chi** • př»je ii oprcvených, opakojfeich »neh nedéloloh tkal. Lid f jidra tvém jeit koaier- vativaf * dobra katolický, iaiopiiy » dacha liberila! koketuj! i „Nirodalmi* па тепек jak toho lapotřebi, bny liberálními, briy konser- vatifnfmi, nékdy i klerikilnlmi, posledaéjilmi tenkrite, kdyi naetivi nový kvarta). Společnost roaraieni hledi střediska. Kniistvo nabílil, ie nemile po dosavadní ceité kričeti, aby lid nevial ikodn. soustřeďuje se okolo prapora aHlasB* a .Čecha* a jest dobrým znamením, le liberiini nčiteletvo proti mladilmn knétstvu brojí, vytýkajíc mn nevlastenectvi. Opo- aice moravski probudila rolnictvo a třídy výrobní sestnpnjl se okolo „Pozorn*, naii liberile! slyit na .Národní* a to ostatní obecen- atvo nerozhodné dril se jiných listi, jimž dávají imèr parlamentimi advokáti. Tot krátký nástin nynéjii situace na Moravi ! Na každý pád přinese nám přlitl kampaň volební značné zmény, к čemni i jeden Váš dopisovatel z Moravy letoinlho roka, ač ostýchavé, ponkázal. Pokusím se podati Vám klič к pochopeni těchto poměrň. V čele politického rnchn na Moravi od počátku ai do jeho povoláni za .ministra krajana* stál dr. Pražák. Yolebnl rnch řídila jeho advokátní kancelář. Ttm stala se jeho kancelář též fabrikou národních poslancd.

Po letech sedmdesátých hodlali též jiní duchaplní advokáti oblažiti národ svou činnosti parlamentární. Aby dožli svého čile, založili liberální list .Občana*, podporovaného od učitelstva, generálního ředitele banky , který při tom podniku hezkou samička a jednoho lista olomouckého, na nějž J. Emin. kanci byl položil, začali bažit! proti trpné opo- sici, hlásati moravský separatismo! a prováděli liberálni kotrmelce Na poli národohospodářském dali se do zakládáni enkrovarn podivínského, sladovny onjezdské a záložen okolo Brca. Na tomto poli vedlo se jim zle. Cukrovar po divinský přisel do „konkursn*, sladovna onjezd- ská nájmem do rukou židd a záložny okolo Brna udělaly .krach*. Lépe vedlo se jim na peli politickém, zde kompromisem olovili mandáty a tlm octlo se vedení celé politické strany v rnkon parlamentárnich advokátů, jaký název na Moravě zdomácněl. Ylivn jejich nepodléhají hrabá Belcredi, který má na Moravě skvělon bndonenost a poslanec Kobala. J son tito poslancozé jádrem strany rolnické, která ovšem jest v počátcích.

Jisté ale jest, ie sláva těchto parlamentár- nich advokátů bledne, a půda jim mizl pod no. hama. Rolnictvo moravské ztěžuje si, že není dobře zastoupeno, záken o přitahováni kontri- hnčenských fondů na vydržováni lékařů, zákon o povšechném nuceném pojišťováni dobytka, — výhodný toliko pro továrníky a velkostatky, ne patrná podpora školám rolnickým a j. v. to vie vyvolalo všeobecnon nespokojenost, a ohrozilo volbo leckterého parlamentárnlho velikána. Nabytá ale jednon moc bez boje se nepouští, a proto zajlmavo jest, sledovali boj o ndrienl dosavádnl nadvlády técb parlamentárnich advokátů. Z dvou stran hrozí jim nebezpečenství. Ze strany katolicko-národobospodář- zké, v jejíž čele stcjl hrabě Belcredi, а к němuž hraběti Belcredimn, nebylo ovšem možná s plným důrazem vystoupili, a proto přeložen boj — do „Národních*, ale i ostatní časopisy pražské, neznajíce poměrů přiložily sem tam polénko. Naproti „Pozorn* byl ale boj již snadnější, jest

