ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 39e91d50-75a3-11dc-9707-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 23, person 117, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
tonu zodt pěititog satila
3 masthead
V Praze, ve čtvrtek 14. května 1908.
Praha
4 masthead
l ooteode zled nuno Honí an eee
5 masthead
da as okal
6 masthead
Číslo 133.
7 article
Va rauní a odpol. llsty předl plkeí ae v Praze v admlalstraei mřsíe na čtvrt leta.. . . 6 K —h s dvojí čon3 K 50 na měsíe na čtnt l4s . . . . 7 K 60 ve Slialkách: na měsís . . . . . . 2 K B0 k Pošteut na měsic . . . . . . na čtvrt lota . . . . 9 K 60 h s drejí zásilken. na maěsie. . . . . . n čtvrt ta .. . . n1 K c0a
Virginie Praha
8 article Rozhodnuto!
Rozhodnuto! Dopadlo to ve Vídni pobříchu tak ža- lostně, jak jsme předvídali: Již v úterý dopoledne nejsilnější klub český, čítající 28 členů, rozhodl se téměř jednomyslně, — (až na tři hlasy prof. Velicha, Bukvaje a dra. Zahradníka) hlasovati pro vládní předlohu o zvýšení odvodu zeměbranců. — O několik hodin později byl klub národních ka- tolíků, čítající 17 členů, s poradou svou brzy hotov: usnesl se rovněž závazně hlaso- vati pro předlohu vládní. Tím měla vláda již většinu poselstva Národního klubu pro sebe získánu. Zbýval ještě klub český, zále- žející z Mladočechů a Staročechů o síle 21 hlasů. V tom bylo větších rozpaků a zá- pasů. Debata trvala dopoledne i odpoledne a řada řečníků mluvila rozhodně oposičně. Nicméně posléze i tu většina vyslovila se pro vládní předlohu. — Když se potom k večeru sestoupily všechny tyto naše strany ve společný Národní klub, bylo tedy vlastně již vše rozhodnuto. Parlamentní komise do- poručovala »zachrániti situaci« z těchto dů- vodů: Vláda prý se zaručila, že u vyšší ch soudů a úřadů bude rovnoprávnost ja- zyka českého s němčinou — z achována; že prý nutno situaci, čili vládu Beckovu držet, aby české poselstvo mělo skrze české ministry vliv na obsah Beckem chysta- ného jazykového zákona; že češt poslanci odjakživa v otázkách vojen ských hlasovávali pro předlohy vládní. tak že i z obstrukce vyloučili zákon o od- vodu; konečně, že prý je k zákonu o zvý- šení odvodu pro zemskou obranu nerozlučně připojena ještě předloha o podpoře rodin reservistů po čas jich cvičení, tak že by zamítnutím oné padla i tato. —
profesor Velich Bukvaj Zahradník Beckův Vídeň klub národní kotolík společný národní klub
9 article
Schůzi Národního klubu obcovali ovšem oba čeští ministři, Excellence Fiedler Prášek; nuže těch se dle referátu »Unione dr. Vlad. Srb tázal po obsahu onoh chystaného jazykověho zákona jejž dle zpráv vídeňských listů německý mi nistr Prade již zvěděl prvé, než se uvolil přijati znovu ministerstvo. Tomu od- poroval však ministr Prášek, řka, že pry dosud nikdo, ani ministři krajan nemají o ustanoveních Beckova jazykového zákona vědomost. — Potom jménem národních katolíků p. dr Hruban důtklivě všem kladl na srdce, aby plnili usnešení klubu nechť dopadne jakko- livěk. — Později teprve se dostavivši dr. Kramář odtušil, že přes své zvláštní stane- visko v otázce jazykové a přes sv obavy, jež chová o politické si tuaci, podrobí se usnesení klubu a bude blasovati pro pilnost. Vývody jeho resumuje zpravodaj »Union- takto: »Nynější doba není přihodna k vy volání krise. Nebylo by moudré rozbíti si tuaci již nyní při prvém čtení předlohy kdy neznáme obsahu jazykovéh zákona Beckova. On (dr. Kramář) prý jest přesvědčen, že osnova nevyhoví ani na šim ani německým (?) přáním, avšak možno prý doufat, že bude jazykový zákon Becků tak uzpůsoben, že vzejdou nám Čechům z něho některé podstatné prospěchy — oprot
Fiedler Prášek doktor Vlad Srb Prášek Beckův Hruban Kramář Beck Čecho
10 article
