Periodikum ALTO Viewer

1

nevědí, co píší, nevědí, co dělají. I na těchto lidech se osvědčuje, že jim ignorance neškodí při jejich žurnalistice.

2

Politický přehled vnitřní.

3 article

V Prase, dne 12 ledna.

4 article

Ze sněmu dolnorakouského. Jako jindy tak i letos jednáno na dolnorakonském sněmu o aobvenoi Sobnlvereinn per 2000 al., pH òsmi vyvinula se aajimavá debata, a níž vyjímáme: Posi. P. Schnabel prohlánl, ie jest mn lito, ie jako Němec musí mluvili proti německému spolko. Némeoký achnlvercin viak chová se ohavným apftsobem proti německému duchovenstva, ba vyhroinje tomato, ie ■e dá na protestantství, nesměnMi dnoboven stvo své stanovisko ke spolkn. Zaplavováni německých obcí ěeským živlem json vinni oni továrnici, kteH povolávají české dělníky, jen aky nabyli levnějších pracovníkův. Německé duchovenstvo octlo se v nemilé aitnaci ; mluvi li duchovni proti jednání továrníků a klade-li důraa na potřebu neděmího klido, jest proná ■ledován. — Německý Sohnlverein jest itváěekým spolkem proti duchovenstvo. Nedává-li se spolku katoli ckémn nic, nemá nic býti dáno ani Sobnlvereinn. — Posi. L n e g e г рак o Sohalver- eina konstatuje ie to je spolek ryae židovský, a mimo jiné pravi : sOd loňska máme koaliční ministerstvo. Vy (obrácen к levici) máte v něm 3 ministry, kteří němeoko-židovské aájmy s do statek podpornjí. Nač máme tedy také jee ě my židy podporovali a peněs semtkýoh ?" — Posi. Schleicher aase praví : „Lid naaývá ikoly aohalvereinské žkolami židovskými. My nemáme žádný aájem o vadělání židů. Král David, jenž sajisté nebyl žádný antisemita, řekl : „Multiplicasti gentem, sed non multipli casti laetitiam.* Proto nemáme nijaké příčiny pečovali o německé žity, kteří když dorosten, stávají se teprve nepřátely německého lidn.

P Schnabel Němec Pos Schleicher David e g e Sohalver

5 article

Národům rakonským může prospěli jenom koalice národů rakouských ; liberálové visk činí koalici Němců nemoinon protože nemají nijaké ohledy na žádost katolického spolku Skol ■kého sa snbvenci. Jest přímo skandál, že < žádosti spolkn katolického nestalo se žádné usnesení jeité ani sa 3 roky!* — Poslanec dr. Mag g, žid, aastává se Sobnlvereinn, načež poslanec L n e g e r odpověděl, řka také : Sohnlverein není nic než organisaoe liberálně- židovské, strany ; protiliberálové byli ae správy ■polka toho vykonsáni. Ani nejvétíím pláště m nelne aakrýti velký nos Sobnlvereinn. Mám ke každémn židn, jenž dbá o svou národnost, nej větší úcta, ale před německým mniem, který tak niako smýšlí, ie nechce vidět, jaké nebei- peěi na německý národ přivádějí židé, к Němci takovému mám největií — (Hlasy antisemitů: „Opovržení I*) — nevážnost.* — Rosami se иато sebou, ie při debatě této dostali svůj díl i Češi a Slované vůbec. Subvence per 2000 al. byla pak Sobnlvereinn většinou hla- ■ův povolena.

Němec doktor Mag Čech Slovan e g e r

6 article

Ku zřízení katolického spolku slo finského Ve Vídni, ňíšaký sond včera jednal o stížnosti stran nepovolených stanov slo vmského katolického akademického spolkn „Da- nioa* ve Vídni; stanovy nebyly' povoleny proto, že slovinská řeě jednací v Dolních Rakoasíob není řečí v zemi obvykloa. Ministerstvo перо voleni to potvrdilo ■ dodatkem, ie bílo-modro- éervenon stnhn jako spolkový odsnak ne'ze připustili, ježto jest politickon demonstrací. Zástupce stížnosti dr. Lenoch prohlásil, ie barvy bílá modrá-červená json staré aemské barvy krajinské. Slovinští stndnjíoí ve Vídni nejson cizinci, nýbrž státními příslušníky. Vládní ■áatopoe, ministerský sekretář Simonelli, pro hlásil, ie tn není žádné nepřízné к projektovanému spolku, nýbrž ie jde o nepřipuštění stanov, kteréž obsahuji nezákonitosti. Ve «polka json prý Sinvinoi všech zemí. Slovinskou řeči jednací byl by dosor úřadův illnsorním. Ros hodontí bade prohlášeno teprve zítra.

