Ročník XXXXIX.

V Praze, ve čtvrtek 4. listopadu 1909.

knrnlro

Číslo 304.

lranní avečerní liety předplácí se V Praze v administraci za čtvrt leta . . . . 6 K — k s dvojí donáškou měsic na čtvrt leta ! . . . 7 K 62 vo filiálkách na měslo. . . . . . 2 K 30 Poštou: na měsle- na čtvrt leta . . . . 9 K 6n s dvojí zásilkou a měsle a dtvrt iota: : . . k o

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“, Ze včerojší porady zástupců slovanských stran poslanecké sněmovny. Z Vídně, 4. listopadu. Na slovanskýeh stranách poslanecké sněmovny jest necbyčejný ruch, který potrvá nepochybně několik dní Včera o polednách zasedalo předsedni ctv kola polského, neučinilo však usnesení žádného, nýbrž odročilo se na dnes poledne. Učinilo usnesení toliko formální: 1. pověřiti vyjednáváním s ostatními slovan- skými stranami toliko předsedu Glsbiňského, Stwiertninu a St piňského, 2. vejíti v jednání s ce- lou Slovanskou jednotou. Dnes jest pořad schůze tento: dopoledne pořádá poradu parlamentní komise Slovanské jednoty, v poledne cele předsednictvo kola polského, odpo- ledne společná porada kol a pol- ského se Slovanskou jednotou. Jakkoliv transakce Poláků se Slovanskou jedno tou prohlášeny byly za přlsně důvěr né. možno přece konstatovati, že se nesou k zaji- 5tění dělnosti poslanecké sně- movny. »N. Fr. Pr.« uveřejňuje o poradách Poláků se zástupci Slovanské jednoty několik zpráv, podle nichž bar. Bienerlh by se nerozpakova ani na okamžik podati demisi, kdyby svoj osobní obětí prospěl věcně. Poláci však namitli. že odstoupení vlády nynější bylo by nemysli- telno a bezůčelně, kdyby zůstala i nadále obava že Čechové pokračovati budou také za vlády potomní v obstrukci z toho nebo onoho důvodu.

Proto by musili čeští vůdcové dáti plné záruky že zastaví docela obstrukci a že neučiní svoj součinnost na říšské radě zase závislou na otáz. kách osobních, nebo na nesplnitelných poža- daveích věených. Podle téhož listu navrhuje se kompromis v tento rozum: budi vymáhána dohoda s Němci, podle které čes ký sněm sejde se ještě v listopadu n dvě schůze. Pak sešla by se opět posla- necká sněmovna. Čechové by se zavázali, že propustí prozatím z obstrukce jenom rozpočtové provisorium, v příčině ostatní taktiky by se jim zůstavila naprostá volnost. Čechové by ustanovili svého důvěrníka ja ko ministra bez portefeuilu, minister- stvo orby by však také nadále spravováno bylo sekčním chefem. Poppem. Nevíme, jsou-li tyto zprávy pravdivy, avšak myslíme, že české poselstvo nekleslo ještě na takového žebráka, aby se mu nablzela almužnička, jaká se »N. Fr. Pr sděluje. Kuloarové plány a kombinace o nové vládě. Z Vídně, 4. listopadu. Věci v parlamentě mají se takto: všeobecný jest soud, že dlužno vládu nynější nahraditi vládou jinou. Jsou lidé. kteří myslí, že doporučuje se dosaditi napřed ně jakou vládu přechodnou a připraviti pomalu vládu parlamentní a koaliční. O tom však mí- něni se rozcházejí, zdali má býti přechod k par lamentnímu a koaličnímu vykonán ihned či mo býti nastolen napřed kabinet přechodní, který by připravil vládu parlamentní a koaliční.

