2
masthead
Ročník XXXXIX.
3
masthead
anlztoo šnsnvee
5
masthead
V Praze, v pátek 6. srpna 1909.
Praha
7
article
Maranní avečerní liety
předpláci se
V Praze v ndministracit
na maěsln
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měslo. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 6nh
ve filiálkácha
na měsic. . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na měsle.
na čtvrt ieta . . . . 9 K a0h
s dvojí zásilko
na měsic. . . . . . S K 60 h
Praha
9
article
na čtvrt lota . . . . 11 K d
10
article
ottav vss m
stta bor elve
11
article
Večerní
Večerní
vozeoáv oa vdabá šan ě adyda anánj
edl
12
article
dání.
V drobném prodejie
ranní číslo o sobě . . zas
večerní . . . . . . . za 4l
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerni . . . . . . . . 5h
lnseráty
plati se hotové napřed.
Předplaceni a inserty příjíma
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se tél
redakce, tiskárna a expodine
„Národních Listů“
13
article
npsd vnha neon
cootese pl
sonotisí op ndhi sntlei
14
article
Rukopiny se novracsjl.
15
title
Telefonickě a telegraf. zprávy
16
article
„Národních Listů“.
„Národních Listů“.
onne
Štvani proti Čechům ve Vídni. ne
Z Vídně, 6. srpna. Mezi štváčské protičesk
listy vstoupil dnes také odpoledník „Frmdblttu.
Po způsobu německo-nacionálních a křesťansko
sociálních listů oznamuje také tento polovládn
orgán, že v neděli uspořádají Němci v XI. okre
se sehůzi, která jest protestní schůzí proti zá
bavě spolku „Komenský“. s nu
„Vídeňský Denník“.
sje
Z Vídně, 6. srpna. „Vídeňský Dennik“ ná-
sledkem zapečetění strojů může dnes vyjít
podze o dvou stranách.
Německý poslanec Krützner předpovidá dalš
německou obstrukci na českém sněmu.
Z Vídně, 6. srpna. V »N. Fr. Pr.« pokra-
čuje říšský poslanec Krützner v projevec
o svolání zemského sněmu českého. Projekto-
vané svolání zemského sněmu na měsíc září,
byť i jen na krátkou dobu, musíme považovati
za úplně bezúčelně, nedojde-li dřive k doroz-
umění obou sporných stran. Češi nesmí spojo-
vati dělnost zemského sněmu s dělností říšské
rady, nýbrž musí uznati program německý
o národnostním sebeurčení a sebesprávě. Při
dnešní solidaritě všech německých poslanců
v zemském sněmě bude se opakoval
obraz říjnové obstrukce roku loň-
ského. Jak dnes poměry jsou, lze očekávati,
že nové sezení nepovede k vážné věci n
práci, nýbrž k dalšímu rozhořčení obou kmenů.
Čecho
Němec
Krützner
V N
Čech
Vídeň
Francie
spolek „ Komenský
Projekta
17
article
Slechy o rekonstrukci kabinetu — předčasny.
Z Vídně, 6. srpna Včerejší kombinace
německo-nacionální korrespondence o rekon-
strukci kabinelu posuzují zdejší listy jako
kschnu z nouze. Vážněji bude lze mluviti o re-
konstrukci kabinetu, která byla ohlášena již po
ukončení zasedání říšské rady, až po 18. srpnu,
kdy se poprve sejde ministerská rada.
Vídeň Rosennerovu fondu.
on
Z Vídně, 6. srpna. Vídeňská městská rada
se jednomyslně usnesla, dáti na t. zv. Roseg-
gerův fond 10 kamenů po 2000 K, tedy celkem
20.000 K.
»Reichspost« uvažuje o tom na úvodním
místě a vyslovuje pochybnosti, je-li dobře, aby
vídeňská městská rada podporovala spolky s čistě
německo liberálním vedením.
sernt is
O příští fusi uherských stran.
Z Vídně, 6. srpna. Nejmenovaný uherský
státník pojednává v »N. Fr. Pr.« na úvodním
místě o příští fusi uherských stran: ústavověrné,
lidové a umirněné části strany neodvislosti za
vedení hr. Apponya. Proniká již názor, že fuse
ta se musí státi i bez vojenského vyrovnání
Dr. Wekerle jistě odstoupí a za nástupce dopo
ruči asi hr. Andrásse, který však sotva poslání
to přijme, poněvadž se také příliš angažoval v
vojenském vyrovnání. Pak by došlo na Kolo-
mana Szella nebo dokonce i hr. Zieha, nebo
Apponya. Za všech okolností bude míti však
nový kabinet jenom charakter přechodného
ministerstva.
