2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
12. června 1908. Císlo 161
4
article
hárodní spor je rozdmychován jen několika štváči a
venkovské ubyvatelstvo nemá na něm žádného zájmu
Očekávali od zástupců německé strany agrární, že
budou souhlasiti v jazykové otázce se zásadou po-
vinné dvojiszvěnosti v úřadech a že na tomto pod
kladě dojde k jakémusí míru. Zklamali se po
hříchu! O. pokojných disposicích na druhé straně
agrární není ani potuchy. Ani jedna z něme
meckých stran v Čechách nepřeje s
míru. Mnohě z nich přejí si rozkladu mocnářství
připojení jeho k Německu.
Obíraje se otá zkami rozpočtu, žádal řečník za
podtízení vys. zvěrolékařské školy min. orby a odů-
vodňoval nutnost takové české školy v Praze.
Čechy
Německo
Praha
5
article
Starobní a invalidní pojištění musí vztahovali se
také na zemědělce a živnostníky, jinak by jeho stra-
na nemohla předlohu schváliti.
Na konec prohlásil řečník, že jeho strana bude
nynější vládu podporovali dál doufajíc, že při silněn
zastoupení agrárních kruhů ve sněmovně bude mož
no zjednati prospěch zemědělskému obyvatelstvu
(Hlučná pochvala mezi agrárníky.)
Posl. Kuranda soudí, že otázce jazykové a olázce
Wahrmundově mohlo býti vyvarováno. V otázce
jazykové dopustil se min. předsoda chyby, ohlásiv
jazykový zákon. V otázce Wahrmundově bylo chy-
bou, že nebylo dáno slovo parlamentu. Min. předse
dovi vylýká, že uvádí zmatek do situace, čině ze zá-
ležitostí čistě věcných záležitosti politické. Vyslovuje
se proti spojení starobního a invalidního pojištění
s pojištěním osob samostatných a navrhuje, aby na
místě snížení daně cukerní byl zřízen fond na poji-
štění samostatných osob.
Posl. Kolischer pravil, že bude třeba velikých
nákladů, aby hospodáářství státní a národní bylo opět
přivedeno k rozkvělu. Rozhodující kruhy doposuo
se vybýbuly politice konsumentů a sociální otázce
pročež jest pochopilelno, že nejširší vrstvy obyvatel-
stva domáhají se starobního a invalidního poji-
šťování.
Posl
Kuranda
6
article
Vzpomíná zahanbujícího zpálečnictví Rakousk
ve státním zdravotnictví, vodním právu, úpravě řek
Železniční obchod není čilý.
Ministerstva, jež jako min. železnic, povedou ob
chod o 3500 mil., musí býti prosta politických vlivů
Proto třeba zřídili místa státních podtajemníků. Ne-
budou to politikové, nýbrž úřadníci a obchodníci
V dalším průběhu řeči řečník naléhal na stavbu vod-
ních drah a přimlouval se za smíření Poláků s Rusy.
(Hlučná pochvala mezí Poláky.)
Posl. Kolessa žádal různé opravy, zejména
oboru agrárním, aby se předešlo hrozící agrární krisi
Vzpomenul ruských požadavků v oboru. školství.
zvláště též v otázce universitní. Polští vůdcové stran
prohlasili, že ničeho nenamítaji proti zřízení „ukra-
jinské“ university. Rešení jazykové otázky nesmí se
omeziti pouze na Čechy, nýbrž musí se rozšířiti též
na všechny země a všechny národy. Zvláště nutno
učiniti přílrž bratrovražednému boji v Haliči. Hrůzy-
plné události, k nimž poslední dobou v Haliči došlo
nejsou ani v zájmu ruského, ani polského lidu. Ru-
sové mají právo žádati na vládě, aby konala své
povinnosti k ruskému lidu a nevydávala ho na pospas
jeho politickým protivníkům.
Posl. Budig přimlouval se za reformu jednacího
řádu a prchlásil, že stát je povinen pečovati o z-
chovám zdravého rolnického a řemeslnického stavu
V. oboru sociální politiky Ueba důkladné reform
dělnických nemocenských pokladen a úrazového po-
jišťování. Výnos půdy měl by se zvýšiti úsilovnou
podporou meliorací. Zemské finance moravské vyža-
dují naléhavě nápravy. Řečník tlumočí zvláštní přá-
ní ze svého volebního okresu a přimlouvá se za ry-
chlejší postup v sestátňovací akci drah.
Rus
Polák
Posl
Hrůza
Čechy
Halič
7
article
Posl. dr. Mahler pravil: Tři velké zásady bojují
o uznání. Zásada národnostní, hospodářská a zásada
směru. Kdo spoléhá na bezpodmínečné potlačení ho-
spodářských a kulturních protiv, toho síla je zlo-
mena. Možnost národnostního míru, podmínka to
zdárného vývoje, dána jest jen národnostní samo-
správou.
V závěrku opřel se řečník Schmnidově resoluci
jejíž jediným účelem je mechanické vyloučení žid
ze vzdělávacích úslevů.
Posl. Kratochvil mluvil o živnostenských oláz-
kách, zvláště starobním a invalidním pojišťován
všech vrstav obyvatelstva. Zákon musí se vztahovat
na příslušníky všech pracovních tříd. Vůči náflaku
sociálních demokratů třeba zaujati rázné stanovisko
Živnostenské záležitosti protahují se nedostalečneu
organisací jak u živnostenských okr. úřadů, tak
u místodržilelství. Pro obsáhlé společenstevní práce
byla zřízena expositura, jež má býti však 15. t. m
zavřena. Tomu třeba zabránili Řečník je proti příli
časté změně referentů, poněvadž je to na škodu včas-
ného a správného vyřizování.
