1
masthead
Ročník XXXXVIIL
5
masthead
V Praze, ve středu 13. května 1909.
Praha
7
masthead
ob džiehododo jožžsle
10
article
Na ranní a odpol. listy
přodplácí se
v Praze v administrnel
na měsie
na čtvrt leta . . . . S K —
s dvojí danáškeu
net
na měsl
na čtvt bta . . . . 7 K 50k
ve nlialkách: k so
ns něsſc .
Poštent
za měs
drr. . . .-
s dvojí zásilkeu
::ke
n řtvrt a n ks
Praha
11
article
Pohled ku Pešti.
Pohled ku Pešti.
Takřka bezprostředně po zájezdu něme
ekých knižat do Vídně oznamuje orgán za-
hraničného ministerstva, že německý vele-
vyslanec von Tschirsky se odebral včera na
několik dní do Pešti, kde hodlá učiniti ná-
vštěvu veškerým členům uherského mini-
stérstva, ježto dosud za svého pobytu v Ra
kousko Uhersku neměl vhodné chvíle před-
staviti se vládním kruhům uherským.
Nepochybíme asi, uvedemeli tuto ny-
nější návštěvu německého velevyslance iv
souvislost se vzpomenutým zájezdem knížat,
jemuž se čím dále připisuje tím vážnější po-
litický význam, čehož novým dokladem jsou
i hlasy petrohradských listů, včetné s tam-
ním polským »Krajem«, kteréž při tom
zvláště zdůrazňují středo-evropskou politiku
bálkánskou.
V Německu neušlo povšímnutí, že se
chovali v Uhrách ke zájezdu vídeňskému
nejen velmi zdrželivě, ale přímo odmitavě.
Tak napsal orgán Košutův »Budapest«, že
cíšařské jubileum ve Vídni se netýká Uher
a přítomnost předsedy ministerstva Wekerle,
že nemá státoprávního smyslu a jest pouze
výronem úety k osobě panovníkově, kterýž
jest spolu králem uherským Ba i orgán
někdejšího předsedy ministerstva hr. Tiszy,
»Az Újság« prohlásil: »Setkání německých
knižat má osvědčiti duševní jednotu němectví
Nám Maďarům neposkytuje tato jubilejní zá
ležitost nijakého podnětu k nějaké slavnosti.
Přítomnost uherského premiera jest pouze
věcí dvornosti.« Toto stanovisko maďarské
dotklo se ovšem nemile v Berlíně, takže
tamní list, o němž se ví, že jej čítá císař
Vílém, neubránil se následující charakteri-
stické poznámce: Maďaři a Čechové al ostatní
odpůrci němectví v Rakousku nedalisi
ovšem ujíti, dáli na jevo svou zřejmou ne-
chuť při této příležitosti.
Tschirsky
Košutův
Budapest
Újság
Maďar
Vílý
Čecho
Pešť
Vídeň
Německo
Uhry
Berlín
Rakousko
ministerstvo Wekerle
Tisza
12
article
Snad právě proto, že se chovaliv
Uhrách tak upjatě k německému osvědčen
sokdarity, byl předseda uherského minister
stva Wekerle německými knížaty okázale vy
znamenáván, císařem Vílémem v delším sly
šení přijat, a velikým počtem německých
řádů přímo zasypán.
Z toho jest více než zřejmo, že politice
německé na tom záleží, aby Maďaři udrženi
byli v dobré náladě.
Co za návštěvy Wekerlovy ve. Vídn
bylo navázáno, v tom asi bude se pokračo
vati za nynějšího několikadenního pobytu ně-
meckého velevyslance v Pešti. Majíť Maďař
pro výhodné postavení své nepopíratelný vy
znam pro další vývoj poměrů na Balkáně
Postavení toho jsou si Maďaři až přiliš dobře
vědomi, a proto každým dnem stoupají je
jich naděje, že nyní nadešel okamžik, kdy
mohou dosíci vrchole tužeb svých. Tak pravi
na příklad Košut předevčírem v Pečuchu
»Snahy strany neodvislosti musí se uskuteč
niti, jen že se při tom nesmí zbortiti to, co
trvá. Od té doby, co jsme u vládního vesla
stalo se mnoho, co vypadá jako sen. A budel
se takto pokračovati, bude snad skutečně
splněn sen Lájoše Košuta, přizpůsobený ny
nějším poměrům.« Dle slov bratra Košetova
provádí se přestavba, při čemž musí se opa-
trně uvažovati, která část staré, budovy se
má zbořiti a co nově přistaviti.
nl
Tyto růžové naděje ozývají se právě
v okamžiku, kdy se oznamuje, že počato
dílo, výtyčování dráhy sandžakem novopazar
Maďar
Košut
Lájoš Košut
Košetův
Uhry
Wekerlův
Pešť
Balkán
13
article
ským, kteréž jest vlastním zahájením nového
tempa ve středoevropské balkánské politice.
