3
masthead
12. prosince 1908. Císlo 342.
4
article
k tomu, aby vyprovokovaly dementi, které by
patrně bylo Německu vhod.
Všeobecně se soudí, že tři spřátelené
velmoci nemají žádného zájmu
na tom, aby uzavíraly alli anee,
totiž aby příliš přesně definovaly
určité body a uzavíraly skutečné
smlouvy, jejichž výklad by moh
snadno způsobiti nedorozuměn
a snad i spory. Naopak, síla srdeč-
ných dohod, jež pojí tři spřátelené
velmoci, záleží v pružnosti ujednání,
jež veřejně potvrdila pocity srdeč-
nosti a přátelství spojující navzájem
tři národy-
Co by se ostatně získalo takovou formální
allianci? Je známo, že Britové mají vždy in-
stinklivní odpor vůči takovýmto přiliš pevným
svazkům. Jsou posud v paměti kritiky, s js-
kými byla přijata alliance anglo-japonská a of-
ciální kruhy dobře vědí, jak si mají počínati
vzhledem k malé popularitě télo aliance u vo-
ličstva.
Tím nechci říci, že zmíněne
tři vlády neuvažovaly o možnost
nutné společné akce, k níž by do-
nutilo nepřátelské a bojovné cho-
vání některých mocností. Naopak
mám jistotu, že mezi Pařiží a Lon-
dýnem byly v té záležitosti vyměněny
důvěrné přípisy nejvyšší důležitosti
a že vzplanutí evropského požáru by
nenalezlo kabinety v Londýně, Paříži
a Tetrohradě nepřipraveny. K formáln
allianci je však ještě daleko.
Jest přirozeno, že přátelé se navzájem
chrání a je to nutným důsledkem každé
srdečné dohody. Nač tedy uváděti na papíře
podmínky alliance, která jest ve všech myslech
a ve všech srdefch? Bylo by to jen naivní
dráždění jistých mocností, které snad na to
J. Coudurier.
Brito
Pařižit
Lon
J Coudurier
Německo
Londýn
Paříž
5
article
Vlastenecká řeč Déronlědova.
President »Ligy patriotů« Paul Dérou-
lde ozval se opět po delší době. U přileži-
tosti výroči bitvý u Champigny zúčastnil se
oslavy padlých vojínů francouzských a pronesl
krásnou řeč, učinivší mocný dojem. Déroulěde,
prodehnut nadějí v budoucnost Francie, s ra-
dostí vítá nový vzmach vlasteneckého nadšení,
jež dala na jevo v poslední době celá Francie.
Francie se změnila. Není více mrtvou, poko-
řenou zemí, je opět jasnou a hrdou, jako vté
v době, kdy vítězně vládla světu a bojovala
pro osvobození národů. Francie je připravena
pro budoueí válku, jež je bližší,
nežli se tuší. Musili bychom býti slepí,
kdybychom neviděli na obzoru to rudé slunce
blížící se války. Německo je stále zpupnějšía
chová se stále vyzývavěji. Cisař německý do-
pustil se opovážlivosti svou plavbou do Tangeru,
německý tisk neustával útočili vášnivě na Francií
a její spojence. Německo svévolně vyvolalo spor
casablanský. Jeho rejdy jsou předzvěstí ozbro-
jeného útoku, k němuž se Německo neodvralně
chýstá. Vilém II. chtěl by viděti Francii poko-
řenou, uznávající jeho nadyládu, sloužicí jeho
ctižádostivým a hrabivým plánům. Kanclér Bülow
se žalem vidí vzkvétající Francii vedle Německa,
jehož stav hospodářský není daleko takový, jaký
by měl býti u státu, chtějícího vládnouti světu.
Déra
Vilém
Bülow
Francie
Německo
Tanger
Champigna
6
article
Je nutno odstraniti legendu, ukazující Anglii
štvoucí nás proti Německu. Co nás podněcuje
proti Německu, to jsou stálé vyzývavosti ně-
mecké, útoky německé politiky na náš blahobyí
a na naší bezpečnost národní. A je to též žal.
nevybladitelný žal náš nad ztracenými provin-
ciemi! To vše nás nutí, abychom rozirhal
smlouvu frankfurtskou, k čemuž máme stonásobně
více důvodů, nežli mělo Rakousko, roztrhavš
smlouvu berlinskou. Proti Némecku roste odpor
Anglie nechce se dát zdolat svým konkurentem
Národové, potlačení Německem, Poláci poznaňsi
Dánové ve Šlesviku-Holstýnu, Francouzi v El-
sasko-Lotrinsku volají po svobodě. Rusové ne-
chtějí více nás sbližovati s králem pruským jako
dříve. Italie oddaluje se od svého spojence ně
meckého a Španělsko zhostilo se vlivu Berlina
Francie je připravena. Hovorný císař německý
příliš často mluvil o prachu a suchu a o na-
broušeném meči. Bismark překvapil Franeii
r. 1871, Bülow ji nenajde nepřipravenou r. 1909.
Řečník zakončil provoláním slávy bratřím elsasko-
lotrinským a Francii. Shromáždéní připravili De
roulědovi nadšenou ovaci.
Polák
Dán
Francouz
Rus
Shromáždéní
Anglie
Německo
Rakousko
Šlesvik
Holstýn
El
Lotrinsko
Španělsko
Berlín
Francie
8
article
Vilém II. se odříká.
Maxmilian Harden sděluje ze spolehlivého
pramene, že Vilém II. na přiště odřekne se ob-
vyklého týdenního pobytu v Kielu, odkudž
řečmi svými k námořnictvu »oslňoval« a někdy
i boříval svět.
K zlořádům v italském vojenství a ná-
mořnictvu.
