ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 3724b8a0-7af2-11dc-8489-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 19 celkem · entity: person 49, place 13, org 11, work 2
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 296. ze dne 27. října 1905.
2 masthead
Různé zprávy.
3 article
Muž, nabízející trůn . .. Názvem tím obdařila kodaňská veřejnost barona Wedel-Jarlsberga, jenž ověřen byl poselstvím, aby u dánského dvora učinil dotaz, přijal-li by prin Karel trůn norský, po případě aby s princem ujed nal bližší podmínky nastoupení vlády. Zajímavý pohled do zákulisí této nemálo důle žité státní akce skytá pojednání, jež v »Timesu předmětu věnuje osobnosť, do dánských dvorních zá ležitostí výborně zasvěcená. Pisatel vypravuje V palmové dvoraně hotelu »Uanglického dvora« v jednom z nejútulnějších míst Kodaně, schází se společnost elegantního světa. Po divadle přichází sem aristokracie vysrkat šálek čaje, okřát sklenkou whisky nebo pochutnat si na jahodové smetaně. Scházejí se tu lidé bezvadných úborů, dámy moderních, boha- tých účesů, spanilé bytosti s obnaženými ňadrya bílými rameny, množství mužů v černých fracích. opatřených řády, jichž nositelé jsou z pravidla pří- slušníky diplomatických kruhů. Olsen, jeden z nejznámějších a nejproslulejších hudebníků skandinavských, koncertuje na vyvýšené galerii, obklopen členy své kapely polokruhem v bal- dachýnové komnatě s mohutně pozlaceným pozadím Hudba spouští první takt rozkošného valčíku a po- sluchač upadá v melancholické snění, že se ociťuje spíše v londýnském restaurantu Carltonově, neb u Ritze v Paříži, nežli v Kodani. A v místech právě označených odehrálase těchto dnů zajímavá episoda.
Wedel Jarlsberg Karel Olsen Kodaň Paříž Uanglický dvůr Carltonov Ritz
4 article
Všechny stoly, zelenou sametovou pokrývkou opatřené, byly hustě obsazeny. Prostornou dvoranou rozléhaly se tlumené zvuky akkordů, pršících s klenby zlacené galerie a modré mráčky cigaret- tového kouře nesly se teplou atmosférou jako stád zbloudilých beránků. Toliko jediný stůl byl opuštěn a nikoho nebylo za ním viděti, již proto, že drobný bílý lístek, jejž svírala ruka stříbrného anděla, opatřen byl nápisem »Zadáno« .. Rozhovor byl v plném proudu, na všech stra- nách panovala zábava, účastníci večera byli plni smíchu, žertu, flirtu Nenadále zavládá ticho a účastníci sklánějí se jeden k druhému a šeptají si cosi tajemného . . Ve dveřích salonu objevila se postava muž štíhlé postavy a elegantních pohybů. Kolem úst po hrává příchozímu trvalý úsměv a bystré, pronikavé oko těká s místa na místo, jakoby prohlíželo kroje naprosto cizí. Vcházející muž se nejprvé zastavil, ja- koby zrakem projeti chtěl duši celého okolí a pak drobnými krůčky zaměřil ke stolu, jenž mu byl za- chován. Všichni přítomní obracejí k němu zraky, z če- hož patrno, že přichozí jest osobností nemálo význam- nou a zajímavou ... Teprve když se posadil a zapálil si doutník, po- čalo se o neznámém hovořiti. Mužem, jenž vyvolal svým příchodem i přítomnost v hotelové dvoraně živou sensaci, nebyl nikdo jiný nežli baron Wedel Jarlsberg. A jak se stalo, že se muž, jenž nabízí trůn, ocit ve smetánce společnosti »U anglického dvora«?
