Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXX.

2

V Praze, ve středu dne 3 října 1900

Praha

3

Číslo 273.

4 article

ria ranní a odpol. llsu. předrlácí se Praze v adrmintst s vrk iets

Praha

5 article Sroni. dosteke

Sroni. dosteke nr Brnrk l et s n ve llMál. a něat ri. . drojí zla lik. rei rrt neio

6 article

Čís. jedn. Pr. I. 513 00

7 article Jmenem Jeho Veličenstva císařel

Jmenem Jeho Veličenstva císařel Cís. král. zemský co tiskový soud v Praze uzna k návrhům c. k. státního zástupnictví ze dne 25 září 1900 čís. Ss 515/00 takto právem: Obsah článku »Po roce« Z Vídně, 22. záříe otisknutéha v periodickém, v Praze tištěném a vydá vaném tiskopisu »Národní Listy« ze dne 23. září 1900 čís. 263, zakládá skutkovou povahu zločinu rušení veřejného pokoje dle § 65— a t. z. Zabavení periodického časopisu »Národní Listy ranní vydání čís. 263. ze dne 23. září 190 se schvaluje dle § 489. ř. tr. další rozšiřování téhož čísla se zapovídá dle § 493 ř. tr. a naři- zuje se zmaření výtisků zabavených dle § 37.z o tisku.

Praha Vídeň

8 article

Davody, Obsahem závadného článku hledí se popudit k opovrhování a nenávisti oproti osobě Jeho Veli čenstva císaře, což zakládá skutkovou povahu zlo činu rušení veřejného pokoje dle § 65— a t. z. Proto bylo návrhům c. k. státního zastupitelstv vyhověno, jak shora uvedeno V Praz e, dne 28. září 1900 C. k. zemský co trestní soud v Praze Pan Josef Anýž, redaktor periodického tiskopist Národní Listy« v Praze.

Anýž Praz e Praha

9 article Německé zemědělství a přípravy k obnově obchodních smluv.

Německé zemědělství a přípravy k obnově obchodních smluv. Zprávy, pronikající na veřejnost v Ně mecku o základech, na nichž německá ob- chodní politika po vypršení posavadních smluv obchodních budovati hodlá, zasluhují zvláštní pozornosti u nás nejen proto, že obchodní styky Rakousko-Uherska s Něme- ekem jak v dovozu tak ve vývozu předsti- hují všecky ostatní společně vzaté dvojná- sobně i více, ale i profo, že dle všech zná- mek stane se pokus, ostatně dosti výdatně podporovaný nejen zdejšími německými na- cionály, aby z posavadního poměru vyvinula se budoucně více méně vyslovená — jed- nota celní a ještě větší sešněrování našich hospodářských zájmů. Jakožto nejvýdatnější zbraně Německ jeví se tu vedle vzpomenuté politické ochoty některých kruhů zdejších za prvé převah průmyslové výroby německé, jež bez dalších výhod stačí na soutěž s průmyslovou výro- bou zdejší, a za druhé zvýšená celn ochrana pro německé zeměděl ství, čímž by konečné vítězství hospodař- ství německého zde bylo zabezpečeno n celé čáře . . ..

Rakousko Uhersko Nout

10 article

Proto máme za to, že stanovisko jaké konečně v Německu zvítěz ve věcech zemědělských, jest nej- spolehlivějším měřítkem úmyslů, za nimi se ponese obchodní a hospodářská politik v Německu vzhledem k našemu soustátí Jest proto na nejvýše důležito, stopovati vše co jakkoliv přispívá k poznání směru, kte rým se Německo ubírá ve svých přípravách k obnově obchodních smluv, pokud se týkají německého zemědělství. V červnu r. 1898 státní tajemník vnitr zahájil akci, jejímž účelem bylo, zjistiti vý- nosnost zemědělství německého. Jak známo agrárníci němečtí důsledně a neústupně hlá- sají, že německé polní hospodářství trpí po- savadními obchodními smlouvami, protože prý poskytují nedostatečnou celní ochranu činí tudíž úspěšné hospodaření v Německu takřka nemožným. Zajisté bylo tedy hlav ním účelem vzpomenuté akce v červnu roku 1898 zahájené, zjistiti — je-li tvrzení něme- ckých agrárníků správné čili nie