Italský ministr vojenství Calona sdělil, že
dal na odpočinek gen. inspektora dělostřalectví
Mangiagollia, proti němuž zněla zpráva ankety
sněmovní o zlořádech. ve vojsku a námořnictvu
a kterýž nad to uveřejnil na obranu svoui
soukromé dopisy st. podjajemníka Segola,
v nichž tento bez vědomi ministra dával gen.
inspektoru za pravdu. I Segoti následkem od-
halení toho podal demisi, jež byla přijata.
Vilém II
Harden
Calon
Segol
Kiel
9
article
Akce právních praktikantů
Akce právních praktikantů
Právní praktikanti va nedlouhé době po druh
chápají se passivní resistence jako posledního pro-
středku, aby donutili slát ke konání povinnosti, kte-
réž nekoná a konati nechče, a jako při první resisten-
ci, tak i při této druhé resistenci sympatie celé české
veřejnosti provázejí jejich boj, tím více, poněvadž
stojí přesně na půdě zákona a hájí zákon proti těm.
kteři jej obcházejí.
Je to zjev svrchovaně trudný, tato passivní r
sistence českého dorostu právnického a svrchovaně
smulné vysvědčení dává justiční správě, kferá kruti
a macešsky chová se k Benjaminům českého soud-
covského stavu.
Příčiny a účel passivní resistenee
jsou asi tyto: Passivní resistencí upozorňová na
jest česká veřejnost, zvláště pak čeští poslanci na to.
že jmenování adjunktů a auskultantů stále se k velku
škodě dorostu soudcovského dukládá, noví právní
praktikanti do soudcovské služby přípravné se ne-
přijímají a má se upozornili na to, že proti výslov-
nému znění ministerského nařízení že 19. února
1907 stipendia právním praktikantům se nevyplácejí.
Benjamin český
10
article
O tom, jaký je dnes trudný stav postupový uvá-
díme tolik, že dnes nejstarší právní praktikant mě
1. prosince 1908 4 roky 4 měsíce příprav
né služby soudeovské, dalších pak
praktikantů má 4 léta přípravné slut-
by a celá řada dalších právních prak-
tikantů má přes 3 léta služby, aniž by
jmenováni byli auskultanty. Z těchto
právních praktikantů má dnes 35 soudcov sko
zkoušku, čímž kvalifikováni jsou k samostatnému
vykonávání úřadu soudcovského. Avšak ač mají soud-
covskou zkoušku, nemají ani auskultantského adjuta
nýbrž pouhé stipendium 840 K, tedy 70 K
měsíčně. Tento stav zoufalý mladých českých kandi-
dátů stavu soudcovského je tím hroznější, uvážíme-li.
že právní praktikant, jmenován jsa auskultantem,
neslává se úřadníkem v určité hodnoslní třídě a ne-
dostává plat, nýbrž pouhé adjutum 1000 K, nebo po
zkoušce soudcovské (je-li již jmenován auskultantem)
1600 K. To ovšem není záviděníhodné, uvážíme-li.
že absolvují se práva pravidelně v 25 letech, takže
teprve v 29 letech za dnešního stavu věci může oče-
kávati kandidát soudcovského stavu adjutum 1600 K.
11
article
Hlavní ovšem příčinou toho, že jmenování
auskultantem dosáhne český právní praktikant teprve
po tolika letech přípravné služby, vězí v tom, že
od doby ministerského předssedy Körbra jeví so snab
vyvolati v život německý soudoovský dorost, jehož
dosud byl nedostatek. Toto v podstatě s národně-ně-
meckého stanoviska jest správné, ale nesprá v ne
jest, že se to děje na úkor postupu če-
ských lidí, že český člověk jest neslý-
chaně při tom praeterován Němci, ž
při postupu nehledí se pouze a jedině
k tomu, k čemu sehleděti má, totiž k od-
borné kvaliřikaci, nýbrž rozhoduje ná-
rodnost žadatele, to zda Čech či Němec a po-
něvadž Čechů jest dostatek, Němců pak nedostalek
Němci jsou na úkor Čechů neslýchaně favorisováni
Druhým důvodem passivní resistence mimo od-
dalování jmenování adjunktů a auskultantů jest udí-
lení, lépe řečeno neudílení stipendií.
Jak jest známo, zavedena byla ministerským na-
řízením z 19. února 1907 stipendia ve výši 810 K
pro ty praktikanty, kteří v soudní přípravné službě
nejméně celý rok byli, aniž by jim adjutované místo
auskultantské propůjčeno bylo a počet každému vrch-
nímu zemskému soudu přikázaných slipendií byl cd
ministra justice ve srozumění s ministerstvem financi
stanoven, avšak dnes tato stipendia se českým práv-
ním praktikantům po roce nevyplácejí, nýbrž český
právní praktikant musí pravidlem 2 léta, ba i déle
čekati, nežli dostane nedůstojnou almužnu 840 K.
Němec
Čecho
Čechy
12
article
Věc má se tok: President rytíř Wessely, jenž
disponuje těmito stipendii, nepřijímá do praxe soudní
postupně a jednotlivě během roku jako dříve, nýbrž
jednou za rok, řídě se dle klíče pro české právní
praktikanty přímo vražedného 62: 38, takže ti, kd-
chtějí se dostati do soudní služby, musí často rok,
ba i déle čekati, než jsou přijati do soudní služby
a zatím slouží u soudu jako praktikanti advokální.
