ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 39735440-70c5-11dc-b10b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 122, place 50, org 16, work 2
1 masthead
Strana2
2 masthead
ENÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. srpna 1903,
4 masthead
Císlo 210
5 article
ník, který se vykáže průkazem způsobilosti. (Pollesk.) Pan Kot z Pelhřimova stěžuje si, že n sjezdu živnostenském pelhřimovském bylo za- stoupeno více poslanců než dnes zde. Pro prů- kaz způsubilosti nutno rozvinouti co největší agitaci. (Souhlas.) Na to resoluce i dodatek pana Špírka jednohlasně přijaty. Přechází se k dalšímu bodu, jednání o konsumních spoleích, hospodářských družstev a podomním obchodu. Referentem byl pan Krupička. Tvoření spolků odvrátiti nelze, nutno ale pracovati k tomu, aby nebylo jím oproti obchodnictvu příliš ulehčováno. Četné konsumní spolky požívají výhod, kterých samo- statný obchodník nemá, na př. železniční spolky konsumní, které nejednou prodávají i nečlenům. Dnes má úřadník, dělník a t. d. své organisace konsumní a potravní, ba i rolnictvo počíná s v stejném směru organisovati. Co zbude obchod nietvu? 1 v samé Praze se rozváží zboží po domech (petrolej a p.)! Stejně neblaze působ hospodářská družstva. Řečník nechce vystupo vati proti rolnictvu, ale v dnešní formaci odci- zují se družstva jeho svému účelu humanitnímu a ocitla se na polich, klerá neodpovídají ten dencím společenstev. Nutno si tedy v zájmu dobré shody přáti, aby se družstva tato obme zila na nejvlastnější obor působnosti, jaký tak měl zákonodárce na mysli. Ostatně sám obchod- ník rád při hotovém placení, jaké nutno v druž strech, povolí rolnietvu značné výhody. Tatc družstva jsouce podporována slevami daní, sub vencemi a bezúročnými půjčkami, jsou v nepo měrné výhodě k nám, kteři jsme nucení platit tak značné daně.
Kot Špírek Krupička Pelhřimov Praga
6 article
Navrhuje resolucia „Kupectvo českoslovanské, shromá žděné na sjezdu dne 2. srpna 1903 v Parduhicích, porokovavši o hospodářských družstvech, konsumních spoleich a jiných sdruženích podobných, prohlašuje, že sdru- žení tato požívají neprávem značných výhod na úkor obchodnictva usedlého i že jest v zájmu zá- chrany stavu obchodního nezbylnými 1. aby členské obstarávání potřeb hospodář- ským družstvům obmezeno bylo jen na různá hno- jiva a nikdy na zboží takové, kterým daň platíe obchodník a živnostník zkrácen jest: 2. aby odstraněno bylo poskytování výhod pr sklady železničních zřízenců ve příčině snížení do- vozného, bezplatného propůjčování místností pal při nakládání a skládání zboží; 3. aby veden byl přísný dozor se strany pří- slušných úřadů, aby konsumní spolky nesměly pro- dávati zboži své nečlenům ani přímo, ani prostřed- nistvím svých členů; 4. aby sdružení tato zdaněna byla v poměru k docílenému obratu jako společnosti k veřejnému účtování povinné. Současně prohlašujeme, že zákon o podomnín obchodě, jak panskou sněmovnou byl přijat, vzhle- dem k tomu, že připouští mnoho obsáhlých výji- mek, neměl by pro obchodnictvo usedlé žádné ceny a dovoláváme se toho důrazně, aby obchod podomní co nejdříve a ve shodě s dnešním hospodářským stavem skutečně byl obmezen.
Parduhice
7 article
Pan Prager z Prahy (zástupce velkoob- chodníků s umělými hnojivy). Boj proti hospo- dářským spolkům vedou obchodníci s hnojivy po delší dobu, protože zří, jak ničí obchodniky Družstva nepůsobí jen materiální škodu, ale i mravní, protože agitace pro ně praeující šířío kupci nepříznivé názory. Gremia tomuto faktu dosud nevěnovala pozornosti, ke škodě věci. Obchodnictvo musí se svépomocí, organisací chrá- niti proti těmto zjevům. Nechť zří obchodník ve svém soudruhu skutečného soudruha! Při mlouvá se za to, aby hospodářská družstva směla prodávati jen svým členům a která by nečlenům prodávala, byla zdaněna jako obchod- nik. Také kapitálová fundace družstev je nedo statečnou. (Potlesk). Pan Čech z Prahy. Z dnešní debalty provanuté hojnými zkušenostmi patrno, že se tři stavy obracejí proti obchodnictvu: dělnictvo, úřadnictvo a i rolnictvo, což sluší nejvíce lito vati. Nutno to jednou veřejně říci. Rolnictvo pracuje proti obchodnictvu na celé čáře; parla- menty, vlády a samosprávné sbory jdou s ním. Po posledních katastrofách volalo se po pomoe rolnictvu. Správně, protože rolnictvo je jádrem národa. Ale pomůže někdo obchodníku v jeho tísni? Dnešní zakládání družstev vede k ničen stavu obchodního. (Potlesk).
