1
article
sečnici koncesi, udělenou dne 29. října na
dobu jednoho roku k předběžným technickým
pracím pro normálně kolejnou dráhu ze sta-
nice Suniperk buštěhradské dráhy přes Pří-
sečnici k říšské hranici u Chřištových Hamrů
na dobu dalšího roku.
Krise ve Španělsku?
Z Madridu, 7. listopadu. (C.-B.) v
rozpočtové komisi sněmovní došlo dnes ke
srážce. Finanční ministr žádal úvěr
9 millionů peset jako první splátku na za-
placení zahraničního dluhu, což by odpoví-
dalo při kursu 42.85 směnečnímu kursu
221. Komise namítala, že by musil byti
úvěr zvýšen. Finanční ministr odvětil, že
díky jím připravovaným osnovám kurs
směnečný záhy značně klesne.
Komise byla však skeptickou a trvala na
nutnosti zvýšiti úvěr. Vzhledem na toto
opposiční chování se komise ohlásil
finanční ministr svou demissi.
Zdá se tudíž, že jest ministerská
krise neodvratnou.
Francouzové v tureckých vodách.
Z Paříže, 7. listopadu. (C.-B.) Odpo-
ledne došlá depeše admirála Cail-
larda byla z Mytileny odeslána o 1 hodině
50 min. odpoledne a byla tedy vypravena
telegrafem tureckým. Ohlásiv zabavení
obsazení celních úřadů, oznámil admirál
Caillard svůj příchod na ostrov Mytilene lo-
dím »Linois« a »Ehée«, kteréž se k loďstvu
jeho připojíly.
Z Kolína nad Rýnem, 8. listopadu.
Francouz
Cail
Chřištový Hamry
Španělsko
Madrid
Paříž
Kolín nad Rýn
2
article
(C.-B.) »Kölnische Zeitung« oznamuje
z Petrohradu: Proslýchá se, že si Ru-
sko a Francie smluvily základní pod-
mínky společného postupu k pro-
vedení oprav, jež bylo Turecko
berlínskou smlouvou zaručilo.
Vyzvou prý ostatní, v berlínské smlouvě zú-
častněné moci, aby se ke společným krokům
připojily. Nejdříve bude prý ponavrženo svo-
lání konference, nikoli k revisi, nýbrž
k provedení berlínské smlouvy.
V řídicích kruzích ruských očekávají prý, že
všechny velmoci, jež na berlínské smlouvě
podepsány jsou, navrženou konferenci přijmou
a obeslou.
Avšak před jarem r. 1902 nebude prý
asi lze na sestoupení se konference pomý-
šleti. Do té doby — soudí se tu v kruzích
obyčejně dobře zpravených — mohou se
zahájeným postupem Francie věci vyvinouti
tak rychle, že Rusko navzdor vší míru-
milovnosti svého panovníka nuceno
bude zaujati jinaké postavení, aby
svých vlastních zájmův uhájilo.
V politických kruzích hledí se
vážně vstříc událostem v Ture-
cku a na Balkáně.
Z Kolína n. R., 7. listopadu. (C.-B.)
»Köln. Ztg.« sděluje: Francouzské vyslane-
Zadumal se Otec Bůh, hvězdné sny pršely
mu z očí . ..
»A přece jsi klel !« konečně děl jakv
snění.
»Ano, klel, tuze klel, můj Bože !« přiloži
polénko svatý Petr, nebes šosák.
Zbrázdila vráska čelo Boha Otce, ale jemná
ruka Syna ji zahladila a zrak hluboký, pln do-
broty svaté padl na Vojtu.
Köln
bůh
Petr
Vojta
Petrohrad
Francie
Turecko
Rusko
Balkán
Kolín
Kölnische Zeitung
3
article
»Nikoliv, můj Otče, on neklel, on pilný
byl, on pracoval, vždyť on ubohý jen svou rol
hrál. Můj Petře, kdo po takém zneuznání svů
cíl miluje, ten nebe zaslouží! Pojď, milý bra-
chu, v nebe !«
Zaštkal milý Vojta. Ach, jak blahoslavi
matce Smrti, zde jeho sen došel splnění! Ale
prosba náhlá zvlnila mu rety:
»Můj Pane Ježíši svatý!« — a již před
Pánem se na kolena vrhá. »Nehněvej se, ne-
tresci mne, ale mohu ve Tvém svatém nebi —
bojí říci se to má ústa —«
»Snad ne zahráti si ještě?« zabručel do
roucha svatý Petr.
»Ty's to řekl, apoštole !« skroušeně se krčí
Vojta.
