantheonu. Ale sotvaže tato oslnivá záře z očí českých couvla, vy- stoupily černé skvrny, ohavící před tím do- mácí náš výhled politický temněji než dříve na neveselém obzoru českém a ba i nové k nim přibyly. Česká podání u »německých soudů« vyřizují se stále po německu, revolta »německých soudů« stala se téměř zvyko- vým právem a trvalou justiční institucí v Če- chách, persekuční německá hrůzovláda v po- štovnictví slavila úplné vítězství nad český mi pokusy o faktické rovné právo jazykové ve styku meziúřadním, Němci vykonali ve- škeré přípravy k legalisování vlastního samo statného statusu úřadnického ve všech obo rech státní správy a národní jich veto prot obsazování vyšších a nejvyšších míst správ ních centrál v zemi úřadníky českého pů- vodu pochlubilo se nejúžasnějším triumfem, jakého se vládní vůdcové českého bloku po- slaneckého snad ani ve snu nenadáli — stisknutím ministerskopresidentské ruky na doklad, že se presidentem nástupcem Němce Pštrossa-Šafaříka v ředitelství pošt a telegrafů nestane Čech sekční rada Žampach. Z punktačního hrobu, v němž osmnáct let hnila, zas vyvstala příšera trutnovského ryze německého soudu jakožto obnovený po- čátek justičně správního rozdělení země podle národnostního přání německého a byl to sám posl. K. H. Wolf, který svým voličům sto byl oznámiti uskutečnění trutnovského kraj ského soudu německého jakožto přípověd předsedy ministerstva bar. Becka, učiněnou rovněž na sklonku minulého zasedání ...
Němec Pštrossa Šafařík Wolf Beck Čechy český blok rada Žampach
11 article
Snad také podáním ruky ministrpresidenta německým exekutorům?! Náš dotaz ke kom petentním kruhům českým, zdali byly při tom politickém kupu, zvaném v německé parlamentní hantýrce »Kuhhandel« a zdali snad při tom »přesekly« spojené ruce, jak se dělává při obchodech podáním ruky uza- víraných, zdali totiž věděly o tomto paktu dříve než byl uzavřen, zůstal až dosud bez odpovědi... Ale poněvadž pravidelně ne- zůstává při jednom úderu hromu do českého ráje, ale když značne jednou bíti, rána na ránu dopadá, došlo i ke zakročení minister- stva spravedlnosti proti soudním úřadníkům v Čechách, kteří úřadně dopisovali soudům moravským v českém jazyce, událost v ne- dělním našem člänku konstatovaná, aniž by se byla potkala s úřadním vyvrácením anebo jakoukoli ozvěnou z vladních českých kruhů Jediná sN. Pr. Presse« pokoušela se ospra- vedlňovati zakročení ministra spravedlnosti citováním výnosů vrchních zemských soudů v Čechách a na Moravě — dokument to, který nemá pražádné ceny v listě, hájícím samostatnost a neodvislost soudcovskou i proti státním základním zákonům, nemluvě ani o jazykových nařízeních Stremayrových.
