ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 36eca850-7676-11dc-ba58-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 106, person 192, org 28, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, v pondělí 23. září 1907.
Praha
3 masthead
on oplishil ata
4 masthead
Číslo 263.
5 article
Na ranní a odpol. IIst, předplácí se v Praze v administraei na nařsíe na čtvst lsta s dvojí dos áš kou a zoěkte nv laa . . . . 7 k 5oi va slialách: 2 K 30 na měsic .- Poštou: vrí ieta . . s drejí zásilkoe n t
Praha
6 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Povolnost z nouze? Z Vídně, 23. září. »Montagsrevue« sdě- lují z Pešti: »Po bankách venkovských, po společenstvech a spořitelnách došlo nyní na firmy hlavního města a celá odvětví prů- myslová, zejmena dřevařství oc- tlo se v těžké krisi zastavením platů. Místopředseda pešťské bursy na zboží podal náhle v sobotu demisi, poněvadž jeho syn, za kterého ručil, byl nucen apelovati na shovivavost věřitelů. — Podle všeho koalič n strany dohodnou se s vládou o hranicích, ve klerých může vláda maďarská poskytnouti ústupky vládě rakouské a potom bude vyrovnání skoneováno. Roz- hofčení několika radikálních politiků nic ne- změní. Proti hospodářské tísní nen žádné apelace a vše národní budes musit podrobit.« Naděje rakouských ministrů. Z Vídně, 23. září. U ministra vnitra bar- Bienertha a jeho choti konal se v sobolu raut na počest sjezdu protituberkulosního. K ve- čeru tomu byli zváni také čelní úřadníci všech resortů, poslanci a žurnalisté. O 11. hodině do- stavil se předseda ministerstva baron Beck, jenž v poslední chvili od své cesty k matc upustil, z jakých důvodů, není povědomo. Kolem něho a přitomného ministra financí Korytow ského sestoupili se politikové všech skopin, v kruhu tom přetřásána však horlivé toliko je diná záležitost: rakousko-uherské vy rovnání. Oba ministři netajili sice vážnost nynějšího stavu věcí, avšak projevili bezpečnou a pevnou naději, že k dohodě s uherskou vlá dou dojde. Přetřásány také čáky vyrovnacích předloh ve sněmovně poslanecké a poměr jed notlivých stran k nim.
Montagsrevue Beck ský Vídeň Pešť Bienerth
7 title
Telegramy korresp. kanceláře
8 article Co žádali Maďaři za zvýšení uherské kvoly.
Co žádali Maďaři za zvýšení uherské kvoly. Z Berlína, 22. záři. (K. k.) „Berl. Börsen courier“ píše mezi jiným takto o situaci ra- kousko-uher. vyrovnání: Sedmiletá válka o vyrovnání nabývá po všech půtkách, p všech srážkách, po veškerém nebezpeči, v němž se vojevůdcové octli a v němž zvláště v Rakou- sku leckterý generál zahynul, nyní, jak se zdá, na samém sklonku, nejpříkrojšího rázu. Uherská vláda zná zajisté velkou zodp- vědnost, již na sebe bere, obrací-li se na rakou- skou vládu s požadavky, jež jseu J ro- stě nesplnitelny, ačkoli ví, že jest nebez- pečí, že vyrovnání mohlo by se úplně rozbiti. Ačkoli je dr. Wekerle vynikajícím státníkem, jest uherská vláda přece pouhým vý- konným orgánem kompaktní velké většiny uher- ského říšského sněmu, jejíž zástupci jsou v uherském ministerstvu a hájí vlastně pou ze mínění mužů za nimi stojících. Ra- kouské ministerstvo má situaci mnohem nepří- znivějsí, neboť rakouský parlament, jak vyšel z voleb, konaných dle nového zákona o volební reformě, jest rozhárán a nestojí svorně a v jed- nom šiku za ministry. Maďaři věděli, že rakoušt ministři nemohli by nikdy podepsati vyrovnání, nepovoli-li Madaři z četné, Uhrami žádané výhody, tež zvýšení kvoty. Co se však stalo? V po- slední chvíli vytasili se Maďaři s no- vými požadavky, žádali, aby uher- ským papírům dostalo se výhody tím způsobem, aby u rakouských úřadů a soudů byly přijímány jako kauce a aby regulativ rakouských spořitelen změněn byl v tom smě- ru, aby spořitelny mchly ukládat své pohotové prostředky též v uher- ských rentá c h.
