ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 39c327f0-77d6-11dc-b56e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: place 65, person 159, org 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
12. června 1908. Císlo 161
4 article
hárodní spor je rozdmychován jen několika štváči a venkovské ubyvatelstvo nemá na něm žádného zájmu Očekávali od zástupců německé strany agrární, že budou souhlasiti v jazykové otázce se zásadou po- vinné dvojiszvěnosti v úřadech a že na tomto pod kladě dojde k jakémusí míru. Zklamali se po hříchu! O. pokojných disposicích na druhé straně agrární není ani potuchy. Ani jedna z něme meckých stran v Čechách nepřeje s míru. Mnohě z nich přejí si rozkladu mocnářství připojení jeho k Německu. Obíraje se otá zkami rozpočtu, žádal řečník za podtízení vys. zvěrolékařské školy min. orby a odů- vodňoval nutnost takové české školy v Praze.
Čechy Německo Praha
5 article
Starobní a invalidní pojištění musí vztahovali se také na zemědělce a živnostníky, jinak by jeho stra- na nemohla předlohu schváliti. Na konec prohlásil řečník, že jeho strana bude nynější vládu podporovali dál doufajíc, že při silněn zastoupení agrárních kruhů ve sněmovně bude mož no zjednati prospěch zemědělskému obyvatelstvu (Hlučná pochvala mezi agrárníky.) Posl. Kuranda soudí, že otázce jazykové a olázce Wahrmundově mohlo býti vyvarováno. V otázce jazykové dopustil se min. předsoda chyby, ohlásiv jazykový zákon. V otázce Wahrmundově bylo chy- bou, že nebylo dáno slovo parlamentu. Min. předse dovi vylýká, že uvádí zmatek do situace, čině ze zá- ležitostí čistě věcných záležitosti politické. Vyslovuje se proti spojení starobního a invalidního pojištění s pojištěním osob samostatných a navrhuje, aby na místě snížení daně cukerní byl zřízen fond na poji- štění samostatných osob. Posl. Kolischer pravil, že bude třeba velikých nákladů, aby hospodáářství státní a národní bylo opět přivedeno k rozkvělu. Rozhodující kruhy doposuo se vybýbuly politice konsumentů a sociální otázce pročež jest pochopilelno, že nejširší vrstvy obyvatel- stva domáhají se starobního a invalidního poji- šťování.
Posl Kuranda
6 article
Vzpomíná zahanbujícího zpálečnictví Rakousk ve státním zdravotnictví, vodním právu, úpravě řek Železniční obchod není čilý. Ministerstva, jež jako min. železnic, povedou ob chod o 3500 mil., musí býti prosta politických vlivů Proto třeba zřídili místa státních podtajemníků. Ne- budou to politikové, nýbrž úřadníci a obchodníci V dalším průběhu řeči řečník naléhal na stavbu vod- ních drah a přimlouval se za smíření Poláků s Rusy. (Hlučná pochvala mezí Poláky.) Posl. Kolessa žádal různé opravy, zejména oboru agrárním, aby se předešlo hrozící agrární krisi Vzpomenul ruských požadavků v oboru. školství. zvláště též v otázce universitní. Polští vůdcové stran prohlasili, že ničeho nenamítaji proti zřízení „ukra- jinské“ university. Rešení jazykové otázky nesmí se omeziti pouze na Čechy, nýbrž musí se rozšířiti též na všechny země a všechny národy. Zvláště nutno učiniti přílrž bratrovražednému boji v Haliči. Hrůzy- plné události, k nimž poslední dobou v Haliči došlo nejsou ani v zájmu ruského, ani polského lidu. Ru- sové mají právo žádati na vládě, aby konala své povinnosti k ruskému lidu a nevydávala ho na pospas jeho politickým protivníkům. Posl. Budig přimlouval se za reformu jednacího řádu a prchlásil, že stát je povinen pečovati o z- chovám zdravého rolnického a řemeslnického stavu V. oboru sociální politiky Ueba důkladné reform dělnických nemocenských pokladen a úrazového po- jišťování. Výnos půdy měl by se zvýšiti úsilovnou podporou meliorací. Zemské finance moravské vyža- dují naléhavě nápravy. Řečník tlumočí zvláštní přá- ní ze svého volebního okresu a přimlouvá se za ry- chlejší postup v sestátňovací akci drah.
Rus Polák Posl Hrůza Čechy Halič
7 article
Posl. dr. Mahler pravil: Tři velké zásady bojují o uznání. Zásada národnostní, hospodářská a zásada směru. Kdo spoléhá na bezpodmínečné potlačení ho- spodářských a kulturních protiv, toho síla je zlo- mena. Možnost národnostního míru, podmínka to zdárného vývoje, dána jest jen národnostní samo- správou. V závěrku opřel se řečník Schmnidově resoluci jejíž jediným účelem je mechanické vyloučení žid ze vzdělávacích úslevů. Posl. Kratochvil mluvil o živnostenských oláz- kách, zvláště starobním a invalidním pojišťován všech vrstav obyvatelstva. Zákon musí se vztahovat na příslušníky všech pracovních tříd. Vůči náflaku sociálních demokratů třeba zaujati rázné stanovisko Živnostenské záležitosti protahují se nedostalečneu organisací jak u živnostenských okr. úřadů, tak u místodržilelství. Pro obsáhlé společenstevní práce byla zřízena expositura, jež má býti však 15. t. m zavřena. Tomu třeba zabránili Řečník je proti příli časté změně referentů, poněvadž je to na škodu včas- ného a správného vyřizování. Broji proti lomu, že zástupci Rakouska v cizině nevčnují náležilé pozornosti doslatečnému odbytu zboží, jenž jest základem zdravě živnostenské poli- tiky. Ke konci žádá, by živnostenskému stavu byla věnována zvýšená péče. (tflučná pochvala.) Posl. Dulibič pojednal o akci ku povznesení Dal- macie. V jubilejním roce vládne v Chorvatsku nejne- stoudnější absolutismus. Jakou záští proti chorvat skému národu jsou jisté živly prodchnuty, o tom svědčí program slavnostního průvodu. Třebka jej ce nejpříkřeji odmitnou. a odsouditi. Posl. Šrámek polemisoval s nedávnou řečí posl Masaryka.
