2
masthead
ENÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
3. srpna 1903,
5
article
ník, který se vykáže průkazem způsobilosti.
(Pollesk.)
Pan Kot z Pelhřimova stěžuje si, že n
sjezdu živnostenském pelhřimovském bylo za-
stoupeno více poslanců než dnes zde. Pro prů-
kaz způsubilosti nutno rozvinouti co největší
agitaci. (Souhlas.) Na to resoluce i dodatek pana
Špírka jednohlasně přijaty.
Přechází se k dalšímu bodu, jednání o
konsumních spoleích, hospodářských družstev
a podomním obchodu. Referentem byl pan
Krupička. Tvoření spolků odvrátiti nelze,
nutno ale pracovati k tomu, aby nebylo jím
oproti obchodnictvu příliš ulehčováno. Četné
konsumní spolky požívají výhod, kterých samo-
statný obchodník nemá, na př. železniční spolky
konsumní, které nejednou prodávají i nečlenům.
Dnes má úřadník, dělník a t. d. své organisace
konsumní a potravní, ba i rolnictvo počíná s
v stejném směru organisovati. Co zbude obchod
nietvu? 1 v samé Praze se rozváží zboží po
domech (petrolej a p.)! Stejně neblaze působ
hospodářská družstva. Řečník nechce vystupo
vati proti rolnictvu, ale v dnešní formaci odci-
zují se družstva jeho svému účelu humanitnímu
a ocitla se na polich, klerá neodpovídají ten
dencím společenstev. Nutno si tedy v zájmu
dobré shody přáti, aby se družstva tato obme
zila na nejvlastnější obor působnosti, jaký tak
měl zákonodárce na mysli. Ostatně sám obchod-
ník rád při hotovém placení, jaké nutno v druž
strech, povolí rolnietvu značné výhody. Tatc
družstva jsouce podporována slevami daní, sub
vencemi a bezúročnými půjčkami, jsou v nepo
měrné výhodě k nám, kteři jsme nucení platit
tak značné daně.
Kot
Špírek
Krupička
Pelhřimov
Praga
6
article
Navrhuje resolucia
„Kupectvo českoslovanské, shromá žděné na
sjezdu dne 2. srpna 1903 v Parduhicích, porokovavši
o hospodářských družstvech, konsumních spoleich
a jiných sdruženích podobných, prohlašuje, že sdru-
žení tato požívají neprávem značných výhod na
úkor obchodnictva usedlého i že jest v zájmu zá-
chrany stavu obchodního nezbylnými
1. aby členské obstarávání potřeb hospodář-
ským družstvům obmezeno bylo jen na různá hno-
jiva a nikdy na zboží takové, kterým daň platíe
obchodník a živnostník zkrácen jest:
2. aby odstraněno bylo poskytování výhod pr
sklady železničních zřízenců ve příčině snížení do-
vozného, bezplatného propůjčování místností pal
při nakládání a skládání zboží;
3. aby veden byl přísný dozor se strany pří-
slušných úřadů, aby konsumní spolky nesměly pro-
dávati zboži své nečlenům ani přímo, ani prostřed-
nistvím svých členů;
4. aby sdružení tato zdaněna byla v poměru
k docílenému obratu jako společnosti k veřejnému
účtování povinné.
Současně prohlašujeme, že zákon o podomnín
obchodě, jak panskou sněmovnou byl přijat, vzhle-
dem k tomu, že připouští mnoho obsáhlých výji-
mek, neměl by pro obchodnictvo usedlé žádné ceny
a dovoláváme se toho důrazně, aby obchod podomní
co nejdříve a ve shodě s dnešním hospodářským
stavem skutečně byl obmezen.
Parduhice
7
article
Pan Prager z Prahy (zástupce velkoob-
chodníků s umělými hnojivy). Boj proti hospo-
dářským spolkům vedou obchodníci s hnojivy
po delší dobu, protože zří, jak ničí obchodniky
Družstva nepůsobí jen materiální škodu, ale
i mravní, protože agitace pro ně praeující šířío
kupci nepříznivé názory. Gremia tomuto faktu
dosud nevěnovala pozornosti, ke škodě věci.
Obchodnictvo musí se svépomocí, organisací chrá-
niti proti těmto zjevům. Nechť zří obchodník
ve svém soudruhu skutečného soudruha! Při
mlouvá se za to, aby hospodářská družstva
směla prodávati jen svým členům a která by
nečlenům prodávala, byla zdaněna jako obchod-
nik. Také kapitálová fundace družstev je nedo
statečnou. (Potlesk).
Pan Čech z Prahy. Z dnešní debalty
provanuté hojnými zkušenostmi patrno, že se
tři stavy obracejí proti obchodnictvu: dělnictvo,
úřadnictvo a i rolnictvo, což sluší nejvíce lito
vati. Nutno to jednou veřejně říci. Rolnictvo
pracuje proti obchodnictvu na celé čáře; parla-
menty, vlády a samosprávné sbory jdou s ním.
Po posledních katastrofách volalo se po pomoe
rolnictvu. Správně, protože rolnictvo je jádrem
národa. Ale pomůže někdo obchodníku v jeho
tísni? Dnešní zakládání družstev vede k ničen
stavu obchodního. (Potlesk).
