1
masthead
Ročník XXXXIX.
2
masthead
andssě« noi
dnlelnov av
sela sj sedono
3
masthead
V Praze, v sobotu 7. srpna 1909.
Praha
4
masthead
vVsTačv ms7no
uvsleýv sn s svodsvž ob vdeas
8
article
Na ranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci
na měsle. . . . .
na čtvrt lota . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na rtj . . . . 7R enlp
ve allálkšch
na měsie. . . . . 2 K 90h
Poštou
na měsle,
na čtvrt leta . . . . 9 K 6r
s droji zásilkonž r so
na měsle
na čtvrt leta
Praha
R enlp
9
article
e Cas kvapi.d n
Již počátkem druhé poloviny měsíce
srpna, po dni narozenin panovníkových, bude
poskytnuta vládám obou částí soustátí příle
žitost, aby prokázaly, podařilo-li se jim
době parlamentního oddychu letního nalézt
konce Ariadniny nitě, kteráž by vedla k vý
chodisku z posavadních silně zhacených po
litických poměrů.
V cislajtánské polovici nadešlé uzavřen
rady říšské bylo zajisté nepochybným do
znáním nynějšího okatě jednostranně národ-
nostního ministerstva — byť i mezi svými
členy vykazovalo příslušníky polské a české
— že vedení lidového parlamentu se mu
vymknulo z rukou a že uzavřením jeho
doufalo získati do podzimu přiměřené lhůty
v toku jejíž buď se mu podaří dělnost sně
movny opětně osvěžiti aneb případný ne-
zdar svůj jakožto konečný zjistiti a náležité
důsledky z něho odvoditi.
Po některých rozpacích dospěli pak
ve Vídni ku přesvědčení, že klíč k rozuzlení
poměrů spočívá v království našem a že
délnost řišské rady nachází se v těsné sou-
vislosti se sněmem českým. Zde obstrukce
německá, tam agrárně-slovinská musily by
tedy býti dříve odklizeny a také skutečné
patrně na podnět vlády zahájili různé ně-
mecké časopisy a někteří poslanci, zvláště
náměstek maršálkův dr. Urban, řádu pro-
jevů o ceně, za jakouž by Němci uvolnili
činnost sněmovní Avšak dle vlastní theorie
německé, vymyšlené pro radu říšskou, nemá
se nadále za upuštění od obstrukce vyplá-
ceti nijaká cena a dle toho ovšem nemohl
se na naší straně nikdo vyskytnouti, jenž by
byl ochoten vykupovati sněmovní obstrukci
be
německou.
Ariadnin
doktor
Urban
Němec
Vídeň
Casa kvapi
10
article
Když tedy tato cesta ukázala se býti
neschůdnou, vyskytly se ve způsobě pokus-
ných balonů pověsti, že se pomýšlí na čá-
stečnou změnu ministerstva. I tyto zvěsti se
však v zápětí popřely a nejvýhodnější po
sudky o tom vyzněly v ten smysl, že po-
věsti ony jsou prozatím předčasné a zároven
naznačeno, že ve příčině této nutno vyčkati
aspoň do druhé poloviny t. m.
Dle toho by vnitřní sitnace v Cislajtani
nijak nebyla pokročila od uzavření rady
říšské; a jest to i vysvěrlitelné za poměr
a styků, jaké panují mezi nynější vládou
německými stranami, kteréž své vlastní sta-
novisko pokládají za něco nedotknutelného.
»Dvě věci tvoří pro „Němce netykavku,e
čteme na př. v orgánu německého ministra
krajana: postavení Němců jakožto podpory
ministerstva, a splnění německých požadavků
ve příčině sněmu českého.
Přece však nutno zaznamenati ve vnitřní
situaci cislajtánské závažnou změnu, již vy-
stihnouti a důsledky z ní vyvoditi jest národu
našemu i jeho poselstvu. Máme tu na mysl
nové německé zastrašující podnikyv proti na-
šim českým obcím v Dolních Rakousícha
tamějším českým menšinám. Německá akce
těmito činy vybočila již z mezí platných zá-
konů a sáhla ku prostředkům, jež spadají
cele v příslušnost státních zástupců a usta-
novení trestního zákona. Takovýto revoluční
postup proti soukromým, občanským i veřej
olaj jesi dvamlosn žsi běvz ovamliez 281 1eet
nanšv bo zdsti tol itnomtano šnmosilo dnt psadne
ago onsi vaidu MsV dvale sn dapnrotsdme
liconog níšla sn šsotáminemane vzno
Němec netykavka
Němec
Dolní Rakousích
13
article
sv ltd lnem sdtu mla5onaz hol lies
sbr
14
article
ným právům svým nesmí zůstaviti bez odvety
a súčtování žádný sebevědomý národ a jeho
ústavní zástupci, nechtějí-li, aby sklesli na
bezprávně heloty. Zjevy terorismu, odvažují
cího se až do samého ohniska ústřední vy-
konné moci a autority státní jsou tím po
vážlivější, že nejnovější zakročení proti
tiskárně vídeňského českého listu, svědč
přímo o protičeské soutěži křesťanských so-
ciálů s německými nacionály! Pravda, otázka
česká nabyla tím rozšíření a doplnění nena-
dálého, doufejme, že ji i v těchto zvětšených
rozměrech dovedeme důstojně zabezpečiti, a
že nedopustíme se ve příčině dolnorakou-
ských krajanů svých podobné chyby, jaká
se stala při sdělávání opravy volebního řádu
pro radu říšskou.