doktor Lenoch Vídeň Simonelli

7 article

Kardinál Kopp a Slezsko. Z Opavy přioháal apráva, ie ndp. kardinál fentie biskup Kopp daroval kn stavbě železnice s L povby do Bernatio 50.000 zl. — Včerejší schůzi sněmovny slezské předsedal sám ndp. kardinál Kopp. Odpoledne pak byli čeští poslanci ■ east! přijati kardinálem Koppem v andienei, při černi kardinál jvyalovil, ie poiadavky tleaskýoh Slovanův nzoává.

Kopp Slovanův Slezsko Opava

8 article

K cirkevné polit, otázce v l hrách. Katolické a nevládní listy uherské plši nyní jmenovitě o poměru navršeného civilního sňatkn к rodině panovnické. Uherská předloha totii ■von platnost rosšířnje oriem i ns členy rodiny panovnické a tn na váhn padá, ie sňstek, jenž jest platný v Translajtanii není platný v Cis- lajtánii, eoi by v určitém připadá, v otésoe o nésledniotví trůnu, ovšem vedlo či vésti mohlo к výsledkům i prapodivným. Původcem této námitky jest Polonyi. Jmenované psk listy o této Polonyiově námitce píší, še působí tsk břitce, ie ministr spravedlnosti Szilagyi dosud nenašel ani slova objasněni. К tomu pak ohlašuje vládní orgán nbertký: „Až osnova sákona o zraženém civilním sňatkn stsne se aákonem, bude sa uherské manielské privo podstatné dává ее rovněž «píláním tím vlastni čest roiasnávati od 'oisUjtánakého. Tato okolnoat důstojná, a ti kdož toho slova nevědomky vsbledem ku »poleíné panovoioké rodině vyia- к nadávkám upotřebují, nevědí, že p. f. a. f daje, sbf do aákona byly venoaty jeité některé znamená: pater fidelis animarum fidelium, disposice. V této рек séci dhve jeité než do- I o těchto platí slovo : nevědí, oo mluví, týěná ěést osnovy s&kooa dojde к projednSvéní, poaá vláda v poslanecké enémovné svláštní předloha.* — Meni nesčetnými souhlasy katolických uherských obcí « cíli zemského katolického sjezdu jest adresa jedné nhereké obce proti cirkevné politickým předlohám se vjslo- vojíoí, na kteréž jest podepiáno i 235 obyva telův reformovaného evangelického vysnéní.

Meni f . a . f daj

9 title

Politický přehled zahraniční.

10 article

„Magyár Allam“ a židé. Citelné pokynutí, které dal „Magyár Allam* uherským židům stojiofm sa sooislisty, pomohlo. „Pester Lloyd* pospíšil si uveřejnili toto prohlášení jistého vůdce socialistické strany: „Na otásko, nakládá li se pověst o demonstracích proti ■emskémn sjeadn katolickému na pravdé, od povédél vůdce dělníků, že není příčiny к demonstraci. Strana jeho prohlásila prý se v června roku 1893 rosbodně pro reformy církevně politické, pro recepci náboženství židovského a pro aavedení občanského sňatkn, poněvadž roformy tyto náležejí sp >In к požadavkům svobody a rovnosti, po niobž socialisté touží. Počínání si dnehovenstva. »gitaoe proti svobodniokým inititnoím a kazatelny odsuzují sice dělnické kraby no nejostřeji, ale ponévadž náboženství povážejí za věc soukromou, ani jim nenapadá projevovati své sásady bezúčelnými demonstracemi.* — Výbor pro uspořádání sjeadn docházejí stále mnohé projevy sonhlasn. Tak poslalo obecní sastapitelstvo ■ Dana Moose adresa, na niž jest podepiáno též 200 občanů vysnání kalvinistiokého. KoŠUt V Petti i j nde vznikla těchto dni pověst, že prý Košnt v Torini semřel. „Pester Lloyd* však píše, ie poslanec Helfy, důvěrný přítel KoŠutův telegrafoval do Tnrina a’obdržel odpověď, ie Koint žije. V Praze, tee 12. ledna.

