2
masthead
V Praze, ve středu dne 26. září 1900.
Praha
4
article
Fa ranní a odpol. list
předlplácí net
* Praze v atminlstrael
na miěste
ns čtvrt lets. . . . 6 K —
s drojí donáško
na měníe
na čtvit leta
ve slislkách
ns něsle . . . . . . 2 K 80
Poštous
měsfn
r. ! ke
s dvejí záellko
na měale . . .-
na čtvrt leta . . . . 11 K co
K doplňovaci volbě poslance na sněm
království českého za města Rych-
nov nad K., Žamberk, Kostelec nad Orl.
a Dobrušku doporučuje se po úradě s pp
důvěrníky za kandidáta pan
Praha
Rych
Žamberk
Kostelec nad Orlický
Dobruška
5
article
Fr. Kratochvil,
Fr. Kratochvil,
zámečník v Žižkově a předseda organisačního od
boru Zemské jednoty řemeslnických a živnostenských
společenstev v král. českém.
Volba se koná dne 1. října 1900.
teV Praze, dne 25. záři 1900.
Výkonný výbor
národní strany svobodomyslné
František
Kratochvil
Žižkov
Praha
národní strana
6
article
Reforma vojenského řádu
trestního — v Německu.
Reforma vojenského řádu
trestního — v Německu.
pou
Dnem 1. října t. r. nabude platnosti pro
veškeré vojsko německé nový vojenský soudn
řád a Německo vstoupí takto do řady států
s moderním soudnictvím vojenským sice ne
nejposlednější, ale předce o dobrých dvacet
let později než Rusko, kteréž zavedlo s opra-
vou soudnictví již za caře Alexandra ml
Osvoboditele i moderní soudní řád pro ar-
mádu na zásadách ústního, veřejného líčení.
U nás v Rakousko Uhersku armáda stále
ještě čeká, že duch moderního právního ná
zoru si zjedná i v ní průchodu, ale dosuo
dlouholeté naděje tyto ani o krok se nepři
blížily svému uskutečnění, ač tíha zastara
lého vojenského soudnictví všeobecně i v kru
zích vojenských se pociťuje.
Nyní, když již i Německo provedlo- pro-
nikavou opravu svého vojenského soudnictví
snad i u nás tato velmi důležítá a palčivá
otázka octne se dříve či později na denním
pořádku, byť i bylo známo, že podobné
opravné snahy, jež se týkají vojska, mus
zápasiti s mnohem většími nesnázemi, ne
na př. snahy po rozmnožení branných sil
říše a polepšení hmotného postavení důstoj-
vilřot
nictva.
I v Německu otázka opravy vojenského
soudnictví byla po léta tvrdým oříškem,a
byly to zejmena strany svobodomyslné, jež
neustaly dovolávati se toho, aby »národ ve
zbrani« po této stránce požíval dobrodin
moderního rozvoje spravedlnosti na roven
s ostatními občany státními.
Nové německé soudnictví vojenské vy-
tvořeno bylo zákonem ze dne 1. prosince
1898, a pokud se týče zvláštního bavorského
senátu při říšském soudu vojenském, zakonem
ze dne 9. března 1899, a nabude nový soudní
řád vojenský, jak jsme předem zaznamenali.
platnosti počátkem příštího měsíce.
Německo
Rusko
Rakousko
7
article
Zákony těmi postaveno vojenské soud-
nictví v souhlas s pokročilými novověkými
požadavky o vykonávání spravedlnosti,
mimo to sbližuje se jimi soudnictví vojenské
s platným soudnictvím občanským a odstra-
ňují se zastaralé zákony z let 1845 a 1818.
Jako u nás jest, bylo i v Německu po-
savadní vojenské soudnictví tajné, písemné
a inkvisitorní. Nový německý vojenský soudn
řád, (podobně jako ruský, spočívá na zása
dách ústního, bezprostředního líčení veřej
ného, s veřejným žalobcem. Další novota
spočívá v tom, že zřizují se stálé vojenské
soudy a připouští se odborné obhajo-
vání.
Ze zásad těchto nejdůsledněji provádí
nový trestní soudní řád vojenský v Německu
ústní, bezprostřední líčení, jda tu ruku
ruce s trestním řádem občanským; odehyluje
se pouze potud, že připouští veřejné líčen
pře za nepřítomnosti obviněného u většín
rozsahu, jakož i v tom, že připouští před
čítání svědeckých výpovědí u odvolací in
stance.
