2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
18. srpna 1913, číslo 22
4
article
lshove naondlonu
děděné, neboť jinak tito vyděděncí budou stá-
le více a více přirůstati k poslanecké sně-
movně říšské. Zavedení všeobecné volební ku-
rie r. 1896 a postavení poslanecké sněmovny
říšské rady na základ všeobecného rovného
práva hlasovacího r. 1907 mělo za následek,
že mocné a oprávněné myšlence reformy vo-
lebního řádu na sněmy nemohly zemské sněmy
odolati. Od r. 1902 do r. 1910 pozorujeme, že
na různých sněmech reformován jest volebnt
řád tak, že ke kuriím stávajícím přičleněna je
po způsobu všeobecné volební kurie Badeniho
kurie všeobecná. Korutany začínají řadu zemí
kde v tomto směru volební oprava jest prove-
dena, a Bukovina jest to, která řadu tu dnes
končí. Jen království České, Dalmacie, Halič.
Slezsko a Tyroly dosud nevykonaly ten úkol.
aby hlasovací lístek daly těm, kdo dosud ho
neměli.
Badeni
Korutany
Dalmacie
Halič
Slezsko
Tyroly
5
article
Zavedením pivní dávky r. 1903 v králov-
ství Českém otázka volební reformy stala se
nejvýše naléhavou a letošním rokem znovu-
zavedením pivní dávky v obnosu zvýšeném
reforma volebního řádu stává se nejvýše pal-
čivou. Jest ovšem otázka, jak v království Če-
ském má se vyhověti při řešení volebního
řádu národnostní a sociální spravedlnosti. Nej-
vepe by bylo, kdyby každý volič měl jeden
hlas, který by stejně vážil, ať již hlas ten ná-
leží příslušníku toho neb onoho stavu, té neb
oné národnosti. V tomto směru řešiti otázku
volebního řádu do sněmu království Českého
chtěly r. 1908 veškeré lidové české strany na
sněmu království Českého zastoupené. Tehdy
strana agrární, národní strana svobodomyslná
i strany radikální podaly návrhy na změnu v -
lebního řádu, návrhy, které, pokud se týče
posledních dvou směrů, ideou svou kráčí
duchu dra. Karla Sladkovského. Žádají nejen
zavedení všeobecného rovného práva hlasova-
cího, nýbrž i stojí na poměrném zastoupení,
čímž by hlas žádné národností ani žádné stra-
ny nebyl ztracen. Že bychom mohli se dočkati
toho, aby v době nejbližší volební řád král.
Sladkovský
6
article
Českého postaven byl na tento všemi lidovýmí
českými stranami r, 1908 uznaný základ, o tom,
bohužel, lze pochybovati. Vláda sama již dří-
ve, když podáním předloh svých uznávala ne-
zbytnost opravy volebního řádu, prohlásila
se proti zavedení všeobecného rovného hlaso-
vacího práva do sněmu. Dle mého názoru
hlavní důvod, který nejen vláda má, ale i jiné
kruhy mimovládní proti všeobecnému rovné-
mu hlasovacímu právu do sněmu, spočívá
tom, že sněm království Českého má jen je-
dinou sněmovnu a ne sněmovny dvě, jak jest
při říšské radě. Panskou sněmovnou vždy na
říšské radě může se dostati zastoupení těm zá-
jmům, které by volbami do poslanecké sněmov-
ny nebyly respektovány. Při sněmu král. České-
ho však tato možnost není, poněvadž sněm sklá-
dá se jen ze sněmovny jedné. Tato okolnost
jest velké váhy, a již v letech 60. minulého
století sám Sladkovský nedovedl dobře čelit
této námitce. Po něm r. 1899 nedovedl tak an
dr. škarda.
Vláda sama nezůstala si pevna, jak volební
opravu do sněmu království Českého bylo by
provésti. Nejprve, nehledíme-li k národnost-
nímu momentu, ve vládních osnovách před-
stavovala si, že by po způsobu všeobecné
kurie Badeniho zavedena byla i všeobecná ku-
rie do sněmu král. Českého. To bylo r. 1905.
Sladkovský
Badeni
7
article
Tento názor ale nemohla držeti po zavedení
všeobecného rovného hlasovacího práva do
poslanecké sněmovny říšské rady, a proto její
návrh osnovy z r. 1908 již opustil tuto myšlen-
ku a zaváděl všeobecnou kurii, v níž nemohl
vykonávati právo volební ti, kdo měli volební
právo v některé z voličských tříd jiných. Osno-
va poslední dává všeobecné třídě voličské 43
mandáty. Myslím, že jest to minimum, které
se má vyděděným dáti.