Ze všeho toho sleduje, že vnitřní po
měry zdejší se přiostřují k tužším zápasům
než byly posavadní a že nadchází zvláště
českým zástupcům povinnost: postaviti se
v čelo obrany neméně důrazné a soustavné
než jest útočný postup odpůrců našich.
Ani v druhé polovině soustátí, v Uhrách
nelze zaznamenati nijaké známky, že by po
druhé dočasně potvrzené ministerstvo ko
aliční bylo zatím dovedlo úspěšněji pracovati
než jeho vídeňští kolegové. Sesiluje-li se za
vlády těchto jednostranný německý přepych
zde až do zřejmých násilností, není tomu
v Uhrách jinak co do práv nemaďarských
národností, o jejichž bědném postavení na
novo snesl doklady pamětní spis rumunských
lékařů, daný na veřejnost u příležitosti po
řádaného mezinárodního sjezdu lékařů
Uhry
15
article
Pešti Budíně. Jako Němci zde, tak Maďař
tam ženou se za bludnou myšlenkou odná
rodňovací; rozdíl mezi oběma je pouze ten,
že první jdou za svým cílem přímo, tito však
oklikou, předstírajíce, že národnosti v Uhrách
se daly do služeb vídeňských proti posta-
vení Uher, oni pak, Maďaři, že hájí bojem
s národnostmi vedeným státní postavení ko-
runy svato-štěpánské proti staro-rakouské
idei všerakouské, proti snahám po obnovení
jednotného státu s vyslovenými německými
ambicemi, jak je hlásají zejména vůdcové
křesťanských sociálů v čele s »pánem Vídně«
drem. Luegrem. Z podobných úvah vyply-
nula i nechuť koalovaných stran maďarských
co do zavedení všeobecného rovného hlaso-
vacího práva, o němž mají za to, že jest
jedním z prostředků k obnově centralismu a
utužení jednoty státní na úkor samostatného
postavení Uher. V činnosti předsedy sně
movny Justha, kterýž s částí strany neod
vislé jest jak pro zavedení všeobecného rov
ného práva volebního, tak pro sblížení se
s národnostmi, podezírají nynější držitelé
vládní moci — vlivy podobné.
Přes to, že po tři leta nynější minister
stvo koaliční jest u vesla, přece nemůže do
spěti ke konečnému rozuzlení, ba nejnověji
se oznamuje, že jak předseda ministerstva
dr. Wekerle, tak i ostatní členové jeho po
ciťují únavu ve svých úřadech a že při nej
bližší své návštěvě v Išlu podá na novo de-
misi. Zajímavo je, že mezi příštími kandi-
dáty na předsednictví ministerské se jmenuje
i hr. Zichy, příslušník maďarsko-klerikáln
strany lidové
V té příčině zasluhuje povšimnutí, co
eet
sle
Maďař
Justh
doktor
Wekerle
Zich
Pešť
Budín
Uhry
Vídeň
Išlu
run svatýštěpánský
16
article
napsal v anglické »National Review« André
Mévil ve článku, věnovaném následníku trůnu
a jeho vlivu na utváření se politických po-
měrů. Arcikníže František Ferdinand přijal
v době balkánské krise několik maďarských
státníků a panuje přesvědčení, že při slyšení
tom položil důraz na to, že jest nemožno
oslabovati svazky, vížící Uhry a Rakousko
armáda na př. musí zůstati tak, jak jest do
posud; jazykové ústupky vní jsou nemožně
ježto by ohrožovaly její celistvost a jednot
nost. . .l
Nuže, co do nastávajícího odstoupení
nynějšího a utvoření nového ministerstva
uherského již se připouští, že armádní otázka
bude vyřaděna a že případná přetvořená
většina sněmovní nebude na vojenském vy
rovnání trvati; hlavním úkolem nové vlády
bude provedení volební opravy a pak se te
prve přikročí k trvalému zřízení vládní def-
nitivy
Než i opětná prozatímnost a předem
stanovená dočasnost vlády může v poměrech
mezi maďarskými stranami způsobiti méne
hladké uspořádání, uváží-li se, jakými nadě-
jemi zvláště strana neodvislosti voličstvo sv
dosud ukájela.