Tato doba však, kterou ztrávili u soudu jake
kandidáti advokacie, čili jako právní praktikanti advo-
kátní se jim nezapočitává do přípravné soudcovské
služby, takže dnešní praktikant musí 2 léta i déle
čekati na stipendium 840 K. Tento „úsporný“ syslém
jak jej nazývají, v pravém slova smyslu však vydě-
račský syslém, který odpírá člověku se třemi stát-
ními zkouškami, resp. namnoze doktorátem práv
35 zl. měsíčně, je ostudou a stát, který takovým způ-
sobem nechá v pravém slova smyslu proletarisavati
naši vysludovanou inteligenci, nezaslouží jména státu
kulturního!
U všech jiných úřadů, tak u politických, finan
čních úřadů, u policie, po roce každý konceplní prak
tikant dostává adjutum 1000 K, u soudu však dů
sledkem nedůstojného a krvavého výkladu minisler
ského nalízení z r. 1907 odepírá se právnímu prakti-
kantovi slipendium, tedy ne adjutum, 840 K!I Ad
jutum 1000 K dostane dnes právní praktikant teprve
lehdy, když je jmenován auskultantem, ledy za dne-
ních poměrů ani ne za 4 léta.
Wessel
13
article
Následky tohoto stavu věci jsou přímo kala stro-
fální, Český člověk je linančně i morálně ubljen
ničí ze v něm smysl pro spravedlnost.
Další příčinou svrchované nespokojenosti a roz
trpčenosti českého dorostu právnického jest ta ekol
nost, že president Wessely neúprosně všecky žádosti
za přijetí do připravné služby soudcovské odmítá o
listopadu 1907. Od listopadu 1907 nebyl ni-
kdo z petentů přijat do soudcovsk
služby jenom z toho důvodu, aby získán byl ča
pro sehnání většího počtu Němeů do soudcovské
služhy. Český dorost právnický právem prcte- tuje
proti klíči 62: 38. který pro přijímání do soudcovské
služby zaveden byl a který odporuje zákonu a který
je v pravém slova smyslu „unikem“! Mimo to
dlužno co nejenergičtěji protestovati proti tomu, ja-
kým způsobem president rytíř Wessely přijímá do
přípravné praxe soudcovské. Nerozhoduje u něho
kvalifikace, nerozhoduje délka dosavadní praxe
nýbrž přijímá zcela libovolně!!
Zrovna takovým rytířským „unikem“ Wesseiého
je ta okolnost, již ve veřejnosti přetřásaná, že p. pre-
sident Wessely při dnešní bídě právních praktikanto
nechal od listopadu 1907 ze 105 stipen-
dií praeliminovaných pro obvod král
českého 45, pravíme slovy pětačtyřice
neobsazeno a teprve od 1. prosince letošníhe
roku těchto 45 stipendií obsazeno bylo, ač mnozl
uchazeči o hubené toto stipendium měli téměř 2 léta
přípravné službyl
Tento obrázek rozkošných poměrů jusličnícl
dlužno doplniti ještě poukazem na to, že dnec jest
98 míst auskultantských necbsazeno
a přes to vše nejmenuje president Wessely právní
praktikanty, vykládaje po svém způsobu zcela ne-
rytířsky, že při posledním jmenování jmenované ad-
junkty extra statum dlužno pokládati za auskultanty
čímž dle výkladu Wesselého není prázdných míso
auskultantských.
Wessel
14
article
Nebude nezajímavo sděliti se širší veřejností
ethický podklad tohoto „sparsystému
p. presidenta Wesselého. Pan president rytíř Wessely
stojí na stanovisku, že „prý, kdo nemá peně
a nemůže to vydržet, ať k soudu ne
chodí“.
To jsou v podstatě příčiny passivní resistence
českého doroslu právnického a vysvítá z těchto při
čin, že passivní resistence není projevem mladistvé
zpupnosti, za jakou ji pokládá ten či onen „starý
pán od soudu“, nýbrž je to mocným proleven
nespokojenosti v řadách našeho práv-
nického dorostu, je to boj mladé česko
inteligence o chleba, boj o to, aby d
sáhla existence svému vzdělání přimě-
řené.
Je to boj těch, kteří trpí a strádaji
Je povinností veškeré české veřejnosti a zvláště všech
českých poslanců hez rozdílu stran, aby boj českého
právnického dorostu morálně podporovali a vzali jej
za svůj tím více, poněvadž čeští soudcove
jsou to, kteří nejvíce trpí za českou
jazykovou otázku a český dorost soud
covský to bude, jenž bude povolán če-
skou jazykovou otázku v budoucnost
řešiti. Podporovati dlužno český dorost v jeho boji
tím více, poněvadž stojí přesně a neochvějně na
půdě zákona a zachovávání zákona je heslem celého
hnutí, hnutí, které karak terisuje příliš význačně roze-
rvané poměry tohoto státu a je klasickým dokumen
tem doby.
Wesselý
Wessel
15
article
Foukaz z Vídně
(Zvláštní telef. zpráva „N. L.“.)
Z Vídně, 11. prosince.
Z kruhů, blízkých ministarstvu spravedlnosti, se
sděluje, že bylo presidium vrchního zemského soudu
v Praze zmocněno, přijati do soudní služby 50
právních praktikantů bez ohledu na to, ž
jmenování soudcovské dosud provedeno není. —
Připomíná se tedy těm advokátním právním prakti-
kantům, kteří se chtějí věnovati soudní službě, aby
podali ihned své žádosti presidiu vrch. zemsk. soudu
v království českém.
Dorost právnický očekává, že na dobu, dosu
sárávenou v přípravné praxi, při poskytnutí stiponulia
dle min. nař. z 10. února 1907 bude bezvýjimenčně
vzat zlelel, že také záhy všecka uprázdněná míst
soudcovská budou obsazena, nová potřebná míst
syslemisována a že poslupové poměry soudcovsk
konečně řádně upraveny budou.