Rosennerův
doktor
Wekerle
Andráss
Szell
Vídeň
Francie
18
article
Bosensko-hercegovský sněm.
Z Vídně, 6. srpna. Orgán sarajevského arci-
biskupa dra. Stadlera »Hrvataki Dnevnik« píše,
že bosensko-hercegovský zemský sněm sejdese
teprve v dubnu příštího roku. Jako důvod tohoto
odložení se uvádí, že vyjednávání o bosenskou
ústavu a konečná její redakce bude vyžadovat
ještě nějaký čas. Také zemské volby mají být
vykonány na základě nověho sčítání lidu, které
se odbude teprve v prosinci t. r.
hoan
s Z úřadního věstníku.
a5a
Z Vídně, 6. srpna. (K. k.) »Wiener Zlg.
Ministr kultu a vyučování jmenoval skutečného
učitele na státní rešlné škole v Rakovníku Fran-
tiška Žundálka hlavním učilelem na ústavu.
ke vzdělání učitelů v Poličce. — Ministr vnitra
potvrdil změnu stanov, usnesenou dne 16.
března 1909 na valné hromadě akcionářů
akciové společnosti »Elektrotechnická akciová
společnost dříve Kolben a spol. v Praze« se
sidlem v Praze.
Poslanec Ploj vystoupil z Národní Svezy.
Z Lublaně, 6. srpna. „Slovenec“ vyvrací
dnes oficiálním způsobem zprávu, že dv. r. Ploh
oznámil již dru. Šusteršičovi své vystoupení
z „Národní Svezy“
Stadler
Wiener Zlg
Žundálek
Ploj
Ploh
Vídeň
Rakovník Fran
Praha
Lublaň
státní rešlný škola
národní Sveza
Hrvataki Dnevnik
19
article
Carův významný projev.
Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) Zástupce „Reute-
rovy kanceláře“ v Cowesu obdržel od ruského vele-
vyslanco tento projev cara Mikuláše na rozloučenou:
Návštěva v Anglii učiníla na cara hluboký
dojem. Srdečné uvítání, jehož se caru a carevně do-
stalo od královské rodiny, přijetí nádherným
loďstvem, jež ho v Cowesu uvítalo, jednán
britských státníků, obyvatelstva a tl-
sk u, to všecko jsou šťastné předzvěsti pro budouc-
nost. Car pevně si přeje a věří, že i tato příliš krátká
návštěva bude s to přiněsti nejpožehnanější
ovoce pro další upevnění nejpřálelatějších
styků mezi vládami a národy obou zemí.
Carův
Mikuláš
Londýn
Reut
Anglie
20
article
Anglická vláda zavede reformy v Indii, ale
nikoli prý ze strachu před vzpourami.
Z Londýna, 5. srpna. (K. k.) (Dolní sně-
movna.) Ve dnešní schůzi dolní sněmovny před-
ložil parlamentní podtajemník pro Indii Masten
of Elibank indický rozpočet a podotkl, že u po-
rovnání s posledním finančním rokem je pozo-
rovati zlepšení hospodářské situace a že se
obzor vyjasnil. Pokud jde o politickou situsci
neukáže vláda, při nakládání s anarchistickým
násilnými činy a zločinnými činy vzpoury žádně
slabosti a žádného kolí-ání. Je pevným odhod-
láním britské vlády zachovati pořádek a kdyby
třeba bylo, byli by sgilátoři z území své zlo-
činné činnosti potud deportováni, až indická
vláda v zšjmu veřejném uzná za nutno své
rozhodnutí revidovati. Elibank zdůraznil pak
nutnost reform v indické správě, jak je navr-
huje státní tajemník Morley, popřel však, že
reformní návrhy byly na vládě vynuceny poci-
tem strachu. Vláda bude v cestě své pokračo-
vati, nezastrašena oblížemi minulosti,
Jiskrová telegrafie ve vojenské správě ruské.