Stremayrový Čechy Morava Presse
12 article
Takhle vypadá český obzor po odchodu slovanského slunce z dohledu, takové chmurné hrady mračen věstí nastávající bouře poli tické na měsíc před svoláním sněmu zem- ského, o němž nejnovější typovaný oběžný článek sekretariátu národní strany svobodo- myslné (ze dne 12. srpna) obsahuje tak mnohoslibné věšlby, jdoucí až k předpovědi předčasného ukončení nové periody sněmovní, aby vykonány býti mohly nové volby podle nového volebního řádu, ačkoli jest prý »po- chybno, zdali tato nejdůležitější otázka vy řízena bude už v kampani podzimní« Aneroid klubu národní strany svobodo myslné ukazuje tedy na klidné počasí sně- movní, ježto prý »jest situace politická klid- nější a jasnější než před sedmi lety, kdy Němci byli rozhodnuti překazit jakoukoli činnost sněmovní,« tak že »lze očekávati, že hned první zasedání domácího parlamentu bude míti positivní výsledky.« Splní se tyto naděje připomínající ne- zkrušiteloý optimismus vůdčí strany české tak do slova? Nálada, panující v obou ná rodních táborech nezdá se, že by tomu na svědčovala i není ani možno, aby události jež rozechvívaly veřejnost v Čechách z parlamentní prázdně zalehly tak bez veškeré ozvěny v síni sněmovní. Okružný článek sekretariátu strany sám zmiňuje se o šovi- nistických požadavcích německých, s nimiž vystoupí při volební reformě, kdy hodlají řešiti celý komplex česko německé otázky Je možno, aby se o tuto peřej nerozstříštii proud jednání sněmovního, jejž si předsta vují optimisté jako klidný veletok. Olázka trutnovská by ovšem byla schopna ukrátiti jednání sněmovní docela v jiném smyslu. kdyby Němci chtěli tuto historii opakovati opakovala by se se všemi důsledky jako před šestnácti léty. A což menšinová mani- festace nedělní nezavazuje sněmovní zá stupce českého lidu k ničemu v nastávajíc kampani ?l
Němec Čechy sekretariát národní strana svoboda klub národní strana svoboda
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Vídně, 12. srpna. (Rakousko ned okupovaným zemím parlamentu »Vaterland« rozhodně prohlašuje, že Rakousko Bosně a Hercegovině parlamentu nedá. Jak prj by to mohlo učmnit právě v této chvíli, kdy se v Turecku dějí takové převraty ? Bosensko-herce- govský parlament prý by sloužil leda velkosrb- ským plánům okupovaných Srbů. Okupovaní moslemové nepociťuji, jsouce přiliš konservativní, žádné touhy po řečnických soubojích. A kato- likům je v Bosně a Hereegovině blaze i bez ústavy a bude jim tím lépe, čím více je bude moudrá vláda osvobozovati od pravoslavných (1ll). Ani řeči nemůže být o tom, aby se stalo po přání, vysloveném v Pešti, aby v okupovaných zemích byla zrušena vojenská správa. Toho prý si přáti mohou leda ti, kdož ani zdáni nemají o kulturných výkonech vojenského režimu v Bosně a Hercegovině. Ale pomýšlí prý se na poskymutí jakési obecní samosprávy a na zřízení provin- cialných sněmíků. Že sultán povolil mladoture ekým revolueionářům a dal konstituci, nezna- mená pro Rakousko nie.
Srba Vídeň Rakousko Boseň a Hercegovina Turecko Boseň Pešť
14 article
Všechny tyto důvody jsou jak pošetilé, (ak liché. Dnes už nikdo neuvěri, že vojenský režim vykonal v okupovaných zemích kulturně divy leda nepokládá-li »Vaterland« za takový kul turný div kruté odsouzení srbských novinářů v Baňsluce vojenským soudem. Ale jednomu důvodu »Vat« nedá se upřiti podstatnost: pro parlament bosensko-hercegovský není státopráv ních podminek. Jinými slovy: suverenem okupo- vaných zemí je sultán a Bosna a Hercegovina by vlastně měly vysllati poslance do parlamentu tureckého. Toho Rakousko-Uhersko nedopustí samo otázku bosensko-hercegovského parlamentu rozřešiti nemůže, byť i chtělo, jakože nechce. Ze Zadru. (Jazyková otázka v Dal- macii.) V jazykové otázce v Cislajtanii vůbee vídeňská vláda přidržuje se názoru, že jsou v zemích »na říšské radě zastoupených« tak zv. »uzavřená území« německá a ostatní částí jejich že jsou národně smlšené. A národně smišenými musejí být i ty země, které jsou národně ryzl, je li tato národnost slovanská. V tomto bezpráv- ném a křivém stanovisku vlády vězí ta silná opora, kterou Němci mají v každé vídeňsk
Němec Bosna a Hercegovina Rakousko Uhersko
15 article
vládě, ať třeba jí dělají obstrukci. Tento vládní názor mate národní jazykovou otázku nejen v zemích českých, nýbrž i v Dalmacii, kde Němců kromě několika c. k. úřadníků není. Posl. prof. Virgil Perič píše o jazykové otázce v Dalmacii: Rakouská vláda tvrdohlavě se drží fikce, že Dalmacie je národně smišená země. Není tomu tak, Dalmacie je země čistě slovanská, procento italského obyvatelstva je ne- patrné, procento Němců ještě menší. Všichni dalmatští poslanci na říšské radě jsou Slované — nejlepší to důkaz, že Dalmacie je země pouze a pouze slovanská. Velmi je kormutlivé, jak baron Beck se má k jazykové otázce dalmatské Když vláda nemohla v Dalmacii urovnaťi půdu úřadní němčině, vrael se znova k italštině, bar. Beck povolává si znalce jazykových po- měrů dalmatských — z jižních Tyrol a Gorice, dra. Bugatta a bar. Malfattis, aby se s nim poradil, kterak upravit jazykové poměry — v Dl- macii. Co chce vláda touto provokací?