před čtyřmi roky do Brna. Plán se nevydařil. Oposiee vedená hr. Belcredim byla vydatná, pozval prý к ní všecky své slabý a dráby a pasoval je za důvěrníky lido, jak tehdejší liberální noviny hlásaly. Co se nezdařilo jednon, může se zdařit! poslanec Oberleuthner se änmberkn zakročil, byla schůze v posledním okamžení povolena, a také skutečně velmi četně navitlvens. Této záležitosti chopili se naii liberálnlci, aby „Pozor* v očích rolnictva zostadili a tvrdl, že „Pozor* přinesl zákaz kn zebůsi z ůskočno- ■ti a volá „v rozhorlenosti* své, že rolnictvo bode věděli, jak naproti liztn se zacho- Slavie“, ztratil

prý nevlastenecký, rail kázeň, jest mrvařský, a podnikat! demonstrace, vypadly by asi bledě a jak již ty zbraně našich liberálních vypadaj*, proto přišla nadějná omladina baršáckýcb spolků Vite to bez toho z vlastni zkušenosti. ; na z brasa nový nápad. Aby nebyla pozornost Na tomto boji nebylo ale dosti. Tento nový ; světa od nl odvrácena, postila se do pranic, rach na Moravě měl býti i vyšší instanci odson-; Hlavni orgán německé nacionálni strany, sen co nevlastenecký a dán do klatby. Svolána „Deutsche Ztg “ oznamuje, že následkem roz- k tomu cíli schůze důvěrníků z celé Moravy kolů v příčině studentské adresy rektora Маазяе- podruhé, uvažovali naši „liberálni* a projekto-, rozpálených jich mozků vypudili rozčileni, jež vali rokn 1881 opět schůzi důvěrníků. К této patrně jest ponbým následkem nočních pitek, schůzi přišlo to teprv r 1882 Hlavni ředitel | v nichž json mladí pánové vice doma, než-li banky „Slavie* postaral se svými agenty o to, v síních vídeňské „almae matris*. — Železniční aby ke schůzi dostavili se jen ti spolehliví dů- \ komise nemá následkem štrajky ústaváků žád véroici, ale ono to přece nešlo, i zde propukla ného předsedo. Předseda hrabě Vrbna, jak oposiee, a účeln nebylo dosáhnuto. I známo, zemřel, náměstek jeho, generál hrabě A když i pokus destati „Pozor* do svých Neipperg se vzdal a ostatní ústaváčtl členové rnkon se nezdařil, byli naši advokáti zcela ma- do ichůze nepřišli, takže nemohla se nsnáieti. lomyalnl. j Následkem toho nemohla také v úterní schůzi

Y nejnovějšfm čase ale naskytla se jim panské sněmovny vyřlaena býti předloha stran opět naděje. Rolnici severní Moravy, nespoko- dráhy z Černovice do Novosielice. Celkem jest jeni jsonce a cenami řepy jim od továrníků po- ' uprázdněno šest mandátů sněmovny poslanecké, d&vané, svolali schůzi všech pěstitelů řepy do j tři odstoupením, dva úmrtím a jeden povel&nt Olomonce na 14. října. — Dalo se očekávat!, ' do panské sněmovny. — Demonstrace hraběte že velni hromada bade velmi ěetně navštívena. ! Neipperga, který se vzdal mistopředsednictvl Hejtmanství olomoucké neznajíc ivolavatele schůze ! v železniční komisi, aě předseda byl zemřel, a obávajíc ie výtržnosti, zakázalo schůzi. Zákaz : povážeje se vůbec za iist akoe starých zarytých nebyl ale jeitě vydán, o čem se dozvěděl „Pozor* i centrnlistů mezi gener&ly, kteří ženou útokem z bezpečného pramene, a proto přimloaval se proti nynějilmn pořádku, při čemž jim hlavně za poveleni к této schůzi, očekávaje, že ve j slonžl co „důvod*, že zavedením territorinlnlho •chůzi náhledy se vytříbí. Když к toma jeitě i třízeni jest nebezpečí „znárodněni* armády. r-nAil I

veti má. Toho napomennti oviem nebude třeba ie jednotliví poslanci sdělí blavnl odstavce se od lista, který společnosti milionifiké stivici z Olemonce do Čelecbovio lokální dráha naproti rolnictvu v ochrano béře. Nebyl bych ze o této záležitosti, nn oko nepatrné, ani zmínil, tle ona vrhá zvláštní světlo na naie poměry, n nkaznje nám, jakon zbrani naii liberálnlci bojuji. Pro nás ale badii sitnace nastíněná po- hnntkon к rázné činnosti. Situace jest pro nás výhodná a my při dobré organisaei můieme se dobrých výsledků dodělali.