Broji proti lomu, že zástupci Rakouska v cizině
nevčnují náležilé pozornosti doslatečnému odbytu
zboží, jenž jest základem zdravě živnostenské poli-
tiky. Ke konci žádá, by živnostenskému stavu byla
věnována zvýšená péče. (tflučná pochvala.)
Posl. Dulibič pojednal o akci ku povznesení Dal-
macie. V jubilejním roce vládne v Chorvatsku nejne-
stoudnější absolutismus. Jakou záští proti chorvat
skému národu jsou jisté živly prodchnuty, o tom
svědčí program slavnostního průvodu. Třebka jej ce
nejpříkřeji odmitnou. a odsouditi.
Posl. Šrámek polemisoval s nedávnou řečí posl
Masaryka.
Posl
doktor
Mahler
Schmnidův
Kratochvil
Broj
Dal
Šrámek
Masaryk
Rakousko
Chorvatsko
8
article
Dále pravil: Posl. Masaryk zmínil se těž o n
rodnostní otázce a o stanovisku, jež zaujímá k ní ka
tolická cirkev, zvláště se zřetelem na rakouské po
měry. Tvrdí-li, že v pastýřském listě biskupské kon-
ference z r. 1849 považuje se národnost za něco po
hanskéhe, již na počátku tohoto pastýřského listn
se praví. Rozdělení v rodiny, v kmeny a národy
jest dílem božím. (Slyšte! Slyšte?
Za následek hlíchu neprohlašuje se národnost
nýbrž různost jazyků, známá událost v Babyloně
Národní cit neprohlašuje se za pohanský, nýbrž onen
uměle do chorobné vášně roznícený národní cit, jenž
spatřuje v každém jinojazyčném sousedovi úhlavního
nepřitele a zapaluje svůj vlastní dům, aby zničil dům
sousedův. Tento hypernacionalismus odsuzaleme
i dnes s rakouskými biskupy z r. 1849.
Jako katolici máme společně zájmy s kalolíky
jiných národností (Hlučný souhlas.) a tyto čistě ka-
tolické zájmy chceme také společně pěstovati (Opet-
ný hlučný souhlas.) a pro ně bojovati. Z toho ale ne-
vyplývá, že my jako polilikové, jako synové svého
národa nebojujeme také s největším úsilím za poli
tické a národnostní zájmy tohoto národa.
Posl
Masaryk
Babylón
9
article
Otšzky světového názoru nemehou býti v téte
sěmovně nikterak theoreticky rozhodovány a byl
bychom tudiž pro lo, abychom dle možnosti projod-
návali akové otázky, k jichž rozřešení nás rakoušt
národově sem poslali. Jako strana jsme proto, aby
lidový parlamení co nejdříve vytidil nejnaléhavější
sociální a hospodářské otázky a především neblahiou
národnostní otázku a lo dle zásady pravé spravedl-
nosti a lásky ke všem národům. (Ilučná pochvala a
potlesk. Řtečníku blahopřejí jeho političtí přátelé.)
Posl. Schuhmeier mluvil o poslední kalastrofě
v celluloidové továrně v Otakaringu a prohlásil, že
mají-li býti nalezeni vinníci, Ueba hlodati je mez
živými. (Ilečný souhlas mezi sociálními demokraty.)
Vinnici jsou v ministerstvu obchodu — nynějšího
mínistra obchodu lato výtka se ovšem netýká — vin-
níci jsou dále na místodržitelství a v komisích, jež
výrobu několikráte prohlížely. Ale nejnesvědomilěj-
ším — jak vůbec jen mnyslitelno — zdá se řečníkovi
podnikatel sám. Na konci své řeči projevuje řečníl
přání. bý ministr obchodu eneřzicky, ale s rozvahou
zakročil. (Hlučný souhlas a pollesk sociálních de
mokratů.)
Posl. Prischinu obírá se olázkou nedostaíků ho-
spodářské čelodí a následky toho pro zemědělství
načež jednání přerušeno.
Předseda ohlašuje příští schůzi na zejtřek na 11
hod, v případě, že by se slavnostní průvod zejtra
nekoral a na sobotu v 11 hod. v případě, kdyby
průvod zejíra konal.
Vláda předložila státní smlouvu s Rumun-
skem » vzájemné ochraně děl literárních
uměleckých a folografických.
Mezi došlými spisy byl dolaz posl. Breitera
a sp. po politických represaliích v Ha-
1iči v nejnovější dobž
Nouzevé pilné návrhy podali poslanci: HIo
ský a sp. pro obec Opočno, V. Myslivec a sp. pr
obec Vlaším, Kramář a sp. pro obec Lab. Týnici, Kli-
čka a sp. ro obec Příbram
Posl
Schuhmeier
Rumun
Kramář
Vinnica
Opočno
Týnice
Kt
Příbram
obec Vlaší
obec Laba
10
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 11. června. (K. K)
Zdravolní výbor ustanovil poslance dra. Sto
jana a dra. Heilingera zpravodují pro vládní
předlohu o vykonávání zubního lékařství
živnosti zubních techniků
Posl. dr. Michel byl ustanoven zpravodajem
pro svůj návrh na úpravu státního zdravotnictví.
Tiskový výbor zahájil dnes porady o § 38. před-
lehy tiskového zákona. Podkladem by
Skedlův návrh, který požaduje pro zločiny ti-
skem spáchané poroty, pro přestupky konšelské sou
dy jako kompelentní úřady.
Post. dr. ryt. Mühlwerth a dr. Adler při
mlouvali se bezpodmínečně za porotní soudy: posl
šl. Gentili a Bielohlawek jim odporovali
Tento navrhl, aby scukromé urážky na cti, spáchnn
tiskem, byly výlučně přikázány soudcům z po
volání,
Posl
doktor
Michel
Skedlův
Adler
Gentili
Bielohlawek
Vídeň
11
article
Železniční výbor projednal předlohu o postál
nění Ceské severní dráhy.