Německo

11 title

NAR

Nara

12 article

Nebyly sice dosud úřadně publikovány výsledky této akce, ale v berlínském dopis mnichovského »Allg. Ztgu« sdělují se o nich týto zajímavé podrobnosti Šetření zavedené říšským úřadem vnitr v souhlase s hospodářským výborem, přene- seně na německou zemědělskou radu, týkalo se zjištění objektivní výnosnosti typických hospodářství, při nichž se nehledělo k osob- ním poměrům, zvláště k zadlužení. Německá zemědělská rada dohodla se s přednosty ve- škerých ústředních zemědělských jednot rozeslala celkem 9000 dotazníků, z nichž bylo zodpověděno 2007 t. j. 21%. Vyšetřeno bylo takto 1170, t. j. dle dotazníků 76. 8 závodů rolnických a 354 čili 23 22 velkostat- kářských. Léta, v nichž výnosnost se měla zjistiti, byla: pětiletá perioda 1893—1897 pokud možno i 1873—1877 a 1887—1891 Největší hodnota hospodářská — 4870 marek za hektar — zjištěna ve vládním okresu wiesbadenském, nejnižší — 811 m. za hektar — v Pomořanech. Nejvyšší cen půdy 3240 m. za hektar, nejnižší 341 m. Průměrné zúrokování úhrnné cen hospodářství činí při vyšetřených závodech 2.19. Z výkazů jest patrna důležitost pěsto- vání obilí, jež tvoří v severním Německu 28—39% všeho příjmu, v Bavořích, Virtem- bersku, v Elsasích, v Lotrinkách, v Porýní 16—229. Z prodeje jiných plodin, zejmena cukrovky v jednotlivých obvodech 27— 40 - Dle jednotlivých druhů připadá p rů m čr ně. . . . . 26.49 na obilí . jiné plodiny polní . . . . 16.39 dobytek a zvířecí produkty . 40.69 technické vedlejší podniky . 8.9

Pomořan Německo Bavory Virt Elsase Lotrinky Porýní dobytek

14 article . . . . . . . . 6.39.

. . . . . . . . 6.39. různé Získaný takto materiál, pokračuje zpráva. neposkytuje nikterak utěšený obraz o stavu německého polního hospodářství. Přes značný pokrok v technice hospodářské pouze 16 vyšetřených podniků poskytují 39 úrok cel- kové hodnoty, při 50% podniků se vůbec ni- jakého zúročení nedosáhlo ! 1 . . Aniž bychom se chtěli pouštěti do roz boru, zdali ocenění jest správné, a zdali tudíž pro zúrokování dáno bylo spolehlivé měřítko (viz cenu hektaru půdy od 341 po 3240 m.), konstatujeme dle podan zprávy, že toto, za vládní intervence prove- dené šetření jest nepochybnou o po rou pro stanovisko pěmecký ch agrárníků, t. j. posilou volání jejich po zvýšení ochrany, pro zvýšení cel a protože pěstování obilí tvoří v Německu podstatnou část (průměrně 26.42) příjm zemědělství, jest patrno, že ochrana tato má se poskytnouti zvláště o bilí. Současně dovídá se »Nat. Ztg.« z ho- spodářského výboru pro přípravu obchod- ních smluv, že zemědělská komise zmíně- ného výboru se usnesla, aby veškerá její usnesení zachována byla v tajnosti, prohla- šuje však, že přes to vše z bezpečného pra- mene může tvrditi, že se účastníci komise dohodli, aby se zvýšila obilní cla v Německu. Clo z pšenice a zita, do- posud 3 a 5 marek, má se stanoviti v ge- nerálním tarifu na 8 m. a v minimálním na 6.5 m., tedy pro všecky případy nejméně o 1.5—3 m. více! Sazba 8 m. má platiti oproti státům, s nimiž nebudou uzavřeny smlouvy obchodní, a sazba 6.5 m. pro státy, s nimiž dojde k obchodní smlouvě. Rovně