Prager
Praha
Čechy
8
article
Pan Koubek z Kladna podává doklady
z působení konsumních spolků.
Pan Sehneider z Podivína navrhuje
dodatek k resoluci, v němž žádá, abyse
Raiffeisenky obmezily jen na skýtání úvěru
neprovozovaly obchodů.
Resoluce i s dodatky se na to přijímá.
Přistoupeno k projednání bodu třetiho
otázce nedělního k li du.
Předseda sděluje stanovisko komitétu sje
zdového k otázce této. Praví:
Není otázky, která by v posledních letech tolik
rozruchu ve stavu našem byla způsobila, jako otázka
nedělního klidu. Mysiím, že se nemínu pravdou,
pravím-li, že mezi uvědomělým obchodnictvem
není nikoho, kdo důležitost nedělního odpočinkn
by neuznával — pouze v tom se náhledy rozchá
zejí, jak tuto úpravu provésti dlužno, aby obchod
nictvo nebylo poškozeno. Jedni praví, bude-li za
veden všeobecný klid nedělní, že o poškozování
někoho nemůže býli řeči — druzí trvají na tom
že dosavadní předpisy poměrům na venkově vyho
vují. Ohlasem těchto dvou proudů byla také de
batla, jež vedena byla v červnu v poslanecké sně
movně o předloze vládní na rozšíření nedělního
klidu. Výsledek jednání toho byl ten, že přijato,
že nynější šestihodinná maximální doba pracovní
v neděli snížena na čtyří pro živnosti obchodní.
Koubek
Sehneider
Raiffeisenka
Kladno
Podivín
9
article
Ve velkých městech tato doba by poslačila, z ven-
kovských měst jeví se však proti tomu rozhodný
odpor. Po názoru komitélu nejsprávnější by bylo.
voliti cestu střední a zavé ti pětihodinnou dobu
pracovní, jak dožadoval se toho posl. Völkel.
S dvěma ustanoveními v předloze zákona sně-
movnou poslaneckou příjaté nelze však naprosto sou-
hlasili: 1. že nepřijat návrh výborový, že hodiny
pro prodej určené musí býti vyhrazeny pro dupo-
ledne a 2. že příručímu, který v neděli déle jest
zaměstnán než tři bodiny, dlužno dáti náhradní
odpočinek buď příští neděli celou volnou aneb pot
dne ve všední den. Klid nedělní má pro nás pravou
cenu, když není přerašován opětným otvíráním
krámů; toho dokladem nejlepším, jak lěžce jsm
nesli svého času dovolený dvouhodinový prodej
večerní. Ve příčině náhradního odpočinku pouka-
zuje komitét jen na hostinské, jimž způsobuje dnes
četných nepříjemností a podporuje udavačství. Ko-
nečně prohlašuje komitét, že v tom všichni jsme
svorni, že ustanovení pro všechny obory i potravi-
nářské, mají býti stejná, aby nevzbuzovala se řev
nivost a řádna kontrola aby byla možnou. V uvá-
žení všech okolností navrhuje tuto resoluci:
»Kupectvo českoslovanské, shromážděné na sjezdu
dne 2. srpna 1903 v Pardubicích, podrobivší ze-
vrubné úradě ustanovení o nedělním klidu platn
a zákonnou předlohu v červnu poslaneckou sně-
movnou říšské rady přijatou, dává průchod svému
přesvědčení, že předpisy příslušné mají býti pro
všechny kategorie obchodní stejné a že dlužno tu
postupovati s bedlivou rozvahou a se stejným zře-
telem jak ku požadavkům pomocnictva, tak k vý-
dělkovým poměrům samostatného obchodnictva a
ke skutečným potřebám konsumentů.
Völkel
ko
Pardubice
10
article
Uváživší dále, že dnešní nesnesitelnou dobou
pracovní všichni příslušníci stavu kupeckého na
svém zdraví přímo jsou ohroženi, dožaduje se toho
nalehavě, aby bez průtahu přikročeno bylo ke
stanovení dvanáctihodinné době pracovní pro živ-
nosti obchodní, přestávku polední v to nepočl-
tajíc.
Pan Černý z Plzně poukazuje na po
mocnické poměry při živnostech. Proč byto
nemohlo platit i o obchodním pomocníku
Mluví pro celonedělní klid bez vý
hrady.
Nedělního klidu potřebuje i pomocník
i obchodník (Souhlas u části sjezdu.)
Pan Novák z Roudnice tlumočí za pod-
řipské obchodnietvo, že se staví proti bezvý
hradnému nedělnímu klidu. (Souhlas a odpor.
Bylo by možno postupně dojíti k nedělnímu
klidu, ale v daných poměrech rázem zavěsti ho
nelze, Zemědělské dělnictvo nemůže ve všední
den odbíhati od práce, nýbrž je odkázáno v ne
děli na obchodníka. (Souhlas, odpor u pomoe
nictva.)
