ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 37bb4ea0-7273-11dc-91e3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 58, person 65, org 11, work 9
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 26. září 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 266
4 article
Fa ranní a odpol. list předlplácí net * Praze v atminlstrael na miěste ns čtvrt lets. . . . 6 K — s drojí donáško na měníe na čtvit leta ve slislkách ns něsle . . . . . . 2 K 80 Poštous měsfn r. ! ke s dvejí záellko na měale . . .- na čtvrt leta . . . . 11 K co K doplňovaci volbě poslance na sněm království českého za města Rych- nov nad K., Žamberk, Kostelec nad Orl. a Dobrušku doporučuje se po úradě s pp důvěrníky za kandidáta pan
Praha Rych Žamberk Kostelec nad Orlický Dobruška
5 article Fr. Kratochvil,
Fr. Kratochvil, zámečník v Žižkově a předseda organisačního od boru Zemské jednoty řemeslnických a živnostenských společenstev v král. českém. Volba se koná dne 1. října 1900. teV Praze, dne 25. záři 1900. Výkonný výbor národní strany svobodomyslné
František Kratochvil Žižkov Praha národní strana
6 article Reforma vojenského řádu trestního — v Německu.
Reforma vojenského řádu trestního — v Německu. pou Dnem 1. října t. r. nabude platnosti pro veškeré vojsko německé nový vojenský soudn řád a Německo vstoupí takto do řady států s moderním soudnictvím vojenským sice ne nejposlednější, ale předce o dobrých dvacet let později než Rusko, kteréž zavedlo s opra- vou soudnictví již za caře Alexandra ml Osvoboditele i moderní soudní řád pro ar- mádu na zásadách ústního, veřejného líčení. U nás v Rakousko Uhersku armáda stále ještě čeká, že duch moderního právního ná zoru si zjedná i v ní průchodu, ale dosuo dlouholeté naděje tyto ani o krok se nepři blížily svému uskutečnění, ač tíha zastara lého vojenského soudnictví všeobecně i v kru zích vojenských se pociťuje. Nyní, když již i Německo provedlo- pro- nikavou opravu svého vojenského soudnictví snad i u nás tato velmi důležítá a palčivá otázka octne se dříve či později na denním pořádku, byť i bylo známo, že podobné opravné snahy, jež se týkají vojska, mus zápasiti s mnohem většími nesnázemi, ne na př. snahy po rozmnožení branných sil říše a polepšení hmotného postavení důstoj- vilřot nictva. I v Německu otázka opravy vojenského soudnictví byla po léta tvrdým oříškem,a byly to zejmena strany svobodomyslné, jež neustaly dovolávati se toho, aby »národ ve zbrani« po této stránce požíval dobrodin moderního rozvoje spravedlnosti na roven s ostatními občany státními. Nové německé soudnictví vojenské vy- tvořeno bylo zákonem ze dne 1. prosince 1898, a pokud se týče zvláštního bavorského senátu při říšském soudu vojenském, zakonem ze dne 9. března 1899, a nabude nový soudní řád vojenský, jak jsme předem zaznamenali. platnosti počátkem příštího měsíce.
Německo Rusko Rakousko
7 article
Zákony těmi postaveno vojenské soud- nictví v souhlas s pokročilými novověkými požadavky o vykonávání spravedlnosti, mimo to sbližuje se jimi soudnictví vojenské s platným soudnictvím občanským a odstra- ňují se zastaralé zákony z let 1845 a 1818. Jako u nás jest, bylo i v Německu po- savadní vojenské soudnictví tajné, písemné a inkvisitorní. Nový německý vojenský soudn řád, (podobně jako ruský, spočívá na zása dách ústního, bezprostředního líčení veřej ného, s veřejným žalobcem. Další novota spočívá v tom, že zřizují se stálé vojenské soudy a připouští se odborné obhajo- vání. Ze zásad těchto nejdůsledněji provádí nový trestní soudní řád vojenský v Německu ústní, bezprostřední líčení, jda tu ruku ruce s trestním řádem občanským; odehyluje se pouze potud, že připouští veřejné líčen pře za nepřítomnosti obviněného u většín rozsahu, jakož i v tom, že připouští před čítání svědeckých výpovědí u odvolací in stance. Hlavní přelíčení jest veřejné a výminky jsou celkem tytéz jako u trestního řádu ob čanského, jenž vylučuje veřejnost v případee ohrožení mravopočestnosti, veřejného po řádku a bezpečnosti státní; vojenský soudní řád trestní zná mimo to i vyloučení veřej nosti z důvodu ohrožení zá jimu služby vojenské. Tato poslední vý minka jest ovšem dosti povážlivá, anať při- pouští příliš volný výklad a může se snadno zvrátiti v přímý odpor se zásadou veřej nosti.
