2
masthead
V Praze, v sobotu I7. července 1909.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se
v Praze v administraci:
na měsie. . . . . . 2 K — h
na čtvrt leta . . . . 6 K — k
s dvojí donáškou
na měsín. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K F2h
ve fillálkách:
na měsic: . . . . . 2 K 30h
. Pošton:
na měslo:
na čtvrt ieta . . . . 9 K 80h
s dvojí zásilkou
na dtvrt lota . . . . 1 k eo
Praha
5
article
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Ministři na dovolené.
Z Vídně, 17. července. Ministr financi ryt.
dr. Biliňski přibyl včera večer k šestineděl-
nímu pobytu do Išlu. Ministr vnitra svob. pán
Haerdtl odjede dnes večer na letní pobyt do
Pörtschachu.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 17. července. Ministr vni-
tra jmenoval okresního komisaře dra. Alfreda
Christa a Josefa Krále místosekretáři na
Moravě.
Ministr finane! jmenoval ve statu
tabákových továren Josefa Hráského, jenž
dosavade byl místoředitelem, ředitelem tabákové
továrny v Hodonlně.
Ministr finane! jmenoval berního
správce Josefa Černocha, Ignáce Menela,
Julia Pluskala a Gustava Schindler
vrchnímí berními v obvodu zemského finančního
ředitelství v B r n ě.
Z Vídně, 17. července. (K. k.) »Wiener Ztg.e
oznamuje: Ministr financí jmenoval kontro
lora Vojtěcha Hlavničku ředitelem skladiště
tabáku v Praze. — Ministr finane
jmenoval oficiála loterního úřadu Karla Engra
v Praze archivářem loterního úřadu v Inšpruku
— Ministr obchodu jmenoval vrchníh
poštovního správce Erharda Silchr awu
Chebu poštovním ředitelem a vrchní poštovní
správce Jindřicha Lorenze v Pardubicícha
Františka Halberstadta v Jablonci poštov-
ními řediteli ad personam.
doktor
Biliňski
Haerdtl
Christus
Hráský
Černoch
Menel
Pluskal
Schindler
Wiener Ztg
Hlavnička
Enger
Silchr
Lorenz
Halberstadt
Vídeň
Išlu
Pörtschach
B r můj ě
Praha
Inšpruk
Cheb
Jablonec
Josef Král místosekretář na Morava
6
article
Revise hranic rakousko-prnských.
Z Vídně, 17. července. V tomto měslci
počne na kladském Sněžníku revise hranice
nařízená čl. XXII. prusko-rakouské státní smlouvy
ze dne 9. února 1869, která se provádí po
uplynuti každého desetiletl. Zúčastní se vn
komisaři obou stran-
Stávka ze zvláštního důvodu.
Z horavské Ostravy, 17. července. Včera
večer zahájilo stávku veškeré hor-
nictvo na šachtě „Betině“ v Dom-
brové. Dle vší pravděpodobnosti r o zšíř
se stávka tato v nejbližších dnech
také na ostatní závody tohoto re-
vířu. Přičina stávky nespočívá ve sporecho
mzdu, ani v jiných požadavcích dělnictva, nýbrž
má zvláštní důvod. Vypukl totiž kon-
Hlikt mezidělnictsem a jeho vůdei
poněvadž dělnictvo nechce uznati prohlášení
vůdců, že jest povinno přispěti na stavbu útul-
ny pro rekonvalescenty.
Stíhání slečny Borošovy v Chorvatsku.
Ze Zábřeba, 17. července. Slečna Františk
Borošova, která byla před nějakou dobou
zatčena a uvržena do vězení, poněvadž státnímu
zástupei Aceurtimu poslala provaz, byla dnes p
14denní vazbě propuštěna na svobodu, vyšetřo
vání však jest s ní vedeno dále.
Přičin
Borošův
Zábřeba
Františk Borošův
Aceurti
Vídeň
Sněžník
Ostrava
Dom
Chorvatsko
7
article
Císař Vilém na cestu.
Císař Vilém na cestu.
Z Berlína, 16. července. (K. k.) Císa
Vilém odebral se večer přes Stelingen do Kielu
kde vstoupí na loď »Hohenzollern«.
Španělské válečné loďstvo vystaví syndikát
anglický.