Nenadál Wedel Jarlsberg U anglický dvůr
5 article Zcela prostě: vykonává tajné poslání prozatímní
Zcela prostě: vykonává tajné poslání prozatímní norské vlády, přibyv do Kodaně, aby princi Karlu dánskému nabíd! korunu norskou. A příchod i účel misse jeho zůstaly tak pečlivě utajeny — že o nich celá Kodaň hovoří jako o všední věci, ba že již o ní kodaňští věděli ve chvíli, kdy pan baron vystrčil po prvé nohu ze železničního vozu, jímž do Kodaně přibyl. Baron Wedel-Jarlsberg tváří se, jakoby nevěděl. z kterých příčin jest ve dvoraně předmětem vše- obecné pozornosti nejširších kruhů. Zdá se mu spíše. že jej zraky krásných dam pronásledují kukátky, jen aby se popásly na jeho obrovské pleši, kterou leskne se celá jeho zvláštní hlava. Což do opravdy neví, že jej v Kodani nazývaj »mužem, nabízejícím trůn«? Okolnosť, že demokratický národ norský právě barona Wedel-Jarlsberga ověřil úkolem tak význam- ného poselství, jest sama sebou dosti charakte- ristickou. Jsou totiž členové toho rodu jedinou šlechtou v Norsku dosud existující. A tak se stalo, že se muž, jenž nabízí trůn, ocitl ve smetánce společnosti »u anglického dvorae
Karel dánský Baron Wedel Jarlsberg Wedel Kodaň Norsko
6 article
= Svatý Expedit. Již po dobu několika roků jest v Římě a ještě větší měrou v Neapoli uctívár nový světec, totiž svatý Expedit. V některýca corámech umístěny jsou jeho sochy a mnohde jsou mu zasvě- ceny i oltáře. Na zázracích ovšem také nechybí a proto plní se stupně oltářů nového světce četnými obětnými dary, jimiž jej zástupy věřících přicházejí zasypávat. Svatý Expedit nabyl postupem doby v okolí Říma a Neapole pověsti nejpřístupnějšího větce. Na slou- pech, opatřených jeho obrazem stkví se slova „Hodie — crac“: dnes předneseš prosbu a zejtra ti ji splním. O tom, kde svatý Expedit vlastně žil a působil, nikdo z počátku ani nevěděl, později však našli neapolští theologové v seznamech mučedníků šedého starověku jméno, vyznívající asi jako „Expedit“. Následkem toho vznikla spousta pověstí a legend o životě, zázracích a smrti svatého mučedníka. Kult jeho rozšířil ze po celé Italii a ujal se i ve Franci. Vatikánské úřady ž počátku si věci nevšímaly, nepřikládajíce jí vážněj- šího významu. Papež Lev XIII. k informačnímu do- tazu některých biskupů nařídil, aby věřícím nebyly činěny žádné překážky v uctívání opulárního světce.
Svatá Franek Lev XIII Řím Neapol
7 article
Naproti tomu však Pius X. považoval za svou povin- nost zjistiti o světci veškeré vážnější podrobnosti i ověřil v té příčině kongregaci ritu přísným vyšetře- ním věci. Prišlo se na to, že jméno vatého Expedita spočívá na pouhé záměně významů. Zdá se pravdě- podobno, že asi před dávnými léty někdo více méně ze žertu nežli snad do opravdy o kterémsi svatém poznamenal, že prosby věřících záhy vyřizuj a že jej z té příčiny nazval „svatým Expeditem“. Vý- znam se ujal, časoslovo zaměněno vlastním jměnem, přenešeno na osobu svétce a poněvadž na větě jest dosti lidí, toužících po neprodieném splnění svých přání, nalezl svatý Expedit záhy dosti slušný počet ctitelů. Duchovní úřady proti uctívání bizarrního svět- ce vystoupily se vší opatrností. Nařídify, aby obrazy svatého Expedita byly z chrámův odstraněny, a aby vyvěšeny byly v postranních chodbách kostelů a fa- rářům přikázáno, aby osadníkům omyl vysvětlili.