Passivní resistence právních praktikanti
trvá nestenčena dále. Předevčírem konala se v Ná
rodním domě na Král. Vinohradech nová, opět četně
navštívená schůze soudních praklikantů a auskul-
tantů, věnovaná paesivní resistenci praktikantů u
soudů pražských. Ve schůzi té bylo s povděkem kon-
statováno, že hnutí pro zachování zákonů se vše-
obecně rozštřilo a že se daří jak u trestního soudu
Král
Vídeň
Praha
Vinohrady
16
article
tak u soudův ostatních. Dále Bylo konslatováno, že
u trestního soudu následkem resistence právních
praktikantů vázne veškerá agenda; na př. v senátě v
pro nějž podatelna vylzuje denně množství kusů
nemohou čtyři referenti zmoci práci svou bez prak
tikantů, kterých tam bývá šest až osm, ač passivní
rosistence jejich vlastně teprve dva dni trvá. Podobná
nesnáz objevuje se v oddělení vyšetřujících soudců
Část jejich prací vykonávali dosud právní praktikanti
když pak nastala jejich resistance, nejsou vyšetřující
soudcové s to, aby vyslechli svědky, k výslechu obe-
slané a se dostavivší, i musí četné výslechy odkládati
ke své mrzutosti i nelibosti obeslaných a marně při
šedších svědků, kteří pak k výslechu musí přijíti
znova.
17
article
Zaznamenati dlužno, že auskultanti nemohou s
resistonce zúčastnili. Jich použitím míní presidium
zemského soudu čeliti resistenci praktikantů; v po
sledních dnech bylo od různých soudů pražských,
zejména civilních jich oddělent, vzato 12 auskultantův
a přikázáno službou k trestnímu soudu. Vůdčí kruhy
passivní resistence praktikantské však soudí, že tout
dočasnou změnou resistence neutrpí. Vědí také, ž
přikázáním auskultantů, pracujících u nesporných od-
dělení okresních soudů a u knihovního oddělení zem-
ského, k soudu trestnímu vázne agenda v od-
děleních, odkud auskultanti byli vzati; tak v knihov-
ním oddělení zemského soudu leží přes 120 t. zv
tabelárek nevyřízeno.
Nejvíce se passivní resistenca vyvinula u Irest
ního soudu; pouze dva nebo tři praktikanti se jí ne
účastní. Proto budou prý tam od Nového roku zří-
zena dvě nová mísla vyšetžujících soudců.
Čeští kandidáti advokncie jednali včera večer na
schůzi o hnutí praktikantů pro zachování zákona.
Uznána oprávněnost a usneseno pro případ, že by
oprávněným požadavkům právních praktikantů vy-
hověno nebylo, že také kandidáti advokacie ve své
působnosti zahájí postup podobný.
žr
18
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Večerní vydání »Národ. Listů-
prodává se ve všech filiálkách
v Praze za 4 haléře, na venkově
za 5 haléřů.
„Boj o Prahu.“ Mezi jinými přečetným
německými listy obírá se událostmi pražskými
také „Reclam's Universum“, moderní illustro-
vaný týdenník, vydávaný známou lipskou firmou
Reclamovou v Lipsku. Článek s hojnými foto-
grafiemi pohledů na Prahu a výjevy z bouří
pražských vyhotovil pro Philippa Reclama Ferd.
Matras z Prahy a tendence jeho úvahy vy-
svitá hned z prvního odstavce, který necht
mluví za celou „studii“ p. Ferdinanda Matrase:
„V Praze nejdivočejší výtržnosti českého fana-
tismu ustoupily klidu smrti, vynuceném stanným
právem. Železná moc učinila orgiím davů pro-
zatím konec a planoucí stud musí teď u lepších
živlů českého lidu vystříhati výbuchy nacionál-
ního doliria, veškeré kultuře se posmívajícího.
Ty ubohá zlatá Praho se svými bohatými ději-
nami.“ Rozumí se, že zbytek článku pana Ma-
trase vyhovuje této ukázce. Vypravuje, kterak
se o Praze ještě před šedesáti lety mohlo mlu
viti jako o městě německém, načež nastal po
r. 1848 vývoj českého národa ve všech obo-
rech. Němci, nejen žekněmu přihlí-
teli, nýbrž v idealismu šlechetně
a obétavě naladěném ustoupili če
ské národnostiz cesty,“ píše p. Matras.
