ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3989a270-8fca-11dd-9db3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 57, place 46, org 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
18. srpna 1913, číslo 22
4 article
lshove naondlonu děděné, neboť jinak tito vyděděncí budou stá- le více a více přirůstati k poslanecké sně- movně říšské. Zavedení všeobecné volební ku- rie r. 1896 a postavení poslanecké sněmovny říšské rady na základ všeobecného rovného práva hlasovacího r. 1907 mělo za následek, že mocné a oprávněné myšlence reformy vo- lebního řádu na sněmy nemohly zemské sněmy odolati. Od r. 1902 do r. 1910 pozorujeme, že na různých sněmech reformován jest volebnt řád tak, že ke kuriím stávajícím přičleněna je po způsobu všeobecné volební kurie Badeniho kurie všeobecná. Korutany začínají řadu zemí kde v tomto směru volební oprava jest prove- dena, a Bukovina jest to, která řadu tu dnes končí. Jen království České, Dalmacie, Halič. Slezsko a Tyroly dosud nevykonaly ten úkol. aby hlasovací lístek daly těm, kdo dosud ho neměli.
Badeni Korutany Dalmacie Halič Slezsko Tyroly
5 article
Zavedením pivní dávky r. 1903 v králov- ství Českém otázka volební reformy stala se nejvýše naléhavou a letošním rokem znovu- zavedením pivní dávky v obnosu zvýšeném reforma volebního řádu stává se nejvýše pal- čivou. Jest ovšem otázka, jak v království Če- ském má se vyhověti při řešení volebního řádu národnostní a sociální spravedlnosti. Nej- vepe by bylo, kdyby každý volič měl jeden hlas, který by stejně vážil, ať již hlas ten ná- leží příslušníku toho neb onoho stavu, té neb oné národnosti. V tomto směru řešiti otázku volebního řádu do sněmu království Českého chtěly r. 1908 veškeré lidové české strany na sněmu království Českého zastoupené. Tehdy strana agrární, národní strana svobodomyslná i strany radikální podaly návrhy na změnu v - lebního řádu, návrhy, které, pokud se týče posledních dvou směrů, ideou svou kráčí duchu dra. Karla Sladkovského. Žádají nejen zavedení všeobecného rovného práva hlasova- cího, nýbrž i stojí na poměrném zastoupení, čímž by hlas žádné národností ani žádné stra- ny nebyl ztracen. Že bychom mohli se dočkati toho, aby v době nejbližší volební řád král.
Sladkovský
6 article
Českého postaven byl na tento všemi lidovýmí českými stranami r, 1908 uznaný základ, o tom, bohužel, lze pochybovati. Vláda sama již dří- ve, když podáním předloh svých uznávala ne- zbytnost opravy volebního řádu, prohlásila se proti zavedení všeobecného rovného hlaso- vacího práva do sněmu. Dle mého názoru hlavní důvod, který nejen vláda má, ale i jiné kruhy mimovládní proti všeobecnému rovné- mu hlasovacímu právu do sněmu, spočívá tom, že sněm království Českého má jen je- dinou sněmovnu a ne sněmovny dvě, jak jest při říšské radě. Panskou sněmovnou vždy na říšské radě může se dostati zastoupení těm zá- jmům, které by volbami do poslanecké sněmov- ny nebyly respektovány. Při sněmu král. České- ho však tato možnost není, poněvadž sněm sklá- dá se jen ze sněmovny jedné. Tato okolnost jest velké váhy, a již v letech 60. minulého století sám Sladkovský nedovedl dobře čelit této námitce. Po něm r. 1899 nedovedl tak an dr. škarda. Vláda sama nezůstala si pevna, jak volební opravu do sněmu království Českého bylo by provésti. Nejprve, nehledíme-li k národnost- nímu momentu, ve vládních osnovách před- stavovala si, že by po způsobu všeobecné kurie Badeniho zavedena byla i všeobecná ku- rie do sněmu král. Českého. To bylo r. 1905.
