Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v pátek 5. listopadu 1909.

Praha

3

Číslo 305.

4 article

Na ranní a večerní listy předplácí se- V Praze v administracii na měsie. . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvoji donáškou na město. . . . na čtvrt leta : . . . 7 K enk ve fliálkách: na měsío . . .2K 30 Poštou: něsle. na čivrt isti : . . . 3 koni s dvojí zásílkon na tvrtiota: : : : k 9

Praha

5 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Vláda vyjednává dále — prostřednictvím P - láků.

6 article

Z Vídně, 5. listopadu. Po 11. hodině dopo- lední sešla se parlamentní komise Slovanské jednoty. Nejednala však dlouho, nýbrž odročila se na 5. hodinu večerní, protože nebyly ještě polské strany učinily positivní ná vrhy na rozřešení krise. O 11. hodině dopolední sešla se parlament- ní komise kola polského, do které se dostavil také ministr dr. Duleba. Před tím měl předseda kola polského prof. Glabinski dlouhou poradu s bar. Bienerthem. Na 4. hodinu odpolední svolána jest důle- žitá důvěrná schůze předsednictva kola pol ského s předsednictvem Slovanské jednoty. Věci dospívají ke konkrétnostem a jest mo- žno, že bude již dnes lze rozeznati kontury nej- bližšího vývoje vnitropolitické situace. Z Vídně, 5. listopadu. Předsednietvo kol pelského se usneslo, povolati všechny poslance tohoto klubu do Vídně na poradu, jež konati se bude 10. t. m. Na schů- zi té bude se referovati o sprostředko vac akci drem. Glabiňským zahájené vymůže se souhlas plena klubovního k dalšímu postupu. Kdy sejde se opět poslanecká sněmovna. řišské rady. Z Vídně, 5. listopadu. »N. Wr. Tgbtt.e sděluje: Výkonný výbor německých s tran dosadil zvlástní odbor, kterémuž ulo- ženo, aby vyjednával s Poláky stran zajištění dělnosti parlamentu. Do tohoto odboru byli vysláni tito poslanci: baron Chiari, dr. Sylvester, dr. Pergelt a Pacher.

Duleba profesor Glabinski Bienerth N Wr Polák Chiari doktor Sylvester Pergelt Pacher Vídeň

7 article

»N. Fr. Pr.« oznamuje: Plenární schu ze poslanecké sněmovny nebudou nyní ještě se konati. Zasedati budou toliko výbory. Myslí se, že mine celý měsl listopad, než dr. Pattni bude moci plsemně oznámiti, kdy koná se příští schůze poslanecké sněmovny. Panská sněmovna sejde se v polo- vině listopadové, aby dala souhlas k tomu, by výbor pro sociální pojišťování byl prohlášen permanentním. Ale také, nenastane-li žádné zlepšení ve vnitropolitické situaci, posla ne cká sněmovna sejde se nejpozděj počátkem prosince. Bude jí předloženo rozpočtové provisorium. Do té doby bude se stále o dělnost sněmovny výjednávat. Zamitnutá kandidatura rylíře Biliňského na úřad ministerského předsedy. Z Vídně, 5. listopadu. »Zeit« oznamuje, že za včerejší rozpravy mezi Poláky a zástupci Slovanské jednoty byl učiněn návrh, aby v čelo nové vlády postaven byl nynější ministr finanei dr. Biliňski. Zpráva ta jest pravdivou. Slušt však dodati, že kandidatura Biliň- ského byla zamítnuta hlavně a je dnomyslně všemi důvěrníky ji ho slovanskými pro známé chování se Biln ského ve příčině maďarské agrární banky bo sensko- hercegovské.

doktor Pattni Polák Biliňski Francie Vídeň poslanecký sněmovna

8 article

Dr. Bráf u císaře. Z Vídně, 5. listopadu. Císař včera přija ve dlouhém slyšení ministra orby mimo službu dra. Bráfa, se kterým rozmlouval o politické si- tuaci a demisi obou českých ministrů. Take vůči dru. Bráfovi opakoval mocnář, že neuznal nezbytnost demise té a dodal, aby oba čeští mi- nistři zůstali nadále rádci jeho koruny. Na konec želel, že bar. Bienerthovi přisuzují se zámysly českému národu nepřátelské. Dr. Bráf bude zase přednášel. Z Vídně, 5. listopadu. Ministr orby mim službu dr. Albin Bráf dnes mohl již povstati zase. Ve dnech nejbližších odebéře se do ně- kterého místa nedaleko Vídně a pak přestěhuje se do Prahy. Dr. Bráť byl vyzván fakultou právnickou české university, aby konal opětně přednášky národním hospodářství. Dr. Bráť výzvé té vy