Všeobecně se uznává, že Německo se
o to postaralo, aby jednak Rusko bouřemi
kurdskými, jednak Anglie povstáním na hra
nicích afganských byly zaměstnány v Asii
nemohly důrazněji zasáhnouti do řešení ma-
kedonské otázky, tak že se politice trojspol
kové pokud možno takto uvolňují na Bal
káně ruce; stejně jest pak zaměstnána Francie
zmatky marockými.
Ale přes to vše upozorňují časopisy za
hraničné, že projekt drah v Turecku nepro-
vede se hladce. Tak napsalo petrohradské
»Nové Vremje«: Není pochybnosti, že stavba
se neobejde bez nepokojů mezi místním oby-
vatelstvem. (Zatím již se oznámilo ze So
luně, že inženýrům přiděleny k ochraně tř
škadrony turecké jízdy.)
Možno však předpověděti, že nepokoje
nezpůsobí Srbové, jimž jest dobře známo
že by tím politice středoevropské jen hnal
vodu na mlýn. Jest ještě jiný živel, obývajíc
tamní hornatinu, Albánci, kteří podali v po
sledních letech hojnost dokladů své neváza-
nosti — třeba jen si vzpomenouti na za-
vraždění dvou ruských konsulů, Ščerbiny
Rostkovského. Postaviti proti Slovanům bal
kánským ligu Albanců, Řeků a Rumunů
bylo vždy hlavním úkolem středoevropské
politiky. Nejdůležitější páka její nacházíse
nyní v Berlíně, což dokazuje již ta okolnost.
že sandžackou dráhu bude stavěti tatáž
berlínská banka, jež buduje i bagdadskou
dráhu. Proto dalo Turecko tak rychle kon-
cesi na stavbu její-
Ještě poučněji píše římský časopis
Srba
Albánec
Ščerbin Rostkovský
Slovan
Řek
Rumun
Německo
Rusko
Anglie
Asie
Bala
Francie
Turecko
Nová Vremj
Berlín
14
article
»L' Italia all' Estero«. Oceňuje stavbu se
stanoviska vojenského a dovolává se dřívější
své úvahy, dle níž stavbu bude podporovati
armáda 400 000 mužů, při čemž se nehledělo
k vážnějšímu nebezpečí místních nepokojů
Zatím jest postup na Soluň bez diploma-
tických a násilných překážek naprosto vy-
loučen. Nejen balkánské státy i jiné mocnosti
by se zúčastnily, takže by se neobešlo bez
evropského konfliktu. Není ani vyloučeno.
že budou státi si po boku Bulhaři a Turci
dosud sobě nepřátelští, a ti by sami stačili
Především jde o to, aby se na Balkáně
získala taková hospodářská a vojenská po-
sice, jež by připravila půdu novému berlín
skému kongresu. Ze všeho vysvítá, že jak
sandzackou tak příční drahou balkánskou se
hledí dosíci přihlížení planině Kosovu poli,
jehož držení jest z vojenského hlediska roz-
hodující. Bez dráhy sandžacké by planinu
tuto vojska balkánských států dříve dostihla,
aby se tomu předešlo, toť vlastní význam
této stavby. Situace jest pro budoucnost
velice znepokojivá. Italie musí bdítil
Je-li to pouhá náhoda, že tato italská
úvaha, opatřená přesnými výpočty ano
i mobilisačními podrobnostmi, jež mohly do-
dati pouze vojenští odborníci, vyšla právě
v nynější chvíli?
Je-li třeba ještě dále dokládati, jak
středoevropské politice na tom záležeti musí.
aby si zabezpečila Maďary, jejichž a spirace
balkánské jsou nejen z dějin uherských
známy ! Ovšem že se nekryjí přesně se zájmy
německými a tu jest právě třeba vzájem
ného jejich vymezení.
Maďarům sice poskytnuta byla v po
slední době volná ruka proti Chorvatům, ale
zdá se, že toho není dosti, že nároky jejich
jsou větší a upjatost jejich k zájezdu kníža
Bulhar
Maďar
Chorvat
Soluň
Turec
Balkán
Kosov
all ' Estera
15
article
německých ve Vídni počítá asi na více, než
r k
na pouhý morální účinek.