škodlivým stránkám jeho však zajisté češt poslanci vynaloží vše, aby je vymýtili. Situaci nesluší nyní už proto rozbíjet, poněvadž mladočeští poslanci ve vojen- ských otázkách nechtějí způsobovat vládě žádných obtíží a poněvadž byly z a to poslancům dany garancie, že v praxi jazykové nenastane při vyšších in stancích v Čechách žádne změny k ho- šímu a nebude učiněno žádné opatření. které by rozhodnutí místopředsedy Rinesche rušilo.« — Názorům těmto dosti od porováno, avšak když došlo ke hlaso vání, tu za přítomnosti 53 (ze 66) členů Národního klubu 46 jich hlaso- valo pro a pouze 7 proti pilnosti vládn předlohy zeměbranecké. V této nové opo siční sedmičce byli 4 Mladočeší (poslane Čech, Černohorský, Fořt a Kaftan), 2 Staro češi (Neumann a Srb) a jeden agrárník (Velich). — Tak věděl v úterý večer baron Beck že může se pro zejtřek spolehnout na 4e hlasův českých poslancův (ze 107) tak bez pečně, jako na 60 hlasův kola polského Avšak ohledně Němcův podobné jistoty dosud neměl. Zejména Němci z Čech sekundováni štvavým německým tiskem s »Neue Freie Presse« v čele, volili v roz- hodné chvíli zcela jinou taktiku. Strhli pe- kelný povyk o dravém prý zrovna počešťo- vání veškerých státních úřadů v Čechách, od vrchního zemského soudu až do té pošty a hrozili Beckovi odemstou při dnešním hlasování. Následek toho byl, že v úterý dne 12. května, zatím co naši agrárníci a kleri- kálové šmahem již přinášeli Beckovi obět své důvěry a oddanosti, němečtí pře dáci zhurta a nelítostně oblehali minister ského předsedu drzými postuláty svého chauvinismu na úkor rovného práva národa našeho, až z něho také vyhrdlili tyto vymoženosti, jež honosivě dnešní »Bohemie oznamuje všemu »Deutschböhmen«, netajíc zásluh, jakých si při tom dobyl novopečený německý ministr krajan Prade svým »zakro čením«.
Fořt Kaftan Neumann Srb Velich Beck Němcův Němec Čechy Černohorský český poslancův Bohemia Neue Frei Presse
11 article
O sobně, prý se předákům Němcův č ských min. předs. bar. Beck zaručil, že při pošt ředitelství v Praze a vůbec v poštovní správě podrží s amopanství vnitřní úřadn němčina. To jest, že čeština bude z vnitřní poštovní agendy úřadní vypuzena jako pra- šivá ovce. Ministr obchodu, Čech dr Fiedler, že nebude smět se do pošto- vnictví na dále ani míchat, nýbrž ve všech poštovnictví se týkají- cích záležitostech že smí zcela neodvisle od ministra obehod a všemohoucně nařízovat a poroučet jediný generální poštovní ředitel Ně- mec Wagner z Jaureggu, »což úplně stačí, aby byla pošta znovu vyproštěnaze sporu národního«. Záležíť prý i vojenské správě na tom, aby poštovnictví zůstalo německým a bylo ušetřeno nájezdů českých. — Co se pak soudnictví týče, bylo dle »Bohemie německým poslancům z Čech dáno vládou ujištění, že ryt. Wessely znovu se vrátí na své místo, aby opět tak úřadoval jako před svou karlovarskou léčbou! Německým soudcům, kteří se zprotivili výměrům místo
Němcův Beck Čo Fiedler Wagner Wessel Praha Čechy
12 article
předsedy Rinesche a jednali v duchu pana Wesselého, ničeho prý se proto ne- stane, jelikož se uznává, že měl by rytíř Wessely právo postupovati směrem vý měrům vicepresidenta Rinesche protivným To vše sděleno ve vší formě dnes 13 května ve schůzi německých poslanců z Čech. jakož i výboru devíti všech německých stran. Dále to už věru nešlo. Více bar. Beck přece již Němcům zdejším na útraty naše ani zaslíbiti nemohl. A proto jistě očekával, že až na několik německých radikálů všechno Němectvo v parlamentě zvedne dnes vděčně rukou svých pro něho a dopomůže mu opět ke slavnému, imposantnímu vítězství »ve věci vojenské«. Leč nastojte toho německého vděku Právě ti milci jeho, právě ti obročím vládni přízně až do přesycení krmení a zasypávaní Bumbrlíci jej v rozhodné chvíli nechali zrádně na holičkách: Vzdálili se pře jmenovitým hlasováním ze sně- movny, tak že scházelo v ní v kritické chvíli piné sto poslanců. Zejména ně- mečtí poslanci z Čech odešli demon- strativně před hlasováním do jednoho. — To měl baron Beck z toho, že jim při volební opravě tak naštědřil mandátů nad právo a slušnost na újmu národa našeho.