Německo
8 article
Posavadní soudní řád vojenský spojova zásadou inkvisitorní úkoly nesrovnatelné soudce vyšetřujícího, žalobce i obhájce v jedné osobě; vojenský auditor obstarával ve své osobě všeckyo tyto funkce, zakročuje z moci úřadní a mimo to podává i vojen- skému soudu po případě výklad zákona Vyšetřováný jest povinen ve vyšetřování vy- povídati proti sobě, pokud se pátrá po činu pronásledovaném; nevyzná li » pravdu« a nedozná případný přečin, uvaluje tím na sebe zvýšený trest Nový vojenský trestní řád soudní ně- mecký činí přítrž všem těmto nesrovnalo stem. Žalobce se tu přesně odděluje od vy šetřujícího soudce a jest před soudem stra- nou právě tak jako obviněný. Obviněný není povinen, vysloviti se o své případné vině může vyčkati, jaké důkazy viny obžaloba proti němu uvádí. Úkol obžalobce připadá tak zvanému »pánu soudu« — obyčejně ve- liteli vyššího stupně — známému i našemu vojenskému trestnímu řádu, kterýž právo své přenáší na odborného zástupce při hlavním přelíčení, jenž se rovná asi státnímu zástupei v trestním líčení občan ském. l
9 article
Obhajování obviněného upraveno jest následovně. Obhájce nepřipouští se v pří pravném a dalším vyšetřování. Povinnos míti obhájce ustanovena jest pro všecky pří pady vojenských zločinů, mimo onen, kdy čin nabývá povahy zločinu opakováním st haného a trestaného již jednou skutku. Ob- hájci mohou býti vzati z důstojníků aktiv- ních i dovolené požívajících, z radů vojen- ského soudu, assessorů a referentů, mimo to i z vyšších vojenských úřadníků a právníků nejvyšší správou vojenské spravedlnosti zvláště jmenovaných. Ve případech, jež nemají po- vahy výlučně vojenského činu, může obhajo- vati obviněného každý obhájce, připuštěný při trestních soudech občanských; jest však ve případech ohrožení zájmů vejenské služby připuštění jich závislé na »pánu soudu« pro případ vyloučení takového obhájce lze se odvolati k nejvyšší správě vojenského soudnictví.
Ob
10 article
Další novota jest zřízení stálých soudů vojenských, jichž posavadní řád vojenský ne- znal. Dosud se naznačoval soud vždy pro každý případ zvláště, čímž není vyloučena možnost jednostranného vlivu na ustanoven přísedících takového soudu. Nové trestní soudy vojenské budou se skládati z před- sedů a přísedících jmenovaných vždy na cely příští rok z odborně právnicky vzdělaných vojenských hodnostů. Vojenské soudy odvo- lací, jakož i nejvyšší soud vojenský jsou in stituce stálé. Přísedící členové vojíni (nepráv níci) rovněž se ustanovují na celý rok pře- dem a vykonávají svou funkci dle určitéh pořadí. To jsou hlavní, podstatné částky novéh vojenského trestního řádu německého; jes sice patrno, že úzkostlivost ryze vojensk opatrnosti způsobila tu dosti citelné odchylky od trestního řádu občanského, nicméně zn menají oproti posavadnímu vojenskémuří zení trestnímu nepopíratelný pokrok.