Z Londýna, 17. června. Vystavení španěl
ského loďstva bylo zadáno anglickém
syndikátu, což se považuje za veliký indu-
striální i politický úspěch Anglie. Syndi
Vilém
Hohenzollern
Berlín
Kiel
Londýn
Anglie
9
article
clens
kát skládá se ze šesti firem, kterým bude svě-
řena stavba nových lodí a oprava starých na
sedmileté obdobl, Úhrnná cena nákladu za tyto
objednávky a správky obnáší 7 milionů liber
šterlingů. Jak se »Times« dovídají, zúčastnily
se konkurence také německý, francouzský
italský syndikát, z nichž vyšel vítězně pouze
anglický.
Potreslaný španělský prine.
Z Madridu, 17. července. »Agenzia Fabra«
sděluje, že prine Alfons orleanský byl králem
pro svůj sňatek se sasko-koburskou princeznou
Beatrici, který bez svolení králova uzavřel,
zbaventítulu španělského infanta.
Anglický král do Marianských Lázní.
Z Londýna, 16. července. (K. k.) Podle
zprávy Reuterovy kanceláře odjede král Eduard
anglický po regatě v Cowesu asi 13. srpna do
Marianských Lázní.
Vojenské spiknutí v Řecku.
Z Berlína, 17. července. »Vossische Zlge
podává z Alhén zprávy o tajné revo-
luční práci v Řecku, ve které se
súčastníli mnozí důstojnici, spisovatelé, Němci
úřadníci z tak zvané m lado vo je ns ke
strany.
Předevčírem v noci konala se první větš
schůzka v domě nadporučika Chadzimichalisa.
Súčastnilo se v ní na 160 důstojníků a ti roz-
hodli se, že do událostí aktivně zasáhnou.
byli však všichní zatčeni. Nadpo-
ručik Chadzimichalis a 7 důstojníků bylo po-
drženo ve vazbě. Mezi spiklenci je s
prý 350 mladších důstojní ku.
Program revolučních důstojníků byl tento
1. ústavy se netknouti, 2. všichni prin
cové měli býti z loďstva a vojsk
odstranéni, 3. generální koman-
dant korunní prine měl býti své
hodnosti zbaven, 4. k organisaci vojska
má býti povolán ciz! organisátor, při
čemž se mluvilo o německém důstoj-
níku, 5. k vyevičení mladších důstojníků měl
býti povoláni cizí plukovnici, 6 vyšší
důstojníci, kteří jsou nepotřebni, měli býti od-
straněni.
Agenzio Fabr
orleanský
Beatrice
Němec
Madrid
Londýn
Řecko
Berlín
Reuterův kancelář
Eduard anglický
10
article
Revoluce v Persii.
Revoluce v Persii.
Nový šach za vladařství Asada el Mylka.
Z Teheránu, 16. července. (Reuter.) Ná
rodní achů ze, sestávající z vynikajícíel
členů parlamentu, četných notáblů, vůdců na-
cionalistů a vojska, vyhlásila dnes za přl-
tomnosti velikého množství lidu
před budovou parlamentní nezle-
tilého korunního prince za šacha,
Asada el Mylka za vladaře a Sipah-
dara za ministra vojeuství a guvernér
v Teheranu.
Z Berlina, 17. července. »Localanzeigru«
se oznamuje z Teheranu: Odpoledne bylo vy-
hlášeno na parlamentním náměstí j menován
Asada el Mylka, nejstaršího člena panov-
nického rodu Kadžarů, zatímným vladařem.
Nebezpečí cizí okupace.
Z Cařihradu, 17. července. (K. k.) Turecké
listy obírají se mnoho událostmi v Persii.
»Sabah« prohlašuje, že perští nacionalisté mohou
jedině zjednáním klidu zabrániti ciz
okupaci.
Pustošení a drancování v Teheranu.
Z Berlína, 17. července. Pustošení ve
čtvrti evropské Ala et Dauleh do-
ecerní
Localanzeigra
Asad
Mylka
Al
Persie
Teherán
Berlín
parlamentní náměstí
Cařihrad
Sabah
Reuter
Kadžar
11
article
sáhlo značného rozměru. Všech ny
domy jsou vypleněny a vyloupeny
Rakouský prapor, který byl vztýčen na hotelu
»Evropa«, byl trefen dělovými koulemi, pak
loupežnou luzou stržen a odvlečen.
