Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

V Praze, v úterý 10. srpna 1909.

Praha

3

Číslo 219.

4 article

ša ranní avečerní liety předplácí se V Praze v administraci: aa měsíe aa čtvrt leta . . . . 6 K —k s dvojí donáškou a měsle na čtvrt leta : . . . 7 K esk ve fliálkáchí na měsle. . . . . . 2 K 30h Poštou: na měsle na čtvrt leta : ko a dvoji zásilkou na měsle na vrieta: . k

Praha

5 article Překvapení.

Překvapení. Pustá německo-nacionální štvanice prot Čechům v Dolních Rakousích, která po kolik neděl nezkáraně vybíjela svůj vztek neslýchanými, přímo hunskými násilnostm a surovosimi na klidných tamních přísluš- nících národa našeho, usedlých v obcích Cahnově, Havranohradě, Rabšachu, Cmuntu, Vachavě a Švechatě, chystala též právě mi- nulé neděle opětný zběsilý útok na rodáky naše v samé Vídni. Spolek »Komenský« konal v 11. simmeringském okresu toho dne na prospěch své pokladny nevinnou zahradní zábavu v jednom z tamních hostincův, k níž měli přístup toliko zvaní hosté a při které vyvarováno se úzkostně všeho, co by mohlo i jen z daleka německo-nacionální city po- dráždit. Žadné červenobílé prapory nevlály nad místností, žádné nápisy české nevitaly hosty, po různu se scházející, žádné prů vody s prapory a hudbou — nic podobného.

Čecho Dolní Rakousy Cahnov Havranohrad Rabšach Cmunt Vídeň spolek » Komenský

6 article

Přes to přese všechno však němečtí zu- řivci již dlouho štvali ve vídeňském tiskua zejména v »Neue Freie Presse« proti této prostě sousedské, ba skoro soukromé zábavě českého dělného lidu jako proti drzé opo- vážlivosti a zpupné provokaci, kterou ma býti rušen a byzděn německý ráz Vídněa která tudíž musí býti překažena a rozbita Němci vídeňskými stůj co stůj. Za lím účelem svolán na týž den a v tutéž hodinu zrovna naproti do simmeringského pivovaru německý »gegenfest«, k němuž německo-nacionálními a křesťansko-sociálními agilátory, zejména po- věstným štváčem velkoněmeckým, poslancem Mallikem, jakož i německými poslanci Pitterem a Hirschem sehnánoa sbubnováno na 4000 německých kravalistův, ozbrojených holemi, zabijáky. Jak sama »Bohemia« referuje, vystoupil pak tu »jeden z vůdcův německých, aby proslovil ke shromážděnému množství řeč, v níž po- ukazoval na zpupnou smělost Čechův a zdůraznil nutnost, aby se všemi silami proti výbojným choutkámčeským vystoupilo. ..« Vídeňané prý jsou po delším zbahnění ko- nečně hrozícím národní nebez pečím vyburcováni!

Němec Mallik Pitter Hirsch Čechův Vídeňan Bohemia Neue Frei Presse

7 article

Zahorliv ještě proti německým sociálním demokratům, že prý jsou tupého citu národ- ního, vyzýval »ke klidné a důstojné« de- monstraci, čemuž rozumělo ovšem zji třené množství německých kravalistův tak bystře, že řeč Mallikovu odměnilo freneti- ckým potleskem a jednomyslným voláním- »Ven, na ulici! Na Čechy!« A vyřítili se z místnosti pivovaru simmeringského jako rozsápaní dravci, aby násilně přepadli pro- tější hostinec český a vše tam rozmlátili Byli si předem vítězstvím jisti jako před týdnem ve Švechatu: neboť Čechův, jak zvěděli, nebylo na zahradní zábavě »Komen- ského« než jedva do 400, jich ale bylo proti nim neméně desetkrát tolik. Tedy desel Němců na jednoho Čecha. — Než nastojte toho překvapení nemilého! Ulice byla celou šíří zatarasena netušeně silným kordo- nem policie! Šest set pěších a 180 jízdních policistův stálo tu v řadách mezi oběma hostinci a nechtěli německé útočníky pustiti na českou besedu. To byl ovšem zjev pro pana Mallika a jeho komiltony v Rakousku tak nevídanýa neslýchaný, že jim ani na rozum nešel.