Posl. dr. Ellenbogen vylkl, že ve smlouvě
jest mnoho chyb a opřel se zřízení německého
dopravního ředitelství. Stav dráhy není tak
krásným, jak je líčen ve zprávách.
Posl. Tomschik pohřešil v předloze článel
o železničních zřízencích.
Ministr dr. Derschatta konslatuje předl
vším, že vláda vzhledem na dopravně politický vý-
znam České severní dráhy pokládala za vhodno, aby
právě Českou severní drahou zahájila pokračován
v postátňovací akci. Ministr doufá, že také dalš
dréhy brzy přijdou na řadu. Při jiho-severo- německé
spojovací dráze zkouší se to především cestou vzá
jemně dchody.
Nebylo by dobře, zaujímati u této dráhy bojovn
stanovisko, pokud vyjednává se ještě se společnosti
státní dráhy. Vyjednávání o této dráze nechýlí se sice
ještě ke konci, ale pokračuje se v něm se vším úsi-
lím a důrazem. Pokud jde o peažování trati severo-
západní dráhy ze Zellerndorfu do Sigmundsherbergu.
jednalo se již o to, aby olázka talo byla přátelskuu
dohodou upravena, ale jednání neměla posud úspě
chu. Zákonem o sestátnění severní dráhy je vlád
umožněno zajistiti v daném případě prostředkem vy-
vlastnění toto peažování. Pokud jde o podmnínky
k nabytí České severní dráhy, považuje vláda uza-
vřenou dchodu za takovou, jež přináší oběma stra-
nám prospěch. nesmí se však zapominatí, že výhoda
vyplývajíci akcionářům České severní dráhy ze zvo-
lené formy splacení kapitálu, neznamená pro stat
žádné finanční břemeno
Vládeu navrhovaný obnos okrouhle 2,600.000P
vystači ne úhradu investic, jichž bude třela do ken-
ce r. 1909. O další investice bude postaráno jako při
ostatních slátních drahách Stav vozů a lekomotiv
vyhovuje dosavadním dopravním potřobám. Stáří
stav dopravních prostředků lze nazvali normálním.
Posl
doktor
Ellenbogen
Tomschik
Derschatt
státní dráha
12
article
Pokud se týče příštího zařízení dopravy, nemůže
vláda vzhledem k tomu, že v nejbližší době prove-
dena bude pronikavá reorganisace správy stát. drah
pokládati účelným, aby přikázány byly trati Česko
severní dráhy beztak již přetíženému ředitelství stát
drah v Praze, ani aby zřízeno bylo nové ředitelství
Spíše všecky okolnosti mluví pro to, aby pro pře-
chodnou dobu zatímně ponecháno bylo dosavadn
zřízem zvláštní správy této dráhy.
Po vývodech posl. Buřívala byla schůze
skončena.
Branný výbor schválil s nepatrnými stylistický-
mi změnami §8 1. a 2. zákona o záložnících
Návrh posl. Petelenze a Steinera, aby podpora byl
rozšířena na příslušníky náhradních záložníků, kle-
ří jako živitelé rodin dle § 34. bran. zák, jsou zařa-
dění do náhradní záloly a odbývají si svůj Sneděln
vojenský výcvik, byl odložen do konce výborového
jednání
K § 3. podány jsou dva návrhy, Skaretův
Elderschův, by příspěvek na výživu činil nej
méně 1 K na den, resp. aby vyměření tohoto pří
spěvku v každém případě dálo se dle té denní mzdy
dle niž vyměřuje se nemocenské pojišťování, třeb
že toto poslední není stanoveno na podkladu obvykle
mzdy.
O hlasování zjistilo se, že výbor není způsobilý
se usnášeli, načež byla schůze skončena.
V národohospodářském výboru bylo ukončeno
rokování o novele zákona o úrazovém poji-
štění. Za zpravodaje pro plenum zvolen byl posl
šl. Stransky. Na to zvolen byl k návrhu zpravo-
daje dra. Urbana užš“ výbor, jenž má projednat
osnovu divadelního zákona.
Buříval
Petelenz
Steiner
Praha
Urbano
Skaretův Elderschův
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 11. června. (Jedin; 16k pr
chorý parlament.) Parlamentní zpravoda,
„Kur Lwow.“ hovoří o četných překážkách.
stavících se v cestu plodné práci poslanecké
sněmovny. Rakouský parlament protlouká se
s bídou pomocí pilných návrhů, poněvadž m
v normálné práci překážejí spory mezi stranam
pokrokovými a zpátečnickými, spory národnost
ní, různé zájmy jednotlivých korunních zemí
stavovské spory v lůně všech skoro strán a nad
to ještě nesčetné intriky rázu čistě osobního
Svésti všechny tyto různé zájmy stran a jed-
notlivců v jedno společné místu jest nemožno
Praha
poslanecký sněmovna
14
article
Jediným východem z nynějších potíží bylo by
tedy zmonšiti dlo možnosti srážky národnostní.
kulturné i politické tím způsobem, že by se
všechny beznadějné spory příkázaly z emským
sněmům. Tam se budou příti z pravidla jen
dva národové a několik politických stran, kdežto
na říšské radě stojí proti sobě osm národů a
stran asi třicet. Nynější vládu nechce však
o tomto léku ani slyšdti a proto ehaos potrvá
dále, stane se nekonečným, krise budou stále
aktuálné a vládnouti bude skupina odborných
přednostů pod firmou „lidového parlamentu““
V Praze, 11. června. (Ukrajinci a slo
vanský sjezd.) Hlavní orgán strany ukra-
jinské, „Dilo“, mluvě o přípravách ke slovan-
skému sjezdu, praví, že přeje dobra všem Slo-
vanům a každému slovanskému národu zvlášt
ale nikoli ve jméno slovanské vzájemnosti, ný-
brž pro ideály všeobocně lidské, pokrokově de-
mokratické. List sděluje dále, že na přípravnou
poradu pražskou a na sjezd petnohradský po-
zváni též parlamentní zástupci ukrajinští. Neni
však dosud rozhodnute, zúčastní-li se porada
není také známo, jak bude rozhodnuto. Na vše-
chen způsob možno prý všnk říci, že zástupei
národa ukrajinského mohou se oněch slovan-
ských mnnifestací zúčastniti jen v tom případě.