Hlas z polského tábora. Z Vdině, 4. listopadu. Člen předsednictv kola polského vyslovíl se dnes k našemu zástup- ci taktc: „My všichm uznáváme, že nynější sy- stém a nynější kabinet jsou úplně neudržitelný mi a k žádné akci neschopny nejen proto, že ka binet nemá ve svém středu žádného Čecha, ný brž proto, že jeho složení dodává mu rázu proti slovanského ještě vice, nežli měl dříve. My vši- chni uznáváme, že jest nezbytně a rychle třeba změny ve vládě. My všichni jsme pro vládu par- lamentní, třebas koaliční. Jsme proti vládě by rokratické proto, poněvadž podle rakouské tra dice jest centralistickou a germanisující. Po za- vedení všeobecného práva hlasovacího ve sně- movně lidové jest vláda byrokratická anomalií. Císař o Žáčkově demisi. Z Vídně, 4. listopadu. Císař o 1/210. hodině dopoledne, vzav do přísahy nové tajné rady, bý valé ministry dra. Žáčka a dra. Bráfa, přijal od- stupující ministry ve zvláštní audienci. Dr. Ža- ček poděkoval panovníkovi za projev uznání který mu vyslovil v listě propouštěcím a za udě- lení hodnosti tajného rady. Císař odvětil: „Velm- rád jsem vás vyznamenal. Děkuji vám za služby které jste mi prokázal a které vždy byly docela dobré. Vy jste se choval vždy nad míru korrekt- ně, ale nikterak nesouhlasím, že jse podal de- misi a že jste odešel z ministerstva. Měl jste tam zůstat a vytrvat. Neuznal jsem nezbytnost a potřebu vaší demise.- Dr. Lueger u cisaře.

Z Vídně, 4. listopadu. (K. k.) Radniční ko- respondence sděluje: Císař přijal dopoledne sta rostu dra. Luegra ve slyšení a vyslechl závě- rečnou zprávu vídeňské obce o věnování a pod- nicích obce k šedesátiletému vladařskému jubi leu. Císař přijal starostu neobyčejně milostivěa ujistil ho, že vzpominá s radostí na četné vla- stenecké slavnosti. Starosta tlumočil pak císaři dík obyvatelstva za Nejvyšší sankci tak zv. ja- zykových ochranných zákonů. Dr. Lueger o protičeských jazykových zákonech. z Vídně, 4. listopadu. Dr. Lueger měl včera dvě řeči o protičeských osnovách. Op- koval staré svoje tlschy. Dodal, že nynl musi býti přikročeno k zajištěn dělnosti poslanecké sněmovny a zakončil svoje povídání slovy těmito: »C bylo, zapomeňme! S novou silou přistupme k novému dílu dorozumívacímu!« — Ve druhé řeči pravil: »Četl jsem v novinách, že čeští po- slanci a česká Národní rada tvrdí, jakoby ochranné zákony byly urážkou českého národa Prohlašuji, že žádnou uřážkou žádného národa nejsou, nýbrž jenom ochranou německého rázu města Vídné a německých zemí. Praví-li Če- chové, že Praha jest městem českým, můžeme my stejným právem říci, že Vídeň jest městem německým a musí býti, dokud v ném zůstane kámen na kameni !« Na srovnání, jak Němci pražšti Čechové videňstí jsou skols m opalřeni, by si netroufal snad ani paň dr. Karel Luegerl.

Přísaha uových tajných radů. Z Vidně, 4. listopadu. (K. k.) Císař vzal dopoledne do přísahy nově jmenované tajné rady, velicího generála XVI. sboru v Zadru pol- ního podmaršálka Karla Fantu a ministry m. sl. dra. Žáčka a dra. Bráfa. Z úřadního věstniku. Z Vídně, 4. listopadu. (K. k.) »Wiener Ztg « oznamuje: Císař jmenoval ministerského radu v ministerstru veřejných prac! Josef Khosse šl. Sternegga vicepresidentem zemské školní rady pro Dolní Rakousy. Ministr kultu a vyučování jmenoval suplenla na státní reálné škole s českým jazykem vyučo- vacím v Praze-Novém městé Jiřího Horák prozatímním učitelem na státním gymnasin s českým jazykem vyučovacím na Král. Vino- hradech. Konference bískupského výboru. Z Vídně, 4. listopadu. (K. k.) »Vaterlande sděluje, že v úterý dne 9. t. m. sejde se v kni žerím arcibiskupském paláci ve Vídni za před- sednictví kardinála Gruschy lelošní podzimn konference biskupského výboru.