Čechův Komen Němec Čecho Mallik Čechy Rakousko

8 article

Jakze, c. k. policie vytahla k ochraně Čechů proti rabiátnosti německých milost pánů?! Rozumi se, že ihned milostpán po slanec Mallik v největším »mravném roz- hořčení« vyzýval policejní úřadníky, aby kordon policejní odtáhl a nebránil pochodu německému na protější českou pakáž .. Když však mimo očekávání policejní inspek tor výzvy jeho neuposlechl, telefonoval u zvý- šeném ještě rozhořčení policejnímu řediteli a když ani to nepomohlo, samému místo- držiteli o okamžité odvolání nepohodlné stráže z bojíště. Zatím pokoušela se jeho udatná garda několikráte o to, prorazit řetěz policistů. Když pak se jí to nedařilo, tu jako zběsilá přepadala projíždějící vozy tram- wayové, třískala jejich okna, slézala střechy jejich, bušila klacky do sedících v nich pa- sažerů českých, házela pivními sklenicemi, tácky, kamením a klacky po policistech pasantech, nedbajíc, koho krvavě zraní, až posléze, když řádění dosáhlo vrchole, jízdní policie tasila šavle a rozehnala zuřivé di- vochy, kteří za svou porážku odemstili se pak ještě o 11. hodině noční shlukem a de- monstrací proti francouzskému velevyslanectví, kdež si ulevili řevem: »Nieder mit den Tsche- chen!«, — hanebnými výkřiky proti Francii a hulákáním: »Wacht am Rheinl« a »Deutschland über alles!« Skandál ovšem trval jen malou chvíli; neboť přichvátavší policie i tento shluk velkoněmeckých výtržníků rázným úto- kem rozprášila.

Čecho jítmonstrace Francie nieder mit den Tsche Wacht be Rheinl Deutschland

9 article

Před týdnem po hunské řeži švechatské otázali jsme se na tomto místě: »Dá se my- sliti, že bdělosti zahraničných zástupců ve Vídni ujdou tyto krvavé násilnosti, dá se předpokládat, že přispějou k vážnosti a do- brému jménu tohoto státu v ostatní Ev- ropě ? Věříme tudíž zprávě, že nedělní ta ha nebnost německých zuřivců proti Čechům, jimž sama policie vídeňská nucena jest vydati svědectví pravdy, že praničím nezavdali příčiny ku podrážděn vzteku německým útočníkům — zvláště pro ten její hlomozný dozvuk noční. pro tuto hrubou potupu francouzského vy- slanectví působí na úřadní kruhy vídeňské nemálo tísnivě . ..

Eva Čecho Vídeň

10 article

Však i mravní strůjci pohořelé té ně- mecko nacionální hunské výpravy na ne- vinnou zahradní zábavu Čechů vídeňských jsou dnes jako politi! Div se vzteky ne- zalknou nad tím nezvyklým, netu- šeným zjevem, že opovažila se konečně jednou státní moc zastou piti jim cestu, když šlo o nenáviděne Čechy! »Dojem dne a skutek, že toliko Němci zakročením policie utr- pěli a stali se obětí nesporně zu- myslné české demonstrace« — soptí dnes »Neue Freie Presse« — »zůstavil v širých německých kruzích Vídně hluboký a trvalý dojem, i vzbudil všelijaké my- šlenky o politickém vývoji Vídně. « — Troufáme si uhodnout ty »všelijaké my- šlenky«, které konečné to vyrukování 800 policistů k ochraně vážně ohrožených občanů českých v sídelním městě Rakouska v redakci »Neue Freie Presse« asi vzbudilo. Případ je pro německé furiantství příliš vzácný, než jaby nezarážel a nepřivodil na »divné myšlenky« ve chvíli, kde předseda kola polského pan Glabiňski v doroz- umění s ministerským předsedou bar. Bienerthem podniká akci k za- chránění rozvrácené situace par- lamentní, kdy zve zástupce všech něme- ckých a slovanských stran (vyjma sociální demokraty) do Vídně na nezávazné porady o žádoucím sblížení a dohodě vespolné pro