V obou polovinách soustátí poměry stá-
vají se neudržitelné, styky národnostní se
soustavně a jednostranně zpříkřují a potřeba
změny posavadních vládních soustav za Li-
tavou i před ní jest naléhavá, ale pochybným
zůstává, zdali parlamenty dovedou v rozhod-
ném okamžiku vrátiti se svému vznešenému
poslání a šetřením práv všech zabezpečiti
si oporu ve všech národech. To, co dosud
vidíme v postupu politiků německých a ma-
darských, povede ovšem k výsledkům přímo
opačným.
André Mévit
František Ferdinand
Uhry
Rakousko
National Review
17
article
Zápasy Španělska s revolucionář
Zápasy Španělska s revolucionář
lattvu tnn
otvslv dokavyj. u nodey tarval
s Nová poplašná znrávav
»Eeho de Paris« sděluje z Oranu: Z bez-
pečného pramene se proslýchá, že v Mebille
počíná se nedostávati vody, poněvadž Maročané
přerušili vodovod. Situace stává prý se nebez
pečnou pro Španěly. Mohli by se prý izachránit
jen bojem, k němuž ale nejsou připraveni. Jsou
obavy před vypuknutím epidemie, neboť do konce
srpna teplota stoupá. Situnce španělského vojska
jest prý zalostná. Nutno ovšem příjati zprávu
takovou kriticky. »Echo de Paris« jesť lis
téměř bez politického významu a dle všeho
hledí sensacemi pomábati svému seřidlému stavu
abonentů. Mimo to zpráva jest z Oranu, tedy
z Alžíru a nikoliv 2 Marokka sama a co se
v Oranu vůbec jen »proslýchá«, při chatrném
a dalekém spojení mezi Melillou a Oranem týče
se zřejmě starší doby, kdy ovšem situace Špa-
nělův, dokud, nedosly posily, byla dosti kri-
tickou.
s. rde
Noční přepadení.
Ještě v prvních dnech srpna přepaden by
o půlnoci španělský poručik se 60 muži, kterýž
měl střežiti stavbu železnice mezi Melillou
táborem gen. Imaze. Mužstvo musilo ustoupiti
do Melilly po hrdinném boji, poručík a sedm
mužů usmrceno. Melilla alarmována. Plukovník
Maročan
Španěl
Paris
Španělsko
Ee jít Paris
Oran
Alžír
Maroko
Melilla
18
article
se 6 setninami vytrhly na místo přepadení, kde
se ještě několik mužův v okopech bránilo. Ma
ročané před četou plukovníka uprchli a nepotřel
tudiž oddílu španělského, jak oznamovaly tuze
zrychla depeše německé. Útoku nočního se strany
Maročanů zúčastnili se ale i ženy a děti jejich
Také marocký útok na španělskou posici Mi
Mussa byl odražen palbou z děl.
Útoky na kláštery.