Wesselý Wessel Rinesch Beck Němec Čechy
13 article
Čtyřicetšest českých dobrákü- poslanců v nevyléčitelné důvěřivosti obětuje svou popularitu vládě, která tak okalě straní Němcům, ale tito ji opouštějí a zra zují, poněvadž jest jim to vše pořád ještě málo. S bídou nejkrajnější unikla vláda Beckova, v níž maji Němci svých pět parlamentních ministrů, porážce zdrcující. Ve sněmovně bylo všeho všudy 416 poslanců. Dvoutřetinová většina, již po- třebovala vláda ke svému vítězství, obnášela tedy 278 hlasův. Nuž a jak dopadlo jmenovité hla- sování? Proti vládě hlasovalo 136 poslancův, pro vládu však pouze- 280!! Jen o dva hlasy nad nejnutnějš krajní míru dosáhla po takové dlouhé na- maze pro svou předlohu vojenskou ! Jen pět hlasů scházelo oposici a vláda by byla po- ražena. Toliko čeští Doufalové a Netroufalci ji opět zachránili v blahové naději, že jejich dva ministři budou míti tolik vlivu a moci aby vítězně překonali vliv a moc osmi mi nistrů Němců v kabinetě Beekově a učini nám z této vlády patronku, záštitu a haji telku našich spravedlivých tužeb, práv a zájmů životních !l Neznamenali a nepostihli, bohužel, v čas přes všechna znamení vůkol a přes všechny mluvící skutky, kterak hrozí nám práve opáčný spád věcí: kterak tento systém Beckův v ni-čem se pod statně neliší od zavile nepřátel ského systému Körbrova, jak hodinu po osudném hlasování svém vycítii zajisté pánové dr. Kramář a Udrža sami z odpovědi, jakou jim na jich úzkostný dotaz dal dnes porážkou rozmrzelý — Němec baron Beck... Logický by dnešní den měl býti — koncem »positivní politiky« — napalených oportunistův
Němec Beckův doktor Kramář Udrža Beck
14 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 65.) Ve Vídni, 13. května. (Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.) Poslanecká sněmovna uznal pilnost návrhu hr. Kolowrata. Byl to však dvoutřetinová většina velmi velmi ne- bohá, chudičká a skrovničká, která vypadala jako žebračka proti hrdými a pyšným většinám daleko přesahujícím dvě třetiny sněmovny, kte rými uznána byla pilnost volební reformy a pil- nost rakousko-uherského vyrovnání. Dnes hla- sovalo totiž pro pilnost pouze 280 poslanců. proti ní 136 poslanců. Celkem hlasovalo tedy 416 poslanců. Chybělo zrovna 100 poslanců. Třetina ze 416 činí 1387/2, dvě třetiny jest 2771/2 — byla tedy pro pilnost návrhu hr. Kolo- wrata většina dvoutřetinová, pouze 23/2 hlasy přesahující minímum předepsané většiny kvali fikované. Zaražen a rudý v obličej vyslechl bar. Beck tento málo skvělý vý- slodek hlasování, jež se konalo podle návrhu posl. Němce dle jmen. Minulo celkem klidně došlo jen k několika veselým episodám. Kdyz ministr obchodu dr. Fiedler ozval se českým „ano“, voláno naň s německé strany: „Aha To jest úřadní řeč ministerstva obchodu!“ Po- slanec dr. Heilinger, jsa vyvolán, odvětil „Hier!“ Posl. Lisý odvětil: „Ať hlasuje— Zeme netz!“ — poručík terezínský, o kterém mluvi včera posl. Klofáč, o němž mluvil ministr země- brany šl. Georgi, o kterém mluvili potom také dnes ještě jednou posl. Klofáč a také dr. Kra- mář. Zapisovatel dr. Weidenhofer, nevěda, že president neblasuje, četl také jeho jméno. Kře- stanští sociálové křičeli naň: „Hlasujte tedy!“ — což ovšem president odepřel. Veliký byl počet poslanců všech skupin kteří odesli před hlasováním úmyslně a z dů- vodů politických. Největši počet absen cí dlužno konstatovati u Němeů.