Prager Praha Čechy
8 article
Pan Koubek z Kladna podává doklady z působení konsumních spolků. Pan Sehneider z Podivína navrhuje dodatek k resoluci, v němž žádá, abyse Raiffeisenky obmezily jen na skýtání úvěru neprovozovaly obchodů. Resoluce i s dodatky se na to přijímá. Přistoupeno k projednání bodu třetiho otázce nedělního k li du. Předseda sděluje stanovisko komitétu sje zdového k otázce této. Praví: Není otázky, která by v posledních letech tolik rozruchu ve stavu našem byla způsobila, jako otázka nedělního klidu. Mysiím, že se nemínu pravdou, pravím-li, že mezi uvědomělým obchodnictvem není nikoho, kdo důležitost nedělního odpočinkn by neuznával — pouze v tom se náhledy rozchá zejí, jak tuto úpravu provésti dlužno, aby obchod nictvo nebylo poškozeno. Jedni praví, bude-li za veden všeobecný klid nedělní, že o poškozování někoho nemůže býli řeči — druzí trvají na tom že dosavadní předpisy poměrům na venkově vyho vují. Ohlasem těchto dvou proudů byla také de batla, jež vedena byla v červnu v poslanecké sně movně o předloze vládní na rozšíření nedělního klidu. Výsledek jednání toho byl ten, že přijato, že nynější šestihodinná maximální doba pracovní v neděli snížena na čtyří pro živnosti obchodní.
Koubek Sehneider Raiffeisenka Kladno Podivín
9 article
Ve velkých městech tato doba by poslačila, z ven- kovských měst jeví se však proti tomu rozhodný odpor. Po názoru komitélu nejsprávnější by bylo. voliti cestu střední a zavé ti pětihodinnou dobu pracovní, jak dožadoval se toho posl. Völkel. S dvěma ustanoveními v předloze zákona sně- movnou poslaneckou příjaté nelze však naprosto sou- hlasili: 1. že nepřijat návrh výborový, že hodiny pro prodej určené musí býti vyhrazeny pro dupo- ledne a 2. že příručímu, který v neděli déle jest zaměstnán než tři bodiny, dlužno dáti náhradní odpočinek buď příští neděli celou volnou aneb pot dne ve všední den. Klid nedělní má pro nás pravou cenu, když není přerašován opětným otvíráním krámů; toho dokladem nejlepším, jak lěžce jsm nesli svého času dovolený dvouhodinový prodej večerní. Ve příčině náhradního odpočinku pouka- zuje komitét jen na hostinské, jimž způsobuje dnes četných nepříjemností a podporuje udavačství. Ko- nečně prohlašuje komitét, že v tom všichni jsme svorni, že ustanovení pro všechny obory i potravi- nářské, mají býti stejná, aby nevzbuzovala se řev nivost a řádna kontrola aby byla možnou. V uvá- žení všech okolností navrhuje tuto resoluci: »Kupectvo českoslovanské, shromážděné na sjezdu dne 2. srpna 1903 v Pardubicích, podrobivší ze- vrubné úradě ustanovení o nedělním klidu platn a zákonnou předlohu v červnu poslaneckou sně- movnou říšské rady přijatou, dává průchod svému přesvědčení, že předpisy příslušné mají býti pro všechny kategorie obchodní stejné a že dlužno tu postupovati s bedlivou rozvahou a se stejným zře- telem jak ku požadavkům pomocnictva, tak k vý- dělkovým poměrům samostatného obchodnictva a ke skutečným potřebám konsumentů.
Völkel ko Pardubice
10 article
Uváživší dále, že dnešní nesnesitelnou dobou pracovní všichni příslušníci stavu kupeckého na svém zdraví přímo jsou ohroženi, dožaduje se toho nalehavě, aby bez průtahu přikročeno bylo ke stanovení dvanáctihodinné době pracovní pro živ- nosti obchodní, přestávku polední v to nepočl- tajíc. Pan Černý z Plzně poukazuje na po mocnické poměry při živnostech. Proč byto nemohlo platit i o obchodním pomocníku Mluví pro celonedělní klid bez vý hrady. Nedělního klidu potřebuje i pomocník i obchodník (Souhlas u části sjezdu.) Pan Novák z Roudnice tlumočí za pod- řipské obchodnietvo, že se staví proti bezvý hradnému nedělnímu klidu. (Souhlas a odpor. Bylo by možno postupně dojíti k nedělnímu klidu, ale v daných poměrech rázem zavěsti ho nelze, Zemědělské dělnictvo nemůže ve všední den odbíhati od práce, nýbrž je odkázáno v ne děli na obchodníka. (Souhlas, odpor u pomoe nictva.) Pan Nosek z Kolína. Je dobře vyložil stanovisko. Není také správno zamitati a limine požadavky pomocnictva. Žijeme v krisi a nejsme na tom stupni jako jiné západní státy, kde je tolik porozumění pro obchod. V Rakousku za- lím úplného nedělního klidu zavésti nelze. Je přívržencem úpravy doby pracovní, ale napro stého nedělního klidu doporučovati nemůže Regulace pracovních poměrů musí se díti po- stupně. Postupně budiž také vyhověno ostatním požadavkům dorostu. Zápas o to veden bud slušně. Appelluje v tom směru na přítomné zá- stupce pomocnictva. Dobrý poměr mezi obchod- nietvem a pomocnictvem může jen dobré vrh nouti důsledky na výchovu dorostu. (Po tlesk.)