Maďar Berl Wekerle Berlín Raka Uhry J ro
9 article
Mimo to žádali, aby pro Uhry vele- důležitá železnični siť byla při- pojena k síti pruských drah a to vy- budováním košicko-bohumínské dráhy až do Annabergu. Marny byly veškeré pokusy, aby uherská vláda byla pohnuta upustiti od těcht obratně formulovaných požadavků, jež jsou s to, aby zvýšily jeji vážnost v zemi; nebylo-li jed- nání, třebas přímo, přerušeno, bylo přece zatím neočekávaně ukončeno a pro nove vyjednávání nebyla zatím stan- vena žádná lhůta. Maďaři zalezají, smí-li se tak říci, do své skořápky a čekají, že Reku- šané k nim přijdou, kdežto v Rakousku domnívají se míti oprávněný nárok, aby Madař vzdali se své upjatosti. Uherská vláda prohla- šuje, že musí říšskému sněmu, jenž se 10. října opět sejde, podatirozhodně de- finitivní zprávu buď že se vyrovnávac vyjednávání zdařilo, nebo rozbilo. Hroz- ba tato ovšem v Rakousku nepůsobí, neboť v Ra- kousku se ví, že velmi často a posléze leto z jara, kdy velkonoční vvátky byly prohlášeny za poslední lhůtu, byly kategoricky stano- veny lhaty, že však lhůta tato byla v ždy opět predloužena. Patrně ani nyní nezačne se přiliš urputně. Přes to nedá se zatím naprosto určiti, jakého rozsahu nabude ještě otázka vy- rovnání. Hrabě Apponyi prohlásil již ve své straně, že Uhry zavedou reciprocitu, nebude-l vyrovnání provedeno a že až do roku 1917, kdy vyprší obchodní smlouvy, potrvá mezi oběma polovinami říše jakýsi zatímní poměr. Mimo to pozoruhočný výrok pronesl hr. Apponyi, že za nynějších nepříznivých finančních poměrů v Uhrách by bylo šílen- stvím — citujeme jeho slova — kdyby pomý- šlelo se na založení samostatné uherské cedu- lové banky. V té příčině dá horkokrevnému hra- běti každý znalec poměrů úplně za pravdu.
Maďar Apponyi Uher Uhry Annaberg Marna Rakousko
10 article
Méně pravděpodobným se zdá však, že by rakouská vláda ponschal uherské polovině říše většinu vý- hod společné rakousko-uhersl banky, kdyby nedošlo k vyrovnání. Konečně nastala doba zúčtování, i nejmirumilovnějši stát- níci v Rakousku, hlásající vždy dohodu, jsou přesvědčeni, že jest na dále nemožno, aby v rozvaze o vyrovnání byla rakouská stránka „má dáti“ trvale tak značně zatížena, kdežto stránka „má obdržeti“ by vykazovala tak úzký sloupec. Přes to kojíme se posud pevnou nadějí, že v poslední chvíli zvítězí přece zdravý rozum, a že bude nalezena forma, která umožní oběma vládám a oběma parlamentům, aby za- bránily ztroskotání hospodářského spolku mezi Rakouskem a Uhrami. Ministr zahraničních záležitostí svob. p. Aehrenthal přičiňuje se veškerým svým velkým vlivem, aby prostředkoval mezi oběma spornými stranami, a císař, jenž' samozřejmě sleduje vyjednávání s největším zájmem a snaží se, seč jest, aby byl rozhodčím soudcem, což kmetnému nositeli koruny, měřícímu stejnou měrou Rakousku i Uhrám a milujícímu je jako rovnoprávné syny a přejícímu oběma polovinám říše šťastné budoucnosti, zvláště jest obtížným, má starostí více než kdy jindy. Osudem tak těžce zkoušený císař František Jo seí dokazuje opět, že za nejvyšší cinest vladařskou považuje neochvějné vědomi povinnosti. Každý.