Sladkovský Badeni
7 article
Tento názor ale nemohla držeti po zavedení všeobecného rovného hlasovacího práva do poslanecké sněmovny říšské rady, a proto její návrh osnovy z r. 1908 již opustil tuto myšlen- ku a zaváděl všeobecnou kurii, v níž nemohl vykonávati právo volební ti, kdo měli volební právo v některé z voličských tříd jiných. Osno- va poslední dává všeobecné třídě voličské 43 mandáty. Myslím, že jest to minimum, které se má vyděděným dáti. V ohledu národnostním žádná z dosavad- ních volebních předloh nemohla Čechy uspo- kojiti. Měl-li se i na národnostní moment bráti ohled při rozdělení volebních okresů, také tímto rozdělením nemůžeme býti spokojeni poněvadž velký počet hlasů našich národních menšin se nám úplně ztrácí. Když by již musil býti zachován systém kurií při opravě voleb- ního řádu, pak dle názoru mého otázka ná- rodnostní nejlépe dala by se řešiti buď zave- dením poměrného zastoupení v jednotlivých kuriích — poměrné zastoupení jest zavedeno na př. na Moravě v kurii velkostatkářské — nebo po způsobu moravském, kde ve smyslu učení sociálně demokratického spisovatele dra. Karla Rennera zavedeny byly národnost- ní katastry. Snad na Moravě ukázaly se při provedení tohoto prvního pokusu nedostatky, z nichž mohli bychom se učiti, že ledacos lze při dobré myšlence ještě zlepšiti. To ukazuje nový volební řád z r. 1910 do sněmu bukovin- ského, kde těžká otázka národnostní mezi Ru- muny, Rusíny. Němci a Poláky byla rozřešena podobně národnostními katastry. Stojím u důležité otázky provedení vo- lební opravy do sněmu království Českého.
Čecho Renner Rusín Němec Polák Morava poslanecký sněmovna učený sociálno demokratický spisovatel
8 article
Provedení volební opravy cestou normál- ní tak, aby nejbližší volby do sněmu mohly se díti na základě nového volebního řádu, dalo se očekávati, dokud konference o dohodu česko-německou nebyly přerušeny, poněvadž volební oprava do sněmu byla částí prví etapy vyrovnávacích jednání, a dokud sněm nebyl rozpuštěn. Jakmile však konference vzaly za své a stalo se to, co se stalo v den svatoanenský, naděje na brzké provedení vo- lební reformy cestou normální jsou pranepa- trné. Kdyby i zasedly nové konference a jed- nalo se o smír česko-německý, jest pravdě- nepodobno, že by Němci nyní chtěli to, co ne- chtěli dříve, aby dle starého volebního řádu byl sněm rychle zvolen a aby úkol zasedání takto nově zvoleného sněmu nebyl jiný nežl provedení volební opravy sociálně a národ- nostně vůči nám Čechům spravedlivé. Pro- vésti volební opravu přes hlavy Němců nelze. poněvadž bez nich nebylo by na sněmu do- statečné přítomnosti. I kdyby pak nepravdě- podobnost stala se pravděpodobností a ně- mečtí jednatelé chtěli, aby ve starém složení sněm zvolený projednal jen volební opravu, nevíme, zda by z nových voleb vyšla na obou stranách taková delegace, která by dovedla na sněmu dodržeti, co by vlivní členové stran byli v otázce volebního řádu smluvili. Víděli jsme v posledních dobách na české i německé
Němec Čecho
9 article
straně, jak není dobře spoléhati vždy na zá- vazky vlivných členů té které strany. Měly-l by volby nejbližší do sněmu býti provedeny na základě nového volebního řádu, pak nenío tom pochyby, že tento volební řád nemohl by se skutkem státi cestou normální, nýbrž ne- normální, oktrojem. Strany, vážící si principu konstitučního, nikdy nemohou k žádnému oktroji dáti svůj souhlas, ale ony mohou je výjimečně trpěti. Příklad toho podává nám cho- vání se českých stran k diplomu říjnovému roku 1860. My bychom mohli oktroj vo- lební opravy trpěti, aniž bychom tuto cestu jeho uskutečnění schvalovali, a to za tu cenu, že by oktrojovaný volební řád činil zadost ná- rodnostní a sociální spravedlnosti, ale my bu- deme státi rozhodně proti každému volebnímu řádu, který by nám Čechům národnostně ubli- žoval, a který by vylučoval účast těch, kdo ze sněmu jsou dnes politicky vyloučeni. Zdá se mi, že se otázce formální více dnes přikládá váha při řešení volebního řádu, nežli jádru věci samé. Mně rozhodným jest obsah voleb- ního řádu, a ne tak cesta, jakou bude usk- tečněn, mám-li k němu zaujmouti stanovisko. Považuji za správné, že dnes v celém krá- lovství Českém mohutně volá se po volební opravě do sněmu království Českého a že otázka ta staví se do popředí naší politiky. Ať již náležíme straně jakékoliv, všem nám jednati se musí o to, aby co nejdříve sociáln a národnostní spravedlnosti bylo učiněno za- dost. Tím směrem veškeré politické akce dnešní měly by se vésti, a není snad potřeb otázkou, jak provésti tuto sociální a národ- nostní spravedlnost volebním řádem, mohutné hnutí za reformu volební opravy dnes již tří- štiti a seslabovati.