Černá Novák Nosek Plzeň Roudnice Kolín Rakousko
11 article
Pan A. Hadrbolec z Prahy mluví pr celonedělní klid v celém království českém- Řeklo se, že by hospodářská sila byla podko pána nedělním klidem, ale právě jím vyvážily by se rozpory sociální, protože na těch místech, kde by nově potřeba obchodu se projevila, by obchod tento také zakotvil. Navrhuje k reso luci dodatek v tom směru, aby se nedělní klic postupně zaváděl. (Souhlas.) Pan Koziner z Dobříše mluví pro sta novisko pana Hadrbolce, pro celonedělní klid Konsumenti času k nákupům mají. Sám jak příručí poznal únavnou práci pomocníků a plno uznává jich nárok. (Potlesk.) Pan Roessler z Pardubic: Obchodni etvo pardubické jest pro celonedělní klid, žádá však aby předem bojováno bylo o uzákonění průkazu způsobilosti a zákazu podomního ob ehodu. Až to bude vybojováno, budiž praco váno pro nedělní klíd plný. Do té doby zůstani při starém. (Souhlas.) Pan David z Král. Vinohradů: Zavádění nedělního klidu narazilo v Praze na odpor zkušenosti jednoho roku poučily o opaku. Je pro postupné zavádění klidu nedělního. Pan Nosek přimlouvá se za resoluci modifikovanou po usnesení grémia pardubického p. Roeslerem. Posl. Karbus přimlouvá se v delší řeči vyzbrojené četnými důvody, pro všeobecný ne dělní klid. (Potlesk.) Pan Kott z Pelhřimova povzbuzuje po mocnictvo k zápasu o průkaz způsobilosti. Po vývodech pp. Nováka, Jehličky a Nosk debata ukončenu. Hlasuje se o návrhu pardubického grémia který se přijímá. Resoluční odstavec druhý (o úpravě pracovní doby) se přijímá. Na to přikročeno k poslednímu bodu, k volným návrhům. Pan Kostelecký navrhuje, aby se sjezd připojil k resoluci grémia pardubického aby zřízena byla obehodní komor pro východní Čechy. Přijato s po tleskem. Vřelým doslovem předsedovým na to jed nání sjezdové skončeno.
A Hadrbolec Kozimer Hadrbolec Roessler Obchodeň David Král Nosek Posl Karbus Kott Novák Jehlička Nosk Kostelecký Praha Dobříš Pardubice Pelhřimov východní Čechy
12 article Výstavy.
Výstavy. Krajinská, hospodářská, průmy- slová a živnostenská výstava Třebíči. V Třebíči, dne 2. srpna 1903. Důstojným projevem samostatného českého života kulturního v severozápadním cípu Moravý důkazem, že i naše sesterská Morava jest proudu pokroku na všech polích lidského ko nání a vědění a že tím snaží se domoci pro národnost a jazyk český postavení toho, ježji právem náleží, jest též výstava v Třebíči. Významně, ba dojemné a úchvalné jsou tyto manifestace v městech moravských; zde viděti ještě práci, vycházející z nadšení, bojs četnými okolnostmi, jež v cestu staví se sna- hám sebe ušlechtilejším, zde výkon takový, ja- kým jest předstoupení před veřejnost s důkazy hmolné i duševní kultury, jest vždy se sebeza přením a obětmi netušenými spojen. Město Třebič, vybojovavší před několika teprve lety hlavních podkladů národního života středního školství, po houževnatém zápase, svěd číeím o pevných a nezdolných povahách, do mohší se správy města, nyní jako české stav se v popředí českého živlu západní Moravy. Práce, velmi mnoho práce ještě čeká povolané kruhy, než budou tam, kde žilí mnohdy jako popelky, úplnými pány. Vypinavost sousedů, kteří zřejmě dávaj znáti dosavadní svou váhu, troufalost lidí, kteř na př. v sousedství Třebíče v továrnách nemají ani jediného českého nápisu, tlačení se něme ckého živlu do popředí, ač veškerý kraj okolní obydlen českým lidem a řada jiných momentů, toť právě důvodem obdivu a úcty před podni- kavými vlasteneckými kruhy českými, kteře všemu tomu zdárně čelí a dobrou věc, jméno české povznášející, ve skutek uvedou. Mésto samo v hluboké kotlině malebně ko řeky Jihlavy rozloženě právem hrdo jest na dra- hocennou uměleckou památku, známou v dílech
Třebíč Morava Jihlava
13 article