Čecho Němec Glabiňski Bienerth Vídeň Rakousko Neue Frei Presse Neue Frei Presse

11 article

klidnou parlamentní práci na sněmech zem- ských i na říšské radě. Patrně tuší »Neue Freie Presse« jakous příčinnou sou- vislost mezi tímto uklidňujícím vládně polským pokusem Biener- thovým a Glabiňským a mezi nedělní neslý- chanou tou záštitou shromažďovacího práva českých státních občanů v sídelním městě Austrie. Dařilo se dílo velkoněmecké na Dunaji a v Rakousku vůbec za éry Bienerthovy přece tak ntěšeně, že i ti černožlutí druhdy křesťanští sociálové dali se šmahem strhnouti v proud německo-nacionální a ruku v ruce s Pangermánem Mallikem zlítili se proti »českým vetřelcům« — což kon- statuje dnešní »Sonn u. Montagszeitung« výslovně a drasticky takto: »Křesťansko- sociální tém odívá se od nyněj- ška v barvy německonacionální a mává černo-zlato-rudým pra- porem všeněmeckým! Při svých schůzích pánové ti, jako minule ve Šve- chatu, již prozpěvují Bismarkov píseň a při návratu jim veteránská kapela hraje »Wacht am Rhein!« — Nuž, a po všech těch excessech pojednou zakročuje Bienerthova policie ve Vídní proti té krásně novopečené kompanii, zaštítíc Čechy proti její kamením a klackům.... jaký to nena- dálý politický větru obrat »nahoře«, jaké to nemilé překvapení?! To jsou asi ty divné myšlenky!

Bienerthův Dunaj Rakousko Rhein Vídeň Čechy Neue Frei Presse Austria

12 article Politické zprávy domácl.

Politické zprávy domácl. V Praze, 9. srpna. (Konference prot Glabiňského.) Naproti zprávám, že prof. Glabiňski pozval na konferenci na den 17. t. m. pouze předsedy stran, jež se neúčastnily červen- cové obstrukce, sděluje vídeňská všeněmecká korrespondence, že pozvání posláno i klubům česko-agrárnímu, radikálnímu i slovinsko-kleri- kálnímu. Pouze Ukrajinci nebyli prý pozváni Ale předsedové stran mají dle pozvání právo, pozvati ještě zvlášť na konferenci jednotlivé osobnosti, jichž přítomnost pokládají za vhod- nou. Tím, že na konferenci pozváni netolik předsedové komisí a klubů, nýbrž také vynika- jíel stranníci, stojíeí mimo předsednietva, nabývá prý konference zvláštního významu. Svolavate- lům konference, zejména Polákům, záleží hlavně na tom, aby vyslechli minění vůdcův obstrukč- ních stran, poněvadž si přejí, aby se cesta ku podzimnímu klidněmu zasedání upravila po po dobrém.

profesor Glabiňski Ukrajinec Polák Praha

13 article

V Praze, 9. srpna. (Styky rusko- polské.) Orgán ruské národní strany, »Gal čanin«, očekává, že česká návštěva v Krakově a ve Varšavě přispěje k umírnění sporů rusko- polských. Ale prvou podminkou smíru, na který může dojíti jen postupně a zvolna, jest, aby Poláci přestali svalovati všechnu vinu svého ne štěstí jen na Rusko a Rusy. Pokud běží o ruský národ a ruský tisk, možno s potěšením zazna- menati, že v něm v poslední době zavládla smířlivost a přátelské smýšlení k národu pol- skému. Závisí na Polácích, aby se urychlila evoluce rusko-polského smíru. Za tím účelem musejí se však zlepšiti poměry na celém pro- stranství, na němž se Rusové stýkají s Poláky. Smíru nebude, nezmění-li se poměry také v Ha- liči, kde Poláci mají veškeru moc ve svých rukou a záleží tedy jen na nich, aby i haličti Rusové byli uznáni za národ, s nimi rovno- právný. Čechové — píše dále »Galič« — jedouet nyní k Polákům na návštěvu, jsou nadšení přátelé a prostředníci smíru rusko-polského. Bylo by prý dobře, aby Čechové poradili Polákům