Lloyd Dano Moos Košut Helfa Košutův Tnrin Praha Magyár Allam

11 article

Sv. Otec a Raško. Sr. Oteš aptstii od zamýšleného vydání encykliky o otlačování polských katolíků v Raška. Stalo se tak po vy světlení katolického biskupa tiraspolského, migra. Zerra, jakož i po úřadě s kardinálem Rampollcn jenž vývody tiraspolakého biskupa podporoval. Zprávy listúv Raško nepřátelských json, pravil sám katolický biiknp tirsspolský, přemrštěny a přehnány, dílem i vymyšleny. Kardinál Ledoohcwiki radil sice sv. Otci, aby proti Raška na ochrano Poláků vystoupil, avšak proti Ledoohowskému mlnvil taktéž nejen kardinál Rampolla, než i mvgr. Zeli. Tak alespoň oznamnje berlínská „Germania*. Z katolického Německa. V Děvíně bode dne 4. února t. r. konán krajinský sjesd polských ks'olikňv.

Raška Ledoohcwiki Německo Děvín

12 article

„Der evangelische Bund“ v Němé eku uveřejnil aase spis, v němž se snová objevuje jako aáiadně itváčiký spolek proti katolíkům. V provolání tyto dny vydaném praví ■e totiž; Přijeti návrhu oarnieni sákona proti Jesnitům na říšském sněmn, jest hluboce zahanbující událost : jest to obžaloba každého německého protestanta, jenž knd přiěinéním neb nedbáním pomáhal takovou většina utvořili. Ti poslanci říšští, kteří se blaeování adr želi, vsali na sebe sodpovídání veliké. Nelse prý také obváliti, že strany řiši přátelské (reiebsfrenndliob), které návrhu odporovaly, obmesily se jen na krátká prohlášení. Tato aá ležitost jest pro Némeoko důležitější a hlunběji sáhající neš smlouvy obchodní a zákony berní a mělo ■ ní bea malicherného oportnnismo s hlubokou mravní opravdovostí naloženo býti. Ovšem může es to němeokým mnžům omraeti tak bezedná pohanění všeoh sknšenosti ■ Jesuity, jak i nyní se objevily, stále vvvraoeti. Jako šílenství působí na člověka, jenž zná dějiny, když slyší, že Jesuité sate mají býti do Němeoka nvedeni. Nyní následuje příval lživých výroků o řáde Jesuitů a konečně vysváni, aby se protestanté všichni vsmniili к velkémn pro testa proti snová vpuštění starých úhiavníeh nepřátel naší vlasti a naší víry.* A tito lidé viní nás katolíky ■ nesnéšebvosti I

13 article

Katolíci V Neapoli Při obecních volbách neapolských svítésilo 54 katolíkův a 26 liberálův. — Katolický sjesd, jenž měl býti konán v Neapoli, byi ■ natanovení sv. Otce odložen na dobo posdějšl. Za příčina tohoto odložení sjeadn ndávaií se nytějš nepokoje.

svatý . Otka Neapol

14 article

Sicilie a „spojená“ Italie. Naproti zprávě, že endyno satčeoý knés P. Ur so byl zase pr ipnitěn na avobodu, zpráva a fi ma přiohftsi, že P. Urso byl ve vazbě poueohan a bude do Palerma patlán Jett prý oprávněno podezřeni, ie mesi poti. G uffridou a P. Ursem bylo jtké.i dorc zamění o revo nòni ag taci na Sicilit. Jton-li viak aprávy a povéeti tyto pravdivý či s-ntečně odův,dněny, říci nelze. — V palermskýah katárnáoh byla rcztrniovéna provolání к vojikc, aby se spojilo s lidem. — Dále se otntm-je, ie generál M rra poiadal i palermského aroibitknpa, aby působil na otlčení mýtil.