Čecho
10 article
Řeč poslance dra. Tobolky byla přijata bouřlivým, dlouhotrvajícím potleskem. Na to rozvinula se debata, v níž stanoviska svých stran k otázce volební opravy formulovali z národní stranu sociální p. red. David z Ml Boleslavi, za stranu sociálně demokratickou p. red. Beneš z MI. Boleslavi, za centralisty p. Fr. Vaníček. Vedle toho debaty se účast- nili pp. starosta Šule a Jan Havlík. Když na všechny vývody k všeobecné spokojenosti od- pověděl dr. Tobolka, navrhl redaktor „Jize- rana“ p. Ptáček tuto resoluci: „Shromáždění příslušníci všech politických stran na veřejné schůzi v Kosmonosích dne 17. t. m. protestují jednomyslně proti dosazen byrokratické komise správní a proti ochromeni autonomie zemské. Shromáždění žádají, aby porušení řádů ústavních, kterým se vláda postavíla proti ná- rodu českému a tím ztížila mu boj, vedený z rovné právo obou národností v král. Českém. co nejdříve bylo zrušeno. Shromáždění považují dnes jednomysln za nejžhavější politickou otázku volební opravu do zemského sněmu na základě všeobecného práva hlasovacího s poměrným zastoupeníma vybízejí poslance všech stran bez rozdílu, aby o uskutečnění její co nejdříve se přičinili. Kdy- by zavedení všeobecného práva hlasovacího pro tu chvíli bylo nemožno, žádají shromáždě- ní poslance, aby vše vynaložili, aby aspoň po- kud se týče sociální spravedlnosti uskutečně- no bylo minimum, navržené vládou r. 1908. Resoluce p. red. Ptáčkem navržená, byla jednomyslně přijata. Pan starosta Šule poděko- váním účastníkům za účasť i věcnou a důstoj- nou debattu a zvláště ujištěním díků a odda- nosti posl. dru. Tobolkovi tuto vážnou mani- festaci po demokratisaci volebního řádu zem- ského v pozdní hodině noční ukončil.
David Beneš Vaníček Havlík Tobolka Jiz ml Boleslav Boleslav Kosmonosy
11 title
Politický přehled.
12 article Země české.
Země české. Sjezd německých důvěrníků v Chomutově Včerejší důvěrnický sněm německý mě podle zpráv až dosud dostupných průběh nesený onou vnitřní nepravdou, falší afektu dutým pathosem, který jest nesmazátelnou pečetí každého německého počinu od dosa- zení zemské správní komise. Politické momenty měl posl. Pacher na konci své řeči, kdež se dotkl nejdůleži- tější okolnosti nastávajícího německého po- stupu, to jest stanoviska německého National- verbandu na říšské radě k nejříznější oposic Němců z Čech proti vládě. Z jeho sděleni nevysvítá na jevo, že by naši Němci již byli získali alpské Němce pro vystoupení z pra- covní většiny, podle telegrafické výzvy ze sjezdu k Verbandu vyslané, má toto jasno teprve na zvláštní schůzi Verbandu býti zjednáno. Nelze přehlédnouti, že v Tínsově resoluci proponována případná roztržka mezi německým sdružením z Čech a National- verbandem, jakož jest příjetí této resoluce, o němž ostatně nepochybováno, znamením úspěchu německoradikálního na sjezdu. Je patrno, že situaci opanovali úplně a pokud možno souditi podle kusé zprávy. kterou z Montagsblattu reprodukujeme, proti Volksratu. Dr. Titta vůbee na sjezdu nebyl, jakožto důvod udává se — turistická cesta jeho po Čechách.