uměleckých všech národů, na starobylý klášter ský, nyní zámecký chrám, jehož architektonické poklady, o nichž jsme již dříve zmínku učinili jsou již hodny, aby navštíveny byly všemi, kteří rádi pokochají se v památkách staréh umění. Náměstí třebíčské zdobeno nádherným pomníkem Cyrilla a Methoděje, postaveným na paměť působení svělců těch na Moravě před t- sícem let; pomník zřízen v dobách, kdy, jako tehdy před dávnými lety, měli světci tito chrá- niti snahy české před apoštoly německými Kol farního chrámu řadí se veřejné budovy účelům školským věnované, z nichž vynik gymnasium tak těžce vybojované. Na svahu k městu se sklánějícím, za bu- dovami jmenovanými, rozkládá se vkusně sesta- vené výstaviště; vedle toho však výstavu umístěna jest jednak také v budově gymnasijní, v budovách dívči a chlapecké měšťanské školy, které ve- směs poblíže hlavní exposice stojí. V budově gymnasijní jest výstavka deko- račních předmětů, keramiky, výstavka rukopisů, oddělení umělecké repraesentované nejlepším našimi umělci, národopis, školství obecné střední; zajímavé jest oddělení třebíčské ob- chodní školy a školy »Světlé« z Vel. Meziříčl. V ostatních dvou budovách jsou umístěny :a) v chlapecké stolařství, řezbářství, soustružnie- tví, perletářství, obuvnietví a hasičství; nejpou- tavější jest oddělení zdravotnictví, o něž získal si zásluh MUDr. Svoboda; b) v dívěi škole výrobky vlněné a bavlněné, zboží galanterní, šicí stroje a výrobky pletené, ozdobné, knihař- ství, elektrotechnika. Na výstavišti mimo cenné ozdoby zahradnické vynikají četné pavillony kamennické, kryté budovy na stroje; všem těmto budovám vévodí mohutné pavíllony zemědělský a průmyslový.
Svoboda Morava Vela
14 article
Slavnostní zahájení výstavy stalo se dne 1. srpna v zobotu večer slavnostní akademilv Besedním domě, s programem pečlivě nastudo- vaným a provedeným. Velký orchestr přednesl Smetanův slavnostní pochod z opery » Libuše« - nadšenými slovy recitován panem Zavřelem proslov a po přednesení Dvořákova »Slovan- ského tance« číslo 1 sehrána vždy utěšená veselohra Stroupežnického »Pani minemistrova« v níž kromě ostatního komparsu pečlivě nastu- dovaného a s pravým pochopením a vervou předneseného, hře lesku dodal umělce Puldy Mikuláš Dačický z Heslova. Akademie navšti- vena byla přečetným obecenstvem třebíčským okolním. V den otevření okrášleno bylo město vesměs prapory z největši části v barvách ná- rodních. Budičkem ranním oznámen městu po čátek slavnosti třebičských. V průvodu všech spolků třebíčských ode brali se hosté a zástupeové korporací na vý staviště, kdež předseda výstavy František Dostal obchodník v Třebíči, přivítal hosty a požáda pana protektora, aby výstavu zahájil. Protekto výstavy JUDr. Richard bar. Baratta, zemský poslanec, promluvil o významu podniku výstav ního, p. Fr. Kubeš, starosta mésta vílal účast niky z blízka i z dáli, načež odebral se průvod k prohlidee výstavy. Přední zásluhu o uskutečnění výstavy má výstavní výbor, který pilnou prací uvedl ve skutek dílo velikolepé, p. starosta Fr. Kubeš, Josef Schort, c. k. místodržitelský rada v Tre- bíči, Adolf Kott, ředitel obch. školy, jednatel a duše výslavní činnosti, V. Kotačka, pokladník, Ot. Kubeš, knihkupec v Třebíči a m.j. O zvláštnostech výstavních podáme zprávu v číslech následujících.
Smetanův Libuše Zavřel Dvořákův Stroupežnický Pan minemistrův Dačický Heslův Dostal JUDr bar Kubeš Schort Kott V Kotačka Otakar Třebíč Francie Tre Slovan besední dům
15 article Výstava v Hořicích.
Výstava v Hořicích. V neděli dne 2. t. m. byla odpoledne ná vštěva výstavy přímo obrovská; proudy obo- censtva vlnily se prostrannými promenádami výstavními a také veškeré pavillony výstavní a restaurační byly přímo přeplněny. Nálada byla slavnostní a každému zírala radost z očl.
Hořice
16 article Smetanova slavnost v Hořicích.