doktor Bráf Bienerth Albin Bráf Bráť Vídeň Praha

9 article

hověl a počátkem letního semestru počne zase přednášeti a říditi národohospodářský seminář Kondolence hr. Aehrenthala. Z Vídně, 5. listopadu. (K. k.) Ministr za- hraničních záležitostí hr. Aehrenthal zaslal srb skému vyslanci Simičovi, jemuž zemřel syn velmi srdečný soustrastný list. Uherská krise- Z Pešti, 5. listopadu. Rozpor mezi Košutem a Justhem stává se pořáde prudčí a prudčí Justh a jeho stoupenci odebéřou se v neděli do Maka. Přívrženci Košutovi pořádají v neděli po litiekou hostinu, na kterou přijdou také Fran tišek Košut a hr. Apponyi-

Simič Košut Justh Fran Vídeň Pešť Mak

10 article * Z úřadního věstníku.

* Z úřadního věstníku. Z Vídně, 5. listopadu. (K. k.) » Wiener Zlg oznamuje: Císař jmenoval ředitele státního gymnasia v Žatci dra. Vendelína Toi sích e r řádným profesorem paedagogiky na německé universitě v Praze. — »Wien. Ztg. « uveřejňuje vyhlášku finaněního ministerstva ze dne 27. října t. r. o vydání zemských zlatých minei 100 korunových rakouského ražení a jich ražbě na soukromý účet. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 4. listopadu. (K. k.) (Doln sněmovna.) V dnešní poslední den debaty o roz počtu promluvil kaneléř pokladu Lloyd George hájil rozhodně své stanovisko a reklamova pro vládu, aby mohla starati se o přijmy sho dující se s účely, jež byly vytčeny pro bezpeč- nost státu a blaho lidu. Vládou žádaná opatřen odstraní konečně obtíže, jež nyni tísní průmys a učiní velké dílo ke blahu všech tříd národa. Z Londýna, 5. listopadu. (K. k.) Dol n sněmovna.) Za dalšího rokování nazval Balfour rozpočet socialistickým, poněvadž se prohřešuje proti bezpečnosti majetku, která je nerozlučitelnou od obchodního rozkvětu země. Předseda ministerstva Asquith prohlásil, že rozpočet bude schválen převážnou většinou, je- dinou to instancí země, která dle ústavy má právo zabývati se zemskýmí financemi a je upravovati. Výzvu k lordům přijaly vládní strany s hlučnou dlouhotrvající pochvalou. Pak by finanění zákon ve třetím čten přijat 379 proti 149 hlasům. Naciona- listé zdrželi se hlasování. Po oznámen tohoto výsledku uspořádlali li be- rálové ministerskému předsedov a kaneléři pokladu Lloydu Gen govi nadšené ovace a blahopřál jim ke zkoncování dlouhého boje

Wiener Zlg Vendelín Toi Lloyd George Balfour Asquith Lloyd Vídeň Žatec Praha Wien Londýn Dolo můj sněmovna Doln sněmovna

11 article

Z Turecka.

Turecko

12 article

Z Cařihradu, 5. listopadu. (K. k.) V noc konala se ministerská rada, která se, jak se pro slýchá, zabývala otázkou sesílení tureckého lod- stva, která se stala aktuální zakoupením jed- noho křižáku Řeckem. Dle „Jeni Gazety“ od- jede pozejtří komise námořních důstojníků do Italie, aby si prohlédla turecké křižáky, objed- nané v anfaldských loděnicích. Z Cařihradu, 5. listopadu. (K. k.) Po skon čených drinopolských maněvrech sdělil generali simus v denním rozkaze armádě pozdravy sulta novy. Španšlové v Marokku. Ž Madridu, 5. listopadu. (K. k.) Ministr zahraničních záležitostí odevzdal včera odpoledn marockému velvyslanci odpověď španělské vlády na poslední nótu suitána Muleje Hafida a při- pomněl při tom, že je nezbytno pokračovati v vyjednávání, zejmena o působení sultánského poselstva, vyslaného ku pacifikováni Riffo. Z Paříže, 5. listopadu. (K. k.) Časopisy sdě lují z Oranu, že následkem neustálých prudkýc lijáků vyskytují se v španělské domorodé a mádě neobyčejně četné případy úplavice, tyfu a bahenní zimnice. Z jednotlivých táborů dopra vuje prý se denně na 220 nemocných do nemo nic.