Nat Německo

15 article

bylo usneseno, aby se zvýšilo clo z ječ- mene. Usnesení tato souhlasí celkem úplne požadavky, jež byly četnými hospodář- skými spolky v Německu vysloveny, jak jsme je svým časem v hospodářské rubrice za- znamenali. Z Rakousko- Uherska jde do Německa hlavně ječmen od nás a pšenice z Uherska V obou směrech má tudíž usnesení to na- mířeno na vývoz obilí z Rakousko-Uherska, a to tak bezohledně, že pro všechny případy má býti ječmen a pšenice podrobena vyššímu clu t. j. má se stížiti odbyt jejich v Ně- mecku. Takověto hospodářské vykořisťování, jak se připravují k němu v Německu, jest za- jisté s to, probuditi zavčas naše hospodáře, aby náležitě se starali o zájmy své při na- stávající obnově obchodních smluv. O pěto- váním nářkův po německých agrárnících dotýčné kruhy u nás, jak o tom sotva dle uvedených zpráv lze pochybovati, sesilují jen nebezpečí jez jim požadavky němec ký m hrozíl

Německo Rakousko Uhersko RakouskoUhersko

16 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 30. září. (PřIpravy k vol bán.) Benešovský orgán dra. Eogla poklád za povážlivé, kdyby při jmenování kandidát pro příšti volby došlo ke sporům ve směrec věcně podstatných. Proto má za žádoucí,b stanovení podobných důležitých zásad nabyl co nejdříve rázu plné určitosti a přejo si autoritativního rozhodnutí, aby se předešly různé protiřečivé projevy. Budoucí volby n- pokládá za věe některé strany, nýbrž za vě celého národa a proto by si přál voleb jednosvorných. Toto aut ritativní rozhodnut nemůže se dle minění pisatele státi v Národní radě, jež byla utvořena jako instance ne po- litická. Spíše by se mu zamlouval ten postup, jehož užito při stanovení delegátů k mi- nulým »dohodovacím« konferencím videňským. Tehdy vzato za základ nynější složení sněmu království českého. »Projevujeme myšlenku dáváme ji na úváhu povolaným ústavům — písou »Hiasv od Blanika« — aby svoli na byla schůze všech poslanců české h národa, totiž nynějších všech poslanct českých na sněmu, jakož i všech poslane v radě ríšské, kteří rozpuštěním této právě b l mandátu zbaveni, — tedy schůze jakéhosi širšího sboru poslaneckého, neobmezeného jenom na členstvo strany svobodomyslné.« Ze sboru takto složeného vyšel by hla všeho zastoupení českého lidu, tody hlas, jen by mohl býti pokládán za autoritativní — konč »Hlas od Blanika«.

Praha

17 title

Volební ruch.

18 article Výkonný výbor národní strany svo

Výkonný výbor národní strany svo bodomyslné sám svolává porad spoluvolíelch okresů a měst, volí cích poslance V. kurie a to během měsíee října. Časopisy frakci, jež by rády lovily v kal- ných vodách, přinášejí den za dnem zprávy různých kandidaturách, aby jen veřejnost roz- čilovaly a proti straně svobodomyslné popouzely- Zejmena zprávy o kandidaturách v obchodnlei komorách jsou naprosto vymýšleny, neboť dosu zádná z obehodních komor ani poradu o kandi- dátech neměla.