Němec doktor Titt Chomutov Čechy
13 article
Pokud jeho porážka byla úplná, bude lze posouditi až ze zevrubnějších zpráv. Co až dosud víme je tolik, že k upravení poměru mezi Verbandem a Volksratem dosazena 24členná komise, z níž 12 členů zvolí teprve »velká organisace«, kterouž nepo- chybně míněn »Volkstag« vlastní důvěrni- cký stálý sněm podle návrhu schváleného v Lovosicích. Jinak zahajovatel sjezdu předseda po- slaneckého Verbandu, velmistr jalové fráse dv. rada Bachmann, nasadil afektovanou to- ninu. Rozmluviv se o důležitosti sjezdu, jež prý vyzírá z tváří všech příchozích, řečnil Bachmann o hodině »těžkého osudu, o německém dubě zasazeném v celém Ra- kousku, který má býti oloupen o nejsil- nější svou větev, o německé hrázi, kteráž na Vltavě zřízena jakožto bašta, ze kteréž německá věda a kultura byla zanesena na východ a jíž hrozí nebezpečí, že bude pod- lomena a že zmizi«. A to proto prý, že Čech vnikl do německých krajů a tam neúnavně kolem se rozšiřuje, voněmeckých« úřadovnách cítí se pánem, že panství němčiny podrý- váno, Němci fanaticky jsou pronásledování atd. Němci nechtějí prý se vzdáti boje, ne- chtějí schýliti šíj, aby dostali nové rány. chtějí být jediným národem bratří, chtěji všechny své chtíče odstaviti stranou ve službě celého národa a potom prý jich bo bude nesen nadšením a síla milionového ná- roda stane se nepřekonatelnou.
Bachmann Němec Lovosice Vltava Čechy
14 article
Po řeči starosty města Chomutova dra Storcha, z níž nelze zaznamenati ani jediné zrno, mluvil první referent Pacher, jenž tvrdil, že Němci pětiletým bojem podali důkaz, že česko-feudální nadvláda v zemi a zemském výboru, r. 1883 zahájená, nedá se déle udržeti. Vláda neměla porozumění pro takový stav věcí a dosadila zemskou správní komisi přes všechny námitky Němců Komise tato jest pokusem, vésti staré hospo- dářství v zemi jinými cestami a Němci prý znají ducha, kterým v Čechách vedena jest politická správa, vědí, komu členové komise jsou podřízeni, znají názory presidenta ko- mise, a jsou jednomyslného názoru, že ko- mise svým složením i původem nezasluhuje německé důvěry. Řečník vytýká vládě, že jí dosud nenapadlo dáti správní komísi roz- kaz, aby z nejbohatších prostředků, jí při- kázaných, ulevila nouzi učitelstva. Bývali zemští poslanci němečtí předstupují před sjezd, poukazujíce k tomu, že úkol jim svě- řený, nepřipustiti zemský sněm k žádné práci, dokud nebude německým požadavkům vyhověno, věrně splnili, s jedinou výjimkou, která, jak doufají, bude všemi soukmenovci schválena. Převzali po rozpuštění sněmu další vedení záležitostí německých zemských poslanců i žádají sjezd, aby na ně přenesl i na dál vedení těchto záležitostí tak, jak je až dosud na zemském sněmu vedli, rozšířenýcha doplněných tím, co naléhav o st doby vyžaduje.
Storch Pacher Němec Chomutov Čechy
15 article
Poněvadž se však, jak samozřejmo, o tom se všemi Němci v Čechách dohovořiti a do- rozuměti chtělí, svolali tento sjezd, nikomu z lásky, nikomu na přikoř, nýbrž výslovně k tomu konci, aby se poradili se stejno- měrně organisovaným zastupitelstvím všech volebních okresů zemských a jich se dotá- zali, mají-li dosavadní zemti poslanci vést záležitosti až k době po provedených vol- bách, a požádalí je, aby zvolili ze svého středu výbor ke stálému styku s nimi. Posl Pacher skončil takto: adonls My víme, že Němci v Čechách jsou dosti silni, aby sami vedli boj i nejkrajnější i s nejmocnějším protivníkem, avšak naší povinností- jest,—abychom se ohlédli- po spo- jencích a těch nenajdeme nikde jinde, než v řadách našich vlastních soukmenovců i ne- dáme si ujíti tohoto podnětu, a také jsme si ho již ujíti nedali, abychom celý ne- mecký Nationalverband upozor- nili na to, že otázka osudu pro německý lid může vystou piti nejen v Čechách, nýbrž vcle Rém Rakousku. Neměli bychom se všák roz- pakovati ani na okamžik, jiti svou cestou sami, kdybychom spojenců nenalezli.e Druhý referent posl. dr. 5l. Lodgman dovozoval, že samozřejmě těžiště politiky Němců v Čechách přeloženo z Prahy do Vídně a že se osud německého lidu v če- chách bude nyní rozhodovati ve Vídni. K provozování této politiky musí však Něme čeští býti bezpeční podporou širé veřejnost německé. Nejenom poslanci, ale celá ně- mecká veřejnost musí prý dozírati na čin- nost správní komise zemské, poně v a dž poslanci musí své stanovisk k vládě učiniti závislým na ch vání komise.