Hlavní přelíčení jest veřejné a výminky
jsou celkem tytéz jako u trestního řádu ob
čanského, jenž vylučuje veřejnost v případee
ohrožení mravopočestnosti, veřejného po
řádku a bezpečnosti státní; vojenský soudní
řád trestní zná mimo to i vyloučení veřej
nosti z důvodu ohrožení zá jimu
služby vojenské. Tato poslední vý
minka jest ovšem dosti povážlivá, anať při-
pouští příliš volný výklad a může se snadno
zvrátiti v přímý odpor se zásadou veřej
nosti.
Německo
8
article
Posavadní soudní řád vojenský spojova
zásadou inkvisitorní úkoly nesrovnatelné
soudce vyšetřujícího, žalobce i obhájce v
jedné osobě; vojenský auditor obstarával ve
své osobě všeckyo tyto funkce, zakročuje
z moci úřadní a mimo to podává i vojen-
skému soudu po případě výklad zákona
Vyšetřováný jest povinen ve vyšetřování vy-
povídati proti sobě, pokud se pátrá po činu
pronásledovaném; nevyzná li » pravdu« a
nedozná případný přečin, uvaluje tím na
sebe zvýšený trest
Nový vojenský trestní řád soudní ně-
mecký činí přítrž všem těmto nesrovnalo
stem. Žalobce se tu přesně odděluje od vy
šetřujícího soudce a jest před soudem stra-
nou právě tak jako obviněný. Obviněný není
povinen, vysloviti se o své případné vině
může vyčkati, jaké důkazy viny obžaloba
proti němu uvádí. Úkol obžalobce připadá
tak zvanému »pánu soudu« — obyčejně ve-
liteli vyššího stupně — známému i našemu
vojenskému trestnímu řádu, kterýž právo své
přenáší na odborného zástupce při hlavním
přelíčení, jenž se rovná asi státnímu zástupei
v trestním líčení občan ském. l
9
article
Obhajování obviněného upraveno jest
následovně. Obhájce nepřipouští se v pří
pravném a dalším vyšetřování. Povinnos
míti obhájce ustanovena jest pro všecky pří
pady vojenských zločinů, mimo onen, kdy
čin nabývá povahy zločinu opakováním st
haného a trestaného již jednou skutku. Ob-
hájci mohou býti vzati z důstojníků aktiv-
ních i dovolené požívajících, z radů vojen-
ského soudu, assessorů a referentů, mimo to
i z vyšších vojenských úřadníků a právníků
nejvyšší správou vojenské spravedlnosti zvláště
jmenovaných. Ve případech, jež nemají po-
vahy výlučně vojenského činu, může obhajo-
vati obviněného každý obhájce, připuštěný
při trestních soudech občanských; jest však
ve případech ohrožení zájmů vejenské služby
připuštění jich závislé na »pánu soudu«
pro případ vyloučení takového obhájce lze
se odvolati k nejvyšší správě vojenského
soudnictví.
Ob
10
article
Další novota jest zřízení stálých soudů
vojenských, jichž posavadní řád vojenský ne-
znal. Dosud se naznačoval soud vždy pro
každý případ zvláště, čímž není vyloučena
možnost jednostranného vlivu na ustanoven
přísedících takového soudu. Nové trestní
soudy vojenské budou se skládati z před-
sedů a přísedících jmenovaných vždy na cely
příští rok z odborně právnicky vzdělaných
vojenských hodnostů. Vojenské soudy odvo-
lací, jakož i nejvyšší soud vojenský jsou in
stituce stálé. Přísedící členové vojíni (nepráv
níci) rovněž se ustanovují na celý rok pře-
dem a vykonávají svou funkci dle určitéh
pořadí.
To jsou hlavní, podstatné částky novéh
vojenského trestního řádu německého; jes
sice patrno, že úzkostlivost ryze vojensk
opatrnosti způsobila tu dosti citelné odchylky
od trestního řádu občanského, nicméně zn
menají oproti posavadnímu vojenskémuří
zení trestnímu nepopíratelný pokrok.
