ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 39310af0-7632-11dc-b551-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 75, place 56, org 9, work 1
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
12. prosince 1908. Císlo 342.
4 article
k tomu, aby vyprovokovaly dementi, které by patrně bylo Německu vhod. Všeobecně se soudí, že tři spřátelené velmoci nemají žádného zájmu na tom, aby uzavíraly alli anee, totiž aby příliš přesně definovaly určité body a uzavíraly skutečné smlouvy, jejichž výklad by moh snadno způsobiti nedorozuměn a snad i spory. Naopak, síla srdeč- ných dohod, jež pojí tři spřátelené velmoci, záleží v pružnosti ujednání, jež veřejně potvrdila pocity srdeč- nosti a přátelství spojující navzájem tři národy- Co by se ostatně získalo takovou formální allianci? Je známo, že Britové mají vždy in- stinklivní odpor vůči takovýmto přiliš pevným svazkům. Jsou posud v paměti kritiky, s js- kými byla přijata alliance anglo-japonská a of- ciální kruhy dobře vědí, jak si mají počínati vzhledem k malé popularitě télo aliance u vo- ličstva. Tím nechci říci, že zmíněne tři vlády neuvažovaly o možnost nutné společné akce, k níž by do- nutilo nepřátelské a bojovné cho- vání některých mocností. Naopak mám jistotu, že mezi Pařiží a Lon- dýnem byly v té záležitosti vyměněny důvěrné přípisy nejvyšší důležitosti a že vzplanutí evropského požáru by nenalezlo kabinety v Londýně, Paříži a Tetrohradě nepřipraveny. K formáln allianci je však ještě daleko. Jest přirozeno, že přátelé se navzájem chrání a je to nutným důsledkem každé srdečné dohody. Nač tedy uváděti na papíře podmínky alliance, která jest ve všech myslech a ve všech srdefch? Bylo by to jen naivní dráždění jistých mocností, které snad na to J. Coudurier.
Brito Pařižit Lon J Coudurier Německo Londýn Paříž
5 article
Vlastenecká řeč Déronlědova. President »Ligy patriotů« Paul Dérou- lde ozval se opět po delší době. U přileži- tosti výroči bitvý u Champigny zúčastnil se oslavy padlých vojínů francouzských a pronesl krásnou řeč, učinivší mocný dojem. Déroulěde, prodehnut nadějí v budoucnost Francie, s ra- dostí vítá nový vzmach vlasteneckého nadšení, jež dala na jevo v poslední době celá Francie. Francie se změnila. Není více mrtvou, poko- řenou zemí, je opět jasnou a hrdou, jako vté v době, kdy vítězně vládla světu a bojovala pro osvobození národů. Francie je připravena pro budoueí válku, jež je bližší, nežli se tuší. Musili bychom býti slepí, kdybychom neviděli na obzoru to rudé slunce blížící se války. Německo je stále zpupnějšía chová se stále vyzývavěji. Cisař německý do- pustil se opovážlivosti svou plavbou do Tangeru, německý tisk neustával útočili vášnivě na Francií a její spojence. Německo svévolně vyvolalo spor casablanský. Jeho rejdy jsou předzvěstí ozbro- jeného útoku, k němuž se Německo neodvralně chýstá. Vilém II. chtěl by viděti Francii poko- řenou, uznávající jeho nadyládu, sloužicí jeho ctižádostivým a hrabivým plánům. Kanclér Bülow se žalem vidí vzkvétající Francii vedle Německa, jehož stav hospodářský není daleko takový, jaký by měl býti u státu, chtějícího vládnouti světu.
Déra Vilém Bülow Francie Německo Tanger Champigna
6 article
Je nutno odstraniti legendu, ukazující Anglii štvoucí nás proti Německu. Co nás podněcuje proti Německu, to jsou stálé vyzývavosti ně- mecké, útoky německé politiky na náš blahobyí a na naší bezpečnost národní. A je to též žal. nevybladitelný žal náš nad ztracenými provin- ciemi! To vše nás nutí, abychom rozirhal smlouvu frankfurtskou, k čemuž máme stonásobně více důvodů, nežli mělo Rakousko, roztrhavš smlouvu berlinskou. Proti Némecku roste odpor Anglie nechce se dát zdolat svým konkurentem Národové, potlačení Německem, Poláci poznaňsi Dánové ve Šlesviku-Holstýnu, Francouzi v El- sasko-Lotrinsku volají po svobodě. Rusové ne- chtějí více nás sbližovati s králem pruským jako dříve. Italie oddaluje se od svého spojence ně meckého a Španělsko zhostilo se vlivu Berlina Francie je připravena. Hovorný císař německý příliš často mluvil o prachu a suchu a o na- broušeném meči. Bismark překvapil Franeii r. 1871, Bülow ji nenajde nepřipravenou r. 1909. Řečník zakončil provoláním slávy bratřím elsasko- lotrinským a Francii. Shromáždéní připravili De roulědovi nadšenou ovaci.
Polák Dán Francouz Rus Shromáždéní Anglie Německo Rakousko Šlesvik Holstýn El Lotrinsko Španělsko Berlín Francie
8 article
Vilém II. se odříká. Maxmilian Harden sděluje ze spolehlivého pramene, že Vilém II. na přiště odřekne se ob- vyklého týdenního pobytu v Kielu, odkudž řečmi svými k námořnictvu »oslňoval« a někdy i boříval svět. K zlořádům v italském vojenství a ná- mořnictvu. Italský ministr vojenství Calona sdělil, že dal na odpočinek gen. inspektora dělostřalectví Mangiagollia, proti němuž zněla zpráva ankety sněmovní o zlořádech. ve vojsku a námořnictvu a kterýž nad to uveřejnil na obranu svoui soukromé dopisy st. podjajemníka Segola, v nichž tento bez vědomi ministra dával gen. inspektoru za pravdu. I Segoti následkem od- halení toho podal demisi, jež byla přijata.