P Urso Jett P Urs Sicílie Palermo Italia

15 article

Spasitelná theorie bývalého socia listy pro Francii. Klamon ss, kdoi myslí, že socialisté a radikálové bndon krvavými slo činy anarobiitů od své dráhy odvráceni. Naopak. Tak píše kn př. Yvca Geyot, sooialiata, obrácený tím. ie se se atátní pokladny dů- ■ oněch nemoei duševních, jak ji náboženský «Objektivismus sa všech dob vyvolával. An arohie a sooialiamas nemohou býti potíraný vakřitenlm mrtvé víry, nýbrž tlm, když na místě nynějších metafyaiobýoh pojmů, jimiž školy jsou přesyceny, položíme přísnou objektivní metbodn. Ten nkobý rosembrada ! Vaillant. Nový doklad, kterak abonbně působí filosofie bez Boba. Vaillant při svém obhajování te vyznal, že mn moaek popletly spisy Dtrwinovy, Büobnera, Spencers a jiných filosofů, jimi ovšem neresaměl, avšak neimlrna ješitnost poháněla ho, aby hlava tvoji nacpal frásemi a «lovy učenými a jimi ve epolečnoati kolem aebe bátel, aby tak dal si nátěr nčenébo moie. Spůaob jeho bájení vabnzoval jakooti útrpnost, když pravil, ie on hiaeje parno vedl vlastně boj s prohnilou společnosti lidtkon, nad níž visí — „Damoklova bomba.* Z po drobnoatí pak processa a výslechu uvádíme : Za porotce vylosován byl též baron Gattav Rothschild, aviak obhájce Vaillantův jej odmítl, čímž byl baron Rotbsabild bespoobyby vice potéien nežit tarmouoeu, praví listy franoons- ské Při výsleohn pak nvedl předseda též, že Vaiilantova putna byla jedna z nejstrailivějžích, jaké kdy byly hozeny. „Jen nábodon tedy nebyly žádné osoby osmroeny1, pravil předseda „Za to viak způsobila puma poranění strašná.

ss Bob Büobner Spencers Damoklův Rothschild Rotbsabild Vaiilantův Francie Yvca Geyot

16 article

Mnuly býti raněným údy odnímány, na jednom neifattnikn musila býti dokonce provedena i tre panace, méltě lebka proraženou.* — Vaillant: „To se děje i těm, jež vláda posílá do Ton- kinn.* — Vaillant žádal předseda též o davo lení, aby směl přečisti důvody svého sloěinn. jež si byl „sepsal*. — Predseda: „Ctite jen.* Vaillant se tedy postavil do řečnické pó ty i jal se předčítali svá zápisky, od nichž sliboval si patrně veliký efiekt, nebot byl očividně «klamán a překvapen, když efiekt onen nenastal. .Obhajovaní* řeě ta měla ovšem obvyklý tón anarchistů a jest aroif plná útokův na nynější společenský řád. M mo jiné pak „přednesl* právě i toto: „Veškeré moni ovmnáotého století nezabránily vítčzvtvi myšlenek Voltairovýoh a Diderotových, nezadrž! tedy také proud myšlenek Reclnsovýcb, Darwinových, Spenoerových a Ibsenových. Vy, nepatrní atomové světové materie přivozujete si právo «onditi. Nemoha zdrieti se smíchá nad takovon domýšivosti. Co znamenati bude váš rotsadek ve věéoém pooyba kosmických sil?* — К výroba poroty oznamnje К. B. z Paříže: Republikánské amo narohtstioké listy eohvslnjí výrok poroty, kterýmž byl Vaillant na smrť odsonsen. Radikální a socialistické listy považují výrok poroty sa ogioký, ale mají aa to, že neacamená rosřešení sociální otázky. „L;bre Parole* praví, že výrok est mimořádný a převážně politický. Dimont ■ Olémenceaa myslí, že Carnot dá Vaillantovi miioeě.

Vaillant Voltairovýoh Diderotův Darwinův Spenoerový Ibsenův Carnot Ton Paříž

17 article

Belgie. Ministerstvo podalo žádost sa propuštěnou. Král vyžádal st pro své roshod- nnti Ibůtn do sobety. Příčinou ministerské kriss jest, ée komisi sněmovní pravice bylo uloženo, aby se domáhala ■ vládou shody o poměrném zastoupení. К atentátu v Barceloně. Původce atentátu v divadle beroelonském i ostatní spolu- vinníoi a sondrohové bndon postaveni před vo- enský sond proto, že atentát tento prý souvisí (?) • útokem na maržálka Mart nesa Cam- pose. Zlí jaaykové viak tvrdí, ie sond vojenský tn bnde «onditi proto, poněvadž nikdo ■ vylosovaných porotcův iivon mocí nechce při sondě onom sesedali. К anarchismu v Anglii. Ve střede večer ndály se v některých městech anerobi- •tioké výtržnosti, jež trvaly i v noci. Dva se mečených anarchistův pak ■ cynismem se „při snah*, ie na dobu nejbliiií byly projektovány růané atentáty a jmenovitě dynamitové útoky na kostely.

Mart Belgie Barcelona Camelopardalis Anglie

18 article Kronika církevní.