Neméně významno jest, že právě v po-
slední době octly se v oběhu zprávy o velko-
srbské propagandě v zemích okupovanýcha
zakročeno na př. v Baňaluce tak, jakoby
hrozily nepořádky, ba i tištěná provolán
toho smyslu rozšířena jako další doklad hro-
zících nepokojů. Mají tím býti snad i Ma-
ďaři poučení, že by selhati mohly jejich na-
děje, kdyby přízeň jejich k němectví chtěla
ochabnouti! Ovšem obyvatelstvo okupovaných
zemí má pro zprávy tyto jiný výklad, pova-
žujíc je za přípravy ke konečnému vyřízení
otázky okupační, pokud totiž dle berlínské
smlouvy okupace omezena jest na dobu, a
nastanou v Bosně a Hercegovině uklidněne
poměry. Zprávy, jež líčí sítuaci jako obro
ženou velkosrbskou propagandou, pokládaj
domorodci za prostředek, jímž se má pro
kázati potřeba přejíti od okupace k jinému —
přesnějšímu uspořádání, totiž annexi, jak j
tyto dny schvaloval i anglický »Daily Tele-
graph«.
I s tohoto stanoviska však by musil
se připraviti půda v Uhrách, jaké totiž po-
skytnouti postavení oněm zemím, hlede
k oběma polovinám soustátí ?
To vše jsou okolnosti, jež vrhají ne
jeden paprsek na nynější několikadenní poby
německého velevyslance ve vládních kruzích
maďarských.
Nám ovšem za rozháranosti české poli
tiky nezbývá, než zaznamenati pobyt ter
mezi zjevy výstražnými pro vývoj dalších
událostí
Vídeň
Ma
Boseň a Hercegovina
Uhry
Daily Tela
17
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 61.)
Ve Vídni, 12. května.
(Původní zpráva telef. »Nár. Listů«.)
Reinstalace Jindřicha Prada do úřadu ně
meckého ministrakrajana děje se v několika po-
kračováních. Minulý pátek přišel, neoficiálně na
lavici ministerskou, kterou zase opustil. Včera
byl přijat cisařem ve zvláštním slyšení, dnes
přišli k jeho poctě všichni členové kabinetu ve
fraku a baron Beck představil sněmovně pana
Prada, který jí už hodně dlouho náleží. Ti
však není ještě dovršeno opětné dosazení nového
starého ministra německého do dědictví po Pe
schkovi. V pátek bude pan Prade teprve panov
nikovi skládat přísahu. e
Sněmovna neposlouchala řeči, promluvené
o pilnosti návrhu hraběte Kolowrata, řeči, kter
vlastně již týkají se materie obou vládních předloh
jednak rozmnožení kontingentu nováčků země
braneckých, jednak státní podpory rodinám nuz
ných záložníků.
V parlamentě pozbývá zájmu věc rozhod
nutá. Nebyle zájmu pro záležitost, o Které se
vědělo několik dní již, že bar. Beck má proni
potřebnou dvoutřetinovou většinu sehnánů, za
jištěnu a zabezpečenu. Než nikoli o to jedná
se, má-li bar. Beck kvalifikovanou většinu, je
potřebuje, nikoli též o to, má-li ji s Čechy neb
bez Čechů, nýbrž o to, jak se Čech ov
k bar. Beckovi a k nynější vládn
soustavě vůbec stavl. Tu pak není roz-
hodujícím hlasování, jež se konati bude zejíra
a při kterém poslanci čeští z » Národního klubu«.
vyjma sedmi, položí své hlasy pro pilnost ná-
vrhu Kolowratova. Rozhodujícím momentem jes
nyní: chtějíli nebo nechtějí-li poslanci češll
tak zní terminus — »sitnaci držet«. Nebot
Jindřich Prado
Beck
Prado
Prade
Kolovrat
Čecho
Čo
Kolovratův
Vídeň
poslanecký sněmovna
e sněmovna
národní klub
18
article
o tom nemůže býti žádné pochybnosti, že ve
chvili, ve které by se jedna skupina českého
»Národního klubu« odhodlala zaujati stanovisko
rozhodně oposiční a nepokryté válečné, j e st
v rozvalinách nejenom »Nár odn
klub«, nýbrž také celý kabinet
koaliční soustava vládní, na které
jest vybudován. Jinými a stručnými slovy;
existence a trvání kabinetu bar
Becka závisí podstatně, ba lze říe
jedině od podpory poslanců českých.