Paběrky. —к— Budovy Jesuitův včechácb. Podle výkazn, který co nejdříve sněmovně poslanců předložen bnde, zálež! jmění stadijního fonda z následujících domů, jež větiinon vystavěny byly Tovaryšstvem Jeiliovým a jemu dřivé náležely. Jsonf to: Klementinám s vyloučením knli.-arc. semináře, sv.-Václavské lázně, anatomický, chemický, pathologický ústav, vědecké ústavy, Karolinum, dům br. Buqua a tak zvaný starý „itokhane*, dům v botanické zahradě na Smíchově a v Litoměřicích bndova gymnasiálnf. Jedná se pak dále o přivlastněni fondu voj. nemocnice n sv. Ignáce, státního gymnasia něm. na Malé straně, ěeské a něm. státní reálky v Praze, český ústav nčiteiek, ikolni dům v Kalné Hoře, jesuitská kolej v Jindř. Hradci, jesuitský dům v Breznici, staré gymnasium v Litoměřicích, gymnasium v Žatci, jesuitská kolej v Kutné Hoře. .Latinská ikola* v Krumlově a seminář budou prodány obci krumlovské. Y příčině zanedbáváni ikoly, přijímáni a proponštění žactva a školních prázdnin vydala kolínská vláda zvláštní instrnkce. Dle nich mají dítky israel. na všeehny slavnostní dny prázniny, přeji li si toho rodiče a v případě úmrtí rodičů neb jich zástupců jsou sproitěny návštěvy na 7 dni. Dit- kám katolickým však prázniny dosnd neurčeny. Snad že vezme se na ně jiné měřítko. Katechéti a faráři mají právo, sé dle nových těchto instrukcí zkoušky na propnitěnou súčastniti. Před ní podá mistnl ikolni inspektor učitelům náboženství seznam žáků, již mají se propustili, aby mohli z náboženství býti přezkoušeni. Třída z náboženství pak udělená předloží se při zkouice na propnitěnou a dle ni řidl se též úsudek o zralosti či nezralosti žáka

Politický přehled domácí. V Praze, dne 22. března Z Vídně. Oznámili jsme již včera, že bylo ve vídeňské obecni radě nsneieno, podati protest proti ikolské novelle. Stalo se tak na návrh obecního rady Prátoria, jenž znám jest. co notorický zedeář. Jeho pokynn následovali bndon nyní zajisté i ostatní „bratři* a přečetní jich nohsledové v městě a okoli a při přlžtlm zasedáni svém zaplavena bnde poslanecká sněmovna celon sponsion protestů a petic. Ostatně iniciativa v ohledá tomto nčinili již dříve čeitl „svobodomyslní“ s „Národ. Listy* ve svém čele. Y ľitn tomto vyskytuji se každodenně četná osvědčeni proti ikolské novelle, čímž se bledl nčiniti na poslance nátlak, aby hlasovali proti nl. Rozumí se, že agitace tyto skonči opětně se přidává kněžstvo a se strany rolnické a tříd j tak, jako sta jicb předehůdců a že ve krnzleh výrobních, zastoupené prozatím ve scěmě po- rozvážných voličů veikeré tyto svobodomyslné glancem Kabalou, a mimo sněm časopisem ! výkřiky (v nichž oviem křičí jeden vždy za sto) „Pozor*. ! bndon náležitě odmítnuty. Citlt se všeobecná Válečné tažení započato v časopisech. Proti potřeba, že nyní vice* než kdy jindy к toma působeno býti musí, aby zachována byla jednota a shoda mezi všomi stranami pravice. — Vídeňská popružáčtělá stndnjici mládež vynašla si již zase novon zábavn. Nyní, když větiina jicb ko- militonů rozjela ze na prázdniny, nelze ovšem novi odbývati se bnde nic méně a nic vice než 29 soubojů, z nichž se již jeden odbyl a skončil zraněním jednoho člena bnriáckého spolka „Danabin*. Lze oviem očebivati, že rozpustilým těm chlapečkům policie dovede vyrvali nebezpečnou bračkn z rnkon, jakož i z horečně