V ohledu národnostním žádná z dosavad-
ních volebních předloh nemohla Čechy uspo-
kojiti. Měl-li se i na národnostní moment bráti
ohled při rozdělení volebních okresů, také
tímto rozdělením nemůžeme býti spokojeni
poněvadž velký počet hlasů našich národních
menšin se nám úplně ztrácí. Když by již musil
býti zachován systém kurií při opravě voleb-
ního řádu, pak dle názoru mého otázka ná-
rodnostní nejlépe dala by se řešiti buď zave-
dením poměrného zastoupení v jednotlivých
kuriích — poměrné zastoupení jest zavedeno
na př. na Moravě v kurii velkostatkářské —
nebo po způsobu moravském, kde ve smyslu
učení sociálně demokratického spisovatele
dra. Karla Rennera zavedeny byly národnost-
ní katastry. Snad na Moravě ukázaly se při
provedení tohoto prvního pokusu nedostatky,
z nichž mohli bychom se učiti, že ledacos lze
při dobré myšlence ještě zlepšiti. To ukazuje
nový volební řád z r. 1910 do sněmu bukovin-
ského, kde těžká otázka národnostní mezi Ru-
muny, Rusíny. Němci a Poláky byla rozřešena
podobně národnostními katastry.
Stojím u důležité otázky provedení vo-
lební opravy do sněmu království Českého.
Čecho
Renner
Rusín
Němec
Polák
Morava
poslanecký sněmovna
učený sociálno demokratický spisovatel
8
article
Provedení volební opravy cestou normál-
ní tak, aby nejbližší volby do sněmu mohly se
díti na základě nového volebního řádu, dalo
se očekávati, dokud konference o dohodu
česko-německou nebyly přerušeny, poněvadž
volební oprava do sněmu byla částí prví
etapy vyrovnávacích jednání, a dokud sněm
nebyl rozpuštěn. Jakmile však konference
vzaly za své a stalo se to, co se stalo v den
svatoanenský, naděje na brzké provedení vo-
lební reformy cestou normální jsou pranepa-
trné. Kdyby i zasedly nové konference a jed-
nalo se o smír česko-německý, jest pravdě-
nepodobno, že by Němci nyní chtěli to, co ne-
chtěli dříve, aby dle starého volebního řádu
byl sněm rychle zvolen a aby úkol zasedání
takto nově zvoleného sněmu nebyl jiný nežl
provedení volební opravy sociálně a národ-
nostně vůči nám Čechům spravedlivé. Pro-
vésti volební opravu přes hlavy Němců nelze.
poněvadž bez nich nebylo by na sněmu do-
statečné přítomnosti. I kdyby pak nepravdě-
podobnost stala se pravděpodobností a ně-
mečtí jednatelé chtěli, aby ve starém složení
sněm zvolený projednal jen volební opravu,
nevíme, zda by z nových voleb vyšla na obou
stranách taková delegace, která by dovedla
na sněmu dodržeti, co by vlivní členové stran
byli v otázce volebního řádu smluvili. Víděli
jsme v posledních dobách na české i německé
Němec
Čecho
9
article
straně, jak není dobře spoléhati vždy na zá-
vazky vlivných členů té které strany. Měly-l
by volby nejbližší do sněmu býti provedeny
na základě nového volebního řádu, pak nenío
tom pochyby, že tento volební řád nemohl by
se skutkem státi cestou normální, nýbrž ne-
normální, oktrojem. Strany, vážící si principu
konstitučního, nikdy nemohou k žádnému
oktroji dáti svůj souhlas, ale ony mohou je
výjimečně trpěti. Příklad toho podává nám cho-
vání se českých stran k diplomu říjnovému
roku 1860. My bychom mohli oktroj vo-
lební opravy trpěti, aniž bychom tuto cestu
jeho uskutečnění schvalovali, a to za tu cenu,
že by oktrojovaný volební řád činil zadost ná-
rodnostní a sociální spravedlnosti, ale my bu-
deme státi rozhodně proti každému volebnímu
řádu, který by nám Čechům národnostně ubli-
žoval, a který by vylučoval účast těch, kdo ze
sněmu jsou dnes politicky vyloučeni. Zdá se
mi, že se otázce formální více dnes přikládá
váha při řešení volebního řádu, nežli jádru
věci samé. Mně rozhodným jest obsah voleb-
ního řádu, a ne tak cesta, jakou bude usk-
tečněn, mám-li k němu zaujmouti stanovisko.
Považuji za správné, že dnes v celém krá-
lovství Českém mohutně volá se po volební
opravě do sněmu království Českého a že
otázka ta staví se do popředí naší politiky.