Gal Polák Rus Čecho Praha Krakov Varšava Rusko Galič

14 article

by pokus o smír učinili nejprve v Haliči. Zde právě by se ukázalo, nakolik jsou polské snaby o smír upřímny. Mly sami (haličti Rusové), pře- jíce si, aby se smír polského národa s ruským stal co nejdříve skutkem, budeme všemožně na- pomáhati sblížení obou národů, ale odrážeti útoky polských oligarchů na práva ruského lidu nepřestaneme, V Praze, 9. srpna. (Nedbalost ha- ličských Poláků.) Polsti zpravodajové z výstavy čenstochovské trpce si stěžují, jak haličtí Poláci zklamali pořadatele výstavy. Přese všechna pozvání a urgence výstavu obeslalo tak málo haličských Poláků, že jejich exposice mízl i před výstavami Francouzů a Angličanů, ne- mluvě o Češích. Na žádost výstavního výboru krakovská obchodní komora svolala schůzi pol- ských průmyslníků haličských, aby je přiměla k obeslání výstavy, ale na schůzi přišli celkem tři lidé, Haličtí Poláci chovají se stejně indolentně i k domácím podnikům národním. »Sl. Pol.e mělo nedávno trpký článek o tom, jak se k ná- rodním podnikům chová čistě polská západní Halič, a jak polská menšina ve východní Haliči. V západní Haliči bydlí 2,600.000 Poláků, ve východní pouze 1,400 000. Polský »spolek pro národní školy« má celkem 23.800 členů a 227 odborů. Z nich připadá na čistě polskou zá- padní Halič pouze 8000 členů a 93 odbory, na východní Halič 16 000 členů a 134 odbory.

Rus Polák Francouz Angličan Čech Pol Halič Praha krakovský obchodní komora spolek pro národní škola

15 article

Týž spolek založil 1638 lidových čítáren z nich připadá na východní Halič 1218, na západní pouze 420. V celé Haliči je 162 pol- ských sokolských jednot; z nich v západní Ha- liči pouze 62 s 6431 členy, ve východní Haliči 99 s 12.299 členy. Polských rolnických spolků je v Haličí 1340 s 52 000 členy. V západní Haliči 776 s 32.000 členy, ve východní 564 s 20.000 členy. Zde má sice západní Halič ještě převahu, ale poměrně ne takovou, jakou by měl míti nad východní. Poláci i v Haliči jsou ener- gičtí pouze tam, kde jsou v stálém boji s oby- vatelstvem maloruským. V západní Haliči, kde nemají oč zápasiti, jsou lhostejní i ke svým vlastním podnikům národním.

Polák Halič

16 article Politické zprávy zahraničně.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 9. srpna. Samospráva v západním Rusku a Polsku. Dle slibu, jejž minist. předseda Stolypin dal ruské dumě v letním zasedání, ruská vláda činí přípravy k zavedení zemské samosprávyv deviti západních guberniích maloruských a bělo- ruských a současné také činí přípravy k zave- dení obecní samosprávy v městech království polského. Připravné práce v západních guber- niích postupují však zdlouhavějí, než si přeje ústřední vláda, poněvadž se v jednotlivých gu- berniích musí znova zjistiti počet obyvatelstva, národnostní a náboženské poměry, majetnosta poplatnost každé národnosti zvlášť atd. V každé gubernii zřízena za tím účelem zvláštní komise neb anketa při gubernském úřadě, jež pracují nestejně rychle. Ministerstvo vnitra vydalo naři- zení, že všechny přípravné práce musejí býti ukončeny v druhé polovině srpna, poněvadžv polovině září sejde se už ministerská rada, která má rozhodnouti o předloze zákona, jež té věci bude podána dumě již na podzim. Volby do zemstev v západním Rusku mají býti po- měrné dle národností. Dle varšavského »Dzien. Powazechn. «v ministerstvě vnitra pracuje se současně také místní samosprávě měst v království polském. Vypracovány již hlavní zásady samosprávy vel- kých měst Varšavy a Lodi, jakož i ostatních měst gubernských a okresních. Poněvadž v pol- ských městech židovský živel jest přílišně z-

Stolypin Praha Rusko Polsko Varšava

17 article

V drobném prodejie ranní člslo o sobě . . za 9 večerni . . . . . . . za 4 h Vo fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . pe vederní . . . . . . . . 6 h nneráts platí se hotově napřed. Předplsceni a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se táž redakcs, tiskárna a sxpedlsa Národních Listů“ Rukopisy se nevracejl.