Vilém II Harden Calon Segol Kiel
9 article Akce právních praktikantů
Akce právních praktikantů Právní praktikanti va nedlouhé době po druh chápají se passivní resistence jako posledního pro- středku, aby donutili slát ke konání povinnosti, kte- réž nekoná a konati nechče, a jako při první resisten- ci, tak i při této druhé resistenci sympatie celé české veřejnosti provázejí jejich boj, tím více, poněvadž stojí přesně na půdě zákona a hájí zákon proti těm. kteři jej obcházejí. Je to zjev svrchovaně trudný, tato passivní r sistence českého dorostu právnického a svrchovaně smulné vysvědčení dává justiční správě, kferá kruti a macešsky chová se k Benjaminům českého soud- covského stavu. Příčiny a účel passivní resistenee jsou asi tyto: Passivní resistencí upozorňová na jest česká veřejnost, zvláště pak čeští poslanci na to. že jmenování adjunktů a auskultantů stále se k velku škodě dorostu soudcovského dukládá, noví právní praktikanti do soudcovské služby přípravné se ne- přijímají a má se upozornili na to, že proti výslov- nému znění ministerského nařízení že 19. února 1907 stipendia právním praktikantům se nevyplácejí.
Benjamin český
10 article
O tom, jaký je dnes trudný stav postupový uvá- díme tolik, že dnes nejstarší právní praktikant mě 1. prosince 1908 4 roky 4 měsíce příprav né služby soudeovské, dalších pak praktikantů má 4 léta přípravné slut- by a celá řada dalších právních prak- tikantů má přes 3 léta služby, aniž by jmenováni byli auskultanty. Z těchto právních praktikantů má dnes 35 soudcov sko zkoušku, čímž kvalifikováni jsou k samostatnému vykonávání úřadu soudcovského. Avšak ač mají soud- covskou zkoušku, nemají ani auskultantského adjuta nýbrž pouhé stipendium 840 K, tedy 70 K měsíčně. Tento stav zoufalý mladých českých kandi- dátů stavu soudcovského je tím hroznější, uvážíme-li. že právní praktikant, jmenován jsa auskultantem, neslává se úřadníkem v určité hodnoslní třídě a ne- dostává plat, nýbrž pouhé adjutum 1000 K, nebo po zkoušce soudcovské (je-li již jmenován auskultantem) 1600 K. To ovšem není záviděníhodné, uvážíme-li. že absolvují se práva pravidelně v 25 letech, takže teprve v 29 letech za dnešního stavu věci může oče- kávati kandidát soudcovského stavu adjutum 1600 K.
11 article
Hlavní ovšem příčinou toho, že jmenování auskultantem dosáhne český právní praktikant teprve po tolika letech přípravné služby, vězí v tom, že od doby ministerského předssedy Körbra jeví so snab vyvolati v život německý soudoovský dorost, jehož dosud byl nedostatek. Toto v podstatě s národně-ně- meckého stanoviska jest správné, ale nesprá v ne jest, že se to děje na úkor postupu če- ských lidí, že český člověk jest neslý- chaně při tom praeterován Němci, ž při postupu nehledí se pouze a jedině k tomu, k čemu sehleděti má, totiž k od- borné kvaliřikaci, nýbrž rozhoduje ná- rodnost žadatele, to zda Čech či Němec a po- něvadž Čechů jest dostatek, Němců pak nedostalek Němci jsou na úkor Čechů neslýchaně favorisováni Druhým důvodem passivní resistence mimo od- dalování jmenování adjunktů a auskultantů jest udí- lení, lépe řečeno neudílení stipendií. Jak jest známo, zavedena byla ministerským na- řízením z 19. února 1907 stipendia ve výši 810 K pro ty praktikanty, kteří v soudní přípravné službě nejméně celý rok byli, aniž by jim adjutované místo auskultantské propůjčeno bylo a počet každému vrch- nímu zemskému soudu přikázaných slipendií byl cd ministra justice ve srozumění s ministerstvem financi stanoven, avšak dnes tato stipendia se českým práv- ním praktikantům po roce nevyplácejí, nýbrž český právní praktikant musí pravidlem 2 léta, ba i déle čekati, nežli dostane nedůstojnou almužnu 840 K.