Ať již náležíme straně jakékoliv, všem nám
jednati se musí o to, aby co nejdříve sociáln
a národnostní spravedlnosti bylo učiněno za-
dost. Tím směrem veškeré politické akce
dnešní měly by se vésti, a není snad potřeb
otázkou, jak provésti tuto sociální a národ-
nostní spravedlnost volebním řádem, mohutné
hnutí za reformu volební opravy dnes již tří-
štiti a seslabovati.
Čecho
10
article
Řeč poslance dra. Tobolky byla přijata
bouřlivým, dlouhotrvajícím potleskem. Na to
rozvinula se debata, v níž stanoviska svých
stran k otázce volební opravy formulovali z
národní stranu sociální p. red. David z Ml
Boleslavi, za stranu sociálně demokratickou
p. red. Beneš z MI. Boleslavi, za centralisty
p. Fr. Vaníček. Vedle toho debaty se účast-
nili pp. starosta Šule a Jan Havlík. Když na
všechny vývody k všeobecné spokojenosti od-
pověděl dr. Tobolka, navrhl redaktor „Jize-
rana“ p. Ptáček tuto resoluci:
„Shromáždění příslušníci všech politických
stran na veřejné schůzi v Kosmonosích dne
17. t. m. protestují jednomyslně proti dosazen
byrokratické komise správní a proti ochromeni
autonomie zemské.
Shromáždění žádají, aby porušení řádů
ústavních, kterým se vláda postavíla proti ná-
rodu českému a tím ztížila mu boj, vedený z
rovné právo obou národností v král. Českém.
co nejdříve bylo zrušeno.
Shromáždění považují dnes jednomysln
za nejžhavější politickou otázku volební opravu
do zemského sněmu na základě všeobecného
práva hlasovacího s poměrným zastoupeníma
vybízejí poslance všech stran bez rozdílu, aby
o uskutečnění její co nejdříve se přičinili. Kdy-
by zavedení všeobecného práva hlasovacího
pro tu chvíli bylo nemožno, žádají shromáždě-
ní poslance, aby vše vynaložili, aby aspoň po-
kud se týče sociální spravedlnosti uskutečně-
no bylo minimum, navržené vládou r. 1908.
Resoluce p. red. Ptáčkem navržená, byla
jednomyslně přijata. Pan starosta Šule poděko-
váním účastníkům za účasť i věcnou a důstoj-
nou debattu a zvláště ujištěním díků a odda-
nosti posl. dru. Tobolkovi tuto vážnou mani-
festaci po demokratisaci volebního řádu zem-
ského v pozdní hodině noční ukončil.
David
Beneš
Vaníček
Havlík
Tobolka
Jiz
ml Boleslav
Boleslav
Kosmonosy
11
title
Politický přehled.
12
article
Země české.
Země české.
Sjezd německých důvěrníků v Chomutově
Včerejší důvěrnický sněm německý mě
podle zpráv až dosud dostupných průběh
nesený onou vnitřní nepravdou, falší afektu
dutým pathosem, který jest nesmazátelnou
pečetí každého německého počinu od dosa-
zení zemské správní komise.
Politické momenty měl posl. Pacher
na konci své řeči, kdež se dotkl nejdůleži-
tější okolnosti nastávajícího německého po-
stupu, to jest stanoviska německého National-
verbandu na říšské radě k nejříznější oposic
Němců z Čech proti vládě. Z jeho sděleni
nevysvítá na jevo, že by naši Němci již byli
získali alpské Němce pro vystoupení z pra-
covní většiny, podle telegrafické výzvy ze
sjezdu k Verbandu vyslané, má toto jasno
teprve na zvláštní schůzi Verbandu býti
zjednáno. Nelze přehlédnouti, že v Tínsově
resoluci proponována případná roztržka mezi
německým sdružením z Čech a National-
verbandem, jakož jest příjetí této resoluce,
o němž ostatně nepochybováno, znamením
úspěchu německoradikálního na sjezdu.
Je patrno, že situaci opanovali úplně a
pokud možno souditi podle kusé zprávy.
kterou z Montagsblattu reprodukujeme,
proti Volksratu. Dr. Titta vůbee
na sjezdu nebyl, jakožto důvod udává se
— turistická cesta jeho po Čechách.
Němec
doktor
Titt
Chomutov
Čechy
13
article
Pokud jeho porážka byla úplná, bude lze
posouditi až ze zevrubnějších zpráv. Co až
dosud víme je tolik, že k upravení poměru
mezi Verbandem a Volksratem dosazena
24členná komise, z níž 12 členů zvolí teprve
»velká organisace«, kterouž nepo-
chybně míněn »Volkstag« vlastní důvěrni-
cký stálý sněm podle návrhu schváleného
v Lovosicích.