Kolovrat Beck Němec doktor Fiedler Aho Heilinger Hier Posl Lisá Klofáč George Weidenhofer Vídeň Kře poslanecký sněmovna
15 article
Bar. Beck pořád je hýčká, vymahá pro n ústupky, podporuje a zastává je u poslanců jiných stran, zejména českých a přece, když jde o věci důležité, ba nejdůleži tější, nechávají ho Němei na holičkách; dnes opustili ho stejně, jako to učinili, když se hlaso- velo o pilnosti rakousko-uherského vy rcvnáni. Pan baron Beck si uvykl do- nucovati ministry české, by mu vy mohli hlasy poslanců českých pr vládní předlohy. K tomu jest jako před- sedá parlamentního ministerstva zajisté opráv něn, ale chef vlády jest z téhož důvodu po vinen žádati totéž, co vymáhá od po- slanců a ministrů českých, také od Němeů. Sedí-li jako zástupcové německých stran a po- slanců pět parlamentních ministrů Němců za sněmovny poslanecké v kabinetě, jest bar. Beek politicky povinen žádati od těchto svých mini strů, aby buď přivedli ke hlasování o vládnícl předlohách všechny hlasy německých stran, jež ve vládě zastupují, nebo aby šli svojí cestou jak poslanci, tak jejich ministři. Dle toho však, jak jedná bar. Beck vůči ministrům českýma jak vůči německým, ukazuje se také tu nestejný loket, jakým se měří na straně jedné Čechům a na straně druhé Němcům. Pan Peschka zůsta klidně ministrem, když jeho vlastní přívržene z německo-agrární strany odepřeli svůj sou V drobném prodejí: ranní čísle o sobě . . . za 8h odpoledni . . . . . za 2 h Ve flislkách na venkově ranní čislo. . . . . . . . 10 h odpolodní . . . . . . . . 4k Inserátv plati se hotově napřei. Přodplacení a Inserty přijímá admini- strace v Marlanské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redakce Uskárna a ezpedice „Károdnich Listů“. Rukoplay se nevraeoji.
Beck Němec Čecho Peschek Marlanský ulice
16 article
hlas pilnosti rakousko-uherského vyrovnání, klidně zůstanou na lavici ministerské dr. Eben- hoch, dr. Gessmann, Prade, dr. M ar- chet a dr. Derschatta, jakkoli ze všech skupin německých, které representují tito čle- nevé kabinetu, velmi mnoho poslanců odepřel konati nejprostší důsledky svého přivrženectví ke vládnímu táboru. Ukázalo se, že bar. Beck také dnes spoléhal mnoho na svoje štěstí a že nejen počítána, ný- brž pevně očekávána byla vládou ni- jisto většina mnohem imposant- nější, nežli jaká se ukázala ve skutečnosti. Cetní poslanci čeští, nechtějíce hlasovati proti pilnosti, rozhodli se hlasování se nezúčastniti. Byli to zejména poslanci dr. Fořt, profesor Hráský, inž. Kaftan, inž. Neumann, prof. dr. Velich, byli to však také poslanei dr. Bulín a Smrček a byl to také konečné prof. Drtina. Praskrovná většina, které dosáhl bar. Beck při své předloze vojenské, jest pro něho důtklivým mementem, aby zastavi palitiku, která české poslance vypuzuje z zasedací síně, hlasuje-li se tam o tak zvaných státních nezbytnostech. Ve sněmovně byl veliký šum, když z pre- sidia, kde se počítaly hlasy, sděleno, že dvou- třetinová většina jest velice na vahách a vý- sledek celého hlasování pro vládu nejistý. Ve skutečnosti zachránili kabinet bar. Becka po- slední pismeny abecedy. Bylo již sděleno, že hlasování se nezúčastnilo právě 100 poslanců. Odečte-li se 5 mandátů uprázdněných a před- seda, který nehlasuje, zbývá 94 poslanců ne- hlasujících. Konstatujeme prostě, že nehlasovalo 21 Slovinců a Chorvatů, že nehlasovalo 18 Če- chů (Bergmann, Buřival, prof. Drtina, dr. Bulín, dr. Srb, prof. Hráský, inž. Neumann, inž. dr.