Pius Expedit obraz svatý Expedita
8 article
Nicméně však v Neapoli provázeno bylo nařízení toto se značným odporem a věřící lid hrozil protiviti se úřadům i násilím. Starší ženština, držíc v ruce po- dobiznu synkovu, postavila se před 3ochu „svatého“ Expedita : zvolala: „Kéž neustoupíš ani o píď se svého místa! Setrvám zde, abych dokázala, jaký zá- zrak stal se tvou vůlí s mým synkem. Zemřel před třemi roky. Když jsme jej kladli do rakve, šeptai mi: „Matko, jsem u svého miláčka, svatého Expedita“. Pak zavřel oči a zesnul.“ Jiná paní zvoiala před sochou: „Setrvej klidně tam, kde stojíš. Kdybys býval v Ka- labrii, byro by ji necihlo zemětřesení, neboť ty's moc- nějším, než všichni svatí z Kalabrie.“ Papež Lev XIII. povolil uctění sv. Expedita dekrety ze dne 16. dubna 1892 a 16. června 1903. Učený mnich Padre Dionysio, jenž objevil jméno sv. Expedita v seznamu mučed- níků 4. století, prohlásil zástupci listu „Roma“, že kongregace ritu jedná nesprévně, popírá-li jsoucnost mučedníka Expedita, neboť jiný on — mnich Dionysio — chová jeho tělesné pozůstatky... Dá prý se tudíž se vší určitostí očekávati, že kongregace ritu věc dobře uváží a kult sv. Expedita znovu povolí
Expedita Lev XIII Dionysio Rom Neapol Ka Kalabrie
9 title
Král. české zem. divadlo v Praze.
Král Praha
10 title
Národní divadlo.
národní divadlo
11 article
25. hra v předpl. (1. čtvrtka.)
12 article
V pátek 27. října. Romeo a Julie. Velká zpěvohra o pěti dějstvích. Složil Ch. Gounod. Dle Shakespearova dramatu sepsali Barbier a M. Carré. Překlad od E. Züngla. Dirigent Frant. Jílek. Režisér Robert Polák- Konec o půl 11. hod.
Romeo Julie Složil Ch Gounod Shakespearův Barbier M Carré Züngl František Jílek Robert Polák
13 article
Začátek o 7. hod.
14 article Lidové divadlo , Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo , Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. V pátek 27. října. Česká obec střelecká pořádá třetí představení ve pro- spěch svých úkolů. Sedm havranů. Romantická kouzelná báchorka se zpěvy o devíti od- děleních. Napsa! E. Pohl. Přeložil Jar. Vrchlický. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý.
Napsa E Pohl Vrchlický E Stará Praha lidový divadlo
15 article Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově. V pátek 27. října. Začátek o 7. hod. X. hra v předplacení (páteční). Novinka. Policejní ředitel. Po prvé. Velká komická opereta o třech odděleních. Text na- psali Julius Horst a Robert Pohl. Přeložil Jos. Kubík. Hudbu složil Josef Bayer. Režisér Josef Kubík. Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka v Praze, vedle Národního divadla a v trafice proti zimnímu divadlu na Smíchově. 23247
Julius Pohl Jos Bayer Kubík Urbánek Smíchov Praha Švandův divadlo národní divadlo
16 article Pištěkovo lidové divadlo vinehratech.
Pištěkovo lidové divadlo vinehratech. na Král. V pátek 27. října. Začátek o 7. hod. Lidové představení při malých cenách. Pražské švadlenky Fraška se zpěvy o pěti jednáních. Hudbu i slova na- psal O. Faster 23237 Zejtra ve prospěch školní mládeže pořádá obec baráčníků Praha II.: Ta první láska.