Smetanova slavnost v Hořicích. V Hořicich, 2. srpna. V roce 1889 učinil nynější ředitel zdařilé výstavy hořické pan Josef Fejfar návrh, aby spolek „Dalibor“ příčinil se o brzké zřízení dů- stojného pomníku tvůrcí české hudby Bedř. Smetanovi. Návrh došel ve valné hromadě živého ohlasu a bylo ihned počátkem r. 189 s akci započato a zřízen zvláštní pomníkový ko- mitét, jehož první funkcionáři byli: okresni zvěrolěkař Josef Fejfar, předseda, předseda „Dalibora“ Václav Pazourek, místopředseda prof. Alois Rublič, jednatel, prof. Václav Krch, pokladník a měšťanosta Josef Pour, kontrolor sbírek. Provolání komitétu našlo v lidu českém plného ozvuku, ač ozývaly se i hlasy, divící se tomu, proč prý právě v Hořicích má být první pomník Smetanův; ba, hlasy ty šly tak daleko. že vyzývaly hořický komitét, aby peníze, na ho- řický pomník sebrané, odevzdány byly pražské- mu družstvu Smetanovu. Leč Hořičtí klidně pra covali dál; sbírali zlatník po zlatníku a když již slušný peníz měli pohromadě, rozšiřili k ná- vrhu původce myšlénky hořického pomníku Smetanova program svůj o nový bod: aby totiž pomník byl postaven ve zvláštních nových sa- dech, sadech Smetanových. A věc klidně rostla dál a po uplynutí 10le konečně uzrála v čin. Seriosnost, s jakou hořičt činitelé houževnatě věc prováděli, věru že za- sluhuje plného uznání a to tím více, že sou- časně pracující dva komitéty jiné (mimo Ho- řice) dodnes nemohly k uskutečnění krásných záměrů svých přistoupiti a Hořice vším právem mohou s hrdostí k tomu poukázati, že prvním jsou městem, jež pochlubiti se může uměleckým pomníkem mistra Bedřicha Smetany, tak jako před třiceti léty byly prvním místem, jež vztý čilo pomník středověkému také velikému Čechu Janu Žižkovi!
Smetanův Fejfar Dalibor Smetan Pazourek profesor Rublič Krch Pour Čech Žižek Hořice Smetanův
17 article
Že podařilo se komitétu pomníkovému pro myšlénku zaujati i ředitelství hořické školy od- borné a v jejím řediteli, vl. radovi Dokoupilovi přítele pro věc se zajímajícího a ji všemi silami podporujícího, to bylo celé akci k nemalému prospěchu, ba, to byla pružina, která umožnila, že odhalení pomníku mohlo být položeno již do roku výstavního a pomník sám že mohl být uči něn skvostným a zajisté originálním objektem vý stavníml V konkursu, jaký byl vypsán, vyšel jako ví- těz návrh, jehož autorem shledán po otevření obálek Mořic Cernil a po nepatrných změnách bylo také provedení definitivního modelu svěřeno autoru, první cenou poctěného návrhu (pan Moric Černil, žák Kundmannův, jest professorem modelování při hořické sochařské škole od- borné) a provedení pomníku v hořickém pískovei vzala na se (ovšem s dříve vymoženým svolením ministerstva vyučování) hořická škola odborná v jejiž dílnách žactvem ústavu byl za pečlivého dozoru příslušných sil učitelských rozměrný ten objekt velice pěkně proveden. Pomník zdoben jest zdařilým poprsím v nadživotní velikosti: Smetana tu drží v rukou papír a péro, tak jakoby myšlenky, právě v duši mu vzniklé, chtěl napsati. Spodní čáso mohutného pomníku má sousoší Mařenky a Je níka z »Prodané nevěsty« (»Věrné milování«). Na zadní části podstavce jest v jemném reliefu znázorněna allegorie: andílkové sypou růže zvuků do nástrojů hudebních, do té chvíle mrtvých a bezduchých. Dnes pomník stojí; dnes byl lidu českému slavnostním způsobem odevzdán. Pokud pomníku samého se týče, tu ne bude snad nezajímavo, před vlastním ještě r ferátem slavnostním uvésti některá dala.