Němec Posl profesor Perič Slovan Beck Dalmacie Tyroly Gorica
16 title
Politické zprávy zahraničné.
17 article
V Praze, 12. srpna.
Praha
18 article
Tajná dohoda Rakouska s Ruskem. Z Petrohradu oznámeno do Berlina telegra fieky, že rakousko-uherské zahraničné minister stvo poslalo ruské vládě notu o mezinárod- ním položení Bosny a Hercego- viny. Nota se odvolává na tajnou dohodu Ra- kousko Uherska s Ruskem z r. 1877, již Rusko Rakousko-Uhersku úplně na vůli zůstavilo stano- viti dobu trvání okupace Bosny a Hercegoviny, jakož i způsob, klerým cbce okupaci provésti. Mimo to Rusko v dohodě se zavazuje nepři- voliti, aby byl na Balkáně utvořen nějaký nový slovanský stát. Rskousko-Uhersko nyní tuto do- hodu Rusku připomíná a žádá, aby se dlen zachovalo.
Noto Ruska Rakousko Rusko Petrohrad Berlín Bosna RakouskoUhersko Bosna a Hercegovina Balkán RskouskoUhersko Rakouský Uhersko
19 article
Makedonie. V Solunu, Skoplji, Drinopolu, Bitolji, ano i v Prizreně opanovaly mladoturecké komitéty. jež sesazují úřadníky, které pokládají za ne dobré a zaměňují je svými lidmi. Ze Soluna přibyla do Drmopolu deputace mladotureckého komitétu, vedená kapitánem Rušen-begem a byla slavně uvílána. Všechny úřady, v jich čele místodržitel a vojenský velitel Nazir paša, přišly na nádraží Mladoturky uvítat. Okolo nádraži konala se vojenská paráda na počest deputaee a dav několika desitek tisíe lidstva ji vítal. Prvým skutkem Rušen-bega bylo, že. Naziru paši oznámil, že je mladotureckým komitétem sesazen z obojího úřadu a drže v jedné ruce koran a v druhé revolver, přikázal mu přísahat věrnost mladotureckému ústřednímu komitétu Dále vůdce depulace, spatřiv prapor s nápisen »Ať žije sultán!« poručil, aby byl odklizen Prohlásil: »Sultán dal konstituci, že musel, není zač mu děkovat.« Přijezd deputace a chování jejího vůdce docela změnily loyálný ráz dosavadních mani- festací. Hned se po Drinopolu proslýchalo, že Mladoturci chtějí sultána svrhnouti. Pověsti ta- kové udržují se proklamacemi mladotureckými, jež ostře odsuzují celé panování Abdula Hamida »Po 32 let«, praví se v jedné z nich, »země tonula v krvi. Mihony lidí vládli jako dobytkem Nás udělali nepřáteli sebe samých. Jedny vypo- vidali, druhé sázeli do žalářů. Bohaté ožebračili chuďasy odírali o poslední groš. Museli jsme poslouchati lháře, podlce, darebáky. Konečně jsme se od nich vysvobodili,« Každým dnem manifestace v Makedoni stávají se velkolepějšími. Důstojníci chodí s pra- pory po ulicích měst a na potkání se objímají
Nazir Hamid Bohatá Makedonie Drinopol Bitolja
20 article
V drobném prodeji ranní čislo o sobě . odpeledni . . . na z Ve flialkách na venkorě ranní čislo. odpolodní . . . . . . . . 4k Inseráty platí se hotevé mapřeě Přeďplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulicl č.a Tam nacházejí se též redakee tiskárna a ekpedica , Národnich Listá“ Rukopiny se nevracsji
Národnich Listat Rukopina
21 article