Němec Čecho Čechy
12 article
Věc má se tok: President rytíř Wessely, jenž disponuje těmito stipendii, nepřijímá do praxe soudní postupně a jednotlivě během roku jako dříve, nýbrž jednou za rok, řídě se dle klíče pro české právní praktikanty přímo vražedného 62: 38, takže ti, kd- chtějí se dostati do soudní služby, musí často rok, ba i déle čekati, než jsou přijati do soudní služby a zatím slouží u soudu jako praktikanti advokální. Tato doba však, kterou ztrávili u soudu jake kandidáti advokacie, čili jako právní praktikanti advo- kátní se jim nezapočitává do přípravné soudcovské služby, takže dnešní praktikant musí 2 léta i déle čekati na stipendium 840 K. Tento „úsporný“ syslém jak jej nazývají, v pravém slova smyslu však vydě- račský syslém, který odpírá člověku se třemi stát- ními zkouškami, resp. namnoze doktorátem práv 35 zl. měsíčně, je ostudou a stát, který takovým způ- sobem nechá v pravém slova smyslu proletarisavati naši vysludovanou inteligenci, nezaslouží jména státu kulturního! U všech jiných úřadů, tak u politických, finan čních úřadů, u policie, po roce každý konceplní prak tikant dostává adjutum 1000 K, u soudu však dů sledkem nedůstojného a krvavého výkladu minisler ského nalízení z r. 1907 odepírá se právnímu prakti- kantovi slipendium, tedy ne adjutum, 840 K!I Ad jutum 1000 K dostane dnes právní praktikant teprve lehdy, když je jmenován auskultantem, ledy za dne- ních poměrů ani ne za 4 léta.
Wessel
13 article
Následky tohoto stavu věci jsou přímo kala stro- fální, Český člověk je linančně i morálně ubljen ničí ze v něm smysl pro spravedlnost. Další příčinou svrchované nespokojenosti a roz trpčenosti českého dorostu právnického jest ta ekol nost, že president Wessely neúprosně všecky žádosti za přijetí do připravné služby soudcovské odmítá o listopadu 1907. Od listopadu 1907 nebyl ni- kdo z petentů přijat do soudcovsk služby jenom z toho důvodu, aby získán byl ča pro sehnání většího počtu Němeů do soudcovské služhy. Český dorost právnický právem prcte- tuje proti klíči 62: 38. který pro přijímání do soudcovské služby zaveden byl a který odporuje zákonu a který je v pravém slova smyslu „unikem“! Mimo to dlužno co nejenergičtěji protestovati proti tomu, ja- kým způsobem president rytíř Wessely přijímá do přípravné praxe soudcovské. Nerozhoduje u něho kvalifikace, nerozhoduje délka dosavadní praxe nýbrž přijímá zcela libovolně!! Zrovna takovým rytířským „unikem“ Wesseiého je ta okolnost, již ve veřejnosti přetřásaná, že p. pre- sident Wessely při dnešní bídě právních praktikanto nechal od listopadu 1907 ze 105 stipen- dií praeliminovaných pro obvod král českého 45, pravíme slovy pětačtyřice neobsazeno a teprve od 1. prosince letošníhe roku těchto 45 stipendií obsazeno bylo, ač mnozl uchazeči o hubené toto stipendium měli téměř 2 léta přípravné službyl Tento obrázek rozkošných poměrů jusličnícl dlužno doplniti ještě poukazem na to, že dnec jest 98 míst auskultantských necbsazeno a přes to vše nejmenuje president Wessely právní praktikanty, vykládaje po svém způsobu zcela ne- rytířsky, že při posledním jmenování jmenované ad- junkty extra statum dlužno pokládati za auskultanty čímž dle výkladu Wesselého není prázdných míso auskultantských.
Wessel
14 article
Nebude nezajímavo sděliti se širší veřejností ethický podklad tohoto „sparsystému p. presidenta Wesselého. Pan president rytíř Wessely stojí na stanovisku, že „prý, kdo nemá peně a nemůže to vydržet, ať k soudu ne chodí“. To jsou v podstatě příčiny passivní resistence českého doroslu právnického a vysvítá z těchto při čin, že passivní resistence není projevem mladistvé zpupnosti, za jakou ji pokládá ten či onen „starý pán od soudu“, nýbrž je to mocným proleven nespokojenosti v řadách našeho práv- nického dorostu, je to boj mladé česko inteligence o chleba, boj o to, aby d sáhla existence svému vzdělání přimě- řené. Je to boj těch, kteří trpí a strádaji Je povinností veškeré české veřejnosti a zvláště všech českých poslanců hez rozdílu stran, aby boj českého právnického dorostu morálně podporovali a vzali jej za svůj tím více, poněvadž čeští soudcove jsou to, kteří nejvíce trpí za českou jazykovou otázku a český dorost soud covský to bude, jenž bude povolán če- skou jazykovou otázku v budoucnost řešiti. Podporovati dlužno český dorost v jeho boji tím více, poněvadž stojí přesně a neochvějně na půdě zákona a zachovávání zákona je heslem celého hnutí, hnutí, které karak terisuje příliš význačně roze- rvané poměry tohoto státu a je klasickým dokumen tem doby.