Němec Posl Pacher doktor Lodgman Čechy Rakousko Praha Vídeň
16 article
Nikdo nesmí se ovšem oddávati klamům úřadování komise, to však nesmí německé politiky zraditi od pokračování v boji, nebot neprozrazuji — dí řečník — žádne tajemství, že Rakousko vskutku dospělo k obratu svých dějin. Na- dejde a sice nezadržitelně doba, kdy sibudou musitnejenom rakou- ské vlády, aleidržitelé moci v Ra- kousku předložit otázku, bude-l mít stát ve svém nynějším složen vůbec trvání, i budeme nuceni z zodpovědění této olázky činit své další závěry. Myslím, že nejblíže příští německá politika v říšské radě vů- bec vzroste nad česko-německé otázky, že jdeme vstříc okamžiku, ve kterémž budeme musit veškerou ústavu tohoto státu přezkou- mati, poněvadž aspoň já osobně jsem přesvěd- čen, že nikoli jednotlivé vlády, ale celý stát jest překážkou splnění tužeb národních kme- nů po samosprávě. Samozřejmě musímes předložiti otázku, jak dosíci splnění svých po- žadavků.“ Tuť se vyskytují jenom dvě cesty. Buď budeme vyjednávati, anebo při- nutíme třetího činitele moci k zasáhnutí, j iné cesty není, to nám musí býti jasno.
Rakousko
17 article
Jsem toho názoru, že důsledek z takového stanoviska nemůže býti pro nás jiný, leč že musíme vyjednávati, neboť třetí cestou požadavky naše splniti nelze. Nyní však myslím, že právě ti, kdož jsou v každém případě proti zakročení třetí strany, tedy proti zakročení koruny, pře- devším byli proti vyjedná vání. Řečník skončil takto: My Němci v Čechách jsme praporečníky národní autonomie a žá- dáme jakožto menšina v zemi odstranění ne- snesitelného panství české většiny. Vy- nesme prapor samosprávy ven d říše! Tím získáme si nejen ne- smrtelné slávy v dějinách, nýbrž i zajištění našich německých po- žadavků v Čechách. Posl. K. H. Wolf klade důraz na to, že požadavky německé nesmí se omeziti na to, co Čechům mělo býti ve vyrovnáva- cím jednání urváno. Především jest za- potřebí obrany proti vládě, nikoliv však na ochranu zemské útsavy, kteráž jest zbudována na základě českého státního práva (19). Čechům musí býti uvedeno na vědomí, že na znovuzří- zení jich vřele milované, vysoce a svatě chova- né české zemské ústavy, zemského sněmua zemského výboru již není pomyšlení, dokud
Němec Posl Wolf Čecho Čechy
18 article
Němci nedojdou uspokojení svých požadavků a ochrany před brutálním majorisováním. V další debatě velkou bouři způsobil učite Fr. Krahl z Dubkovic, který varoval poslance aby si učitelstvo nerozhněvali. Když pohrozil že se učitelstvo pro případ dalšího průtahu jeho záležitosti zřekne všeho národnostního i hospodářského osvědčení, povstalo celé shro- máždění proti němu a jenom s velkým namáhá- ním mohl řeč svou ukončiti. Na to schválena resoluce Ti n- zova jednomyslně v tomto zně ni „Německý lid v Čechách očekává v oka- mžiku rozhodujícího zápasu o jeho národní existenci od německého National- verbandu energické a jednomysl- né osvědčení německého souru- čenstvív tomsmysl u, že vystoupí z do- savádní vládní většiny, postaví se proti vládě co nejostřejším způsobem a pokud nutno v tomto postavení vytrvá, až německé poža- davky v Čechách budou splněny. Od něm. po- slanců z Čech očekává však shromáždění dů- věrníků v rámci něm. voličstva, že v každém případě společně s Nationalverbandem anebo bez něho do nejostřejší oposice vstoupí. Na to byl Nationalverband telegrafick požádán, aby svolal schůzi, v níž by ujasněno bylo, zdali německý Na- tionalverband je pro společno věc s Němci v Čechách a po případ hodlá vstoupiti do oposice prot v ládě.