s křesťany. V Bitolji v městském jadu bulharský pop polibil ruku řeckému areiknězi, jenž objímal rumunského diakona. Ostatně bitoljští Mladoturei příkře odsuzují násilí řeckých band a zaslali konsulům přípis, kterým je žádají o pomoc proti sveřepostem řeckýchi povstalců. Ve Ferizovičí shromáždilo se na 4000 Arnautů a rokovali o tom, aby vtrhli do Skoplje a vyhnali rakouské důstojníky, reorganisátory makedonské žandarmerie, dále aby tam vyrubali Bulhary, spálili divadlo a prohlásili Albanii spolu se Starým Srbskem za samosprávné knižectví s hlavním městem Skopljem. Mladolurci, zvě- děvše o tom, učinili rázná opatření k ochraně města Skoplje od Arnautů a poslali proti nim baterii děl, aby je uvítala. Arnauté maji báječný strach před kanony a Mladoturci správně s ním počítali. Arnauté ihned se také prohlásili pro konstituci a zavázali se složiti na ni přísahu. Ze zpráv, docházejících ze všech stran Makedonie a celkem velmi zmatených, povšechně možno konstatovati, že revolučné smýslení proti osobě sultánově vzrůstá přes darovanou konstituci, a že povsta- lecké čety, s nimiž vláda sultánova za drahná leta ničeho nemohla pořiditi, dobrovolně se roz- cházejí, bratříčkují se s Mladoturky a osvědčují jim důvěru. Také bije do očí, že všude je za- chováván vzorný pořádek, což je tím divnější, že Mladoturci, otevřevše žaláře, pustili na svo- bodu také všecky řemeslné zločince, jichž je nemálo — a oni se nyní volně procházejí po ulicích a zúčastňují se manifestací. Kníže Grigorij Trubecký.
Bulhar Trubecký Albánie Srbsko Skoplje Makedonie Arnauty
22 article
Smrt Artura Ranca. Jeden z předních republikánských žurna- listů Artur Ranc, jenž hrál vynikající rol v pohnutých dobách aféry Drayfusovy, zemře ve stáři 77 let. Artur Ranc bojoval pro my šlenku republikánskou již za druhého císařstvl a byl vždy v první řadě, když se jednalo o od- ražení útoku reskce na nynější režim Francie. Narodil se v r. 1831 v Poitiersu, již jako stu- dení agitoval a řečnil na schůzích republikánů a byl zapleten do spiknuti proti vládě Napo- leona III Porota ho osvobodila, ale policie ho odsoudila na rok do žaláře pro účastenství v lajné společnosti. Později byl znovu zatčen pro domnělé účastenství v atentátu na dvorní dámy eísařovniny Podařilo se mu utéci z Al- žíru. Do Paříže se vrátil po amnestii r. 1859. Od té doby věnoval se žurnalismu. Byl znovu stihán a odsouzen na 4 měsíce do žaláře: Po pádu elsařství byl jmenován mairem 9. srron- dissementu pařížského a Gambelta ho jmenoval policejním ředitelem. Následoval pák odstoupiv- šího Gambettu a byl r. 1871 zvolen poslancem.
Ranc Gambetta Francie Poitiers Napa Alo Paříž
23 article
Protesloval s Rochefortem a Gambettou proti uznání míru a když vznikla komuna, byl zvolen za člena její vlády. Ranc odporoval násilnostem revolucionářů a podal demisi, když byla usne- sena pověstná poprava rukojmí. Byl pak zvolen za poslance v depart. rhönském. Zpátečníci zu- řili proti »komunardovi« a žádali, aby byl od- souzen. Intriky reakce měly úspěch. Sněmovna opustila Ranca, jenž byl vojenským soudem 13 října 1873 odsouzen k smrti. Rancovi po- dařilo se uprchnouti do Belgie, odkud psal do Gambettovy »Republique frangaise«. Roku 1874 byl amnestován, vrátil se do Pařiže, řídil list »Petite republiqné« a byl zvolen poslancem. Stal se jedním z vůdeů oportunistů a pracoval pro koncentraci republikánskou. Vystoupil ener- gicky proti boulangismu. R. 1891 stal se sená- torem. Když propukla aféra Dreyfusova, byl jedním z prvních zastanců setnikových a s celou bojovností svou vystoupil slovem i perem proti velkému spiknutí, jež chtělo povaliti republiku.