18 article

stoupen a jest nebezpečí, že by správa místní se mohla dostati výlučně do rukou židovských, bude učiněno zvláštní opatření, jímž pasivní vo- lební právo židů bude omezeno. Také v Polsku budou ss volby do městských rad konati dle národních kurií, a sice budou voliti zvlášť Ru- sové, židé, a ostatní (Poláci, Němci atd.) ve společné kurii, která bude míti ovšem převahu polskou. Statistické správy o majetnosti a po- platnosti dle národnosti a náboženství, jež se- stavují místní komise, musejí býti dodány mini- sterstvu vnitra nejpozději do 14. (27.) září t.r. Z připrav těchto se soudí, že tedy aspoň měst- ská samospráva bude v Polsku uvedena v život současně se zemskou samosprávou v západním Rusku. Konec vozu Drzymalova. Jest ještě v paměti statečný zápas poznař- ského prostého sedláka Drzymaly s vládou pruskou. Drzymala chtěl si vystavěti domek na svém pozemku u vsi Podgradovic. Pruská vláda však nedovolila Poláku stavbu domku, ač ne- měla nijakých důvodů pro zákaz, kromě toho, že Drzymala je Polák. Když všechny prosby a pochůzky byly marny, Drzymala koupil si vůz, v jakém bydlívaji kočovní »umělci«, zavezl jej na svůj pozemek a ubytoval se v něm s rodi- nou. Pruské úřady činily nyní vše možné, aby Drzymalu přiměly k opuštění vozu. Slibovaly mu, že mu najmou byt ve vsi, ale Drzymala nechtěl ustoupiti se své půdy. Zabavily mu že- lezný sporák z vozu, trestaly ho peněžitě i vě- zením pro různé prý policejní přestupky, ale vše marno. Konečně nechaly vyjednávání. Tyto dni přišli do vozu četníci, sebrali Drzymalu se ženou i rodinou, odvedli je do komůrky, kterou jim úřad už dříve najal v Podgradovicích a po- věstný vůz úřadně zapečetili. Prusko je zachrá- něno; ale ostudy mu vůz Drzymalův po tři léta nadělal dost.

Polák Němec Drzymal Drzymala Drzymalův Polsko Rusko Prusko Drzymalův

19 article

Situace ve Španělsku. Madridský dopisovatel »Tempsu« oznamuje, že král Alfons jmenoval poslance Crespo A zorina guvernérem civilním v Barceloně, na místě Ossoria, který podal demisi následkam posledních události. Azorin je odvokátem ve Valencii. Byl povolán na choulostivé místo guvernéra barcelonského pro svou umírněnost, rozvážnost a schopnosti administrativní. V hlavním městě katalonském vládne klid, ale kolují po- plašné zprávy o přípravách ke všeobecné stávce. Vláda ponechala v platnosti zostřená opatření vojenská a policejní a nedovoluje protestní schůze proti africké výpravě. V pevnosti Mont- ujich bylo postříleno mnoho zajatých. Škody, způsobené revoluci, páčí se na 12 milionů peset, kromě škod způsobených kostelům kláštěrům, jež byly ohromné. Některé madridské žurnály protestují proti republikánskému sená- toru Sol y Ortega, jenž velebí revoluci barce- lonskou jako výlev pravého citu vlasteneckého a odporu proti marocké válce.

Alfons Crespo Ortega Španělsko Barcelona Valencie Montujich

20 article FEUILLETON.