Ferd
Matras
Železná
ma
Němec
Praha
Lipsko
Reclam ' s
Reclamova
19
article
Nebudeme se zevrubně probírati pralesem lží,
vypěstovaným od p. Matrase na pouhých dvou
stránkách lipského týdenníku. Jenom ještě ně-
kolik nejnápadnějších. Tak tvrdí p. Matras, že
německý úřadník jest především úřadníkem, po
tom Němcem, 371/4 proc. veškeré půdy v Če-
chách jest německý majetek, přes polovinuy dani
v Čechách plati Němci, v Praze jest jich 40 až
50.000, velký kapitál je tu úplně v jejich ru-
kou, německé divadlo v Praze požívá světove
pověsti. Také podle pana Matrase příčinu k těm-
to pražským bouřím zavdala vinohradská schů-
ze rárodních sociálů dne 18. října, po jejímž
ukončení nastaly výtržnosti, provolávání slávy
Srbsku a proklínání annexe před Aehrenthalo-
vým palácem. O bezpříkladné obstrukci Němdů
„Wacht am Rheinu“ na sněmu nic, rovněž
nic o německém pekle našich menšin v něme-
ckém území bez výsvobození. Za to ujišťuje
famosní pisatel, že se k národně-sociální straně
vedoucí „celou revoltu“, připojily i ostatní stru-
ny s posl. „Kramartzem“ v čele. „Kdo mluvil
německy, byl po osm neděl vystaven nebezpečí,
že bude na veřejné ulici zabit a poněvadž ně-
mečtí studenti svými čapkami a stuhami jsou
jako Němci nejspíš znatelni, byli na svých ob-
vyklých procházkách (I!) na Příkopě předmětem
nejprvé posměchu, potom rozpoutané zuřivosti
české“, píše p. Matras. „Bezpočetní Němci byli
z části těžce raněni, ani ženy a dítky neušelřeny
s české strany i ženy i dítkyzúčastnily se na činech
luzy.“ Podle tohoto pisatele následovaly na
písně Němcům nepřátelské zpěvy anarchistické,
důstojníci ohrožování, policie i vojsko znásil-
něno, četné mužstvo těžce zraněno atd. atd
Matras
Němec
Čechy
Praha
Srbsko
Aehrenthat
německý divadlo
20
article
Ani slůvka o českých lebkách, zasažených
šavlemi a kulemi revolverů policejních, o ne-
mluvných českých dětech, v náruči otců krvá-
cejících, o klinikách, přeplněných raněnými Če-
hy, e všech těch hrůzách a krveprolití k vůli
bumlu německých studentů, kteří tvoří desotinu
všech Němců v Praze a s nimi 8 procent všeho
obyvatelstva pražského. „Boj o Prahu,“ praví
p. Matras a nazývá Prahu „přední stráží Ně-
mectva“. Boj o Prahu jest vybojován a nikdo
už ji Čechům nevyrve, každou vzpourou zdejš
„přední stráže“ proti tomuto faktu stává se Praha
jenom nedobytnější českou a slovanskou drža-
— O stanném právu a bumlu vítězoslavně
ohlašoval včera kasinácký tisk, že se z vládních
kruhů co nejurčitěji sděluje, že vlá-
dě ani nenapadne policejním
anebo jinými opatřeními po zrušen
stanného práva buml německých
studentů jakýmkoli způsobem ome-
zovati. Zákaz barev bude prý zeela jli s tě
spolu se stanným právem zrušen.
Studentům nebude hráněno pořádati na Příkopě
své bumly v kuléru. Zprávy o tom, že
měly se zrušením stanného práva povoleny býti
buď bumly bez kuléru, anebo kulér bez bumlů,
vykládá se v německých listech v ten smysl, že
vláda chtěla činiti jenom nezávazné na-
bídky, jak by se asi buml dal smírnou cestou
řešiti. Doba zrušení stanného práva a zákazu
barev není prý ještě stanovena, o tom neroz-
hoduje prý ani ministerstvo samo, poněvadž ná-
vrhy místodržitele hr. Coudenhova jsou tu roz-
hodující. Ale bylo prý už místodržiteli dáno
na srozuměnou, že vláda vzhledem ke vše-
obecné politické situaci klade váhu na všemožně
brzké zrušení stanného práva. Dv. rada Bach-
mann byl v téže příčině u předsedy mínister-
vou.
Němec
Matras
Čecho
Coudenhove
Praha
Bachmann
21
article
stva, který jej ujistil, že nemůže býti ani po-
myšlení, že by se zrušením stanného práva ne-
byl součesně zrušen zákaz bareva neboť takové
opatření podobalo by se trestu
těch, kdož byli ztýráni. Od předsedy
ministerstva bylo dáno dv. radovi Bachmannovi
„uklidňující ujištění“, z něhož Bach-
mann odnesl si dojem, že vláda nepo-
mýšlí zachovati zákaz barev po odvo-
lání slanněho práva. K těmto zprávám
pak přistupuje depeše včerejšího večerního vy-
dání našeho listu, podle níž vláda vyhrožuje
Praze nejenom opětným stanným právem, nýbrž
i výminečným stavem, kdyby se po zrušení ny-
nějšího stanného práva měly při studentských
bumlech nepokoje opakovati. Včera konala se
o věci ministerská rada a tisk kasina ke sdělení
o ní připojuje znovu ujištění, že není nejmenší
pochyby, že se zrušením stanného práva zru-
šen bude i zákaz barev. Tyto zvěsti způsobily
v Praze nejen ohromení, ale přímo zděšení,
my upozorňujíce na tento všeobecný dojem ne-
jen vládu a směrodatné její pražské represen-
tanty, od jichž návrhů případné změny závisejí
nýbrž i poslanecké kruhy české v první řadě.
Bachmann
Praha
22
article
dokládáme, že nemůže býti nic přirozenějšího
nad takové pocity všeho obyvatelstva král. hlav-
ního města. Zrušení stanného práva a zákazu
barev, či správněji současné povolení bumle
německého studentstva v bývalých rozměrech
neznamená nie jiného, než status quo a nej-
nebezpečnější experiment, který
možno za nynějšísituace s Praho
podniknout. Vystříháme před ním s nej-
větším důrazem a vědomím, že i panu místo-
držiteli, od jehož návrhu tedy vše závisí, je
známo, že k podobnému opatření jest doba i
okolnosti co nejméně vhodny a že následky jeho
mohou býti nedozírné. Mluví se o všeobecné
politické situaci, kteráž prý činí bezodkladné
odvolání stanného práva (se současným odvolá-
ním zákazu barev!) nutným. Pro podobné opa-
tření rozhodovati má v první ihdě situnce
v Praze. Čí hlasy hodlá vláda získati pro svůj
pilný prozatímní rozpočet odvoláním stanného
práva a zákazu barev? Snad to má být n-
posled cena za hlasy českého bloku!! To by
byl nejpošetilejší obchod, jaký by mohla česká
delegace provésti, čeká-li Prahu za ten službo-
volný čin po případě nejen obnovené stanné
Praha
český blok
23
article
právo, nýbrž dokonce i stav výminečný! Varu-
jeme české poslance všech stran před takovým
řešením pražské otázky, zvláště před tím, aby
podávali rukou svých k podobnému vyvádění
vlády z její tísně. Praha potřebuje po osmi ne-
dělích bezpříkladného rozrušování veřejného
i soukromého života svého obyvatelstva klid,
urgence o slibovaná nová opatření vypadají ne-
jinak, než jako by stanné právo mělo býti zru-
šeno jenom proto, aby mohly bumly znova býti
povoleny. Dovoláváme se svědomí rozhodují-
cích kruhů! Má snad Praha býti znova vytažena
na skřipec, s něhož sňata?! Komu překáží ny-
nější její klid?! Nechť se pováží, co vše je
v sázce, a má-li tato sázka skutečně býti oběto-
vána, potom nepravdou byly všechny dekla-
mace před cizinou o úmyslech seslabo-
vati akční sílu podnícením vnitř-
ních nepokojů.