Posl doktor Mahler Schmnidův Kratochvil Broj Dal Šrámek Masaryk Rakousko Chorvatsko
8 article
Dále pravil: Posl. Masaryk zmínil se těž o n rodnostní otázce a o stanovisku, jež zaujímá k ní ka tolická cirkev, zvláště se zřetelem na rakouské po měry. Tvrdí-li, že v pastýřském listě biskupské kon- ference z r. 1849 považuje se národnost za něco po hanskéhe, již na počátku tohoto pastýřského listn se praví. Rozdělení v rodiny, v kmeny a národy jest dílem božím. (Slyšte! Slyšte? Za následek hlíchu neprohlašuje se národnost nýbrž různost jazyků, známá událost v Babyloně Národní cit neprohlašuje se za pohanský, nýbrž onen uměle do chorobné vášně roznícený národní cit, jenž spatřuje v každém jinojazyčném sousedovi úhlavního nepřitele a zapaluje svůj vlastní dům, aby zničil dům sousedův. Tento hypernacionalismus odsuzaleme i dnes s rakouskými biskupy z r. 1849. Jako katolici máme společně zájmy s kalolíky jiných národností (Hlučný souhlas.) a tyto čistě ka- tolické zájmy chceme také společně pěstovati (Opet- ný hlučný souhlas.) a pro ně bojovati. Z toho ale ne- vyplývá, že my jako polilikové, jako synové svého národa nebojujeme také s největším úsilím za poli tické a národnostní zájmy tohoto národa.
Posl Masaryk Babylón
9 article
Otšzky světového názoru nemehou býti v téte sěmovně nikterak theoreticky rozhodovány a byl bychom tudiž pro lo, abychom dle možnosti projod- návali akové otázky, k jichž rozřešení nás rakoušt národově sem poslali. Jako strana jsme proto, aby lidový parlamení co nejdříve vytidil nejnaléhavější sociální a hospodářské otázky a především neblahiou národnostní otázku a lo dle zásady pravé spravedl- nosti a lásky ke všem národům. (Ilučná pochvala a potlesk. Řtečníku blahopřejí jeho političtí přátelé.) Posl. Schuhmeier mluvil o poslední kalastrofě v celluloidové továrně v Otakaringu a prohlásil, že mají-li býti nalezeni vinníci, Ueba hlodati je mez živými. (Ilečný souhlas mezi sociálními demokraty.) Vinnici jsou v ministerstvu obchodu — nynějšího mínistra obchodu lato výtka se ovšem netýká — vin- níci jsou dále na místodržitelství a v komisích, jež výrobu několikráte prohlížely. Ale nejnesvědomilěj- ším — jak vůbec jen mnyslitelno — zdá se řečníkovi podnikatel sám. Na konci své řeči projevuje řečníl přání. bý ministr obchodu eneřzicky, ale s rozvahou zakročil. (Hlučný souhlas a pollesk sociálních de mokratů.) Posl. Prischinu obírá se olázkou nedostaíků ho- spodářské čelodí a následky toho pro zemědělství načež jednání přerušeno. Předseda ohlašuje příští schůzi na zejtřek na 11 hod, v případě, že by se slavnostní průvod zejtra nekoral a na sobotu v 11 hod. v případě, kdyby průvod zejíra konal. Vláda předložila státní smlouvu s Rumun- skem » vzájemné ochraně děl literárních uměleckých a folografických. Mezi došlými spisy byl dolaz posl. Breitera a sp. po politických represaliích v Ha- 1iči v nejnovější dobž Nouzevé pilné návrhy podali poslanci: HIo ský a sp. pro obec Opočno, V. Myslivec a sp. pr obec Vlaším, Kramář a sp. pro obec Lab. Týnici, Kli- čka a sp. ro obec Příbram
Posl Schuhmeier Rumun Kramář Vinnica Opočno Týnice Kt Příbram obec Vlaší obec Laba
10 article
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 11. června. (K. K) Zdravolní výbor ustanovil poslance dra. Sto jana a dra. Heilingera zpravodují pro vládní předlohu o vykonávání zubního lékařství živnosti zubních techniků Posl. dr. Michel byl ustanoven zpravodajem pro svůj návrh na úpravu státního zdravotnictví. Tiskový výbor zahájil dnes porady o § 38. před- lehy tiskového zákona. Podkladem by Skedlův návrh, který požaduje pro zločiny ti- skem spáchané poroty, pro přestupky konšelské sou dy jako kompelentní úřady. Post. dr. ryt. Mühlwerth a dr. Adler při mlouvali se bezpodmínečně za porotní soudy: posl šl. Gentili a Bielohlawek jim odporovali Tento navrhl, aby scukromé urážky na cti, spáchnn tiskem, byly výlučně přikázány soudcům z po volání,
Posl doktor Michel Skedlův Adler Gentili Bielohlawek Vídeň
11 article
Železniční výbor projednal předlohu o postál nění Ceské severní dráhy. Posl. dr. Ellenbogen vylkl, že ve smlouvě jest mnoho chyb a opřel se zřízení německého dopravního ředitelství. Stav dráhy není tak krásným, jak je líčen ve zprávách. Posl. Tomschik pohřešil v předloze článel o železničních zřízencích. Ministr dr. Derschatta konslatuje předl vším, že vláda vzhledem na dopravně politický vý- znam České severní dráhy pokládala za vhodno, aby právě Českou severní drahou zahájila pokračován v postátňovací akci. Ministr doufá, že také dalš dréhy brzy přijdou na řadu. Při jiho-severo- německé spojovací dráze zkouší se to především cestou vzá jemně dchody. Nebylo by dobře, zaujímati u této dráhy bojovn stanovisko, pokud vyjednává se ještě se společnosti státní