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. září. (Komedie něme-
ckého souručenství.) Podobně, jak
orgán vídeňských soeialistů, vyslovuje se nad
míru neuctivě o německém souručenství. » Sonn
u. Mtg. Zig.«, jež v poslední své úvodní stat
dovozuje, že Němci se svým souručenstvímy pro-
vozují pouhou komedii. Německé strany, sdru-
žené v souručenství, budou se mezi sebou i na
dále práti a tím budou připravovati půdu pro
nejkrajnější radikalism. »Sonh-« u. Mtg. Ztg.e
má zjevný absolutism za lepší, než je nynější
nemravný a znemravňující stay. Česká obstrukee
nebyla by prý nikdy vznikla, kdyby se byl
vláda již za německé obstrukce vzchopilak
ráznému činu, jsouc si vědoma, že zlo, plodíe
se dále, může zploditi zas vjen zlo. Kdybyse
vláda nebyla už tehdy obávala éry bezparla-
mentní, nemusilo by dnes Rakousko seslaben
a opět bezparlamentní státi bezbranné a zpou-
tané naproti politicky zralýmo a chytrým. Uhrám
Z Krakova, 25. září. (Solidárnos
česko-polská ve Slezsk u), jevící se
ve společném volebním výboru a společnýeh
kandidaturách pro volby do říšské rady, na
plňuje radostí »GlosvNar.« »Kéž by byla po
čátkem trvalého a neoblomného spolku obou
slovanských národů na slozských hranicích na-
proti Němcům« — volá »Gl. Nar. « — kéž by
se stala vzorem, jehož by následovaly ty ha
ličské strany, které jsou sloučeny společnými
zásadumi a společnou ideou obrany před týmž
nepřitelem. Máť tento nepřítel své přední stráže
i v Haliči v socialistech, kteří se nedávno na
své schůzi vyslovili pro ,prostředkovací řečí
Němec
Mtg
Praha
Rakousko
Uhry
Krakov
Slezsk u
Nara
Halič
12
article
Rakousku, má je v massách židovských, pro
něž německý liberální centralism je pravým rá-
jem, a konečně i ve skupině polských liberál
s pp. Rutovským, Romanovičem a Rotterem
čele. Samý fakt solidárnosti česko polské ve
Slezsku, přes některé místní roztržky a trpkosti,
pokládáme za vážný pskrok na poli práce
budoucnost slovanských národů v Rakousku.«
Z Krakova, 24. září. (Před slovan-
ským sjezdem živnostenským) vě
noval »Gtos literacki i spoleczny« sympatickou
stat z péra dra. Vladim. Levického zlaté
Praze, vyzdobiv ji četnými, velice vkusně
provedenými obrazy předních budov pražských.
Dr. Levický líčí v úvodu historii prvého všeslo-
vanského sjezdu živnostenského, obtíže, jakés
mu kladly z části i v Krakově, hlavně však ve
Lvově pro jeho čistě národní a křesťanský ráz
a projevuje naději, že haličti živnostníci odne-
sou si z pražského sjezdu mnoho užitečných
pokynů, jak je jim zápasiti s německou a ži-
dovskou převahou na poli řemesel a živnost.
Vylíčiv pak stručně hlavní momenty z dějin
pražských, charakterisuje nynější Prahu těmito
slovy: »Nynější Praha jest velké město, třet
co do velikosti v celé říši, sídlo velice živého
ruchu vědeckého i literárního, ohnísko kultur
Rutovský
Romanovič
Rotter
Rakousko
Slezsko
Krakov
Praha
Lvov
13
article
ního života Čechů a při tom skutečně srdce
české vlasti. Vedle toho co do ruchu průmyslo
vého jest Praha perlou říše. V městě tom vše
má známku národní a vlasteneckou, všecko jes
tam uvědomělé a v sobě silné, otužilé v boji,
vždy k boji hotové na obranu svých práv proti
invasi německé. Pobyt v Praze, třebas jen ně
kolikadenní, naplňuje zvláště nás Poláky dů
věrou, dodává odvahy, budí ze sna polskou duši
dřímající často pod tlakem denních zápasů
trudů .. .« Stať konči poetickým porovnáním
obou osiřelých královských sídel — Prahya
Krakova.
Ze Lvova, 24. záři. (Ruch volební.)