bude-li uznána národní individnálnost ukrajin
ská a budou-li z účastenství v oněch manifesta
eích vyloučení ti, kdo urážejí ukrnjinskou ná-
rodní individuálnost, totiž haličtí Starorusové
Této poslední podmánce strany ukrajinsk
sotva bude možno vyhověti.
Ukrajinec
Praha
Dila
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 11. června.
Praha
17
article
Věci černohorské.
19
article
(Pátý článek autora „Věcí černohorských“
ličí živet a chováni černohorských spikleneů
v Bělehradě minulé zimy, když spiknutí jejich
bylo vyzrazeno a zmařeno. Autor arci neměl tu-
šeni, jak hrozná skutečnost bude přelíčenímse
spiklenci odhalena: že jeho osnovalelem je vlast
r S1S
ní vnuk knížete Nikoly, srbský následník trůnu
Jiři Karaďorděvič. Nieméně na článku jeho je
vidět, že pozorovatelé věcí znamenali cosi ta-
jemného a záhadného, co nepřestávalo při žvani-
vosti účastníků spiknutí. Pisatel vysvětluje, proč
spiklenci nemohli býti srbskými úřady vydáni
úřadům černohonským, neměly-li porušeny býti
zákony. Nyní ovšem víme, že zákonitost kryla
tu záměr ohavného zločinu. Tolik uznáváme za
potřebno předeslati před V. statí „Věcí černo-
horských“. Red. „N. L. )
Na Černé Hoře byli polapeni a zavření pu
maři: etudent Vojvodiě, typograf Rajkovič a bý-
valý poslanec Djulafič. Z Kotora zmizeli
zatčení ušli Todor Božovič, Jovan Djonovič a
Marko Dakovič. Rakouská policie dala jim mož
nost utéci a vrátiti se do Srbska; ty pak, kteř
přese všecku shovívavost uvízli v jejích rukou
odepřela vydati Černé Hoře, že na nich žádné
viny nenalezá.
Nikola
Karadjordjevič
Rajkovič
Djulafič
Kotora
Todor Božovič
Djonovič
Dakovič
Bělehrad
Černá hoře
Srbsko
Reda . „ N . L
20
article
V Bělehradě na černohorské nalehání zatče-
ni Božovič a Djonovič a vyslechnuti. Ač při
znali vše a pověděli celý plán spik
nutí proti knížeti Nikolovi, i to, že
donesli do Kotoru pumy, jež obstaral důstojník
srbský i černohorský Jakov Nenadovič, i to, že
typograf Rajkovič, jenž pumy donesl na Celyi
a tam byl chycen, přece srbcká vláda spiklenců
nevydala, dovolávajíc se srbské ústavy a mezi-
národního práva, a soudy srbské odepřely černo-
horské spiklence souditi, neboť podle srbských
zákonů mohor srbskými soudy souzeni a te
stáni býti pouze tací spiklenci a atenlátoři, kteř
ukládají o život srbského panovníka, a nikol
cizího. Současně vídeňský tisk rozšiřoval po
světě podezření, že spiknutí bylo nastrojen.
pouze na oko. Aby toto podezření se ujalo, na
sazovány všecky páky a na listy, které v pode
zření nechtěly věřit, působeno mimořádným
agenty a spiklenci jim líčení jako pranevinn
oběti předsedy černohorského ministorstva dra
Lázy Tomanoviče, jenž v jejich osvětlení vypadal
jako krvežíznivý a vládychtivý intrikán, který
tyranisuje na Černé Hoře i knížete, i národ.
Božovič
Djonovič
Nikolov
Nenadovič
Rajkovič
doktor Láz
Tomanovič
Bělehrad
Kotor
Celye
21
article
Byvše srbským soudom osvobození, černo
horští spiklenci všude po Bělehradě, v kavár-
nách i hostincích, veřejně vypravovali o svén
spiknutí. Žili si vesele a utráceli mnoho peněz
ač o nich bylo známo, že z Černé Hory přišl
holí a bosl. Netajili se, že na s piknut
a na pumy dostali peníze, a když se
jich lidé dotazovali, od koho, říkali, že v Ame
rice je taková organisace, která v Evropě pořádá
atentáty na panovníky, a ta že je penězi záso-
Tito spiklenci žijí si v Srbsku dosud svo
bodně, žádný nepracuje a přoce se mají jak
baroni. Doma, na Černé Hoře, jim byly zkon-
fiskovány majetky, ale tím žádné ujmy neutrpěli
Z toho bylo vidno, že jsou někým bohatě pla
ceni. Bájení jejich o americkém pramenu nikdo
nevěřil a také žádný z nich nikdy neobdrže
žádné poněžité zásilky z Ameriky
Ačkoli bylo tedy v Bělehradě každému dl-
těti z vypravování samých spiklenců známo, že
spiknutí na život knižete Nikoly bylo, přece
divná věc, žádný bělehradský list se necpováži
pronésti dobré slovo o knižeti černohorském
napsati určitě: spiknuti bylo, podezřivání dra
Tomanoviče je lživé. Vládl tu jakýsi nevysvěcli-
telný teror.