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 25. září. (Komedie něme- ckého souručenství.) Podobně, jak orgán vídeňských soeialistů, vyslovuje se nad míru neuctivě o německém souručenství. » Sonn u. Mtg. Zig.«, jež v poslední své úvodní stat dovozuje, že Němci se svým souručenstvímy pro- vozují pouhou komedii. Německé strany, sdru- žené v souručenství, budou se mezi sebou i na dále práti a tím budou připravovati půdu pro nejkrajnější radikalism. »Sonh-« u. Mtg. Ztg.e má zjevný absolutism za lepší, než je nynější nemravný a znemravňující stay. Česká obstrukee nebyla by prý nikdy vznikla, kdyby se byl vláda již za německé obstrukce vzchopilak ráznému činu, jsouc si vědoma, že zlo, plodíe se dále, může zploditi zas vjen zlo. Kdybyse vláda nebyla už tehdy obávala éry bezparla- mentní, nemusilo by dnes Rakousko seslaben a opět bezparlamentní státi bezbranné a zpou- tané naproti politicky zralýmo a chytrým. Uhrám Z Krakova, 25. září. (Solidárnos česko-polská ve Slezsk u), jevící se ve společném volebním výboru a společnýeh kandidaturách pro volby do říšské rady, na plňuje radostí »GlosvNar.« »Kéž by byla po čátkem trvalého a neoblomného spolku obou slovanských národů na slozských hranicích na- proti Němcům« — volá »Gl. Nar. « — kéž by se stala vzorem, jehož by následovaly ty ha ličské strany, které jsou sloučeny společnými zásadumi a společnou ideou obrany před týmž nepřitelem. Máť tento nepřítel své přední stráže i v Haliči v socialistech, kteří se nedávno na své schůzi vyslovili pro ,prostředkovací řečí
Němec Mtg Praha Rakousko Uhry Krakov Slezsk u Nara Halič
12 article
Rakousku, má je v massách židovských, pro něž německý liberální centralism je pravým rá- jem, a konečně i ve skupině polských liberál s pp. Rutovským, Romanovičem a Rotterem čele. Samý fakt solidárnosti česko polské ve Slezsku, přes některé místní roztržky a trpkosti, pokládáme za vážný pskrok na poli práce budoucnost slovanských národů v Rakousku.« Z Krakova, 24. září. (Před slovan- ským sjezdem živnostenským) vě noval »Gtos literacki i spoleczny« sympatickou stat z péra dra. Vladim. Levického zlaté Praze, vyzdobiv ji četnými, velice vkusně provedenými obrazy předních budov pražských. Dr. Levický líčí v úvodu historii prvého všeslo- vanského sjezdu živnostenského, obtíže, jakés mu kladly z části i v Krakově, hlavně však ve Lvově pro jeho čistě národní a křesťanský ráz a projevuje naději, že haličti živnostníci odne- sou si z pražského sjezdu mnoho užitečných pokynů, jak je jim zápasiti s německou a ži- dovskou převahou na poli řemesel a živnost. Vylíčiv pak stručně hlavní momenty z dějin pražských, charakterisuje nynější Prahu těmito slovy: »Nynější Praha jest velké město, třet co do velikosti v celé říši, sídlo velice živého ruchu vědeckého i literárního, ohnísko kultur
Rutovský Romanovič Rotter Rakousko Slezsko Krakov Praha Lvov
13 article
ního života Čechů a při tom skutečně srdce české vlasti. Vedle toho co do ruchu průmyslo vého jest Praha perlou říše. V městě tom vše má známku národní a vlasteneckou, všecko jes tam uvědomělé a v sobě silné, otužilé v boji, vždy k boji hotové na obranu svých práv proti invasi německé. Pobyt v Praze, třebas jen ně kolikadenní, naplňuje zvláště nás Poláky dů věrou, dodává odvahy, budí ze sna polskou duši dřímající často pod tlakem denních zápasů trudů .. .« Stať konči poetickým porovnáním obou osiřelých královských sídel — Prahya Krakova. Ze Lvova, 24. záři. (Ruch volební.) Nově utvořená demokraficko-liberální strana, jež se na podnět poslaneů Rutovského, Romanoviče a Rottera utvořila z demokratického levého křídla lvovské sněmovny, zkrachovala dříve, než se dalo očekávati. Všichni členové sněmovní levice se zřekli nové strany, jež neváhala s spojiti s polskými socialisty a tyto dni obě sku- piny demokratické, jak Malachovského a Duleby tak i Merunoviče a Aug. Sokolovského, zaslaly posl. Romanoviči přípisy, v nichž mu oznamují že nehollají míti nic společného s novou stra nou. Strana tato hodlá při přištích volbách vystoupiti se svými kandidáty v některých mě stech haličských, ale sotva se dodělá většího úspěchu, než při posledních doplňovacích vol bách sněmovních v nových skupinách měst- ských, kde neprošla ani s jediným svým kan didátem.