Pan Nosek z Kolína. Je dobře vyložil
stanovisko. Není také správno zamitati a limine
požadavky pomocnictva. Žijeme v krisi a nejsme
na tom stupni jako jiné západní státy, kde je
tolik porozumění pro obchod. V Rakousku za-
lím úplného nedělního klidu zavésti nelze. Je
přívržencem úpravy doby pracovní, ale napro
stého nedělního klidu doporučovati nemůže
Regulace pracovních poměrů musí se díti po-
stupně. Postupně budiž také vyhověno ostatním
požadavkům dorostu. Zápas o to veden bud
slušně. Appelluje v tom směru na přítomné zá-
stupce pomocnictva. Dobrý poměr mezi obchod-
nietvem a pomocnictvem může jen dobré vrh
nouti důsledky na výchovu dorostu. (Po
tlesk.)
Černá
Novák
Nosek
Plzeň
Roudnice
Kolín
Rakousko
11
article
Pan A. Hadrbolec z Prahy mluví pr
celonedělní klid v celém království českém-
Řeklo se, že by hospodářská sila byla podko
pána nedělním klidem, ale právě jím vyvážily
by se rozpory sociální, protože na těch místech,
kde by nově potřeba obchodu se projevila, by
obchod tento také zakotvil. Navrhuje k reso
luci dodatek v tom směru, aby se nedělní klic
postupně zaváděl. (Souhlas.)
Pan Koziner z Dobříše mluví pro sta
novisko pana Hadrbolce, pro celonedělní klid
Konsumenti času k nákupům mají. Sám jak
příručí poznal únavnou práci pomocníků a plno
uznává jich nárok. (Potlesk.)
Pan Roessler z Pardubic: Obchodni
etvo pardubické jest pro celonedělní klid, žádá
však aby předem bojováno bylo o uzákonění
průkazu způsobilosti a zákazu podomního ob
ehodu. Až to bude vybojováno, budiž praco
váno pro nedělní klíd plný. Do té doby zůstani
při starém. (Souhlas.)
Pan David z Král. Vinohradů: Zavádění
nedělního klidu narazilo v Praze na odpor
zkušenosti jednoho roku poučily o opaku. Je
pro postupné zavádění klidu nedělního.
Pan Nosek přimlouvá se za resoluci
modifikovanou po usnesení grémia pardubického
p. Roeslerem.
Posl. Karbus přimlouvá se v delší řeči
vyzbrojené četnými důvody, pro všeobecný ne
dělní klid. (Potlesk.)
Pan Kott z Pelhřimova povzbuzuje po
mocnictvo k zápasu o průkaz způsobilosti.
Po vývodech pp. Nováka, Jehličky a Nosk
debata ukončenu.
Hlasuje se o návrhu pardubického grémia
který se přijímá. Resoluční odstavec druhý (o
úpravě pracovní doby) se přijímá.
Na to přikročeno k poslednímu bodu,
k volným návrhům.
Pan Kostelecký navrhuje, aby se
sjezd připojil k resoluci grémia pardubického
aby zřízena byla obehodní komor
pro východní Čechy. Přijato s po
tleskem.
Vřelým doslovem předsedovým na to jed
nání sjezdové skončeno.
A Hadrbolec
Kozimer
Hadrbolec
Roessler
Obchodeň
David
Král
Nosek
Posl
Karbus
Kott
Novák
Jehlička
Nosk
Kostelecký
Praha
Dobříš
Pardubice
Pelhřimov
východní Čechy
12
article
Výstavy.
Výstavy.
Krajinská, hospodářská, průmy-
slová a živnostenská výstava
Třebíči.
V Třebíči, dne 2. srpna 1903.
Důstojným projevem samostatného českého
života kulturního v severozápadním cípu Moravý
důkazem, že i naše sesterská Morava jest
proudu pokroku na všech polích lidského ko
nání a vědění a že tím snaží se domoci pro
národnost a jazyk český postavení toho, ježji
právem náleží, jest též výstava v Třebíči.
Významně, ba dojemné a úchvalné jsou
tyto manifestace v městech moravských; zde
viděti ještě práci, vycházející z nadšení, bojs
četnými okolnostmi, jež v cestu staví se sna-
hám sebe ušlechtilejším, zde výkon takový, ja-
kým jest předstoupení před veřejnost s důkazy
hmolné i duševní kultury, jest vždy se sebeza
přením a obětmi netušenými spojen.
Město Třebič, vybojovavší před několika
teprve lety hlavních podkladů národního života
středního školství, po houževnatém zápase, svěd
číeím o pevných a nezdolných povahách, do
mohší se správy města, nyní jako české stav
se v popředí českého živlu západní Moravy.
Práce, velmi mnoho práce ještě čeká povolané
kruhy, než budou tam, kde žilí mnohdy jako
popelky, úplnými pány.
Vypinavost sousedů, kteří zřejmě dávaj
znáti dosavadní svou váhu, troufalost lidí, kteř
na př. v sousedství Třebíče v továrnách nemají
ani jediného českého nápisu, tlačení se něme
ckého živlu do popředí, ač veškerý kraj okolní
obydlen českým lidem a řada jiných momentů,
toť právě důvodem obdivu a úcty před podni-
kavými vlasteneckými kruhy českými, kteře
všemu tomu zdárně čelí a dobrou věc, jméno
české povznášející, ve skutek uvedou.