Wesselý Wessel
15 article
Foukaz z Vídně (Zvláštní telef. zpráva „N. L.“.) Z Vídně, 11. prosince. Z kruhů, blízkých ministarstvu spravedlnosti, se sděluje, že bylo presidium vrchního zemského soudu v Praze zmocněno, přijati do soudní služby 50 právních praktikantů bez ohledu na to, ž jmenování soudcovské dosud provedeno není. — Připomíná se tedy těm advokátním právním prakti- kantům, kteří se chtějí věnovati soudní službě, aby podali ihned své žádosti presidiu vrch. zemsk. soudu v království českém. Dorost právnický očekává, že na dobu, dosu sárávenou v přípravné praxi, při poskytnutí stiponulia dle min. nař. z 10. února 1907 bude bezvýjimenčně vzat zlelel, že také záhy všecka uprázdněná míst soudcovská budou obsazena, nová potřebná míst syslemisována a že poslupové poměry soudcovsk konečně řádně upraveny budou. Passivní resistence právních praktikanti trvá nestenčena dále. Předevčírem konala se v Ná rodním domě na Král. Vinohradech nová, opět četně navštívená schůze soudních praklikantů a auskul- tantů, věnovaná paesivní resistenci praktikantů u soudů pražských. Ve schůzi té bylo s povděkem kon- statováno, že hnutí pro zachování zákonů se vše- obecně rozštřilo a že se daří jak u trestního soudu
Král Vídeň Praha Vinohrady
16 article
tak u soudův ostatních. Dále Bylo konslatováno, že u trestního soudu následkem resistence právních praktikantů vázne veškerá agenda; na př. v senátě v pro nějž podatelna vylzuje denně množství kusů nemohou čtyři referenti zmoci práci svou bez prak tikantů, kterých tam bývá šest až osm, ač passivní rosistence jejich vlastně teprve dva dni trvá. Podobná nesnáz objevuje se v oddělení vyšetřujících soudců Část jejich prací vykonávali dosud právní praktikanti když pak nastala jejich resistance, nejsou vyšetřující soudcové s to, aby vyslechli svědky, k výslechu obe- slané a se dostavivší, i musí četné výslechy odkládati ke své mrzutosti i nelibosti obeslaných a marně při šedších svědků, kteří pak k výslechu musí přijíti znova.
17 article
Zaznamenati dlužno, že auskultanti nemohou s resistonce zúčastnili. Jich použitím míní presidium zemského soudu čeliti resistenci praktikantů; v po sledních dnech bylo od různých soudů pražských, zejména civilních jich oddělent, vzato 12 auskultantův a přikázáno službou k trestnímu soudu. Vůdčí kruhy passivní resistence praktikantské však soudí, že tout dočasnou změnou resistence neutrpí. Vědí také, ž přikázáním auskultantů, pracujících u nesporných od- dělení okresních soudů a u knihovního oddělení zem- ského, k soudu trestnímu vázne agenda v od- děleních, odkud auskultanti byli vzati; tak v knihov- ním oddělení zemského soudu leží přes 120 t. zv tabelárek nevyřízeno. Nejvíce se passivní resistenca vyvinula u Irest ního soudu; pouze dva nebo tři praktikanti se jí ne účastní. Proto budou prý tam od Nového roku zří- zena dvě nová mísla vyšetžujících soudců. Čeští kandidáti advokncie jednali včera večer na schůzi o hnutí praktikantů pro zachování zákona. Uznána oprávněnost a usneseno pro případ, že by oprávněným požadavkům právních praktikantů vy- hověno nebylo, že také kandidáti advokacie ve své působnosti zahájí postup podobný. žr
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Večerní vydání »Národ. Listů- prodává se ve všech filiálkách v Praze za 4 haléře, na venkově za 5 haléřů. „Boj o Prahu.“ Mezi jinými přečetným německými listy obírá se událostmi pražskými také „Reclam's Universum“, moderní illustro- vaný týdenník, vydávaný známou lipskou firmou Reclamovou v Lipsku. Článek s hojnými foto- grafiemi pohledů na Prahu a výjevy z bouří pražských vyhotovil pro Philippa Reclama Ferd. Matras z Prahy a tendence jeho úvahy vy- svitá hned z prvního odstavce, který necht mluví za celou „studii“ p. Ferdinanda Matrase: „V Praze nejdivočejší výtržnosti českého fana- tismu ustoupily klidu smrti, vynuceném stanným právem. Železná moc učinila orgiím davů pro- zatím konec a planoucí stud musí teď u lepších živlů českého lidu vystříhati výbuchy nacionál- ního doliria, veškeré kultuře se posmívajícího. Ty ubohá zlatá Praho se svými bohatými ději- nami.“ Rozumí se, že zbytek článku pana Ma- trase vyhovuje této ukázce. Vypravuje, kterak se o Praze ještě před šedesáti lety mohlo mlu viti jako o městě německém, načež nastal po r. 1848 vývoj českého národa ve všech obo- rech. Němci, nejen žekněmu přihlí- teli, nýbrž v idealismu šlechetně a obétavě naladěném ustoupili če ské národnostiz cesty,“ píše p. Matras.