národní strana

19 article

Důvěrníci národní strany svobodomyslné z městskou skupinu příbramskou usnesli se ve schůzi, konané dne 30. září ve Zdicích. jednomyslně na tom, navrhnouti výkonnému vý- boru národní strany svohodomyslné za kandi- dáta poslanectví na radu říšskou dosavadního svého poslance p. Lgnáta Hoři cu. Venkovští důvěníci okresu horažďo i ckého usnesli se ve schůzi, konané dne 30. září t. r., na následujícím projevu; »Důvěrnící okresu horažďovi ckého trvají pevně a vytrvale n zásadách národní strany svo blodo myslné. Pod praporem státní h práva českého bojovati budem se stranou touto a při blizký c volbách poslanců do rady říšs k všemi silami přičiníme se, b y z v len byl kandidát vaděí strany této.« Z městského úřadu na Kr. Vinohra dech. Všichni statní občané mužského pohlaví. kteří dokonali 24. rok věku svého, na Král Vinohradech alespoň od šesti měsíců končících 15. zářím t. r. bydlí, avšak žádné jakékoliv daně neplatí a nejsouce příslušníky obce podle osobní své vlastnosti právo v obci voliti nemají (8 sub 2 b) až g) řádu volení v obcích) vyzý- vají se, aby — činí-li nárok na volební právo ve všeobecné třídě voličské (V. kurii) — na radnici v přízemí č. 1. včetně do středy do 10. října t. r. se ohlásili a nárok svůj proká- zali. Zároveň upozorňují se doktoři práv, lé- kařství a filosoflo, jakož i státní úřadníci, jako praktikanti, auskultanti a suplonti 24 let staří. ktoři nejsou pro Král. Vinohrady ustanovoni, avšak na Král. Vinohradech od šesti měsíců bydli a tu žádné daně neplati, že, chtějí li právo voličské ve všeobecné třídě voličské konati, téz se ohlásíti a svůj nárok prokázati musí.

Vinohr Král městský úřad na Králové Královský Vinohrady

20 article

Pravda o schůzi v Dušníkách. Hospodář z okresu smíchovského žádá nás za uveřejnění následující zprávy: Některé časopisy pražské uveřejnily minulou neděli referát o domnělém vítězství, jehož prý se podařilo dosíci stoupen- cům pana St. Kubra ve schůzi voličské v Duš- níkách a současně o porážce, kterou prý tam utrpěl dosavadní náš poslanec pan Václav Krumbholz, rolník z Čičovic. Byl jsem dotčeně schůzi přítomen, nená- vidím způsob volebního boje, v němž si zalíbili jistí lidé, kteří zprávy buď úplně překrucuji, nebo na úkor pravdy tendenčné upravují. Proto mi dovolte, abych jako nestranný pozorovatel směl vyličiti, jaký byl průběh i výsledek schůze dušnické. Svolal ji nově zřízený výkonný výbo agrární strany v čele s předsedou zeměděl- ského sdružení p. Stanislavem Kubrem. Lito- grafovanými listy, nadepsanými »Drahý přríteli náš!«, pozváni byli rolníci na vzdálenosť až pě hodin cesty kolem Dušník, ale při zahájení schůze přítomno bylo pouze 75 osob, kterýžto počet ke konci rozmnožil se as na 150. Pan Kubr přivítav shromážděné, navrhl za předsedu pana Franka ze Zmrzlíku, pak ujal se slova představil se jako kandidát agrární strany pro příšti volby na radu říšskou. Kričel, až uši za- lehaly, že česká delegace ve Vídni neprovedl zákon proti bursovním obchodům obilním, zákon proti kartelům, pak mluvil o obchodních smlouvách a rakousko-uherském vyrovnání, ale tak nejasně, že obsah této části jeho řeči byl mi úplně nejasný. Mám dojem, že v těchto věcech pan Kubr se nevyzná. Poutavější byl

Stanislav Kubr Krumbholz Čičův Dušníky Franco Zmrzlík Kričel Dušníky Duš Vídeň

21 article

V arebném prodeji dpsladnl * t5 . . . na ve sllalkách sa vonkov rsaní e tula. . . drsledn. rnserate plati ve ketově saple plaeeni strace rné dplnl- stru rhála nca kosh e Eskopa, strrsenn

22 article

jeho řeč, když s velikým napjetím hlasivek útočil na poslance dra. Kaizla pro činnosť jeho v ministerstvu. Pan F renz l, rolník, ujal se pak slovaa odsuzoval snahy, které mají za účel mařiti jednotný postup celého národa za společným cilem národním a hospodářským. Jsou to snahy diktované sobectvím, aby lid byl rozdvojen dl stavovských zájmů a přestal úsilovati o prove- dení společného progra mu.