doktor Eben Gessmann Prade Derschatt Beck Fořt Hráská Ing Kaftan Neumann profesor Velich Bulín Drtina Chorvat Bergmann Buřival Srb M ar
17 article
Kaftan, prof. Smrček, dr. Fořt, Slaněk, dr. Holí, Náprstek, Záruba, Švejk, Myslivec, hr. Stérn- berg a prof. Velich). 7 sociálních demokratůa velice četní Němci, mezi nimi dr. Funke, bar. d Elvert, dr. Pergelt, prof. Bachmann, dr. Urban a kn. Auersberg. Zajímavo bylo, že před hlaso- váním prohlásili K. H. Wolf a dr. Nielsche cel vládě, zejména pak ministrovi obchodu, nedo- věru a že němečtí radikálové hlasovali přinho proti pilnosti návrhu Kolowratovu, němočtí agrárníci pro pilnost a němečtí pokrokovci vyšli. Staroruská skupina hlasovala celá pro vládu, ostatní Rusové proti ní. Podotčeno budiž, že čtyři členové, kteří včera ve svých klubech hla- sovali proti vládě, poslanci: Čech, Černohorský, Bukvaj a Zahradník, hlasovali dnes pro pilnost návrhu hr. Kolowrata, podrobivše se usnesení ro „Národního klubu“. Když prosident dr. Weiskírchner vyhlásil výsledek hlasování, nastal ve sněmovně nevyliči- telný rozruch, který byl ještě stupňován aférou poručíka Semenetze. Tento důstoiník opovážil se v Terezíně vystoupiti v roli otrapy a prodlou- žiti si prsty. Představil se publiku svému, ve- směs důstojníkům, slovy, že nemusí ří- kati, kdo je, že stačí, je-li dlouhoprstým, by se poznalo, že je Čech. Potom tento důstojník zpí- val kuplet, ve klerém se tropí posměch z Čechů a Židů. Důstojníci, až po generály nahoru, mu tleskali. Ministr zeměbrany měl pro toto jednání pouze slova velice mir- ná. Podmaršálek Georgi oznámil sněmovně, že poručík Semenetz byl pokárán a že se mu dalo na srozuměnou, aby příště podobných věcí nechal. Poslanci čeští právem čekali, že ministr počinání, celý český národ hanobící,
Kaftan profesor smrček doktor Fořt Slaněk Holý Náprstek Záruba Švejk Velich Němec Funke Elvert Pergelt Bachmann Urban Wolf Nielsch Kolovratův Rus Čo Černohorský Bukvaj Zahradník Kolovrat Weiskírchner Semenetz Čecho Žid George Terezín Čechy národní klub
18 title
FEUILLETON.
19 article
lnrie nsj V Praze, dne 13. května. (Caribrod—Mustaffa-Paša.) Celn zřízenci vešli ještě do restauračního vozu, aby pro tu debu, kdy vlak pojede územím bulhar ským, z moci své úřadní plombamí opatřili zá seby cizího vína, jimž je vůz na cestu vybaven — vykonavše skutek ten bohulibý, sešli opě na perron, bulharský průvodčí vlaku vystřída pobratimského, srpského předchůdce, muž v čer né beranici zazvoní, vlak se hne, rozjede se znovu rachotí ku předu. Obrejlený spolucesto vatel z vedlejšího kupé přešlapuje v chodbičee cbrací v rukou listy červeného, dvacetistránko vého sešitku a tváře se při tom velmi starostlivě počíná se učiti „turecky snadno a rychle“ Po máhej Pánbůh! mo Trať, ustavičně stoupajíe, tvoří tu neustále okliky a zatáčky. Po obou stranách dál a dál táhnou se skalmaté lomy a prorvy, mezi nimi kmitají se údoli a řídkým stromovím zalesněné stráně. Jaro se jich zdánlivě p osud nedotkl svým omlazujícím dechem, smutně vypadají ty neživé a pusté kraje. A krajina za krajinou ubíhá olem — stále se měnicí a stále týž obra divokých, horských krajů.