Mésto samo v hluboké kotlině malebně ko
řeky Jihlavy rozloženě právem hrdo jest na dra-
hocennou uměleckou památku, známou v dílech
Třebíč
Morava
Jihlava
13
article
uměleckých všech národů, na starobylý klášter
ský, nyní zámecký chrám, jehož architektonické
poklady, o nichž jsme již dříve zmínku učinili
jsou již hodny, aby navštíveny byly všemi,
kteří rádi pokochají se v památkách staréh
umění. Náměstí třebíčské zdobeno nádherným
pomníkem Cyrilla a Methoděje, postaveným na
paměť působení svělců těch na Moravě před t-
sícem let; pomník zřízen v dobách, kdy, jako
tehdy před dávnými lety, měli světci tito chrá-
niti snahy české před apoštoly německými
Kol farního chrámu řadí se veřejné budovy
účelům školským věnované, z nichž vynik
gymnasium tak těžce vybojované.
Na svahu k městu se sklánějícím, za bu-
dovami jmenovanými, rozkládá se vkusně sesta-
vené výstaviště; vedle toho však výstavu umístěna
jest jednak také v budově gymnasijní, v budovách
dívči a chlapecké měšťanské školy, které ve-
směs poblíže hlavní exposice stojí.
V budově gymnasijní jest výstavka deko-
račních předmětů, keramiky, výstavka rukopisů,
oddělení umělecké repraesentované nejlepším
našimi umělci, národopis, školství obecné
střední; zajímavé jest oddělení třebíčské ob-
chodní školy a školy »Světlé« z Vel. Meziříčl.
V ostatních dvou budovách jsou umístěny :a)
v chlapecké stolařství, řezbářství, soustružnie-
tví, perletářství, obuvnietví a hasičství; nejpou-
tavější jest oddělení zdravotnictví, o něž získal
si zásluh MUDr. Svoboda; b) v dívěi škole
výrobky vlněné a bavlněné, zboží galanterní,
šicí stroje a výrobky pletené, ozdobné, knihař-
ství, elektrotechnika. Na výstavišti mimo cenné
ozdoby zahradnické vynikají četné pavillony
kamennické, kryté budovy na stroje; všem těmto
budovám vévodí mohutné pavíllony zemědělský
a průmyslový.
Svoboda
Morava
Vela
14
article
Slavnostní zahájení výstavy stalo se dne
1. srpna v zobotu večer slavnostní akademilv
Besedním domě, s programem pečlivě nastudo-
vaným a provedeným. Velký orchestr přednesl
Smetanův slavnostní pochod z opery » Libuše« -
nadšenými slovy recitován panem Zavřelem
proslov a po přednesení Dvořákova »Slovan-
ského tance« číslo 1 sehrána vždy utěšená
veselohra Stroupežnického »Pani minemistrova«
v níž kromě ostatního komparsu pečlivě nastu-
dovaného a s pravým pochopením a vervou
předneseného, hře lesku dodal umělce Puldy
Mikuláš Dačický z Heslova. Akademie navšti-
vena byla přečetným obecenstvem třebíčským
okolním.
V den otevření okrášleno bylo město
vesměs prapory z největši části v barvách ná-
rodních. Budičkem ranním oznámen městu po
čátek slavnosti třebičských.
V průvodu všech spolků třebíčských ode
brali se hosté a zástupeové korporací na vý
staviště, kdež předseda výstavy František Dostal
obchodník v Třebíči, přivítal hosty a požáda
pana protektora, aby výstavu zahájil. Protekto
výstavy JUDr. Richard bar. Baratta, zemský
poslanec, promluvil o významu podniku výstav
ního, p. Fr. Kubeš, starosta mésta vílal účast
niky z blízka i z dáli, načež odebral se průvod
k prohlidee výstavy.
Přední zásluhu o uskutečnění výstavy má
výstavní výbor, který pilnou prací uvedl ve
skutek dílo velikolepé, p. starosta Fr. Kubeš,
Josef Schort, c. k. místodržitelský rada v Tre-
bíči, Adolf Kott, ředitel obch. školy, jednatel a
duše výslavní činnosti, V. Kotačka, pokladník,
Ot. Kubeš, knihkupec v Třebíči a m.j.
O zvláštnostech výstavních podáme zprávu
v číslech následujících.
Smetanův
Libuše
Zavřel
Dvořákův
Stroupežnický
Pan minemistrův
Dačický
Heslův
Dostal
JUDr
bar
Kubeš
Schort
Kott
V Kotačka
Otakar
Třebíč
Francie
Tre
Slovan
besední dům
15
article
Výstava v Hořicích.
Výstava v Hořicích.
V neděli dne 2. t. m. byla odpoledne ná
vštěva výstavy přímo obrovská; proudy obo-
censtva vlnily se prostrannými promenádami
výstavními a také veškeré pavillony výstavní a
restaurační byly přímo přeplněny. Nálada byla
slavnostní a každému zírala radost z očl.
Hořice
16
article
Smetanova slavnost v Hořicích.
Smetanova slavnost v Hořicích.
V Hořicich, 2. srpna.
V roce 1889 učinil nynější ředitel zdařilé
výstavy hořické pan Josef Fejfar návrh, aby
spolek „Dalibor“ příčinil se o brzké zřízení dů-
stojného pomníku tvůrcí české hudby Bedř.