Evropa
12
article
Zatímní vláda.
Zatímní vláda.
Z Teheranu, 16. července. (Reuter.) Prvnl
dragomani anglřckého a ruského
vyslanectvi odebralí se dnes do
poledne do parlamentu a prosili Sipah-
dara a Sardara Asada o vysvětlení, jak bude
naloženo s kozšckou brigadou
Vůdcové nacionalistů prohlásili, že brigáda sm
na dále podržeti svoje zbrané a zůstan pod ve-
Htelstvím Ljachova, který však má býti přímo
podřízen ministroviivojenstv í. Jes
úmyslem spojiti kozáky s vojskem
nacionalistickým a uložiti jim konán
policejní služby, aby lid byl uklid.
něn. Bude u tvořena zatimní vlá da,
jejímiž členy budou také Sipahdar a Sardar
Asad. Ruské vojsko přibylo dnes ráno do Kas-
vinu, odkud se pravděpodobně neprodle n
vrátí, poněvadž není té doby nu tno.
aby bylo přltomno v Teheraně.
Rakousko-uherské vyslanectvo se vyznamenalo.
Z Petrohradu, 17. července. Ruskému
»Slovu« se oznamůje z Teheranu: »Mezi všemi
vyslanectvy vyznamenalo se z a minu
lých bojů nejvíce vyslanectvo
rakousko -uherské. Diplomatický zá
stupce rakousko uberský vyhledal rakouské
i uherské poddané v jejich domech, aby jim
nabídl ochranu ve vyslanectví. Také mnozí Ru-
sové nalezli v rákousko-uherském vyslanectvu
útulku.
Sardar Asad
Ljachov
Asad
Petrohrad
Reuter
13
article
Francouzský hlas proti ruské politiee v Porsii.
Z Paříže, 17. července. »Temps« ozna-
muje z Teheranu: Šachovi se klade nejvíce z
vinu, že vydal žemi cizincům. Rozčilení proti
ruským vojákům jest zde veliké. Rusko se po-
važuje za největšího nepřitele Persie. Má se z
to, že v Petrohradé brzo budou donucení uznati,
že politika, kterou sledovali, nebyla zvláště roz-
umná.
Zatímně přerušené spojení s Evropou.
Z Berlina, 17. července. »Vossisehe Ztg.«
oznamuje z Teheranu: Pošta do Evropy
jest zatím přerušena. Také anglický
telegrafní úřad, který jest v moci kozáků, jes
téměr nepřístupný. Styky v městě se dějí pouze
telefonem. Telefon na venek jest odřiznut. Te-
legraf do Gulheku, který včera byl přerušen
prozatímně, pracuje ještě nejjistěji.
Ruský diplomatický jednatel Soblin.
Z Teheranu, 17. července. Správcem ru-
ského vyslanectví v Persii jest nyní státní rada
Soblin, poněvadž vyslanec šl. Hartwig
dli nyní v Petrohradě, aby podával o stavu
věci zprávy. Soblin jest mladý a zdatn
diplomat, který byl kdysi generálním konsulem
v Tavrizu a Redži a považován je za dobrého
znalce věel perských. Soblin hrál při perskýeh
událostech již dřive vynikající úlohu a ved
také nyní vyjednávání mezi na-
cionalisty a šachem. Letní sídlo vysla-
nectva se nacházi nynl ve vile ve Vergende,
9 km. severně od Teheranu. Vila ta byla daro-
vána ruské vládě od zemřelého šacha.
Bývalý šach Mohamed Ali pod carovou ochranon
Z Teheranu, 16. července. (K. k.) »Petr
tel. sg.« sděluje: Šacha, když se dnes ráno
Temps
Teheran
Hartwig
Mohamed
Al
Petr
Paříž
Rusko
Evropa
Berlín
Persie
Petrohrad
Vossisehe Ztg
rada Soblin
km
14
article
dání
odebral do ruského vyslanectví, doprovázela
jeho choť a dědic trůnu. Šach zaslal ruskému
caru telegram, v němž prohlašuje, že dává
se se svou rodinou v ochranu ca-
ro vu.