FEUILLETON. »Zpověď« M. Gorkého. Žádný z novějších spisovatelů ruských nedo- sáhl tak rychle překvapujícího úspěchu, nestal se rázem miláčkem čtoucího obecenstva jako Maxim Gorkij. Ani Turgeněv, ani Ščedrin, ani Dosto- jevskij, ani Tolstoj atd. nezjednali si s rychlost tak úžasnou takového širokého kruhu čtenářů, jakého se dostalo v čase poměrně velice krát- kém Gorkému, a to nejen v Rusku, nýbrž i za hranicemi. Vedle Tolstého a Čechova téšil se Gorkij z největší popularity v Evropě. Ale také žádný ze jmenovaných spisovatelů neklesl v očích soudobě kritiky tak hluboko, jako M. Gorkij. Došlo to tak daleko, že ruský kritik D. V. Filosofov r. 1907 uveřejnil v „Ru- ské Mysli“ článek s nadpisem „Konec Gorka- go“, v němž vylíčiv celý průběh literární kariery Gorkého a vyloživ příčiny rychlého, až nebez- pečného vzrůstu slávy a vlivu jeho na společ- nost ruskou, ohlašuje úplný bankrot jeho ta- lentu. Poslední práce jeho „Varvary“, „Uragi“, „Moji intervju“ atd. nanesly prý takových ran jeho literární slávě, objevily příznaky tak váž- ného rozkladu jeho talentu, že v nějaké obro- zení spisovatele Gorkého nechce se už ani věřiti. Drama „Na dně“ bylo po mínění Fi- losofova vrcholem, kam Gorkij dospěl, potom nastává úpadek osudný a trapný, spisovatel klesá hloub a hloub, a leží téměř již „na dně“ neuvěřitelné banálnosti a domýšlivé rhetoriky Dvě věci zahubily ho prý: úspěch a naivní, ne- promyšlený socialism . ..

M Gorký Gorkij Turgeněv Ščedrin Tolstoj Gorký Tolstý Čechův M Gorkij D V Filosofov Varvara Uragi Rusko Evropa Drama Dosta konec Gorkago

21 article

Pokud je diagnosa Filosofova o úpiném úpadku umělecké činnosti Gorkého správna ukáže ještě budoucnost. Vhodně poznamenává Merežkovskij, který dříve nebyl ctitelem Gor- kého a ostře dorážel na materialistický světo zor jeho: „Nechce se mi věřit v „konec Gor- kého“: dokud je živ člověk, je živ i spisovatela jmenovitě nyní, kdy nesčetní domnělí přátele odvracejí se od něho, nemnozí domnělí protiv- níci nepřestávají se naň dívat s nadějí, hotovi jsouce podati mu ruku a konečně rádi budou první oznamovat — obrození Gorkého“ („Russ Mysl“ 1908). — Z prací, jež M. Gorkij vydal od té doby kdy Filosofov a jiní kritikové domácí prohlásil úpadek talentu jeho, po obsahu nejzajímavější je povídka „lspověd“ (Sborník „Znanie“ 1908). V povídce té nějaký Matněj, člověk ne- známého původu a nalezenec, líčí své osudy a zároveň tlumočí názory Gřorkého. Nejdříve vypravuje o svém mladí a pobytu u dáčka Lariona, který se ho laskavě ujal, po- tom o svých osudech v domě zámožného správ- ce Titova, člověka sobeckého a podlého, který mu dal svou dceru za ženu a podrobil ho svému hříšnému vlivu. Teprve když mu mladá žena a potom dítě zemřely, přerušeny byly neblahé svazky, jež ho poutaly k domu Titova. Za to otázka života a boha, dříve násilně v něm po- tlačovaná, začala prudce doléhati na jeho sklí- čenou mysl... Hledal rozřešení svých pochyb náboženských u popa, potom v městě u proto- popa, ale žádaně útěchy u nich nenalézal. Bůh.

Gorký Merežkovský Russ M Gorkij Filosofov Larion Titův

22 article

jak mu ho protopop líčil, nebyl milosrdný a la- skavý bůh křesťanský, po němž toužil, nýbrž hrozný a mračný bůh starozákonný. Chtě si ná- ležitě vyjasniti záhadné olázky o bohu a ži- votu, vstoupil do kláštera, kde doufal najíti lék na své pochybnosti. Ale zkušenosti, jichž tu nabyl, byly proň hrozné. Život mnišský, jak je peznal, ničím se nelišil od života mimo zdi klá- štorní. Dojem, jaký si odnášel z kláštera, vy- slovil takto: „Znám těžký život mužický ve vsech: chladně a drsně žijí mužici! Daleko jsou oni od boha: pijí, perou se, kradou a všelijak hřeší, ale vždyť jsou jim neznámy cesty Jeho a povzněsti se ku pravdě není u nich sil ani času — každý je připoután k zemi své a při- kován k domu svému pevným řetězem strachu před hladem; co lze od nich žádati? A zde lidé svobodně a sytě žiit; zde jsou odkryty před nimi