Bez ní sřití se vládní soustava nynější
v nejbližší chvili. Jest to bolognská lahvička,
jejímž hrotem jest Národní klub. Takový jest
skutečný stav věci. Toho musí býti sobě vědomí
poslanci čeští při vymahání svých požadavkův
od vlády, toho musí býti sobě na straně druhé
vědom bar. Beck. Ministerský život jeho jest
spjst pupeční šnůrou s životem Národního klubu
a toto faktum, tušíme, dodává síly
poslancům českým, které by měl
využiti. Posice poslanců českých v nynějš
situaci není nevýhodnou, není slabou. Je jenom
třeba výhod těch náležitě užiti a z nich kořistiti
V tom právě spočívá rozumná, účelná, úspěšná
politika, těžiti z daných možností
Přiležitost jest poslancům českým tim příznivěj“
po té stránce, že přípravy pro o sno v
jazykověho zákona pro králov stv
české dozrávají. Poslanci čeští jsou po
vinni ve smyslu toho, co jsme pověděli a vylo-
žili, položiti na váhu celou svou posici.
Hlasování o pilnosti návrhu hr. Kolowrati
chtějí vykonati zejtra záhy po poledni, by mi
nistři, kteři jsou poslanci, mohlí odjeti odpo
ledním rychlikem na zahájení pražské výštavý
Beck
Kolowrat
národní odn klub
19
article
Z Vidně, 12. května: (K. k)
Mistopředseda ryt. Starzyňski zahájil schů
zi v 11.20 hol.
Přípisem min. předsedy sděluje se, že lajný rad
poslanec Prade byl jmenován ministrem a bar
Beck ho představuje.
Po doplňovacích volbách výborových čteny byly
došlé spisy, mezi nimiž byly dotazy poslanců
Jägra a sp. po rozdělení vlakových poší a počešťo-
vání poštovní služby a po nařízení vid. pošt. ředitel-
ství, dle něhož mají němečtí úřadníci vlakové pošty
z Vídně prokázati znalost češtiny: — Černoho
ského a sp. po zamítání českých podání libere
ckým magistrátem; — dra Sylvestra a sp. po
ústavním působení vlády na celkovou politiku moc-
nářství v Bosně a Hercegovině.
Sněmovna rokovala dál
o pilném návrhu Kolowralově. .
Mistopředseda
Prade
Jägr
Sylvestr
Vídeň
Boseň a Hercegovina
20
article
Posl. Freundlich vytýká vládním stranám, že z
první rok lidového parlamentu nevykonaly pro li
ničeho. Lid polřebuje zeela jiné předlchy, než je zvý-
šení braneckého kontingentu, tak zákon národnostní.
především však Marobní a invalidní pojštění. Je
nebezpečno posilovat armádu, neboť každý rakouský
národ pocítil ji už na vlaslním těle. Jeho strana.
která chce pravé lidové vojsko, bude hlasovali proli
pilnosti i proli zvýšení počlu nováčků. (Hlučná po-
chvala a pollesk sociálních dempkratů)
Posl. šl. Guggenberg myslí, že každý záslupee
lidu může : dobrým svědomím hlasovali pro rozmno-
žení nováčků, poněvadž je zároveň předpokladen
různých služebních úlev. Nesnáze dvoujeté vojenské
služby vězl v poměrech k Uhrám. Také křesťanšt
sociálově přejí si, by byla záhy zavedena.
Posl. Klofáč lituje, že tak důležitá předloha pro-
jednává se za obecně nelečnosti. Chce, aby parlamení
zasáhl konečně jako skutečný zástupce vůle lidu d
celého scuboru vojenských olázek. Rozl. odování
nejdůležitějších zájmech obyvatelstva nesmí se zů-
slavovati v delezaci jednollivým feúdálním členům
panské sněmovny. Pokud armádní správa heuzná, ž
požadavky lidu jsou naléhavě, není pro něho tak
žádné pilnosti v branecké předloze. Český poslanec
pamětlivý oli své a svého národa, nemůže a nesmí
povolit armádní správě ani jednoho muže. Také obě-
tování nemaďarských národů v Uhrách korunou
azmádní správou ve prospéch maďarisace, dikluje
řečníkovi stanovisko. Zástupce armády měl by ole
vřeně doznati, ce se vyjednává mezi korunou a Pešli
Strana řečníkova v poslední chvíli volá slovansko
poslance do semknutého šiku. Ať si vžpomenou
Posl
Freundlich
Klofáč
Uhry
Lido
panská sněmovna
21
article
V drobném poourii:
rnaní čísla o zobě . . .