Proteslovat Rochefort Gambetta Ranc Gambettův Republique frangais Petit Dreyfusův Belgie Pařiže
24 article FEUILLETON
FEUILLETON Hádej, hádej, hadači . .. Staří Čechové rádi se bavili hádankami čili, jak tehda říkali, „pohádkami“. Touž záhy mravokárci na to, že došly rozšíření ná danky čtveračivé, dvojsmyslné, z míry bujné. Volá již Hus: „Kterakž tehdy obdržíme, co od Boha žádáme a prosíme, tak posměšně jsúc živi a mluviece oplzlosti nehodné a pobádky, jenž chýté mysl k zlému.“ Jinde kárá Hus obyčej „mezi dvořkami, jenž dávají sobě s pacholky oplzlé pohádky, aby pokrytě sebe popůzeli.“ Ne- blaze prosluly zvláště „utěšené panen Babylon- ských pohádky“, proti kterým brojí Rvačovský- Proti hádankám brojí také Milič. Později ve sto- letí XVII. a XVIII. umlkají káravé hlasy o há- dankách, ba dočíláme se, že při pankelich dlužno vydávati na sebo ku přetržení opilství „sub- tilné, utěšené vtipné pohádky“. Přisvěčuje Ko- menský: „Šprými, ostrými připovídkami a po- hádkami se potýkati vtipná věc jest!“ Záliby v hádankách využitkovali duchovní a vychova- telč. Upravili otázky a odpovědí tak, že v nicl byly shrnuty základní články učení křesťan- ského, hlavní pravidla o mravech, výklady ob- řadů a pod. Ve století XVII. a XVIII. vyrojilo se hejno sbírek hádanek. Leckteré podnes kolují v lido- vém podání a jsou prastaré a jsou již v těchto starých knížkách, vydávaných v úpravě knih jarmarečních podnes, zvláště na Slovensku zt skárny Škarniclovy, doloženy. Některé jsou pro- stinké. Jiné jsou patrně původu knižního. Silně tu působňl vliv tak zvaných žertů klášterních středověkých. Starý původ prozrazují hádanky jimiž se tropili smíšky z rozmanitých křehkosti, na př. u řen.slníků. Se změnou života staly se rozmanité tyto hádanky, vzdálené celou před- stavou od duby moderní, až nesrozumitelné.
Čecho Hus bůh Rvačovský Milič Škarniclův Babylón ko Slovensko
25 article
Nebudu unavovati výčtem sbírek hádanek etaročeských. Srovněj můj' článek o nich s názvy zevrubnými v Pamětním listě sjezdu českých hádankářů 1908, na jejichž počest uspořádal jsem v bibliothece musea království českého přehlednou, svého druhu u nás první výstavku veškeré literatury hádankářské. „Nejstarší hádanky jsou zapsány a tak ná hodou zachovány na přídeštích, v přípiscích. Sbírku nejstarších domácích otiskl z rukopisu kapitolního Český Lid (XII. 492). Z ciziny po- chází známá sbírka v románu o Apollonovi, král Tyrském. Tam Tharsia dává tyto hádanky: „Duom jeden vědě, uhodneš-li, povědě jenž ten duom hlučí, a hospodář jeho mlčí. 1 při jede muž bez koně, nesa nit na luoně, jem ho spodáře preč vleče, a duom dierů preč uteče.“ K té řeči Apollon vece: „Duom, jenž ty vieš jest řěka, ten vždy h.lučí, ale jeho hospodář mlčí, totiž ryba. I přijede muž bez koně, totiž rybář na lodi, nesa sieť na luonie, i jem hospo dáře, totiž rybu, pryč ho vleče a duom, totiž řeka, dierú sieti pryč uteče.“ Tharsia opět vece: „Zrostu jsem vysokélio a jsem lesa krásného; nevidomé sluhy mám vodie mě, a já jich neznám, běžící cestů mnoho necstavě sledu i jednoho.“ Apollon vece: „Duera lesu krásného a vzrostu vysokého jest strom, z něhož lodí učiněna; ta nevidomé sluhy má, neb ji vietr pudí, jehož nižádný nevidí; ta běží mnoho cestů a však sledu neostaví.