Večerní

Bulhaři netivají památku Gladstonovu. Ze Sofije, 4. listopadu. (»N. Wr. Tgbit.«) Zde sestoupilo se komité k uctění památky Gladstonovy. Komité sbírá po celém bulharském národě na věnec, klerý bude položen v úmrtní den velkého anglického státníka a přítele bul- harského národa na jeho rov. Deputace, v jiz čele bude jako záslupce vlády ministr Takev. odebéře se do Anglie, aby na hrob věnec ten položils. Rumunsko-bulharský mosť přes Dunaj. Z Bukurešti, 4. listopadu. (K. k.) „Agence Roumaine“ sděluje: V tom případě, bude-li uči- něna smlouva mezi Bulharskem a Rumunskem o mostě přes Dunaj, což jest všeobecným přá- ním, budou jednak předběžné sludie a jednal stavba mostu vyžadovati po dvou a půl letech Papežské zakročení ňa prospěch Ferrera. Z Říma, 3. listopadu. (K. k.) K intervene svaté stolice, aby Ferrerovi byla dána milost, uveřejňuje »Corriere d' Italia« telegram z Madridu, v němž se praví: »Pravdou je, že kardinál stální tajemník Merry del Val z vlastního pod- nětu navrhl papeži, aby Španělsko diploma- lickým způsobem bylo zpraveno o tom, že by svatá stolice byla ocholna nabidnouti své dobré služby k udělení milosti Ferraroví, byla-li by taková intervence příjemnou, a že papež pro hlásil souhlas s timto návrhem. Za vyjednávání. které se o tom vedlo, byl však Ferrer popraven.« K této zprávě, jejíž pramen prý jest na- prosto spolehlivý, podotýká jmenovaný list: Timto mění se v hanbu celé tažení, které jest založeno na insinuacích a odpornýchi nadávkách kardinálu Merrymu del Val. Kardínál státní ta jemník také při této přiležitosti podal důkaz sve velkodušnosti a kněžského milosrdenství.

Demonstrace v Paříži. Z Paříže, 3. listopadu. (K. k.) Dnes večer došlo před bazarem v ulici de Rivoli opětně k projevům. Demonstranti zapalovali v obchod ních místnostech výbušné látky, čímž snadno mohla se státi nehuds. Policie zakročila a de monstranty zahnala. Všeobecné velby v Anglii. Z Londýna, 4. listopadu. (K. k.) Patronátn tajemník pokladu Pease pronesl včera v Bump steadu řeč, v níž rozhodně prohlásil, že vše- obecné volby budou se konati počátkem ledna Vláda prý uznává, že rozpočet musí se dostat de horni sněmovny a také obdržeti sankci ko runy. Dolní sněmovna však nepři- znává ani koruně ani hozní sně- movně právo zamítnouti návrhy li dových zástupc u. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 3. listopadu. (K. k.) (Doln sněmovna.) Za debaty o finanění předloze došlo ku prudké slovní potyčce mezi sollicitorem- generálem pro Skotsko Urem, Balfourem a předsedou ministerstva Asquithem. Bal- four obvinil v nedávné své řeči v Londýně Ura. že prý tvrdil, že je zákon o starobním pojištění ohrožen, bude-li uzákoněna tarifní reforma. Pro- ti výtce té hájil se dnes Ure a za bouřlivé po- chvaly na minísterské straně prohlásil, že už v tom, že mluví u ministerského stolu, je důkaz že v očich svých kolegů není znehodnocen tak, aby nemohl zastávati veřejný úřad. V dalším průběhu připomněl za hlučné opětné pochvaly telegram, který v minulém roce poslal Balfour jednomu konservativnímu kandidátu. Praví s v něm, že radikálové sice slibili starobní poji- štění, že však jenom unionisté mohou opatřiti peníze na jeho provedoní. Ure popřol, že by byl kdy prohlásil, že konservativci chtěji znemožniti zákon o starobním pojištění. Táže se sněmovny, zda se Balfour zachoval k němu spravedlivě a slušně? (Pochvala.) Obě strany uvedly náklady