Ze 300 klášterů barcelonských bylo 37 za-
páleno, nejvíce klášterů ženských, Žháři ale vy
hnali napřed jeptišky, spílajíce jim. Za to jezo
vitě, vidíce blížiti se útočníky s pochodněmi
jali se do nich páliti se střech kláštera a mnoho
jich postřileli. Když přicházeli oddlly vojenské
žháři volali: »Sláva armádě.« Vojáci potom
obrátili pušky hlavní na zad. Jezovité, vidouee
bratření jejich s revolucionáři, jali se střileti n
vojáky a mnoho z nich i usmrtili. Balsa mované
mrtvoly jeptišek byly útočníky zvednuty z rakvi
a vláčeny po ulicích. Jedna mumie taková po
věšena i na platán a revolucionáři tančili kolem
nl. Tak sděluje aspoň nespolehlivý »Echod
Maročan
Sláva
Ma
20
article
Politické zprávy domáci
Politické zprávy domáci
V Praze, 6. srpna. (Hospodářská sa
mostatnost Uher.) Státní tajemník v uher
ském ministerstvě obchodu, Szterényi, do-
tknul se ve své velké brašovské řeči také hospo
dářské samostatnosti Uher a zejména palčiv
otázky samostatné cedulové banky. Szterényi m
obavu, že bude-li se pokračovati v nynějším boj
mezi koalovanými stranami, může škodu vzít
právě to, oč hlavně běží, hospodářská samostat
nost Uher. Rozvoj uherského průmyslu za po
sledních osm let dokazuje, že Uhry jsou schop
ny samostatného hospodářského života. V le
tech od r. 1899 do 1906 uherský velký prů-
mysl vyrábí ročně o 600 milionů korun zboži
více, než před tím, zaměstnává sice o 80.000
dělníků a spotřebuje o 12 milionů metráků vice
uhlí, než před osmi lety. I když se odpočítá
všeobecné zdražení všech produktů, které Szte-
renyi páčí na 30%, stoupla uherská průmyslová
výroba v uplynulých osmí letech přece ještě
400 milionů korun. Uváží-li se dále mohutný
rozvoj dopravních prostředků na souši i na
vodě a zahájení zemědělské politiky ve velkém
slohu, jest zřejmo, že Uhry jsou na dobré cestě
k hospodářské samostatnosti. 1 « s
Uher
Praha
Uhry
21
article
Ale nyní běží hlavně o bankovní otázku
Szterényi byl by pro to, aby se samostatná uher
ská cedulová banka zřídila hned, kdyby se ne-
bylo báti těžké finanční kri se. Přiznává
se upřímně, že okamžité, určitým terminem vá-
zané rozřešení bankovní otázky nepokládá z
tak nutné, aby se pro ně vydal v nebezpečí celý
tak nutné, by se pro ně vydal v nebezpečí celý ho-
spodářský rozvoj země, a to tím více, že hrozí
konflikt ústavní. Uhry mohou se klidně rozvíjeti
jen za svorné součinnosti koruny a národa. Musí se
hledati svorný postup, který zvýší moc koruny
a obohatí národ. Krise, opakující se každé tři,
čtyři roky, mohou uvěsti na mizinu sebe bohatš
národ; což teprve národ, jemuž prý vnitřní
i zevní nepřátelé nedopřejí klidu.
V Praze, 6. srpna. (Terst a Víde ň.
Posl. dr. Rybář měl nedávno ve veřejné schů
zi terslských voličů řeč, v níž vylíčil zoufalý
stav slovinského školství v Torstu a radil Slo
brn
Uher
Posl
doktor
Rybář
Praha
Terst
Torst
Víde ň
Szterényi
22
article
V drobnem prodejli
ranní číslo o sobě
. za s
večerni . . . . . . . za t h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
večerní . . . . . . . . 5h
nserátv
platí se hotově napřed.
Předplaenni a inserty přijímt
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se táž
odakce, tiskárna a sxpodice
„Národnich Listů-
Rukopiny se novrnoejl.
23
article
vincům, jak se mají chovati ve svém zápase z
národní školství. Řeč ta způsobila poplach ne-
jen ve vlašských kruzích terstských, nýbrž pa-
trně i ve vládních kruzích vídeňských. Vídeňský
oficiosní dopisovatel „Triest. Ztgu.“ zle se horší
na „štvavou řeč“ Rybářovu a dává Terstu za
příklad Vídeň, ve které prý Češi svými soukro-
mými školami a vymáháním práva veřejnosti pro
školu „Komenského“ pobouřili proti sobě i t
mírumilovné občany, jako jsou křesťanští soci-
álové. Tak prý požadavky, které se nedají ospra-
vedlniti (!), zanáší se nevraživost i do kruhů,
jež byly dříve od radikálů viněny z národního
indiferentismu. V těchto požadaveích zrcadlí se
prý všechna bída rakouská.
Terstská „Edinost“ odpovídá na dopis ví-
deňského oficiosa. Ano — praví — skutečně se
v tom jeví veškera bída politických poměrů ra-
kouských, když národové proti výslovnému zně-
ní základních zákonů státních nemohou se do-
moci svého práva. Ale vina nepadá na ty, kdo
požadují, co jim patří dle zákona i práva, a sice
nejen práva psaného, nýbrž i práva přirozeného.