Apollon Duero o Apollon
26 article
Opět jemu Tharsia vece: „V horkých sto- licech seděch, a však strachu nic neměch, jednu věc v ruků držech, pro niž sě méně styděch dům holý bieše, bospodář s hostmi nah sedieše.“ Apollon jí odpovědě: „Seděla jsi v horkých sto- licech bez všeho strachu, nebo na laviciech; ten duom bieše hol, že v něm nic nebieše. I se- dieše v tom domu hospodář nah s hostmi, totiž v lázni, a drže jednu věc v ruků, totiž věník, pronž sě méně stydieše.“ Tharsia: „Jsů čtyři sestřice, jimž netřěb přěslice, u sebe blízko stojie, žádného sě ne- bojie, Nebo kdyžto kam běžiechu, nikdy sobě nie nevecechu; jedno když jich nezlíčiechu, tehdy vysoko vzkřičechu.“ Apollon jí odpovědě „S dietkami hrající ty tomu jsi sě naučila, at
Apollon
27 article
1ar jsi nynie zpomanula. Čtyři sestřice jsú kolečka a těm přěslic netřěba, ty zarovno běžiece, k sob nic nevecechu. A když jich kolomastí nesmaží tehdy velmi křičé“ Tharsia vece: „Tomu milo pohádky dávati, ktož je dobře umic hádnli, které jest to stvořenie, v němž váhy za čtvrtei nenie, nebť jest vždy churava, a má střěva dě ravá, žeť ona nikdy nejie a ráda vajce pie u břiše vajce čistí, tiem ji panna často jistí. Apollon jí odpovědě a řka: „Pro tuto jsi můdrost do Říma nechodila. To stvořenie, v němžto váhy za čtvrtei nenie, jest hůba, ta ješto slove oka- tice. Ta jest churava, jakž vidíš, nikdy nejie, ale střevy vajce pie, toliž dutinami, a v sob. vajce čistí. A to ji uči panna, když těmi vaje šlojieř (závoj) peře.“ Tharsia opět vece: „Jes jeden okrůhlik, jenž však nenie pacholik, div- ného jest obyčeje, žeť nemá obličeje a ktož jak naň snažně pohledí, ten u něho obličej vidí.“ K tomu Apollon odpovědě: „Okrúhlík pěkný jest zrcadlo, k tomu nemá živého obličeje. Ale ty sě často v ně vzhlédáš, i viděla jsi v něm oblíčej, ale svoj.
Apollon Řím
28 article
Lidové hádanky jsou méně složité a la- škují vtipem i posměšky. „Které chvoštiště jes nejdražší a nejméně užitečné? Ocasy dlouhýeh sukeň ženských, kterými zemi a prach smítají a za nimi jdoucím nezdraví ještě působí, ježto by mnohý toho zbytečného oděvu mohl užívati a na svým životě nositi. — Které jest nejlepší nádobí v ševcovském řemesle? Zuby, neb nim ševci kůži natahují. — Které řemeslo přiroze- ním dostatečně není spokojené? Krejčířské, nel mu se oka nedostává a kdyby na dvou dosti měli jako jiní lidé, nepotřebovali by třetího pod lavicí, do kteréhož sukna ukradená nosí a praví že nezůstalo ledva to, co by mohl do oka vjíti ba já tomu nevěřím, mohl by místo oka veliký pytel míti. — Co jest nejlepšího ve mlejně To, že pyllové nemluví, nebo kdyby mluvit aměli, zradili by mlynáře.
Zub
29 article
Havlík z Varvažova upravil r. 1613 knihu vlašskou Štěpána Gvazy O etném a chvalitebném ve světě obcování. Do pásma léčení vplétal há- danky: Který pas, který kohout a který služeb- ník mezi všemi jinými mají se nejlépe? Pa u řezníka, kohout u mlynáře a služebník v ho stinským domě, nějlepší zvůli mívají. — Kte rak by mohlo tělu lidskému jedné a též chvíle lbo i nelibo býti? Kdo jest prašivý, zdrbej se a skusí toho. — Jaci by to byli milovníci, kte- řížto, čím starší jsou, tím se více milují? T jsou, jenž milují okrasy vnitřní, kteréžto časem berou svůj vzrost při milence a od miláčk s větším rozumem poznány bývají. — Milovník sebě stěžoval před svou milenkou takto: Já ne- bohý jsem bez Boha, jsem bez vás, jsem i ben sebe samého. Ona hned dala na to odpověd: Jsem bez Boha, protože se mu nemodlím, ne vám; jsem bez vás, protože vás nemám; jsem i bez sebe, nebo vy mne máte a po své vůli mnou vládnete. — Komu by se mohlo nejsvo- bodněji něco tajného svěřiti? Zjevnému lháři, nebo byť třebas něco toho problekl, od žádného však nebude mu věřeno. — Co by bylo v světěze všech věcí nejspěšnějšího? Mysl lidská, protože v okamžení všecky kouty zběhá. — Co by byl nejpodobnějšího k smrti? Žádná jiná vče ne- může tak připodobněna býti k smrti, jako žena.