dráhy. Vyjednávání o této dráze nechýlí se sice ještě ke konci, ale pokračuje se v něm se vším úsi- lím a důrazem. Pokud jde o peažování trati severo- západní dráhy ze Zellerndorfu do Sigmundsherbergu. jednalo se již o to, aby olázka talo byla přátelskuu dohodou upravena, ale jednání neměla posud úspě chu. Zákonem o sestátnění severní dráhy je vlád umožněno zajistiti v daném případě prostředkem vy- vlastnění toto peažování. Pokud jde o podmnínky k nabytí České severní dráhy, považuje vláda uza- vřenou dchodu za takovou, jež přináší oběma stra- nám prospěch. nesmí se však zapominatí, že výhoda vyplývajíci akcionářům České severní dráhy ze zvo- lené formy splacení kapitálu, neznamená pro stat žádné finanční břemeno Vládeu navrhovaný obnos okrouhle 2,600.000P vystači ne úhradu investic, jichž bude třela do ken- ce r. 1909. O další investice bude postaráno jako při ostatních slátních drahách Stav vozů a lekomotiv vyhovuje dosavadním dopravním potřobám. Stáří stav dopravních prostředků lze nazvali normálním.
Posl doktor Ellenbogen Tomschik Derschatt státní dráha
12 article
Pokud se týče příštího zařízení dopravy, nemůže vláda vzhledem k tomu, že v nejbližší době prove- dena bude pronikavá reorganisace správy stát. drah pokládati účelným, aby přikázány byly trati Česko severní dráhy beztak již přetíženému ředitelství stát drah v Praze, ani aby zřízeno bylo nové ředitelství Spíše všecky okolnosti mluví pro to, aby pro pře- chodnou dobu zatímně ponecháno bylo dosavadn zřízem zvláštní správy této dráhy. Po vývodech posl. Buřívala byla schůze skončena. Branný výbor schválil s nepatrnými stylistický- mi změnami §8 1. a 2. zákona o záložnících Návrh posl. Petelenze a Steinera, aby podpora byl rozšířena na příslušníky náhradních záložníků, kle- ří jako živitelé rodin dle § 34. bran. zák, jsou zařa- dění do náhradní záloly a odbývají si svůj Sneděln vojenský výcvik, byl odložen do konce výborového jednání K § 3. podány jsou dva návrhy, Skaretův Elderschův, by příspěvek na výživu činil nej méně 1 K na den, resp. aby vyměření tohoto pří spěvku v každém případě dálo se dle té denní mzdy dle niž vyměřuje se nemocenské pojišťování, třeb že toto poslední není stanoveno na podkladu obvykle mzdy. O hlasování zjistilo se, že výbor není způsobilý se usnášeli, načež byla schůze skončena. V národohospodářském výboru bylo ukončeno rokování o novele zákona o úrazovém poji- štění. Za zpravodaje pro plenum zvolen byl posl šl. Stransky. Na to zvolen byl k návrhu zpravo- daje dra. Urbana užš“ výbor, jenž má projednat osnovu divadelního zákona.
Buříval Petelenz Steiner Praha Urbano Skaretův Elderschův
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 11. června. (Jedin; 16k pr chorý parlament.) Parlamentní zpravoda, „Kur Lwow.“ hovoří o četných překážkách. stavících se v cestu plodné práci poslanecké sněmovny. Rakouský parlament protlouká se s bídou pomocí pilných návrhů, poněvadž m v normálné práci překážejí spory mezi stranam pokrokovými a zpátečnickými, spory národnost ní, různé zájmy jednotlivých korunních zemí stavovské spory v lůně všech skoro strán a nad to ještě nesčetné intriky rázu čistě osobního Svésti všechny tyto různé zájmy stran a jed- notlivců v jedno společné místu jest nemožno
Praha poslanecký sněmovna
14 article
Jediným východem z nynějších potíží bylo by tedy zmonšiti dlo možnosti srážky národnostní. kulturné i politické tím způsobem, že by se všechny beznadějné spory příkázaly z emským sněmům. Tam se budou příti z pravidla jen dva národové a několik politických stran, kdežto na říšské radě stojí proti sobě osm národů a stran asi třicet. Nynější vládu nechce však o tomto léku ani slyšdti a proto ehaos potrvá dále, stane se nekonečným, krise budou stále aktuálné a vládnouti bude skupina odborných přednostů pod firmou „lidového parlamentu““ V Praze, 11. června. (Ukrajinci a slo vanský sjezd.) Hlavní orgán strany ukra- jinské, „Dilo“, mluvě o přípravách ke slovan- skému sjezdu, praví, že přeje dobra všem Slo- vanům a každému slovanskému národu zvlášt ale nikoli ve jméno slovanské vzájemnosti, ný- brž pro ideály všeobocně lidské, pokrokově de- mokratické. List sděluje dále, že na přípravnou poradu pražskou a na sjezd petnohradský po- zváni též parlamentní zástupci ukrajinští. Neni však dosud rozhodnute, zúčastní-li se porada není také známo, jak bude rozhodnuto. Na vše- chen způsob možno prý všnk říci, že zástupei národa ukrajinského mohou se oněch slovan- ských mnnifestací zúčastniti jen v tom případě. bude-li uznána národní individnálnost ukrajin ská a budou-li z účastenství v oněch manifesta eích vyloučení ti, kdo urážejí ukrnjinskou ná- rodní individuálnost, totiž haličtí Starorusové Této poslední podmánce strany ukrajinsk sotva bude možno vyhověti.