Ferd Matras Železná ma Němec Praha Lipsko Reclam ' s Reclamova
19 article
Nebudeme se zevrubně probírati pralesem lží, vypěstovaným od p. Matrase na pouhých dvou stránkách lipského týdenníku. Jenom ještě ně- kolik nejnápadnějších. Tak tvrdí p. Matras, že německý úřadník jest především úřadníkem, po tom Němcem, 371/4 proc. veškeré půdy v Če- chách jest německý majetek, přes polovinuy dani v Čechách plati Němci, v Praze jest jich 40 až 50.000, velký kapitál je tu úplně v jejich ru- kou, německé divadlo v Praze požívá světove pověsti. Také podle pana Matrase příčinu k těm- to pražským bouřím zavdala vinohradská schů- ze rárodních sociálů dne 18. října, po jejímž ukončení nastaly výtržnosti, provolávání slávy Srbsku a proklínání annexe před Aehrenthalo- vým palácem. O bezpříkladné obstrukci Němdů „Wacht am Rheinu“ na sněmu nic, rovněž nic o německém pekle našich menšin v něme- ckém území bez výsvobození. Za to ujišťuje famosní pisatel, že se k národně-sociální straně vedoucí „celou revoltu“, připojily i ostatní stru- ny s posl. „Kramartzem“ v čele. „Kdo mluvil německy, byl po osm neděl vystaven nebezpečí, že bude na veřejné ulici zabit a poněvadž ně- mečtí studenti svými čapkami a stuhami jsou jako Němci nejspíš znatelni, byli na svých ob- vyklých procházkách (I!) na Příkopě předmětem nejprvé posměchu, potom rozpoutané zuřivosti české“, píše p. Matras. „Bezpočetní Němci byli z části těžce raněni, ani ženy a dítky neušelřeny s české strany i ženy i dítkyzúčastnily se na činech luzy.“ Podle tohoto pisatele následovaly na písně Němcům nepřátelské zpěvy anarchistické, důstojníci ohrožování, policie i vojsko znásil- něno, četné mužstvo těžce zraněno atd. atd
Matras Němec Čechy Praha Srbsko Aehrenthat německý divadlo
20 article
Ani slůvka o českých lebkách, zasažených šavlemi a kulemi revolverů policejních, o ne- mluvných českých dětech, v náruči otců krvá- cejících, o klinikách, přeplněných raněnými Če- hy, e všech těch hrůzách a krveprolití k vůli bumlu německých studentů, kteří tvoří desotinu všech Němců v Praze a s nimi 8 procent všeho obyvatelstva pražského. „Boj o Prahu,“ praví p. Matras a nazývá Prahu „přední stráží Ně- mectva“. Boj o Prahu jest vybojován a nikdo už ji Čechům nevyrve, každou vzpourou zdejš „přední stráže“ proti tomuto faktu stává se Praha jenom nedobytnější českou a slovanskou drža- — O stanném právu a bumlu vítězoslavně ohlašoval včera kasinácký tisk, že se z vládních kruhů co nejurčitěji sděluje, že vlá- dě ani nenapadne policejním anebo jinými opatřeními po zrušen stanného práva buml německých studentů jakýmkoli způsobem ome- zovati. Zákaz barev bude prý zeela jli s tě spolu se stanným právem zrušen. Studentům nebude hráněno pořádati na Příkopě své bumly v kuléru. Zprávy o tom, že měly se zrušením stanného práva povoleny býti buď bumly bez kuléru, anebo kulér bez bumlů, vykládá se v německých listech v ten smysl, že vláda chtěla činiti jenom nezávazné na- bídky, jak by se asi buml dal smírnou cestou řešiti. Doba zrušení stanného práva a zákazu barev není prý ještě stanovena, o tom neroz- hoduje prý ani ministerstvo samo, poněvadž ná- vrhy místodržitele hr. Coudenhova jsou tu roz- hodující. Ale bylo prý už místodržiteli dáno na srozuměnou, že vláda vzhledem ke vše- obecné politické situaci klade váhu na všemožně brzké zrušení stanného práva. Dv. rada Bach- mann byl v téže příčině u předsedy mínister- vou.
Němec Matras Čecho Coudenhove Praha Bachmann
21 article
stva, který jej ujistil, že nemůže býti ani po- myšlení, že by se zrušením stanného práva ne- byl součesně zrušen zákaz bareva neboť takové opatření podobalo by se trestu těch, kdož byli ztýráni. Od předsedy ministerstva bylo dáno dv. radovi Bachmannovi „uklidňující ujištění“, z něhož Bach- mann odnesl si dojem, že vláda nepo- mýšlí zachovati zákaz barev po odvo- lání slanněho práva. K těmto zprávám pak přistupuje depeše včerejšího večerního vy- dání našeho listu, podle níž vláda vyhrožuje Praze nejenom opětným stanným právem, nýbrž i výminečným stavem, kdyby se po zrušení ny- nějšího stanného práva měly při studentských bumlech nepokoje opakovati. Včera konala se o věci ministerská rada a tisk kasina ke sdělení o ní připojuje znovu ujištění, že není nejmenší pochyby, že se zrušením stanného práva zru- šen bude i zákaz barev. Tyto zvěsti způsobily v Praze nejen ohromení, ale přímo zděšení, my upozorňujíce na tento všeobecný dojem ne- jen vládu a směrodatné její pražské represen- tanty, od jichž návrhů případné změny závisejí nýbrž i poslanecké kruhy české v první řadě.
Bachmann Praha
22 article
dokládáme, že nemůže býti nic přirozenějšího nad takové pocity všeho obyvatelstva král. hlav- ního města. Zrušení stanného práva a zákazu barev, či správněji současné povolení bumle německého studentstva v bývalých rozměrech neznamená nie jiného, než status quo a nej- nebezpečnější experiment, který možno za nynějšísituace s Praho podniknout. Vystříháme před ním s nej- větším důrazem a vědomím, že i panu místo- držiteli, od jehož návrhu tedy vše závisí, je známo, že k podobnému opatření jest doba i okolnosti co nejméně vhodny a že následky jeho mohou býti nedozírné. Mluví se o všeobecné politické situaci, kteráž prý činí bezodkladné odvolání stanného práva (se současným odvolá- ním zákazu barev!) nutným. Pro podobné opa- tření rozhodovati má v první ihdě situnce v Praze. Čí hlasy hodlá vláda získati pro svůj pilný prozatímní rozpočet odvoláním stanného práva a zákazu barev? Snad to má být n- posled cena za hlasy českého bloku!! To by byl nejpošetilejší obchod, jaký by mohla česká delegace provésti, čeká-li Prahu za ten službo- volný čin po případě nejen obnovené stanné
Praha český blok
23 article
právo, nýbrž dokonce i stav výminečný! Varu- jeme české poslance všech stran před takovým řešením pražské otázky, zvláště před tím, aby podávali rukou svých k podobnému vyvádění vlády z její tísně. Praha potřebuje po osmi ne- dělích bezpříkladného rozrušování veřejného i soukromého života svého obyvatelstva klid, urgence o slibovaná nová opatření vypadají ne- jinak, než jako by stanné právo mělo býti zru- šeno jenom proto, aby mohly bumly znova býti povoleny. Dovoláváme se svědomí rozhodují- cích kruhů! Má snad Praha býti znova vytažena na skřipec, s něhož sňata?! Komu překáží ny- nější její klid?! Nechť se pováží, co vše je v sázce, a má-li tato sázka skutečně býti oběto- vána, potom nepravdou byly všechny dekla- mace před cizinou o úmyslech seslabo- vati akční sílu podnícením vnitř- ních nepokojů. — K porušení jazykového práva o. k. okroa- ním soudem v Kadani, o němž jsme již před časem přinosli zprávu, sděluje se nám další rozhodnutí v této věci, jež vydal c. k. krajský soud v Mostě jako soud rekursní ze dne 21.