Nově utvořená demokraficko-liberální strana, jež
se na podnět poslaneů Rutovského, Romanoviče
a Rottera utvořila z demokratického levého
křídla lvovské sněmovny, zkrachovala dříve, než
se dalo očekávati. Všichni členové sněmovní
levice se zřekli nové strany, jež neváhala s
spojiti s polskými socialisty a tyto dni obě sku-
piny demokratické, jak Malachovského a Duleby
tak i Merunoviče a Aug. Sokolovského, zaslaly
posl. Romanoviči přípisy, v nichž mu oznamují
že nehollají míti nic společného s novou stra
nou. Strana tato hodlá při přištích volbách
vystoupiti se svými kandidáty v některých mě
stech haličských, ale sotva se dodělá většího
úspěchu, než při posledních doplňovacích vol
bách sněmovních v nových skupinách měst-
ských, kde neprošla ani s jediným svým kan
didátem.
Čecho
Polák
Rutovský
Romanovič
Rotter
Malachovský
Duleba
Merunovič
Aug
Sokolovský
Praha
Lvov
Prahya Krakov
14
article
Socialistický »Naprzed« a po něm někter
listy vídeňské pronesly domněnku, že podporou
24 mill. korun, určenou pro haličské kraje
stížené letošnímí povodněmi, dán stančikům de
rukou potřebný volební fond, jehož prý užijou
ve prospěch svých kandidátů. Orgán místo
držitele hr. Pininského, »Gaz. Narodova«, od
mítá tuto pomluvu a prohlašuje, že »dokud hr
Pininský jest náměstníkem v Haliči, nebude an
krejcaru užito na kupování hlasů neb jiné cíle
nemající nic společného s naznačenou podporou«
V jiné stati píše týž list: »Nynější náměstník
Haliče má nejen jako slušně vychovaný člověk
vrozenou úetu, nýbrž jako bývalý professo
práva na universitě jest prodchnut duchem
spravedlnosti a vážnosti před právem. Nelze
tedy pochybovati, že jak v době předvolební
tak i při samých volhách nedovoli svým pod
řízeným úřadníkům vykročiti proti právu, ovšem
bude i energicky dbáti, aby se svoboda volební
nezměnila ve svévoli a agitátoři nepřekročili do-
volených hranic. S tím přesvědčením vstupu
jeme s dobrou nadějí v dobu volební, jsouce
jisti, že tentokrát zanechá po sob
méně hořkosti mezi lidem, ne ž s
dříve stávalo . . «
Pamatujeme se, že i listy protistančikovsk
vítaly svého času jmenování hr. Pininského ná
městníkem, tvrdice, že za jeho úřadování bade-
novské volby v Haliči byly by nemožny.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. září.
Obecní volby v Mostaru.
(Dopis »N. L.«)
Z Mostaru, v záři. Ještě jsem ván
dlužen zprávu o nedávných volbách do obec
ního zastupitelstva mostarského. Volby ty staly
se zajímavou událostí v dějinách okupace.
Mnohý z vašich čtenářů snad se podíví
dočítaje se, že v okupovaných zemích mám
Halič
Praha
Mostar
16
article
také volená obecní zastupitelstva, a řekne : Tak
vída, přece tam mají svobodu !
Podám obrázek té svobody.
Rakouský centralism sešněroval Bosnu
Hercegovinu, okoval život národní a vzal do
svých rukou otěžé všech odvětví veřejné práce.
ano i věr, které zde máme. Ale Kallay k vůli
reklamě před Evropou potřeboval také něja-
kého stínu svobody. Podle maďarského ponět
svoboda je tam, kde se volí. Jak se voli,
to už je jiná věc. Rozumí se, že svéboliné
volby nemůže v okupovaných zemích za Kal-
laye býti, že volby zdejší mohou býti jen
mizerným plagiátem voleb uhersko-chorvatských,
jež jsou již dosti pověstny, tak že netřeba
o nich se šířiti.
Paragrafy obecního zřízení jako všechny
paragrafy platí v okupovaných zemích jen pro
občanstvo, nikoli také pro vládu.
Podle § 9. ob. zř. občanstvo volí si do
obecního zastupiťelstva 22 mužův a to 12 mo-
hamedánů, 6 pravoslavných a 4 katolíky.
Z těchto 22 zástupců dostane se na radnici
skutečně jen polovina, jen 11 těch, kdo měl
nejvíce hlasů, a to 6 mohamedánů, 3 pravo-
slavní a 2 katolici. Ostatní jsou náhradníky.