Z Potrohradu, 6. srpna. (K. k.) Jak sděluje „Li
stok“, dosáhl vojenský dopartement znamenitých vý-
sledků bezdrátovou telegrafií na trati Petro-
hra d—Sevastopol, jichž vzdálenost ve vzdušné
čáře čmí 2100 km. Další velká stanice bude prýd
října zlízena mezi Urálem a jihovýchodními hraní-
cemi ruskými
Masten
Morley
Jiskrová
Petro
Indie
Londýn
Potrohrad
Sevastopol
Urál
dolní sněmovna
km
21
article
5np
Beloický senát se odročil.
jv
Z Brusselu, 5. srpna. (K. k.) Senát vyřídiv ry-
chle rozpočet, odročil se až do listopadu.
en
Velká stávka va Švédsku.
Ze Štokholmu, 5. srpna. (K. k.) V kruzích dělni-
ckých odhaduje se počet stávkujících v cele
zemi na 300.000, z nichž je 50.000 v hlavním
městě.
Zo Štokliolmu, 5. srpna. (K. k.) Děl níe
městských osvětlovacích podniků pře-
stali vešer pracovati.
Z Vesterasu, 5. srpna (K. k.) Asi 50 stávkujících
dělníků odebralo se na venkov a donutilo zemědělské
dělníky několika statků, aby zastavili práci. Vojsko
zaíklo dnes 30 z oněch dělníků. Při srážce, jež se
pak strhla s davem lidu, podařilo se 23 z nich prch
po t
netií sz
Jnažnlce
Z Toheranu, 5. srpna. (K. k.) Zvláštní soud pro
politické zločiny, jenž odsoudil 4 vůdce revolucionář
k smrti, byl rozyuštěn. Na příště budou všecky pří-
pady projednávány soudy obyčejnými,
nouti,
Beloický
Brusel
Švédsko
zo Štokliolm
22
article
Události v Persii.
Persie
24
article
Severoamerický konöres odročen.
Z Washingtonu, 5. srpna. (K. k.) Mimořádné za-
sedání kongresu bylo dnes ukončeno a kongres od-
ročen.
Washington
25
article
Z Turecka.
Z Turecka.
Částečná ministorská krise.
Z Cařihradu, 5. srpna. (K. k.) Ministn
vnitra Ferid paša a předsella státní rady Raií
paša, podali prý pro neshody v otázce kretské
demisi. Proti onomu zahájili Mladoturci v po-
sledních dnech ve svých listech prudkou
kampaň-
abaj
Ze sněmovny,
2 Cařihradu, 5. srpna. (K. k.). Poslanei
z Tripolisu podali ve sněmovně dotaz pro obsa
zení Džanetu francouzským vojskem.
Válečná nálada se vzmáká.
Ze Soluna, 6. srpna. (K. k.) Z Bitolje se sděluje
že je tam pro otázku krotskou velike
rozechvění. Vali prý prohlásil, že vzhledem n
stav věci musí odmitnouti zodpověd
nost za chování se lidu. Válečná nál ad
se všude rozmáhá,11 m
Ze Soluna, 6. srpna. Následkom nerozhod-
nosti vlády v krelské záležilost jest rozči-
lení v mnohých městecih, zejmén
ve Skopiji, veliké a nálada prot
kabinetu mladotureckému se denně
přiostřuje. Guvernér v Bitolji oznámí
vládě, že není s to, udržeti nanejvýše rozčilené
obeenstvo na uzdě, aby nedalo průchodu svému
rozhořčení.
to Kretská otázka se přiostřuje.
Z Cařihradu, 5. srpna. (K. k.) Tábo
v Bitolji organisovaný mladotu-
reckým výborem pohrozil pocho-
dem proti Řecku a učinil kabinet zodpo
vědným za všeliké poškození práv Porly na
Kretu. Řekové, kteří byli přinucen
tábora se súčastnití, súčasiní se též
tábora v Soluně, jenž se bude konati v neděli.
Od demarche Turecka v Alhénách ve příčině
odvolání řeckých důstojníků z Kréty bylo upu-
šlěno, protože včerejší ministerská r a da
se nemohla dohodnouti o formě.
Raie paša
Vali
Kret
Řek
Turecko
Cařihrad
Tripolis
Soluna
Řecko
Kréta
Soluna
26
article
Proslýchá se, že Porta zatím dá tureckému vy-
slanci v Athénách na neurčitou dobu dovolenou
a ponechá tam jenom správce vyslanectví Porta
chce prý prověsti též odeslání tureckých důstoj-
níků na Krstu jako instruktorů četníctva a žá-
dati dále veřejné prohlá šenl, že
Řecko není na Kretě interesováno.