Němec Dubkovic Nationalverband Čechy
19 article
K návrhu na upraveni poměru me- zi Volksratem a Verbandem bylo usneseno, aby zvolena byla dvanáctičlenná komise. Druhých dvanáct členů bude jmeno- vati Volksrat a velká organisace. Kompe- tence Volksratu byla upravena ve smyslu prohlášení, které ž jmé- nem radikálů učinil Wolí a jmé- nem agrárníků Reiniger v ten smysl, že Volksrat jest výhradně národně-hospodářskou korporací. kteráž na politické záležitost nemá míti vlivu. V politických zá- ležitostech náleží rozhodovati toliko poslancům, kteří se potom s voliči dorozumějí. Mínění říšských poslaneckých kruhů něme- ckých.
Reiniger
20 article
Podle „Deutschböhm. Korrespondenz“, při- nášející z vůdčích kruhů německých říšských poslanců úvod ke včerejší schůzi chomutov ské, převládá názor, že německý Nationalver- band zaříditi má své stanovisko k vládě po- dle — dalšího jednání zemské správní komise. Ukazuje se k tomu, že dosazením komise této nedoznali Němci žádného poško- zení, nýbrž naopak zlepšení stavu předchozího. poněvadž vláda nyní nese zodpovědnost za komisi. Co se týče finančních opatření — soudí vůdčí kruhy Nacionalver- bandu zajímavě, že se od vtady nemohlo přece očekávati, že nechá dojíti k zemskému bankrotu, a konečně nutno míti na zřeteli, že zemský výbor nebyl s to, dosíci zvýšení zem- ských přirážek. Jestliže zemská správní ko- mise a především president hr. Schönborn osvědčí ve svém úřadování naprostou objek- tivítu, nemají Němcidůvodu prot této lnstituci vystupovati. Kdyby však komise postupovala jednostranně, ode- přeli by zástupci Němců z Čech veškerou pod- poru vládě s taková změna fronty německých poslanců z Čech by měla také v zápětí změnu postavení německého Nationalverbandu, ne- boť alpští poslanci němečtí jsou pevně od- hodláni solidaritu svou s politickými přátel z Čech společným postupem veřejně osvědčiti Ze včerejší resoluce Tinsovy a telegramu z Chomutova zaslaného Nationaiverbandu vy svítá, že takové prohlášení sotva asi našim Němcům postačí.
Němec Schönborn Čechy Chomutov
21 article
Německé schůze. Německo-radikální strana svolá po dru- hém velkém důvěrnickém sjezdu do Prahy velký sjezd o volební opravě zemské. Zítra shromáždí se v Jablonci důvěrnická schůze německo-pokrokové strany severních Čech. Německý zemský svaz živnostenský na společné schůzi svazu společenstev vyslo- vil se proti oktroji zemského volebního řádu Usneseno vyslati deputaci ku předsedovi mi- nisterstva, místodržiteli a presidentu zemské správní komise. Na pomoc vídeňským Němcům (Z poštovních kruhů) V protestech vídeňských poštovních úřadníko proti rychlikové poště Praha-Vídeň 35 dostáví se nyní dokonce pomoci i z Prahy. Nodělní „Neue Fr. Presse“ uveřejnila článek, nadepsaný: „Od strkávání německých poštovních d- řadníků v poštovní službě“, kde pisatel pocházející zcela bezpečně z řad zdejšího německé- ho konceptního úřadnictva, poukazuje na to, že by bývalo prospěšnějším služebním výkonům, kdyby zmíněná vlaková pošta byla obsazena vídeňským úřadníky, poněvadž pražští nejsou obeznámeni podrobnostmi vídeňské doručovací služby, zejména není jim prý známo, kterému doručovacímu okre- su ta která ulice je přidělena. Tento důvod byl by dosti závažný, kdyby nebylo té okolnosti, že Prahy do Vídně dojíždějí úřadníci z úřadu na ná- draží císaře Františka Josefa již více jak 20 let takže třídění dopisů na jednotlivé okresy znají prá- vě tak dobře jako vídeňští, kteří konečně po tét stránce nejsou právě nejlepšími pracovnsky, jakje všeobecně známo.