Bosna Hercegovina
Kallay
Evropa
Kala
17
article
Podte § 4. zemská vláda jmenuje starostu
města, dva jeho náměstky a 6 obecních star-
ších na návrh policie z občanstva, majícího ak-
tivné i pašsivné volebné právo. Při tom vláda
není povinna říditi se ohledem na poměr zem-
ských vyznání.
Podle § 6. nemají aktivného volebného
práva: cizinči; müžské osoby nezletilé a majíeí
opatrovníka; ti, kleří jsou živi z podpory obce;
sluhové, nádenníci a všichni, kdo dostávaji mzdu
každých sedm dní; vojenské osoby v činné
službě; obecní úřadníci a sluhové; ti, kdo jsou
odsouzeni pro zločin nebo přestupek ze zištnosti
nebo proti veřejné mravopočestnosti, pokud jsou
v trestu a pokud právní následky trestu ne-
pominuly; ti, kdo jsou v soudním vyšetřování
pro uvedené druhy zločinův a přestupků; ti,
kdo jsou v konkursu.
18
article
Dodatek 6. nařízuje, že každý musí hla-
sovat osobně na místě k tomu ustanoveném a
že hodinu před početím volby má se dostaviti
na voliště. Hlasy přijímá volební komise nej-
prvé v tom pořadí, jak který volič přijdea
potom dle abecedního pořádku atd.
Vláda se tím způsobem chtěla pojistit,
aby vždycky měla v každém obecním zastu-
pitelstvu většinu. Počitala, že pravoslavní Srbové
a mohamedání nikdy se nedohodnou, a katolíků
si již dokonce byla jista. Oni jsou mazánci
okupace a vláda o nich nepochybovala, že na
věky věkův budou voliti dle jejího pokynu.
A byť i se stal nepředvídaný případ, že by
pravoslavní a mohamedání společně zvolili 11
zástupců, vláda přece bude míti většinu, kterou
dají zástupei od ní jmenovaní a 2 katolici
svobodně zvolení.
Avšak letos přihodilo se, čeho vláda s
nenadála: pravoslavní a mohamedání se shodli
na společných kandidátech, jimiž byli mohame-
dáni: Hafiz effendj Drago, Alaga Pekušič, Mu-
jaga Kornadina, Avdaga Djimiě, Muhamed aga
Arpadžič, Sulejman beg Čelebič, Hasan beg
Sakšič Malý, Hadži Mustafa Bechlitovíč a Av-
daga Kotlo a pravoslavní: Risto Ivaniše vič.
Risto Zee, Alexa Petrič, Pero Šantič, Vojislav
Šola a Risto Píleta ; a katolíci : Franjo Dreč,
Eduard Fesler, Ivan Venturini a M. F. Houška.
Vládní úřadnici z počátku nehlasovali, ale
stáli pohotově jako garda, aby se na dané zna-
mení vrhli do zápasu. Také katolíci čekali roz-
Srba
Alaga
Pekušič
Avdaga
Arpadžič
Sulejman
Čelebič
Hasan
Sakšič Malá
Hadži
Bechlitovíč
Ava
Kost
Alexa Petrič
Šantič
Vojislav Šola
Pílet
Franjo Dreč
Fesler
Venturini
M F Houška
Jaga Kornadina
Risto Ivaniš
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
ivoli-
V zpomínka dra. J. V. Práška.
Ve společnosti několika krajanů právě v Římě
meškavších navštívil jsem za úmorně parného
srpnového dne slavné Tivoli, Tibur Latinů, Ho
raciem opěvovaný a nejzvučnějšími jmény pr
vých císařských dob zvěčněný, než i za veli-
kých bojů mezi papeži a císaři středověkým
častěji připomínaný.
Již s výšin Janicula a s plošiny pře
chrámem San Pietro in Montorio, jakož i z Vie
Appie, obdivoval jsem několikráte čarovný polou-
kruh modravých hor, od albánského Monte Cava
až po prameny tiberské a po etrurskou Soraete
rozložený, v jehož středu na polouvrší jsouc
položeno, podobá se Tivoli, zvláště před zápa-
dem slunce, žhoucímu brilliantu v azurovém
obložení, a tudíž s radosti uvital jsem přileži
tost, jež se mně k výletu před tím již zamý
šlenému byla naskytla.