Smetanovi. Návrh došel ve valné hromadě
živého ohlasu a bylo ihned počátkem r. 189
s akci započato a zřízen zvláštní pomníkový ko-
mitét, jehož první funkcionáři byli: okresni
zvěrolěkař Josef Fejfar, předseda, předseda
„Dalibora“ Václav Pazourek, místopředseda
prof. Alois Rublič, jednatel, prof. Václav Krch,
pokladník a měšťanosta Josef Pour, kontrolor
sbírek. Provolání komitétu našlo v lidu českém
plného ozvuku, ač ozývaly se i hlasy, divící se
tomu, proč prý právě v Hořicích má být první
pomník Smetanův; ba, hlasy ty šly tak daleko.
že vyzývaly hořický komitét, aby peníze, na ho-
řický pomník sebrané, odevzdány byly pražské-
mu družstvu Smetanovu. Leč Hořičtí klidně pra
covali dál; sbírali zlatník po zlatníku a když
již slušný peníz měli pohromadě, rozšiřili k ná-
vrhu původce myšlénky hořického pomníku
Smetanova program svůj o nový bod: aby totiž
pomník byl postaven ve zvláštních nových sa-
dech, sadech Smetanových.
A věc klidně rostla dál a po uplynutí 10le
konečně uzrála v čin. Seriosnost, s jakou hořičt
činitelé houževnatě věc prováděli, věru že za-
sluhuje plného uznání a to tím více, že sou-
časně pracující dva komitéty jiné (mimo Ho-
řice) dodnes nemohly k uskutečnění krásných
záměrů svých přistoupiti a Hořice vším právem
mohou s hrdostí k tomu poukázati, že prvním
jsou městem, jež pochlubiti se může uměleckým
pomníkem mistra Bedřicha Smetany, tak jako
před třiceti léty byly prvním místem, jež vztý
čilo pomník středověkému také velikému Čechu
Janu Žižkovi!
Smetanův
Fejfar
Dalibor
Smetan
Pazourek
profesor
Rublič
Krch
Pour
Čech
Žižek
Hořice
Smetanův
17
article
Že podařilo se komitétu pomníkovému pro
myšlénku zaujati i ředitelství hořické školy od-
borné a v jejím řediteli, vl. radovi Dokoupilovi
přítele pro věc se zajímajícího a ji všemi silami
podporujícího, to bylo celé akci k nemalému
prospěchu, ba, to byla pružina, která umožnila,
že odhalení pomníku mohlo být položeno již do
roku výstavního a pomník sám že mohl být uči
něn skvostným a zajisté originálním objektem vý
stavníml
V konkursu, jaký byl vypsán, vyšel jako ví-
těz návrh, jehož autorem shledán po otevření
obálek Mořic Cernil a po nepatrných změnách
bylo také provedení definitivního modelu svěřeno
autoru, první cenou poctěného návrhu (pan
Moric Černil, žák Kundmannův, jest professorem
modelování při hořické sochařské škole od-
borné) a provedení pomníku v hořickém pískovei
vzala na se (ovšem s dříve vymoženým svolením
ministerstva vyučování) hořická škola odborná
v jejiž dílnách žactvem ústavu byl za pečlivého
dozoru příslušných sil učitelských rozměrný ten
objekt velice pěkně proveden.
Pomník zdoben jest zdařilým poprsím v
nadživotní velikosti: Smetana tu drží v rukou
papír a péro, tak jakoby myšlenky, právě v
duši mu vzniklé, chtěl napsati. Spodní čáso
mohutného pomníku má sousoší Mařenky a Je
níka z »Prodané nevěsty« (»Věrné milování«).
Na zadní části podstavce jest v jemném reliefu
znázorněna allegorie: andílkové sypou růže
zvuků do nástrojů hudebních, do té chvíle
mrtvých a bezduchých.
Dnes pomník stojí; dnes byl lidu českému
slavnostním způsobem odevzdán.
Pokud pomníku samého se týče, tu ne
bude snad nezajímavo, před vlastním ještě r
ferátem slavnostním uvésti některá dala.
Dokoupil
Mořic Cernit
Moric
Kundmannův
Mařenka
18
article
Sbírky, jež byly roku 1890 šťastně zahá-
jeny, dosáhly koncem r. 1901 výše asi 3500 K
Tento obnos složen byl zvláště našimi kruhy
hudebnickými v Čechách i za hranicemi, samo
správnými korporacemi a ústavy, rodáky hoři
ckými mimo rodiště působícími a vlasteneckým,
hudbě ode dávna oddaným občanstvem hoři-
ckým.
Mésto Hořice již v předvečer Smelanova
dne vzdor nevlídnému a deštivému počasí odělo
se v mimořádný háv slavnostní a i výstava,
hostíc již v sobotu účastníky sjezdu zpěváckýeh
spolků a vzáené hosty slavnostní, zdála se být
také mimořádně vzrušena, což bylo patrno nej
víe při večerní slavnostní akademii Smelanově
ve výstavním divadle pořádané.