. . . . za z
oupolednl
Ve ulislkách na venkors
10h
ranní čialo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserátv
plati se hotová sapřed.
Plečplarení a lnnerty přijímá zdnalsl-
strane v Marianské ulici č.z.
Tam nacházejí se též redakce
ulakirna n ezpodice „ Národnich Listi“
Rukopisy se novraceji.
Národnich
22
article
na významnou demonstraci německých spolkových
knížat a její výklad v celém německém tisku. Pro
politiku, jejíž protektorem je Berlín, nemůže žádný
poslanec vydávati v šanc krev svých synů. Náš stát
nebyl německým, není a také nebude. Ať česká de-
legace ještě dnes obrátí, ať dnešní den je první ranou.
zasazenou systému lži a podvodu. (Hlučná pochvala
mezi českými radikály.
Posl. dr. Weidenhofer soudí, že zlepšení země-
brany je nutné se zřetelem na náš poměr k Uhrám
abychom byli samostatnými také v příčině armády
kdyby mělo dojíti k rozluce.
Posl. Kuranda: Tedy jako armáda proti Uhrání
Posl. Weidenholer: Ne proti Uhrám, ale ovšem
případně také proti Uhrám. Jeho strana je rozladěna
a nespokojena se zřetelem na poměry v Čechách
a na klerikální výpady proti svobodě vyučování.
Bude zatím hlasovati pro to, aby předloha byla při-
kázána výboru. Stanovisko její k meritu bude záviseli
od dalšího rozvoje poměrů ve směru jazykovém, ná-
rodním a svobodomyslném. (Hlučná pochvala v li-
dové straně německé.)
Posl. dr. Liebermann prohlašuje, že zvýšení po-
čtu nováčků pro zeměbranu jest jednostranným za-
lížením Rakouska. Veškeré obyvatelstvo považuje
předlohu za provokaci. Parlament byl dosud jen
hlasovacím strojem pro státní nezbytnosti, avšakk na
splnění nezbytnosti lidových se nepomýšli. Pravý
zástupce lidu musí vládě zkrátka říci, že nesmí býti
povolen ani jediný nováček, pokud vojsko nebude
reformováno ve hlavě i v údech a pokud nebude
proměněno v pravé demokratické vojsko lidové.
Posl
doktor
Weidenhofer
Liebermann
Berlín
český jítlegace
Uhry
Čechy
Rakousko
23
article
Parlament, do něhož Halič skládala svou naději.
slal se pouhým nástrojem v rukou vlády. Polští so-
ciální demokraté postaví se tak příkře proti státním
nezbylnostem, jak chová se vláda k haličským ste-
skům. (Hlučná pochvala mezi sociálními demokraty.)
Posl. Kadlčák mluvil o nezbytné nutnosti snížiti
službu na dvě léla, o změně ustanovení branného
zákona, o zprošťování živitelů rodin vojenské povin-
nosti. Předloha o poskytování náhrad rodinám zálož-
níků musí se co nejdříve státi zákonem a ústupky
musí sabati co nejdále. Řečník vytýká, že v generalitě
je zastoupeno málo Slovanů. V otázce vojenských
dodávek žádá za zrušení meziobchodu a za přímý
odběr od zemědělců a výrobců
Rokování přerušuje s
Posl. dr. Sommer naléhal v dolazu k před-
sedovi na předložení osnovy o reformě domovní daně.
Předseda odpovídá: Záležitost ta vyžaduje
věru naléhavého vyřízení sněmovnou. Třeba přičiniti
se, aby došlo konečně v parlamentě k praktickéa
užitečné práci. (Hlučná pochvala a pollesk.) Tím
donutíme nejlépe vláda, aby i ona podala předlohy
jež třeba brzo vyříditi. (Hlučná pochvala.)
Příští schůze bude zejtra.
Zvláštním výborem panské sněmovny vy-
dana zpráva o předloze stran zřízení min.
veřejných prací vrcholí v respluci, aby vláda
uvašovala o pozměnění oboru působnosti minister-
stva pro veřejné práce v tomto směru: 1. Veškeré
vodní stavby, také vodní dráhy, průplavy a slavby
přístavů přikazují se min. pro veřejné práce. 2. Hor-
nictví přikazuje se min. obchodu. 3 Živnostenské
školství buď ponecháno min vyučování a event. při
tom uvažováno, zda a do jaké míry měly by se živ-
nostenské školy pokračovací, jakož i odb rně školy
pro jednotlivá živnostenská odvětví, přikázati min.
pro veřejné práce.