Z Londýna, 17. července. Zprávy, že šach
se uchýlil do ruského vyslanectva se opravují
v ten smysl, že se uchýlil do letního
sídla tohoto vyslaneciva v Jergende.
Juslifikace přeběhlých vojáků a Iupičů.
Z Londýna, 17. července. Teheranský kor-
respondent »Daily Telegraphu« oznamuje, že
konstituční vojska postřílela
včera sta přeběhnuvších vojínů a
o zbrojených lupičů, kteří budili hrůzu
nesmyslným střilením v evropské čtvrti.
Některé domy royalistických hodnostářů byly
bombardovány. Ceny potravin jdou rychle do
výše a budou-li trvati dosavadní poměry jestě
nékolik týdnů, nastane brzo nedostatek potravin.
Kdy se Mohamed Ali poděkoval.
Z Londýna, 17. července. (Zvl. zpr. „Nár.
L.“) Zdejším novinám telegrafuje se z Teheranu
Šach Mohamed Ali zdráhal se dlouho, vyhověti
naléhavé žádosti zástupců anglického a ruského
aby se poděkoval, ježto abdikace jeho nezbytnou
nutností se stala. Teprve když mu důrazně při-
pomenuto bylo, že je nemožno, aby ru-
ské vojsko na jeho ochranu do Te-
heranu vtrhlo a že jinak i jeho životu
hrozí nebezpečí, Mohámed Ali povolil a prohlá-
sil, že je ochoten odstoupiti. Odstoupení Moha-
meda Aliho bylo vůdcům revoluce ohlášeno vče-
ra ráno o 5. hodině a ihned na to bylo všechno
nepřátelství zastaveno. V obyvatelstvu způsobila
zpráva o šachově abdikaci velkou radost, takže
ulicemi všude hlaholil velký jásot. Všude slaven
smír a političtí odpůrci veřejně se sbratřoval.
O budoucnosti bývalého šacha není dosud roz-
hodnuto. Nacionalisté chtějí prý mu záručiti
bezpečí a zůstaviti mu táké, aby si zvolil místo
noliž
svého přištího pobytu.
l 9e o
Mohamed Al
Al
Moha
Ali
Londýn
Daily Telegraph
15
article
Z Turecka.
Krétská otázka.
Z Cařihradu, 17. července. (K. k.) Dle
»Sabahu« bude Porta ve své odpovědi
na nótu v krétské otázce prote
stovati proti výrazu »droits supremes«
a žádati záruky, že zachována budou s u ve-
renní práva Turecka, jakož že bude
stanovena lhůta pro konečnou úpravu režimu
na ostrově. 1 n
»Tanin« soudl, že nebezpečí vál ky
k vůli Krétě pro tuto dobu mi
nulo.
Z Cařfhradu, 17. července. (K. k.) Ob
rady ekumenického patriarchátu usnesly se v
schůzi, včera konané, aby Portě odevzdán byl
pamětní spis v zále žitosti círke v n i ch
a školských výsad.
z Cařihradu, 17. července. (K. k.) »Tas.
viri Etkiar« označuje nótu v krét s k
o tázce za velikou úhonu ústavního režimu
a projevuje nevoli, že Turecko přes t
vše nemůže vésti válku s Ře
ckem. List míní, že annexe Kréty
Řekem byla by počátkem kon e
Turecka.
Řecké čely v Macedonii.
Z Cařihradu, 17. července. (K. k.) List
»Iitihad« činí vládu pozornu na hrozi vý
vzrůst řeckých revolučních če
v Macedonii a vilajetu drinopol
ském.
Port
Cařfhrad
ck
Řek
Turecko
Cařihrad
Kréta
Makedonie
16
article
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . zn 8h
večernl
. . . . . za 4 h
Ve fliálkách na venkové
ranní čislo . . . . . . . ie
večerní
. . . . . . . . 5k
Inseráty
platí se hotově napřed
Předplaceni a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., B
Tam nacházeji se též
redakce. tiskárna a expedine
Národnich Listů
Rukopisy se novracejí.
17
article
nae illrdi
Nebezpečí války.