Agitace tato nezůstala bea úéinka i třeba aa výsledek její považovali také mámou aápověď důstojníkům, aby ažtvali jiného než-li německého jaiyka. Z Pešti. Poslanecká sněmovna odbývala v neděli n v pondělí společné porady viech ■tran, jež měly ta účel, aby podrebná debata o aákonn pro střední ikoly byla akrácenn Um, ■vých návrhů nn dotyčné směny, načež ze stane pokos, nby docíleny byly, kdež by to šlo, kompromisy. Návod к těmto poradám, kteréž vlastni nejsou nic jiného, než plné schůze poslanecké sněmovny, vyšel od vlády, jež ze nasela ehopiti tohoto prostředko, nebot jinak by debata o středních ikolách nebyla snad nikdy ukončena. Dosud se již podařilo v některých důležitých odstavcích, proti kterým zvláště protestanti horlili, docílili shoda. Tak svolila nn přiklad vláda, aby článek 22., jeni jedni o vládním komisaři při maturitních zkouškách, byl tak změněn, le vláda vyšle ponze svého zástnpce, jenž nebnde mít právo zápovědi a jenž nebnde maturitní vysvědčeni podpisovat), nýbrž ponae oprávněn bade ministerstvo zpravili, shledá-li ve ikolách nějaké nesprávnosti aneb směr státu nebezpečný. Tato zprávo bnde ronsiti však zasiati zároveň též nejvyšilmn církevníma úřadu a jediné ve shodě s tímto bnde moci vláda zakročili.

Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 22. března rVémeclto. „Nordd. Allg Ztg.“ píše : „Vyjádřeni Manciniho v italském parlamenta o zahraniční politice Italie něinilo zorněna v Německa a Rakonska dobrý dojem. Plným právem podotknul Mancini, kdo by tvr- diti chtěl, že byla Italie ve Vidní a v Berlíně edmritěna, že tapi zem i vláda. Hlasy předních vídeňských orgánů nedávají pranic pochybovali, že rozhodujíc! politické kraby v Rakousku dávají na jevo největší svůj souhlas nad slovy Manciniho, jenž mluvil v zájmn všeobecného míru. Totéž děje se i v Německa, kdež každý rozvážný státník a politik vitá a nejvyi- iim zadostiučiněním přátelské styky Německa, Rakonska a Italie, již json zárnkon pro z a- chováni evropského mira, což bylo vždy hlavním a možno říci, jediným nezměnitelným cilem zahraniční politiky Německa již po dlonbon řada let. Veškerá dotyčná podezříváni německé vlády, veškeré tendenční pokazy, výlučně mírumilovný ráz německé politiky v pochybnost nváděti, stroskotaly se povždy, jelikož při všech otázkách, jež v posledních dvanácti letech Evropa zaměstnávaly, Německo nikdy neustávalo pozvedat! bezu vil dvojsmyslnosti bias svůj v zájmn mirnmilovnýcb styků mezi všemi státy Evropy.“ — Dlužno oviem tento projev Bismarkova orgánu registrovali a náležitou reservou. Italie. Úmysl Italie, protestantisovat, odsazován jest i se strany samotných protestantů.

New-Yorský list „Evening Post* při- náil z pera jednoho protestanta tento dopis z Říma: „Mnohý domýšlel by se snad, že pro testantismus, jenž se smi svobodně hlásati, právě za nynějších poměrů má naději, aby zapnstil mezi umírněnými Vlachy pevné kořeny. Avšak torna neni tak. Y sídle papežův nalézá se sice nyní patnácte protestantských kostelů a činí se mocné — dílem počestné, dilem, pravím to s politováním. i nepoctivé pokusy, aby chudí a potřební byli do nich přilákáni ; avšak Vlachové nestanen se nikdy většinon protestanty a kdož mysli opak toho, dokazuji pouze, že Itálii a Italy velmi špatné znají. Buď vira plná, neb žádná, katolicismus neb rationalismns — tot jediná alternativa n Vlachů. Přestane-li býti jednon Italie katolickou — а к tomato elli přibližuje se mocnými kročeji — stane se rationa- listickou. Pravfm-li tedy, že se protestanté chápají nepoctivých prostředků, aby své kostely naplnili, nechci tim říci, že mají při tom špatný úmysl, ačkoliv sahají mnohdy к prostředkům, jež by při katolících ostře odsoudili.* Po té uvádí dopisovatel několik příkladů pro své tvrzeni. Mezi jiným liči známého odpadlíka Campella a dodává : „Katolická Cír­ kev může býti ráda, že se ho zbavila.* — Palác Corsini se svoji známon obrazárnou a knihovnou a největší sbírkon oeelorytin v Itálii přešel za 2 a půl mill, v majetek města Říma, jež v bndově té nmlstí akademii věd. V paláci tom zemřela svého ěasn královna Kristina švédská

Denní zprávy pražské.