A než pernou odpověď dáti mohl Petr
jemně sklonila se hlava svatá milostného Je-
žíše: »Staň se! Kdo tak žhoucí lásku cítí pro
své hvězdné sny, zaslouží, by hrál i v ráji !,
Od těch dob hraje Vojta, chudý herec,
nebeskému publiku pozemské frašky a tragedie,
a »svatý bručál« Petr — jak ho Vojta zove —
směje se a applauduje jnevíce.
ctví v Berlíně podalo včera vysvětlení ve
příčině vyslání loďstva v ten smysl, že ne-
běží Francii naprosto o nějaké zabrání
ostrova Mytilene, nýbrž že odeslání lodstva
má jenom za účel zjednati záruku, pojistití
se, že známé požadavky Francie splněny
budou a spolu jistotu, aby turecká vláda
věc nemohla dále protahovat.
Z Londýna, 7. listopadu. Reuterově
kanceláři sděluje se z Cařihradu: Porta
zaslala včera večer francouzskému vysla-
neckému radovi Bapstovi přípis, ve kterém
se sděluje, že bylo uděleno schválení k ob-
novení nebo opravení šestnácti kostelů, klá-
šterů a různých ústavů v různých vilajetech.
Z Nového Yorku, 7. listop. (C.-B.)
Dle depeše Reuterovy kanceláře z Kolonu je
docela mylna zpráva, že povstalci obsadili
Panamu. Nebyl tam vůbec žádný boj ani
sveden. Stav věcí je tam úplně nezměněn.
Petr
Vojta
Ježíš
Petr jemně
Bapst
Reuterův
Berlín
Francie
Londýn
Cařihrad
Nový York
Panama
Reuterův
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Českoslovanské sociálně-demokra-
tické svědomí, probuzené na sjezdu straný
ve Vídni, nedá soudruhům v »Právu Lidue
spáti. Kapka božské pravdy, kteráž padla ze
sjezdové zprávy o tom, že sociálně-demokratická
strana povalila Badenovo ministerstvo, poněvadž
se dopustilo zločinu jazykových nařízení, hlodá
jako sžíravina na mysli českých soc. demokratů,
kteříž marně snaží se ve svém orgánu skvrnu
tuto očistiti. Ani libovonné pomády celé Libie
to nedokážou, natož blátivé neomalenosti, jimiž
se proti nám se strany »Práva Lidu« bojuje.
Sledovati nechutný způsob oslovování jednotli-
vých členů protivnické »redakce« nehodláme,
tvrdí-li však »P. L.«, že ubití jazykových nařízení
není činem proti národní politice české spácha-
ným, pak dlužno nazvati »ústřední orgán česko-
slovanské strany socialně-demokratické« vy-
lupkem politické ploskohlavosti. A jest snad lží,
že Badenovo ministerstvo povalila socialní demo-
kracie, když německá levice ukázala se k tomu
krátkou, že v parlamentě propůjčili se k tomu
právě čeští socialisté, kteří provedli násilný útok
na předsednictví sněmovny? To nepopřeli ani
čeští delegáti na vídeňském sjezdu, ale opravili
toliko intence, úmysl, s jakým prý jednali. Po-
valili prý ministerstvo Badenovo nikoli pro
obsah jazykových nařízení, s nimiž prý souhlasí,
nýbrž proto, že vydány cestou nařízenía
nikoli ve formě zákona. Ptáme se těchto
revolucionářů ve prospěch trvající patrně
na nejvýš spravedlivé konstituce, zda-li by se
byli stejně zachovali, kdyby hr. Badeni byl
vydal cestou nařízení ustanovení o osmihodinné
práci anebo reformě bratrských pokladen?
Badenův
P L
Baden
Vídeň
demokratický strana
5
article
Možno dost, že se nám zejtra dostane odpovědi,
že pedanterie spravedlnosti sociálně-demokratické
nedělala by ani v té příčině výjimku ve své
horoucnosti pro neporušenost spravedlivého zá-
kona v říšském zastupitelství. Pak se ale ze-
ptáme pánů soudruhů, kolik už ministerstev
povalili pro dekretování rozpočtu cestou § 14.