Jinak zahajovatel sjezdu předseda po-
slaneckého Verbandu, velmistr jalové fráse
dv. rada Bachmann, nasadil afektovanou to-
ninu. Rozmluviv se o důležitosti sjezdu,
jež prý vyzírá z tváří všech příchozích,
řečnil Bachmann o hodině »těžkého osudu,
o německém dubě zasazeném v celém Ra-
kousku, který má býti oloupen o nejsil-
nější svou větev, o německé hrázi, kteráž
na Vltavě zřízena jakožto bašta, ze kteréž
německá věda a kultura byla zanesena na
východ a jíž hrozí nebezpečí, že bude pod-
lomena a že zmizi«. A to proto prý, že Čech
vnikl do německých krajů a tam neúnavně
kolem se rozšiřuje, voněmeckých« úřadovnách
cítí se pánem, že panství němčiny podrý-
váno, Němci fanaticky jsou pronásledování
atd. Němci nechtějí prý se vzdáti boje, ne-
chtějí schýliti šíj, aby dostali nové rány.
chtějí být jediným národem bratří, chtěji
všechny své chtíče odstaviti stranou ve
službě celého národa a potom prý jich bo
bude nesen nadšením a síla milionového ná-
roda stane se nepřekonatelnou.
Bachmann
Němec
Lovosice
Vltava
Čechy
14
article
Po řeči starosty města Chomutova dra
Storcha, z níž nelze zaznamenati ani jediné
zrno, mluvil první referent Pacher, jenž
tvrdil, že Němci pětiletým bojem podali
důkaz, že česko-feudální nadvláda v zemi
a zemském výboru, r. 1883 zahájená, nedá
se déle udržeti. Vláda neměla porozumění
pro takový stav věcí a dosadila zemskou
správní komisi přes všechny námitky Němců
Komise tato jest pokusem, vésti staré hospo-
dářství v zemi jinými cestami a Němci prý
znají ducha, kterým v Čechách vedena jest
politická správa, vědí, komu členové komise
jsou podřízeni, znají názory presidenta ko-
mise, a jsou jednomyslného názoru, že ko-
mise svým složením i původem nezasluhuje
německé důvěry. Řečník vytýká vládě, že
jí dosud nenapadlo dáti správní komísi roz-
kaz, aby z nejbohatších prostředků, jí při-
kázaných, ulevila nouzi učitelstva. Bývali
zemští poslanci němečtí předstupují před
sjezd, poukazujíce k tomu, že úkol jim svě-
řený, nepřipustiti zemský sněm k žádné
práci, dokud nebude německým požadavkům
vyhověno, věrně splnili, s jedinou výjimkou,
která, jak doufají, bude všemi soukmenovci
schválena. Převzali po rozpuštění sněmu
další vedení záležitostí německých zemských
poslanců i žádají sjezd, aby na ně
přenesl i na dál vedení těchto
záležitostí tak, jak je až dosud na
zemském sněmu vedli, rozšířenýcha
doplněných tím, co naléhav o st
doby vyžaduje.
Storch
Pacher
Němec
Chomutov
Čechy
15
article
Poněvadž se však, jak samozřejmo, o tom
se všemi Němci v Čechách dohovořiti a do-
rozuměti chtělí, svolali tento sjezd, nikomu
z lásky, nikomu na přikoř, nýbrž výslovně
k tomu konci, aby se poradili se stejno-
měrně organisovaným zastupitelstvím všech
volebních okresů zemských a jich se dotá-
zali, mají-li dosavadní zemti poslanci vést
záležitosti až k době po provedených vol-
bách, a požádalí je, aby zvolili ze svého
středu výbor ke stálému styku s nimi. Posl
Pacher skončil takto: adonls
My víme, že Němci v Čechách jsou
dosti silni, aby sami vedli boj i nejkrajnější
i s nejmocnějším protivníkem, avšak naší
povinností- jest,—abychom se ohlédli- po spo-
jencích a těch nenajdeme nikde jinde, než
v řadách našich vlastních soukmenovců i ne-
dáme si ujíti tohoto podnětu, a také jsme
si ho již ujíti nedali, abychom celý ne-
mecký Nationalverband upozor-
nili na to, že otázka osudu pro
německý lid může vystou piti
nejen v Čechách, nýbrž vcle Rém
Rakousku.
Neměli bychom se všák roz-
pakovati ani na okamžik, jiti
svou cestou sami, kdybychom
spojenců nenalezli.e
Druhý referent posl. dr. 5l. Lodgman
dovozoval, že samozřejmě těžiště politiky
Němců v Čechách přeloženo z Prahy do
Vídně a že se osud německého lidu v če-
chách bude nyní rozhodovati ve Vídni.