Ukrajinec Praha Dila
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 11. června.
Praha
17 article
Věci černohorské.
19 article
(Pátý článek autora „Věcí černohorských“ ličí živet a chováni černohorských spikleneů v Bělehradě minulé zimy, když spiknutí jejich bylo vyzrazeno a zmařeno. Autor arci neměl tu- šeni, jak hrozná skutečnost bude přelíčenímse spiklenci odhalena: že jeho osnovalelem je vlast r S1S ní vnuk knížete Nikoly, srbský následník trůnu Jiři Karaďorděvič. Nieméně na článku jeho je vidět, že pozorovatelé věcí znamenali cosi ta- jemného a záhadného, co nepřestávalo při žvani- vosti účastníků spiknutí. Pisatel vysvětluje, proč spiklenci nemohli býti srbskými úřady vydáni úřadům černohonským, neměly-li porušeny býti zákony. Nyní ovšem víme, že zákonitost kryla tu záměr ohavného zločinu. Tolik uznáváme za potřebno předeslati před V. statí „Věcí černo- horských“. Red. „N. L. ) Na Černé Hoře byli polapeni a zavření pu maři: etudent Vojvodiě, typograf Rajkovič a bý- valý poslanec Djulafič. Z Kotora zmizeli zatčení ušli Todor Božovič, Jovan Djonovič a Marko Dakovič. Rakouská policie dala jim mož nost utéci a vrátiti se do Srbska; ty pak, kteř přese všecku shovívavost uvízli v jejích rukou odepřela vydati Černé Hoře, že na nich žádné viny nenalezá.
Nikola Karadjordjevič Rajkovič Djulafič Kotora Todor Božovič Djonovič Dakovič Bělehrad Černá hoře Srbsko Reda . „ N . L
20 article
V Bělehradě na černohorské nalehání zatče- ni Božovič a Djonovič a vyslechnuti. Ač při znali vše a pověděli celý plán spik nutí proti knížeti Nikolovi, i to, že donesli do Kotoru pumy, jež obstaral důstojník srbský i černohorský Jakov Nenadovič, i to, že typograf Rajkovič, jenž pumy donesl na Celyi a tam byl chycen, přece srbcká vláda spiklenců nevydala, dovolávajíc se srbské ústavy a mezi- národního práva, a soudy srbské odepřely černo- horské spiklence souditi, neboť podle srbských zákonů mohor srbskými soudy souzeni a te stáni býti pouze tací spiklenci a atenlátoři, kteř ukládají o život srbského panovníka, a nikol cizího. Současně vídeňský tisk rozšiřoval po světě podezření, že spiknutí bylo nastrojen. pouze na oko. Aby toto podezření se ujalo, na sazovány všecky páky a na listy, které v pode zření nechtěly věřit, působeno mimořádným agenty a spiklenci jim líčení jako pranevinn oběti předsedy černohorského ministorstva dra Lázy Tomanoviče, jenž v jejich osvětlení vypadal jako krvežíznivý a vládychtivý intrikán, který tyranisuje na Černé Hoře i knížete, i národ.
Božovič Djonovič Nikolov Nenadovič Rajkovič doktor Láz Tomanovič Bělehrad Kotor Celye
21 article
Byvše srbským soudom osvobození, černo horští spiklenci všude po Bělehradě, v kavár- nách i hostincích, veřejně vypravovali o svén spiknutí. Žili si vesele a utráceli mnoho peněz ač o nich bylo známo, že z Černé Hory přišl holí a bosl. Netajili se, že na s piknut a na pumy dostali peníze, a když se jich lidé dotazovali, od koho, říkali, že v Ame rice je taková organisace, která v Evropě pořádá atentáty na panovníky, a ta že je penězi záso- Tito spiklenci žijí si v Srbsku dosud svo bodně, žádný nepracuje a přoce se mají jak baroni. Doma, na Černé Hoře, jim byly zkon- fiskovány majetky, ale tím žádné ujmy neutrpěli Z toho bylo vidno, že jsou někým bohatě pla ceni. Bájení jejich o americkém pramenu nikdo nevěřil a také žádný z nich nikdy neobdrže žádné poněžité zásilky z Ameriky Ačkoli bylo tedy v Bělehradě každému dl- těti z vypravování samých spiklenců známo, že spiknutí na život knižete Nikoly bylo, přece divná věc, žádný bělehradský list se necpováži pronésti dobré slovo o knižeti černohorském napsati určitě: spiknuti bylo, podezřivání dra Tomanoviče je lživé. Vládl tu jakýsi nevysvěcli- telný teror.