ľ'r-aanol©. Demonstrace pařížské donutily vláda konečně к toma, aby se postarala také o bídu trpici dělnictvo. „Repnbl. franc.* vyhradili chce ovšem republikánům monopoi v pečováni o dělníky a tvrdí, že se konser- vativní poslanec Bandry d’Asson svým návrhem pletl do věci, do kterýchž mn nic neni. Zároveň přimlouvá se zmíněný list, aby m nici- pálnl rada co nejdřlvéjši objednávkou nábytku pro radnici poskytla dělníkům práci a tim pomoc. I na venkově povstávají hlasy, aby zřízeny byly státní dílny. Učinl-li tak vláda, nepokoji oviem pro ten okamžik netrpělivé dělnictvo, avšak poškodí tlm opětné beztoho ai hrůza zubožené finance a postaví se jednon nohon na most, jeni vede přímo к socialismi. „Temps* spatřuje v optimizmu lidu, jeni očekává všecko jedině od státu, základ vši nonze v dělnických třídách. Právem domýšlí ae však „Figaro,* ie skutečným základním slam jest mnterinlismns, jeji veškeři nepřátelé náboženské idey jii po celé čtvrtletí systnmaticky podporovali n roiii- řovali. Přlvrtenei komíny znannmenivpji a velkou radosti alnvnoati, které ae odbývaly » bránicami v Itálii n v Americe, vn výroční den vzniku komuny n bledl nčiniti vládu pro její přehnaná opatřeni bezpečnosti a sondy pro jich drakonické rozsudky, směšnými. Kdo zná Paří- lany, vt, ie abraů tato velice nebezpečna jeat.

Anglie. Anglický parlament, odkáanv návrh lákonn e bankrotářích svolenému obchodnímu výboru, odročil ae, a sine sněmovna dolní do 29. břetnn, sněmovna horal do S. dubna. Známému neznaboha Bradlnnghovi n jeho iton- pencům illbená směna parlamentární přluk* < у pouhé ujištěni nebyla před Yelibonocnmi pre. jednána a po opětném labtjenl parlamenta aubade baď vůbec na denní pořádek uvedena, aneb po krátké debatě odročena, jelikoi ae proti tonu i v anglickém lidu ozývají stále větší • větší stížnosti. Přikládá katolíkův následuji akor« veikeré protestantské sekty a sbírají po celém spojeném království podpisy pro petici, již p0. dají parlamentu a v niž jej žádají, nby takovog bann, jakon by bylo zraženi phiaby, od zeaé < odvrátil. Povedlo-li se Brudlaoghovi, že svými demonstracemi, jichž se súčaztnili větiinon ri. dikalové z cizicb zemi, pohnal vláda ka alibi. j dlužno tim více donfati, že prosba milionů do- ; mácích obyvatelů pohne předseda ministerství, aby onen slib svůj zrušil. — Co se týče posledního dynamitového atentáto, kolnje správa, že chef londýnské policie obdržel na čtyry dny před vý- bnohem anonymní list, v němž ma zamýšlený atentát byl oznámen s tlm dodatkem, ie účel ,eho jest, vyhodili celou vládni bndova do povětří.

Lista toma nebyla však, jako vůbec všem anonymním toho drahn projevům, jicbš dochází denně na sta, přiložena vira a odložen byl stranou. — „Saint James Gazette* oznamnje: Poslanec za Helston, Anbyn dostal anonymní výstraha, nby nepřicházel do dolní sněmovny až bnde opět zahájena, poněvadž rota vrahů irskýeh , est odhodlána vyboditi budovo parlamentární do povětří. Husito. Během tohoto týdne bylo zatčeno 200 osob, mezi nimiž mnoho železničních úředníků a chovanců vojenských ikol. Úřady nařídily, aby všichni Ylachové bez práee na Rasi se zdržující byly vypovězeni. — „Neue Fr. Pr.“ dovídá se, že otráveni Gorčakova přece ; est zjištěno. Yedle otráveni fosforem pozorováno otráveni morfiem či opiem a nemohlo se stiti náhodon. Dle tobe stal se Gorčakov oběti zlo- činn. Gorčakov sám prý věděl o svém otrávení I a nechtěl, aby za jeho života po původci bylo I pátráno. 1 Tureolto. Ze Skadrn se oznamuje, Я že albánští kmenové Šala a Šoii protivojl se V zákazu, kterým se jim zapovídá návštěva bazarů 1 ve Skadrn, Ipeka a Gasini. Jini kmenové Dio- I vagai, Pianti a Ghiri vyslovili pod jistými pod- 1 mfnkami na dožádáni guvernéra Abdi paši svon m ochota, že premiavi kmeny Šala a Šoii, abý W byli vydáni původci útokn na skaderskon po- ■ sádka. Posad však nedošly bližší zprávy o vý- I •ledkn vyjednávání. I