K provozování této politiky musí však Něme
čeští býti bezpeční podporou širé veřejnost
německé. Nejenom poslanci, ale celá ně-
mecká veřejnost musí prý dozírati na čin-
nost správní komise zemské, poně v a dž
poslanci musí své stanovisk
k vládě učiniti závislým na ch
vání komise.
Němec
Posl Pacher
doktor
Lodgman
Čechy
Rakousko
Praha
Vídeň
16
article
Nikdo nesmí se ovšem oddávati klamům
úřadování komise, to však nesmí německé
politiky zraditi od pokračování v boji, nebot
neprozrazuji — dí řečník — žádne
tajemství, že Rakousko vskutku
dospělo k obratu svých dějin. Na-
dejde a sice nezadržitelně doba,
kdy sibudou musitnejenom rakou-
ské vlády, aleidržitelé moci v Ra-
kousku předložit otázku, bude-l
mít stát ve svém nynějším složen
vůbec trvání, i budeme nuceni z
zodpovědění této olázky činit
své další závěry. Myslím, že nejblíže
příští německá politika v říšské radě vů-
bec vzroste nad česko-německé otázky, že
jdeme vstříc okamžiku, ve kterémž budeme
musit veškerou ústavu tohoto státu přezkou-
mati, poněvadž aspoň já osobně jsem přesvěd-
čen, že nikoli jednotlivé vlády, ale celý stát
jest překážkou splnění tužeb národních kme-
nů po samosprávě. Samozřejmě musímes
předložiti otázku, jak dosíci splnění svých po-
žadavků.“ Tuť se vyskytují jenom dvě cesty.
Buď budeme vyjednávati, anebo při-
nutíme třetího činitele moci k zasáhnutí, j iné
cesty není, to nám musí býti jasno.
Rakousko
17
article
Jsem toho názoru, že důsledek z takového
stanoviska nemůže býti pro nás jiný, leč že
musíme vyjednávati, neboť třetí cestou
požadavky naše splniti nelze.
Nyní však myslím, že právě ti, kdož jsou v
každém případě proti zakročení třetí strany,
tedy proti zakročení koruny, pře-
devším byli proti vyjedná vání.
Řečník skončil takto: My Němci v Čechách
jsme praporečníky národní autonomie a žá-
dáme jakožto menšina v zemi odstranění ne-
snesitelného panství české většiny. Vy-
nesme prapor samosprávy ven d
říše! Tím získáme si nejen ne-
smrtelné slávy v dějinách, nýbrž
i zajištění našich německých po-
žadavků v Čechách.
Posl. K. H. Wolf klade důraz na to, že
požadavky německé nesmí se omeziti na to, co
Čechům mělo býti ve vyrovnáva-
cím jednání urváno. Především jest za-
potřebí obrany proti vládě, nikoliv však na
ochranu zemské útsavy, kteráž jest zbudována
na základě českého státního práva (19). Čechům
musí býti uvedeno na vědomí, že na znovuzří-
zení jich vřele milované, vysoce a svatě chova-
né české zemské ústavy, zemského sněmua
zemského výboru již není pomyšlení, dokud
Němec
Posl
Wolf
Čecho
Čechy
18
article
Němci nedojdou uspokojení svých požadavků
a ochrany před brutálním majorisováním.
V další debatě velkou bouři způsobil učite
Fr. Krahl z Dubkovic, který varoval poslance
aby si učitelstvo nerozhněvali. Když pohrozil
že se učitelstvo pro případ dalšího průtahu
jeho záležitosti zřekne všeho národnostního
i hospodářského osvědčení, povstalo celé shro-
máždění proti němu a jenom s velkým namáhá-
ním mohl řeč svou ukončiti.
Na to schválena resoluce Ti n-
zova jednomyslně v tomto zně ni
„Německý lid v Čechách očekává v oka-
mžiku rozhodujícího zápasu o jeho národní
existenci od německého National-
verbandu energické a jednomysl-
né osvědčení německého souru-
čenstvív tomsmysl u, že vystoupí z do-
savádní vládní většiny, postaví se proti vládě
co nejostřejším způsobem a pokud nutno
v tomto postavení vytrvá, až německé poža-
davky v Čechách budou splněny. Od něm. po-
slanců z Čech očekává však shromáždění dů-
věrníků v rámci něm. voličstva, že v každém
případě společně s Nationalverbandem anebo
bez něho do nejostřejší oposice vstoupí.
Na to byl Nationalverband telegrafick
požádán, aby svolal schůzi, v níž by
ujasněno bylo, zdali německý Na-
tionalverband je pro společno
věc s Němci v Čechách a po případ
hodlá vstoupiti do oposice prot
v ládě.