Či snad svědomí česko-slovanské hlásí se v naší
straně sociálně-demokratické jenom tenkráte,
když se má učiniti cestou nařízení zadost spra-
vedlnosti vůči národnímu požadavku českému,
pro nějž nedostupným zůstává onen, česko-
slovanskými socialisty tak žárlivě střežený
zákon? Avšak marná řeč, zejtra nám vyčtou
páni soudruzi z »Práva Lidu« zase, že lžeme a že
není s námi řeči atd. My sice mluvíme pravdu,
ale dopustili jsme se přece jen omylu, ovšem
z těžka odpustitelného. Domnívali jsme se totiž,
že hnutí českého svědomí v českých delegátech
na sociálně-demokratickém sjezdu vídeňském jest
počátkem kajícné cesty zpět k národu ve smyslu
onoho tříbení duchů podle národnostního smý-
šlení, jaké lze vůbec pozorovati podle zásady.
se jest krev hustší než voda, v rozestupování
se mezinárodní sociální demokracie podle ná-
rodnostního nejen původu, ale už i dle cítění.
Z tohoto cítění a sice německo-nacionálního, vy-
řinul také onen passus sjezdové zprávy, proti
níž hnulo se svědomí českých sociálních demo-
kratů. Hnulo a zase usnulo.
6
article
— Němečtí umělci z Čech očekávají s
podle dnešní depeše »Bohemie« dnes do Vídně,
aby tam jak u předsedy ministerstva, tak u mi-
nistra vyučování hájili stanovisko německého
umělectva ve známé záležitosti zří-
zení galerie umění v Praze. Deputace
tato přednese prý zejmena přání v příčině orga-
nisace rozdělení ve dvě národní sekce. Poslanci
Baernreither, dr. Funke, dr. Schücker, dr. Urban
a dr. Pergelt uvedou prý deputaci k ministrům.
Baernreither
doktor
Funke
Schücker
Urban
Pergelt
Čechy
Vídeň
Bohemia
galerie uměný v Praga
7
article
Věčná škoda, že uvádí dopisovatel »Bohemie«
výhradně jen jména poslaheckého průvodu řeče-
ných německých umělců z Čech. Ovšem vidíme
z tohoto výčtu jich, že všichni jmenovaní pá-
nové jsou skutečně poslenci, ale nevíme bohužel,
zda-li deputace dnes z Prahy do Vídně očeká-
vaná skutečně skládá se z umělců německých
v Čechách. Jestiť jich notoricky v Čechách vůbec
tak málo, že sotva lze z nich sestaviti deputaci
více než nejvýše dvojčlennou. Ale odebéře-li se
tato deputace z Čech do Vídně, zůstává báječ-
nou záhadou, kdo representuje ono umělectvo
německé, kteréž zdánlivě v Čechách zbývá i za-
stoupeno býti má řečenou deputací. Inkognito
její jest tím podezřelejší, že si teprve z Vídně
objednává telegram do Prahy, že tam přijede.
Čechy
Praha
Vídeň
Bohemia
8
article
— Ceská pracovní rada na českém
západě. »Plzeňský Obz.« píše: Pracovní
rada německá, kterou hodlá uvésti v život
zdejší notář p. Schreiner, dostane co nejdříve
kollegyni — ale českou, jejíž úkolem
bude paralysovati činnost své kollegyně ně-
mecké, t. j. bourati hned v zápětí, co
tato postaví, po případě brániti český lid před
dotěrností německé pracovní rady. Upozorňujeme
na tento nový článek české obranné akce naši
českou veřejnost už předem, aby věděla, že ne-
hodláme p. notáře Schreinera pustiti se zřetele,
a aby připravena byla na pozdější vyzvání k
vydatné součinnosti.
— Rodinné zprávy. Slečna Marie Říhova
z Radotína a pan Antonín Hájek ze Smíchova
slaviti budou v neděli dne 17. listopadu 1901 o 11.
hodině dopolední v chrámu sv. Petra a Pavla v Ra-
dotíně svůj sňatek manželský. — Josef Fiala, ob-
chodník v Praze, slaviti bude se svou chotí Marií
rozenou Řezáčovou dne 10. t. m. stříbrnou svatbu.
— Slečna PhC. Marie Fabianova, profes-
sorka dívčího gymnasia »Minervy«, rodem ze Želez-
ného Brodu v Čechách, bude příští středu dne 13.
t. m. o 12. hod. polední ve velké aule české univer-
sity Karlo-Ferdinandovy v Praze (Carolinum) na dok-
tora filosofie veřejně povýšena.
Schreiner
Říhův
Hájek
Petro
Pavel
Fiala
Marie
Řezáčův
Phc
Fabianův
Minerva
Radotín
Smíchov
Ra
Praha
ný Brod
Čechy
Carolinum
KarlaFerdinandův
9
article
— Před volbou náměstků starosty král.
hlav. města Prahy. V malé zasedací síni staro-
městské radnice konalo včera večer schůzi sdružení
svobodomyslných obecních starších, jehož předsedou
je pan dr. Frič. Schůze zúčastnilo se 18 členů sboru.