Čecho Polák Rutovský Romanovič Rotter Malachovský Duleba Merunovič Aug Sokolovský Praha Lvov Prahya Krakov
14 article
Socialistický »Naprzed« a po něm někter listy vídeňské pronesly domněnku, že podporou 24 mill. korun, určenou pro haličské kraje stížené letošnímí povodněmi, dán stančikům de rukou potřebný volební fond, jehož prý užijou ve prospěch svých kandidátů. Orgán místo držitele hr. Pininského, »Gaz. Narodova«, od mítá tuto pomluvu a prohlašuje, že »dokud hr Pininský jest náměstníkem v Haliči, nebude an krejcaru užito na kupování hlasů neb jiné cíle nemající nic společného s naznačenou podporou« V jiné stati píše týž list: »Nynější náměstník Haliče má nejen jako slušně vychovaný člověk vrozenou úetu, nýbrž jako bývalý professo práva na universitě jest prodchnut duchem spravedlnosti a vážnosti před právem. Nelze tedy pochybovati, že jak v době předvolební tak i při samých volhách nedovoli svým pod řízeným úřadníkům vykročiti proti právu, ovšem bude i energicky dbáti, aby se svoboda volební nezměnila ve svévoli a agitátoři nepřekročili do- volených hranic. S tím přesvědčením vstupu jeme s dobrou nadějí v dobu volební, jsouce jisti, že tentokrát zanechá po sob méně hořkosti mezi lidem, ne ž s dříve stávalo . . « Pamatujeme se, že i listy protistančikovsk vítaly svého času jmenování hr. Pininského ná městníkem, tvrdice, že za jeho úřadování bade- novské volby v Haliči byly by nemožny. Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. září. Obecní volby v Mostaru. (Dopis »N. L.«) Z Mostaru, v záři. Ještě jsem ván dlužen zprávu o nedávných volbách do obec ního zastupitelstva mostarského. Volby ty staly se zajímavou událostí v dějinách okupace. Mnohý z vašich čtenářů snad se podíví dočítaje se, že v okupovaných zemích mám
Halič Praha Mostar
16 article
také volená obecní zastupitelstva, a řekne : Tak vída, přece tam mají svobodu ! Podám obrázek té svobody. Rakouský centralism sešněroval Bosnu Hercegovinu, okoval život národní a vzal do svých rukou otěžé všech odvětví veřejné práce. ano i věr, které zde máme. Ale Kallay k vůli reklamě před Evropou potřeboval také něja- kého stínu svobody. Podle maďarského ponět svoboda je tam, kde se volí. Jak se voli, to už je jiná věc. Rozumí se, že svéboliné volby nemůže v okupovaných zemích za Kal- laye býti, že volby zdejší mohou býti jen mizerným plagiátem voleb uhersko-chorvatských, jež jsou již dosti pověstny, tak že netřeba o nich se šířiti. Paragrafy obecního zřízení jako všechny paragrafy platí v okupovaných zemích jen pro občanstvo, nikoli také pro vládu. Podle § 9. ob. zř. občanstvo volí si do obecního zastupiťelstva 22 mužův a to 12 mo- hamedánů, 6 pravoslavných a 4 katolíky. Z těchto 22 zástupců dostane se na radnici skutečně jen polovina, jen 11 těch, kdo měl nejvíce hlasů, a to 6 mohamedánů, 3 pravo- slavní a 2 katolici. Ostatní jsou náhradníky.