František Rakousko Uhry
11 article
kdo v těchto pohnutých dobách, týkajících se osudu dualismu, byl povolán ke slyšení do dvorního hradu, potvrdí, že panovník vzbudil nejhlubší dojem svým jednáním, svou otcov- skou mirností a překvapující znalostí složité látky vyrovnávací. Osvědčil se knížetem šlechet- ného a nestranného smýšlení, jenž slovy svými povzbuzoval, nabádal a smiřoval. Maďaři se p- trně však neodvažují překročiti demarkační čáru, již vytkl jim parlament ke zbudování vy- rovnávacího paktu. Nemalou pozornost budía též s lidského stanoviska jest velmi pozoru- hodno, že císař povolal následníka arcivévodu Františka Ferdinanda k účasti na poradách. Velké audienee, jež císař a po něm arcivévoda povolil uherské- mu ministrovi hr. Juliu Andrássovi, jak známo, synu nezapomenutelného velkého uher- ského stejnojmenného státnika, souvisely patrně též s otázkou ústavních záruk; rozumí se však samo sebou, že přetřásala s v audiencích těchto zvláště situ- ace, jež se obtížemi vyrovnávací- mi přiostřila. Proslýchá se, že nevzdá-li se císař svého odporu k ústavním zárukám, jiehž přijeti zkrátilo by ovšem též část souverenních práv mocnářových v Uhrách, vyvodí hr. Andrássy z toho důsledky. Pak došlo by ovšem ke krisi celého uherského ministerstva, do koalice byla by vržena pochodeň — a potom „S bohem, vyrov- nání!“ V nejbližší době musí dojíti k rozhod- nutí; jest však zatím více než pochybno, jak rozhodnutí to dopadne.
Maďar František Ferdinand Andráss Andrássy dvorní hrad Uhry
13 article
Z Tangeru, 22. záři. (K. k.) „Ag Havas“ sděluje Pozvolna nastává opět klid. Domorode se stále vracejí. Situace v jednotlivých přísta- vech jest u spokojívá. Očekává se, že sultán ode- béře se v ponděli neho v úterý do Rabalu. Z Casablanky, 22. září. (K. k.) V osadě Sidi Br- himu bylo jen několik opuštěných stanů, jež byly goumiéry ještě před přichodem vojska zapáleny Došlo jen k nepatrné šarvátce. Nepřitel útočil z dálky a kladl slabý odpor. Ztráty jeho nejsou známy. Z Paříže, 22. září. (K. k.) ,Temps“ sděluje z Ca- sablanky: Přes hustou mlhu bylo provedeno obtízn seřadění vojska a nastoupen noční pochod přesně a ve vší tichosti. Francouzské vojsko měla 10 raně- ných. Počet nepřátel a olpor jejich byl mnohem menší než dříve.
Havas Rabal Došla Tanger Casablanca Sidi Britain Paříž Temps Ca
14 article
Z Tangeru, 22. září. (K. k) V listu Muleja HIa fida, jejž dnes obdrželo několik vyslanectví, se praví že Mulej Hafid nařídil svěmu ministru zahraničních záležitostí, aby se snažil vymoci na evronských vel- mocech uznání jeho jakožto sultána. Mulej Hali pravi, že povolán byl za sultána dle uslanovení ko ranu, v němž učiněna jsou opatření pro případ ne- schopnosti sultánovy ke vládě. Nechtějí-li prý vel moci s ním zavésti styky ať prý vyčkají až podrob si celcu zemi nebo až připojí se k němu všechay kmeny. V územích, kde bude uznán, slibuje Evro- ranům úplnou bezpečnost a naprostou svobodu ob chedu Z Palíže, 22. září (K. k.) Generál Drude telegra- fuje z dnešního dne, že včera ve 4 hodiny z rána vytrhl z Casablanky a dal se na pochod k Sidi Br- himu, kde zahnal mehalu a její tá bor zni- čil. Na straně Francouzů padl při tom jeden gou- mier, 5 vojáků, mezi nimi poručík, bylo zraněno. Z Paříže 22. září. (K. k.) „Matin“ sděluje, ž Drude učinil veškeré přípravy, aby neprodleně moh napadnouti a zničiti nový tábor povstalců. Očekává se, že se strhne velký boj. Z Tangeru, 22. září. (K. k) Z Casablanky se sdě- luje, že do města navraceji se dřívější jeho obyvatelé jakož i Maročané. Francouzské úřady uvedly dřívěj- šího přístavního kapitána opět v jeho úřad a ode- vzdaly mu klíče celního úřadu. Z toho lze souditi, ž nastanou opět drivější poměry
