2
masthead
Praze, dne 13. června 1900
Praha
4
article
Redakce, administracea
expedice:
Prahá, Pštrossova ulice,
číslo 200—II.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají. rukopisy se
nevracejí
Hezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Insertý účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní
V pondělí a po svátku
Prahat
Pštrossův
5
article
KAl
KAl
vzdy o dvanácté ho-
díně polední.
Jednotlivé číslo za 8 h
Telefon redakce č. 1126
Slunce vychází ve 3 hodiny 52 minuty ráno.
Slunce zapadá v 8 hodin 8 minut večer.
Kala
6
article
UICKt
UICKt
Středa:
Sv. Antonína Paduanské ho
Čtyřicetihodinná pobožnosť
v chrámu Páně
usv. Cyrilla a Method. v Karlíně od 10.-13. t. m.
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu
2.80
měsíčně. . . . .
čtvrtletně ... K 8.40
celoročně. .. . K 38.60
Pro tuzemsko poštou:
měsíčně. . . .. K 8.—
čtvrtletně ... K 9.—
celoročně.. . . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně ... K 12.—
celoročně.... K 48.—
Předplatné do Ameriky.
Francie, Švýcarska, Ita-
lie, Belgie a Anglie:
čtvrtletně ... K 18.20
celoročně . .. K 52.80
Telef. administrace 1126.
Antonín Paduanský
Karlín
Praha
Německo
Srbsko
Amerika
Francie
Švýcarsko
Belgie
Anglie
ita
7
article
Jak se Uhry v hospodářství povznesly.
—a. Království uherské těšilo se za svého roz-
voje dvakráte rozkvětu. Poprvé za časů Matyáše Cor-
vina, kteroužto dobu bychom, ač uznáváme, že ná-
rodní blahobyt vzrůstal, přece nazvali spíše humani-
stickou. Četné války s Turky, které potom vznikly,
zabránily dalšímu pokroku duševnímu i hmotnému.
Druhá doba rozkvětu je pro zemi tu právě nyní,a
sice moderně národohospodářská a zakládá se na Beu-
stově vyrovnání z roku 1867. Hlavní podíl na tomto
národohospodářském rozvoji náleží uherskému rol-
nictvu, neboť Uhry jsou, jak známo, státem většinou
hospodářským.
Již ponebí a útvar půdy je hospodářství pří-
znivý; veliká uherská nížina, jež povstala v novější
periodě geologického vývoje sopečným vyvržením tra-
chitu, hodí se pro své rozsáhlé pusty a pro svou
úrodnou červenou zem, která povstala zvětráním tra-
chitu, velice dobře jak pro chov dobytka, tak i pro
rolnictvo.
Na jižních svazích velikých Karpat daří se vý-
borně víno, zejména mezi Tokayem a Košicemi světo-
známé víno tokajské.
Uher
Matyáš Cora
Turek
Uhry
Košice
8
article
Plodné půdy jest v Uhrách něco přes 30 mi-
lionů hektarů, čili 94 proc. plochy celé země; ne-
plodné půdy je 6 proc. Z plodné půdy připadají as
4 proc. na státní pozemky, asi 5 proc. na zádušní
statky, tolik asi také na fideikomisy, jichž jest v zemi
91, největší v komitátu berežském se 180.000 ha.
z nichž připadá 9600 ha na role a 106.000 ha na
lesy; největší pozemkový majetek církevní má bi-
skupství velko-varadínské, totiž 107.000 ha, z nichž
jest 18.000 ha rolí. Pro vzdělávání zbývá tedy oby-
vatelstvu vlastně 80 proc. veškeré půdy.
Těžebná soustava uherského hospodářstva jest
na nejvíce místech ovšem ještě třístranné hospo-
dářství, zvláště na selských dvorech. Potřebný tažný
dobytek vyživuje se většinou ještě stále na lukácha
pastvinách, mnohde slouží k účelu tomu i úhory. Ale
na místo třístranného hospodářství nastupuje nyní
jiná těžební soustava, jak tomu i nasvědčuje ubý-
vání úhoru. Na mnohých místech rozdělili nyní tří-
stranné hospodářství, a tak povstává šestistranné ho-
spodářství. Jen každý šestý rok zůstane šestina půdy
»černým úhorem« a na jedné šestině, »zeleném úhoru«,
pěstují se rostliny ku krmení.