dání vzešlé zákonem o starob. pojištění jako důvod pro nezbytnost volného obchodu, po případě ta- rifní reformy. Oposice na rozdíl od rozpočtu za- sazovala se o tarifní reformu a řečník pochy- buje, že je způsobilou tato reforma k opatřen prostředků. O dobré vůli oposice nikdy nepochy- boval. Tón a obsah obžaloby Balfourovy jsou bez přikladu v dějinách sněmovny. Balfour odpovídaje uznal, že ve své ne- dávné řeči mluvil neobyčejně ostře, byl však velmi vyprovokován. Otázkous je, myslí-li si Ure. že některá strana nedostála slibu danému zemi. Co řekl Ure, možno vykládati jen tak, že chtě prohlásiti, že zákon o starobním pojištění je ohrožen. (Pochvala u oposice.) Předseda ministerstva Asquith prohlási pak, že očekával, že Balfour vysloví politování. protože pronesl obvinění, na němž nemůže trvati. Jeho útok na Ura je bezpříkladný ve ve- řejněm životě. Ure těší se důvěře svých kolegů a většiny členů této sněmovny. Klesající nosnost lodi v Anglii. Z Londýna, 3. listopadu. (K. k.) Výroční zpráva „Lloyds Register of british and foreign shiping“ poukazuje na to, že delší dobu již trva. jící važný úpadek stavby lodí ukázal se tak na nosnosti lodí, které během tohoto roku byly zmíněnou společností klasifikovány. Tato nosnoso jest značně nižší, než velmi vysoký průměr. kterého bylo v posledních letech dosaženo. Nová parlamentni strana turecká. Z Cařihradu, 3. listopadu. (K. k.) Proslých se, že se utvořila nová parlamentní strana, která čítá prozatím 70 poslanců. Jména jejich se taji. Strana má v úmyslu podporovati velkovezíra Hilma pašu.

Turecko a řecká krise. Z Cařihradu, 3. listopadu. (K. k.) Proslýchá se, že Porta následkem vnitřní situace v Řecku obává se vpádu čet do Turecka a z- nýšlí tudíž učiniti nutná opatření na řeckých hranicích. Listy zaznamenávají pověst, že tu- reeké iodstvo, které mělo přezimo- vati v zálivu Izmídském, popluj do Dardanel, aby bylo pohotovo pro vše chny případy. Z Cařihradu, 4. listopadu. (K. k.) Dle list vykazuje rozpočet příštího roku značné zvýšen nákladů na vojsko a námořnictvo. Z Cařihradu, 3. listopadu. (K. k.) Dle zpráv listů odjede pozejtří francouzský velvyslane Bompard do Paříže k úradě o kretské otázce. Uznaná práva ekumenického patriarchátu. Z Cařihradu, 4. listopadu. (K. k.) Úradn listy ekumenického patriarchátu uveřejňuje ko muniké, dle něhož velký vezir za svě předvče- rejší vchůzky s patriarchou prohlásil, že Porta uznává privileje patriarchátu ve všech bodech. počítaje v to školy prvního a druhého stupně jakož i právo patriarchátu a metropolitů zakro- čovati u Porty pro přehmaty úřadů. Otázka privilejí, která vyvolala prudkou polemiku v tu reckém a řeckém tisku, pozbývá tudíž aktuslity. Španělové v Marroku. Z Madridu, 3. listopadu. (K. k.) Generál Malina oznámil v úřadním telegramu, že několik oddilů, které obaadily Zeluan a Nador, vrátilo se do Melilly. Pozejtří bude pokračováno ve vy- klizení těchto míst. Zůstanou tam jen oddily zvlášť k tomu vybrané. Král Menelik. Z Adis Abeby, 3. listopadu. (K. k.) Ve stavu elsaře Menalika nastalo včera nepatrné zlepšení, ačkoliv bezprostřední nabazpačí smrti není vyloučeno. Úřady učinily již dávno nutná opatření, aby zachován byl klid. Poselství Me- nelikovo ve prospěch následnictví Lidi Jeassa bylo v zemi přijato s klidem.