Evra Drude Francouz Maročan Tanger Casablanca Sidi Britain Paříž Matin
15 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 21. záři. (O vyrovnání.) Ze zmatených nedělních zpráv o vyrovnání jistým zdá se býli pouze to, že oběma vládám záleží na tom, aby se stal ještě nějaký nový pokuso dorozumění a dojde-li skutečně na nové porady. že se budou konati v Pešti, poněvadž dosavadní porady se konaly střídavě ve Vídni a v Pešti, poslední konference pak konány ve Vídni. Ve všem ostalním. zejména v otázce, co má bíti
Praha Pešť Vídeň
16 article
předmětem kompromisu, panuje v názorech po vážlivý zmatek. Tak na přiklad »Zeit« má »bez pečnou« zprávu, že připojení v Annaberku je de finitivně vyloučeno, kdežto »N. Fr. Pr. « má opět »bezpečnou zprávu« z Pešti, že dr. We- kerle se nevzdává naděje, že bude přece možno připojení v Annaberku dosíci a že se na ra- kouské trati košicko-bohuminské dráhy polož druhé koleje. Podobně v otázce bankovní se názory silně rozcházejí. Proti hr. Apponyovi, jenž po návratu z Vídně prohlásil v klubu strany ne odvislosti, že by bylo šílenství zakládati za ny nějších zbědovaných finančních poměrů v Uhráci samostatnou cedulovou banku, vystupuje v » Mag Orsz.« Ludv, Hollo, jenž se snaží dokázati že Uhry v prvé řadě potřebují své vlastní ce dulově banky, chtějíli býti samostatným státem a založili svůj vlastní průmysl. Nynější rak.-uh. banka chová se prý k uherskému průmyslu macešsky (), úmyslně podrývá úvěr uherský atd. Znalci poměrů v rak.-ub. banku tvrdí ovšem pravý opak a bylo by na př. jen třeba poro nati, jaký úvěr rak -uh. bank poskytuje Praze a jaky Temešváru, aby macešské jednání banku s Madary vystoupilo do pravého světla. V Praze, 21. záři. (Haličská volebn oprava.) »Poln. Korr.« otiskuje mínění prof.
Appony Orsz Ludv Hollo Uher Madar Poln Annaberk Francie Pešť Vídeň Praha Temešvár
17 article
Glabiňského a posl. dra. Olesnickéhoo chystané zemské volební opravě v Haliči. Dle prof. Glabiňského národní demokratická strana trvá na zásadě všeobecného, rovného přimého volebního práva, při čemž však zájmy polských menšin ve vých. Haliči se museji za- bezpečiti. Rusům ponechává návrh Giabiňského 28 mandátů, tolikéž, kolik jim přiřknul nový řišský volební řád. Dr. Olesnický ze strany ukrajinské připoušti, že návrh Glabiňskéhoje Rusům poměrně nejsympatičtější, poněvadž se opírá o zásadu všeobecného, rovného volebníh práva, ale nemohou se spřáteliti s malým poč- tem mandátů, jež ponechává ruským okresům Rušti poslanci budou na všechen způsob hájit zásady přimých voleb. Dalšího volení po- moci volitelů nepřipouští. Mimo to budou žá- dati, aby se jim dostalo aspoň 40 mandátů. Ze Splitu, 20 září. (Posl. Bulič re- signuje.) »Naše Jedinstvo« se dovídá, že kanovník Frant. Bulič, jenž byl na jaře zvo- len do řišské rady ve Splitě proti demokrati- ckému kandidátu dru. Smodlakovi, hodla se vzdáti mandátu, aby se mohl věnovati vý- hradně svým archasologickým pracím.