J V Prášek
Řím
Tivoli
Janiculo
Monte Cava
Tibur Latin
via Appie
Sana Pietro in Montorio
20
article
Jako za dob Augustových tak i teď jes
Tivoli oblibeným letním sídlem Římanů, za na-
šich pak dnů bývá i cizinci pro své vděky kra-
jinné a pro dějinné vzpomínky hojně navštěvo-
váno. Z té příčiny dostalo se mu dvojího mo-
derního spojení s věčným městem a sice dráhou
železnou a parní tramwají. My jsme volil
cestu tuto.
O deváté hodině ráno usedli jsme do vozu
v nádraži blíže památné basiliky San Lorenze
fuori a za několik minut již se po obou stra-
nách šířila Campagna di Roma, sice touž měrou
nevzdělána a pustá jako jižní část její na dráze
k Neapoli vedoucí, přece však jevíci větší stopy
lidské pilnosti. Snad jest toho příčinou řeka
Teverone, velikosti asi některé z našich Orli
rovná, již jsme na železném mostě byli pře
kročili.
Tu již byli jsme na někdejším rozhran
dvou památných nárůdků. Co bylo od nás
v levo, obývali kdysi bodři, počestní a udatn
Sabinové, a co se v pravo i za srázný čeře
Monte Cava i dále za Řím až k moři rozklá
dalo, toť byla rovina par excellence, obývaná
slavnými kdysi Latiny.
Augustův
Říman
Campagno
di
Rom
Sabinová
Latinus
Tivoli
Neapol
Řím
Sana Lorenz
Mont Cava
21
article
Stanice hned za mostem teveronským slove
Lunghezza a položena jest na místě někdejší
Collatie. Tu již spatříme na pokrají Campagně
buď pole porostlá hustým rákosím, chránicím
mladou révu před žárem slunečním, anebo širá
pole kukuřičná s klasy dozrávajícími. Mezi nimi
vine se bílá, uprášená silnice v témž směru,
kudy vedla starověká Via Tiburtina, již oživují
toliko prosté, dvoukolé vozíky obyvatelů Cam-
pagně, namnoze senem zatížené
Krajina počíná býti zajímavá. V pravo, z
Anienem, sice šíří se nevlídná Campagna, jejíž
jednotvárnost jen tu a tam přerušují obořené
tory, středověké věžovité tvrze, svědkové dob
pohnutých za zápasů papežů s mocnými vel-
moži římského okolí, ale v pozadí vlídně kyne
řada modravých, v úpati svém srostlých čeřenů
původů zřejmě sopečného, kolem nichž kdysi
rozprostírala se přední sídla latinská. Rozezná-
váme nejzáze v pravo Monte Cavo (Albanu
mens starých), který z této strany ne nepodoben
jest šumavskému Javoru, od něho v levo v polou-
vrší bělá se Fraseati opodál někdejšího Tuscula,
Ciceronem proslaveného, a ještě dále v levo
zdvihá se srázný Algidus, Cincinnatem zvěč-
něný. — Rovněž pěkný pohled skytá levá
strana, kdež spatřují se tři pásma, po stup-
ních nad sebou se zdvihající, nedaleko nás
řada tří malebných, ostře narýsovaných pa-
horků, z nichž prvý a třetí na vrcholeích svých
nesou malá městečka se středověkými hrady
San Angelo a Monte Rotondo, ono na míst
klassických Coriol, dlo nichž příkrý nepříte
lidu římského nazván Coriolánem, toto dědicem
jsouc sabinského někdy Crustumeria.
Algidus
Cincinnatus
Camelopardalis
Monte Cavo
Alban
Sana Angela
Mont Rotondo
22
article
Za nimi temně modrá řada sabinských hor
nejvýše pak a v pozadí již blankytné čeřeny
Abruzz.
Asi po půlhodinné jízdě podél dobře dláz
déné, ale prachem se dmoucí silnice ohlašuje
se stanice Bagni, proslavená lázeň starého i no
vého Říma, nyní Aeque Albule zvaná, kdež mo
hutné a sirou daleko čpějící prámeny, vyvěrajíe
uprostřed pusté Campagně na dně neveliké sol-
fatary, upraveny jsou ve velikolepý ústav lá-
zeňský.