Němec
Dubkovic
Nationalverband
Čechy
19
article
K návrhu na upraveni poměru me-
zi Volksratem a Verbandem bylo
usneseno, aby zvolena byla dvanáctičlenná
komise. Druhých dvanáct členů bude jmeno-
vati Volksrat a velká organisace. Kompe-
tence Volksratu byla upravena
ve smyslu prohlášení, které ž jmé-
nem radikálů učinil Wolí a jmé-
nem agrárníků Reiniger v ten
smysl, že Volksrat jest výhradně
národně-hospodářskou korporací.
kteráž na politické záležitost
nemá míti vlivu. V politických zá-
ležitostech náleží rozhodovati
toliko poslancům, kteří se potom
s voliči dorozumějí.
Mínění říšských poslaneckých kruhů něme-
ckých.
Reiniger
20
article
Podle „Deutschböhm. Korrespondenz“, při-
nášející z vůdčích kruhů německých říšských
poslanců úvod ke včerejší schůzi chomutov
ské, převládá názor, že německý Nationalver-
band zaříditi má své stanovisko k vládě po-
dle — dalšího jednání zemské správní komise.
Ukazuje se k tomu, že dosazením komise této
nedoznali Němci žádného poško-
zení, nýbrž naopak zlepšení stavu
předchozího. poněvadž vláda nyní nese
zodpovědnost za komisi. Co se týče finančních
opatření — soudí vůdčí kruhy Nacionalver-
bandu zajímavě, že se od vtady nemohlo
přece očekávati, že nechá dojíti k zemskému
bankrotu, a konečně nutno míti na zřeteli, že
zemský výbor nebyl s to, dosíci zvýšení zem-
ských přirážek. Jestliže zemská správní ko-
mise a především president hr. Schönborn
osvědčí ve svém úřadování naprostou objek-
tivítu, nemají Němcidůvodu prot
této lnstituci vystupovati. Kdyby
však komise postupovala jednostranně, ode-
přeli by zástupci Němců z Čech veškerou pod-
poru vládě s taková změna fronty německých
poslanců z Čech by měla také v zápětí změnu
postavení německého Nationalverbandu, ne-
boť alpští poslanci němečtí jsou pevně od-
hodláni solidaritu svou s politickými přátel
z Čech společným postupem veřejně osvědčiti
Ze včerejší resoluce Tinsovy a telegramu
z Chomutova zaslaného Nationaiverbandu vy
svítá, že takové prohlášení sotva asi našim
Němcům postačí.
Němec
Schönborn
Čechy
Chomutov
21
article
Německé schůze.
Německo-radikální strana svolá po dru-
hém velkém důvěrnickém sjezdu do Prahy
velký sjezd o volební opravě zemské. Zítra
shromáždí se v Jablonci důvěrnická schůze
německo-pokrokové strany severních Čech.
Německý zemský svaz živnostenský
na společné schůzi svazu společenstev vyslo-
vil se proti oktroji zemského volebního řádu
Usneseno vyslati deputaci ku předsedovi mi-
nisterstva, místodržiteli a presidentu zemské
správní komise.
Na pomoc vídeňským Němcům
(Z poštovních kruhů)
V protestech vídeňských poštovních úřadníko
proti rychlikové poště Praha-Vídeň 35 dostáví
se nyní dokonce pomoci i z Prahy. Nodělní „Neue
Fr. Presse“ uveřejnila článek, nadepsaný: „Od
strkávání německých poštovních d-
řadníků v poštovní službě“, kde pisatel
pocházející zcela bezpečně z řad zdejšího německé-
ho konceptního úřadnictva, poukazuje na to, že by
bývalo prospěšnějším služebním výkonům, kdyby
zmíněná vlaková pošta byla obsazena vídeňským
úřadníky, poněvadž pražští nejsou obeznámeni
podrobnostmi vídeňské doručovací služby, zejména
není jim prý známo, kterému doručovacímu okre-
su ta která ulice je přidělena. Tento důvod byl by
dosti závažný, kdyby nebylo té okolnosti, že
Prahy do Vídně dojíždějí úřadníci z úřadu na ná-
draží císaře Františka Josefa již více jak 20 let
takže třídění dopisů na jednotlivé okresy znají prá-
vě tak dobře jako vídeňští, kteří konečně po tét
stránce nejsou právě nejlepšími pracovnsky, jakje
všeobecně známo.