Vara Praha Kadaň Most
24 article
listopadu 1908 č. j. R. VI. 390/1/8. Stížnosti firmy G. Ž., proti kadaňskému soudu podané, vyhověl totiž rekursní soud čá- stečně a uenosení v odpor vzaté změnil v ten smysl, že se dovolací stížnost proti tomu, že usnesení rekursního soudu vydáno bylo také v jazyce německém a sice na prvním místě předložiti má c. k. nejvyššímu sou- du k rozhodnutí. V ostatním stížnosti nebylo vyhověno a uznáno, že rekurentka musí hraditi útraty své stížnosti. Z důvodů tohoto rozhodnutí jako zajímavo dlužno uvésti, že se stížnost za nemístnou prohlušuje také pokud čelí proti ně- meckým razítkům, neboťtato prý nejsou předmětem nijakého usnesení. Na- proti tomu připuštěna býti musí stížnost proti tomu, že vyřízení rekursního soudu bylo vydáno také a to na prvním mstě v jazyce německém poněvadž v příčině té neplati § 528 c. ř. 8., ne brž jest zde nové, z práva stižnosti stran nevy- leučené opatření soudu rekursního. Jen v tomtu směru bylo proto stížnosti vyhověti a zaříditi aby dovolací stížnost k nejvyššímu rozhodnutí byla předložena. Poněvadž pak stížnost prý mnobem větší částí minula se s výsledkema poněvadž prý na prvního soudce žádné zavinění nepadá a také zde není žádného zrušeného řízení.
G Ž
25 article
nemůže prý býti řeči o užití § 51. c. ř. s., nýbrž musí rekurentka nésti útraty své stížnosti sama, poněvadž jich náhradu žádala jen na prv- ním soudci. Co se konečně týká stížnosti proti opozděnému vyřízení odporovaného usne- sení (bylo vydáno až po 4 měsících po podání stížnosti), dává se rekurentce věděti, že spisy následkem dozorčí stížnosti j podané, nalézaly se po více měsíc u presidia c. k. vrchního zemského soudu a při tom vyřizení její dovo- laci stížnosti se opozdilo. Usnesení toto bylo vydáno opětně napřed v jazyce něme- ckém a teprve na druhém místě v jazyce če- ském. Následkem toho byla do něho opětně po- dána jednak dovolací stížnost k nejvyššímu soudnímu dvoru jednak dohlédací stížnosti k vrchnimu zemskému soudu a k ministerstvu spravedlnosti. Žaloba v této záležitosti byla po- dána již začátkem května t. r. a dosud není an rozřešena definitivně otázka, v jakém jazyce má býti vyřízena, o meritorním vyřízení ani ne- mluvě. Dohlédací stížnosti dosud vůbec vyřízeny nebyly, ačkoliv jich vyřízení bylo několikráte zástupcem stížné firmy advokátem drem. Šuppi- ohem telegraficky urgováno. Z případu tohoto jde zajisté na jevo, že jest nejvýš na čase, aby protí roveltujícím německým soudeům bylo se stran dohlédacích orgánů co nejdříve rázně za- kročeno.
Šuppi
26 article
— Díky Jana hraběte Harracha Praze. Ve vče- rejší schůzi městské rady pražské byl na vědomí přijat tento dopis, adresovaný radě král. hlav. města Prahy: „K mým osmdesátým narozeninám ráčili jste zaslati krásnou blahopřejnou adresu, z níž mám srdečnou radost. Za tak vroucí přání a vzácný projev odldanosti vzdávám slovutnému panu starostovi dru K. Grošovi, oběma velectěným náměstkům, panu dru Ant. Štychovi, panu J. Jirouskovi a celé slavné měst- ské radě své nejvřelejšť díky. Blahopřejnou adresu slavné městské rady královské Prahy, zdobenou če- skými granáty, uschovám jako velice milou rodin- nou památku. S velikým zájmem a nelíčenou radost sleduji veliký rozkvět král. hlavního města Prahya nemám vrouenějšího přání, než by našim spojeným silám podařilo se metropoli české vybojovati těch po- litických práv, která jí ode dávna patří. Zůstávám z veškerou úctou vděčně oddaný Jan hrabě Har- rach. — Osobní. Slečna Ludmila Saibertov z Král. Vinohradů podrobila se státní zkoušce z ja- zyka francouzského a uznána byla způsobilou s vy- znamenáním. — Slečna Ivana Neubauerova, dcera po řídícím učiteli, podrobila se v listopadu státní zkoušce z jazyka francouzského a uznána způsobilou s vyznamenáním.