Mulej Hafid Cařihrad Řecko Maroko Paříž Oran Jit Gazeta Ž Madrid

13 article Zmatky v Persii.

Zmatky v Persii. Z Tiflisu, 4. listopadu. (K. k.) »P. t. a. oznamuje: Vytáhl odtud oddll granátnické ba terie, který se v Baku má spojiti s praporem

Persie Tiflis Bak

15 article

saljonského pluku a třemi sotněmi kozáků v od- dělení, určené pro Ardebil. Z Tavrizu, 4. listopadu. (K k.) »P. t. a. oznamuje: Dle došlé sem zprávy vyplenil Rachim chán se Šachseveny Ardebil a oloupil karavany Edžumeni a duchovenstvo utekli se na ruský vicekonsulát. Z Petrohradu, 5. listopadu. (K. k.) „Petro- hradská tel. agentura“ sděluje: Dle posledníc zpráv z Ardebilu výzvali protivníci šachovi ru ského místokonsula, aby vydal uprchlíky. Poně vadž konsulátní stráž pozůstává z jediné sotne kozáků, je obava, ze neodolá útoku na konsulát Z toho důvodu byl mimo vojáky, táhnoucí již n pomoc konsulátní stráži, vyslán do Ardehilu ještě další oddil vojska, aby se, bude-li třeba rázně zakročilo proti kočovníkům. Revoluce v Nicaragui. Z Nového Yorku, 5. listopadu. (K. k.) Dle zprávy zpravodaje „Sunu“ porazili revolucionář v Nicaragui včera u Lajasu vojsko presidenta Zelaya v bitvě, v níž padlo na obou stranách ně kolik set bojovníků; tím uvolnili si cestu k hlav nímu městu.

Rachi Ardebit Ardehil Sun Zelaya Petrohrad Petra Nový York

16 article Řecká krise.

Řecká krise. Soudí se, že král chce odsloupit. Z Athén, 5. listopadu. (»Frmdblit.) Situace jest ještě pořáde velmi kritická. Rozšířeny jsou vážné pověsti, že král opětně chce od- stoupiti. Poslední události přispěly k tomu podstatně. Kromě toho král nemůže s smlřiti s faktem, že princové byl donuceni vystoupiti z armády. Krá — jak se ujišťuje — soudí, že jeho postaven sice není ohroženo, že však je ohrožena exi stence dynastie. Jeho setrvání na trůně mělo by pouze smysl a rozum, kdyby také dynastie zu- stala na trůně neotřesenou. Za takových poměro projevuje se mínění, že král skutečně zamýšl vzdáti se trůnu. Jak byl Typaldos zatčen. Z Londýna, 5. listopadu. »Daily Newse sděluje o zatčení Typalda tyto podrobnosti Když objeveny byly stopy, které rozeznávalys viditelné od stop venkovanů, dali se četníci p těch stopách. Nalezeny napřed rozlámané su chary, potom láhve a kofliky z papíru Konečně přišti do stodoly, ve které sběhové spali t pevně, že četníci je musili teprve zburcovat Vojenský lékař Zaenis, vída namiřené pušky čel níků, zvolal: »Vzdáme se, nezabte nás, jsm důstojníci !« Byvše zajati, prohlásili, že se odho lali vzdáti se, že však neměli příležitosti telegra fovat ministerstvu. Ujisťovali, že nikdy nebou řili, nikdy nepřepadli křižáky, nýbrž že vypálil jenom dvě slepé rány, aby lodi vládé oddan odvrátili od ostrova.

Typaldos Zaenis Atény Londýn Daily News

17 title

Co bude s Břeclavou?

Břeclava

18 article Z Břeclavy.

Z Břeclavy. Zápas o naše národní bytí stává se stále úpornější, poněvadž nepřítel proti nám bojující usiluje o naše bytí, jest bezohledný, nezapírá, oč mu jde, má velikou oporu v Němcích z hranicemi Rakouska sídlících a ve výkonné moc státní, jest, pokud jde o vyhlazení českého ná roda, jedné mysli, jednoho cíle a jedné kázně Na naší straně síly jsou roztříštěny; jednak pro příliš mnoho úkolů a potřeb, jednak bez potřeby O některých podnicích — třebas školských — se rozhlašuje, že jsou tak důležity, že musej býti napřed opatřeny a děje se pro ně reklama která zastiňuje i tu nejdovednější americkou kancelář, chovající ve svých návodech jistojistý recept blahobytu a zdaru. O jiných školských potřebách se mlčí, oddaluje se jich splnění, po važují se za vedlejší, mluví se o nich, jakoby na ně nepospíchalo, zapomíná se na ně, A právě tyto odstrkované požadavky školské bývají nej důležitějšími anebo aspoň důležitějšími, nezl některé, pro něž se bouří celý národ a shání pe něžitá pomoc na všech mistech. A jedním z nejdůležitějších, jedním z nej zapomenutějších, úplně odstrkovaným jest poža davek českého školství v Břeclavě.