Kaizl

23 article

Pan poslanoc V. Krumbholz vyličil v delší řeči politickou sitnaci, uvedl na pravou míru mnohé vývody pana Kubra, připominaje zejmena nejasnost jeho vývodů o politické si- tuaci. Pan Kubr chce, aby hospodářské otázk řešeny byly na říšské radě, ač ke konci svě řečí prohlásil se pro státní právo české. Slibuje-l pan Kubr, že řešiti bude na radě říšské hospo- dářské otázky a zároveň se nabízí, že říšskou radu rozbije a nedělnou učiní, odporuje si, neboť jedno druhé vylučuje. Prohlašuje- se pan Kubr pro státní právo a chce míti re- šení otázky zemědělské a hospodářské jenom na radě řišské, pak jest zřejmo, že pojem o státním právu českém nemá ujasněný. Dále poukázal posl. pan Krumbholz na vážnosť ny- nější doby a nezbytnost, abychom sjednoceni stáli v boji proti společnému nepřiteli. Pokud nebude křivda na národu českém 17. říjnem spáchaná oděiněna, nesmí česká delegace při- pustit dělnosť parlamentu, ani projednání tak zv. státních nutností. Nynější předseda ministerstva šl. Körber v prohlášení, kterým doprovázel roz- puštění parlamentu, radí voličstvu, aby otázky politické a národní odložilo a aby do videňské sněmovny vyslalo jen takové poslance, kteří sta- rati se budou o vyřizování předloh hmotných, zájmových. Této radě Körbrově by bylo vyho- věno, kdyby se řešily v parlamentě vídeňském hospodářské otázky způsobem, jak pan Kubr a jeho agrární strana slibují. Řídí- li se kdo radou svého nepřitele, zle pochodí a to by potkalo i český národ, kdyby rady té poslechl. Pan

V Krumbholz Kubr Krumbholz Körber

24 article

Vondráček rovněž na pravou míru uvedl vývody pana St. Kubra. Zejmena ukázal, že nejedná v zájmu a prospěchu národa, kdo za- náší rozkol do řad rolnických dobře věda, že český sedlák stál vždyeky na nejpřednější stráži zájmů národních. Strana agrární měla by mi svůj úkol v hájení otázek hospodářských, ni- koli v lovení poslaneckých mandátů. Tim rol- nictvu více škodí než prospívá. Pan Z á z v or ka, rolník ze Šlapanic, mluvil radikálně. Páté pře deváté, ale nic jasného a určitého, tak že jeho řeč vzbuzovala jen útrpný úsměv. Hlavním jeho argumenty byly útoky a pak — nadávky! jichž ve slušné společnosti vzdělaný muž ne- užívá. Posl. pan Krumbholz vyvrátil ně- která tvrzení páně Zázvorkova, připomenuv, ze jej do společnosti jím jmenovaných zvířat ná- sledovati nebude. Pan F ren z ! hájil čest rol- nictva proti výroku páně Kubrovu o poměru ku straně socialistické i prohlásil, že rolnictvo národnosť svou nezapře i kdyby mu hmotná škoda hrozila, že čeští sedláci nikdy odrodilci se nestanou. Po této řeči utkal se pan Kubr s panem Frenzlem v hádce, kteráž dostoupila takového stupně, že stoupenci pana Kubra na pana Frenzla slovy: »Vyhoďte ho ven!« pokři- kovali, ba i násilím jej ohrozili. Redaktor pan Hrubý zavolal ke stolku pana Krupičku, jemuž podal lístek, na němž byla napsána resoluce. Pan Krupička vrátil se na své místo a resoluci pečlivě a po tichu si přečítal. Pak jej opět zavolal ke stolu předsednickému pan Hruby. postavil jej vedle pana Kubra, načež pan Krupička resoluci hlasitě přečetl. Pro resoluci hla- sovalo 26 účastníků schůze. Dobře jsem je

Vondráček Stanislav Kubr Posl Krumbholz Zázvorkův Kubrův Frenzl Hrubá Krupička Hrub Šlapanice Tim rolnický

25 title

FEUILLETON.

26 title

S bohem lesům.