Němec Neue František Josef Praha Jablonec Čechy Vídeň Francie . Presse
22 article
Ale budiž! Jestliže pražským úřadníkům čin třídění Vídně obtíže, pak je samozřejmým, že více versa je třídění Prahy videňským úřadníkům ještě daleko tvrdším oříškem, zejména přihlížíme-li kje- jich zeela nedostatečné jazykové kva- lifikaci. A nyní dospěli jsme k jádru věci. To- muto nedostatku dá se snadno odpomoci děle- ním ambulancí, vídeňští úřadníci nechť dojí- ždějí pouze na hranice Čech a Moravy a nechťs obstarávají třidění Vídně a úřadníci z Čech a Mo- ravy obstarají již dopravu ve svých zemích a pro svoje hlavní města. Češti úřadníci mohou bez závady dojížděti de Dolních Rakous a obstarávati třídění zásilek pro Vídeň právě tak dobře jako vídeňští, poněvadi všichni bez rozdílu ovládají německý jazyk, vlastně ovládati jej musí, neboť skládají v něm předepsané přísné odborné zkoušky, kdežto obrovské procento vídeňských úřadníků je naprosto neschopn tříditi dopisy s českými adresami poněvadž nejen že nemají ani těch nejprimitivněj- ších znalostí českého jazyka, ale dávají se u ná- šeli, zejména mladší, národnostní záltí kterou v plně míře přenášejí na českou korespon- denci. Je to těžká obžaloba, ale můžeme ji dolá- zati tisící a tísíci doklady. Nechť jen promluví pražské po- štovníředitelství, mnoho-li do měsíce vyřizuje podobných stížností a co kdyby tak smělo promluviti české ambulanční a pediční úřadnie tv Všechny sloupce denních listů byly by vyplněny.
Vídeň Praha Čechy Morava Dolní Rakousy
23 article
Varujeme vůbec každého, aby na adresu napsa na př. Linec, Štyrský Hradec, Terst a p., podob- ný dopis je bez milosrdenství vráce neibližší české vlakové poště, která teprve příčiní k českému pojmenování německé aby v očich německých úřadníků našel dopis te milosti. Opakujeme: Necht jen proml uv pražské poštovní ředitelství! Necht laskavě s veřejností sdělí. kam dáv ony výkazy, které občas dává si před- kládati a kde podobné přehmaty jsou vyznačeny! Českým úřadům se dokonce nal- zuje, aby české dopisy, vrácené německými úřad, a ambulancemi, zasílaly na původní misto určení aby poznámky na př. „wo?“ nebo podobné jií německé záznamy vymazalyl Neschopnost ví- deňských úřadníků projížděti českými krajij nade vší pochybnost prokázána, neboť zabíhá ne- jedenkráte až do směšnosti. Nevypravujeme žádn smýšlenky, ale dokázaná fakta. Vídeňský úřadní táže se v české stanici českého úřadníka: „Woi das „nyní“? Na adrese byla poznámka: adreskt nyní v X. Y., nebo „Wo ist das „kominík“? Adresá byl kominíkem. Nebor „Wo ist das „zde“ nebo „Cizina“ atd. atd. Opakujeme, žádné smýšlenkyl Je naprosto dokázanou věcí, že vídeňští úř . níci neznají česká pojmenování míst, kudy denně projíždějí, ujišťujeme bez nadsázky, že podobných případů opakuje se denně na stal A tito lidé pro- jíždějí českými kraji v Čechách a na Moravě kří- žem krážemi Stížnosti jsouí marny, škoda papíru a času, vídeňských vlakových pošt nutno přijímati téměi již s resignací, neboť funkcionáři zdejšího poštov- ního ředitelství pokrčí prostě rameny a pronesou známou okřídlenou větu: „Mit den Wienern läss sich nichts machen.