Posl
Kadlčák
doktor
Sommer
Halič
panská sněmovna
24
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 12. května. (K. k. )
Ve výboru pre Jsdnací řád šl. Fuchs poukázal
na výhodnist a potřebu revise. Zevrubné debaty
zúčastnili se téměř všichní členově. Velkou vělšinou
usneseno zvoliti především zpravodaje o Chtarově
návrhu na rozmnožení počtu členů předsednictva.
Projednání tohoto návrhu nemá býti na újmu dal-
šímu a brzkému projednání návrhů, výboru po-
daných.
Zeravodajem o návrhu Chiarově byl zvolen dr.
Stelnwender.
Ve večerní schůzí posl. Steinwender podal
již zprávu o Chiarovu návrhu a navrhl zvýšení počtu
místopředsedů o dva a náležité rozmnožení míst za-
pisovatelů.
Tosl. Kramář navrhl, aby počet místopředsed
byl zvátšen o 3, aby také kluh Jihoslovanů mohl
býti v předsednictvu zastoupen
Posl. Romaněuk se tomu opřel; jinak by
musil navrhnouti zřízení dalšího místa místopřed-
sedy pro Rusy.
Posl. Lewicki navrhuje zřízení 5 nových mísl
místopředsedů, aby všem národům, na řišské radě
Fuchs
Chiarův
Stelnwender
Steinwender
Kramář
Jihoslovan
Posl
Rus
Lewický
Vídeň
26
article
Svatopluk Čech.
Svatopluk Čech.
voji
nn
Čo
27
article
Zápisky českého Epimenida.
Zápisky českého Epimenida.
Pane redaktorel
Podíval jste se asi nejdříve na podpis a za-
vriěl nad ním v nedobrém tušení hlavou. Avšak
ujišťuji Vás, že
szo
1. za tím podpisem neskrývá se obyčejný
enouvmní zbabělec, který Vám chce vycinkal
za odmitnutou práci a vyčísti Vám při tom spou-
stu jiných vin, jichž by nedovedl smýti s Vás
ani slavný dávnověký očišťovatel, jehož jménem
zakončuji svou epištolu;
5 2. že v tom antiekém zakuklení nevězí a
dvojnásob kvalifikovaný a zároveň bláhový zba-
bělec, který by chtěl po vzoru onoho staro-
řeckého věštce mravně očišťovati naše české
Athény a při tom najvně se domníval, že při-
jmete místo něho na vlastní záda krupobití ran.
které bývá u nás odměnou za každou takovou
práci.
nenstlosvioinbiet
Nikoli! Při volbě podpisu neměl jsem n
mysli Epimenida očišťovatele a věštce, nýbrž
prostě Epimenida spáče, místo něhož jsem mohl
také voliti mnicha, který dle staré legendy v lese
zaspal nevím kolik set let a navrátiv se —
z krátké, jak myslil, procházky — do klá-
štera, našel tam řeholníky zcela neznámých
tváří, z nichž nikdo nepamatoval se ani na jeho
jméno. Vrátil jsem se totiž právě za okolností
trochu podobných, ovšem nikoli z blízkého lesa.
nýbrž z daleké ciziny, nikoli do kláštera, nýbrž
do rušných pražských ulic, nikoli po staletich.
nýbrž jeni po několika desitkách let; konečně
jest rozdíl ještě ten, že jsem ono mezidobí ne-
zlrávil v kouzelném spánku, nýbrž většinou
v prosaické činnosti obchodního korespondenta
Ale přece střízlivý zámořský comptoir sta
se mi poněkud Epimenidovou páječnou jeskvní
Epimenidés
Epimenidův
Atény
28
article
přespal jsem v něm, přespal nadobro, plnýeh
miluje klid, že nehledám pro své šediny ani va-
sedmatřicet roků českého národního života. Jak
mladík pětadvaceti let dal jsem s bohem vlast
a jako stařec dvaašedesátiletý shledávám se sn
opět; nuže, a po celou tu dobu — věřte si neb
nevěřte! — nezvěděl jsem o jejích dalších osu-
dech téměř ani zbla více, nežli že dosud leži
mezi Krkonošemi a Šumavou, a že v ní Češ
s Němei dál do sebe buší se stejnou chutí, jak-
za času onoho.
Nemohu se zdržovati vysvětlením své tolika-
leté vlastenecké či vlastně nevlastenecké, ne-
vědomosti; bojímť se, že by Vás odstrašila délka
již samolného dopisu a že byste mrzutě odhodi
vše, nezavadě ani okem o přiložený začátek
mých zápisků.
sv
Povím tedy jen zcela krátce, čím si troufám
deporučiti svou práci Vaší laskavosti.