Bosna Hercegovina Kallay Evropa Kala
17 article
Podte § 4. zemská vláda jmenuje starostu města, dva jeho náměstky a 6 obecních star- ších na návrh policie z občanstva, majícího ak- tivné i pašsivné volebné právo. Při tom vláda není povinna říditi se ohledem na poměr zem- ských vyznání. Podle § 6. nemají aktivného volebného práva: cizinči; müžské osoby nezletilé a majíeí opatrovníka; ti, kleří jsou živi z podpory obce; sluhové, nádenníci a všichni, kdo dostávaji mzdu každých sedm dní; vojenské osoby v činné službě; obecní úřadníci a sluhové; ti, kdo jsou odsouzeni pro zločin nebo přestupek ze zištnosti nebo proti veřejné mravopočestnosti, pokud jsou v trestu a pokud právní následky trestu ne- pominuly; ti, kdo jsou v soudním vyšetřování pro uvedené druhy zločinův a přestupků; ti, kdo jsou v konkursu.
18 article
Dodatek 6. nařízuje, že každý musí hla- sovat osobně na místě k tomu ustanoveném a že hodinu před početím volby má se dostaviti na voliště. Hlasy přijímá volební komise nej- prvé v tom pořadí, jak který volič přijdea potom dle abecedního pořádku atd. Vláda se tím způsobem chtěla pojistit, aby vždycky měla v každém obecním zastu- pitelstvu většinu. Počitala, že pravoslavní Srbové a mohamedání nikdy se nedohodnou, a katolíků si již dokonce byla jista. Oni jsou mazánci okupace a vláda o nich nepochybovala, že na věky věkův budou voliti dle jejího pokynu. A byť i se stal nepředvídaný případ, že by pravoslavní a mohamedání společně zvolili 11 zástupců, vláda přece bude míti většinu, kterou dají zástupei od ní jmenovaní a 2 katolici svobodně zvolení. Avšak letos přihodilo se, čeho vláda s nenadála: pravoslavní a mohamedání se shodli na společných kandidátech, jimiž byli mohame- dáni: Hafiz effendj Drago, Alaga Pekušič, Mu- jaga Kornadina, Avdaga Djimiě, Muhamed aga Arpadžič, Sulejman beg Čelebič, Hasan beg Sakšič Malý, Hadži Mustafa Bechlitovíč a Av- daga Kotlo a pravoslavní: Risto Ivaniše vič. Risto Zee, Alexa Petrič, Pero Šantič, Vojislav Šola a Risto Píleta ; a katolíci : Franjo Dreč, Eduard Fesler, Ivan Venturini a M. F. Houška. Vládní úřadnici z počátku nehlasovali, ale stáli pohotově jako garda, aby se na dané zna- mení vrhli do zápasu. Také katolíci čekali roz-
Srba Alaga Pekušič Avdaga Arpadžič Sulejman Čelebič Hasan Sakšič Malá Hadži Bechlitovíč Ava Kost Alexa Petrič Šantič Vojislav Šola Pílet Franjo Dreč Fesler Venturini M F Houška Jaga Kornadina Risto Ivaniš
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. ivoli- V zpomínka dra. J. V. Práška. Ve společnosti několika krajanů právě v Římě meškavších navštívil jsem za úmorně parného srpnového dne slavné Tivoli, Tibur Latinů, Ho raciem opěvovaný a nejzvučnějšími jmény pr vých císařských dob zvěčněný, než i za veli- kých bojů mezi papeži a císaři středověkým častěji připomínaný. Již s výšin Janicula a s plošiny pře chrámem San Pietro in Montorio, jakož i z Vie Appie, obdivoval jsem několikráte čarovný polou- kruh modravých hor, od albánského Monte Cava až po prameny tiberské a po etrurskou Soraete rozložený, v jehož středu na polouvrší jsouc položeno, podobá se Tivoli, zvláště před zápa- dem slunce, žhoucímu brilliantu v azurovém obložení, a tudíž s radosti uvital jsem přileži tost, jež se mně k výletu před tím již zamý šlenému byla naskytla.