Němec
Neue
František Josef
Praha
Jablonec
Čechy
Vídeň
Francie . Presse
22
article
Ale budiž! Jestliže pražským úřadníkům čin
třídění Vídně obtíže, pak je samozřejmým, že více
versa je třídění Prahy videňským úřadníkům ještě
daleko tvrdším oříškem, zejména přihlížíme-li kje-
jich zeela nedostatečné jazykové kva-
lifikaci. A nyní dospěli jsme k jádru věci. To-
muto nedostatku dá se snadno odpomoci děle-
ním ambulancí, vídeňští úřadníci nechť dojí-
ždějí pouze na hranice Čech a Moravy a nechťs
obstarávají třidění Vídně a úřadníci z Čech a Mo-
ravy obstarají již dopravu ve svých zemích a pro
svoje hlavní města.
Češti úřadníci mohou bez závady dojížděti de
Dolních Rakous a obstarávati třídění zásilek pro
Vídeň právě tak dobře jako vídeňští, poněvadi
všichni bez rozdílu ovládají německý jazyk, vlastně
ovládati jej musí, neboť skládají v něm předepsané
přísné odborné zkoušky, kdežto obrovské procento
vídeňských úřadníků je naprosto neschopn
tříditi dopisy s českými adresami
poněvadž nejen že nemají ani těch nejprimitivněj-
ších znalostí českého jazyka, ale dávají se u ná-
šeli, zejména mladší, národnostní záltí
kterou v plně míře přenášejí na českou korespon-
denci. Je to těžká obžaloba, ale můžeme ji dolá-
zati tisící a tísíci doklady.
Nechť jen promluví pražské po-
štovníředitelství, mnoho-li do měsíce
vyřizuje podobných stížností a co
kdyby tak smělo promluviti české
ambulanční a pediční úřadnie tv
Všechny sloupce denních listů byly by vyplněny.
Vídeň
Praha
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
23
article
Varujeme vůbec každého, aby na adresu napsa
na př. Linec, Štyrský Hradec, Terst a p., podob-
ný dopis je bez milosrdenství vráce
neibližší české vlakové poště, která
teprve příčiní k českému pojmenování německé
aby v očich německých úřadníků našel dopis te
milosti. Opakujeme: Necht jen proml uv
pražské poštovní ředitelství! Necht
laskavě s veřejností sdělí. kam dáv
ony výkazy, které občas dává si před-
kládati a kde podobné přehmaty jsou
vyznačeny! Českým úřadům se dokonce nal-
zuje, aby české dopisy, vrácené německými úřad,
a ambulancemi, zasílaly na původní misto určení
aby poznámky na př. „wo?“ nebo podobné jií
německé záznamy vymazalyl Neschopnost ví-
deňských úřadníků projížděti českými krajij
nade vší pochybnost prokázána, neboť zabíhá ne-
jedenkráte až do směšnosti. Nevypravujeme žádn
smýšlenky, ale dokázaná fakta. Vídeňský úřadní
táže se v české stanici českého úřadníka: „Woi
das „nyní“? Na adrese byla poznámka: adreskt
nyní v X. Y., nebo „Wo ist das „kominík“? Adresá
byl kominíkem. Nebor „Wo ist das „zde“ nebo
„Cizina“ atd. atd. Opakujeme, žádné smýšlenkyl
Je naprosto dokázanou věcí, že vídeňští úř .
níci neznají česká pojmenování míst, kudy denně
projíždějí, ujišťujeme bez nadsázky, že podobných
případů opakuje se denně na stal A tito lidé pro-
jíždějí českými kraji v Čechách a na Moravě kří-
žem krážemi
Stížnosti jsouí marny, škoda papíru a času,
vídeňských vlakových pošt nutno přijímati téměi
již s resignací, neboť funkcionáři zdejšího poštov-
ního ředitelství pokrčí prostě rameny a pronesou
známou okřídlenou větu: „Mit den Wienern läss
sich nichts machen.
Linec
Terst
Nebory
Čechy
Morava
Štyrský Hradec
Mito den Wienern
24
article
Dále si stěžuje pisatel, že prý při pražskýc
ambulancích nejsou zaměstnáni Němci a že prý
při ostalních úřadech poštovních je málo Němci.
Mohli bychom směle poukázati na úřady v uzaví-
raném území, odkud v posledních letech byli češt
úřadníci až na nepatrné zbytky vůbec odstranění
podobně tak i v německých ambulancích, ale nám
není třeba tohoto všeobecně známého fakta se blí-
že dolýkati. Nám stačí pouze konstatovati, ž e v
Praze a předměstích je celkem daleko více něme-
ckých úřadníků u poštovních úřadů zaměstnáno než
českých ve všech, pravíme ve všech úřadech vu-
zavíraném území dohromady. Bude-li si pisatel
přáti, posloužíme důkladnou statistikou, ačkoliv
jsme to již učinili několikráte.