Němec Břeclava Rakousko

19 article

vdání Břeclava má pětitřidní obecnou školu českou a tím jest její potřeba duchovní a duševní uhra- žena; tato škola, jíž se četné rodiny české vy- hýbají, má dostačiti v Břeclavě a pomoci jí, aby byla udržena a nebyla poněmčena. Zdali pak jste si představili, jak Břeclava jest nebezpečně ohrožena? Asi ne. Řekne-li se: obyvatelstv břeclavské jest většinou české, venkov úplně slovácký, není tím ještě nic vykonáno. V Br clavě jsou všechny podmínky úplného poněm čení. Severní dráha za nynější správy a svým velikým hospodářským významem jest nejnebez pečnějším činitelem a přílis tvrdým ořiškem v na valených tarasech poněmčení. Mimo dráhu jes veliký průmysl, zastoupený cukrovary, sladov nami, vinopalnou, mlýnem, pivovarem, knižee pilou v rukou německých — Židé jsou předsta viteli Němců — a velkostatek kníž. Liechten steina rovněž jést článkem německého řetězu tím nebezpečněji hrdlo české zadrhujícího, že veškeré dvory knížecí propachtovány jsou spo lečnosti Kuffnerova cukrovaru. Naproti tomu jsou síly české, slováck Břeclavy slabé a jest vítati popud obchodní jed noty v Brně, aby v Břeclavě byly zřízeny nové naše závody, pomahající živlu českému, aby se vybavil z vlády odpůrců, o jeho byti usilujících Veskoré snahy, které směřují, aby slovácký ven kov poznal úkol, jaký jest mu plniti, aby Břecla va nezahynula a poněmčení nepropadnula, jes co nejradostněji vitati. Břeelava jest branou k dolnorakouským obcím českým (slováckým) k celému moravskému poli, které by, byť i n rázem, časem mohlo změniti národnostní ráz státi se velmi důležitým článkem v hospodář ském boji o půdu a zemi. Nebude-li nám zachrá něna Břeclava, nezůstane-li českou, nebude lz udržeti Poštornou a sousední české (slovácké. obce dolnorakouské.

Němec Kuffnerův Břecl Břeclava Brno Poštorná

20 article

Úsilí o dolnorakouské obce na Mistelbašsku nemůže býti obmezeno pouze na Poštornou, kde slovácký živel poměrně nejvíce ustupuje a mus býti pamatováno i ostatních sousedních, dosu téměř bez výjimky slováckých obeí Chorvatsk Nové Vsi a Hlohovce. Než, snad nesmí bt vzdáno se naděje, ani pokud jde o Rabensburg. Cáhnov a Ringelsdorf. Ovšem úkoly, které po té stránce by musily býti ozřešeny a práce která by musila býti vykonána, jsou veliké obrovské a pro nynější politické poměry byly by spojeny s obtížemi a překážkami, které lze po važovati téměř za nepřekonatelné. Ale nej blíže nám leží a nejvíce na srde nám ležeti musí Břoclava a veške- ré úsilí nárcda, které se dnes tak účinně a horlivě a hrdinně obrací k Čechům (Slovákům dolnorakouským, musí stále si připomínati a my šlenkou tou žíti, že přes mrtvolu Břeclavy ne vede cesta k záchraně a životu dolnorakouských obci na Mistelbašsku a k Mor. poli. Vedle opa- tření, aby Břeclavě bylo pomoženo v obchodu, průmyslu a živnostech, nevyhnutelně musí býti usilováno, aby se jí dostalo školství, které by pomáhalo k rozkvětu, posile a záchraně českéh života v městě a které by doplňovalo, posilňo valo a udrželo českou školu v Poštorné a umož ňovalo i mládeži v Chorv. Nové Vsi a Hlohove doplniti svou výchovu a vzdělání v české škole