27 article Původní genre

Původní genre Smutný pohled na opuštěná strniště! Plactvo tažné letí k jihu, obyvatelé měst vracej se do svých zimních brlohů. Odeházíme z lesů, z vonného mlází smrkového, z šerých borů štavnatých luk k cili svému, a žlutošedá mlha. spočivající jako pytel nad městem, vypráhla. vyšlapaná půda, spousty prachu a houfy del- nictva, táhnoucího z továren různými směry. věstí nám blizkost trudného působiště, jež n léto dle obecného zvyku jsme opustili. Ji s bohem, osvěžující klide, tajemná samoto. velebné ticho i mnohohlasný chorále hmyzu plactval Ještě máme v Čechách lesy líbezné, kra- jinky půvabné, svižné říčky a pestré louky po- horské, jimž nevyrovná se nic na světě, hle- dáme-li jen blahodárné uklidnění a dovedeme se poněkud pohroužiti do nevy čerpalelného zdroje tvořivých sil a soužití drobného tvorstva, jaké při každém kroku upoulati může pozor nost naši. Jest grandiosnější příroda alpská majestátnější příboj vždy měnivého moře. Ne- zvyklé okolí však toto snadno druhdy působí tsnivě, ducha zmocňuje se spleen, nevysvětli- telná úzkost a těžkomyslnost, jež třeba i byla pomijející, strpčiti nám může pobyt. Naše les však, střídající se s loukami a pasekami, s ko bercem mechů a vůní pryskyřice, ty nikde ne- mají odstrašující ráz pralesů, plných mokřadů s jedovatými plyny a trouchnivějících kmeno, v nichž sídlili někdy i u nás divoký tur a zubr. Minulo nebezpečí, že zastoupi vám cestu huňatý medvěd na zelených stezkách lesních, leda ž nevlídný hajný odvráti vás od lákavé stezky některé, odkazuje vás na cestu veřejnou. Pro přírodozpytce ovšem muku Tantalova, neboť cestou, necestou nejraději potuluje se z kořistí několika rostlin a hmyzů, zůstávaje jinak v dobré shodě s plactvem a živočišstvem lesa. Avšak nechť hájí se jen lesy dálel Nechť náležejí komukoliv rozsáhlé naš

del nictva Tantalův Čechy

28 article

lesy, po nich chodím jako pán, dýchám jich ozon a těším se jich zdaru, kochaje se jich půvaby snad s větším porozuměním než majitel sám. Snad v ideálním státu sociálním dostalo by se při všeobecném dělení též mně pídě les za majetek? Děkuji, netoužím po tomi, nestačil by mně píď, též bych ji snad vykácel, nikoh tam nepustil a bůh ví, jaké vášně egoistické majetek by ve mně ještě vzbudil. Procházky s přírodozpytcem nebývají pro každého zajímavé. Pro přírodu horovati je sice modou, pohleďme však, jak se to děje. Po uprá- šených silnicích kmitají se velocipedy, jichž jezdci a jezdkyně tolik a tolik kilometrů urazi si předsevzali; na vyhlášených bodech odpo- činku vyplní se čas psáním pohlednic, správ- kami i starostmi o blaho a zdatnost obou strojů, živého i neživého, jezdce i kola. Kde zbudetu času na pohroužení se v tajemný zdroj tvořivé přírody? Kráčíte lesní stezkou, kdež kynou zrale plody ostružin; botanik však prodírati se must trnitým houstím a má své svízele v rozeznávání poulých ostružin, jichž jen ve siředoevropské floře napočetli 50 až 200 druhů a míšencůl Nieméně -půvab této práce leží právě ve sledo- vání náchylností mnohých druhů tvořiti plodné míšence a tím dáti podnět ku tvoření nových druhů.