Ze Soluna, 17. července. »Local-Anzeiger-
oznamuje: »Ve zdejších vojensklý ch
kruzích panuje oproti soudu některých novin
mínění, že válka je neodlvratina. Z Ca-
řihradu odeslány byly na hranli c
řeckou zase četné prapory vojska,
děla a náboje. Mladoturecký ústřední výbor
připravuje protestní votum proti stálým průta-
hům v řešení krétské otázky.
Soluna
Ca
LocalAnzeiger
18
article
Nový říšský kancléř v Ně-
mecku.
Nový říšský kancléř v Ně-
mecku.
Bethmann-Hollweg a zahraniční politika.
Z Mnichova, 17. července. Z Berlinas
oznamuje »M. N. N.«. Říšský kaneléř Beth-
mann- Hollweg včera při představo-
vání se úřadníků zahraničního minister-
stva prohlásil, že nejdůležitějším úkolem jeho
bude zapracovati se do cizích, zahraničních
záležitosti a převzíti vedení zahraniční politiky
úplně do svých rukou. Tímto prohlášením má
býti jaksi vyvráceno tvrzení, že bude nyní eísař
sám vlastním ministrem zahraniční pohitiky Ne-
mecka,
Zvláštní pocta knížeti Bülowu.
Z Berlina, 17. července. Císař Vilém dal
pověsiti do své pracovny poslední vel ko
podobiznu Bülowa a daroval tomuto
svoji velkou podobiznu. Město Berlín na zvláštní
poetu Bülowa pojmenuje dosavadní náměslí Ga-
belsbergrovo náměstím knižete Bu-
lowa. Náměstí to nachází se ve středu města
M N N
Bülow
Vilém
Mnichov
Hollweg
Berlín
19
article
Politický proces v Záhřebě.
Politický proces v Záhřebě.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů «. )
V Zábřebě, 15. července 1909.
Záhřeb
20
article
Nastič.
Nastič.
S upřilišněnou snahou Aceurti i Tarrabo-
chio za každé příležitosti vynášejí »šlechetně
vlastnosti« »velikého politika z Bosny«. Znatel
komedie má zde příležitost pozorovat, jak Nastič
sklízí »morální odměnu« z úst »černých duší«
a dovede si představit, že »materiální výhody«
morálním presentům předcházely. V tom vláda
barona Pavla Raucha dobře se vyzná. Poslou-
žíme malým příkladem. V kostajnické pumové
aféře na oko byl úvězněn student Dragojlovič,
o němž jde svoruý hlas, že je napodobitelem
umění Nastiče a že dobře odehrával úlohu
agenta-provokatéra. Námětem jeho uvěznění byl
domnělý nákup chloridu draselnatého. Před ně-
jakou dobou i tento »zločinec« byl propu-
štěn na svobodu a dnes mu bylo ude-
leno stipendium zemské chorvat-
ské vlády! »Černá a dlouhá ruka« v Chor-
vatsku na hlas veřejného mínění ani dost málo
se neohliží! Lid tam už všemu zvykl!
»Velký politik z Bosny« máv svědeckou
zručnost. Praktiku má velkou. Sám dnes uvedl,
že i před vojenským soudem svědčil proli dru.
Miladinoviči. Doktorova choť sama svého chotě
odhalila. Ukazovala »člověku ušlechtilému« kupu
portretů makedonských povstalců. Tak Nastič
měl přiležitost do své paměti vštípiti i rysy
hrozného vojvody Damjanoviče, o němž žvatlavá
doklorova choť vyprávěla, že byl 14denním ho-
stem domu jejího.
Nastič má »široké« svědomi, Ani zbla li-
tosti nepociťuje nad obětmi svého bídáctvi. Tak
kdysi ve Vídni před Milivojem Čukovičem se
smichem na rtech se honosil, že »již šest životů
má na duši.« Nyní usiluje i o zmar 53 nevin-
Nastič
Pavel Rauch
Lido
Miladinovič
Doktorův
Damjanovič
Čukovič
Bosna
Chor
Vídeň
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na svatební cestě.