Nikola Tomanovič Bělehrad Evropa Srbsko Černá hoře Amerika
22 article
V Srbsku je taková svoboda tisku, že setu mohou beztestně propazovati všechny pře- vratně, velezradné a vlastizradné idey. A pře tuto neomezenou svobodu cosi neznámého srb ský tisk svíralo a ústa mu zavazovalo, pokud šlo o to, aby promluvil ve prospěch Černé Hory a knížete Nikoly. Jediné „Beogradské Novine činily vyjímku a za to byly od listů, o kterých je obecně známo, že by nemohly vydnti jedinéh čísla, kdyby nebylo podpory spusedního státu pomlouvány, že jsou — podplaceny od černo horského knížetel Černá Hora se důrazně v „Glasu Crno gorca“ ohmdila proti všem podobným insinun cím a prohlásila určitě, že spiknuti bylo spře deno v Bělehradě z počinu vysoko postavenýel osob a že to bude dokázáno veřejným přeliče ním se spiklenci, až na ně dojde. Po tak roz hodném prohlášení nezbývá než čekat, co přelí čení vynese na jevo. Mezitím možno jen konstatovati, že velko nepřízeň úřadního Srbska k Černé Hoře pro- jevila se při projektu balkánské transversálky Projekt ten, jehož účelem bylo napraviti ujmy které balkánským státům přinese drááha sandža- cká, až bude holova, docela Černou Horu obeše a za východiště dráhy na jadranském pomoř zvolil si pusté olbanské místo St. Giovanni d Medun (Sv. Jan Meduanský). To byla schvalnost. zůmyslné příkoří, skutek nesrbský a neslovan bila. ský.
Nikola Crna Stanislav Medun Meduanský Srbsko Černá Hora Bělehrad
23 article Německo šcch mal!
Německo šcch mal! O mezinárodním turnaji diplomacie, klerý sváděn jest nyní mezi Londýnem, Berlinem, Petrohradem a zvláště o sehůzce revelské, píše socialistická »Justice «londýnská upřímně až dost: »Přes protesty všech (?) tříd jel král do Ruska jako hlava státní, jako zástupce vlády a lidu. Stalo se to z vysoce politických důvodů, jakožlo výsledek tajného jednání diplomacie. Německu má se dáti šach mat, jako Francii asi před tři- ceti lety. Výsledky budou nepochybně slejně zhoubnél« Pro koho zhoubné — »Justice« ne- praví.
Německo Londýn Berlín Petrohrad Rusko
24 article
Smiřil se s Vilémem IIr Arnošt August, prine Cumberlandský, vstou pil — jak již sděleno — do bavorského pluku jizdeckého a to v hodnosti vévody z Brunšviku a Lüneburgu. Jelikož prine jest dědicem hano verského krále Jiřího, Pruskem roku 1866 sesa zeného a to nejen dědicem na trůn hanoverský. nýbrž i brunšvický, na nějž dosednouti Prusko ž dosud princům Cumberlandským rozhodně bránilo — vladařství v Brunšvicku vykonával dosud pru ský prine — tvrdí se, že mezi Vilémem m a rodem Cumberlandským dosažen byl smír pro- střednictvím rakouského císaře a bavorského prince-vladaře a zvláště arciknížete Františk Ferdinanda. Za pobytu Viléma II. ve Vídni do- saženo bylo prý shoďy na tom základě, že prin Arnošt August zřekl se za sebe i potomky své nároků na trůn hanoverský a za to prý v zá- sadě Vilém II. uznal nároky jich na trůn brun- švický. Kdy by princ na tento skutečně dosedl bude prý předmějem dalšího ještě vyiednávání Rolhschild a Eulenburg Vídeňský soud ukončil vyšetřování své ve věci Eulenburgově i odeslal akta berlínskému soudu. Vyslýchán byl ve Vídni zvláště dlouko baron Albert Rothschild, hrabě Hanu Wilczek, ředitel Římské lázně ve Vídn a jiní. Obsáhlá akta st. zastupitelstva berlínského k žalobě pro křivopřísežnictví byla již obháje just. radovi Wrankerovi dodána. St. zástupee předvolává k líčení 30 svědků. Dotyčné porotní období počne v Berlině 22. června.
IIr Arnošt August Cumberlandský Jiří Vilém m Ferdinand Vilém Vilém II Rothschild Wilczek Brunšvik Lüneburg Prusko Brunšvicko Vídeň St Berlín
25 article
Postup Muleje Hafida. Dopisovatel pařížského »Matinu«, jenž se přípojil k mehalle Muleje Hafida, zasilá zajímav podrobnosti o pohybech vzdorosultáhových. Dn 2. 1. m. opustil Mulej Hafid Meknes a odebra se do Mulaj Idrisu, asi 20 kilometrů na sever Zde navstivil hrobku zakladatele sherifské říše nejposvátnější to místo Marokka. Tento patron Marokka Idris ben Abdallah, byl přímým po tomkem Prorokovým, neboť pocházel z rodiny jeho jediné dcery Falhmet az Zohry a jeho zetě Aliho. Byv pronásledován chalify habeš skými, uprchl z Arabie a byl příjat za vůdc barbarskými kmeny v Dežibel-Zerhiunu, hlásal válku proti usurpatorům Bagdadu a založi eísařství, jehož hranice rozšíříl až k atlantickému oceánu. Zemřel r. 793 a byl pohřben v horách nedaleko svého sídelního města Ulili. Nedaleko nalézají se zříceniny největšího římského městn v Mauritonii, zvaného Volubilis. Jsou viděo zbylky basiliky, vitězné brány atd. Lid nazývá zřiceniny zámku faraonovým. Velké části zrí cenin bylo použito jako stavebního materiálu pro palác Muleje Ismatla Meknes Když vykonal tuto pouť, pokračoval n své cestě do Fezu, kam měl vtáhnouti 6. t. m.