Kronika církevní. * Slavnosti a pobožnosti. V neděli o ■levnosti Nejsv. Jména Ježíš dne 14. t. m. bnde ve stoněném chráma Páně n sv. Víta na Hradčanech o 7. hod. apívaná matnra, o 9. h. české kálání, o půl 10. hod. tichá mše sv. n hrobu sv. Jana Nep., o 10. hod. německé ká- sání, o 11. bodině bade slonžiti kapitolo! hodnostář a infulovaný prelát n přítomnosti metropolitní kapitoly slavnou pontifikální mši svaton. Odpoledne o 3. hod. sl. pontifikální nešpory a •1 poiebnáni. — Na Lánech n Nového Strašecí knde v neděli dne 14. ledna pootní slavnost. — V úterý dne 16. ledna sapoěne ve farním a klášterním chráma Páně n křiiovníku ■ červ. hvěsdon 40hodinná pobožnost.

Ježíš svatý . Vít svatý . můj hrob Jan Nepa Hradčany Na Lány Nový Strašecí

19 article

* Nový kathedrální chrám ve Splitu. Před néjakym časem vznikl úmysl, sfiditi ve Splitin novin kathedráln a vypsali aa too pH- ěinon abírkn. Dosavadní ohrám objevuje se totii na nynější poměry již malým. Split jest totii nej.idnatéjší a v každém smérn nejdůle- žitější město dalmatské a význam jejího bnde dle všeho přibývali. Mimo to ssojímá v dějinách ofrkevniob a v křeifsnské archeologii dů- leiité misto. Za účelem sbndování chráma aztzvil se ve Splitn výbor, jenž zvon činnost • požehnáním sv. Otce jii ssčal. Jeho Veličenstvo eisař vaal podnik ten na vědomost a při- cibi) mn hmotnon podpora Předseda spolkn kladně nassál, v „Siécln* : „Anarchie jest dle stanov vždy bisknp splitský (nyní msgr. chorního dp. P. Jakuba Hosnedla, faráře v Lu- Filip Nabič), v době eedizvakanoe kapitolní vikář. Poněvadi stará katheorála i jako jeden ■ rej« ter šleh stasi telskýoh podniků křesfan- ských i jako středisko náboženského života má býti šachována, bade misto pro потоп tak «voleno, ie tato se bnde vyjímali jako zrobitekto- nioké pokračováni jsjf, nebo bude stáli bliako ní. Výbor obraci ze na oelý křesfznzký svět o příspěvky.

Hosnedl Nabič Split

20 article

Seznam v Pánu zesnulých kněži v die- cesi budějovické v roce 1893. Podává František W i 1 d m a n n. 1 Dne 1. února seenni v Pánn vp. Jsn Truhlář, I. \kaplan v Netolicíoh. Narosen v Babovioíoh dné.27 ledna 1851, byl vysvěoen dne 18. července Í875 byl katechetou v Prachaticích, kaplanena v Ročmitále, pak ve Vo- laříoh a od 23 července 1882 kaplanem v Ne- tolioíob. Byl to kně* horlivý, velice přičinlivý a všade jak od ozadnVků t*k hlavně od dítek milovaný. Výtečným B|yl kazatelem, na slovo vsetým kateoheton, кпёдот vsoroým, ale i vlastencem upřímným, V Bo>ihovnč jeho veline obsáhlé nalézala ze kaidá\dobrá kniha, hlavně pak bil vtěleným biztorikékm a milovníkem starožitností. Sešel skoro ce!^Poíomev* a celé sápsdní Cechy, znal zkorem čkiecky kozte'y a památnozti jejich, pracoval do {Úmoru v archivech farních i veřejných a vyraom°vel dějiny tak mnohých chrámu, far a osad,! kteréžto výsledky svého bádání uveřejňoval Л L*buerovým měsíčního „Metbodn*. Nejhlavněljří díla jeho son: Z bývalého děkanáta Boien'k®*101 Tooho- vioe, Straiiitě, Bělčioe, Üjezdec,^» B°bovioe, Lhenice u Netolio. Farní kostel »Л Petra a Pavla v Strčících. Kostely a kaple Ina osadě netolické. Farní kostel sv. Vavřince Piítíně, farní kostel ev. Miknléše v Nčmčioíchľ% Starý Rožmitál, Hvoidany, Breznice. Mimo jiné které v časopisech nveřejňrval. Vp. Tri kdyby byl na živa zůstal, byl schopen ,TW*Íe rovo popsání diecése budějovické dle n včjiích historických a arohaeolcgickjoh výzkumů* řádně zpracovali.