J V Prášek Řím Tivoli Janiculo Monte Cava Tibur Latin via Appie Sana Pietro in Montorio
20 article
Jako za dob Augustových tak i teď jes Tivoli oblibeným letním sídlem Římanů, za na- šich pak dnů bývá i cizinci pro své vděky kra- jinné a pro dějinné vzpomínky hojně navštěvo- váno. Z té příčiny dostalo se mu dvojího mo- derního spojení s věčným městem a sice dráhou železnou a parní tramwají. My jsme volil cestu tuto. O deváté hodině ráno usedli jsme do vozu v nádraži blíže památné basiliky San Lorenze fuori a za několik minut již se po obou stra- nách šířila Campagna di Roma, sice touž měrou nevzdělána a pustá jako jižní část její na dráze k Neapoli vedoucí, přece však jevíci větší stopy lidské pilnosti. Snad jest toho příčinou řeka Teverone, velikosti asi některé z našich Orli rovná, již jsme na železném mostě byli pře kročili. Tu již byli jsme na někdejším rozhran dvou památných nárůdků. Co bylo od nás v levo, obývali kdysi bodři, počestní a udatn Sabinové, a co se v pravo i za srázný čeře Monte Cava i dále za Řím až k moři rozklá dalo, toť byla rovina par excellence, obývaná slavnými kdysi Latiny.
Augustův Říman Campagno di Rom Sabinová Latinus Tivoli Neapol Řím Sana Lorenz Mont Cava
21 article
Stanice hned za mostem teveronským slove Lunghezza a položena jest na místě někdejší Collatie. Tu již spatříme na pokrají Campagně buď pole porostlá hustým rákosím, chránicím mladou révu před žárem slunečním, anebo širá pole kukuřičná s klasy dozrávajícími. Mezi nimi vine se bílá, uprášená silnice v témž směru, kudy vedla starověká Via Tiburtina, již oživují toliko prosté, dvoukolé vozíky obyvatelů Cam- pagně, namnoze senem zatížené Krajina počíná býti zajímavá. V pravo, z Anienem, sice šíří se nevlídná Campagna, jejíž jednotvárnost jen tu a tam přerušují obořené tory, středověké věžovité tvrze, svědkové dob pohnutých za zápasů papežů s mocnými vel- moži římského okolí, ale v pozadí vlídně kyne řada modravých, v úpati svém srostlých čeřenů původů zřejmě sopečného, kolem nichž kdysi rozprostírala se přední sídla latinská. Rozezná- váme nejzáze v pravo Monte Cavo (Albanu mens starých), který z této strany ne nepodoben jest šumavskému Javoru, od něho v levo v polou- vrší bělá se Fraseati opodál někdejšího Tuscula, Ciceronem proslaveného, a ještě dále v levo zdvihá se srázný Algidus, Cincinnatem zvěč- něný. — Rovněž pěkný pohled skytá levá strana, kdež spatřují se tři pásma, po stup- ních nad sebou se zdvihající, nedaleko nás řada tří malebných, ostře narýsovaných pa- horků, z nichž prvý a třetí na vrcholeích svých nesou malá městečka se středověkými hrady San Angelo a Monte Rotondo, ono na míst klassických Coriol, dlo nichž příkrý nepříte lidu římského nazván Coriolánem, toto dědicem jsouc sabinského někdy Crustumeria.