Mustaffa Paša Praha
20 article
Projíždíme skalnatým průsmykem Drago- manským, za Slivnicí opouští vlak hory, kopee a skály a sjíždí v rozlehlou, širou rovinu sréde- ckou, v modravé dáli ohraničenou zasněženým obrysy hor balkánských., Vysoko nad jich vrcholy ční strmý, bílý majestátní Vitoš. Při křtění hory té stala se as nějaká chyba v matrice, říká se jí teď Vitoš rodu mužskél.3, i Vitoša, rodu ženského — račte si vybrat. A hle, zde již někdejší, teď na Sofi pokřtěn. Srědec. A nad střechami nových sofij- ských domů, srovnaných do přímočarých ulie vodle vysokých bání a věží kostelních již obje vují se i olověné kopule starých tureckých meši se štihlými, útlými věžičkami bizzarních mina- retů — památka z dob, kdy během půltisícilet úpěly kraje ty pode jhem tureckého panství.. Jedeme krajem, kde „šumí Marica okrya- vena . . .“ onnlo sbo
Marica
21 article
Poznovu stoupá trať, znovu přibližujem se kopcům a horám. Jen osaměle zabělá se ves- nička nějaká, stavení osamělé — zde někde umístiti na př. sklad pian či benátského skla, bylo by, myslím, spekulací úplně pochybenou. Pastvinami, rozložený mi na úbočích kopců, m hají se porůznu tmavé, pohyblivé tečky — stáda černých ovcí. Při nich objevují se ma- lebné postavy, bohatýrské typy přírody, v čer- ných, velkých beranicích a ve tmavých, plstěných pláštích, jichž tuhé, široké zá- hyby se při chůzi téměř nepohnou — móda. která jistě od pradávných let nedoznala tu nej- menší změny... Z těch samot, jež jsou celýmí jeho světem, zamává v pozdrav jedoucímu vlaku horal osamětý — vlak přeletěl a zahlédnete ještě, jak tmavý, tuhý plášť vrací se k odlouče- nému stádu. Někde dva, tři takové pláště vidět pospolu, časem zakmitne se si postava bohatýra, jenž, bohudík, nemusí chodit pěšky. Sedě n hrbetě trpělivého osla, ubírá se za stádem, dlou hých nohou div při tom nevláčeje po zemi. Na polích porůznu objevují se i postavy oráčů, všichni mají tytéž plstěné, tuhé, neohebné pláště a zvolna jdou za primitivním pluhem, d něhož zapřažen černý bůvol s rovnými, nazad položenými rohy, jenž mohutným, širokým če- lem vkládá se v těžké jho starodávního pluhu.
22 article
Již daleko jsme za Sofií a stále ještě za- sněžené, vysoko v oblacích se ztrácející obrysy majestátního Vitoše vypínají se na dálném obzo ru... a dál a dále táhne se mohutný, strmý v modravé dáli s mlhou splývající hřeben Bal kánu. Minuli jsme nejvyšší bod horské trati, sta- nici Vakarel, jsme na hranicích Východní Ru- melie a novými skalními soutěskami sjíždím ke stanici Ichtiman. Kmitnou se i zbytky starýeh opevnění — tudy císař Trajan přecházel se svým vojskem, když válčil s Dacií — ale při tem jsem ovšem nebyl. Neboť stala se ta udá- lost již před nějakou donou, a sice roku 101. po Kristu, takže vlastně již ani nejstarší lidé se na to nepamatují. Daleko táhnou se bukové a dubové lesy, již loňské, nahnědlé listí dosud neopadalo. Jedeme poděl břehů Marice a zase dále do hor. Rhodop- ské jsou to hory, romantické i malebnými po- hledy i tím, co roznesly o nich noviny celého světa. Poturčení obyvatelé těchto hor se zálibo pěstují zajímavý sport přepadávání vlaků. Zalo- žili si spolek, svépomocný podnik a nečekajíce ani potvrzení stanov, pustili se do díla. Přepa- dávali vlaky s toutéž vytrvalostí, jakou jiní z světili svůj život sportu jinéntu, sbírání poštov
Trajan Krist Marika Ichtiman Zala
23 article