Nikola
Tomanovič
Bělehrad
Evropa
Srbsko
Černá hoře
Amerika
22
article
V Srbsku je taková svoboda tisku, že setu
mohou beztestně propazovati všechny pře-
vratně, velezradné a vlastizradné idey. A pře
tuto neomezenou svobodu cosi neznámého srb
ský tisk svíralo a ústa mu zavazovalo, pokud
šlo o to, aby promluvil ve prospěch Černé Hory
a knížete Nikoly. Jediné „Beogradské Novine
činily vyjímku a za to byly od listů, o kterých
je obecně známo, že by nemohly vydnti jedinéh
čísla, kdyby nebylo podpory spusedního státu
pomlouvány, že jsou — podplaceny od černo
horského knížetel
Černá Hora se důrazně v „Glasu Crno
gorca“ ohmdila proti všem podobným insinun
cím a prohlásila určitě, že spiknuti bylo spře
deno v Bělehradě z počinu vysoko postavenýel
osob a že to bude dokázáno veřejným přeliče
ním se spiklenci, až na ně dojde. Po tak roz
hodném prohlášení nezbývá než čekat, co přelí
čení vynese na jevo.
Mezitím možno jen konstatovati, že velko
nepřízeň úřadního Srbska k Černé Hoře pro-
jevila se při projektu balkánské transversálky
Projekt ten, jehož účelem bylo napraviti ujmy
které balkánským státům přinese drááha sandža-
cká, až bude holova, docela Černou Horu obeše
a za východiště dráhy na jadranském pomoř
zvolil si pusté olbanské místo St. Giovanni d
Medun (Sv. Jan Meduanský). To byla schvalnost.
zůmyslné příkoří, skutek nesrbský a neslovan
bila.
ský.
Nikola
Crna
Stanislav
Medun
Meduanský
Srbsko
Černá Hora
Bělehrad
23
article
Německo šcch mal!
Německo šcch mal!
O mezinárodním turnaji diplomacie, klerý
sváděn jest nyní mezi Londýnem, Berlinem,
Petrohradem a zvláště o sehůzce revelské, píše
socialistická »Justice «londýnská upřímně až dost:
»Přes protesty všech (?) tříd jel král do Ruska
jako hlava státní, jako zástupce vlády a lidu.
Stalo se to z vysoce politických důvodů, jakožlo
výsledek tajného jednání diplomacie. Německu
má se dáti šach mat, jako Francii asi před tři-
ceti lety. Výsledky budou nepochybně slejně
zhoubnél« Pro koho zhoubné — »Justice« ne-
praví.
Německo
Londýn
Berlín
Petrohrad
Rusko
24
article
Smiřil se s Vilémem IIr
Arnošt August, prine Cumberlandský, vstou
pil — jak již sděleno — do bavorského pluku
jizdeckého a to v hodnosti vévody z Brunšviku
a Lüneburgu. Jelikož prine jest dědicem hano
verského krále Jiřího, Pruskem roku 1866 sesa
zeného a to nejen dědicem na trůn hanoverský.
nýbrž i brunšvický, na nějž dosednouti Prusko ž
dosud princům Cumberlandským rozhodně bránilo
— vladařství v Brunšvicku vykonával dosud pru
ský prine — tvrdí se, že mezi Vilémem m
a rodem Cumberlandským dosažen byl smír pro-
střednictvím rakouského císaře a bavorského
prince-vladaře a zvláště arciknížete Františk
Ferdinanda. Za pobytu Viléma II. ve Vídni do-
saženo bylo prý shoďy na tom základě, že prin
Arnošt August zřekl se za sebe i potomky své
nároků na trůn hanoverský a za to prý v zá-
sadě Vilém II. uznal nároky jich na trůn brun-
švický. Kdy by princ na tento skutečně dosedl
bude prý předmějem dalšího ještě vyiednávání
Rolhschild a Eulenburg
Vídeňský soud ukončil vyšetřování své ve
věci Eulenburgově i odeslal akta berlínskému
soudu. Vyslýchán byl ve Vídni zvláště dlouko
baron Albert Rothschild, hrabě Hanu
Wilczek, ředitel Římské lázně ve Vídn
a jiní.
Obsáhlá akta st. zastupitelstva berlínského
k žalobě pro křivopřísežnictví byla již obháje
just. radovi Wrankerovi dodána. St. zástupee
předvolává k líčení 30 svědků. Dotyčné porotní
období počne v Berlině 22. června.
IIr
Arnošt August
Cumberlandský
Jiří
Vilém m
Ferdinand
Vilém
Vilém II
Rothschild
Wilczek
Brunšvik
Lüneburg
Prusko
Brunšvicko
Vídeň
St
Berlín
25
article
Postup Muleje Hafida.
Dopisovatel pařížského »Matinu«, jenž se
přípojil k mehalle Muleje Hafida, zasilá zajímav
podrobnosti o pohybech vzdorosultáhových. Dn
2. 1. m. opustil Mulej Hafid Meknes a odebra
se do Mulaj Idrisu, asi 20 kilometrů na sever
Zde navstivil hrobku zakladatele sherifské říše
nejposvátnější to místo Marokka. Tento patron
Marokka Idris ben Abdallah, byl přímým po
tomkem Prorokovým, neboť pocházel z rodiny
jeho jediné dcery Falhmet az Zohry a jeho
zetě Aliho. Byv pronásledován chalify habeš
skými, uprchl z Arabie a byl příjat za vůdc
barbarskými kmeny v Dežibel-Zerhiunu, hlásal
válku proti usurpatorům Bagdadu a založi
eísařství, jehož hranice rozšíříl až k atlantickému
oceánu. Zemřel r. 793 a byl pohřben v horách
nedaleko svého sídelního města Ulili. Nedaleko
nalézají se zříceniny největšího římského městn
v Mauritonii, zvaného Volubilis. Jsou viděo
zbylky basiliky, vitězné brány atd. Lid nazývá
zřiceniny zámku faraonovým. Velké části zrí
cenin bylo použito jako stavebního materiálu
pro palác Muleje Ismatla Meknes
Když vykonal tuto pouť, pokračoval n
své cestě do Fezu, kam měl vtáhnouti 6. t. m.