bůh

29 article

Podivuhodné jest zařízení a vzájomnost spolužití mnohých rostlin a hmyzu. Jdeme v plné záři sluneční jedním z libez- ných údoli bystré říčky; stráně jsou porostlé křovinami a vysokým lesem; v údolí vedle říčky rozkládají se svěží vlhké palouky. Všimněme si onoho hvězdovitého bodláku, pupavy bezlodyžné (Carlina acaulis), jehož paprskovité květy střibro- lesklé skví se v lesku slunce a nitro své k nebi otvirají. Jaká změna! Onehdy za oblohy za- chmuřené týž bodlák měl své paprskovité květy dovnitř zahnuty, takže tvořily ochrannou střechu nad květy nitra. Podobný zjev při růzovém kvítku zeměžluče, parnassie a j. Ona pupava, květina skutečně ornamentální, kterou výletníci z venku si přivážejí, slouží místy za vlhoměr. A proč sí tak podivně vede? Aby za teplého slunečného dne hmyz kolem poletující k sob přivábila jenž z nepatrných trubkovitých kvilko terče med ssaje a za to důležitou službu rost linám prokazuje přenášením pelu.

30 article

Ve slavnostném tichu opuštěného údolí roz- košně zní bzukot čile hýřicích čmeláků, vos včel. Lenivěji poletují pestří motýlové pozdníh leta; jich starost táhne se více ku pečlivému položení vajíček na místa vhodná: pel kříde jest i poněkud ošumělý. Různé jsou nástrahy. jimiž květy možno řici koketuji, aby hmy vhodný přilákaly, pozornost jeho vzbudily. Geniální sir John Lubbock, zname nitý jako obehodník, politik, archeolog i přírodo zpytec, dokázal řadou pokusů, že modř jest zamilovanou barvou včel, pak jsou barvy bllá. žlutá, červená a oranžová; bezbarvost neláká. Půvaby nitra svého neotvírají květy ovšem pro každého, ani ne vždy. Hle, zde na loučce květe plno parnassií (tolije bahenní). V nitru svém půvabná pětilistá koruna jeví podivuhodný detai na baronskou korunku upomínajícl. Jsou to, bo- tanicky mluveno, žlutozelené patyčinky, třásňo- vité lístečky na konečných paličkách med- vylu- čující, stojící jako mřížka před každou tyčinkou, po řadě se otvírající a vždy k pestíku po jedné se přikládajíci. Čmelák navštíviv květ parnassie, jest nucen sosákem vjeti mezi plátek a mřižku a otříti se o tyčinku, která ten den koná svoji službu.

Lubbock

31 article

Příjde-li jiný hmyz a sedne na kraj květu narazí na mřížku patyčinek, která není nepře kročitelná; při přelízání nutně dotkne se však prášníku tyčinky, která toho dne právě se ro- zevřela. Tedy zařízení pro návštěvníky, ktel buď přímo do květu dopadají, aneb z okraje k nektaru se dobývají Květy nejsou proto, by zavděčily se oku lidskému; maji svůj kruh obdivovatelů, jenžj navštěvuje a poselství lásky za to jim vykonává. Svou nádheru rozvinují bez ohledu na člověk a jeho dočasný vkus. Spatříme-li nádherné orchideje v poslední době v tropických pra- lesích Ameriky objevené a za drahé peníze na- bízené, namane se nám mimovolně otázkai Pro koho po věky květly v nepřístupných ko- runách stromů pralesa? Vyvíjely se a odkvétaly nepoznány ve své bujné nádheře, až přišel hra- bivý sběratel, aby za drahé peníze niabirdi nou je mohl bohatým bankéřům, kteří honositi se chtějí něčim, co obyčejný člověk koupiti si nemůže. Vytrženy ze své domoviny chřadnou všal namnoze nádherné květiny tyto, nemajíce vhod- ného hmyzu, jenž by je navštěvoval a v oplo- zování jim pomáhal. Jest zajímavé faktum, že zdobné květiny naše odumirají namnoze jako staré panny, n přijde-li jim člověk na pomoc umělým přenáše šením pelu. Naše včely navštěvují jen ty druhy exo tické, které se domácím květům aspoň příbližně podobají. Fuchsie, mučenky a j., které meden oplývají, bývají jen zřídka navštěvovány, kak- tusy barev tak skvělých míjeny jsou docela. Bez ohledu, zdali květiny našly přízeň člo- věka či nic, starají se též o všemožné rozšířen svých semen. Jame jen ve službě rostlinstva, pojídáme-li lákavé plody jahod, ovoce, třešní.