V jižní části nižiny jest také velmi rozšířeno
Uhry
ha
9
article
dvoustranné hospodářství, sejí tam totiž střídavě pše-
nici a kukuřici. Za příklad rozdělení rolí služ nám
velkostatek Pusta-Vacs v komitátu Pešt-Pilis, náleže-
jící princi Koburskému.
Rolí jest zde 8000 ha, z nichž jest 18 proc.
úhoru, a sice následkem jakosti půdy, jež se hodí
výlučně jen k pěstování žita. Žita je 37 proc., ostat-
ního obilí (s kukuřicí) 22 proc. a rostlin ke krmení
21 proc. Tento poměr výroby není však všeobecný.
Naopak, během pěti roků 1891—95 upotřebilo se
v Úhrách pro obilí 63 proc. celé orné půdy, a sice
připadlo na žito 43 proc., na ostatní pak obilí 20
procent. Kukuřice samotná zaujímá 20 proc. rolí,
rostliny krmné 6 proc., obchodní rostliny 2 proc.
Srovnámeli dotyčné rostliny dle toho, jak velikou
plochu rolí zaujímají, dostaneme následující: 30 proc.
pšenice, 20 proc. kukuřice, 10 proc. žito, 10 proc.
ječmen, 9 proc. oves, 4 a půl proc. brambory, 3 proc.
vojtěška a jetel atd. Srovnáme-li nyní poslední stati-
stické pětiletí (1891—95) s prvním (1871—75), do-
staneme jasný obraz vývoje způsobu těžby uherského
hospodářstva. Dle toho zvětšila se plocha orné půdy
z 8 milionů hektarů na 10 milionů, tedy o 24 proc.,
a vzájemný poměr jednotlivých druhů plodin v tomto
čase dokazuje vzmáhání se intensivní hospodářské
těžby.
V národohospodářské příčině pokročila v Uhrách
sice všechna odvětví výroby, ale v první řadě po-
vznesla se hospodářská výroba měrou netušenou. Vý-
nos nejdůležitější plodiny, pšenice, stoupl o 150 proc.
Uhry
PeštátnýPilis
ha
10
article
Neméně však stoupl následkem intensivní výroby
i výnos ostatních plodin. Výroba kukuřice stoupla
skoro o 150 proc., bramborů o 225 proc., cukrovky
o 376 proc., řípy krmivky o 617 proc. a umělých
rostlin krmivých o 300 proc. Přechod k intensivněj-
šímu hospodaření ukazuje dále stálé ubývání úhoru,
jenž mezi lety 1875—1895 klesl z 21 proc. celé orné
půdy na 12 proc., a konečně každoročně stoupající
průměrný výtěžek. V uvedených letech dával hektar
průměrem pšenice 9—17 hektolitrů, žita 9—16, je-
čmene 12—20, ovsa 12—26, bramborů 45—114
hektolitrů. Ačkoliv Uhry nedostihly ještě západních
zemí co do intesity hospodaření, přece jest jejich vý-
znam jako rolnické země vůbec a zejména v poměru
k obyvatelstvu velice značný. V letech 1891—1895
přišlo v Uhrách na jednoho obyvatele průměrně
2.78 hl. pšenice ročního výtěžku, ve Francii 2 73 hl.
v Německu jen 0.75 hl.; žita však v Uhrách 0.91,
ve Francii 0.62, v Německu 1.58 hl. ročně. Rozdě-
líme-li tedy roční výnos dle počtu obyvatelstva, stojí
nn předním místě, co se pšenice týče, Úhry, co se
žita týče, Německo, co se týče kukuřice a ječmene
opět Uhry, co se týče ovsa Francie.
Pěstění vína v Uhrách (s Chorvatskem a Sla-
vonskem) trpělo značně následkem záplavy révoka-
zem. Plocha révou posázená zaujímala r. 1885 ještě
435.000 ha, r. 1895 však jen 245.000 ha, r. 1897
však opět 247.000 ha. Záplava révokazem dosáhla
tudíž r. 1895 již svého vrcholu a ozdravění révoví
zračí se již v rozmnožení vinohradů. Skoro polovina
révoví byla révokazem zničena.