Soudím, že mohou zajímati čtenářstv
dojmy pozorovatele, který se toulá ulicemi nové
Prahy jako spadlý s měsíce a porovnává ji bez-
děky stále s Prahou jinou, Prahou svých dávných
vzpomínek. Ale zároveň hned ujišťuji, že ne-
hodlám porovnávání to po zvyku pánů pensistů
prováděti výhradně na škodu přitomnosti a že
mám vůbec hlubokou nechuť ke všemu napra-
vování bližních. Kdybych nynější život český
tepati chtěl, káral bych jistě především karatel
ství, které se tu stalo pravou manií a epidemií
jak poznávám hned v prvních dnech svého ná-
vratu, většina nynějších Čechů nemyslí a ne
dělá nic jiného, nežli že dokazuje, jak špalně
o té neb oné věci smýšlejí a to neb ono dělaj
jiní — rozumí se, že hubuje stejně a snad ještě
hůře na ty, kteří v tom neb v onom nedělajo
pranic. Začneš-li o počasí, nikdo nesdělí ti prost
svůj úsudek, nýbrž posmívá se nějakému pro-
roku, který na dnešek oznámil děšť; chceš-li
zvěděti něčí politické náhledy, uslyšíš od něho
Čecho
Krkonoše
Šumava
Praha
30
article
jen hořký pošklebek nad celou naší politikou
vůbec; zabloudíš-li k literatuře — —-
Avšak vidím, že se opět rozbřídám. Nechám
si tedy všechna ostatní vysvětlení až do svých
zápisků a naznačím jen ještě, proč nemobu vy
kročiti z anonymnosti. Tušite iistě, co isem chtě
31
article
právě řici o vašich nynějších literárních dísku-
sích, nuž, uvažte laskavě, že sestárlý člověl
vřínů ani — ani jiných věnců, zkrátka že jsem
se na sklonku života navrátil do vlasti, abych
tu malému a velkému publikum posloužil za krá
líka veselé komedie, než mne řádně proklep
ného a pocuchaného pimprláčtí hrobaři zatlukou
do rakve.
Ostatně můžete prostě otisknouti můj dopis
jako předmluvu; snad se z něho prni kritikové
přesvědčí, že za Epimenidem neskrývá se an
žádná ošumělá autorita, ani všetečný začáteč
ník, který by se chtěl odvážiti na veřejnost be=
povinné poklony u jejich kavárenského stolku
že autorem není ani Petr z tábora „zelených
ani Pavel ležení „modrých“; slovem, že nen
příčiny sahati po kritických skorpionech, a sna
propusti s pohrdlivým mávnutím ruky i nepři
pustnou anonymnost i redaktorskou nevybíra-
vost. A co nás oba za nynější doby může potkat
příjemnějšího, než takové kritické umlčení?1
Český Epimenides
V Praze dne ...
Petr
Pavel
Český Epimenide V Praga
32
article
Měl jsem všechno již cestou na lodi a v že
lezničním voze na vlas promyšleno, co učiním
až po tolika letech poprvé opět ze státního ná
draží vykročím na pražské dláždění: nechav
skrovná zavazadla u portýra, vsedl jsem do nej
bližší drožky, dal se dovězti na Malou stranu
vystoupil za Mosteckou věží, zabočil do Lázen-
ské ulíce a — — ne, zatajím ostatek svého iti-
neraria, aby snad někdo po tě stopě nedostal se
za moji anonymitu.
Povím jen, že jsem posléze stanul na rohu
známého tichého náměstíčka. Ach, ano, stál tu
dosud ten starý dům, shlížel ke mně shůry dvo
jitým okenkem divného, šindelem krytého vý
stupku mansardové střechy; i pelargonie rděly
se jako tenkrát za kalným sklem oněch známýeh
okének. I kolem ta nepravidelná tlačenice sta-
rých posivělých domů, zbytek podloubí, počer
nalé římsy s baročným věncovím a bachoratým
putti, různotvárné lomenice s pochroumaným
soškami, dlouhonohý plák a jiné roztodivné do
movní znaky, malované, vytesané, ze železa te
pané — vše zůstalo téměř bez proměny
Ale nejvíce mne překvapila na staržch dve
řích „mého“ domu přilepená cedulka s neumě
lým nápisem:
Zde jest k najmutía hned k obývání
pokoj pro svobodně pány
te moo ve třetím patře. bno l
Tedy právě „můj“ pokoj!! Jakž bych se
nepamatoval, že z druhého poschodí výše vedou
již jen sehody k jedinému podkrovnímu bytu,
který se skládá z kuchyňky a jediného po
koje — „mého“ pokoje. Toť věru, jakoby sam
náhoda všechno do poslední tečky poslušně byl
narafičila dle měho plánu!