Rybářův
Čech
Komenský
Edinost
Terst
Vídeň
24
article
Vina spadá na ony, kdo na jedné straně chtějí
násilně zastaviti přirozený rozvoj a na druhé
straně podporují rozvoj nepřirozený. Jakým prá-
vem smí vládní dopisovatel nazývati štvaním,
když se Slovinci v Terstě domáhají škol, a když
Čechové ve Vídni žádají aspoň za uznání veřej-
nosti pro ony školy, jež si z vlastních prostředků
zřídili a velikým nákladem celá desetiletí vy-
držují. Není-li spíše národním štvaním, když
vláda pro hrstku terstských Němců vydržuje z
státní pokladny, do níž musejí platiti i Slované,
dvě obecné a dvě měšťanské školy, platí jim pět
učitelů na soukromé německé evangelické škole
vydržuje německé gymnasium a německou
reálku? Táž vláda platí učitele na soukromé ně-
mecké škole v Opatiji, podporuje německou sou-
kromou školu v Gorici, vydržuje německé ná-
rodní školy v Puljí, německá gymnasia v Pulji
a Gorici, reálku v Gorici atd. Rozdíl mezi český-
mi školami ve Vídni a německými v Přímoří je
ten, že Čechové si své školy vydržují sami
sice jen pro své české děti, na Přímoří se vy-
držují pro Němce školy z peněz státních a na-
hání se do nich slovanské žactvo, aby se po-
němčilo. To není jen štvaní, to je výboj, pro-
váděný centrální vládou.
Ze Záhřeba, 4. srpna. (Prosby za s vo-
lánísněmu.) Tyto dni svolal dr. Mile Starče-
vič voličskou schůzi do Ludiny, v níž přijat tert
telegramu, v němž se panovník prosí, aby se
v Chorvatsku obnovily poměry ústavní a sněm
byl opět svolán. Současně svolána do Gliny
schůze poslancem Pelešem, schůze však úřadně
zakázána. Když voliči chtěli konati schůzi do-
věrnou, byli policií rozehnáni. Dr. Peleš však
zmocněn přítomnými voliči, aby zaslal panovní-
ku telegram, v němž se žádá za brzké svolání
chorvatského sněmu a zavedení všeobecného.
tajeného volebního práva.
Slovinec
Čecho
Němec
Slovan
Mil
Peleš
Vídeň
Gorica
Pulja
Záhřeb
Starč
Ludina
Chorvatsko
Glina
mecký škola v Opatiji
25
title
Politické zprávy zahraničné.
26
article
V Praze, 6. srpna.
Praha
27
article
Po cowesských přípitcích
Po cowesských přípitcích
Připitky, jež si vyměnili král Eduard a car
Mikuláš na rejdě cowesské, přijaty v ruskýeh
liberálních kruzích s velikým zadostučiněním.
Lberální tisk ruský doufá, žo po těchto přípit-
cích nenajde se už ruského ministra, který b
Eduard
Mikuláš
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Šafranice v zemích českých.
Staří vypotřebovali šafránu mnohem víc
než nyní. Barvili šafránem jídla, jíchy, tvaroh
na koláče, máslo, masti hojívé a až do XV. sto-
letí, kdy barva žlutá bývala modní, žlutily vy-
šňořené ženy závoje, šlojíře, každý týden šafrá-
nem tolik, až se zdražila jeho cena k nelibosti
mravokárců a spořivých mužů. Není divu, že
záhy se v Čechách i na Moravě pokoušeli pěsto-
vati šafrán v domácích šafránicích.
Nejstarší doklad o pěstování šafránu (jenž
se dostal do střední Evropy zvláště za válek
křižáekých okolo r. 1100) na Moravě zjistil v
Prasek, jehož Selský Archiv I. uveřejnil několik
svědectví dalších od F. Slavíka a F. Polívky.
Leopold, kníže Rakouský, r. 1227 zabezpečil
bratřím zákona sv. Jana v diecesi Olomucké na
Hrádku u Jaroslavic desátky z veškeré úrody
polní, z konopí, máku, ze šafránu. Počínajíc
stoletím XV. a XVI. hemží se zprávy. R. 1496
Vílém z Pernštejna dovolil Marketě z Vranova
vytrhati šafrán z prodaných pozemků. P. Příbík
r. 1499 prodal Vil. Řivinovi Veletiny, Vlčnov.
Ročovice, s vinicemi a šafranicemi. Safranicem
proslulo zejména okoli Uh. Brodu po celé stol
XVI. a pak na statcích kláštera Louckého. Jan
z Lipého prodal r. 1594 Juliovi Salmoví mě-
stečko pusté Čejč s vinohradem a se šafranicí.