Uher
Uhry
Francie
Německo
Chorvatsko
Sl
ha
11
article
Množství vydobytého vína činilo r. 1883 přes
6 milionů hektolitrů a kleslo r. 1892 pod 1 milion,
stouplo však již r. 1895 na 2 miliony. Ale jakožto
země vína nehraje již Uhersko takovou roli, jako
dříve. Množství vydobytého vína činilo roku 1894
v Uhrách asi 1,600.000 hl, v Německu 2,800.000,
v Italii 32,000.000 a ve Francii 39,000.000 hl.
Chov dobytka měl v Uhrách ode dávna největší
důležitost a musel v důležitosti své ještě získati, když
se začal rozumně hospodářsky prováděti. Dřívější
chov dobytka s četnými stády a polodivokým pase-
ním doznal přeměnou pozemkového majetku a nevol-
nictví dtsné rány a v některých krajinách i dobytka
co do počtu ubylo, ale energická opatření posledních
tří desítiletí již utrpěnou škodu napravila. Přeměna
práva majetkového způsobila, že mnohé pastviny a
louky byly změněny v role; plocha jejich zmenšila
se od r. 1857 do roku 1894 o 237.000 hektarů. —
Staly-li se tudíž přeměnou luk a pastvin v role po-
měry pro chov dobytka nepříznivějšími, pozvedlo se
zase pěstování píce v každém ohledu a hospodářstvo
si tak rozumnou cestou nahradilo, co poskytovala
chovu dobytka dříve příroda, ovšem z části zdarma.
Má-li chov dobytka pro Uhry vůbec takovou důle-
žitost, pak není se co diviti, že uherská vláda dává
od r. 1867 na zlepšení tohoto hospodářského odvětví
velikou váhu a že mu zejména od r. 1878 věnuje
stálou a pozornou péči. Ale chov dobytka byl by
konal v Úhrách jen malé pokroky, kdyby se bylo
jednalo pouze o počet kusů dobytka. Proti počtu kusů
z r. 1870 vykazuje rok 1895 příbytek pouze 5 proc.,
při hovězím dobytku však 27 procent a při vepřovém
65 procent, naproti tomu však při ovcích úbytek
48 procent.
Chov dobytka se, jak již podotčeno, v Uhrách
Uhry
Německo
Francie
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Slovo o ostatních chrámech římských.
Jakkoli uvedené basiliky náležejí ku pravým
ozdobám celého Říma, shledáváme přece mezi čet-
nými ostatními kostely též některé vskutku vyni-
kající svojí starobylostí, stavbou nebo jinymi zá-
važnými památkami.
K nejstarším se řadí chrám Santa Pudentiana
který byl původním papežským chrámem, jenž nej-
dříve záležel z kaple křestní, zřízené kol r. 140
papežem Piem I, jenž sousední oratoř povýšil na
farní kostel. Ukazuje se tam nápis z r. 384, který
jest nejstarší památkou tohoto kostela, která měla
původně tři lodi a jejž dal papež Hadrian I. opra-
viti. R. 1588 byl presbytář přestavěn a připojena
kopule, což pokazilo celou památku. Nejcennější
v této basilice jest krásná mosaika představující
Pána Ježíše, apoštoly a zakladatele církve.
Z prvních století pochází chrám Santa Ma-
ria in Via lata, o němž se tvrdí, že tam byl
vězněn sv. Pavel za svého dvouletého žaláře. Na-
proti pezorujeme kostel sv. Marcella, kde bý-
val dříve palác sv. Luciny, jež skrývala papeže
sv. Marcella, který byl odsuuzen k roztrhání di-
vými šelmami.
San Clemente na Via di S. Giovanni
navštívili jsme na návratu z Lateranu. Je to ne-
vysoká a neveliká basilika, vystavěná roku 1084,
když vévoda normanský, Guiscard, celé okolí zpu-
stošil. Průvodce vede nás však dolů do staršího
kostela, jenž zvůj původ odvozuje z časů Konstan-
tinových. Ještě dofeji jest jiný kostelík, kde podle
Pius
Hadrian I opr
Ježíš
Pavel
Marcell
svatý . lucina
Giovanni
Guiscard
Řím
Santo Ma
San Clemente
Santa Pudentian
via di S
13
article
podání sv. Kliment, třetí papež římský, přebýval.