Petrohradský vlak se opět hnul a ujíždé
mírným letem po rovině. V šednom z četných
kuřáckých kupé druhé třídy sedělo pět cestují
cích a spalo. Nic je ze spánku nerušilo, než
trhané rachocení kol a vozů, ale tomu byli vši-
chni už zvyklí. Ostatně lidé zdravých nervů
usnou třebas i ve válečném rachotu. Ale pojed-
nou otevřely se na chodbu vedoucí dvéře a do
kupé vstoupil elegantní a mladý ještě pán, jenž
se rozpačitě, lze říci úzkostlivě, ba skoro zou-
fale rozhlížel. „To není také to pravě!“ vyrazil
nevrle ze sebe. „To kupé jakoby bylo zrovna
začarováno. Čerti vědí, kam se podělo!“ ve
Joden ze spáčů byl touto samomluvou z dří
moty vyrušen. Zamžoural nejprvé s podivem na
cizince, pak ale vyskočil a zvolal radostně: „lto
se podivejme! Vasilij Grigorovičí, ty zde? Tomu
se říká šťastná náhoda!“
„Jsi ty to opravdu, Feodore Čarykove
Také pro mne radostné překvapení! Už je tomu
řada let, co jsme se neviděli.
„Jak pak se, brachu, máš? Toť se rozumí.
jako vždycky! Ale mluv, ke všem všudy, kde js
se tu vzal?
„Nejsem s to nalézti své kupé. Co tomu
řikáš? Na poslední stanici vyskočil jsem, vypol
jsem sklínku ačíščenoj *), pak ještě jednu a po-
tom do třetice všeho dobrého. Zatím byl už nej-
vyšší čas, abych vskočil zase do vlaku. Ten se
vlastně již hýbal a já vyšvihl jsem se rychle na
stupátko nejbližšího vozu.
„Takové přihody se už stávají,“ prohodi
Čarykov. „Nu, ale teď tu prozatím zůstan!J
tu zrovna ještě míslo.
„Ne, ne, nemohu!“ odporoval Vasilij Gri
gorovič. „Musím vyhledati svoje kupé.
„Až do nejbližší stanice tu zůstaň. Pak bu
deš miti lehčí hledání, když vlak bude státi.
Vasilij Grigorovič se posadi.
poa
) ačísčenoj = očištěné, rafinované
„Kam pak vlastně jedeš?“ tázal se Čary-
kov.
Vasilij Grigorovičit
Čarykov
Gri
Grigorovič
22
article
„Do neurčita, sám ještě nevím,“ odpovědél
Grigorovič. „Jedu prostě, kam mne osud za-
nese. — Já ti něco povím, Čarykove. Viděl js
už někdy šťastného člověka? Člověka, který se
samým štěstím div nezblázní? Tady je! Tak se
na mne podívej!“
vdati
Čarykov s úsměvem se naň podíval.
„Nevěřiš mi? — Konám svatební cestul
„Ale jdižižl
„Ano, ano, můj zlatý. Přímo od svatebn
hostiny do vlaku!
„Tak tedy: nejsrdečnější blahopřání!
Proto tedy jsi v plné parádě,“ pravil se smíchem
Čarykov.
„Zcela správně, bratříčku! Ba napustil jsem
se dokonce i voňavkou. Ze samé marnivosti. —
Kdybys jen věděl, jak mi je! Tak blaze, tak
tak — člověče, já jsem nevýslovně šťasten!“ —
Dovedeš si to představit? Ale suď sám: za ně-
kolik minut sedím zase ve svém kupé. Vedle
mne anděl, který mi docela náleží. Líbezná, roz-
tomilá rusá hlavička s rozkošnou tvářičkou. —
Člověče, příteli, já jsem strašně zamilován
proto tak šťasten. — Ale co pak ty tomu roz-
umíš?! Ty jsi zarytý panic, nepřítel ženského
pohlaví, misogyn nejhrubšího zrna. Ale uvaž
jen, co ti teď pravím: neni nic krásnějšího, než
míti půvabnou, rozkošnou žinku. — Jsem ted
netrpělivě očekáván a až přijdu, budu uvitán
líbezným úsměvem. Potom přisednu si těsně
k ní — v kupé mimo nás nikdo není — položím
hlavu na její hruď a obemknu rukou její zlatý,
hedvábný vlas. Venku letí kolem našeho okna
kraj za krajem a my dumáme, sníme sen ča-
rovný. — Bratře, dovol, abych tě obejmul!“
Oba přátelé se objali a líbali. Spolucestu-
jící, kteří se tím časem byli probudili, smáli se
tomu na celé kolo. Ten štěsuím zpitý mladý man
žel je začal bavit.
pralev
Chodbou kráčel kolem konduktor.