V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . za s k večerní . . . . . za t k Ve sliálkách na venkově- ranní čislo . . . . . . . 10 večerni . . . . . . 5h Inserátv platí se hotově napřed. Předplaceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., u. Tam nacházojí se těš redakce, tiskárna a sxpodlne „Národnich Listů“ Rukopisy se novracejl.

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 4. listopadu. (K. k.) Národohospodářský výbor provedl ve dnešní své schůzi, které zúčastnil se také ministr obchodu dr. Weiskirchner, především rozdělení referálů. Zpravo- daj dr. Licht referoval pal o zákoně v příči- ně pracovní doby a uzavírání krámo v obchodní živnosti. Navrhl, aby panskou sněmovnou provedené změny kyly přijaty a aby schválena byla nově podaná vládní předloha. Poslanec Axmann vyslovil se rovněž pro schválení zákona, načež byl přijat návrh referentův, jakoz i jeho podnět, aby předseda výboru byl vy- zván zasaditi se v konferenci předsedů, by před- loha byla projednána pílným způsobem. Zá- kon o úrazovém pojišťování při staveb- ních podnicích přijímá se bez debaty po rele- rátu poslance Schrammla ve znění, usnessném ve výboru za posledního zasedání. Na konec dal poslanec dr. Diamand návrh, vyzvati vládu, aby neprodleně opět předložila sněmovně zákon o ha- ličském petrolejovém průmyslu Předseda se vyzývá, aby se zasadil o přikázání tohoto zákona bez prvého čtení a o další pilně projednání tohoto předmětu

Výbor železniční schválil v dnešní schůzi, které zúčastnil se též ministr železnic Wrba, návrhy dra. Sylvestera, aby zřízen byl subkomitét ku projed- nání návrhu poslanců ryt. Wittka, Axmanna, Do- berniga, dra. Pergelta a soudr. na vydání zákona o drahách nižšího řádu (obecný zákon o místních a mmalých drahách). Posl. Doberniz podává na ministra železni dotaz o zvýšení tarifů jižní dráhy Ministr železnic Wrba podal zevrubný výkla o národohospodářském významu zvýšení tarifů jižní drahou zamýšleného a o době, na kterou má býti společnosti povoleno vybírati přirážku 1. larifům státní dráhy, po kterémžlo vysvětlení není dle jeho názoru důvodno znepokojení interesentů, zvláště v příčině tersiské dopravy a dopravy potřeb živolních do Dolních Rakous a do Vídně. Po delší debatě byl dosazen subkomitét pro tut otázku a uloženo mu do osmi dní podati výboru že- lezničnímu zprávu. Posl. Neumann táže se ministra železnic, v jakém stadiu je projektování spojovaci trati mezi pražsko-duchcovskou drahou a místní drahou Smeč- no-Zvoleňoves, jak bylo žádáno v resoluci Neuman- nově při sestátnění společnosti státní dráhy. Odůvod- ňuje nutnost toholo spojení, kterým se zjednává přímé spojení se splavněnou Vltavou a jímž by se podporovala doprava uhlí z kladenského uhelného revíru do území dráhy severozápadní. Též lze oče- kávati úlevu pro trat Praha—Slaný. Stavba této trati byla by jak z ohledů dopravních, tak i provoz- ných správě státní dráhy jenom prospěšnou. Žádá, aby se konalo delší šetření a studie z aby byla zji- štěna výnosnost této trati. O těto věci mluvili ještě poslanci Kuranda dr. Pergelt, dr. Ellenbogen a Schoiswohl.