Od zamýšleného vyslání loďstva na Kretu bylo
upuštěno prý následkem částečné opo jice v mi-
nisterské radě. Jak se proslýchá, odpluje
lodstvo k ostrovu Karpatu. Odpoledne
sdělil řecký vyslanee Grijparis Portě odpověd
fecké vlády, dle které řečti důstujníci na Kretě
dle zákona ze dne 30. listopadu 1906 nenále-
žejí již k aklivní armádě.
ědor
Porta proti metropolitovi krelskému.
Z Cařihradu, 6. srpna. (K. k) Ekumenický
patriarchát zaslal metropolitovi kretskému žádost
Porty za jeho sesazení pro příhodu vzlýčení
řecké vlajky, aby se ospravedlnil.
Generální ředitel pošt a telegrafů
Z Cařihradu, 6. srpna. (K. k.) Jak listy
sdělují, byl Belgičan Sterpen jmenován gene-
rálním ředilelem pošt a telegrafů.
Úřadnický sonboj.
Z Cařihradu, 6 srpna. (K. k.) Jak listy
sdělují, byl státní podtajemník v ministerstvu
záležitosti zahraničních vyzván na souboj jistým
úřadníkem téhož ministerstva, jenž je zároven
vydavatelem listu, protože ho slátní podtajemnik
přijal nevlídně, když se chtěl tázati na jistou
politiekou aféru.
Dementi.
vZe Soluna, 6. srpnan (K. k.) Zpráva, že sultá
Abdul Hamid se pokusil prchnouti, je naprosto bez-
důvodná.
Port
Kret
Belgičan
Sterpen
Hamid
Atény
Řecko
Cařihrad
27
title
Revoluce ve Spanělsku a boje
Spanělsko
28
article
V MarUkRl.
V MarUkRl.
Vykupování z vojenské povinnosti zrušeno.
Z Berlína, 6. srpna. Zdejším listůms
oznamuje z Madridu: Vláda uveřejnila výnos
kterým zrušuje vykupování se z vojenské služby
Toto nařízení se považuje všeobecně za triumí
veřejného mínění a jest způsobilé, aby uklidnílo
rozbouřené smýšlení, neboť všechny zprávy souhlast
v tom, že hlavní příčinou hnutí revolučního byla
nerovnoměrnost ve vojenské službě.
Politický proces v Záhřebě.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«.)
nla
nte
V Záhřebě, 4. srpna 190
Nová sensační odhalení
o Nastičovi-
Podivil se Accurti materiálům, které ob-
hájcové o ničemovi Nasličovi sebrali. Jich úsilí,
odhaliti všechny mizernosti bídáckého prodavače
lidských duší, Aceurti se snažil svojí jizlivosti
znehodnotit. Jemu nejde o průchod pravdy. Kde
ta protrhává předivo hanebných lží »korunního«
svědka, tam je násilníkům »hrdelního« soudu
nepohodlná. Nedivíme se. Na konec půjde
i o jich vlastní kůži. To dobře pociťují a prot
každého prostředku používají, aby pravdu uml-
čeli a obžalobu nekalými prostředky podepřeli.
I dnes na samém počátku ličení Tarrahochio prů-
zračně to ukázal. Vytkl dru. D. Popovičovi, žee
ve svých slovech je rozvláčným a že nedovoll
aby se obhájce do podrobnosti vpouštěl. A přece
dr. Dušan Popovič jen holá fakta o bídáckýei
činech Nastiče uvádí. On ani dnes klábosen
předsedy k srdci si nevzal a hrozně věc
o »korunním« svědkovi odhalil.
Uvedl další výpovědi Nastičova »spolupo
dilníka« Simo Jovanoviče. Ten obhájci vy-
právěl, že Nastič svoje výpovědi, jež před ee
tyňským pumovým atentátem učinil, dřive s
stylisticky upravil a že je, napsané, dříve dů-
věrníkovi knížete Nikoly, brigádníkovi Vukot-
čovi, k censuře předložil. Černohorská vláda
prý na těch výpovědech některé změny upravila.
Nastič
D Popovič
doktor
Popovič
Nastičův
Jovanovič
Nikola
Berlín
Madrid
Záhřeb
Vukotsko
29
article
Mimo to prý Nastič s předsedou cetyňského
soudu smluvil všechno, co ve svých výpovědech
o králi Petrovi poví. Předseda prý tehdy vylknul,
že dosud všechny pumy nalezeny nejsou at
prý se Nastič nabídnul, že jich sám s dostatel
připraví, aby se jich najíti dalo tolik, kolik jieh
bude třeba. Proto prý si Nastič připravil i zvláštní
schránky z plechu.