Rabensburg Čecho Slovák Mor Poštorná Hlohovec Břeclava Hlohov

21 article

Jak jsme se z předu zmínili, jest v Břeclav pouze 5třídní ob. škola a dlužne dodati, že kro mě ní zřízena tu i dívčí pokračovací škola (prů myslová). Škola obecná však nestačí a mus býti doplněna buď měšťanskou školou chlape ekou a dívčí, nebo střední školou (gymnasiem) a dívčí měšťanskou školou. Němci mají chlape ckou měšťanskou a dívčí školu a vyšší gymna sium. Kterak může česká obecná škola 5třídn obstáti a dostačiti v boji proti tak mocně vypra- venému nepřiteli, zejména uváží-li se, že v mí- stě jest veliké nádraží severní dráhy s velikou topírnou, se správou trati a že se stále a stále rozšituje a počet zřízenců u ní rozmnožuje znalost němčiny od nich požaduje!

Němec Břeclav český obecný škola 5 třídn

22 article

V Břeclavě jest již několik (asi 6) velikýeh domů, v nichž bydlí zřízenci severní dráhy nově do Břeclavy dosazovani zřízenci jsou větši- nou Němci. Úřadnictvo u dráhy až na nepatrn výjimky jest výlučně německé; úřadnictvo v to várnách, průmyslových podnicích, v kníž. liech tensteinské lesní i administrativní správě něme- V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . za sh vočerní . . . . . . . za 4 h Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10h večerní. . . . . . . . 5h lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá administrace v Marinnské ul., a. Tam nacházejí se též redakce, tiskárna a expedine „Národních Llstů Rukopisy se nevracejí.

Němec Břeclava Marinnský ulice

23 article

Jcké, nebo takové, že posílá děti pouze do něme- ekých škol; u soudu mají Němci své velmi četné zastoupení (ze 4 konceptních úřadníků — 3 Němce), u berního úřadu více než polovici (asi 7 z 11), tak že německá inteligence, při- počte-li se německé učitelstvo ze škol obec- ných i měšťanských a gymnasia a připočtou- se k ni židé, kteří bez jediné výjimky jsou Němci, jest velmi četná a vydatná. Česká inteli- gence jest početně o mnoho slabší a dle poměrů zevnějších, jak jsou, a dle poměrů vnitřních, daných českou povahou, nemohou býti její čin- nost a význam nikdy tak platnými a rozhodnými, jako německé.

Němec

24 article

Ovšem, nesmíme zapomenouti, že obecn správa jest v rukou německých a že veškeré, bohužel velmi dobře promyšlené úsilí a snah směrodatných zástupců obce čelí o úplné poněm- čení. Podrobnostmi nelze se zabývati, ač by i ty byly zajímavé. (Poukazují na úsilí — časem a nízké — aby okr. nemocenská pokladna zůstala v rukou německých, aby úřadník knížecí, o kte- rém rozhlašují Němci z radnice, že jest ultra Čech, byl z Břeclavy zahnán a j.) Máme-li na mysli tyto všechny poměry a ne- zapomínáme-li, že Břeclava svým položením k D. Rakousům jest klíčem ke bráně do nich uvážíme-li, že Břeclava by mohla býti i důleži- tým činitelem v životě uherských Slováků, mu- síme žádati, aby veřejnost česká byla pamětliva nesmírné důležitosti Břeclavy a aby obětavost česká, nadšeně horlící o české ohro- žené kraje a obětující tolik školství menšinové- mu, obrátila svou pomocnou ruku a přízeň n- kdy neutuchající, stále živou a vždy více a více vykonávající, Břeclavě a českému školství v Bře- clavě. Dá-li se Ústřední Matici školské tolik, aby mohla plniti, co se od ní žádá, bude Matici lze ujmouti se českého školství v Břeclavě a po- moci jí k české dívčí škole měšťanské a střední škole pro mužskou mládež. Vždyť potřebujem v Břeclavě rozmnožení opatrovny a pokračova školu dívčí udržujeme jako skuteční žebráci. Obětavost české veřejnosti nebudiž rozptylována a budiž především usilováno o záchranu toho co musí býti napřed zachráněno. Nemá-li býti silnice z Vídně podél severní dráhy do Brna ve- doucí úplně poněmčena a cestou další nebez- pečné germanisace, musí býti Břeclava českou a slováckou! Bez školství nelze ji udržeti a če- ské školstvi aspoň prozatím musí býti doplněno a udrženo jenom spojeným úsilím českým.

Němec Slovák Břeclava Bra Vídeň Brno Matica

25 title

Z parlamentních výborů.