Mulej Hafid
Matin
Mulej
ben Abdalláh
Ali
Maroko
Arabia
Dežibel
Zerhiun
Bagdád
Hafid Meknes
Lido
Mulea Ismatl Meknes
26
article
Agrární poslanci mezi svými voliči
V neděli dne 31. května konala se veřejná schůz
lidu v Jesničanech, okr. Pardubice, na níž promnluvi
ngrární peslanec za skupinu tu p. F rantiš ek
Udržal.
Předseda místní organisace agrární p. František
Štěpánek, zahájiv schůzi, požádal pana poslance
aby vzhledem k roztrpčení v národě našem a vzhle-
dem k tomu, že jazyková otázka má řešena býti na
říšské radě, odpověděl, jaké stanovisko zaujímají
otázce té poslanci čeští agrární a co učiniti chtěj
při projednávání vládní předlohy o starobním a in-
validním pojišťování, pokud se týká zemčdělského
dělnictva, živnostníků a malorolníků.
Pan poslanec odůvodnil nejdříve, proč poslane
agrárn vstoupili do vládní většiny tím, že po zku-
šenoslech před rokem 1879 přišli k tomu přesvědčení
že jest třeba selrvati na vídeňské půdě a že chceme-l
se potýkati s nepřitelem (vládou?), musíme jej vy-
hledávati a obsaditi nejdůležitější strategická místa.
Pokud se týká revolty soudců německých pravil, že
týž Freyer vyřizoval dříve česká podání česky, takže
prý jednání jeho nynější lze přičístí jeho n á l a dět
Byl-li dobre naladěn, vyřizoval česky, byl-li špatně
naladěn, vyřizoval německy a že jako Něm e
jest ohráněn immunitou. V názorech, jak revoltě za
brániti, rozcházeli se i sami právníci. Badenova naří-
zení byla nám vzata, poněvadž jsme neměli moe
h lo
a sílu (?), abychom je udrželi.
Udržal
Štěpánek
Freyer
Badenův
Jesničany
Pardubice
Německo
27
article
Promluviv pak o zákonu cukerním a jiných
menších otázkách pravil, že poslanci agrární zasad
se o pojištění všcch malých lidi zemědělských. Ře
jeho přijata byla dosti chladně.
Po p. poslanci Udržalovi přihlásil se ke slov
p. Laube, redaktor z Prahy, jenž vytýkal poslan-
cům agrárním chabé vystupování vůči vládě, ochotne
povolování všech předloh vládních, zvláště pak kon-
tingent nováčků.
Řeč jeho přjala byla s Bouřlivým polleskem
důkaz, že venkov sám s jedná ním svých poslanoů
není spokojen.
Další řečník, člen místní organisace pan d
Krupař, podrobiv ostré kritice jednání našich po-
slanců na radě říšské, poukázal na to, že poslanei
agrární opustili nadobro svůj program státoprávní.
nojehom tím, že jsou ve vládní většině a mají jed-
neho ministra v radě, nýbrž zvláště tím, že dovolují.
aby jazyková olázka řešena byla na říšské radě. K
konci své rečí vybízel přítomné, aby český lid po-
slancům svým otevřeně řekl, že s akcí jejich ne-
souhlasi, po případě aby přinutil je k oposici
proti vládě. o
Po frenefickém, dlouhotrvajícím potlesku p. po-
slanec Udržal Meděl seslubiti vývody obou řečníku
což se mu jen částečně podařilo a potlosk na konen
jeho řečí platil více jeho osobě a oblibenosti, jake
uletgža
se tůší.
Na konec navrhl p. dr. Krupařo následujíc
resoluci: vol
„I. V otázce Eulturní žádáme, aby poslanci naši
zasadili se o brzké zřizení Uruhé české university
v Brně, o zřízení vysoké zvěrolékařské školy v
Praze, aby českým dílkám dle platných zákonů do-
stalo se vyučování v české řeči.
Udržal
Laub
Krupař
Meděl
doktor
Krupařo
Praha
Uruhý český univerzita v Brno
vysoký zvěrolékařský škola v Praga
28
article
II. Trváme na tom, aby při projednávání před-
lohy o starobním a invalidním pojišťování naši po-
slanci nedopustili, aby z tohoto pojišťování vyloučeni
byli zemědělští dělníci, živnostníci a ma loroiníci
aby se vší energií zasadili se o snížení daně zo cukru.
III. Dále aby naléhali na vládu, byl český sněm
co nejdříve byl svolán k zasodání delšímu, odpovída-
jicímu úkolům, jež mu bude řešíli, zvláště sanován
zemských financi, zřízení zemské banky proli živel
ndmtsn
ním pohromám atd.
IV. Vůči jazykové otázce prohlašujeme:
Jednání německých soudců, zamítajících česko
žaloby, prohlašujeme za hrubé porušení práva a zá-
konů, jež nemá co činiti s neodvislostí soudcovskou
Neuznáváme potřeby nějakých nových jazyko-
vých zákonů, za to uznáváme, že jest zapotřeh
řádné a energické vlády, která by úřad-
níky, porušující právo a zákon, k plně
ní jejích povinností přinutila.