profesor Rus doktor Olesnický Posl Bulič František Halič Split Glabiňský národní demokratický strana
18 article
Otevřeni nové budovy obecní vyšš reálky v Nymburce. (Původní zpráva »Nár. L ) . .. Královský Nymburk šel vždy mezi městy českými, pokud politického a kuiturního života se týče, v první řadě. V posledních desítiletích vyrosti zcela mimořádně i výstavností, takže dnes čítá se k nejvzhlednějším střediskům života na venkově, k městém, jež honosi se nejen minu osti, nýbrž přitomnosti. A tu činem skutečně záslužným jeví se s veli kou obětavosti a nákladem zbudov aná vyši obecní realka. Před čtyřmi roky vznikly první její třídy a dnes stojí na nejkrásnějším místě města nadherna, moderní a výstavná budova, pořízená ná- kladem půl milionu korun. Budova obecní, bez při- spění vlády, bez subvenci vzniklá, tedy výbradně pomník kuiturní vyspělosti občanstval Z těch důvodů akt slavnostního otevření, n včerejšek ustanovený, byl slavnou chvílí pro Nym- burk a okoli. Velika účast občanstva prozrazovala porozumění.
Nymburk
19 article
Po průvodu spolků a korporaci, po vnějším clr- kevním vysvěcení budovy blavní odevzdání ústavu službě veřejnosti odbylo se v anle. K slavnosti odevzdání reálky její účelům dosta- vili se: Poslanci říšští a zemští J. V. Hráský, dr. V. Škarda a Lad. Čech, okresní starosta p. H a mp a čl. okresního výboru Krejčík, okresní starosta poděbradský p. Kerhart, starosta měsla dr. E Krou- ský s nám. dr. H. Karlíkem a čieny městské rady a ob. zastupitelstva, okresní hejtman Haas, okr. školní inspektor Kožíšek, okr. soudce dr. Haken, berní Černikovský, správce po štyp Mach, správce Občanské zál žny p. K. Hašek s úřadnictvem, předseda městské spořitelny dr. Hu- dec, předseda okr. hosp. záložny p. Tachecí vrchní insp J. Maschek (za severozápadni dráhu), přednosta M. Schreiber, vrch. insp. Sehworm a Sazima, prof. Fr. Hoffmann a B. Konva- linka za reálku v Ml. Boleslavi, ředitelové škol k.
Hráská doktor Krejčík Kerhart Haas Kožíšek Haken Černikovský Mach K Hašek Hu Tachecí J Maschek M Schreiber Sehworm Sazima profesor František Hoffmann Čechy Boleslav E Kroa
20 article
Vognar a J. Svoboda se sbory učiteiskými, ře- dite J. Pavlík a Zikmund za městskou radu v Pečkách, vrch inž. Havllček, architekt O. Ne- kvasil, velkostatkář J. Mazánek, J. B. Nebe- ský, velkoobchoduík, vrch. ředitel C. Feuerstetn z Loučeně, m. r. Beneš za Český Brod, primat okr. nemocnice Komárek, prof. Rud. Bačko- ský z Prahy, vyšetř, soudce adj. Jan Krouský, prof. A. Kořínek a K. Hrdina za prof. sbo reál. a vyš. gymnasia v Kolině, Fr. Janač za mě- sto Poděbrady, A. Zikmund, ob. radní z Peček atd. Dále korporace a spolky: damský spolek »Ladae, dam. odbor N. J. S., ženský odbor Sokola, těl. jed- nota Sokol, Budeč poděbradská, spol. čes. železniě. úřadníků, beseda »Hlahol«, div. spol. »Hálek«, obch. gremum, řemesl. beseda, spol. dobr. hasičů z Nym burka. Drahelic, Všejan atd, spol. voj. vysloužilců. spol. kočů, rybář. spolek, živnostenská společenstva hostinských, smíšených a staveb. živností, oděvnické, obuvnické, potrav. živností, řeznické a j., odbočka jednoty zřízenců drah, israelská obec, nár. vzděl. be- seda dělnická ald. K shromážděným především promluvil děkan P. Rejzek, který vzpomenuv vzniku ústavu vůbec, přátelskými slovy obrátil se k studentstvu a kladl mu na srdce, aby šťastnější generaci minulých, jimž ne- bylo dopřáno navštěvovati škol tak krasné a účelne vypravených, s tím větší láskou oddávalo se studilm a vzdělání.