Konečně pisatel sám dobře ví, že nepíše pra
du a že věci mají se docela jinak, než chce svět
namluviti, vždyť jeho informace, soudě dle obsahu
musejí pocházeti přímo z dopravního oddělení zdej-
šího poštovního ředitelství, o čemž neklamného
svědectví podává poznámka v příčině vlakovýc
pošt Lysá—Děčín a rychlíkové ambulance 125, kte-
réžto záležitosti širšímu úřadnictvu známy nejsou
A tímn také odpadá stesk pisatele, jakoby z Prahy
do Vídně nedojížděli němečtí úřadníci, kteří bys
v ministerstvu obchodu o českých dopravních vě-
cech informovali. Vzdyť tyto informace obstará-
vají docela jiní lidé, nežli je nějaký ambulaněn
oficiál, o tuto věc mají Němcí náležitě postaráno,
Bude-li třeba, povíme jakl
Němec
Praha
Lysá
Děčín
Vídeň
25
article
Sjezd Jednoty samosprávných
úřadníků
obecních a okresních v král. Českém
V Roudnicí, dne 16. srpna
(Od zvlášt. zpravodaje „Nár. Listů“.)
Při pozdravných projevech ujal se prvý slov
starosta města p. Ervín Špindler, pozdraven vše-
obecným potleskem, a uvítal přítomné co nejvřelej
jménem městské rady i obecního zastupitelstva
a přál sjezdu plného zdaru.
Sjezd koná se v době tak důležité. V dějinách
naší samosprávy bude den 26. července zazname-
nán černě, poněvadž ztratil dne toho svou korunu
zemský výbor. Lze však doufati, že dočkáme s
záhy vypsání Lových voleb do snému. Zdůrazniv
stabilitu činnosti samosprávného úřadnictva, vy-
slovil přesvědčení, že za této zachová i tradic
naší samosprávy. Povinnosti obcí a okresů pak je,
jim za to, kde se to dosud nestalo, zabezpečití
postavení tak nezávislé, aby za všech bouří zacho-
vati mohla pevnou páteř. (Výborněl Potlesk.)
Starosta roudnického okresu p. Kobr vi
účastníky sjezdu co nejvřeleji v jeho sídle. Samo-
správa v prvém padesátiletí mnoho vykonala, avšal
je potřebí nové práce a nového úsilí, by se do-
spělo k ideálu, který máme dávno před sebou
totiž k nejširší autonomii a k nejprohloubeněji
samosprávě v království Českém. Na této prád
připadá samospráv. úřadnictvu lví podíl. [Výborně
Hlučný potlesk.)
Špindler
Lový
Kobr
Roudnice
26
article
Místodrž. rada p. Bouma vyjadřuje radost
potěšení, že přítomní v tak ohromném počtu s
sešli a že vidí, jak lnou ke své organisaci. Zdůra-
ňuje důležitost samosprávy se státními úřadya
a přeje si, aby organisace samosprávného úřadni-
etva rozšiřila své šítě nejen extensivně, nýbrž
intensivně ve všech 3 korunních zemích. Nejen
města a okresy, nýbrž každá obec nechť má svéh
úřadníka. Vzrůstu této organisace přeje řečník
plného zdaru. (Výborně! Potlesk.)
Předseda Švazu českých spolků úřadnických
p. prof. Klapálek domáhal se v delší řeči, aby sa
mosprávné úřadnictvo připojilo se ke svazu spolk
úřadnických, jak učinilo to již také úřadnictv
státní a zval přítomné na všeúřadnický sjezd, kter
se koná ve dnech 6.—8. září v Praze.
Předseda Poradního sboru českých okresů p
Cyr. Papoušek tlumočí jeho přátelský pozdrav
projev vřelých sympatií.
K mohutnému protestu proti zrušení zemské
samosprávy dosazena byla zvláštní poradní ko-
mise, která vydala již některé pokyny, se kterým
nebudou snad všichni souhlasiti. Jedná se však
společnou akci a jest proto při ní třeba kompro-
misu. Právní komise má nejlepší vůli věci prospěti
a žádá proto, by se její práce podporovala. (Ví-
borněl Potlesk.)
Zástupce Svazu českých měst doc. dr. Joachin
pravil, že zrušení české zemské samosprávy je po-
nížením, jaké se ještě nikdy nestalo, což cítí zvlá-
ště naši samosprávní úřadníci. Kdyby naše samo-
správa byla vniterně silna, vláda by se na ní ne-
odvážila. (Výborněl Potlesk.)
Za Jednotu právniků, usťanovených při obcích
a okresích, pronesl pozdravný projev p. dr. Čeřov-
ský a pozdrav samosprávného úřadnictva morav-
Bouma
profesor
Klapálek
Cyr
Papoušek
docent
doktor
Joachin
Čeřov
Praha
svaz český město
28
article
ského p. Jančík
Jančík