Posl. Maštálka navrhuje, vyzvati ministerstvo železnic, aby zahájilo šetření o stavbě spojovací trati SmečnoZvoleňoves a aby vypracovalo přiměřené projekty. Tento návrh se schvaluje Posl. Maštálka táže se ministra železnie. jaké stanovisko zaujímá k národní olázce na drahách a chce-li se říditi onou částí § 20. orzanisačního sta- tutu, v němž stanoví se rovnoprávnost v územích ja- zykově smíšených. Jeho předchůdce dr. šl. Deschatta prohlásil v rozpočtovém výboru, že uznává § 20 a že následkem toho v krajinách jazykově smíše- ných učiní ovatření, aby také na drahách sestát- něných, stejně jako je tomu, na drahách státních, bylo vyhověno této okolnosti, pokud jde o všechiny publikace, určené pro obecenstvo. Ministr železnic zaujímá však jiné stanovisko, Stanovisko Quietta non movere znamená, že nynější správa železnie chová se v ohledu jazykovém nepřátelštěji vůči Če- chům, než dřívější německo-nacionální ministr že- leznic, poněvadž tímto stanoviskem znemožňuje se každá změna nynějších poměrů na drahách sestát- něných. Mmnistr železnic však připouští, že v odporu k tomuto stanovisku mění se dvojjazvěné jízdní listky na trati Aš-Rosbach v jednojazyčné a že přes 90 moravských stanic má obdržeti jenom jednoja- zyčné jízdní lísíky. Ministr železnic poukazuje na pilný ná- vrh, předložený poslanecké sněmovně a praví, že doposud postupuje se ve smyslu předpisů, které jsou § 20. organisačního statutu dány správě slátních drah, že však v jednotlivém případě má býti vyva- rováno změnám trvajících poměrů následkem pod- nětu, učiněného v rozpočtovém výboru. Posl, M a- štálka prohlašuje, že čeští poslanei žádají, aby § 20. organisačního statntu byl úpině zrušen, poněvadž v první části lohoto paragrafu stanoví se něm- čina jako řeč ůřadní. Jestliže však nedodržuje

Z kulturní ciziny. Lombroso a Tolstoj. Od smrti geniálního zakladatele krimináln anthropologie Cesare Lombroso vlašský tisk se hemží vzpomínkami ze života učence, který svými názory přiliš novými a často i upři- lišenými zhusta se dostával do konfliktu s mno- hými evropskými autoritami. Při slavném svém jméně a při neobyčejném sili védecké práce Cesare Lombroso však si získával neomezeného respektu všech, kdo se s ním osobně setkalia blíže seznámili. Skoro nápadno však je, že první dojem, jakým Lombroso na vynikající sou- časníky při návštěvě nebo jen nahodilém setkání působil, nebyl nijak přijemný a sympatický. Charakteristická pro oba zúčastněné je při- hoda o tom, jak se spolu setkali a seznámili — Cesare Lombroso a Lev N. Tolstoj. Lombroso nikdy nepouštěl z hlavy svého antropologického konička, a tak první jeho starost byla, jakmile se sešel s Tolstým, jenž mu byl nápadný svou velkou a charakteristickou hlavou, že jej začal upřeně pozorovati, vytáhl zápisní knížečku „z kapsy, a měře si aspoň ve vzduchu tužkou po měrné proporce hlavy, s nesmírným zájmems zapisoval do knižky svoje pozorování, dávaje ce- lým chováním neklamně na jevo, s jakým potě- šením se zabírá do svého studia, že je patrně neobyčejně nadšen svým objektem. Tolstoj naproti tomu byl v nesmírných roz- pacích, nevěda, co počíti. Začal se mračitia odmítavě mávati rukama, ale Lombroso nie toho nedbal, a teprve, když si zaznamenal všecko. ce mu na první pohled bylo nápadno a zastrčil pečlivě knížku do kapsy, přistoupil zdvořile ke slavnému ruskému spisovateli, vyjadřuje radost nad tím, že má příležitost osobně se s ním selkati a ihned jej ujistil, že o něm napíše člá- nek, aeboť se na první pohled přesvědčil, že

je Tolstoj vlastně dle jeho — Lombrosových — theorit člověk abnormálníl Bylo to prý trochu trapné, ale Tolstoj, již tenkrát dobře obeznámený s Lombrosovou kni hou o genialitě a abnormálnosti lidského mozku. brzy rozpaky přemohl, neboť vlašský učenee- podivín jej bez odporu velmi zajímal. Později s spolu blízko seznámili, a ač zřídka, přece pravi- delně si dopisovali až do nejposlednější doby těnem velmi přátelským a vřelým. V Národním divadle polském v Poznan odhalen byl minulý týden pomník Julia Stowackého ve vstupní dvoraně divadeln budovy na ulici Berlínské. Slavnosti, která mu sila ovšem vzhledem na poměry poznaňské miti ráz docela intimní a před veřejností skrytý, zů častnilo se několik jenom delegátů z královstv polského a z Haliče. Jménem komitétu poznan- ského mluvil při odhalení pomníku poslane Chrzanovski, jménem divadla poznaňského umělec Krysiewicz, jménem hlavního komi tétu lvovského dr. A. Hahn.