Pořad byl veskrz Smetanovský a obsahoval
šťastný a pečlivý výběr. Provedení spočívalo
v rukách koncertní a operní pěvkyně slečny
El. Říhovy z Nového Bydžova, slečen
Mikšovy a Kl. Le Grainovy z Hořie,
mohutně obsazených ženských, smíšených a muž-
ských sborů a velkého orkestru (župní sdružení
»První pěvecké župy«), bylo vzorné a všichn
účinkující i se svými dirigenty (hořičtí sbor-
mistři páni Petr Grau, Čeněk Pilař
Boh. Jahelka) sklidili zaslouženou hlučnou
pochvalu obecenstva, jež výstavní divadlo na-
plňovalo do posledního místečka; grandiósn
»Česká píseň« (při úplném a bohatém obsazení
orkestru) působila přímo nádherně.
Po akademii sešli se přečetní hosté slav-
nosti v záloženské restauraci, kde » Kroužek
pražského Hlaholu« s Eduardem Krtičkou, zná-
mým to koncertním pěvcem v čele, improvisoval
pravou koncertní produkci. Starosta »Hlaholu«,
pan prof. Tadra, pronesi tu srdečnou zdravici
Smetanovským Hořicím a jemu případně odpo
věděl jednatel pomníkového komitétu pan učitel
Jan Kyselo.
El
Říhův
Mikšův
Klement
Grau
Pilař Boh
Jahelka
Krtička
profesor
Tadra
Kysela
Čechy
Hořice
Nový Bydžov
Hořie
Český píseň
Hlahol
19
article
V neděli ráno plnily se ulice neustále do-
cházejícími a dojiždějícími milými hostmiz
blízka a z dáli. Z Moravy přijel zvláštní vlak
se 300 milých krajanů a město Králové Dvůr
vypravilo celý »vlak«, 27 povozů, se 600 ná-
vštévníky slavnosti; a i z ostatních měst
míst sousedních, z Jičína, z Nového Bydžova
a j. byl příval hosti veliký. A nikdo nedal za-
strašiti se deštěm, který po deváté hodině s
snesl a potrval až k polednímu.
Počasí bylo nevlidné. Nieméně průvod by
přece tak imposantní, malebný a přímo nád-
herný, že něco podobného venku zřídka kdy
viděti. Tvořila jej celá legie deputací zpěvá-
ekých spolků nejen ze severovýchodu Čech, ale
i z ostatního království a většina z nich byly
tu se svými prapory; některé spolky (pražský
»Hlahol«, karlínský »Slavoj« a novopacký »Hla-
soň«) nesly skvostné palmové kytice neb nádherné
věnce, na stupně pomníku určené.
Krásně vyjímala se skupina mladičkých
drůžíček, nesoucích ratolesti lípové a palmy.
Před radnicí doplnil se průvod hodnostář
a za zvuků fanfár ze Smetanovy »Libuše«, jež
ze šírokého ochozu cimbuři kostelní věže ma-
jestátně všemi směry do šiře se roznášely, proše
průvod třídou Husovou a ulici Žižkovou k vý-
stavišti a zde do Smetanových sadů, kdež na
velkém prostranství od zahaleného pomníku až
k soše husitské se rozvinul.
Na místě slavnostním zapěly nejprv pěve
cké mužské spolky, v první české a hudebn
župě sdružené, za řízení hořického sbormistra
Č. Pilaře Smetanův vzrušný sbor »Věno«, na-
čež dramatický spisovatel F. A. Šubert z
hlubokého ticha (dešť byl v té chvíli polevil)
přednesl slavnostní řeč.
Smetanův
Libuše
Husův
Žižkův
Pilař
Šubert
Morava
město Králové
Dvůr
Jičín
Nový Bydžov
Čechy
Hlahol
Slavoj
Hla
20
article
Pravil mimo jiné: Kde jest druhé město
české, které vykázati by se mohlo takovou
plodnou vroucností svého smýšlení, takovou
účinnou láskou k těm, kdož neznali cílů jiných,
leč povznesení národa svého?
K pomníku Bedřicha Smetany, k prvnímu
pomníku velmistra české hudby připutovali jsme
z blízka i dáll.
Bedřich Smetana! Dnes není Čecha, který
by nelpěl s láskou a hrdostí na tom velkém
jméně — a není v celém svělě hudebníka, je-
muž by toto jméno známo nebylo. Kdekoli se
jmenují první geniové hudební, zni mezi nim
i jméno Bedřicha Smetany a před nim sklání
se, kdo znal aspoň některé dílo ducha jeho.
Neníť sláva, jíž dosáhl Bedřich Smetana, lesklou
jen bublinou, nýbrž ryzí, těžký kov hodnoty skutečné.
Smetan
Čecho
21
article
Dlouho trvalo, než neznámé před tím jméno, již sa-
mým zvukem svým tak jadrně české, zaskvělo se před
celým světem. Ale když se mu objevilo na obloze
umění, stalo se to ne podstatou meteoru, nýbrž pod-
statou jasné hvězdy stálice. Neboť cokoli Smetana
v hudbě vytvořil, vše nese značku skutečného genia.
daného národu našemu právě v tě době, kdy bylo více
než jindy potřebí, aby při svých zápasech politických
a národních osvědčil národ náš svou rovnocennost
s ostalními národy na poli umění
Řečník oceňuje vývoj genia Smetanova, nazývá
jeho dílo vetkolepým zjevem uměleckým, neboť j es
zároveň vytvořením české národní hud-
by a české národní opery.