Dokoupil Mořic Cernit Moric Kundmannův Mařenka
18 article
Sbírky, jež byly roku 1890 šťastně zahá- jeny, dosáhly koncem r. 1901 výše asi 3500 K Tento obnos složen byl zvláště našimi kruhy hudebnickými v Čechách i za hranicemi, samo správnými korporacemi a ústavy, rodáky hoři ckými mimo rodiště působícími a vlasteneckým, hudbě ode dávna oddaným občanstvem hoři- ckým. Mésto Hořice již v předvečer Smelanova dne vzdor nevlídnému a deštivému počasí odělo se v mimořádný háv slavnostní a i výstava, hostíc již v sobotu účastníky sjezdu zpěváckýeh spolků a vzáené hosty slavnostní, zdála se být také mimořádně vzrušena, což bylo patrno nej víe při večerní slavnostní akademii Smelanově ve výstavním divadle pořádané. Pořad byl veskrz Smetanovský a obsahoval šťastný a pečlivý výběr. Provedení spočívalo v rukách koncertní a operní pěvkyně slečny El. Říhovy z Nového Bydžova, slečen Mikšovy a Kl. Le Grainovy z Hořie, mohutně obsazených ženských, smíšených a muž- ských sborů a velkého orkestru (župní sdružení »První pěvecké župy«), bylo vzorné a všichn účinkující i se svými dirigenty (hořičtí sbor- mistři páni Petr Grau, Čeněk Pilař Boh. Jahelka) sklidili zaslouženou hlučnou pochvalu obecenstva, jež výstavní divadlo na- plňovalo do posledního místečka; grandiósn »Česká píseň« (při úplném a bohatém obsazení orkestru) působila přímo nádherně. Po akademii sešli se přečetní hosté slav- nosti v záloženské restauraci, kde » Kroužek pražského Hlaholu« s Eduardem Krtičkou, zná- mým to koncertním pěvcem v čele, improvisoval pravou koncertní produkci. Starosta »Hlaholu«, pan prof. Tadra, pronesi tu srdečnou zdravici Smetanovským Hořicím a jemu případně odpo věděl jednatel pomníkového komitétu pan učitel Jan Kyselo.
El Říhův Mikšův Klement Grau Pilař Boh Jahelka Krtička profesor Tadra Kysela Čechy Hořice Nový Bydžov Hořie Český píseň Hlahol
19 article
V neděli ráno plnily se ulice neustále do- cházejícími a dojiždějícími milými hostmiz blízka a z dáli. Z Moravy přijel zvláštní vlak se 300 milých krajanů a město Králové Dvůr vypravilo celý »vlak«, 27 povozů, se 600 ná- vštévníky slavnosti; a i z ostatních měst míst sousedních, z Jičína, z Nového Bydžova a j. byl příval hosti veliký. A nikdo nedal za- strašiti se deštěm, který po deváté hodině s snesl a potrval až k polednímu. Počasí bylo nevlidné. Nieméně průvod by přece tak imposantní, malebný a přímo nád- herný, že něco podobného venku zřídka kdy viděti. Tvořila jej celá legie deputací zpěvá- ekých spolků nejen ze severovýchodu Čech, ale i z ostatního království a většina z nich byly tu se svými prapory; některé spolky (pražský »Hlahol«, karlínský »Slavoj« a novopacký »Hla- soň«) nesly skvostné palmové kytice neb nádherné věnce, na stupně pomníku určené. Krásně vyjímala se skupina mladičkých drůžíček, nesoucích ratolesti lípové a palmy. Před radnicí doplnil se průvod hodnostář a za zvuků fanfár ze Smetanovy »Libuše«, jež ze šírokého ochozu cimbuři kostelní věže ma- jestátně všemi směry do šiře se roznášely, proše průvod třídou Husovou a ulici Žižkovou k vý- stavišti a zde do Smetanových sadů, kdež na velkém prostranství od zahaleného pomníku až k soše husitské se rozvinul. Na místě slavnostním zapěly nejprv pěve cké mužské spolky, v první české a hudebn župě sdružené, za řízení hořického sbormistra Č. Pilaře Smetanův vzrušný sbor »Věno«, na- čež dramatický spisovatel F. A. Šubert z hlubokého ticha (dešť byl v té chvíli polevil) přednesl slavnostní řeč.
Smetanův Libuše Husův Žižkův Pilař Šubert Morava město Králové Dvůr Jičín Nový Bydžov Čechy Hlahol Slavoj Hla
20 article
Pravil mimo jiné: Kde jest druhé město české, které vykázati by se mohlo takovou plodnou vroucností svého smýšlení, takovou účinnou láskou k těm, kdož neznali cílů jiných, leč povznesení národa svého? K pomníku Bedřicha Smetany, k prvnímu pomníku velmistra české hudby připutovali jsme z blízka i dáll. Bedřich Smetana! Dnes není Čecha, který by nelpěl s láskou a hrdostí na tom velkém jméně — a není v celém svělě hudebníka, je- muž by toto jméno známo nebylo. Kdekoli se jmenují první geniové hudební, zni mezi nim i jméno Bedřicha Smetany a před nim sklání se, kdo znal aspoň některé dílo ducha jeho. Neníť sláva, jíž dosáhl Bedřich Smetana, lesklou jen bublinou, nýbrž ryzí, těžký kov hodnoty skutečné.