Uvádíme vše, co dr. Dušan Popovič o sdě-
lenřch, Simo Jovanovičem mu učiněných, uvedl
Dobře tušíme, že se tu jedná o akci prohna
ných darebáků, jichž slova třeba přijímati s re
servou. Jeť i Simo Jovanovič stejným mizerou,
jakým je i Nastič. Budoucnost ukáže, co je lži
a co je pravdou.
Dr. Dušan Popovič ještě uvedl, že i Nasti-
čova aféra se setníkem Vornerem je jinou, než
jak ji »velký politik z Bosny« vybájil. Ua
dávno, dřív než tvrdí, se setníkem známost na-
vázal.
Nastič sám svojí vlastní rukou »vypracoval«
účel na 20.000 korun, který černohorské vládě
za svoje »služby« (kterých nevykonal) předlo-
žil. Dr. Dušan Popovič sám obezřele o výpově-
dech Simo Jovanoviče svoje udání činí. Je opa-
trným, vl, že má práci s nejbidnějšími tvory
pod sluncem a prolo s reservou dí: »Je-i
pravdou jen díl toho, co já tuto o výpovědech
Simo Jovanoviče, který velice dobře Nastiče
zná, uvádím, tu nemohu v Nastičovi viděti žád-
ného svědka, ale jenom zločince. Člověk, který
vzal tak velké účastenství na zločinných afé-
rách jenom proto, aby z toho materiální pro-
spěch získal, žádné víry nezasluhuje«.
Dr. Dušan Popovič vyslovuje své podivení
Nastič
Petro
doktor
Popovič
Jovanovič
Vorner
Bosna
30
article
i nad tím, že Nastič v každém procesu svoje
»svědecké« výpovědi jen »v lhůtách« uvádí.
I nyní si »vyhradil« právo všechny své velké
tajnosti úplně neprozradit. Lze očekávat, že
část těch tajemství teprvé při nějakém třetím
procesu »odhali«,
Jovanovič svého času neskryl před Nastičem
své podivení nad tím, že osobu krále Petra do
černohorské pumové aféry zatáhl. »Uslechlilý
člověk« ale dobře to svému druhu vysvětlii:
šlo prý mu o větší efekt ! Jovanovič i to obhá jci
řekl, že Nastič často různé prosby na krále
Petra pro sedláky psával a že v každé takové
žádosti zmínku učinil o tom, že v Bosně pro-
pukne revoluce a krveprolití, nebude-li prosbě
vyhověno.
Správně uvádí dr. Popovič, že v celém
svědeetví o zosnované revoluci soud se oplrá
jen o jednoho »korunního svědka« a že je tudíž
nutno, jeho výpovědi pečlivě kontrolovat. Potom
obhájce přechází na atentát, chystaný ve vojsku.
Už v měsíci dubnu 1908 Nastič prohlásil, že
upustil od myšlenky na nelegální zápas v báno-
vině. Tou dobou v Sarajevu byly městské volby,
které vyvolaly nebývalý zápas. A tu Nastič dal
Dušanu Babičoví pumu, aby ji za doby, voleb
do řad vojska vmetnul. I to ukazuje, jak Na-
stič všude pracoval v duchu dobře promyšleného
plánu na rozdmichování revolučního hnutí.
Nastič
Jovanovič
doktor
Popovič
Dušan Babičový
Boseň
Sarajevo
31
article
Dr. Popovič navrhuje, aby se všichni, jím
vytknutí svědci, k soudu předvolalí a s Nasti-
čem konfrontovali a to Simo Jovanovič, kaprál
u štyrskohradeckého bosenského pěšího pluku
Šarič a strýc posledního, kněz Subotič. Předseda
hájí právomoc soudu a odmítá dra. Popoviče,
aby jen vše senátu přenechal. Rádi věříme.
Víme, jak by to dopadlo. I Aecurti odhalení,
drem. Popovičem učiněná, nelibě nese a pohrdli-
vě volá: „To je interesantní, že obhájeové vedle
soudu zavedli zvláštní vyšetřování.“ Ovšem,
soudu vše měli přenechat a o osud ubohých mu-
čedníků starat se neměli. To ovšem násilníkům,
kteří v procesu své prsty mají, po chuti by bylo.