26 article

z Vídně, 5. listopadu.

Vídeň

27 article

Výbor pro sociální pejištěni. V dnešní schůzi výboru pro sociální pojištění ujal se slova nejprvé ministr vnitra sv. p. Hárdti, aby zodpověděl na konei včerejší schůze učiněný dotaz o stanovisku vlády ku otázce permanentnosti výboru. Minist prohlásil, že vláda nechová se odmítavě k usnesení poslanecké sněmovny o použilí zákona z 30. čer- vence 1867 říšského zákonnika čís. 104 ve příčině postupu při obsáhlých zákonech na zákonnou osnovu o sociálním pojištění. Kdyby vláda po této stránc měla nějaké námitky, nebyla by opomenula vytknout své stanovisko již při projednávání příslušného pil- ného návrhu v poslanecké sněmovně. Je tudíž vláda také ochotna zastávati usnesení poslanecké sněmovny ve sněmovně panské. Vykonávati dalekosáhlý vliv na rozhodnutí panské sněmovny nemůže ovšem vláda se zřetelem na ústavní postavení panské sněmovny. jakožto samostatného zákonodárného činitele. S pou- mínkou, že panská sněmovna dá souhlas k použite zákona z 30. července 1867 na zákonnou osnova o sociálním pojištění, nebude vláda stavěti se ani proli dalšímu usnesení poslanecké sněmovny, aby výbor pro sociální pojištění byl prohlášen za stálý.

poslanecký sněmovna sněmovna panská sněmovna

28 article

Výbor přechází pak k jednacímupořadu, t. j. k po- drobné mu rokování o 88 1. až 15. zákona. V podrobné debatě o § 1. vládní předlohy (obory pujišťování) jedná se zvláště o otázce, zda-li místo peněžitého odbytného vdovám a sirotkům ve vládní předloze navrhované má nastati pojištění rent pro vdovy a sirotky. Debaty súčastnili se poslanci dr. Licht, dr. Winter, Eldersch, Sláma, l Stransky, dr. Okuněvský, dr. ryt. Onciul dr. Tresič-Pavišič, vládní zástupce odborový přednosta Wolť, jehož řeč bude dodána později. jakož i zpravodaj dr. Drexel. Konečně přijímá s § 1. ve znění vládní předlohy. Návrh posl. Slám y aby v odstavci 2. na místě slov »peněžité příspěvky na prospěch pozůstalých« byla dána slova »renty vdov a příspěvky na vychování pozůstalých sirotků« byl zamítut. Resoluční návrh posl. W inte r a, aby

doktor Licht Winter Eldersch Sláma Okuněvský Tresič Pavišič Drexel Wolť

29 article Z kulturní ciziny.

Z kulturní ciziny. Když se nové víno nalévá. Titul nové dramatické práce Björnst- jerna Björnsona je dávno znám, ale málo je dosud znám vlastní její obsah. Náze originálu zní »Naar den ny Vin blo m- strer«, a jedná o manželství a lásce. Lidé, hrající v dramatě Björnsonově, jsou již v used- lých letech, ale mysl na lásku jich dosud ne- opustila. Takový je pastor Choll, vdovec, blou- znící po zamilovaných serenádách, takový jest i jeho přítel Arvik, jehož ženě dávno už z duše vyprchaly všecky sledy bývalé poesie. Pohrou- žila se úplně do starosti o domácnost, o děti, a jejich manželství stalo se všedním zvykem, soužitím pod jednou střechou. Ale v Arvikovi proudl krev jako staré víno, chce se mu lásky. a když se setká s Alvildou, zcela mladičkou dívkou, staré víno začne přetékati. Přetrhá všecky konvence a odhodlá se opustit ženu ujeti s Alvildou do Anglie. V poslední chvíli však se přihodí něco ne- očekávaného. V duši jeho ženy zahovořilo po- jednou cosi mladého. Pod tlustou vrstvou ži- votní prósy byla ještě jiskřička opravdové, živé lásky, a okouzlený Arvik najednou slyší dávne zapomenutou »mladou píseň«.