Král Fraško O Faster Pištěkův lidový divadlo baráčník Praha II
17 article
vlhčil suché rty. A co jsem se díval na tyto odsouzené vězně, jichž osud jsem měl, jak mne vybízelí, zejtra za- spati, kývl na mne klidně ten, co žvýkal: »Vy se na mne nepamatujete?« řekl. Byl to Steve ! Steve z Medicine Bowu ! Onen rozto- milý Steve z mého prvého večera na Západě. Nějak změ- něný vous mi překazil, že jsem ihned nepoznal jeho tvář. Zde seděl, odsouzen k smrti. Mrazivá a bolestná rána mne zbavila řeči. On neměl žádných takových slabých citů. »Byl jste v posledním čase v Medicine Bowu?« tázal se. »Tomu už teď bude hezky dávno«. Přisvědčil jsem. Byl bych rád řekl něco přirozeného, něco laskavého, ale slova mi vázla proti mé vůli a já jsem stál nemotorný a nevolný a všiml jsem si zbytečně, že ten mlčelivý má šedivou flanelovou košili jako já. Steve si mne prohlížel a uviděl v mé kapse noviny, které jsem přinesl z dráhy a na nichž jsem si znamenal tužkou vše- liké vydání. Tázal se mne, půjčil-li bych mu je na chvíli. I dal jsem mu je ochotně a prosil jsem, aby si je nechal, jak dlouho bude chtíti. Byl jsem až příliš horlivý ve svých rozpacích. »Nemusite mi je vůbec vraceti«, řekl jsem. »Na těch poznámkách nic nezáleží. Nechte si je«. Vrhl na mne krátký pohled a usmál se. »Děkují vám«, řekl«. Nebudu jich potřebovati než do zítřka, do rána«. A počal se jimi probírati. »Volba Jakova se považuje za jistou«, řekl svému společníku, který nedal odpovědi. »Nu, Fremontsko je tím Jakovi povinnováno«. A já zanechal jej zabraného v místní novinky. Mrtvé lidi jsem viděl jíž nejedenkráte, ba i některé, již leželi zsinalí a strašliví po násilném konci, než ostrý dojem toho se otře; ale doufám, že již nikdy nebudu ve
Steve Jakov Jak Medicine Bowa Medicine Bowa
18 article
uváděla v náladu mé mysli jakousi bázeň. A koně kolem nich také stáli všichni na stráži, pozorujíce mne, jak jsem se blížil — i v těch bylo cosi; či to bylo to ticho? Neboť ono ticho, v němž jsem si až posud liboval, při- padalo mi pojednou, jakoby se bylo stalo přílišným lišným přítomností zpustlých budov. A potom se otevřely dvéře u stáje a vyšel odtud muž a stál, pozoruje mne přijíždějícího. Než jsem sesedl s koně, bylo jich tam více. Bylo to nesmyslné, že jsem se cítil tak nevolným i snažil jsem se pozdraviti tak, aby to znělo co možná lehce. Řekl jsem jim, že doufám, že tam bude místo ještě pro jednoho na dnešní noc. Někteří z nich odvětili na můj pozdrav, ale na to neodpověděl nikdo; a když jsem se již počínal přesvědčovati, že poznávám mnohé z těchto podivně neohrožených tváří, vyšel ze stáje Virgiňan, a při tomto vítaném zjevu jsem ihned promluvil volněji. »Jsem zde, jak vidíte !« »Ano, vidím.« Pohledl jsem naň ostře, neboť v jeho hlase zněla táž cizota, jíž jsem cítil ve všem kolem sebe. Ale on se díval na své společníky. »Tento pán jest zcel řádný«. »To jest možné«, řekl jeden, o němž jsem teď věděl, že jsem jej spatřil před tím na Mizící říčce. »Ale nebyl žádoucí dnes.« »Ani zejtra«, řekl jiný. »Ba ani pozejtří«, dodal třetí Virgiňan vpadl svým táhlým hlasem: »Nikdo z vás nepřišel nikdy k ničemu předčasně, soudím«. Jeden mu odsekl, směje se: »Ach, my tě nepo- dezříváme ze spoluviny«.
Virgiňan
19 article A jiný: »Ne, třeba se pamatujeme, jak jste spolu
A jiný: »Ne, třeba se pamatujeme, jak jste spolu bývali důvěrni se Stevem«. „Vírgiňan“. 361 —
Steve