„Hej, příteli!“ zvolal za ním Vasilij Grigo-
rovič. „Uvidite-li tam v předu mladou dámu
samotnu v kupé sedíci, řekněte jí, prosím, že
příjdu ihned.““azaa oponn a zbedova a
tel
Grigorovič
Griga
23
article
„Samotna nesedí tu v kupé žádná dáma!
„Samotna nesedí tu v kupé žádná dáma!
odpověděl suše konduktor.
„Ale jenom se laskavě podívejte! Však on
už někde bude. Je to moje manželka. — Moje
žínka! Jak krásně to zní! A jak jsem při tom
šťasten!“
sn o
„Je to vlastně velkou vzácností, vidět
slyšet člověka, který se šťastným cítí a za šťast-
ného prohlašuje,“ prohodil jeden z cestujících.
„A kdo je tím vinen?!“ otázal se Vasilii
Grigorovič. „Je to vlastní vina každého! Každý
si může sám svoje štěstí sestrojit. Ale většina
lidí odpuzuje sama svoje štěstí.
l adu
„Co to slyším?!“ podivil se pasažér.
„Ano, tak je tomu skutečně. Jest jako zá-
kon do tvorstva vloženo, že člověk v jistém
věku musí milovat. Milování náleží tedy ku po-
zemskému štěstí. Náboženství praví k tomu, že
zamilovaný člověk se má oženit. Ke štěstí ná-
leží tedy manželství. — A konečně: žena a ko-
ňak působí v člověku pravé rozpoložení, pravou
náladu ke štěstí.
„To vy tedy jako myslíte, že je každý pá
nem svého štěstí? Jak pak je tedy možná, že
stačí kousavá nebo štěkavá tchyně, aby celému
tomu štěstí krk zakroutila? Nikdo nedovede své
štěstí na řetězu udržet. Což kdyby tak nyní vlal
vyjel s kolejí? — Všechno je jenom náhoda.
Grigorovič odpověděl prudce:
»Nebojím se žádné náhody. Vysmeknul
vlaku s kolejí je událost tak řídká, že o ní ne-
třeba ani mluvit. Co pak by se mně na přiklad
mělo státi? Svoje štěsti mám u sebe. Jenom
několik kroků odsud očekává mne moje roz-
košná ženuška. — Ostatné musíme už brzo
doraziti do slanice.«
»Jedeš vlastně jenom do Moskvy, anebo
ještě dále na jih?« olázal se Čarykov.
»Děláš si ze mne šaška. Jak pak bych
přišel na jih, když jedu na sever !«
»Na sever? Moskva je přece od Petro
hradu na jihu,« namítl Čarykov.
»Svatá pravda,« přisvědčil Vasilij Grigoro
vič. Ale my nejedeme přece tam, nýbrž do Pe
trobradu. «
Grigorovič
Petro
Čarykov
Vasilij Grigora
Moskva
Svatá pravda
24
article
»To se ráčís mýlit! Tento vlak jede do
Moskvy !«
Vasilij Grigorovič stanul jako v sloup obrá
»Coooože?« zakoktal zděšeně.
»A kam vlastně chceš, či hodláš se do
stati?« otázal se již poněkud soustrastně přítel
»Do Petrohradu, kam pak bych chtélji
nam,« zvolal skoro zdreen mladý manžel.
»Tak tedy vlezl jsi do opáčného vlaku!e
Vasilij Grigorovič popadl se za hlavu. Po-
jímala ho závrat. Jako smyslů zbaven upja
zrak na Čarykova.