Björnsonův Choll Arvika Anglie

30 article

Kus konči úplným smírem manželů : služk přinese na scénu obě polovičky široké rozkládaeí manželské postele, která už dlouho byla v růz- ných dvou komnatách. Episodicky se tu obje- vuje ještě jiný pár manželů, u něhož otázk manželského soužití je také takovým bolavým místem. Tomuto párku vkládá Björnson do ús podle úsudku kritiky velmi jemné zahroceno filipiku oné vášnivé polemiky o otázkách, týka- jicích se manželství, kterou měl autor před ně- kolika lety se známým dánským spisovatelen Sven Langem. Všechny dialogy nové hry jsou psány s ne- obyčejným élanem, velmi svěže a přímo mladicky bujně, jak zdůrazňuje s obdivem kritika, připo mínající si, že dílo toto napsal autor, který letos již dosáhl 77. roku a poslední rok témě neustále je zdlouhavou nemocí připoután na lůžko.

Björnson Sven Lang

31 article

Nikdo jiný, než modní a nepřekonatelný »božský« Gabriele d'Annunzio nemohl býti arci povolán k tomu, aby napsal první ro- mánové dílo z ovzduší nejmodernějšího —ze života vzduchoplavců. Symbolicky bude prý v románě Annunziově — dle před- běžných noticek italských listů — znázorněn člověk ve svém věčném úsilí odpoutatis duchem z poddanství tělesné schránky, od té- lesných zákonův a vášní, a vznésti se nade vše pozemské. Ve výši několika tisíc metrů nad zemí však člověk — sezná teprve marnost svého úsili, zatouží zase po zemi, po návratu tam, odkud vzkličil a k čemu lne tisícerými závazky a pudy. Ale vrací se k zemi teprv jako mrtvola. — Zajímavo je, jak italský tisk již deláí dobu jemně ironisuje Annunzia všechny jeho literární i dramatické práce po- slední doby, vytýkaje mu — jistě právem — nevkus reklamy a přiliš osobní zaujatost ije šitnost, která nejraději mluví i slyší — o sobě Annunzio však nedbá jemných i méně jemných hrotů výtek, a jeho popularita bezpečně roste v širokých vrslvách, kterým bylo z počátku jeho literární dllo celkem odlehlé a cizl.

Annunzio Annunziův

32 title

Různé zprávy.

33 article Vážné hlasy proti dru. Cookovi.

Vážné hlasy proti dru. Cookovi. O tvrzení dra. Cooka, že dospěl k severní točni vyslovují se v poslední době slále vážnější pochyb nosti a také zpráva dánského badatele Rasmussen o svědectví Eskymáků, průvodců Cookových, kter se zdála býti pro něj příznivou, při vědeckém pro zkoumání svědčí spíše proti němu. Jak již sděleno, poukázal francouzský astronom Bigourdan na podezřelou okolnost, že Eskymác Cookovi nezmiňují se vůbec o zjevu, který by jim musil býti na točně nápadným, že tam totiž je pe celé 24 hodiny stín stejně dlouhý a na to byl by měl Cook své průvodce také upozorniti. Slejně vyslovil se také ředitel pařížské obser valoře Bailiaud, jenž dodal, že stejnou výšku slunc nad obzorem na točně bylo možno zjistiti fotogra- fiemi. Ředitel observatoře v Oxfordu Turner praví že serie fotografil slunce, pořízených na točně, by jevila vždy stejnou výši slunce. Tři fotografie, zhotovené po 8 hodinách, doká zaly by nesporně, že bylo točny dosaženo. Rovněž vyslovuje se nepříznivě pro Cooka v » Ma- tinu« člen Akademie věd prof. Painlevé, rozhodní vědecká autorita, o zprávě Rasmussenově. Ze zprav této jest palrno, že Rasmussen, než se vydal na Cape York, psal dru. Cookovi, nabídl se, že se půjde otázst obou eskymáckých průvodců jeho a žádal, aby mu zaslal do jistého gronského přístavu nutn

Cook Rasmussen Eskymák Cookův Eskymác Cook Bailiaud profesor Painlevá Rasmussenův Oxford Ma cape York akademie věda