23 article

moudré knihy — a kdo z nich bohu slouži Toliko slabí a bezkrevní, ostatním je bůh — to- liko záštitou ve hříchu a pramenem Iži.“ — Nejvíce jím otřásla slova otce Antonia, mnicha- světáka, který mu odvětil: „Existuje toliko člo- věk; všecko ostatní — jest domněnka. Bůh tvůj je sen duše tvé. Znáti můžeš toliko sebe, ba i to není zcela bezpečné!“ Hluboko roztrpčen a znepokojen opustil klášter a přidal se k potulným poutníkům, kteří obcházeli posvátná místa. Putoval s nimi 6 let, viděl mnoho lidí sklíčených hořem a nešťast- ných, poznal jejich tužby a přesvědčil se, že, misto aby hledali boha, hledají vlastně sebe- zapomenutí.... Mnoho tváří a slov vřezalo se v jeho pamět, mnoho slz bylo prolito před tváří jeho a nejednou byl ohromen strašným smí- chem zoufalství. Život zjevil se mu jako hroz- ný přízrak... Rostla v něm zloba na všecko a na všechny. Časem uchvátila ho temná uny- lost; žil jako ve snách a temnotách, po ničem netoužil, nic neviděl. Začal přemýšleti, nemá-li ustati od svého putování a žíti jako jiní lidé, neklada si otázek a smirně se podrobuje ži- votu . ..

Antonius Iža

24 article

Po dlouhém těkání, po mnohých zkušeno- stech v klášterech mužských i ženských, setkal se Matvěj se staříkem lonou, jehož řeči mocně ho vzrušily, vnášejíce nové světlo v jeho nepo- kojnou mysl. Zvláště ho překvapovaly lonovy výklady o bohu. Jona hlučně mu pravil: „Bůh není vytvořen slabostí lidí, nikoliv, nýbrž — nadbytkem sil. A nežije, bratře, vně nás, ale uvnitř! Vyvlékli Ho z nitra našeho z bázně před otázkami ducha a postavili nad námi, chtějíce umenšit hrdost naši a vůli naši, která se pro- tiví všemu obmezování. Pravím: sílu obrátili v slabost, násilně zadrževše vzrůst její!.. . Než lidé dělí se na dvě plemena: jedni jsou věční behotvůrci, druzí pak povždy otroci výbojné snahy k vládě nad prvními a nade vší zemí. Uchvátili tu vládu a jí utvrzují existenci boha vně člověka, boha- nepřítele lidí, soudce a pána

Matvěj Jon

25 article

země. Zkazili tvářnost duše Kristovy, odvrhli Jeho přikázání, neboť živý Kristus jest proti nim, proti vládě člověka nad bližním! ... Živi a nesmrtelní jsou však bohotvorci; nyní znovu tajně a vroucně tvoří boha nového, toho jmeno- vitě, o kterém ty přemýšliš — boha krásy i roz- umu, spravedlnosti i lásky!“ Nejvíce byl překvapen vysvětlením, kdo jsou ti živí a nesmrtelní bohotvůrci. „Boho- tvůrce“, pravil Iona — „to je lid! Bezpočetný lid světa! Lid bezsmrtný, jehož duchu věřím jehož sílu vyznávám; on jest zdrojem životn jediným a nepochybným; on jest otec všech bohů minulých i budoucích!“ — Nemohl Matvěj pochopiti slova Ionova, nevěřil, že by lid mohl boha nového stvořit. K vyzvání Ionovu odešel mezi dělný lid, poznal jeho život, sblíži se s ním a posléze uvěřil v jeho bohotvornou sílu. Zpověď svou končí vyznáním víry, v němž všesilný, nesmrtelný lid apostrofuje těmito slovy: „Ty jsi můj bůh i tvůrce všech bohů, který jsi je setkal z krásot ducha svého v práci a ve vzpouře hledání Svých!