Slavík
F Polívka
Leopold
svatý . Jan
Vílý
P Příbík
Loucký
Jan
Lipé
Julius Salmový
Čechy
Morava
Evropa
Jaroslavice
Pernštejn
Vranov
Vlčnov
Čejč
Řivin Veletiny
29
article
Pěstován byl šafrán na hornatých místech až
přes 500 m. n. m., u Vizovic v údolí u vsí Lu-
škovic a Želechovie, u Jankovic pod Hostýnem,
u Roštění za Holešovem, u Lukovce, u Náměště
a Vel. Meziříči, u vsi Zbraslavě, u Lhotic, u P
šelce, u Jívoví, u Křížanova, u vsi Hlubokého
u Drnovic, u Letovic, u vsi Kochova atd. Šafrán
i po domácku pěstovaný byl dosti drahý. Lěta
1643 lot šafránu „zemského“ v Dačicích sta
45 kr., tedy více než čtvrt telete nebo půl
skopce.
Když pěstování šafránu ochabovalo, byly
šafranice rušeny a obráceny na pole, louky i za-
růstaly lesem. Udržuje se však podnes jejich
pamět v místních názvech trati, poloh: Šefra-
nica, Šafranica, Šafraniky, Šafraník a pod. Tak
příjmení Šafrán, Šafránek s různými obměnam
jsou památkou zaniklého šafranictví, jež chvál
Stránský a Balbín
Křížanův
Kochův
Šafrán
Šafraník
Šafránek
Stránský
Balbín
Vizovice
Lu
Jankovice pod Hostýn
Holešov
Náměšť
Vela
Lhotice
Drnovice
Letovice
Dačice
můj . m
30
article
Staročeské zmínky týkají se buď kuchařství
nebo lékařství. Hus uvažuje o symbolice šafránu
ve výkladu písniček Šalomounových: Šafrán jest
květ a má barvu zlatů a znamenává lásku. Jakož
zlato mezi kovy najdražšie jest, tak láska mez
všemi ctnostmi. Nardus a šafrán rostů v zahra-
dě cierkve svaté, když věrní údové Kristovi mi-
lovánie božské a svého blížnieho mezi sebú za-
chovávají. Šafrán zimnici krotí, tak pravá láska
žádosti tělesné i světské uhašuje
Na ukázku, jakou sílu hojivou přičítali sta
šafránu, vypisuji z Mathiolovy Apateky domácí
1595: Kdyby někdo v padúcí nemoc upadl ane
šlakem poražen jsa ležel a nemluvil, vezmi ša-
frán a smichej s prudkým octem a bobrovým stro
jem a omoče v tom pírko, vstrě do chřípí a zase
probéře. Když se dítě namůže neb polomi, nie
není lepšího, nežli trochu celého šafránu do
octa vložiti, až by se ocet obarvil, a tak dát
teplý vypiti. Když děti ustavičně pláčí a prsů
táhnouti nemohou, tu se jim trochu šafránu
s mlékem do života vpouští. Šafrán v pokrmich
aneb v nápoji požívaný otvírá zaepaná játra,
rozhání žloutenici, žene moč, chromé oudy
tvrdé nervové žíly obměkčuje, protož se v apa-
tékách dělá výborný flastr oxyeroceum řečený.
Hus
Šalomounův
Šafrán
Nardus
31
article
Šafrán s mlékem, růžovým olejem a s drobtem
opium smichaný a natřený dobrý jest prol
ukrutně bolavé podagte. S bílkem a žloutkem
smíšený ukrocuje palčivé otoky. Odpírá jedu.
někteří celý šafrán v zavřené prázdné skořipee
vaječně pekou a k němu přidávají dryák, hor-
čici, zázvor; tato lektvař jest dobrá proti vnitř-
nímu mornímu neduhu. Vůbec šafrán žaludku
prospivá, k zažívání pomáhá, dobrou barvu (ělu
dává, obveseluje a posiluje všecky oudy, ale
mírně se užívati má. Olomoucká kniha o pálení
vod r. 1559 chválí vodu šafranovou, že jest
ušlechtilá a výborná k hašení sv. Antonina nebo
pekelného ohně, persicus, šátky v ni omočítia
na bolest přikládati. Taková voda také uvod
sen, aby ji čtvrt žejdlíka dvě hodiny po večeři
vypil. Strojí se táké z šafránu smíšeného s mlé-
kem ženským prospěšné lékařství pro oči a uži-
tečné i talovitým uším.