Smetan Čecho
21 article
Dlouho trvalo, než neznámé před tím jméno, již sa- mým zvukem svým tak jadrně české, zaskvělo se před celým světem. Ale když se mu objevilo na obloze umění, stalo se to ne podstatou meteoru, nýbrž pod- statou jasné hvězdy stálice. Neboť cokoli Smetana v hudbě vytvořil, vše nese značku skutečného genia. daného národu našemu právě v tě době, kdy bylo více než jindy potřebí, aby při svých zápasech politických a národních osvědčil národ náš svou rovnocennost s ostalními národy na poli umění Řečník oceňuje vývoj genia Smetanova, nazývá jeho dílo vetkolepým zjevem uměleckým, neboť j es zároveň vytvořením české národní hud- by a české národní opery. Zjevnými příznaky neobyčejné tvůrči mohutnost umělecké u Bedřicha Smetany byla jeho náladová a citová hloubka, jeho pravdivost, plastická charakte- ristika, výraznost, úžasné bohatství melodií, mistrov- ská technika dosažená svrchovaně vážnými studiemi především pak vlastnost, která nemůže také být zí- skána, nýbrž s duchem se rodí, že totiž Smetana byo každým nervem dramatik. Ale Smetana byl i lyrik. Nuže, odhalte již, přátelé, ten první, pod širým nebem Bedřichu Smetanovi postavený pomník, ať pa- tříce v radosti a pohnutí na dílo přtomného jeho uněl
Smetan Smetanův
22 article
ce původce, patříme v duchu i v tvář samotného Sme tany a vzdáme jemu z hloubi prsou hold radostný.“ (Rouška spadla po slovech těch s pomniku hudba zahrála fanfáry z „Libuše.) „Bedřichu Smetanovi, tvůrci „Prodané nevěsty“ zosobněné na podstavci jeho pomníku, i tvůrci všech ostatních děl Sláva! Sláva! Sláva! (Tisícihlasé ohrom- né zástupy s nadšením výzvě té vyhovují.) Nechaťtu stojí na věky ten výkvět, ten výron duše národní Pomníky bohatýra Jana Žižky a mučedníka za svo- bodu myšlenky Jana Husa zdvihají se odtud nedaleko a stráž husitská připomínati tu bude stále těžkou váž- nost dnů, hučících nepřetržitě bojem národním. Ne- chať pomník velmistra tónů Bedřicha Smetany upro- střed těch kamenných eposů jest Hořicům a okolnímu kraji tónem hudební poesie, idyllou umění! A nechat před každou pohromou jej chrání láska lidu, v jehož středu, z něhož samého takřka vznikt! Ale nejen idyllou umění budiž tu pomník Smelanův, nýbrž i stálým znakem a připomína- telem, že v bojích národních za doby nynějšt nejmocnějším štílem národů jsou mimořádné vý- sledky jejich práce na poli kulturním, mimo- řádné úspěchy jejich v oboru umění právě tak jako v oboru vědy, nebo ve všech oborech ho- spodářských.
Libuše Smetan Žižek Hus Hořica Smelanův
23 article
Jen více takových geniů jako jest Smetana, vedle těch geniá statisíce pilných rukou ve všeeh oborech lidské práce neunavně praeujících a pak budeme moci i při největších a nejprudších pří- valech nepřátelských sobě směle zapěti slova, jimiž Smetana zakončil svoji »Libuší«: »Můj drahý národ český neskoná. on pekla hrůzy slavně překoná !e Po slavnostním řečníku ujal se slova prin Ferdinand Lobkovie, čestný protektor slavnosti a vroucími slovy vyslovil své potěšení, že byl právě on, předseda jednoty ku povzbuzení hudby v Čechách, druhdy důvěrný Smetanův etitel a vždy oddaný přílel hudby české touto čestnou funkcí vyznamenán a vyslovil měsíu Hořicům a jeho občanstvu díky za činnost, při zbudování krásného prvního Smetanova pomniku rezvinutou. Konečně vládní rada pan Vilém Dokou- pil jakožto protektor slavnosti a výstavní ředitel pan Josef Fejfar jako předseda komitétu pomníkového i sadového, vřelými a krásnýmí prosloveními odevzdali hotový a tak slavnostním způsobem odhalený prvni pomník Smelanův zá- stupci města Hořie, starostovi města panu MUDru.
Smetan Libuše Ferdinand Lobkovie Smetanův Hořica Vilém Doka Fejfar Smelanův Mudra Čechy Hořie
24 article
Aloisu Tomsovi, který srdečnými a nad- šenými slovy jménem města Hořic slíbil věrné a pečlivé opatrování tohoto klenotu, jímž Hořiee právem před celým světem se pochlubiti mohou. Závěrem pak povznášející slavnosti za p- hody konečně stále víc a více se vyjasňujíeí, bylo zapění (za řízení B. Jahelky) 4. dilu Sme- tanovy krásné »České písně« (s průvodem d- chové hudby) a čtení celé spousty telegramů přípisů, ze všech končin vlasti i z ciziny do- šlých (přečell jednatel pomníkového komitétn učitel Lad. Horáček). A když krásné chvíle, jež jsme u paty pomníku a uprostřed krásné výstavy zažili, byly ukončeny, vysvitlo slunko a oblévalo milou usmívající se kamennou tvář »hořického« Sme- tany a stále vic a víc snažilo se po poledni dohoniti, co před polednem zameškalo.