— K porušení jazykového práva o. k. okroa-
ním soudem v Kadani, o němž jsme již před
časem přinosli zprávu, sděluje se nám další
rozhodnutí v této věci, jež vydal c. k. krajský
soud v Mostě jako soud rekursní ze dne 21.
Vara
Praha
Kadaň
Most
24
article
listopadu 1908 č. j. R. VI. 390/1/8. Stížnosti
firmy G. Ž., proti kadaňskému soudu podané,
vyhověl totiž rekursní soud čá-
stečně a uenosení v odpor vzaté změnil v ten
smysl, že se dovolací stížnost proti tomu, že
usnesení rekursního soudu vydáno bylo také
v jazyce německém a sice na prvním místě
předložiti má c. k. nejvyššímu sou-
du k rozhodnutí. V ostatním stížnosti nebylo
vyhověno a uznáno, že rekurentka musí hraditi
útraty své stížnosti. Z důvodů tohoto rozhodnutí
jako zajímavo dlužno uvésti, že se stížnost za
nemístnou prohlušuje také pokud čelí proti ně-
meckým razítkům, neboťtato prý nejsou
předmětem nijakého usnesení. Na-
proti tomu připuštěna býti musí stížnost proti
tomu, že vyřízení rekursního soudu bylo vydáno
také a to na prvním mstě v jazyce německém
poněvadž v příčině té neplati § 528 c. ř. 8., ne
brž jest zde nové, z práva stižnosti stran nevy-
leučené opatření soudu rekursního. Jen v tomtu
směru bylo proto stížnosti vyhověti a zaříditi
aby dovolací stížnost k nejvyššímu rozhodnutí
byla předložena. Poněvadž pak stížnost prý
mnobem větší částí minula se s výsledkema
poněvadž prý na prvního soudce žádné zavinění
nepadá a také zde není žádného zrušeného řízení.
G Ž
25
article
nemůže prý býti řeči o užití § 51. c. ř. s., nýbrž
musí rekurentka nésti útraty své stížnosti
sama, poněvadž jich náhradu žádala jen na prv-
ním soudci. Co se konečně týká stížnosti
proti opozděnému vyřízení odporovaného usne-
sení (bylo vydáno až po 4 měsících po podání
stížnosti), dává se rekurentce věděti, že spisy
následkem dozorčí stížnosti j
podané, nalézaly se po více měsíc
u presidia c. k. vrchního zemského
soudu a při tom vyřizení její dovo-
laci stížnosti se opozdilo. Usnesení
toto bylo vydáno opětně napřed v jazyce něme-
ckém a teprve na druhém místě v jazyce če-
ském. Následkem toho byla do něho opětně po-
dána jednak dovolací stížnost k nejvyššímu
soudnímu dvoru jednak dohlédací stížnosti
k vrchnimu zemskému soudu a k ministerstvu
spravedlnosti. Žaloba v této záležitosti byla po-
dána již začátkem května t. r. a dosud není an
rozřešena definitivně otázka, v jakém jazyce
má býti vyřízena, o meritorním vyřízení ani ne-
mluvě. Dohlédací stížnosti dosud vůbec vyřízeny
nebyly, ačkoliv jich vyřízení bylo několikráte
zástupcem stížné firmy advokátem drem. Šuppi-
ohem telegraficky urgováno. Z případu tohoto
jde zajisté na jevo, že jest nejvýš na čase, aby
protí roveltujícím německým soudeům bylo se
stran dohlédacích orgánů co nejdříve rázně za-
kročeno.
Šuppi
26
article
— Díky Jana hraběte Harracha Praze. Ve vče-
rejší schůzi městské rady pražské byl na vědomí
přijat tento dopis, adresovaný radě král. hlav. města
Prahy: „K mým osmdesátým narozeninám ráčili jste
zaslati krásnou blahopřejnou adresu, z níž mám
srdečnou radost. Za tak vroucí přání a vzácný projev
odldanosti vzdávám slovutnému panu starostovi dru
K. Grošovi, oběma velectěným náměstkům, panu dru
Ant. Štychovi, panu J. Jirouskovi a celé slavné měst-
ské radě své nejvřelejšť díky. Blahopřejnou adresu
slavné městské rady královské Prahy, zdobenou če-
skými granáty, uschovám jako velice milou rodin-
nou památku. S velikým zájmem a nelíčenou radost
sleduji veliký rozkvět král. hlavního města Prahya
nemám vrouenějšího přání, než by našim spojeným
silám podařilo se metropoli české vybojovati těch po-
litických práv, která jí ode dávna patří. Zůstávám
z veškerou úctou vděčně oddaný Jan hrabě Har-
rach.