Acque Albule dobou odpolední jsou z Říma
přehojně navštěvovány, v létě i v zimě. Zci
zinců, kdo navštívil Tivoli. obvčeině každý p
Abrozzo
Bagna
Řím
Tivoli
23
article
bude i v útulné koupeli této, ještě v Campagn
položené. Již však za stanicí počíná se půda
zdvíhati. Na obou stranách v neveliké vzdále
nosti objevují se vrchy olivím porostlé. Mezi
nimi, v pozadí hluboko se zarývající rokle, vi-
díme již malebně rozložené Tivoli.
Na Ponte Lucano, takořka ve bráně, která se
u Tivoli do horského světa apenninského otevírá,
překročujeme opět Teverone, tehdy již v úkrají
luznějším, neboť na březích jeho spatřují se
kukuřičná pole, mohutnými olivovými štépy za-
stíněná. Na levo, zrovna u dráhy, zachoval se
omšený svědek slavných dob starověkých.
okrouhlý náhrobník rodu Plantiova, pošlý z nej-
skvělejších dob Augustových a způsobem svým
živě na náhrobek Caecilie Metelly na silniei
Appiově upomínající. Mineme stanici Villu Ha-
driánovu. Tu již počínají dráha i souběžná sn
silnice rychle stoupati, na levé straně výšina
přistupuje až téměř ku trati, na pravé v polouvrš
uprostřed oliví objevuje se villa s rudou stře-
chou, kterou místní podání pokládá za městiště
villy někdy dějepisce Sallustia, následuje značný
záhyb k jihu, dráha rychle stoupajíc, překročuje
obloukem zklenutým silnici, ješté míjíme za
stávku Regresso a po kratičké chvíli stane vlak
v útulném nádraží blíže městské brány Porta
S. Croce.
Teverone
Augustův
Caecilius Metell
Appiův
Sallustius
Tivoli
Pontus Lucano
Villa
Porto S . Croce
Plantiův
24
article
Více než 200 m. zdvihá se Tivoli na
hladinou moře Tyrrhenského a se své výše brdě
ovládá veškerou severní část Campagně až po
nejzazší výstřelky hor sabinských. Při zevrub-
nějším ohledání seznáváme, že rozkládá se na
úzkém, jazykovitě z hor vyblhajícím hřbetu.
srázně na třech stranách se sklánějícím, jenž
od subapenninských hor odloučen jest hluboce
zarytým úžlabím řeky Teveronu. Bystřina tato
právě na úbočí městské skály řili se z objetí
hor a dospěvši hřebeno srázu, na mnohých mí
stech tvoří překrásné vodopády. Odtud význan
města, které bylo vždy výpadní branou z Apen
nina do nížiny.
Zajímava jest pouť městem. Úzké nerovne
uličky, různým se způsobem proplétající, střídajís
s malounkými náměstími a s přívětivým, sady
zastíněným lungem teveronským. Domy dvou
i trojpatrové neliší se ničím od obvyklého způ
sobu domů vlaských, ale vyznamenávají se staro
bylostí. Tu spočívají vyšši poschodí na antickém
portiku s dříky a hlavicemi sloupů výborně za
chovanými, onde vyskytuje se i lomený oblouk
gothického vchodu. Mnohé ulice vstoupají do
vrchu, zvláště ty, které soustředují se u vysok
položeného biskupského dómu, a tu jest kráčet
vzhůru po schodech za mnohá století hojně již
vyšlapaných. Ulice vnitřního města liší se pod-
statně od široké třídy, která od brány dell Coll
postupuje k dómu, odtud pak schází k Teve-
ronu, přepjatému novým pěkným mostem, jenž
slove Gregoriánským po původci svém, papež
Řehoři XVI. Tu také počíná část města, jež
nejvíce vábí cizince. Htavní třída spojujícs
právě se živou ulicí, která vine se od brány
Bystřina
Řehoř XVI
Tivoli
Teveron
25
article
Santa Croce, rozšiřuje se u mostu v krásné pro-
stranství, vroubené stinnými zahradami předních
hotelů tivolských. Hotely u Sibylly a u Sirény
rozkládají se již na pokraji srázu, jehož vý
běžky korunovány jsou dvěma krásnými chrámky
antickými. Oha chrámky, jsouce předním zna
kem města, zdvihají se na pokraji srázu, k němuž
spěje vší silou bujarý Teverone. Tím vznikaj
památné vodopády, z části přirozené, z části
rukou lidskou pořízené, které již ve starověku
budily obdiv všech přátel krás přírodních. Z
dnů našich čítá se čtvero hlavních »cascatell«
vedle některých pobočných. Teverone rozděluje
se nad mostem Gregoriánským ve dvě ramena,
z nichž jedno spěje k mostu, druhé však vrhá
se se dvou umělých průkopů, 270 a 300 m.
vzděli majících a Tratoro Gregoriano zvaných.