Toms Horáček Hořice Sme Český píseň
25 article
Maně pak se zdá, jakoby duch Smetanův. ryzí a čistý, se dnes nad výstavou vznášel dílu českému, jež jmenem jeho dnes bylo okrá- šleno, žehna! .. Kdo z vynikajících hosti mimohořických byli Smetanově slavnosti přítomni, dopodrobna vypisovati nemožno a nutno omeziti se jen na výběr, letmo učiněný. Tak mimo čestného pro- tektora prince Ferdinanda Lobkovic e byli přítomni: lesmistr Karel Smetana (bratn Bedřicha Smetany), lesmistr Sehwar z (ze B. Smetany), purkmistr města Litomyšle J. Laub, purkmistr Dvora Král. Stan. F ing er, spisovatel F. A. Šubert, purkmiste. Hradee Králové dr. F. Ullrich, starosta »První pě- vecké župy« MUDr. V. Matys z Nové P'aky, akad. sochař Šaff z Vídně, starosta pražského »Hlaholu« prof. Tadra, zástupce Jednoty řed. kůrů H. Tomáš z N. Paky, zástupce správy Národního divadla dr. Novotný z Prahy. koncertní pěvec Ed. Krtička z Prahy, hu- dební skladatelé Norbert Kubát z Plzně. Jan Malát z Prahy, Karel Pospíšil z Prahy, Aloil L. Vymetal ze Slaného. B. Jeremiáš z Pisku, zástupce orkestra Národního divadla Ludvík Kodym z Prahy a mnoho jiných. U paty pomníku leží skvostný věnec města Hořic, nádherné palmové kytice pražského »Hla- holu«, karlínského »Slavoje«, navštivenková matiční ohromná lýra novopackého »Hlasoněs a četná řada kytie a květů jiných a proudy obecenstva jdou kol pomniku a většině z nich v mysli vzniká myšlenka: »Proč byl jsi, Sme- tano, osudem tak krutě pronásledován, týrán proč nebylo Ti popřáno déle mezi námi tu po- býti a nás dlouho ještě geniálními výtvory mo- hutného ducha svého oblažovati ?« — Slavnost ukončena; Hořice a s nimi celá česká vlast jsou o jeden skvost českého umění výtvarného bohatšíl Jedenáclý sjezd »Prvni české pěvecké a hudební župy- v Hořicích. V Hořicích, 1. srpna.
Smetanův Lobkovic Smetan Sehwar B Smetan J Laub Král Šubert doktor F Ullrich MUDr V Matys Šaff profesor Tadra Novotná Ed Krtička Kubát Malát Pospíšil Vymetal Kodym Litomyšl Vídeň Praha Plzeň Slaný Pisco Hořice Hlahol národní divadlo Aloil L orkestra národní divadlo Hla Slavoj Sme Ing er
26 article
První česká a pěvecká a hudební župa, jejíž čle- nové — pěvečti a hudební spolkové, pěvecké odbory besed a i jiných spolků — rozloženi jsou po celém Podkrkonoší, za svého již 12letého trvání po druh položila svůj sjezd do Hořic; poprvé stalo se tak r. 1896 a letos za příčinou odhalení pomníku Bedři- chovi Smetanovi, jaž slavnostní komitét ne zcela k prospěchu a šíře slavností smetanovských položil do ohdobí výstavního, podruhé. Podruhé byli čeští pěvci, tilo bývalí průkopníe vlasteneckého hnutí a ruchu a nynější šířitelé hudby české občanstvem města Hořic vílání a to jak jsme na všech stranách zřeli, s nadšením a s plným po- rozuměním věci, jíž župa a její všechny spolky pě- vecké tak oddaně sloužil Letošní program župního sjezdu z příčin pocho- pitelných (slavnost Smetanova, výstava), líšil se po- někud od pořadů dosud obvyklých a tak plně osvěd- čených a to zvláště tím, že položen byl na den je- diný, na sobotu, kdežto sjezdy dosavadní byly dvou- denní, při čemž jednaní správní bývala oddělena o věcí programových, uměleckých. Župní sjezdy tohoto nejmohutnějšího župního sdružení našich pěvců mají již svou nejchvalnější pověst a to zvláště asi proto, že jádrem a hlavním jejich obsahem nejsou jen pouhé schůze, pouhá snad jen (byť i sebe významnější) rokování, nýbrž každo- roční význačná a manifestační produkce hudebnía pěvecká, předvádějící z pravidla skladby takové, na něž spolky jednotlivé odvážiti se skoro ani nemohou a k jejichž dokonalému provedení má župa k dispo- sici sbor neobyčejně četný a jehož v pravdě umělecké výkony jsou všude pravým svátkem hudebním! Tak bylo při všech sjezdech této župy a tak také i při sjezdu letošním. Ba letošní župní produkce nad ostatní předešlé vynikala zářivě tím, že byla cele
Smetan Smetanův Podkrkonoší Hořice