— Osobní. Slečna Ludmila Saibertov
z Král. Vinohradů podrobila se státní zkoušce z ja-
zyka francouzského a uznána byla způsobilou s vy-
znamenáním. — Slečna Ivana Neubauerova,
dcera po řídícím učiteli, podrobila se v listopadu
státní zkoušce z jazyka francouzského a uznána
způsobilou s vyznamenáním.
Jan
hrabě
Harrach
K Groš
Antonín
Štych
J Jirousek
Haro
Saibertov
Král
Neubauerův
Praha
27
article
— Úmrtí. Dne 10. t. m. zemřel pan Eduard
Otto, vrchní pokladník nakladatelství J. Otty. Pohřeb
jest zejtra v neděli a 3. hod. z chrámu sv. Štěpana
na hřbitov olšanský. — Ve čtvrtek zemřela paní
Magdalena Březinová, vdova po řediteli škol
v. v., v 72. roce věku. Pohřeb bude zejtra o 1/93.
hod. z ústřední kaple olšanské. — V Praze zemřel
dne 9. t. m. pan Robert Pštross, zemský úřadník
v. v., v 62. roce věku. Pohřeb koná se dnes o 3.
hod. z kostela sv. Ignáce na Kariově náměstí na
hřbitov olšanský.
— Německý ministr k ajan dr. Schreiner přijel
včera večer do Praby, aby dnes zúčastnil se schůze
německého odboru Žemědělské rady, kde bude se
konati volba předsedy. Jak známo, byl dr. Schreiner
až do svého povolání za ministra krajana sám před-
sedou této sekce.
— Pohřby. Pohřeb profesora Aug. Pánka ko
nati se bude v neděli o 3. hod. odpol. z kostela sv.
Eduard
Otta
J Ott
Štěpan
Březinová
Pštross
svatý . Ignác
doktor
Schreiner
Aug
Pánek
Olšanský
Praha
Kariov náměstí
odbor Žemědělský rada
28
article
Jiljí (u Dominikánů) v Husově třídě v Praze. — Po-
hřeb zesnulého podmaršálka Friedberg a-M i ro-
horského koná se po způsobu vojenském v ne-
děli 13. t. m. o 3. hod. odpolední z vojenského ko-
stela sv. Jgnáce na Karlově náměstí
— Z kostela sv. Apolináře na hoř. Novém městě
konal se včera odpoledne pohřeb p. Antonina Ve-
selého, velkoobchodníka. Účastenství na pohřbu
bylo velmi hojné což bylo důkazem všeobecné
obliby, jíž zesnulý požíval. Korporativně dostavili se
členové spolku »Havíř«, jehož p. Veselý byl před-
sedou, dále četní členové spolku majitelů domů na
Novém městě a Vyšehradě, sboru granátníků pražské
měšťanské gardy a j. v. K rakvi zvěčnělého položeno
mnoho drahocenných věnců od přátel, příbuznýcha
korporací. Zvěčnělý byl pochován na olšanských
hřbitovech.
— Počet žactva na českých a fěmeckých školách
v Praze. Dle zápisu na školní rok 1908-9 navštěvuje
české školy obecné a měšťanské, cvičné, soukromé,
střední a jiné úhrnem 24.162 dítek (12.063 chlapců,
12.099 dívek) školou povinných a sice: obecné a mě-
šťanské školy 21.488 (10.639 chl., 10.840 d.), cvičné
306 (140 chl., 166 d.), soukromé 649 (49 chl., 600 d.),
střední 1553 (1170 chl., 383 d)), rozličné 166 (65 chl
101 d). Z tohoto počtu případá na: c. k. ústav ke
vzdělání učitelů 140, na c. k. ústav ke vzdělání učite-
lek 166. dohromady 306 (140 chl., 166 d.). — Sou-
kromé školy obecné: u sv. Anny 254 dívky, v Ma-
rianském ústavu 16 dívek, spolku pro propuštěné ká-
rance 14 chlapců, při vyšší dívčí škole 129 dívek,
u Uršulinek 201 dívka, při vychovatelně v Libni 35
chl.; úhrnem 649 (49 chl., 600 dívek). — Střední
školy ve věku školou povinném: akademické gy-
mnasium 122, reálné gymnasium v Křemencové ul.
Jiljí
Husův
svatý . Jgnác
Veselá
Anna 254 dívka
Praha
Friedberg
Karlov náměstí
Vyšehrad
Olšanský hřbitov
Ma
Libeň
spolek » Havíř
rianský ústav 16 dívka
29
article
127, symnasium v Truhlářské ulici 147, v Žitné ulici
175, na Malé straně 132, realku na Starém městě
92, na Novém městě v Ječné ulici 92, na Malé stra-
ně 61, v Holešoviních 127, soukr. gymnasium akad.
hr. Straky 17, realku v Libni 78, vyšší dívčí školu
198, soukromé gymnasium dívčího spolku „Minerva“
185; úhrnem 1553 (1170 chl., 383 d.). Výslovně bu-
diž připomenuto, že žáci a žákyně ve věku školou
nepovinném v tomto počtu zahrnuti nejso u. Pro
nemoc nenavštěvuje školu 26 (12 chl., 14 d), domá-
cího vyučování požívá 46 (15 chl., 31 d.), navště-
vuje školy mimo Prahu 94 (38 chl., 56 d.), úhr-
nem 166 (65 chl., 101 d.). — Školy německé v Praze
navštěvuje celkem 5867 dětí (2634 chl., 3233 d.)a
sice: obecné a měšťanské 2307 (1046 chl., 1261 d),
cvičné 329 (83 chl., 246 d.), soukromé 2280 (6447 chl.,
1633 d.), střední 893 843 chl., 50 d). rozličné 58 (15
chl., 43 d.). Z tohoto počtu připadá na c. k. ústav
učitelů 83, učitelek 246; na soukromé ústavy: u Mi-
losrdných sester 339, u slepých 85 (50 chl., 35 d.),
u anglických pannen 226, evangelické obce augsb.
a helv, vyznání 223 (69 chl., 154 d.), německé ly-
ceum 296, v Marianském ústavu 21, ústav Isabelly
Tschakertové 96, u Piaristů 182, v sirotčinci u sv.