34 article

vysvětlení. Tento návrh muže tak obeznalého v arkti- ckých věcech jako Rasmussen byl by měl býti při- jat drem. Cookem s nadšením, ale zpráva Rasmuss nova uvádí, že Cook ani neodpověděl na jeho list když se s ním za několik neděl sešel v Egedesminde nejevil Cook žádné přání, aby Rasmussen svůj pro- jekt provedl. Tato lhostejnost je mi velmi divná, Jpravil Pain levé. Ve zprávě o svědectví Eskymáků je dále zají mavé místo: »Jak daleko šli, nemohou ovšem přesn určiti, ale vypravovali, že jejich cesta po ledě z zemí byla tak dlouhá, že konečně slunce již neza- padalo«. To nedokazuje naprosto nic. 22. dubna měsíc po rovnodennosti, stačí býti na 78. stupní, aby slunce již nezapadalo. Co se týče okolnosti, že cesto vali dlouho, nelze z ní usouditi nic, neurčují-li. kterým směrem šli, ba skutečnost, že připomínají, ž slunce již nezapadalo a nevzpominají si, že slunc zůstávalo stále stejně vysoko, činí spíše dojem, ž se vrátili z cesty v šířkách 81, 82 nebo 83 stupňů nikoli od točny. Na jiném místě praví Rosmussen: »Eskymáci byli velmi udiveni, když jim Cook řekl, že dospěli k točně, neboť tento bod nelišil se nijak od krajů posud prošlých.« To jest opravdu velmi divno. Jak by lidé, kteří jsou zvyklí odhadovati hodinu dle různé délky svého stínu, byli nepozorovali, že tato délka se již nemění, že je stále stejná?

Rasmussen Cook Eskymák Jpravit Pain

35 article

Změna záleží na šířce. Jestliže byli 22. dubna na 80. stupni, činil rozdíl mezí délkou stínu člověka v poledne a o půlnoci asi 26 délek jeho těla. Jestliže léhož dne byli na 81° 30', jak tvrdí Peary, čini tento rozdil pouze asi 181/2 délek lidského těla. Kdyby byli téhož dne na 85. stupni, činil by rozdí méně než 5 délek těla a na 88. stupni jen 11/2 délky těla. Kdyby konečně byli bývali na točně, délka stína by se byla neměnila, rozdíl mezi stínem o půlnoci a v poledne byl by se rovnal nale a stln sám měřil by stále 4.7 délky těla. Že by Eskymáci tento zjev byli nepozorovali, je velmi podivno, ještě neuvěřitelnější však jest, že by dru. Cookovi bylo nenapadlo, aby je na to upo- zornil. Praví se, že se zdráhali dále jití a báli se o život. Lze si mysliti, že by jim dr. Cook neřekl: »Důkazem, že se blížíme k cíli, jast, že se váš slín mění každým dnem méně, za několik dní se nebude měniti vůbec, tu dospějeme k točně a nastoupím zpáteční cestu na jih?« Cook neřekl nic a Eskymáci nic neviděli, naopak se divili, že se onen bod nijak nelišil od krajů posud prošlých. Z toho lze říci, že zpráva Rasmussenova nejan nepodává žádného důkazu, nýbrž odhaluje skuteč- nosti, jež bez veškeré předpojatosti nelze vykládati než v neprospěch dra. Cooka. Ma li Cook opravdu nějaké důkazy, musil by je podati co nejdříve, aby učence přesvědči. Ostatně je také příznačno, že jeh průvodce Barril a fotogral, kteří jej provázeli při vý- stupu na horu Mac Kinley, udali přísežně, že trrzení Cookovo o dosažení vrcholu hory není pravdivo.

Peary Eskymák Cook Rasmussenův Mac Kinley Cookův Ma

36 article

= Přebytek žen v Anglii. Dle posledních statl- stických zpráv jest v Anglij o 1.224.558 žen více než mužů. Tento přebytek žen je však velmi ne- stejnoměrně rozdělen v jednotlivých částech země. Statistika totiž ukazuje, že přebytečné, tedy nevdané ženy se táhnou nejraději tam, kde se dá příjemně žíti, nebo, pohlíží-li se na věc s jiné stránky, že náležejí asi převahou k zámožným třídám. V ele- gantním Bathu na příklad žije mnohem více že než mužů; v Kensingtonu připadá 1557 žen na 1000 mužů a v oblíbeném lázeňském místě Bournsmouthu je dokonce 1709 žen na 1000 mužů. Naproti tomu se ukazuje, že ve velkých střediscích práce a průmyslu jsou ženy v menšině. Tak jest ve většině průmyslo- vých částí londýnských, v Devonportu je pouze 881 žena na 1000 mužů a v Rhonddě dokonce jen 825. = Suspendovaní deteklivové. Z Pešti, 4. li- stopadu. (K. k. uh.) Policie ukončila vyšetřování v záležitosti detektivů, kteří za výslechu ztyrali poštovního sluhu Himu. O detektivech Oersovia Kelerovi byly zjištěny takové přitěžující okolnosti, že policejní president je suspendoval a akta zaslal st. zastupitelství.

Bournsmouthu Hi Oersovius Keler Anglie Kensington Devonport Rhondda Pešť