V. Vůči obmýšleněmu t. zv. česko- německér
smíření timto co nejslavněji manifestujeme své sta
novisko lakto
Neznáme žádné česko-německé otázky, zat
českou otázku státoprávní, která zahrnuje
v bě všecky tři země české, Čechy, Moravu a Slez
sko. Prolestujeme proti tomu, že na místě státopráv
ního vyrovnání českého odkazováni jsme na jakous
dchodu mezi Čechy a Němci v jediné zemi. Samo
slatnost a neodvislost našeho trojiediného králov
ství považujeme za jedinou bezpočnou záruku zá-
chrany české národnosti, jakož i veškerého kultur
ního a hospodářského jejího vývoje a rozkvětu.
VI Vyzýváme všecky české poslance, zvlášt
Čecho
Němec
Morava
Čechy
29
article
naše zástupce agrární, aby všemi sílaňíi o uskuleč
nění těchto našich požadavků se zasadili, aby nedo-
pustili, by o české olázce jednalo se na radě říšsk
jako nekompeleníní ve věci té a kdyby vláda posta-
vila se na odpor, aby vystoupili z vládní většiny,
vstoupili do tuhé oposice, po případě aby sáhli k oh-
strukci s vědomím, že celý národ český v bojí tom
věrně jim státi bude po boku.
Bouřlivý potlesk všech přítomných dal na jevo
svůj souhlas.
Na to p. Josef Havránek, starosta z Jesní-
čan, navrhl tento dodatek k dříve navržené resoluci:
„Ač událostmi politickými roztrpčení, vyslovu-
jemo agrárnímu klubu a zvláště svému poslanci p.
Frant. Udržalovi důvěru v přesvědčení, že vše stalo
se pouze z ohledů taktických.“
Proti tomuto dodalku ozval se z přítomných o-
por, avšak na koncc jak resoluce tak i dodatek byly
přijaty.
Jak z obsahu resoluce plyne, jest roztrpčenosl
proti vládní politice našich poslanců všeobecná a jen
osobnímu zakročení p. poslance podařilo se prosaditi
navržený dodatek.
Schůze zúčastnílo se přes 300 účastníků ze -
rokého okolí.
Pan poslanec Udržal, aby zatušoval špatnou nl-
ladu ve svém voličstvu, svolal na den 5. t. ml. dt-
věrnou schůzi starostů okresu pardub-
ckého a zde ajně sděloval „úspěchy“ klubu agrár-
ního a zvláště napomínal voliče, aby se nedali strh-
nout. řečmi druhých, mimo poslanccký klub stojících.
Avšak nepodařilo se to tak, jak očekával, nýbrž dá-
no mu bylo na jevo, že roztrpčenost s politikou klubu
agrárního roste a zmohutní ve spontanní
odpor, jestliže poslancí nenastoupí cestu jinou
Havránek
František
Udržal
Jesní
30
article
Ctvrtý sjezd českých lékařův
a přírodozpytců v Praze.
Ctvrtý sjezd českých lékařův
a přírodozpytců v Praze.
Práce v sekcích.
Ve čtvrtém a pálém sezení sekce chirurgi-
cké předneseny tyto další referáty: Dr. V šek:
Therapie plazivých vředů rohovkových. Debatuje proí
Deyl. Dr. Lešer: Nové diagnostické methodya
léčení tuberkulosy v očním lékasství. Dr. Kadli-
cký: Přispěvek k léčení conjunctivitis blenorrhoica-
Dr. Karas: Kasuistika vzácnějších plastik kostía
plastické operacu galalithem. Dr. Znojena ský:
Experimentální studie o funkci žlázy štítné a epithel.
tělisek parathyreoidnálních. Dr. Morávek: Léčení
karcinomů fulgurací. Dobatuje dr. Zahradnický. Dr-
Kavka: Kongenitální luxace. Debatují dr. Tobiášek,
prof. Chlumský, prof. Deyl, dr. Kuvka. Dr. Nieder-
le: O mnohonásobných exostosách. Debatuje dr.
Zahradnický. Dr. Jaklin: O důsledcích asepse v
chirurgii. Dr. Vašek: Výsledky léčení Bierem při
některých affekcích chirurgických. Debatují dr. Nie-
derle, prof. Chlumský, dr. Pedřivalský dr. Tobiášek.
Dr. Axamite Vliv hyperaemie Bierovy na mik roby.
Dr. Kavka: O volné autoosteoplastice. Dr. Kostli-
vý: O nálezu adrenalinu při funkcionálních poru-
chách jater. Dr. Morávek: O diagnostice affekcí
chirurg. traktu gastrointestinálního bismuthem a skia-
skopií. Debatují dr. Michal, dr. Morávek. Dr. Rych-
1ík: Chirurgické zákroky u leukaemie. Dr. Zahrad-
nický: Výsledky operativního léčení carcinomů a
saroomů v nemocnici německo-brodské v 1. 1897 až
1907. Dr. TilI: O moderním léčení fractur patelly.
doktor
Deyl
Lešer
Kadnout
Karas
Morávek
Zahradnický
Kavka
Tobiášek
profesor
Chlumský
Kuvka
Nieder
Jaklin
Vašek
Nie
Pedřivalský
Axamit
Kostnout
Michal
Rych
TilI
Praha
31
article
Dr. Pruška- O časném vstávání v šestinedělí. Dr.
Petřivalský: Sutura cév prothesami galalitho-
vými. Prof. Pitha: a) Demonstrace traumatického,
defektu septa rectovaginálního kranisklastem způse-
beného. b) Operativní léčení t. zv. primární tul
kulosy ledvin. Debatují dr. Petřivalský, dr nobar
Dr. Jerie: Příspěvek ku therapíi esfyxie u novo-
razenců. Dr. Müller: Zvláštní příčiny předčasného
přerušení těhotenství. Dr. Lenz: O předčasně čmý-
ře, zralosti a celkovém vývoji žen. Dr. Pánek: Při-
spěvek k aetiologii poloh deflekčních. Dr. Zeman:
Naše zkušenosti s narkosou scopolamin-morphiovou
v porodnictví. Debatuje dr. Petřivalský. Dr. Vozá-
bová O osleomalacii puerperální. Dr. Zeman:
Sophol jako profylaktikum proti blenorhoea neonato-
rum. Debafuje dr. Petřivalský. Dr. Tobiášek: The-
rapie traumatické coxa vara. Dr. Rychlík: Akutní
leukaemie. Dr. K adlický: O herneiich supravexikál-
ních praeperiloneálních.