Linec Terst Nebory Čechy Morava Štyrský Hradec Mito den Wienern
24 article
Dále si stěžuje pisatel, že prý při pražskýc ambulancích nejsou zaměstnáni Němci a že prý při ostalních úřadech poštovních je málo Němci. Mohli bychom směle poukázati na úřady v uzaví- raném území, odkud v posledních letech byli češt úřadníci až na nepatrné zbytky vůbec odstranění podobně tak i v německých ambulancích, ale nám není třeba tohoto všeobecně známého fakta se blí- že dolýkati. Nám stačí pouze konstatovati, ž e v Praze a předměstích je celkem daleko více něme- ckých úřadníků u poštovních úřadů zaměstnáno než českých ve všech, pravíme ve všech úřadech vu- zavíraném území dohromady. Bude-li si pisatel přáti, posloužíme důkladnou statistikou, ačkoliv jsme to již učinili několikráte. Konečně pisatel sám dobře ví, že nepíše pra du a že věci mají se docela jinak, než chce svět namluviti, vždyť jeho informace, soudě dle obsahu musejí pocházeti přímo z dopravního oddělení zdej- šího poštovního ředitelství, o čemž neklamného svědectví podává poznámka v příčině vlakovýc pošt Lysá—Děčín a rychlíkové ambulance 125, kte- réžto záležitosti širšímu úřadnictvu známy nejsou A tímn také odpadá stesk pisatele, jakoby z Prahy do Vídně nedojížděli němečtí úřadníci, kteří bys v ministerstvu obchodu o českých dopravních vě- cech informovali. Vzdyť tyto informace obstará- vají docela jiní lidé, nežli je nějaký ambulaněn oficiál, o tuto věc mají Němcí náležitě postaráno, Bude-li třeba, povíme jakl
Němec Praha Lysá Děčín Vídeň
25 article
Sjezd Jednoty samosprávných úřadníků obecních a okresních v král. Českém V Roudnicí, dne 16. srpna (Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“.) Při pozdravných projevech ujal se prvý slov starosta města p. Ervín Špindler, pozdraven vše- obecným potleskem, a uvítal přítomné co nejvřelej jménem městské rady i obecního zastupitelstva a přál sjezdu plného zdaru. Sjezd koná se v době tak důležité. V dějinách naší samosprávy bude den 26. července zazname- nán černě, poněvadž ztratil dne toho svou korunu zemský výbor. Lze však doufati, že dočkáme s záhy vypsání Lových voleb do snému. Zdůrazniv stabilitu činnosti samosprávného úřadnictva, vy- slovil přesvědčení, že za této zachová i tradic naší samosprávy. Povinnosti obcí a okresů pak je, jim za to, kde se to dosud nestalo, zabezpečití postavení tak nezávislé, aby za všech bouří zacho- vati mohla pevnou páteř. (Výborněl Potlesk.) Starosta roudnického okresu p. Kobr vi účastníky sjezdu co nejvřeleji v jeho sídle. Samo- správa v prvém padesátiletí mnoho vykonala, avšal je potřebí nové práce a nového úsilí, by se do- spělo k ideálu, který máme dávno před sebou totiž k nejširší autonomii a k nejprohloubeněji samosprávě v království Českém. Na této prád připadá samospráv. úřadnictvu lví podíl. [Výborně Hlučný potlesk.)
Špindler Lový Kobr Roudnice
26 article
Místodrž. rada p. Bouma vyjadřuje radost potěšení, že přítomní v tak ohromném počtu s sešli a že vidí, jak lnou ke své organisaci. Zdůra- ňuje důležitost samosprávy se státními úřadya a přeje si, aby organisace samosprávného úřadni- etva rozšiřila své šítě nejen extensivně, nýbrž intensivně ve všech 3 korunních zemích. Nejen města a okresy, nýbrž každá obec nechť má svéh úřadníka. Vzrůstu této organisace přeje řečník plného zdaru. (Výborně! Potlesk.) Předseda Švazu českých spolků úřadnických p. prof. Klapálek domáhal se v delší řeči, aby sa mosprávné úřadnictvo připojilo se ke svazu spolk úřadnických, jak učinilo to již také úřadnictv státní a zval přítomné na všeúřadnický sjezd, kter se koná ve dnech 6.—8. září v Praze. Předseda Poradního sboru českých okresů p Cyr. Papoušek tlumočí jeho přátelský pozdrav projev vřelých sympatií. K mohutnému protestu proti zrušení zemské samosprávy dosazena byla zvláštní poradní ko- mise, která vydala již některé pokyny, se kterým nebudou snad všichni souhlasiti. Jedná se však společnou akci a jest proto při ní třeba kompro- misu. Právní komise má nejlepší vůli věci prospěti a žádá proto, by se její práce podporovala. (Ví- borněl Potlesk.) Zástupce Svazu českých měst doc. dr. Joachin pravil, že zrušení české zemské samosprávy je po- nížením, jaké se ještě nikdy nestalo, což cítí zvlá- ště naši samosprávní úřadníci. Kdyby naše samo- správa byla vniterně silna, vláda by se na ní ne- odvážila. (Výborněl Potlesk.) Za Jednotu právniků, usťanovených při obcích a okresích, pronesl pozdravný projev p. dr. Čeřov- ský a pozdrav samosprávného úřadnictva morav-
Bouma profesor Klapálek Cyr Papoušek docent doktor Joachin Čeřov Praha svaz český město
28 article
ského p. Jančík
Jančík