Havlík Varvažov vlašský Štěpán Gvaza
30 article
Nebo ona způsobem smrti pospíchá za um, kdož před ní uchází a utíká před tím, kdož jí sob vinšuje. — K čemu jest žena nejpodobnější? K váze, nebo ona k tý straně se váží, na kterou větší tíž se nakládá. V století XVII. libují si v hádankách složi- tých, uměle vymyšlených: Na př. z Kozmánkov rukopisu v Strahovské bibliothece podává dr Zahradník (Č. L. IX. 432) ukázky podobných otázek: Hádej, příteli, co jest to? Dva služeb níky k stolu mám, bez kterýchžto zřídka kdy jídám, nebo jsou mi k službě jistí, protože jsou někni čisti; ke kteréžto službě opět mívám vždyckny psejčků deset, jsou živi, nic nejídají ani také nepívají; než bych kterého z nich zmrhal, já bych sto dukátův nevzal, neb bez nich nemohu jísti, tolikéž i také piti, ač jim ni- kdy jísti nedám; než služebníky na kolo dám tak se jim tím odměním, je preč od sebe za- pudím. Odpověď: Dva služebníci jsou k stolu nůž a lžíce; deset psejčků jest, tolik prsto
Č L doktor Zahradník
31 article
u rukou, kterýchžto věcí člověk k jídlu užívá a je náramně miluje; když se pak člověk na- sytí, položí lžíci a nůž na talíř, kterýž jest okrouhlý jako kolo, a káže to preč od sebe nésti. — Mám dům přenáramně krásný, v něm dvě vokna pěkný, jasný, na něm makovici dra- hou, pro větry, bouře zakrytou; klesne-li ta ma- kovice, aniž může již dům více v své podstatě státi, neb musí klesnout, padnouti, kterýžto i s makovicí zem pozhře ve dne neb v noci. Na to odpověď taková: Dům krásný jest člověk, dvé pěkná okna jsou jeho oči, makovice na témž demě jest hlava člověka kloboukem anebo če- picí zakrytá; když skrze smrt klesne hlava, tehdy celé tělo padne, a již bez moci pa, do- země, totiž do hrobu se dostane. — Mám mlejn mně převelmi milej, než jest přenáramně dra- hej, na kterémž žito, pšenici mlývám, buď ve dne neb v noci; když to na konec semelu, p mostě to spustím dolů, více se s tím již ne- shledám, a dokud živ neuhlídám. Na to odpo- věz: Mlejn drahej jsou člověka ústa, kterýž zu- bami chléb i žemličky mele a žvejká, a potom to pustí po jazyku do života a více toho v té podstatě neuhlídá.
32 article
Z podobných hádanek sestavil Leopold Čer- venka zvláštní snůšku pod názvem „Curiosus Tolerabilis“ (1697), z níž na ukázku stůj zde na příklad: Proč člověk od přední a ne od zadní částky hlavy plechatí? Na tu otázku snadno (jak Forerus in suo virid. poznamenal) odpově- děti se může. Že totižto: přední částka hlavy jest suchá a málo v sobě vlhkosti zachovává, odkudž pochází, že vlasy netoliko samy, anobrž i kořen jejich schne a vadne. Zadní pak částka hlavy jest dostatečné vlhkosti místo, z kterébožto síla vlasům přichází, je sílí a svou vlahou zdr- žuje. Poznává se také z té částky zadní lidská pamět, nebo cokoliv člověk se učí, to učení ta pamět tam vězí jako noha v bahně, tak pamět v tejle při vlhkosti vázne a se zdržuje. Protož kdo jest větší vlhkosti, jest také i lepší paměti, než kdo jest malé vlhkosti, malé nápodobně jest paměti. Že v tom místé pamět své bydlo má,
Čer Curiosus Tolerabilis Forerus