Jan hrabě Harrach K Groš Antonín Štych J Jirousek Haro Saibertov Král Neubauerův Praha
27 article
— Úmrtí. Dne 10. t. m. zemřel pan Eduard Otto, vrchní pokladník nakladatelství J. Otty. Pohřeb jest zejtra v neděli a 3. hod. z chrámu sv. Štěpana na hřbitov olšanský. — Ve čtvrtek zemřela paní Magdalena Březinová, vdova po řediteli škol v. v., v 72. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 1/93. hod. z ústřední kaple olšanské. — V Praze zemřel dne 9. t. m. pan Robert Pštross, zemský úřadník v. v., v 62. roce věku. Pohřeb koná se dnes o 3. hod. z kostela sv. Ignáce na Kariově náměstí na hřbitov olšanský. — Německý ministr k ajan dr. Schreiner přijel včera večer do Praby, aby dnes zúčastnil se schůze německého odboru Žemědělské rady, kde bude se konati volba předsedy. Jak známo, byl dr. Schreiner až do svého povolání za ministra krajana sám před- sedou této sekce. — Pohřby. Pohřeb profesora Aug. Pánka ko nati se bude v neděli o 3. hod. odpol. z kostela sv.
Eduard Otta J Ott Štěpan Březinová Pštross svatý . Ignác doktor Schreiner Aug Pánek Olšanský Praha Kariov náměstí odbor Žemědělský rada
28 article
Jiljí (u Dominikánů) v Husově třídě v Praze. — Po- hřeb zesnulého podmaršálka Friedberg a-M i ro- horského koná se po způsobu vojenském v ne- děli 13. t. m. o 3. hod. odpolední z vojenského ko- stela sv. Jgnáce na Karlově náměstí — Z kostela sv. Apolináře na hoř. Novém městě konal se včera odpoledne pohřeb p. Antonina Ve- selého, velkoobchodníka. Účastenství na pohřbu bylo velmi hojné což bylo důkazem všeobecné obliby, jíž zesnulý požíval. Korporativně dostavili se členové spolku »Havíř«, jehož p. Veselý byl před- sedou, dále četní členové spolku majitelů domů na Novém městě a Vyšehradě, sboru granátníků pražské měšťanské gardy a j. v. K rakvi zvěčnělého položeno mnoho drahocenných věnců od přátel, příbuznýcha korporací. Zvěčnělý byl pochován na olšanských hřbitovech. — Počet žactva na českých a fěmeckých školách v Praze. Dle zápisu na školní rok 1908-9 navštěvuje české školy obecné a měšťanské, cvičné, soukromé, střední a jiné úhrnem 24.162 dítek (12.063 chlapců, 12.099 dívek) školou povinných a sice: obecné a mě- šťanské školy 21.488 (10.639 chl., 10.840 d.), cvičné 306 (140 chl., 166 d.), soukromé 649 (49 chl., 600 d.), střední 1553 (1170 chl., 383 d)), rozličné 166 (65 chl 101 d). Z tohoto počtu případá na: c. k. ústav ke vzdělání učitelů 140, na c. k. ústav ke vzdělání učite- lek 166. dohromady 306 (140 chl., 166 d.). — Sou- kromé školy obecné: u sv. Anny 254 dívky, v Ma- rianském ústavu 16 dívek, spolku pro propuštěné ká- rance 14 chlapců, při vyšší dívčí škole 129 dívek, u Uršulinek 201 dívka, při vychovatelně v Libni 35 chl.; úhrnem 649 (49 chl., 600 dívek). — Střední školy ve věku školou povinném: akademické gy- mnasium 122, reálné gymnasium v Křemencové ul.
Jiljí Husův svatý . Jgnác Veselá Anna 254 dívka Praha Friedberg Karlov náměstí Vyšehrad Olšanský hřbitov Ma Libeň spolek » Havíř rianský ústav 16 dívka
29 article
127, symnasium v Truhlářské ulici 147, v Žitné ulici 175, na Malé straně 132, realku na Starém městě 92, na Novém městě v Ječné ulici 92, na Malé stra- ně 61, v Holešoviních 127, soukr. gymnasium akad. hr. Straky 17, realku v Libni 78, vyšší dívčí školu 198, soukromé gymnasium dívčího spolku „Minerva“ 185; úhrnem 1553 (1170 chl., 383 d.). Výslovně bu- diž připomenuto, že žáci a žákyně ve věku školou nepovinném v tomto počtu zahrnuti nejso u. Pro nemoc nenavštěvuje školu 26 (12 chl., 14 d), domá- cího vyučování požívá 46 (15 chl., 31 d.), navště- vuje školy mimo Prahu 94 (38 chl., 56 d.), úhr- nem 166 (65 chl., 101 d.). — Školy německé v Praze navštěvuje celkem 5867 dětí (2634 chl., 3233 d.)a sice: obecné a měšťanské 2307 (1046 chl., 1261 d), cvičné 329 (83 chl., 246 d.), soukromé 2280 (6447 chl., 1633 d.), střední 893 843 chl., 50 d). rozličné 58 (15 chl., 43 d.). Z tohoto počtu připadá na c. k. ústav učitelů 83, učitelek 246; na soukromé ústavy: u Mi- losrdných sester 339, u slepých 85 (50 chl., 35 d.), u anglických pannen 226, evangelické obce augsb. a helv, vyznání 223 (69 chl., 154 d.), německé ly- ceum 296, v Marianském ústavu 21, ústav Isabelly Tschakertové 96, u Piaristů 182, v sirotčinci u sv. Jana Křitele 141, u Uršulinek 221, v Bolešovicích 208 (103 chl., 105 d.), v Libni 182 (102 chl., 80 d.). dohromady 2280 (647 chl., 1633 d.); na středne školy: gymn. na Štarém městě 83, na Novém městě (Příkopy) 108, ve Štěpánské ulici 123, na Malé straně 104; I. vyšší realku 122, II. vyšší realku 148, III. vyšší realku 142, soukr. gymn. hr. Straky 13, dívčí lyceum 50, dohromady 893. Pro nemoc nenavštěvuje školu 11 (5 chl., 6 d.), domácího vyučování požívá 30 (6 chl., 24 d.), mimo Prahu školu navštěvuje 17 (4 chl., 13 d), úhrnem 58.