Zjevnými příznaky neobyčejné tvůrči mohutnost
umělecké u Bedřicha Smetany byla jeho náladová
a citová hloubka, jeho pravdivost, plastická charakte-
ristika, výraznost, úžasné bohatství melodií, mistrov-
ská technika dosažená svrchovaně vážnými studiemi
především pak vlastnost, která nemůže také být zí-
skána, nýbrž s duchem se rodí, že totiž Smetana byo
každým nervem dramatik. Ale Smetana byl i lyrik.
Nuže, odhalte již, přátelé, ten první, pod širým
nebem Bedřichu Smetanovi postavený pomník, ať pa-
tříce v radosti a pohnutí na dílo přtomného jeho uněl
Smetan
Smetanův
22
article
ce původce, patříme v duchu i v tvář samotného Sme
tany a vzdáme jemu z hloubi prsou hold radostný.“
(Rouška spadla po slovech těch s pomniku
hudba zahrála fanfáry z „Libuše.)
„Bedřichu Smetanovi, tvůrci „Prodané nevěsty“
zosobněné na podstavci jeho pomníku, i tvůrci všech
ostatních děl Sláva! Sláva! Sláva! (Tisícihlasé ohrom-
né zástupy s nadšením výzvě té vyhovují.) Nechaťtu
stojí na věky ten výkvět, ten výron duše národní
Pomníky bohatýra Jana Žižky a mučedníka za svo-
bodu myšlenky Jana Husa zdvihají se odtud nedaleko
a stráž husitská připomínati tu bude stále těžkou váž-
nost dnů, hučících nepřetržitě bojem národním. Ne-
chať pomník velmistra tónů Bedřicha Smetany upro-
střed těch kamenných eposů jest Hořicům a okolnímu
kraji tónem hudební poesie, idyllou umění! A nechat
před každou pohromou jej chrání láska lidu, v jehož
středu, z něhož samého takřka vznikt!
Ale nejen idyllou umění budiž tu pomník
Smelanův, nýbrž i stálým znakem a připomína-
telem, že v bojích národních za doby nynějšt
nejmocnějším štílem národů jsou mimořádné vý-
sledky jejich práce na poli kulturním, mimo-
řádné úspěchy jejich v oboru umění právě tak
jako v oboru vědy, nebo ve všech oborech ho-
spodářských.
Libuše
Smetan
Žižek
Hus
Hořica
Smelanův
23
article
Jen více takových geniů jako jest Smetana,
vedle těch geniá statisíce pilných rukou ve všeeh
oborech lidské práce neunavně praeujících a pak
budeme moci i při největších a nejprudších pří-
valech nepřátelských sobě směle zapěti slova,
jimiž Smetana zakončil svoji »Libuší«:
»Můj drahý národ český neskoná.
on pekla hrůzy slavně překoná !e
Po slavnostním řečníku ujal se slova prin
Ferdinand Lobkovie, čestný protektor
slavnosti a vroucími slovy vyslovil své potěšení,
že byl právě on, předseda jednoty ku povzbuzení
hudby v Čechách, druhdy důvěrný Smetanův
etitel a vždy oddaný přílel hudby české touto
čestnou funkcí vyznamenán a vyslovil měsíu
Hořicům a jeho občanstvu díky za činnost, při
zbudování krásného prvního Smetanova pomniku
rezvinutou.
Konečně vládní rada pan Vilém Dokou-
pil jakožto protektor slavnosti a výstavní ředitel
pan Josef Fejfar jako předseda komitétu
pomníkového i sadového, vřelými a krásnýmí
prosloveními odevzdali hotový a tak slavnostním
způsobem odhalený prvni pomník Smelanův zá-
stupci města Hořie, starostovi města panu MUDru.
Smetan
Libuše
Ferdinand Lobkovie
Smetanův
Hořica
Vilém Doka
Fejfar
Smelanův
Mudra
Čechy
Hořie
24
article
Aloisu Tomsovi, který srdečnými a nad-
šenými slovy jménem města Hořic slíbil věrné
a pečlivé opatrování tohoto klenotu, jímž Hořiee
právem před celým světem se pochlubiti mohou.
Závěrem pak povznášející slavnosti za p-
hody konečně stále víc a více se vyjasňujíeí,
bylo zapění (za řízení B. Jahelky) 4. dilu Sme-
tanovy krásné »České písně« (s průvodem d-
chové hudby) a čtení celé spousty telegramů
přípisů, ze všech končin vlasti i z ciziny do-
šlých (přečell jednatel pomníkového komitétn
učitel Lad. Horáček).
A když krásné chvíle, jež jsme u paty
pomníku a uprostřed krásné výstavy zažili, byly
ukončeny, vysvitlo slunko a oblévalo milou
usmívající se kamennou tvář »hořického« Sme-
tany a stále vic a víc snažilo se po poledni
dohoniti, co před polednem zameškalo.