Y Prue, dne 22. břesna.

* Výkaz příspěvků na Ústřední Matici školskou. Přenos posledního výkazu 250.483 zl. 33 kr. Nových ablrek 2.471 «L 60 kr. Úhrnem 252.954 al. 93 kr. Yydánl i« 28. února t. r. 92 416 zl. 90 kr. Zbývá 160.538 zl. 3 kr. V Praze, 18 března 1883. Adoli B. Stýblo, pokladník „Ústřední Matire ikolaké.“ * Elektrické osvětlení v Praze. Měat- ská rada pražská požádala inženýra p. Křižíka, aby o slavnosti svatojanské osvětlil zase elektricky staroměstské náměstí. Pan Křižík přislíbil, že vyhov! městské radě a zřidl kromě 6 elektrických lamp, jimiž osvětlováno bylo náměstí po 14 dni na zkonškn, ještě dva reflektory na balkonu staroměstské radnice, čímž bnde Týnský chrám magicky osvětlen * К pojmenování nlie. Beseda „Čela- kovský* v Praze požádala městskon rada pripíšem, aby některá ulice v Praze dostala jméno Čelakovskéhe a poukázala zejmena na alici Mystikovou, kdež na domě nalézá se pamětní deska Čelakovského. Městská rada usnesla se, ie jména nlic nemají se vice miniti; besedě „če- lakovský* dá se vyjádřeni, že jakmile bode v Praze zřízena nová alice, vyhoví se přáni tomato.

* Prognose povětrnosti. S dovolením vysokého с. к ministerstvu orby započne ie v běžícím roka jii 1. dnbnsm s vydáváním telegrafických zpráv o povětrnosti. — Předplatné obnáší měsíčně 9 zl. 60 kr. (za měsíce a 30 dny) a 9 zl. 92 kr. (za měsíce s 31 dny). — Každý z pp. předplatitelů obdrž! denně telegram, obyčejně o 3. hodině odpoledni, jeni asi 20 slovy mimo krátké popsáni poměrů povětrných v Evropě přináší prognosu, jakou ve příštích 24 hodinách povétrnost lze očekávat!. — Veikeré poptávky a předplatné zasýiajl ae na „Section für Wettertelegrafie, Wien I. Universitätsplatz Nr. 2.* * K splachovací soustavě. Zdravotní rada pražská nanesla se větiinon hlasů odporn- čiti městské radě zavedeni splachovací sonatavý při kanalisnci. Mdr. Frant. Ratzenbeck, zástnpce společnosti fysiokratické, ve zdravotní radě od- porniovnl pneumatickou (viduchotlačnon) aon- itavn a tyto dny podala fysiokratická společnost městské radě premomeria v té příčině, ve které odůvodňuje výhody soustavy pneamatinké a apo- sorňnje na nedoatatky sonstavy splachovací. Za to« příčinou nsneieno, ie má se avolati zvláštní schise městiké rady, kn které bade tèi posvánn zdravotní rada, nby otisku tato náležitě nváiiti и mohla.

* Regat« o sv. Janě Český veslařský klub „Regata* nabídl ae městské radě uspořádali o slavnosti svatojanské nn Vltavě vnlikoln- poa regata, jelikoi ale prostředky ipolkn к tom« nedostačuji, tázal se městské rady, adai by nabyla ochotna, přispěli к této oslavě. Městská rada odkátala iádost tato к podáni dobrosdánl slavnostní komisi * Dláždění nlic v Praze. Leus dlái- děna bode v Prase Yojtěiski alice n také Karlův most bnde snová předliiděn n sice had* na Karlova mosta к návrh* hospodářského