Kristův Matvěj Ionov Iona

26 article

— Ať není světu jiných bohů kromě Tebe neboť Tys jediný bůh, tvůrce divů! — Taktc věřím a vyznávám ... I vracím se tam, kde lidé osvobozují duši bližních svých ze zajetí tmy a pověry, shro maždují lid v jednotu, osvětlují před ním tajnou tvářnost jeho, pomáhají mu poznati sílu vůle své, ukazují lidem jedinou a věrnou cestu ke všeobecnému splynuti pro veliké dílo — pro všesvětové bohotvoření!“ — — Připomeňme si zajímavou autobiografickou črtu Gorkého „Čtenář“ (z r. 1898). Předmětem je rozhovor autora s neznámým čtenářem (zo- sobněným svědomím). Čtenář překvapí autora netušenou otázkou: „Kdo jest tvůj bůh?“ — Autor je tou otázkou přímo zdrcen a neví, co a jak odpověděti. Vždyť to byla otázka osudná, na kterou je těžko odpověděti člověku naš doby, pohlíží-li člověk ten poctivě na sebe.

Gorký

27 article

Don Jaime. V pařížských listech kolují různé zprávy o karlistickém pretendentovi. »Matin« sděluj- z Madridu, že don Jaime se zasnoubí s princeznou z císařské rodiny ně- mecké, patrně s princeznou z knížecí rodiny Hohenzollerů. Tvrdí se, že clsař Vilém schva- luje tento projekt. Dále oznamuje »Journal«, že don Jaime bude předsedati schůzi svých při- vrženců v městě na hranicích francouzsko-špa- nělských, nejspíše v Pampignonu nebo Porto Vendres. Hodlá prý vydati manifest ke karli- stům. Dopisovatel »Journalu« ujišťuje oproti „Kdo je můj Bůh? Kdybych to věděl!“ to bylo tehdy jedinou odpovědí autorovou. Co nevěděl 1898, stalo se mu zřejmým dnes. Ve „Zpovědi“ po dlouhém hledání na- šel — svého boha. Stěžejní pro každého člověka otázka — „Kdo jest tvůj bůh?“ — není mu již osudná a odpověď na ni není těžká. Kdežto před 10 lety v duši jeho bylo plno pochybností, které časem otřásaly jeho rozumem a svíraly mu srdce, že dlouhý čas žil vnitřně zpustošen, dnes je v nitru svém úplně vyrovnán a jasně se vznáší před jeho zraky ideál bohotvorce — lidu. V socialismu našel tedy Gorkij rozluštění všech svých záhad. Celkem překvapuje, že se Gorkij tak lehko přehoupl od kultu bosáků, jež uvedl do literatury, ke kultu sociální demokra- cie. Bosák je v podstatě své anarchistický indi- vidualista, jemuž osobní svoboda jde nade vše- cko. V bosáku je jakási živelní žízeň svobody, naprostě, nepoutané žádnými závazky, žádnými zřetely společenskými. „Miluji, příteli,“ praví dobrodušný tulák Gorkého, „ten tulácký život.

Jaime Vilém Gorkij Bosák Gorký Madrid Jaime

28 article

Zakusíš chladu i hladu, ale volnosti až dost není nad tebou pána... sám jsi svého života vládce... Třeba bys si ukousl hlavu — nila do ti nemůže slova říci!“ Bosák-individualista nedá se vkovati v silný kruh pevně semknuté soci- álně-demokratické organisace; tím by se zni- čila pravá podstata „bosáka“, jeho instinl ivní touha po absolutní, jedinečné, neodvislé osob- nosti. Ježto pak Gorkij světový názor bosáků stotožňuje se světovým názorem sociální demo- kraeie, vytýká mu Filosofov naivní a nepromy- šlený socialism. — Po stránce umělecké je „Zpověď“ práce slabá a nedává zatím naděje na „obrození Gor- kého“. Vytýkal-li Michajlovskij starším jeho po- vídkám, které měly ohromný úspěch, že se v nich projevuje spíše publicista než umělec platí to ještě více o jeho „Zpovědi“. J. Máchal.

Bosák Gorkij Michajlovský J Máchal