Hořejší stavba byla provedena podle původní ve
12. století. Klekáme u konfesse čili u hrobu
sv, Klimenta, kde uctíváme ostatky světcovy,
jež slovanský apoštol sv. Cyrill byl přenesl z thrá-
ckého Chersonesu, kam byl papež onen vypuzena
kde skončil mučenickou smrtí r. 102. Právě proto,
že naši slovanští věrověstci přinášeli do Říma tak
drahocennou památku, byli papežem tak slavně
uvítáni. Kromě toho odpočívá v konfessí tělo kon-
sula Flavia Klimenta a ostatky sv. Ignáce, biskupa
antiochijského, který byl roztrhán divou zvěřír.
114 v Kolosseu. Taktéž tělo sv. Cyrilla bylo pře-
neseno z basiliky sv. Petra, jak si toho přál jeho
bratr sv. Methoděj, kterážto okolnost jest pro nás
tím závažnější, poněvadž i sv. Otec Lev XIII. dal
zříditi zvláštní kulatou kapli bohatě vyzdobenou
ku poctě obou slovanských apoštolů, jichž velikým
ctitelem sv. Otec jest jako přítel Slovanů.
Kterak bychom mohli opomenouti návštěvy
kostela sv. Cecilie, patronky církevního zpěvu!
Před svou smrtí roku 177 odkázala svůj dům za
Tiberou papeři Elentheriovi, načež z něho stalo se
shromáždiště křesťanů a asyl pro chudé. Tělo svě-
tice bylo pochováno v katakombách Kalixtových,
odkud je dal papež Paschal I. přenésti roku 821
do kostela tohoto, jejž dal přestavěti od základu.
Kromě ní odpočívá tu její ženich Valerian, její
bratr Tiburtius, papežové Urban a Lucius a sv.
Maxim.
Vedle kostela vypíná se klášter zasvěcený sv.
svatý . Kliment
Cyrill
Flavius Klimenta
svatý . Ignác
Petro
svatý . Methoděj
Lev
svatý . Cecilie
Kalixtův
Paschal I
Valerián
Tiburtius
Urban
Lucius
Chersonesus
Řím
Tibera
Slovan
Kliment
zasvěcený svatý
14
article
Cecilii a Hátě. Jsme upozorněni na zdařilou sochu
světice, již opravil sochař Maderna s obličejem
dolů obráceným, jak byla skoro neporušena zacho-
valá v rakvi, jak nalezeno bylo při opravě chrámu
roku 1599 vykonané kardinálem Sfondrato, jenž si
u hrobu této světice vyvolil svůj poslední od-
počinek.
Kdo chce věnovati nějaký okamžik vycházce
za Tiberu, zavítá též do chrámu P. Marie in
Trastevere, který byl zbudován za papeže
Julia I. ve 4. století a zasvěcen nejdříve sv. Ka-
lixtu, od 8. století pak královně nebeské. Papež
Řehoř IV. dal od první poloviny 9. století sem
přenésti ostatky sv. papežů Kalixta a Cornelia.
V předsíni nachází se hojně nápisů z katakomb,
což působí na příchozího, jakoby se ocitl na
místech posvěcených krví četných mučeníků a vy-
znavačů. Střední loď vyniká mohutnou stavbou, na
jejíž stropě jsou provedeny skvostné mosaiky;
podlahu této lodi dal upraviti papež Pius IX.,
který se staral o to, aby kostely římské byly ná-
ležitě upravený a doplněny, kde čeho bylo potřebí.
Zvláště tento kostel mu byl milým, vždyť náležel
k nejkrásnějším basilikám městským, kam poutníci
často docházeli, aby tam u oltáře královny andělů
si vymohli hojně milostí.
Tento chrám se nám nedochoval v původní
podobě, poněvadž papež Innocenc II. r. 1139 jej
dal obnoviti velice důkladně a upraviti též 24
sloupů, které asi pocházejí ze starobylého chrámu
pohanské Isidy. Roku 1863 byla opět částečná
oprava provedena. Četné mosaiky byly upraveny
již ve středověku, jiné opět v novějších dobách,
všecky však vynikají nemálo svojí uměleckou
cenou, takže tento chrám není jen místem modlitby,
nýbrž též četných památek křesťanského umění,
které samo povznáší mysl poutníkovu.
Cecilie
Háta
Maderna
Sfondrato
P Trastevere
svatý . Ka
Řehoř Iva
Kalixt
Cornelius
Pius
Innocenc
Isis
Tibera