S výše více než 100 m. řití se spousty bělo-
skvoucí vody do hlubiny, bujná zeleň sub-
tropické flory zachycuje vodní prach, ve sloupíeh
se zdvihající a příjemně osvěžující skráně po-
zorovatele italským sluncem znaveného; divoe
holubi vznášejí se lehce a ztápějí křídelka sví
v pěnách, dole pak, v rokli teveronského ramene,
každé chvíle objeví se krásná mnohobarevná
duha. Druhé hlavní rámě řeky protéká pod
úpravným mostem a vrhá se po mnohých stup-
ních přímo pod korinthským ehrámkem do hlu-
biny. Úpravná stezka vede z města ku slapům,
Grande Cascata zvaným. Jako obrovský bílý had
smýkají se rozpěněné vody po hladkém loži
skalním, prodraly se měkkými vrstvami hornin
a způsobily si přirozený průlom, Neptunovou
jeskyní zvanť, jímž za ohlušujíciho jeku čití se
Sibylla
Neptunův
Santo Croce
Grand Cascata
26
article
do hlubiny a splývají s vodami, které odtékají
od průlomů Řehořských
Nejkrásnější pohled na slapy Tivolské na-
skytuje se dílem ze zahrad obou řečených již
hotelů, zejmena z verand hótelu u Sireny, který
jest položen na útesu, Grande Cascata a slapy
Řehořovy oddělujícím, dílem ze silnice, která
obloukem vedena jest po svahu Monte Catilla.
Vděčna jest krásná vycházka od brány Santo
Angelo po této silnici, ktérá má případné jmeno
Via delle Cascatelic. Míjíme pomník papežůva
staneme u villy, na základech a zdivu antické
budovy rozložené, již místní podání prohlašuje
za villu Horatiovu. Cestou obdivujeme se mo-
hutným olivám s kmeny namnoze zeela
ztrouchnivělými, ale ovocem obsypanými a
oko polétajíc po svazích Monte Catilla, spo-
čine na širé Campagni, v jejímž pozadí,
v plném lesku poledního slunce, bělá se Řím
sedmi slavných pahorků, v popředí mohutná
basilika Lateránská, od ni v pravo známý
středověký tor Colonnů na Quirinále a věž
chrámu Santa Maria Maggiore, veškeren pak
shluk bílých budov v slunečním jasu se stápě-
jicích převyšuje běloskvoucí kopule chrámu
Řehořův
Horatiův
Colonna
Monte Catilla
Campagni
Řím
Grand Cascata
Santo Angela
Mont della
Santa Marius
27
article
svatopetrského. Po námi Campagna, únavná,
různými směry rozrytá, již jen tu a tam oži-
vují rozptýlené tory a některé oblouky staro-
věkého vodovodu Marciova, jádro města Říma
odtokem nejlepších zřídel apenninských zásobu-
jícího. U malé villy, ničím nelišící se od oby-
čejných italských vill viničných, u častějí již
vzpomenuté villy Horatiovy, staneme a s údivem
patříme na zajímavou hru, již tu příroda, tu
lidská ruka vytvořily. Nejzáze v levo vrhají se
sloupy vody se slapů Řehořových do zející pro-
hlubně, dále v pravo, z objetí košatých stromů,
nad nimiž tu a tam zdvihá se štihlý vrchol
tmavozelené cypřiše, pod oběma antickými
chrámky řítí se se slapu a slojí Neptunovou la
Grande Cascata, ještě pak dále v pravo pozo-
rujeme dva větší a více menších proudu
vodních, které bleskem leti se srázné skály pod
vysokými substrukcemi tivolských domůva
v hluboké rokli pod městem se soustřeďují
v mocný tok, nyní ženoucí některé prů-
myslové závody, zejmena elektrické osvětleni
městské.
Nehonosí se však Tivoli toliko přírodními
Marciův
Horatiův
Řehořová
Řím
Tivoli
Neptunův le Grand Cascata