Mulej Hafid Matin Mulej ben Abdalláh Ali Maroko Arabia Dežibel Zerhiun Bagdád Hafid Meknes Lido Mulea Ismatl Meknes
26 article
Agrární poslanci mezi svými voliči V neděli dne 31. května konala se veřejná schůz lidu v Jesničanech, okr. Pardubice, na níž promnluvi ngrární peslanec za skupinu tu p. F rantiš ek Udržal. Předseda místní organisace agrární p. František Štěpánek, zahájiv schůzi, požádal pana poslance aby vzhledem k roztrpčení v národě našem a vzhle- dem k tomu, že jazyková otázka má řešena býti na říšské radě, odpověděl, jaké stanovisko zaujímají otázce té poslanci čeští agrární a co učiniti chtěj při projednávání vládní předlohy o starobním a in- validním pojišťování, pokud se týká zemčdělského dělnictva, živnostníků a malorolníků. Pan poslanec odůvodnil nejdříve, proč poslane agrárn vstoupili do vládní většiny tím, že po zku- šenoslech před rokem 1879 přišli k tomu přesvědčení že jest třeba selrvati na vídeňské půdě a že chceme-l se potýkati s nepřitelem (vládou?), musíme jej vy- hledávati a obsaditi nejdůležitější strategická místa. Pokud se týká revolty soudců německých pravil, že týž Freyer vyřizoval dříve česká podání česky, takže prý jednání jeho nynější lze přičístí jeho n á l a dět Byl-li dobre naladěn, vyřizoval česky, byl-li špatně naladěn, vyřizoval německy a že jako Něm e jest ohráněn immunitou. V názorech, jak revoltě za brániti, rozcházeli se i sami právníci. Badenova naří- zení byla nám vzata, poněvadž jsme neměli moe h lo a sílu (?), abychom je udrželi.
Udržal Štěpánek Freyer Badenův Jesničany Pardubice Německo
27 article
Promluviv pak o zákonu cukerním a jiných menších otázkách pravil, že poslanci agrární zasad se o pojištění všcch malých lidi zemědělských. Ře jeho přijata byla dosti chladně. Po p. poslanci Udržalovi přihlásil se ke slov p. Laube, redaktor z Prahy, jenž vytýkal poslan- cům agrárním chabé vystupování vůči vládě, ochotne povolování všech předloh vládních, zvláště pak kon- tingent nováčků. Řeč jeho přjala byla s Bouřlivým polleskem důkaz, že venkov sám s jedná ním svých poslanoů není spokojen. Další řečník, člen místní organisace pan d Krupař, podrobiv ostré kritice jednání našich po- slanců na radě říšské, poukázal na to, že poslanei agrární opustili nadobro svůj program státoprávní. nojehom tím, že jsou ve vládní většině a mají jed- neho ministra v radě, nýbrž zvláště tím, že dovolují. aby jazyková olázka řešena byla na říšské radě. K konci své rečí vybízel přítomné, aby český lid po- slancům svým otevřeně řekl, že s akcí jejich ne- souhlasi, po případě aby přinutil je k oposici proti vládě. o Po frenefickém, dlouhotrvajícím potlesku p. po- slanec Udržal Meděl seslubiti vývody obou řečníku což se mu jen částečně podařilo a potlosk na konen jeho řečí platil více jeho osobě a oblibenosti, jake uletgža se tůší. Na konec navrhl p. dr. Krupařo následujíc resoluci: vol „I. V otázce Eulturní žádáme, aby poslanci naši zasadili se o brzké zřizení Uruhé české university v Brně, o zřízení vysoké zvěrolékařské školy v Praze, aby českým dílkám dle platných zákonů do- stalo se vyučování v české řeči.