Upozorňuji na neznámý dosud pramen
nový: „Vinice, v jakém položení má býti a ja-
kým způsobem člověk má ji dělati, aby toho
hojný užitek mohl míti.“ Knihu vydal knih-
tiskař Jan Had (Kantor) po roce 1535 v tiskárn
„u hada“ na Mostku v Starém Městě Pražskem
Šafrán
Antoninus
Jan had
Kantor
Vinica
32
article
Vydavatel píše: „Velmi potřebné zdálo m
se o šafranici sepsání učiniti, aby tudy mnozí
lidé i skrze to mohli k volnější živnosti přichá-
zeti, nebo mnozi na ni veliké náklady činí a po-
tom z toho málo aneb nic užitku berou, neb ne-
vědí, jak toho užívati mají a druzí jej sobě pra-
vým nerozumem zahubují, ač jest čistá, užitečná
a potěšená věc a ničímž naprosto země s mensí
prací nemůže užili, jako ten, kdo s šafranie
umí vůkol jíti a komu na něm Pán Bůh rácí
štěstí dáti. dve
Kdyby znovu semena neb hlávek měl kou-
piti, hleď, aby nekupoval semene, kteréz jest
pobrutnátnilé, neb to již jest nakažené a to již
ztěžka ostojí, leč by byla země jemu velmt
dcbru a líbezná, tu jestli potrvá rok neb dvě
lěta, ale vždy potom zahyne. Hleď semene, které
má na sobě chlupy bílé svrchu na kůži, toť jest
zdravě, to směle kup. Kdo by chtěl semeno ša-
fránové saditi, hleď jemu země, ať jest při
vršku, ať slunce, což může, nejvíce na ni vchá-
zí. Kdyby nebyla šafranice při vršku, ať nent
aspoň při mokře, nebo kde jest jemu mokro,
tuť šafrán sobě neoblibuje a vyhynul by. Hled
jemu země, ať v ní není hlíny s pískem, také
tu nebude, než prochodí-li v ní hlína, tuť proto
bude, aneb kde jest ouvar, tuť šafrán sobě líbí.
Země do šafranice takto se připraví: Na
vyhnojení máš-li hnůj třískový, to jest dobrý;
pakli nemáš, ale hleď dobrého hnoje. Nejlépe,
aby čistě vyhnoje, nosil prvé šiného obilí a po-
tom po roce uneb po dvou letech jej vsadíl; to
by bylo, když by již svá semena doma měl.
33
article
Hleď potom šafrán na nov měsíce saditi, když
mu země připravena bude. Ať jest země asi tři-
kráte z hluboka voraná, neb čtyrykráte zrytá
Kdyby měl svá semena, nejlepší čas jej sadit
okolo sv. Urbana, neb ho odbudeš do všech děl
a dělníků té chvíle dosti. Jak by se s nim
opozdil a potom tě jiná díla zašla, potomť by
s prací přišlo sazeni, neb ty chvíle má nač na
jiného mysliti. Sadiž jej pak zhloubí dlaně
i s palcem, palec vzhůru zdvihna, aneb malé
pídě, a když jemu vykrechtuješ kratcí aneb lo-
patou, sadiž jednu hlávku od druhé na tři neb
na čtyry prsty. Když jej vsadiš, přirovnáš na
něm zemi pěkně; jestliže se na něm tráva pustí
velká, tehdy po Matce Boží na Nebevzetí, at
jest kopaná nad ní země. A když bude po sv.
Bartoloměji, zšintůj neb skopej nad šafránem
změlička as dvou prstů zhloubí v a uvláčej čist
Urban
Bartoloměj
34
article
hráběmi; nebo jestli bude které velké semeno
to bude toho roku kvésti okolo sv. Václava. T
první rok tak šafránu učiň.
Druhý pak rok, když bude okolo sv. Víta
nejlépe, nežli se díla zachvátí, zšintůj a zkope
širokou kratcí nad ním z hluboka až do ocásků
Potom jiné šinlovky snáze půjdou. Když bude
po sv. Vavřinci, skopejž nad ním podruhé a p
sv. Bartoloměji potřetí změlička a připrav čistě
a zvlač hraběmi, aby mohl volně kvésti a květ
polom sbírati, až nakvetne. A třetího léta uči
šafránu též, počna jej šintovati okolo sv. Víta.
Než toto věz nejprvé, než jej počneš šintovati.
aby na něm trávu kosou dobře posekal. Čtvrté
léto chceš-li jej sobě brzo rozploditi, můžeš jej
rozsaditi; kdybys ho měl dosti, můžeš do pátěho
roku nechati a když jej chceš vybrati, nejsnáz
ho bez škody dobudeš, vezma tu širokou krate
aneb rýčem skopejž s něho prst dolů a mec pryi
až po ocásky a polom budeš viděti, kde jej bu-
deš míti vybrati. A když ho do tří let necháš,
budeš míti dosti semene i květu.
svatý . Václav
svatý . Vít
Vavřinek
Bartoloměj
35
article
Nejspořeji jest ráno květ šafranový zbírati
co jedné den bude, dokudž se neotevře, neb
jakž jej slunce obejde, tu se ihned květ otevře
a když se otevře, ihned na něm mnoho včel
bude, i není se s ním tak snadno obírati pro
včely. A chtějí tomu někteří, když slunce šafrán
obejde, že i barvu potratí. Když jej potom z kvě-
tu vybéřeš, ať dlouho neleží, než hned pěkně
ztenka rozklaď jej na tenká prkence a vsaď do
peci nebo na kamna a což může nejrychleji, at
sehne. Než hleď pilně, aby ho nespálil.