Začátkem listopadu založen byl v Petro- hradě po delších přípravách nový polský den ník s názvem „Dziennik petersburski za redakce Ciechowského. Z ruských pu blicistů stálým spolupracovníkem listu bude pro fesor A. Pogodin. V Moskr ě zemřel 25. října bývalý slavný tenorista ruský M. P. Vladíslavlev. By umělecky činný na sečně Velkého divadla mo- skevského (carské Spery) asi 22 léta. Šedesáta léta minulého století znamenají vrehol jeho úspěehů. Zemřel ve vysokém věku 84 let. V Moskvě 28. října divadelní kruhy oslavovaly jubileum 40leté umělecké činno-ti člena carských divadel moskevských O si pa Andrejeviče Pravdina a hned 30. října po tom jině umělecké výročí Mich ajle P ra- voviče Sadovského — 25 let členství v souboru Malého divadla moskevského. Oh umělci jsou zástupci starší znamenité generace he- recké, oba zvolili si k jubilejním svým představa- ním Ostrovského, jehož postavy patří k zá- kladním výtvorům jejich repertoiru. »Literarisches Echo« ve svém pů- vodním »dopise z Kavka zu« přináší ně- kolik zajímavých zpráv o tom, jak východní literatury tamější po uklidnění z revolučního kvasu posledních bouřlivých let slibně rozkvé- tají. Největší pokrok v rozhojnění tisku periodi- ckého učinila literatura tatarská, v ní vznikly 3 nově časopisy, ale nevykazuje tolik a tak slibných talentů, jako literatu r arménská, která systematicky obrací pozor- nost k písemnicíví evropskému. Vynikající gru- zinský básník V. Pšavelle za poslední rk pořídil svojí literatuře tři překlady z německých klasiků: Goelheova »Fausta«, Schillerovu »Pannu Orleánskou« a Heineovu »K nihu plísn í«.

Různé zprávy.

Groteskní volební boj. Americké strany používají při velkých volebníc zápasech stále fantastičtějších prostředků. Dne2. listopadu volil Nový York na člyři roky novéh purkmistra a celou řadu vysokých komunálníc úřadníků. Pověstná organisace »Tammany«, kterás nyní vydává za reformní stranu, pracovala s nej větším úsilím, aby zdiskreditovala své odpůrce »fa- sionisty«. Pronášela se nejdobrodružnější obvinění krádeže, podvody a zpronevěry daní byly ještě ma ličkosti. Jako prolest proti korrupci v Novém Yorku dala »Tammany« zbotoviti obrovskou, asi patnáct melrů výsokou sádrovou sochu bohyně s nápisem: »Čistota zachrání Nový York před hanbou«. Na neštěstí čněl lento monumentátní symbol čistoty právě v oné části novovorské, kde čistota mravů za noční dob neslaví právě triumfy, v t. zv. okresu červenýeh světel vykřičených domů na nároží Broadway a 46 ulice, kde je středisko »Tammanys. Tím se stala bohyně bezy komickou figurou v novinách objevovaly se interviewy a »Čístotou- v nichž se bohyně s pobouřením vyslovovala o vý jevech, na něž se musí v noci dívati, kresličí pak jí zobrazovali, jak si shrnuje sukně a skáče s po stavce, aby co nejrychieji prchla z vykřičené část města. Humor však slavil ještě větší triumfy. Fusionisté postavili do velkého arkýřového okna slatnou kráva z papírové massy, která byla symbolem poplatnictva. Z vemene dojnice táhly se četné hadice do úst různých karikatur na stěnách. Celek představoval sinekury a vyssavačství tammanystické správy.