Algidus Cincinnatus Camelopardalis Monte Cavo Alban Sana Angela Mont Rotondo
22 article
Za nimi temně modrá řada sabinských hor nejvýše pak a v pozadí již blankytné čeřeny Abruzz. Asi po půlhodinné jízdě podél dobře dláz déné, ale prachem se dmoucí silnice ohlašuje se stanice Bagni, proslavená lázeň starého i no vého Říma, nyní Aeque Albule zvaná, kdež mo hutné a sirou daleko čpějící prámeny, vyvěrajíe uprostřed pusté Campagně na dně neveliké sol- fatary, upraveny jsou ve velikolepý ústav lá- zeňský. Acque Albule dobou odpolední jsou z Říma přehojně navštěvovány, v létě i v zimě. Zci zinců, kdo navštívil Tivoli. obvčeině každý p
Abrozzo Bagna Řím Tivoli
23 article
bude i v útulné koupeli této, ještě v Campagn položené. Již však za stanicí počíná se půda zdvíhati. Na obou stranách v neveliké vzdále nosti objevují se vrchy olivím porostlé. Mezi nimi, v pozadí hluboko se zarývající rokle, vi- díme již malebně rozložené Tivoli. Na Ponte Lucano, takořka ve bráně, která se u Tivoli do horského světa apenninského otevírá, překročujeme opět Teverone, tehdy již v úkrají luznějším, neboť na březích jeho spatřují se kukuřičná pole, mohutnými olivovými štépy za- stíněná. Na levo, zrovna u dráhy, zachoval se omšený svědek slavných dob starověkých. okrouhlý náhrobník rodu Plantiova, pošlý z nej- skvělejších dob Augustových a způsobem svým živě na náhrobek Caecilie Metelly na silniei Appiově upomínající. Mineme stanici Villu Ha- driánovu. Tu již počínají dráha i souběžná sn silnice rychle stoupati, na levé straně výšina přistupuje až téměř ku trati, na pravé v polouvrš uprostřed oliví objevuje se villa s rudou stře- chou, kterou místní podání pokládá za městiště villy někdy dějepisce Sallustia, následuje značný záhyb k jihu, dráha rychle stoupajíc, překročuje obloukem zklenutým silnici, ješté míjíme za stávku Regresso a po kratičké chvíli stane vlak v útulném nádraží blíže městské brány Porta S. Croce.
Teverone Augustův Caecilius Metell Appiův Sallustius Tivoli Pontus Lucano Villa Porto S . Croce Plantiův
24 article
Více než 200 m. zdvihá se Tivoli na hladinou moře Tyrrhenského a se své výše brdě ovládá veškerou severní část Campagně až po nejzazší výstřelky hor sabinských. Při zevrub- nějším ohledání seznáváme, že rozkládá se na úzkém, jazykovitě z hor vyblhajícím hřbetu. srázně na třech stranách se sklánějícím, jenž od subapenninských hor odloučen jest hluboce zarytým úžlabím řeky Teveronu. Bystřina tato právě na úbočí městské skály řili se z objetí hor a dospěvši hřebeno srázu, na mnohých mí stech tvoří překrásné vodopády. Odtud význan města, které bylo vždy výpadní branou z Apen nina do nížiny. Zajímava jest pouť městem. Úzké nerovne uličky, různým se způsobem proplétající, střídajís s malounkými náměstími a s přívětivým, sady zastíněným lungem teveronským. Domy dvou i trojpatrové neliší se ničím od obvyklého způ sobu domů vlaských, ale vyznamenávají se staro bylostí. Tu spočívají vyšši poschodí na antickém portiku s dříky a hlavicemi sloupů výborně za chovanými, onde vyskytuje se i lomený oblouk gothického vchodu. Mnohé ulice vstoupají do vrchu, zvláště ty, které soustředují se u vysok položeného biskupského dómu, a tu jest kráčet vzhůru po schodech za mnohá století hojně již vyšlapaných. Ulice vnitřního města liší se pod- statně od široké třídy, která od brány dell Coll postupuje k dómu, odtud pak schází k Teve- ronu, přepjatému novým pěkným mostem, jenž slove Gregoriánským po původci svém, papež Řehoři XVI. Tu také počíná část města, jež nejvíce vábí cizince. Htavní třída spojujícs právě se živou ulicí, která vine se od brány
Bystřina Řehoř XVI Tivoli Teveron
25 article