Když počne šafrán hynouti, takto jemu má
učiniti. Když najdeš hned při sbírání květu
místa, ježto nejde tráva, pakli jde, ale žlutě
ježto vezma jej za trávu, ihned se hlávka vy-
táhne, jakoby obvařena byla a to místo bude
jako kolo, tehdy vyboř ten šafrán i s tou zemí
ven, až do zdravého, bys pak měl něco i zdra-
vého šafránu přivzíti, neb když by ho tak ne-
chal, tehdy přes zimu zhynulo by ho dvakrát
víc. Potom když bude z jara okolo sv. Urbana,
přesadiž jej hned se vším do jiné země a n
jiné místo. Což se těch kol a těch míst dotýče
kteréž na podzim znamenáš, tu jich hned nedo-
bírej nejméň za půl lokte neb dál, neb již tu
jest druhé nakažení, ježto by sobě i jiný šafrán
od něho zkazil. Potom pak co ostane okolo těch
míst, vybeř jej a které hlavy budou pobrunát
nělé, ty jsou již nakažené. Vsadiž je někde
Urban
36
article
zvlášť na jiné místo, nebude-li jiného, ale kvě-
tem ještě ho požíti můžeš, a zhyne-lit, nenakazí
jiného.
Kdyby pak myši do šafránu se vrhly, tu
musíš na ně pasti dělati, abys je mohl vyhubiti
a vylapati, provrtaje nebozezem dřevo, co by
tam mohla myš volně vjíti a pružinku a zna-
menaje jiné díry, zahradiž je, kromě té díry,
v kteréž myš jest a vložíš k ní mastné topénky
do toho dřeva a nitka bude, potom vložíš tu past
do té díry a tak jakž myš nit přehryzne, hned
se oběsí. A také můžeš, kdyby silný mráz byl,
ježto by rozuměl, že jest na dlaň as anebo tloušt
zamrzlo, aby se nemohla ven myš vyhrý zti, i za-
tlučeš ty díry všecky a vezma vody v nádobu,
i vlejž na každé zatlučení, cožť se zdá, a tak ty
díry silně zamrznou, i zdusí se tak ty myši, neb
časem myši na šafránu velikou škodu činí.
37
article
Kde jest šafranice na pravém poli, ježto se
s něho sníh smítá a když jest ukrutná a silná
zima, že zhluboka zamrzne, tudy druhdy po-
hyne. Někteří tomu takto dělají, kde jest dosti
chvojí aneb boroví zeleného, tehdy naň nakla-
dou onde i onde, aby se měl snih na čem zasta-
viti, neb jest nejlépe, co se naň nejvic sněhu
namete; kdož pak borovi nemá, může lecjaké-
hos roští naklásti a mezi to hrachovin aneb slá-
my, aby se měl sníh na čem zastaviti. — A když
rozmrzne, i zbéře to pryč, aby čisto bylo a tak
zachováš šafrán sobě. Jinak kdyby suchá zima
s třeskutými mrazy bez sněhu byla, tu jest pi-
nosti a opatrnosti potřebí užiti, chceš-li, ať by
ho mráz nezkazil, ježto by potom skrze to vy-
hynul a takto učiň: Zjednej sobě hrachovin
poklaď nad ním všudy, neb hrachoviny kostrbatě
leží, potom potrus po něm ovesnou slamou zten-
ka, aby to všecko mohl vítr projíti a takl jej před
mrazem zachováš. Ale když jest na šafránu
sníh, tu jest jemu nejzdravěji.
Šafránu zahradnímu říkají Čechové plan
šafrán a to z hodné příčiny, neb pravý šafrán
k mnohým věcem jest užitečný. Ale planý šafrán
malý užitek dává lidem, leč poněkud chudým
aneb příliš skoupým, že sobě někdy krmi při-
opraví, aby tak zhola bílá jícha nebyla, ale žád-
ného zdraví takový šalrán nedává ani chuti ani
zažití.
Na závěr něco z Herbáře abstinentům:
„Z šafránového kvíti věnec udělaný a na hla-
vě nošený aneb aby k němu voněl, o pils tví
Č. Zíbrt.
ukrocuje!
Čecho
Zíbrt