»Ano, ano, tak už tomu je. Ty tři rjumky
»ačíščenoj« tě popletly, že's si nepovšiml směru
kterým vlak odjiždí. Inu ano, jak dl staré při
sloví:
Vypil rjumku, vypil dvě,
zašumělo v golově.«
» já hlupec!« bědoval Vasilij Grigorovič
»Das ať vezme všechny vodky celého světa! J
jedu do Moskvy a moje mladá, opuštěná žen
spěje plnou parou k Petrohradu, sama, bez
ochrance, bez muže ! Já bloud, já nešťastný
lehkomyslník.«
»Ale nenaříkej, vždyť není tak zle !« Ko
nejšil Čarykov. »Telegrafuj svojí paničce a vsedni
do nejbližšího rychlovlaku, jenž nazpět pojede.e
»Lehko je dávat rady. Ale kde vezmu na
zpáteční jizdu peníze? Kasetta s mými peněz
je uzavřena v kufru a ten ujíždí s petrohrad
ským vlakem. Můžeš mne snad potřebným
obnosem založit ?«
Čarykov vyňal ze záňadří tobolku a p
něžní otázka byla rychle odbyta. Vasilij Grigo
rovič smířiv se s okolnostmi, stal se opět vese-
lým. Ale o tom, že si člověk sám svoje štěst
buduje, již se ani nezmínil.
Doufejme, že tak vůbec už nečiníl
l Napsal Ant. Čechov. Přel. B. P.
cen,
i švre
ob 1e
Grigorovič
Čarykov
Griga
Čechov
Moskva
Petrohrad
25
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Kaneelálská zpráva městského divadla Kr
Vinohradů píše o chystané na pondělí hře dra. K
městský divadlo Králové
26
article
Kolmana „V ycho v a tel?4 „Hra tato byla dopo
Kolmana „V ycho v a tel?4 „Hra tato byla dopo
ručena porotou, posuzující práce, ucházející se o ce
nu pp. Dudy a Štětky. Poněvadž o tutéž cenu uchá-
zela se Růžena Jesenská dramatem „Estera“, jez
touž porotou bylo doporučeno ku provozování
bude o udělení ceny rozhodovati se po provozován
dramatu „Estera“. — Tato zpráva trpí neůplnost
Dle dosavadních oficišlních zpráv o výsledku kon-
kursu, vypsaného pp. Dudou a Štětkou na cenu 1000
kor., byla cena následkem prvního rozho-
nutí literární poroty přiřknuta hře „Vychova-
tel“. Když pak naskytla se pochybnost, zdali byly
zachovány podmínky konkursu, jenž ustanovoval.
že cena má býti udělena nejlepší z her uznaných
porotou po provozování, vyslovila se porota svým
druhým rozhodnutím, že ze všech, do kon-
kursu pp. Dudy a Štětky zadaných her jedině hru
„Vychovatel“ doporučuje ku provozování. Ná-
sledkem toho samy bulletiny městského divadlao-
znamovaly uvedení „Vychovatele“ jako hry, úznané
porotou za „nejhodnější pocty cenou z konkursu pp.
Kolman
Štětka
Růžena
Estera
Duda
27
article
Dudy a Štětky.“ Nejnovější zpráva z kanceláře di-
vadelní zjednodušila, zároveň však zvrátila celou
věc rozhodnutím, že o udělení ceny rozhodovali s
bude až po provozování „Estery“, která „tou ž po-
rotou“ byla doporučena. Při tom se však zamlčuje
že „Bstera“ byla doporučena mimo jině ještě hry
mezi nimiž byli na př. také „Svatí“, drama K. Ko-
mana, ovšem touž porotou, ale v jiném kon-
kursu! Totiž v konkursu městském, tedy na zá-
kladě jiných podmínek. Bylo by zajímavo zvěděti.
je-li nejnovější zpráva z divadelní kanceláře tak
míněním pp. věnovatelů, městské rady a divadelní
správy. Autor „Vychovatele“ může se jen těšíti z te-
to zřejmé nepřesnosti, s jakou se jedná, neb aspoh
p'še o literárních cenách, nebot může se domáhat
provozování „Svatých“, také doporučenýen
„touž porotou“, čímž divadelní správu, oddano
kultu německých operet, jistě znepokojí více, nezi
žalobou na vyplacení ceny. Porota, která o soutězi
na cenu pp. Dudy a Štětky již dvakrát jednomyslně
a souhlasně rozhodla, jistě sama se ozve proti tét
nesrovnalesti.,
z an
odšu
Štětka
Estera
K ko
28
article
n olšnimlson
olecbol se zdodlet ,sor
29
article
inl lntesle ode