Prof. Kukula končí poslední schůzi sjezdovou
poděkováním všem akktivním účaslníkům télo sekce.
Za neuluchajícího potlesku shromážděných a za bouř-
livého provolávání slávy rozešli se účastníci s přá-
ním, by v brzku se opět sešli na I. sjezdu če
ských chirurgů, gynaekologů ofthal-
mologů a laryngologů v Praze.
doktor
Pruška
Petřivalský
profesor
Pith
Jerie
Müller
Lenz
Pánek
Zeman
Vozá
Sophol
Tobiášek
Kukula
Praha
32
article
Sekce zuboléknžská zahájila svoji činnost v ne-
děli dne 7. t. m. o 8. hod. dopol. v posluchá rně če-
ského zubního ambulatoria
Předseda prof. Nessel uvílal vřelou řečí přílomně.
zejména dra. Gongu, docenta fakulty lvovské,a
dra. Braunseisa z Lublaně.
I. schůze. První přednášel prof. Nessel:o
indikacích vytahování zubu. Pojednával zevrubněo
případech, kdy pouhou extrakci zubu lze uvarovati
se různým nesrovnalostem v seřadění zubů. Následo-
vala přednáška doc. Goňgy: Může-li adrenalin pů-
sobiti hojivě na zanícený periost? Zajímavá před-
náška vzbudila živý rozhovor, jehož se zúčastnili
dr. Keller, doc. Goňga, dr. Kohoutek, dr. Chládek, dr.
Volruba. Dr. Josel Keller z Kyjova doporučoval
v poutavé přednášce zvláštní svoji methodu léčení
zubních pištělí. Přednáška stala se predmětem roz-
sáhlé debaty, na níž mnozí z přítomných brali účasí.
Prof. Nessel popisoval Soebrigovu melhodu hoto-
vení zlatých výplní litých. Doc. Jesenský demon-
stroval hotové již Solbrigové zlaté plomby, jakoži
celé korunky zubní lité ze zlata dle uvedené methody.
Dr. Dvořák (Prostějov) přednášel o naslavován.h
zubů s velikými defekty, dále o profylaxi praskání
porculánových front umělých zubů při zlatých plot-
nách. Přednášku svoji dokládá množstvím preparátů.
O prosloveném thematu debatováno drem. K. Wachs-
mannem, drem. Zbořilem, drem. Kohoulkem, drem.
Votrubou. Dr. K. Wachsmann předvádí pacienln
jemuž doplňuje ulomenou korunku řezáku Solbrige-
vou výplní. Dr. C. Zbořil (Praha) demonstroval
zholovování umělých plotének v celku se štílky pro
umělé zuby a se sponami. Týž pojednal o nové roze-
klané korunce. Obě přednášky provázel dr. Zbořil
četnými demonstracemi.
profesor
Nessel
docent
Goňga
Keller
Goňg
doktor
Kohoutek
Chládek
Volruba
Josel Keller
Soebrigův
Dvořák
K Wachs
Zbořil
Votruba
K Wachsmann
C Zbořil
Lublaň
Kyjov
Prostějov
Praha
docent fakulta
33
article
II. Schůze. Schůzi předsedal čestný předseda
docent dr. Goňga. Dr. J. Žižka (Praha) před-
vádí případ vředu na sliznici dutiny ústní, který úpor-
ně vzdoruje veškeré thorapii. V živé rozpravě, kterou
peípad tento vzbudil, podal doc. Jesenský obšírně
vysvěllení o projevech tuberkulesy na sliznici dutin
ústní, doc. Goňga promlouval o syfilitické affekci
v ústech v případech zděděných, debatovali dále
prof. Nessel. dr. Žižka, dr. Karel Wachs-
mann, dr. Kohoutek. Dr. Žižka referovalo
přípodu úporné perioslitivy po těžké exlrakci III. .
stoličky. Prof. Nessel vysvělloval v otevřené de-
balě, kdy při extrakci zmíněného zubu smí býti upo-
třebena Lecluseova páka. Docent Jesenský de-
monstroval při tom případ fraktury hořejší čeljsti při
extrakci provedené venkovským fušerem. Dr. Žižka
(Praha) referoval o případu vikarující menstruace ze
zanícené dásně. Dr. F. Bažant (Praha) přednášel:
Amputace neb exfirpace pulpy? Přednáška tato byla
příčinou velice živého rozhovoru, při němž různé
náhledy obhajovali dr. Bažant, docent Goňga, dr.
Karel Wachsmann, dr. Keller, dr. Votruha. Docent
Jesenský demonstroval řadu analomických a p-
thologických preparátů Demonstroval starobní změny
na zubech sevěích, změny na čelistních kostech u
psa, způsobené hnisctokem lůžkovým, zubní kaz n
ssavčích chrupech, předložil zajímavé případy nad-
početných zubů na několika lidských lebkách, demen-
stroval připad periostální cysty, prípad dermoidáln
cysty, ukázal četně případy relinových zubů, dál
různé zajímavé anatomické preparáty. týkající se
dospělého embryonálního chrupu člověka. Profese
doktor
Goňg
J Žižek
Jesenský
docent
profesor
Nessel
Žižek
Wachs
Lecluseův
jítmonstrovat
F Bažant
Bažant
Wachsmann
Keller
Votruha
Praha