Jana Křitele 141, u Uršulinek 221, v Bolešovicích
208 (103 chl., 105 d.), v Libni 182 (102 chl., 80 d.).
dohromady 2280 (647 chl., 1633 d.); na středne
školy: gymn. na Štarém městě 83, na Novém městě
(Příkopy) 108, ve Štěpánské ulici 123, na Malé straně
104; I. vyšší realku 122, II. vyšší realku 148, III.
vyšší realku 142, soukr. gymn. hr. Straky 13, dívčí
lyceum 50, dohromady 893. Pro nemoc nenavštěvuje
školu 11 (5 chl., 6 d.), domácího vyučování požívá
30 (6 chl., 24 d.), mimo Prahu školu navštěvuje 17
(4 chl., 13 d), úhrnem 58.
Straka
Křitele
truhlářský ulice
Žitná
Holešovine
Libeň
Praha
Bolešovice 208
Nový město
štěpánský ulice
ústav Isabella Tschakert 96
30
article
— Z městské rady pražské. Ve včerejší schůri
usneseno profesorskému sboru české vysoké školy
technické vysloviti soustrast k úmrtí znamenitého
vědce a žactvem milovaného profesora Aug. Pánka;
na rakev položen bude věnec jménom rady městské.
— Pan V. Novotný urgoval provedeni svého návrhu,
aby v letenské vodárně byla učiněna náležitá opa-
tření, zejména sesílením výtlačných strojů, aby při-
lehlá část města byla v době letní dostatečně záso-
bena vodou.
— O inspektorech potravní daně v Praze bylo
rozhodováno ve včerejší schůzi městské rady praž-
ské. Loni na období do konce r. 1908 zvoleni byli
pp. cís. r. Schiller a cís. r. Voill. Tento přestává býti
dnem 14. prosince členem sboru obecních starších
a vzhledem k tomu navrhl p. dr. Šupich jmenem
strany národní (staročeské), aby dnem tím přestala
také jeho funkce jako inspektora. Návrh tento
byl schválen. V příčině osoby vrch. inspektora
na místě p. c. r. Voilla na rok 1909 bude podán
návrh dodatečně. Diuhým inspektorem na rok 1909
zvolen opět p cís. r. Ferd. Schiller. Dále přiká-
zán dozorčí radě nad pachtem potravní daně návrh
p. m. r. Fatky, aby funkce ty byly obstarávány bez-
platně a návrh p. m. r. dra. Šupicha, aby bylo
uvažováno o zrušení těchto funkcl.
Aug
Pánek
V Novotná
Schiller
Voill
doktor
Šupich
Ferd
Fatka
Praha
31
article
— Kdo zavřol pražské školy pro spálu? Obecen-
stvo, rodičové třesoucí se o zdraví a život svých
drahých dětí, a uznáním a radosti uvítali opatření
pražského magistrátu, kterým zavřeny byly veškeré
pražské školy od 3 prosince na 3 neděle a to na zá-
kladě návrhu měst. fysikátu a jednomyslného usne-
sení všech měst. okr. lékařů, jižto uznali, že již je-
dině tímto rozhodným a radikálním opatřením dá se
čeliti epidemii spály, která již málem podobala se
dělskému moru. Kdežto tedy rodičové a široká veřej-
nost s povděkem příjala toto nutné blahodárné opa-
tření, byli byrokrati na Malé straně „ římo uděšeni.
lhned počaly lítati z Malé strany na Staroměstské
náměsti rozkacené výnosy; kde, kdo, jak a proč?
32
article
Ospravedlňte sel... Byrokratický aparát II. instance
na Malé straně stal se nervosním: Kdo zavřel praž-
ské školy pro spálu? Podle všeho se v tom tušilo ně-
jaké vzbouření a za stanného práva byla by exekuce
krátká. Kdo tedy zavřel pražské školy pro spálu?
Spála! Ano, spála přinutila magistrát, aby to nařídil
a c. k. okresní školní rada oznámila to školám. Avšak
na Malé straně byli tak pobouřeni smělosti úradů,
které dbaly především o zdravi a život pražských
dětí, že vůbec zapomněli, že předseda c. k. okr šk.
rady v Praze je také předsedou magistrátu. A tak za-
pomněli ujíti velké blamáží, která vznikla tím, že
zrušili opatření školní rady v príčině uzavření
škol. Blamáž je v tom, že vyšší úřad zrušil něco,
co vůbec neexistovalol C. k. okresní šk.
rada intimovala prostě návrh měst. fysikátu školám
za souhlasu předsednictva magistrátu, který dle plat-
ných předpisů přece byl oprávněn školy uzavříti.
A nebezpečí v prodlení bylo vic než důrazné! Ale tím
není věc odbyta. Zemský úřad školní ukládá, zrušiv
neexistující opatření c. k. okr. šk. rady, aby městský
úřad školní vyčkal — dalšího rozhodnutí politického
úřadu zdravotního!!! Nuže, a jak bude zníti toto roz-
hodnutí? I to je ji. známo, neboť zemská zdravotní
rada, která nemá pražský fysikát v lásce, usnesla se,
aby školy byly desinfikovány a pak zase otevreny.
Další blamáž. Školy se desinfikují a bíli bez vrchino-
panského rozkazu. Až dojde ono zázračné rozhodnuti
politického úřadu zdravotního, bude práce z polovice
Praha