ních známek či tramwavových lístků. Stalo se že některého z cestujících, k němuž přilnul obzvláštní náklonnosti, pozvali s sebou i dále do hor a tam se s ním srdečně a nenuceně ba- vili tak dlouho, pokud za ním — poste reslante — nebylo posláno náležité výkupné. Roku 189 při třech osobách cenili si to výkupné na 200.000 franků — zajímaví, podnikaví, snaživ Ze všech stanic a staniček, jímiž projíždimo zde v tom kraji zajímavém, nenáhle a téměř ne- pezorovaně vymizely dosavadní klobouky, če pice i beranice nádražních zřízenců — teď již skorom výhradně potkáváme se s fézy. Jedeme sice posud územím bulharským, ale již tratí, již vystavěla turecká vláda — přejeli jsme stanie Sarambej a dále již zcela orientálský Tatar Pasardžik. S herských svahů trať poznovu spou- ští se do nížin, rozložených na jejich úpatí, je- deme vinicemi, pastvinami a v polích, kde pě- stují rýži. Teď již fézy objevují se i na hlavách lidí v polích pracujících — u spřežení buvolo viděti jen muže, oblečené v nějaké cáry — ni kde při nich nevidět jediné ženy. I městečku nízkých, dřevěných a stářím zčernalých domků se kmitne po stráni, mezi nimi kopule nevelko mešity, štihlý minaret s ochozem pro muezina — jsme již mezi vyznavači islamu, mezi Mohame dány i — poturčenci.
Tatar Pasardžik
24 article
Při trati zamihne se stromek bíle kvetoue i jiné stromky, oděné již mladou, svěží zelen nového listí. Kraj stal se rovným a dalekým tam jiné skupení dřevěných domků a jako u nás v Čechách místy řada topolů a jinde nový mina- ret. Vysoko ve vzduchu krouží tmavý jakýs bod — po kořisti slídí to sup. A opět močálovita krajina s nepřehlednými hejny čápů vybíhá v prázdnou, rovnou step, a po daleké stepi čer nají se vyvýšené kopečky dávných, pradávnýeh kurhanů — mohyly, nakupené tu kdysi dávno za věků minulých. Vlak zarazí — stanice Sarambej, teď již několikátá z těch nízkých staničních budov, kde v průčelí vedle nápisu latinkou pro „Franky“ t. j. pro cizince skvěji se i podivuhodné turecké klikyháky — kozel aby jim rozumělI Je krásné jarní odpůldne — a hle, zde na té staničce již Orient. Dopíjíme v restauračním voze černou kávu, malebné a pestré skupiny lidí venku stojících zvědavě dívají se po oknecl vlaku. Vedle staniční budovy čeká primitivní
Franek Čechy Sarambej
25 article
lidě! starý kočár, na jehož kozliku sedí bosý, z ka bátu vysylečený kočí s fézem na hlavě, pobíhaj nosiči ve špinavých cárech s vyrudlými látkami stočenými kol pasu a ve špinavých fézech, kolen nichž jsou ovinuty neméně špinavé, strakaté šátky. Žebrák bůh vi jak starý, s řídkým bílým strniskem vousů kolem bronzové, do hněda opá- lené tváře, fez rovněž maje ovinutý špinavým šátkem, vláčí za sebou ohromný jakýsi uzel špi navých hadrů, Téžce plahočí se podél vozů, belhá se od okna k oknu, volnou rukou téměl země se dolýká a hned zas nese ji k ústům čelu — hle, vítá nás prvý turecký pozdrav. Bachratá stařena v kostymu, jejž snad an hadrem nazvati nelze, přišťárá se odjinud s tím též pozdravováním. Polonahé, vlasaté děti dotý kají se rukama úst a čela, stále cosi brebentí. domlouvá se stařík, domlouvá se babice a vše- chny ty ruce stále se mihají u země, u čela zase natahují se k nám — ach, netřeba an učit se „turecky snadno a rychle“. Není ture čtina tak těžká —: smluvíte se okamžitě, hned všemu porozumíte . . Odpolední slunce kloní se k západu, večen ulehá na stepní mohyly, pomalu se stmívá. Kam oko dohlédne, nikde nevidět světélka, nikde nej menší známky života. Jedeme těsně kolem jaké- hosi městečka — nikdo v něm nesvítí, nikde je- diné svítilny na ulici, nikde jediného osvětlenéh okna. Vlak staví poznovu, šero již úplné, jsme na stanici, ale jakoby ta stanice byla vymřelá a liduprázdná. Zakmitne se silhouetta tureckéhn vojáka, líně opřeného o pušku — nikde nie se neděje, nikdo nepřised, nikdo nevystupuje — konečně sebou vlak trhne, rozjede se, hlučí tma- vým krajem. Již setmělo se úplně — jakýsi ne- pokoj vkrádá se do duše: již na nejbližší stanie bude celní prohlidka turecká — kdo by se no ni netěšil?