»Tammany« ovšem nezůstala dlužna odpověd. V sousedním domě byla druhá výstava. Ve výk lade stála živá koza s nápisem »Máme kozu fuse«. »Mi něči kozu« jest americký úštěpek, jenž znamená uči niti protivníka tak bezradným, že se mu nedostává důkazů a musí nedostalek důkazů nahražovati zu- řením a hněvem. V jiném okně bylo viděti tři živé opice, kleé měly představovati fusionisty a jinde zase mladého slona jako symbol republikánské strany s nápisem »Doutá, že po volbach bude žráti sladké obeen seno.« Karikatur fusionistických vůdců bylo všude plno a na ulici stál vyvolávač s obrovskou hlásnou troubou, do níž stále řval: »Sem, panstvo, podívejt se na živá zvířata, všechna žívá, žádná mrtvá, mrtvá naleznete ve vedlejším domě.« Účinek těchto výstředností jest, že voličstvo olu puje a posmivá se pak oběma stranám, které tako- vými prostředky proti sobě bojují. Jak známo ji z telegrafické zprávy, byla tenlokráte »Tammany- poražena, takže pozbyla veškerého vlivu na správ města. Briand jako advokál. Z Paříže se sděluje Francouzský ministerský předseda Aristide Briand byl uyní konečně přijat za člena pařížského barreau,

což svědčí, že ani na vrcholu své politické kariery neztrácí hlavu, nýbrž pamatuje na zadní kolečka. Až bude zase prostým poslancem, snad by o něm pařížští advokáti nechtěli již slyšeti a neprokázali by mu laskavost, k níž Lyli nyní vůči ministerské- mu předzedovi jednomyslně ochotní. Briand je totiž již dávne advokátem, ale parižští advokáti, kteři tvoří přisně uzavřenou společnost, jež se spravuje středověkými cechovními pravidly, nechtěli ho trpěti ve svém středu. Ne snad proto, že by byt příliš zu- řivým sociálním Jemokratem a antimilitaristou,z kterážto příčiny odmítli loni Hervéa, nýbrž protoj že byl před léty odsouzen pro přečin proti mravo- počestnosti, Ctnostní členové pařížského barreau od- mitli tedy pana Brianda přijati a ten musil býti rád, že jej přijalo barreau venkovského městečka Pon- toise. Touto oklikou mohl vykonávati své povolání také v Paříži, neboť jednotlivá barreau popřávají navzájem svým členům pohostinství a kdo byl přijat do nějakého francouzského barreau, nůže vystupo- vati jako zástupce před kterýmkoli soudem ve Fran- cii. Nyní však, když se pan Briand stal předsedou ministerstva, stačilo jen projevené přání a pařížské barreau usneslo se jednomyslně propůjčiti mu hod- nost dříve odpíranou. Ministerstva netrvají věčně a až bude po ministerské slávě, bude moci Brian vykonávati své povolání jako plnoprávný člen paříž- ského barreau.

— Jak princezna Lonisa kupuje. Z Pešti se sděluje: Zdejší advokát podal v těchto dnech smě- neční žalobu na princeznu Louisu Koburskou o za- placení 2000 korun. Případ jest charakteristický pro způsob, jak princezna vystupuje: Před dvěma lety obědvala princezna v hotelu Sacherově ve Vídni ve společnosti Mattasiče a několika jiných pánů. Tu spatřila na prstě pána, sedícího u vedlejšího stolu, akvostný brilantový prsten, jenž se ji tak líbil, že k majiteli jeho poslala svého sekretáře s dolazemn, chtěl-li by prsten prodali. Majitel vyhověl galantně přání princeznině, prodal prsten za 2000 korun. Cizi pán měl si druhý den ku princezně přijíti pro peníze. Dostavil se přesně, ale byl odkázán na po- zdější dobu a nedostal pak nic, poněvadž princezna zatím odjela do Paříže. Cizinec jel za ní a hrozil soudem, nedostane-li hned peníze nebo prsten. Ko- nečně byla mu vydána směnka na 2000 korun, splat- ná po 6 měsících a podepsaná princeznou. Lhůta dávno prošla a obnos nebyl posud zaplacen. Nyní přesídlila princezna do Pešti, kdež na ni podána směneční zaloba,