32 article

Rostliny mají ovšem spíše namířeno na stráv- níky, kteří poživajíce ovoce, semena v něm ob- sažená bez poškození rozsévají mimoděk. Se- men obyčejně se nepožívá, mnohá (jako naš Svestky, třešně a j.) obsahují i smrtici jed. psotninu, snad aby od požívání odstrašila. Jsou lesní plody, jež nezkušeného by zlá- kati mohly. Jak chutně skví se černé bobul rulíku zlomocného! Jak lákavou červení vábl plody lýkovce, tisu, modročerná bobule vran- ního oka! A jak strašně jedovaté jsou účinky všech těchto provokačních plodů pro nešťast níka, jenž by zklamati se dal pestrým vá bidlem Však podivno, jsou ptáci, jimž plody tyt neškodí a na něž rostliny mají as nastraženo drozdi chtivě požírají bobule ruliku, kosové vrhají se na bobulovité šištičky tisu, konopky bez poškození sežíraji ostré bobule lýkovce. Co tu ještě problému pro pozorování sou- žití tvorstva! Vlhké louky, jimiž kráčíme, po- sety jsou již bledofialovými květy naháčeči ocúnu, rostliny v mnohém ohledu zvláštní, aě staří z neznalosti dali jí jmeno Ephemerum, tvrdíce, že požití jedovaté cibule ještě téhož dne smrt přivodí. Dle pověstí omládlá Medea po návratu Argonautů podala starému Jasonovi. králi jolkuskému, nápoj čarovný, z něhož ně- kolik kapek k zemi ukáplo. A z těchto vyrostl ocún, pocházející skutečně od Černého moře, pročež nese botanické jmeno Colehium. Název starých bylinářů »Filius ante patrem« (syn pře otcem, něm. Herbstzeitlose) zakládá se též n chybném mínění, ze plod dříve se objevuje nežl květ podzimní.

Svestka Argonaut Iásón res stará bylinář

33 article

Květu se ovšem dobytek pasoucí nedotkne, semena však vylučují lepkavou látku, kterou na kopyta potulujících se zvířat se uchycují. Tak skot, ovce a koně přenášejí mimovolně na kopy- tech svých rostlinu jim spíše škodnou, než uzi- tečnou. Tak barva hraje v tvorstvu důležitou na- mnoze tajemnou úlohu. V říčce, kolem níž krá- čímo, jest hojně pstruhů. Hledíme do měnivých vln, tříštící se o balvany bystřiny. Teprv oko uvyklé spatří tu a tam kmitnouti se ušlechtilou tuto rybku. Jest v jejím prospěchu, že má zbar- vení ochranné, nikoli provokující jako v přípa- dech předešlých. Jest zjištěno, že pstruzi v říč- kách a potocích se dnem tmavším, na břidlici silurské neb čedičovém mají barvu temnější nežli na světlém dnu půdy vápenité. Ano i tatáž ryba může měniti barvu svou dle okolností a rybáři právem mluví o pstruzích barev »ustrašených«. Lesní procházky poskytují nám takto hoj- nost zjevu, ať slunce svítí neb dešť zahaluje kra- jinu. Jindy vyjdeme si za deště a i pak pře- kvapeni budeme hojnými zjevy, jimž volněji jest při pohodě dežtivé. Avšak dnes loučíme se se »svými« lesy. Sedíme na pokraji, pohližejíce do modravé dá- lavy. Na polich kouří ohníčky, páli tam pasáci pýr a městské děti pekou brambory. Dostalo s jim jednou vzáeného požitku, hodovati bezpro- středně z plodů země. Až nyní chladné mlhy zastřou lesy a jen puška lovce se v nich ozývati bude, budeme dávno tráviti ve zdech městských dlouhé večery. Kéž by se vrátily časy, kde jen vonné dřiví praskalo vesele v krbu; uhlí špinavé dává jen teplo, dřevo plápolající obveseluje i srdce. Jodiný záblesk lesa osvěží temné naše příbytky; stromok vánoční vnese kus vůně a poesie lesní do umělkovaného zivota měsťáka. B. B.

Květa