Ládit
33
article
Nejsem přítelem hotelního života a býván
rád, mohu-li se na cestách třeba i jedinou noc
vyhnouti „všem vymoženostem nejmodernějšího
comfortu“. Ustanovil jsem se již cestou, žel ihine
po příjezdu do Prahy — bude-li možno — opa
třím si byť soukromý. Přijel jsem o několikáte
hodině odpolední i bylo třeba pospíchati, měl-
jsem najíti v předurčené končině města vhodný
pokoj ještě před nocf. Proto jsem nelitoval vý
daje za drožku — již na začátku jízdy jsem
ovšem zpozoroval, že za dobu mé nepřitomnosti
také Praha pokročila k vozbě elektřinou a že
jsem se mohl dostati na Malou stranu téměi
stejně rychle a mnohem laciněji tramwaví.
Z Mostecké ulice chvátal jsem pak přilehlou
maltézskou končinou, neohlížeje se prozatím po
bytových návětších, poháněn pouze tužbou,
abych předovším učinil poklonu starému kamen
nému známému z dávných let. Že by mne mohl
pohostiti právě ten památný dům, ani mi na mys
nepřišlo; zamýšlel jsem toliko, po krátké něm
besedě s ním poohlédnouti se po něčem v okoli
možno-li hodně na blizku. Vysvětlite si tedy me
překvapení, když mi hledaný útulek nabízel prá-
vě on a k tomu právě v měm bývalém podkrov-
sl
ním hnízdečku!
Jako neodolatelně postrčen tou zvlášín
náhodou, nijak dále o věci neuvažuje, vkročil
jsem do šerého průjezdu a vystupoval rychle
vzhůru po známých vrzavých dřevěných seho-
dech. Můj bože, téměř nie se tu nezměnilo. Ba,
i rudý svit lampičky mrká dosud v soumraku
prvního patra pod šeredným, patrně jen ještě
zuboženějším krucifixem! Již vystupuji ze svět-
lejšího, málo změněného druhého patra vzhůru
chatrnými posledními schůdky, které končí pří-
mo prahem jediných dveří mansardy.
Praha
mostecký ulice
34
article
Aby tak dokonce —! Nikoli, to se přece
nestalo: po mém zaklepání neobjevil se v otevře-
ných dveřích drobný starý obličej, s tvářemi
pěkně červenými, s koštěnými brejlemi na ten-
kém nose, s lehce zbrázděným čelem pod leskle
černými dosud, hladce přičesanými vlasy, s bez-
vadnou pěšinkou uprostřed. Nevyhledla přes ty
brejle na mne zasněná očka — přičítal jsem
vždy tuto zamlženost staré modlitební knize,
nad jejímž vybledlým švabachem paní Berková
trávila téměř celý den, v otřené černé lenošce,
nachýlená k punčoše s dráty, u jednoho z oněch
dvou kalných, květem zaprášených pelargonil
se rdících okének.
Místo ní otevřela mi stařena neznámá, ale.
přece ji poněkud podobná i malou postavou
rysy drobného obličeje, jenže s Politikou místo
modlitební knihy v ruce, bez brejlí, s čilým ži-
votem v bystrých očích, které s přívětivou otáz-
kou na mně spočinuly. Odvolal jsem se na ceduli
s bytem.
„A, pokoj — ó prosím, jen račte!“
Se zdvořilým úklonem olevřela zcela veřej
a zvala mne i mácháním Politiky do kuchyňky,
představující zároveň „jídelnu, ložnici, hostin-
ský salon i pracovní kabinet, právě jako bývalo
za paní Berkové. Nábytek byl ovšem jiný, ale
svým celkovým vzhledem neubližoval příliš ilusi
minulosti; s bolestí pohřešil jsem však ihned
otřenou černou lenošku před oknem s pelargo-
niemi — stál tam střízlivý šicí stroj-
Nevyčkav ani vedení pronajímatelky, sám
jsem hned učinil několik těch kroků napřič ku-
chyňkou ke dveřím následujícím a vešel jimi
do svého bývalého pokoje. Vstoupil jsem nedo-
čkavě a ve směsi různých citů stanul jsem za
jeho prahem..
To je tedy on — on1 Zdával se mi větší.
Bože, jak se v něm tehdáž směstnala trojí stu-
Berková
Berek