Udržal Laub Krupař Meděl doktor Krupařo Praha Uruhý český univerzita v Brno vysoký zvěrolékařský škola v Praga
28 article
II. Trváme na tom, aby při projednávání před- lohy o starobním a invalidním pojišťování naši po- slanci nedopustili, aby z tohoto pojišťování vyloučeni byli zemědělští dělníci, živnostníci a ma loroiníci aby se vší energií zasadili se o snížení daně zo cukru. III. Dále aby naléhali na vládu, byl český sněm co nejdříve byl svolán k zasodání delšímu, odpovída- jicímu úkolům, jež mu bude řešíli, zvláště sanován zemských financi, zřízení zemské banky proli živel ndmtsn ním pohromám atd. IV. Vůči jazykové otázce prohlašujeme: Jednání německých soudců, zamítajících česko žaloby, prohlašujeme za hrubé porušení práva a zá- konů, jež nemá co činiti s neodvislostí soudcovskou Neuznáváme potřeby nějakých nových jazyko- vých zákonů, za to uznáváme, že jest zapotřeh řádné a energické vlády, která by úřad- níky, porušující právo a zákon, k plně ní jejích povinností přinutila. V. Vůči obmýšleněmu t. zv. česko- německér smíření timto co nejslavněji manifestujeme své sta novisko lakto Neznáme žádné česko-německé otázky, zat českou otázku státoprávní, která zahrnuje v bě všecky tři země české, Čechy, Moravu a Slez sko. Prolestujeme proti tomu, že na místě státopráv ního vyrovnání českého odkazováni jsme na jakous dchodu mezi Čechy a Němci v jediné zemi. Samo slatnost a neodvislost našeho trojiediného králov ství považujeme za jedinou bezpočnou záruku zá- chrany české národnosti, jakož i veškerého kultur ního a hospodářského jejího vývoje a rozkvětu. VI Vyzýváme všecky české poslance, zvlášt
Čecho Němec Morava Čechy
29 article
naše zástupce agrární, aby všemi sílaňíi o uskuleč nění těchto našich požadavků se zasadili, aby nedo- pustili, by o české olázce jednalo se na radě říšsk jako nekompeleníní ve věci té a kdyby vláda posta- vila se na odpor, aby vystoupili z vládní většiny, vstoupili do tuhé oposice, po případě aby sáhli k oh- strukci s vědomím, že celý národ český v bojí tom věrně jim státi bude po boku. Bouřlivý potlesk všech přítomných dal na jevo svůj souhlas. Na to p. Josef Havránek, starosta z Jesní- čan, navrhl tento dodatek k dříve navržené resoluci: „Ač událostmi politickými roztrpčení, vyslovu- jemo agrárnímu klubu a zvláště svému poslanci p. Frant. Udržalovi důvěru v přesvědčení, že vše stalo se pouze z ohledů taktických.“ Proti tomuto dodalku ozval se z přítomných o- por, avšak na koncc jak resoluce tak i dodatek byly přijaty. Jak z obsahu resoluce plyne, jest roztrpčenosl proti vládní politice našich poslanců všeobecná a jen osobnímu zakročení p. poslance podařilo se prosaditi navržený dodatek. Schůze zúčastnílo se přes 300 účastníků ze - rokého okolí. Pan poslanec Udržal, aby zatušoval špatnou nl- ladu ve svém voličstvu, svolal na den 5. t. ml. dt- věrnou schůzi starostů okresu pardub- ckého a zde ajně sděloval „úspěchy“ klubu agrár- ního a zvláště napomínal voliče, aby se nedali strh- nout. řečmi druhých, mimo poslanccký klub stojících. Avšak nepodařilo se to tak, jak očekával, nýbrž dá- no mu bylo na jevo, že roztrpčenost s politikou klubu agrárního roste a zmohutní ve spontanní odpor, jestliže poslancí nenastoupí cestu jinou
Havránek František Udržal Jesní
30 article Ctvrtý sjezd českých lékařův a přírodozpytců v Praze.
Ctvrtý sjezd českých lékařův a přírodozpytců v Praze. Práce v sekcích. Ve čtvrtém a pálém sezení sekce chirurgi- cké předneseny tyto další referáty: Dr. V šek: Therapie plazivých vředů rohovkových. Debatuje proí Deyl. Dr. Lešer: Nové diagnostické methodya léčení tuberkulosy v očním lékasství. Dr. Kadli- cký: Přispěvek k léčení conjunctivitis blenorrhoica- Dr. Karas: Kasuistika vzácnějších plastik kostía plastické operacu galalithem. Dr. Znojena ský: Experimentální studie o funkci žlázy štítné a epithel. tělisek parathyreoidnálních. Dr. Morávek: Léčení karcinomů fulgurací. Dobatuje dr. Zahradnický. Dr- Kavka: Kongenitální luxace. Debatují dr. Tobiášek, prof. Chlumský, prof. Deyl, dr. Kuvka. Dr. Nieder- le: O mnohonásobných exostosách. Debatuje dr. Zahradnický. Dr. Jaklin: O důsledcích asepse v chirurgii. Dr. Vašek: Výsledky léčení Bierem při některých affekcích chirurgických. Debatují dr. Nie- derle, prof. Chlumský, dr. Pedřivalský dr. Tobiášek. Dr. Axamite Vliv hyperaemie Bierovy na mik roby. Dr. Kavka: O volné autoosteoplastice. Dr. Kostli- vý: O nálezu adrenalinu při funkcionálních poru- chách jater. Dr. Morávek: O diagnostice affekcí chirurg. traktu gastrointestinálního bismuthem a skia- skopií. Debatují dr. Michal, dr. Morávek. Dr. Rych- 1ík: Chirurgické zákroky u leukaemie. Dr. Zahrad- nický: Výsledky operativního léčení carcinomů a saroomů v nemocnici německo-brodské v 1. 1897 až 1907. Dr. TilI: O moderním léčení fractur patelly.
doktor Deyl Lešer Kadnout Karas Morávek Zahradnický Kavka Tobiášek profesor Chlumský Kuvka Nieder Jaklin Vašek Nie Pedřivalský Axamit Kostnout Michal Rych TilI Praha
31 article
Dr. Pruška- O časném vstávání v šestinedělí. Dr. Petřivalský: Sutura cév prothesami galalitho- vými. Prof. Pitha: a) Demonstrace traumatického, defektu septa rectovaginálního kranisklastem způse- beného. b) Operativní léčení t. zv. primární tul kulosy ledvin. Debatují dr. Petřivalský, dr nobar Dr. Jerie: Příspěvek ku therapíi esfyxie u novo- razenců. Dr. Müller: Zvláštní příčiny předčasného přerušení těhotenství. Dr. Lenz: O předčasně čmý- ře, zralosti a celkovém vývoji žen. Dr. Pánek: Při- spěvek k aetiologii poloh deflekčních. Dr. Zeman: Naše zkušenosti s narkosou scopolamin-morphiovou v porodnictví. Debatuje dr. Petřivalský. Dr. Vozá- bová O osleomalacii puerperální. Dr. Zeman: Sophol jako profylaktikum proti blenorhoea neonato- rum. Debafuje dr. Petřivalský. Dr. Tobiášek: The- rapie traumatické coxa vara. Dr. Rychlík: Akutní leukaemie. Dr. K adlický: O herneiich supravexikál- ních praeperiloneálních. Prof. Kukula končí poslední schůzi sjezdovou poděkováním všem akktivním účaslníkům télo sekce. Za neuluchajícího potlesku shromážděných a za bouř- livého provolávání slávy rozešli se účastníci s přá- ním, by v brzku se opět sešli na I. sjezdu če ských chirurgů, gynaekologů ofthal- mologů a laryngologů v Praze.