Santa Croce, rozšiřuje se u mostu v krásné pro- stranství, vroubené stinnými zahradami předních hotelů tivolských. Hotely u Sibylly a u Sirény rozkládají se již na pokraji srázu, jehož vý běžky korunovány jsou dvěma krásnými chrámky antickými. Oha chrámky, jsouce předním zna kem města, zdvihají se na pokraji srázu, k němuž spěje vší silou bujarý Teverone. Tím vznikaj památné vodopády, z části přirozené, z části rukou lidskou pořízené, které již ve starověku budily obdiv všech přátel krás přírodních. Z dnů našich čítá se čtvero hlavních »cascatell« vedle některých pobočných. Teverone rozděluje se nad mostem Gregoriánským ve dvě ramena, z nichž jedno spěje k mostu, druhé však vrhá se se dvou umělých průkopů, 270 a 300 m. vzděli majících a Tratoro Gregoriano zvaných. S výše více než 100 m. řití se spousty bělo- skvoucí vody do hlubiny, bujná zeleň sub- tropické flory zachycuje vodní prach, ve sloupíeh se zdvihající a příjemně osvěžující skráně po- zorovatele italským sluncem znaveného; divoe holubi vznášejí se lehce a ztápějí křídelka sví v pěnách, dole pak, v rokli teveronského ramene, každé chvíle objeví se krásná mnohobarevná duha. Druhé hlavní rámě řeky protéká pod úpravným mostem a vrhá se po mnohých stup- ních přímo pod korinthským ehrámkem do hlu- biny. Úpravná stezka vede z města ku slapům, Grande Cascata zvaným. Jako obrovský bílý had smýkají se rozpěněné vody po hladkém loži skalním, prodraly se měkkými vrstvami hornin a způsobily si přirozený průlom, Neptunovou jeskyní zvanť, jímž za ohlušujíciho jeku čití se
Sibylla Neptunův Santo Croce Grand Cascata
26 article
do hlubiny a splývají s vodami, které odtékají od průlomů Řehořských Nejkrásnější pohled na slapy Tivolské na- skytuje se dílem ze zahrad obou řečených již hotelů, zejmena z verand hótelu u Sireny, který jest položen na útesu, Grande Cascata a slapy Řehořovy oddělujícím, dílem ze silnice, která obloukem vedena jest po svahu Monte Catilla. Vděčna jest krásná vycházka od brány Santo Angelo po této silnici, ktérá má případné jmeno Via delle Cascatelic. Míjíme pomník papežůva staneme u villy, na základech a zdivu antické budovy rozložené, již místní podání prohlašuje za villu Horatiovu. Cestou obdivujeme se mo- hutným olivám s kmeny namnoze zeela ztrouchnivělými, ale ovocem obsypanými a oko polétajíc po svazích Monte Catilla, spo- čine na širé Campagni, v jejímž pozadí, v plném lesku poledního slunce, bělá se Řím sedmi slavných pahorků, v popředí mohutná basilika Lateránská, od ni v pravo známý středověký tor Colonnů na Quirinále a věž chrámu Santa Maria Maggiore, veškeren pak shluk bílých budov v slunečním jasu se stápě- jicích převyšuje běloskvoucí kopule chrámu
Řehořův Horatiův Colonna Monte Catilla Campagni Řím Grand Cascata Santo Angela Mont della Santa Marius
27 article
svatopetrského. Po námi Campagna, únavná, různými směry rozrytá, již jen tu a tam oži- vují rozptýlené tory a některé oblouky staro- věkého vodovodu Marciova, jádro města Říma odtokem nejlepších zřídel apenninských zásobu- jícího. U malé villy, ničím nelišící se od oby- čejných italských vill viničných, u častějí již vzpomenuté villy Horatiovy, staneme a s údivem patříme na zajímavou hru, již tu příroda, tu lidská ruka vytvořily. Nejzáze v levo vrhají se sloupy vody se slapů Řehořových do zející pro- hlubně, dále v pravo, z objetí košatých stromů, nad nimiž tu a tam zdvihá se štihlý vrchol tmavozelené cypřiše, pod oběma antickými chrámky řítí se se slapu a slojí Neptunovou la Grande Cascata, ještě pak dále v pravo pozo- rujeme dva větší a více menších proudu vodních, které bleskem leti se srázné skály pod vysokými substrukcemi tivolských domůva v hluboké rokli pod městem se soustřeďují v mocný tok, nyní ženoucí některé prů- myslové závody, zejmena elektrické osvětleni městské. Nehonosí se však Tivoli toliko přírodními
Marciův Horatiův Řehořová Řím Tivoli Neptunův le Grand Cascata