Po zahájení uvedl p. dr. Frič, že dvě léta minula
od té doby, co se tento klub ustavil. Výsledkem na-
šeho jednání a vystupování bylo, že veškeré tři
strany na radnici po celý rok pilně ve prospěch
obce pracovaly. Dále představil nově zvoleného ob.
staršího pošt. oficiála p. Benewitze z Holešovica
vyslovil naději, že přátelské styky budou ve sdru-
žení i na dále zachovány. Pak přikročeno k vyří-
zení programu. O verifikaci nemohlo být rokováno,
poněvadž nebyla ještě ukončena. Na to zahájena
rozprava o volbách náměstků starosty
král. hlav. města Prahy. Pan Hubáček
navrhl, aby se jednání odročilo do soboty, až se
nově zvolení obecní starší vysloví, do kterého
sdružení vstoupí. — Pan dr. Frič přečetl
ohlášení pánů dra. Černohorského, Kovařovice
a Němečka, kteří se usnesli, že vstoupí do tohoto
sdružení. Zástupcové Libně se ještě nevyslovili. Jest
tedy sdružení úplné až na p. Hroděje, který nedopa-
třením nebyl do schůze pozván. Pan Červený žá-
dal, aby vzhledem k úplnosti počtu členů schůze se
neodkládala. Uvedl, že by bylo záhodno, aby se ná-
městkové starostovi střídali. Projevuje pp. dru. Fri-
čovi a E: Neubertovi úplnou důvěru a poděkoval za
jejich práci a na místa jejich navrhoval pp. stavitele
doktor
Frič
Hubáček
Černohorský
Kovařovic
Němeček
Hroděj
E Neubert
Praha
Libeň
10
article
Seiferta a dra. Groše. Pan Seifert prohlásil však,
že na místo náměstka nebude kandidovati, vzhledem
k tomu, že by to nebylo správné, aby náměstkové
úřadovali pouze jeden rok. Jest to starým zvykem,
aby úřadovali dva roky a jest to také věci prospěšno,
poněvadž jsou do podrobností úřadu náměstků za-
svěceni. Hlasováním rozhodnuto, že se rokování o
tom nemá odkladati. Pan Schiller pravil, že klub
má pp. dra. Friče a dra. Groše ve vážnosti a bylo by
záhodno, aby se mezi,sebou dorozuměli. Dr. Frič pro-
hlásil, že s dr. Grošem ujednal, že ponechávají rozhod-
nutí sdružení, aby o tom rozhodlo samo. Dopadne-li
výsledek tak či onak, ujišťuje, že mezi nimi nebude
panovat žádná hořkosť a že zůstanou i na dále
upřímnými přáteli. Po rozpravě, které se zúčastnili
pp. dr. Scharf, Rašín, Červený, Hubáček, Prášek,
Srámek a Kreutzer, přikročeno ke hlasování a jeho
výsledkem bylo: návrh, aby dr. Frič zůstál ná-
městkem starosty, schválen byl 13 hlasy, 3 hlasy
odevzdány pro dra. Groše, oba kandidáti zdrželi se
hlasování. Také návrh, aby p. inž. Neubert zůstal
náměstkem, byl přijat. Oba náměstkové za proje-
venou důvěru poděkovali. Po odchodu p. dra. Groše
usneseno kandidovati jej za vrchního ředitele chu-
dinského ústavu, o čemž pana dra. Groše zpravila
dnes dopoledne deputace z pp. Havlíčka a Práška
sestávající. Jmenování kandidátů na místa radů bylo
odročeno.
Seifert
Groš
Schiller
Frič
doktor
Scharf
Rašín
Červená
Hubáček
Prášek
Srámek
Kreutzer
Ing
Neubert
Havlíček
11
article
— Křesťanská snášelivost v rouše kato-
lickém. V Chrudimi zemřel dne 5. t. m. posluchač
III. ročníku hospodářské školy Srb Alexander Milo-
jevič z Bělehradu, jehož pohřbení setkalo se s obtí-
žemi. Milojevič byl pravoslavného vyznání, ze kteréž
příčiny katolická duchovní správa nepřipustila, by
pohřben byl na katolický břbitov. Nezbylo pak, nežli
vyjednávati se správou evangelického hřbitova, která
dovolila, by pravoslavný Srb pohřben byl na tomto,
avšak s výhradou, že na jeho hrobě nepostaví se
— Nalezené zbytky prastaré brány. Před
započetím prací kanalisačních v Nerudově ulici na
Malé straně konservátor p. Herain upozornil pod-
kříž.
Srb
Alexander
Milojevič
Herain
Chrudim
Bělehrad
Nerudův