Ale dr. Popovič žvástu Aecurtova si nevšímáa
další návrhy činí. Žádá za vyslechnutí vídeň-
ského právníka Kosty Mandiče. Ten s Nastičem
býval intimním. „Korunní“ svědek Mandičovi
kdysi i revoluční statut i některé dopisy ukázal
a se chlubil, že tím materiálem lidem, sesku-
peným v „Srbobranu“, krk zadrhne. A zase na
pomoc Nastičově „ohrožené cti a věrohodnosti
Accurti přichvátal slovy: „Co mluvil s Mandi-
čem, pod přísahou nemluvil.“ Ach, ta přísaha,
bídáka! Protože přísahal, je mužem poctivým.
doktor
Popovič
Jovanovič
Šarič
Subotič
Aecurtův
Kosta Mandič
Nastič
Mandič
Nastičův
Mand
32
article
Divná logika. Jakoby Accurti ve svém povolání
nikdy s žádným křivopřísežníkem práci byl ne-
měl. Až to zaráži. Trefně Acourta dr. Popoviě
usadil slovy: „Ach tak! Nu, já to beru k vě-
domí.“ Potom obhájce uvádí, jak Nastič onen
statut ze skříně dra. Lazo Dimitrijeviče vzal
jak potom s ním z Vídně do Pešti odchvátal.
Byla to pohromadě pěkná cháska! Jen o „vý-
dělku“ mluvila a o získání peněz se radila. Na-
stič soudruhům na velký svůj princip ukázal:
sehnat hodně peněz! Vyslovil se, že to je je-
diná zdravá politika, kterou prý dnes tisíce lidí
se živI. Accurti jízlivě se směje. Hned na to dr.
Popovič ukazuje: „Pan státní návladní se směje,
jakoby i on politikou se zabýval.“ A Accurti
drze dí: „Já jsem úřadník (ba vzorný !), mne
se to netýče, ale vy víte, co já myslím.“ Ach,
to už ví půl roku celý svět! Dr. Popovič potom
vypráví, jak Mandič měl dopisy od svých pří-
buzných a jak Nastič myslil bůh ví jak tajem-
ného jsou obsahu. Počítal, že by se za ty dopisy
100.000 korun na dru. Medakovičovi (předseda
srbské samostatné strany) vytáhnouti dalo.
A zase Aceurti popoušti uzdu svému jízlivému
smíchu a dí: „Ach, tomu nevěřím! Dr. Meda-
kovič by nedal ani dva šestáky.“ Dr. Popovič
komediantství Accurta ignoruje a dále vykládá,
jak v Nastičovi uzrála myšlenka Mandičovi ony
dopisy ukradnout. Pozval si k tomu potulnou
žinku Emu Javůrkovu. Ta Mandiče vínem spila.
doktor
Popovi
Nastič
Dimitrijevič
Popovič
Mandič
Med
Accurt
Javůrkův
Vídeň
Pešť
33
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
smo
ne
nne s S
sjooq brod čne
Pes.biss lsb
Napsal Jindřich Mann. Přeloži! Frant. T rep ka.
V přítelově salonu měli jsme spor o stě-
hování duší. Když odpůrei a přívrženci theorie
vyložili své názory, nemohli se přívrženci ni-
kterak sjednotiti v jedné otázce. Šlo totiž o to,
přejíti ze sklonnosti, kterou kdosi přičetl duším
mravně nízko stojících lidí, na zviřata. Hovor
mizel stále více ve všeobecnostech; skeplik
jeden mlnil to skončiti a podotkl: »Nepodáte
nikdy pochopitelných důkazů pro theorii v zemi.
kde theorie ta nežije mnohotvárně v duši ná-
roda. Neboť víra působí teprve skutky.«
Tu ho přerušil drsný, náhle rozproudivš
se hlas starého setníka Fastina.
»Možná, že měte pravdu. Myslím aspoň
že zde v Evropě jsou nemyslitelny mnohé udá
losti, jimž jsem se v Indíi nepodivil.« o
Stařec vyňal z úst krátkou dřevěnou dýmku
což bylo bezpečným znamením, že si chtěl od-
lehčiti od nějakého příběhu. Pod šedobílým
vlasem zářil mu obličej tak červený, jakým ho
udělalo třicet let v Indii. Seděl skoro vzpřímen,
jenom paže měl zlehka podepřeny o opěradlo.