Žebrák západ
26 article
Steward přináší naše pasy — v celém va- goně chystají se k těm slavnostním obřadům na turecké celnici, nakvap srovnávají se věci v zavazadlech. Je třeba, uschovati především knihy — Turecko bojí se tištěného slova — ani Baedecker oficiálně nemá přístupu do říše padi- šahovy. A knihy ostatní — čert jim věř! By- vají prostě zabaveny i fotografieké přistroje — kdo ví, k jakým třeba nekalým účelům by jieh cestující použili! Nejméně ovšem je radno, po chlubiti se zbraní — Turecko nemá rádo tako- vých nebezpečných hraček ,. Vlak dlouho píská, zastavuje. Jsme na sta- nici — ale dokola je tma. Jest v průčelí sta- niční budovy sice umístěna lucerna, ale nesvití. A nikde, ani na výhybkách kolejí, níjakých svě- tel. Jen dvě tři ruční svítilny blikají na perroně, to slavný úřad čeká na přijíždějící vlak. Průvodčí vlaku vyvolává jméno pohraniční stanice — „Mustaffa-Paša“, rozléhá se tichem jeho volání. Díváme se na muže s lucernami. Jsou to poddaní padišahovy, všichni mají na hlavách fézy. Jeden z mužů oděn je světlemodrým plá- štěm se šavlí po boku a s revolverem u pasu. Je to důstojník a za ním, opíraje se o hlaveň ručnice, ve tmavomodrém, beránkem podšitém kabátě s červeně lemovanou kápí přešlapuje za- mračený pěšák. Zašli do posledního vozu — ticho dokola.
Baedecker Paša Turecko
27 article
Mmuta za minutou míjí. Konečně jsou již v na- šem voze, slyšíme hovor v sousedním kupé — vstupují k nám. Důstojník s černým knirema s očima, jimiž by, myslím, dovedl provrtat hezky silnou fošnu, přiloží ruku k čelu, prohlédne pasy, turecky překládá naše nacionále úřadníku v ob- čunském šatě, ale rovněž ve fézu — obrací pasy tak i tak, okouní, přešlapuje, konečně prů- vodní listiny vraci. A oko jeho padne na čísla přečtěných časopisů, jež jsme si byli koupili ve vídeňském nádraží a jež teď povalovala se v síťce nad sedadly. „Co je to?“ ptá se francouzsky. „Noviny,“ odpovídáme tímtéž světovým jazy- kem. Čtvrt hodiny převaceli noviny v rukou, pyli jako děti: všechno chtěli vědět, všechno vidět. Prošťourali nejtajnější hlubiny zavazadel našli v měm kufříku několik půlarchů panensky neposkvrněného papíru, na poznámky. „Co je tohle?! — „C'est le papier“, vysvětluji ocholně nejčistší frančinou. Přešlapovali, zobraceli toi ono, zase vraceli se ku prázdným těm půl- archům, srdečně a důvěřivě hledíce mi při tom do očí — — rozumím: bakšiš, holoubkové! Nie nedostali. Bůh s nimi. Nějaké děvče odvedli do úřadovny. Svítílnu postavili na stůl, otevřenými dveřmi bylo viděti rozkládání rukama a rokování. Vlak čekal, ce- stující netrpělivě vyhlédali oknem. Konečně i dívku milostivě propustili — myslím, že si od- dochla. Shasli světlo, zavřeli dvéře — z tmavé, neosvětlené stanice vlak vyjel do ohvězdění B. K. noci ...
C ' est le papier