Poíomev Bělčioe Üjezdec Petro Pavel Vavřinec Piítín Breznica Prachatice Ročmitála Lhenice Netolio Strčíce Ina Rožmitál Hvoidany Jsn Truhlář

21 article

2 Dne 9. úcora zesnnl v Pánn vp. Frt. H o 1 n b, farář v Myslivě. Narosen v Stražově dne 18. dubna 1844, byl vysvěcen dne 17. července 1871 byl kooperatorem ve Stážích, v Pivoňce, kaplanem v Plánioi, ferářem v Lito- hoří v brněnské dieoesi a od 1. února 1886 farářem v Myslivě. Byl knězem přičinlivým, velice dobrého srdce, vaorným ekonomem a horlivým vlastencem, podporová? vše dobré a krásné. Byl na všech svých štacích od oiedniků svých milován a oo dobrý oteo lidu svého otěn a vášeň.

Plánioi

22 article Denní zprávy

Denní zprávy * Doplňovací volby na sněm krá- OVSÍVÍ Českého. Dnešní úřední liet „Pražských Novin* uveřejňuje vypsání dvou doplňovacích voleb ve volícím sborn držitelů velkých statků sviřenskýoh na místě odstouplých zemských poslanců knížete Arreda Windiecbgr&tse, předsedy ministerstva a barona Karla Sohir- dinga, dáie tří voleb doplňovacích ve sborn držitelů - elkých statků nesvčřenskýeh sa odstouplé poslance barona Dalberga, bar. Adolfa Leonhardia a Leopolda Poliaka. Výkon těchto pěti doplňovacích voleb položen jest na den 8. února.

Arreda Sohir Dalberg Adolf Leonhardium Poliak Windiecbgr & tse

23 article

* Katolicko • politická jednota uh.- >rodská koná veřemon lohúsi v B á nově v nedéli odpoledne dne 21. ledna 1894. Pořádek sobůse uveřejníme poaději.

24 article

* J. C. V. arcivévoda František Ferdinand v Chlumci u Třebené. Píše ■e nám : Dne 3. ledna aavítel Jeho cis. a král. Výsost pan arcivévoda František Ferdinand ■ E-‘te po šťastném návratu z oest kolem světa na své panství v Ch nmoi n Třeboně. Loyální obyvatelstvo městečka Chlumce činilo pilné přípravy к uctivému přivítání Jeho Výsosti.

František Ferdinand Chlumec Třeboň

25 article

Rovněž i liditei aroivévodského panství pan Antonin Stehlík všemožné přípravy к uvítání Jeho Výsoit- učinil. Ve měiteěkn všecky domy, ano i nejobndši chaloapky, okrášleny prapory v zemských i říšských barréch. Před zámkem vystavena krásně chvojím a prapory tdobená slavobréna, nad n<ž se chvoji lean h ■ uměle ■pracován vsnáiel se monogram jméra Jeho Výscsti a korunon Ze sámku arcivéved-kého vlálo mnoěatvi praporů v říšských i zemských barvách. Když Jeho c k. Výsost na večer s honu do sumka se navrátila, nasialo vlastní uvítáni Jeho Výsosti. Ač s lně mrzlo a vítr mraaivě vál, sešlo se veliké množit? obyvatelstva domáeíno i sousedního z blíských i vzdálených obci к uvítání. Veškeré korporace místní i ae vsdáleoýoh lonaedních obcí ahromáidily se o 6 hod. na veěer v aámkn aroivévodském, před sámkem stát špalírem sbor dobrovolných hasičů ■ Chlumce a a Lotové s hadbon, kromě toho vslký počet obyvatelstva domácího i přes- poliíbo. Krásný pohled poekytovalo c světleni bytu aroiv. ředitele, v jehož oknech proti aámkn nasazeny transparentní obrazy Jejich Veličí mtev císaře a císařovny, uprostřed krásný monogram Jeho o. k. Výsosti ■ kornnoo. 0 půl 7. hodině večer J. о. V. přijal v audienci ředitele aroiv. panství pana Antonína S ehlíka s dceruškoa, kterái J. c. V. krásnou kytici ke shodovaní kathedrály ve Splitn (Societa ^ podala a krátké blahopřání kn šťastnému ná- jer l’eresione deila nuova Cathedrals) bnde vratu ■ cesty kolem avéta přednesla, jak do

Antonina Lot Antonín Chlumec