Jeho jasně modré oči dívaly se mezi mnea
mého souseda, jakoby do dálky. Čekali jsme;
potom začal:
»Když jsem byl mladým důstojníkem, mě
jsem jednou za místní vzpoury, které tehdá
byly četnější než nyní, vésti oddělení daleko do
nitra země. Byla to hlídka vystrčená do jedné
větší vsi, která nikdy neviděla ubytování. Oby-
vatelé nebyli nám nepřátelští, ale věděl jsem,
že měli noční styky s povstalci a zásobovali je
Mann
Přelož
František
Hovor
T republika
Evropa
Indie
Ob
34
article
snad, ač se nebylo možno dověděti, jak a kde
Obcování s podezřelými domorodci jsem svým
lidem zakázal, ale jsou přítažlivosti, které jsou
i nejlepšímu vojínu silnější než rozkaz jeho
představených. Případ jeden znepokojoval mne
zvláště, tak že jsem si dal provinilce předvolati.
»Bobe Raylore«, oslovil jsem muže, »máš
milostný poměr s hinduským děvčetem, které
se jmenuje Giveh a bydli se svou matkou ve
druhé chatě od konce na sever.« s snássl
»K službám, kornete. «
vže js1 vypudil od děvčete jiného ?
»K službám, kornele«. iseobi
»Kdo je to ?
ěvol záz
»Ramsun, myslím, kterého nazývají jedo-
vatý had.«
»Ten, po kterém jsme marně pátrali, který
každé noci klame naše hlidky a na jiném místě
nikdy se neví na kterém, vniká do vsi, ja ko by
byl lezl pod zemi ?e
s »Ten, kornete«. nsl
»Znáš krvavé činy, které o něm vypra-
vují?«
elaa noe
»K službám, kornete.« aavosdo
»A víš o jeho žárlivosti a o tom, že se
zapřisáhl, že se pomstí?« som busob nnee
»K službám, kornete «
edasn nre
»Nu, jak se chceš chrániti?« e v
»Mám pomocníka, korhele.«
»Bobe«, pravil jsem přísnějším hlasem
»styk s domorodei jest zakázán. Přerušíš svů
nmsz lilaste
poměr. «
»Je-li to nutno, kornete.
Pronesl to s takovou žalostnou tváří, že
jsem nemohl důrazněji vysloviti svoji výzvu.
Ale v postavení mém byl mi drahý každý
muž, i když jsem si odmyslil nesnáze a třenice.
které mohly vzniknouti, přišel-li ve vsi o živo
Raylore
Giveh
Bob
35
article
jen jeden z mých lidí. Dal jsem tedy chatro
Giwehinu zvláště střežití. Vyžadovala to také
lidskost, ne-li? mčna
Avšak pomohlo to jen potud, že jsme se
vždy hned dozvěděli o provedeném činu, Za
novoměsíčné noci uslyšela stráž blízko chatrče,
kterou hlídala, drsný, krátký křik. Když při-
chvátala na místo, nenalezla nic. Spustila po-
plach a lidé moji přiběhli se světlem. Nalezl
jsme dvéřechatrče otevřeny, jedinou místnos
prázdnou a jen v koutě schoulenou matku dě-
včete. Krvavé stopy vedly nás ven do vsi, n
místo, kde hlídka jako vždycky, nevypátrala
nic o vloupání se člověka. Tentokrát podařilu
se tedy chlapikovi nemožnost — odvléci s sebou
totiž druhého člověka, snad mrtvého. Nepo-
chybně provedl svoji pomstu do té míry, že
svou oběť zbavil i pohrbení. snl
Běžice dále, zaslechli jsme temný štěk
psa a brzy jsme pochopili situaci. »Pompeník«.
o klerém ubohý Bob mluvil, zasáhl do věci, bo-
hužel že pozdě. Byla to G wehina neobyčejní
dogga, která vraha srazila. Nedaleko odtud le-
želo tělo našeho Boba a dívka rozepjata byla
nad ním v sílené bolesti. Na jají šíji, která vy-
skakovala a případala s polibky, jež tiskla na
mrtvý obličej Bobův a na jejich rozpuštěných,
černých vlasech, které padaly na něj, zapalo-
valy naše pochodně nejtemnější světla. Ale bylo
v tom cosi, že jsem byl nucen mysliti na Eddith
Swanenhalsovou, která vyhledala svého králov-
ského miláčka cestou do Hastingsu na pobřeb
ním poli. Tahle nechybila svého milého an
v nejhlubší noci.
Posléze byli jsme přece nuceni postaratise
o fenu a odtrhnouti ji násilím od téla vrahova.