doktor Pruška Petřivalský profesor Pith Jerie Müller Lenz Pánek Zeman Vozá Sophol Tobiášek Kukula Praha
32 article
Sekce zuboléknžská zahájila svoji činnost v ne- děli dne 7. t. m. o 8. hod. dopol. v posluchá rně če- ského zubního ambulatoria Předseda prof. Nessel uvílal vřelou řečí přílomně. zejména dra. Gongu, docenta fakulty lvovské,a dra. Braunseisa z Lublaně. I. schůze. První přednášel prof. Nessel:o indikacích vytahování zubu. Pojednával zevrubněo případech, kdy pouhou extrakci zubu lze uvarovati se různým nesrovnalostem v seřadění zubů. Následo- vala přednáška doc. Goňgy: Může-li adrenalin pů- sobiti hojivě na zanícený periost? Zajímavá před- náška vzbudila živý rozhovor, jehož se zúčastnili dr. Keller, doc. Goňga, dr. Kohoutek, dr. Chládek, dr. Volruba. Dr. Josel Keller z Kyjova doporučoval v poutavé přednášce zvláštní svoji methodu léčení zubních pištělí. Přednáška stala se predmětem roz- sáhlé debaty, na níž mnozí z přítomných brali účasí. Prof. Nessel popisoval Soebrigovu melhodu hoto- vení zlatých výplní litých. Doc. Jesenský demon- stroval hotové již Solbrigové zlaté plomby, jakoži celé korunky zubní lité ze zlata dle uvedené methody. Dr. Dvořák (Prostějov) přednášel o naslavován.h zubů s velikými defekty, dále o profylaxi praskání porculánových front umělých zubů při zlatých plot- nách. Přednášku svoji dokládá množstvím preparátů. O prosloveném thematu debatováno drem. K. Wachs- mannem, drem. Zbořilem, drem. Kohoulkem, drem. Votrubou. Dr. K. Wachsmann předvádí pacienln jemuž doplňuje ulomenou korunku řezáku Solbrige- vou výplní. Dr. C. Zbořil (Praha) demonstroval zholovování umělých plotének v celku se štílky pro umělé zuby a se sponami. Týž pojednal o nové roze- klané korunce. Obě přednášky provázel dr. Zbořil četnými demonstracemi.
profesor Nessel docent Goňga Keller Goňg doktor Kohoutek Chládek Volruba Josel Keller Soebrigův Dvořák K Wachs Zbořil Votruba K Wachsmann C Zbořil Lublaň Kyjov Prostějov Praha docent fakulta
33 article
II. Schůze. Schůzi předsedal čestný předseda docent dr. Goňga. Dr. J. Žižka (Praha) před- vádí případ vředu na sliznici dutiny ústní, který úpor- ně vzdoruje veškeré thorapii. V živé rozpravě, kterou peípad tento vzbudil, podal doc. Jesenský obšírně vysvěllení o projevech tuberkulesy na sliznici dutin ústní, doc. Goňga promlouval o syfilitické affekci v ústech v případech zděděných, debatovali dále prof. Nessel. dr. Žižka, dr. Karel Wachs- mann, dr. Kohoutek. Dr. Žižka referovalo přípodu úporné perioslitivy po těžké exlrakci III. . stoličky. Prof. Nessel vysvělloval v otevřené de- balě, kdy při extrakci zmíněného zubu smí býti upo- třebena Lecluseova páka. Docent Jesenský de- monstroval při tom případ fraktury hořejší čeljsti při extrakci provedené venkovským fušerem. Dr. Žižka (Praha) referoval o případu vikarující menstruace ze zanícené dásně. Dr. F. Bažant (Praha) přednášel: Amputace neb exfirpace pulpy? Přednáška tato byla příčinou velice živého rozhovoru, při němž různé náhledy obhajovali dr. Bažant, docent Goňga, dr. Karel Wachsmann, dr. Keller, dr. Votruha. Docent Jesenský demonstroval řadu analomických a p- thologických preparátů Demonstroval starobní změny na zubech sevěích, změny na čelistních kostech u psa, způsobené hnisctokem lůžkovým, zubní kaz n ssavčích chrupech, předložil zajímavé případy nad- početných zubů na několika lidských lebkách, demen- stroval připad periostální cysty, prípad dermoidáln cysty, ukázal četně případy relinových zubů, dál různé zajímavé anatomické preparáty. týkající se dospělého embryonálního chrupu člověka. Profese
doktor Goňg J Žižek Jesenský docent profesor Nessel Žižek Wachs Lecluseův jítmonstrovat F Bažant Bažant Wachsmann Keller Votruha Praha