Straka Křitele truhlářský ulice Žitná Holešovine Libeň Praha Bolešovice 208 Nový město štěpánský ulice ústav Isabella Tschakert 96
30 article
— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůri usneseno profesorskému sboru české vysoké školy technické vysloviti soustrast k úmrtí znamenitého vědce a žactvem milovaného profesora Aug. Pánka; na rakev položen bude věnec jménom rady městské. — Pan V. Novotný urgoval provedeni svého návrhu, aby v letenské vodárně byla učiněna náležitá opa- tření, zejména sesílením výtlačných strojů, aby při- lehlá část města byla v době letní dostatečně záso- bena vodou. — O inspektorech potravní daně v Praze bylo rozhodováno ve včerejší schůzi městské rady praž- ské. Loni na období do konce r. 1908 zvoleni byli pp. cís. r. Schiller a cís. r. Voill. Tento přestává býti dnem 14. prosince členem sboru obecních starších a vzhledem k tomu navrhl p. dr. Šupich jmenem strany národní (staročeské), aby dnem tím přestala také jeho funkce jako inspektora. Návrh tento byl schválen. V příčině osoby vrch. inspektora na místě p. c. r. Voilla na rok 1909 bude podán návrh dodatečně. Diuhým inspektorem na rok 1909 zvolen opět p cís. r. Ferd. Schiller. Dále přiká- zán dozorčí radě nad pachtem potravní daně návrh p. m. r. Fatky, aby funkce ty byly obstarávány bez- platně a návrh p. m. r. dra. Šupicha, aby bylo uvažováno o zrušení těchto funkcl.
Aug Pánek V Novotná Schiller Voill doktor Šupich Ferd Fatka Praha
31 article
— Kdo zavřol pražské školy pro spálu? Obecen- stvo, rodičové třesoucí se o zdraví a život svých drahých dětí, a uznáním a radosti uvítali opatření pražského magistrátu, kterým zavřeny byly veškeré pražské školy od 3 prosince na 3 neděle a to na zá- kladě návrhu měst. fysikátu a jednomyslného usne- sení všech měst. okr. lékařů, jižto uznali, že již je- dině tímto rozhodným a radikálním opatřením dá se čeliti epidemii spály, která již málem podobala se dělskému moru. Kdežto tedy rodičové a široká veřej- nost s povděkem příjala toto nutné blahodárné opa- tření, byli byrokrati na Malé straně „ římo uděšeni. lhned počaly lítati z Malé strany na Staroměstské náměsti rozkacené výnosy; kde, kdo, jak a proč?
32 article
Ospravedlňte sel... Byrokratický aparát II. instance na Malé straně stal se nervosním: Kdo zavřel praž- ské školy pro spálu? Podle všeho se v tom tušilo ně- jaké vzbouření a za stanného práva byla by exekuce krátká. Kdo tedy zavřel pražské školy pro spálu? Spála! Ano, spála přinutila magistrát, aby to nařídil a c. k. okresní školní rada oznámila to školám. Avšak na Malé straně byli tak pobouřeni smělosti úradů, které dbaly především o zdravi a život pražských dětí, že vůbec zapomněli, že předseda c. k. okr šk. rady v Praze je také předsedou magistrátu. A tak za- pomněli ujíti velké blamáží, která vznikla tím, že zrušili opatření školní rady v príčině uzavření škol. Blamáž je v tom, že vyšší úřad zrušil něco, co vůbec neexistovalol C. k. okresní šk. rada intimovala prostě návrh měst. fysikátu školám za souhlasu předsednictva magistrátu, který dle plat- ných předpisů přece byl oprávněn školy uzavříti. A nebezpečí v prodlení bylo vic než důrazné! Ale tím není věc odbyta. Zemský úřad školní ukládá, zrušiv neexistující opatření c. k. okr. šk. rady, aby městský úřad školní vyčkal — dalšího rozhodnutí politického úřadu zdravotního!!! Nuže, a jak bude zníti toto roz- hodnutí? I to je ji. známo, neboť zemská zdravotní rada, která nemá pražský fysikát v lásce, usnesla se, aby školy byly desinfikovány a pak zase otevreny. Další blamáž. Školy se desinfikují a bíli bez vrchino- panského rozkazu. Až dojde ono zázračné rozhodnuti politického úřadu zdravotního, bude práce z polovice
Praha