Toms
Horáček
Hořice
Sme
Český píseň
25
article
Maně pak se zdá, jakoby duch Smetanův.
ryzí a čistý, se dnes nad výstavou vznášel
dílu českému, jež jmenem jeho dnes bylo okrá-
šleno, žehna! ..
Kdo z vynikajících hosti mimohořických
byli Smetanově slavnosti přítomni, dopodrobna
vypisovati nemožno a nutno omeziti se jen na
výběr, letmo učiněný. Tak mimo čestného pro-
tektora prince Ferdinanda Lobkovic e byli
přítomni: lesmistr Karel Smetana (bratn
Bedřicha Smetany), lesmistr Sehwar z (ze
B. Smetany), purkmistr města Litomyšle J.
Laub, purkmistr Dvora Král. Stan. F ing er,
spisovatel F. A. Šubert, purkmiste. Hradee
Králové dr. F. Ullrich, starosta »První pě-
vecké župy« MUDr. V. Matys z Nové P'aky,
akad. sochař Šaff z Vídně, starosta pražského
»Hlaholu« prof. Tadra, zástupce Jednoty řed.
kůrů H. Tomáš z N. Paky, zástupce správy
Národního divadla dr. Novotný z Prahy.
koncertní pěvec Ed. Krtička z Prahy, hu-
dební skladatelé Norbert Kubát z Plzně.
Jan Malát z Prahy, Karel Pospíšil
z Prahy, Aloil L. Vymetal ze Slaného.
B. Jeremiáš z Pisku, zástupce orkestra
Národního divadla Ludvík Kodym z Prahy
a mnoho jiných.
U paty pomníku leží skvostný věnec města
Hořic, nádherné palmové kytice pražského »Hla-
holu«, karlínského »Slavoje«, navštivenková
matiční ohromná lýra novopackého »Hlasoněs
a četná řada kytie a květů jiných a proudy
obecenstva jdou kol pomniku a většině z nich
v mysli vzniká myšlenka: »Proč byl jsi, Sme-
tano, osudem tak krutě pronásledován, týrán
proč nebylo Ti popřáno déle mezi námi tu po-
býti a nás dlouho ještě geniálními výtvory mo-
hutného ducha svého oblažovati ?« —
Slavnost ukončena; Hořice a s nimi celá
česká vlast jsou o jeden skvost českého umění
výtvarného bohatšíl
Jedenáclý sjezd »Prvni české pěvecké a hudební župy-
v Hořicích.
V Hořicích, 1. srpna.
Smetanův
Lobkovic
Smetan
Sehwar
B Smetan
J Laub
Král
Šubert
doktor
F Ullrich
MUDr
V Matys
Šaff
profesor
Tadra
Novotná
Ed
Krtička
Kubát
Malát
Pospíšil
Vymetal
Kodym
Litomyšl
Vídeň
Praha
Plzeň
Slaný
Pisco
Hořice
Hlahol
národní divadlo
Aloil L
orkestra národní divadlo
Hla
Slavoj
Sme
Ing er
26
article
První česká a pěvecká a hudební župa, jejíž čle-
nové — pěvečti a hudební spolkové, pěvecké odbory
besed a i jiných spolků — rozloženi jsou po celém
Podkrkonoší, za svého již 12letého trvání po druh
položila svůj sjezd do Hořic; poprvé stalo se tak r.
1896 a letos za příčinou odhalení pomníku Bedři-
chovi Smetanovi, jaž slavnostní komitét ne zcela
k prospěchu a šíře slavností smetanovských položil
do ohdobí výstavního, podruhé.
Podruhé byli čeští pěvci, tilo bývalí průkopníe
vlasteneckého hnutí a ruchu a nynější šířitelé hudby
české občanstvem města Hořic vílání a to jak jsme
na všech stranách zřeli, s nadšením a s plným po-
rozuměním věci, jíž župa a její všechny spolky pě-
vecké tak oddaně sloužil
Letošní program župního sjezdu z příčin pocho-
pitelných (slavnost Smetanova, výstava), líšil se po-
někud od pořadů dosud obvyklých a tak plně osvěd-
čených a to zvláště tím, že položen byl na den je-
diný, na sobotu, kdežto sjezdy dosavadní byly dvou-
denní, při čemž jednaní správní bývala oddělena o
věcí programových, uměleckých.
Župní sjezdy tohoto nejmohutnějšího župního
sdružení našich pěvců mají již svou nejchvalnější
pověst a to zvláště asi proto, že jádrem a hlavním
jejich obsahem nejsou jen pouhé schůze, pouhá snad
jen (byť i sebe významnější) rokování, nýbrž každo-
roční význačná a manifestační produkce hudebnía
pěvecká, předvádějící z pravidla skladby takové, na
něž spolky jednotlivé odvážiti se skoro ani nemohou
a k jejichž dokonalému provedení má župa k dispo-
sici sbor neobyčejně četný a jehož v pravdě umělecké
výkony jsou všude pravým svátkem hudebním! Tak
bylo při všech sjezdech této župy a tak také i při
sjezdu letošním. Ba letošní župní produkce nad
ostatní předešlé vynikala zářivě tím, že byla cele
Smetan
Smetanův
Podkrkonoší
Hořice