Divoké zvíře se zakouslo a všecko se potřísnil
krví; myslim, že už mu žralo vnitřnosti.
Bob
Bobův
Nepa
Hastings
36
article
Dopravili jsme dívku domů. Byla velice
krásná; lidě, kteří ji nesli, dolýkali se s vlastn
jim hmatavou neobralností jejích bezmocně od-
daných, štlhlých, hnědých údů: A, vem' mě —
kdyby nebyla bývala příležitost tak tragická, ne-
bylo by se mi to zdálo konečně tak nevhodné
dáti ubohého Boba provázeti důstojníkem.
Giweh byla týdny uzavřena ve své chatrči,
aniž by viděla človička. Fena jevila k ní od te
doby vroucí přátelství. Na neštěstí zvíře pošlo.
porodivši krátce před tím štěňata, z nichž si po
držela dívka jen první
Pes ton asi zdědil náklonnost kidívce, která
nevydržela potom, ani jako dřive, žádné spole-
čnosti. Moji lidé, jejichž zájem o krásnou divku
v osamělosti posádky tak snadno se nevyčerpal,
však vyslídili, že poměr obou jest jistě docela
zvláštní. Škádlili se a zuřili na sebe, což pře-
cházelo, čím bylo zvíře větši, stále více v ne-
přátelství. Brzo nebylo povyku v zavřené chatě
konce. Bila psa, který jí působil zranění. Po-
sléze vyhnala pokaždé zvíře, ale zase je brzo
pak sama přivolala. Nastal pak mezi nimi zvláštní
klid zbraní, který jsem měl sám příležitost po-
zorovati. Děvče dřepělo na své rohoži a krásné
tělo výpadalo zanedbané a zhubenělé; pes na-
proti ní schoulen v koutě, huňatý a zdivočilý.
s pohledem potměšilé a jaksi lidské vášně, jaký
jsem nikdy pak u zvířete nespatřil a jehožs
patrně Giweh bála. Oba měli na ústech bílou
Jednou večer objevila se Giwehina matk
před mým stanem a bylo patrno, že posuňkya
nesrozumitelnými zvuky žádá o pomoc. Bylo to
jistě něco povážlivého, co probudilo stařenu
z její němoly. Podivný zájem na věci způsobil.
že jsem šel také.
Když jsme vkročili do chatrče, uskočil pee
pěnu.
37
article
stranou; Dívka ležela roztažena na rohoží a prsa,
stále ještě krásně vyvinutá, byla nehybná. Ze
zející rány na krku tekla krev. Snažili jsme se
ji rychle zastaviti. Probuzena bolestmi ze mdlob,
dala se Giveh trochu pozdvihnouti. Pohled její
hledal a nalezl. Jeden můj člověk zasadil psu
pádnou ránu pažbou a mrštil jím kopnutím do
kouta. Tam setkal se jeho dokonávající pohled,
příšerně výrazný jako dříve, s pohlédem divčiným.
Z očí Giwehiných sršel oheň smrtelné ne-
návisti, již bych se nebyl nadál u níkoho v jejím
zoufalém stavu. Se svrchovaným napjetím sna-
žila se zcela se vzpřímiti, jednu hubenou paži
natáhla jako k prokletí a z jejích bílých rtů
výcházela vyrážená, napolo nesrozumitelná slova,
která zněla jako chropot.
»Ty's jistě věděl, co's dělal, ty. — což
nejsi on? Nežije jeho duše v tobě? Vždyť jsem
viděla, jak tvá matka lokala jeho krev. — Jeho
te s čt
krev le
Tak křičela a potom se svalila na stranu.
Avšak pohled její neztratil pohledu psa, který.
ať to bylo pod dojmem jejího oslovení, nebo at
to bylo blížici se smrti, byl rovnéž všecek po-
hřížen v sebe.
Neustále hleděli tak oba umírající na sebe,
divka a vrah jejiho milence — její vlastní
vrah.«
»Pes!« zvolal, když vyprávějtcí úmlkl, ten
skeptik, který svou poznámkou dal podnět k vy-
pravování přiběhu. a byla patrna hrůza v jeho
hlase.
ssni
»Pes, chcete říci!«« jne
Ale stařec již neřekl nic. Vstrčil dýmku
mezi zuby a hleděl stále nehybně svýmia jasnýma,
bystrýma očima mezi mne a souseda, jakoby
llo
do dálky.