Vognar J Svoboda J Pavlík Zikmund Ing J Mazánek C Feuerstetn Beneš Komárek profesor Ruda Krouská A Kořínek Hálek P Rejzek Pečky Loučeň Český Brod Praha Poděbrady Budeč Drahelice Všejany Sokol Hlahol
21 article
Starosta města dr. E. Krouský, uvítav srdečno přítomné, pravil: Dnešního dne dovršujeme dílo svého programu, dílo, jež vykonati bylo naší povinností. Staroslavné město naše, královský Nymburk, chtějíe zaujímati vždy přední místo v duševním postupu na- šeho národa, došlo ve vývoji svém ke zřízení těto střední školy, kterou uvádíme dnes pod vlastní stře- chu, jež bude jí útulkem důstojným. Dnes vlělujeme v konečnou formu myšlenku a touhu nás všech dáváme daň občanského vědomí a oddanosti na oltá osvěty. (Výborně!) Velikých mužů našich velká slova dlužno si takových chvílích připomínati — a myslím, že není vhodnějšího nad ona, Riegrova: »V práci a věděn jest naše spasení.«
doktor E Krouská Nymburk Riegrův
22 article
Práce a vědění toť jsou ony dva vznešené po pudy všeho lidského života, má-li život véstí k vy sokým cílům určení člověka. Jedno plodí druhé, jen prací lze nabýti vědění a těmto dvěma činitelům za svěcena jest tato budova. Budiž mi dovoleno, abych při této příležitosti vzdal povinné díky bývalému starostovi panu Jos. Červenému, který prvý zavdal podnět ke zřízení to- hoto ústavu. Vzpomínám dále zásluh městské rady a zastupitelstva obecního, a vzdávám díky minister- stvu kultu a vyučování, zemskému výboru, okresnímu zastupitelstvu. Občanské záložně, cukrovaru v Nym- burce, za udělování štědrých subvancí a posléze vrch, inž. Havlíčkovi jako projektantu a arch. Nekva- silovi za provedení, i veškerému živnostnictvu při stavbě zůčastněnému. Za pomocí a podpory právě jmenovaných činitelů dospěli jsme dnes k cili. Naše dílo je skončeno a nastává nyní povinnost pokračovati v něm jiným povolaným. Kéž ústav tento stane se východiskem vzdělání naší mládeže nechť vychovává se nejen v ohledu vědeckém, nýbrž t v ohledu národním. Nechť nauči se v tomto ústavu naše drahá mlá- dež znáti slavnou historii našeho národa, nechť na- učí se ctíti a milovati svou vlast a nechť z ústavu toho vycházejí jen věrní synové národa českého, jemu až do krajnosti oddaní. (Výborně !) Važeně shromáždění! V dobách, kdy města byla nucena rozvoj a blaho svého občanstva chrá- mti tuhým pasem městských hradeb, náš kralovský Nymbork byl vzorem ostatním městům koruny české v tomto ohledu.
Jos Červený Ing Havlíček Ny
23 article
Dhes již netřeba hmotných hradeb; dnes budu- jeme sobě bašty duševní, bašty z občanstva sebevě- domeho, vzdělaného a národně probudilého. Takové občanstvo kéž nám vychovává mladý náš ústav, kéž z něho vycházející občanstvo jest nerozbornou ba štou, za níž ke blahobytu a k slávě vzkvětati bude osvětou k svobodě náš drahý národ český, naše vlast a v ní náš královský Nymburk! Na znamení těchto nadějí a výsledků volám to- muto našemu ústavu »Na zdar!« Ředitel reálky p. J. Materna, přejav od sta- rosty města klíče od budovy, navázal na tuto okol- nost a slíbil za sebe i sbor profesorský, že dbati bude, aby budova stala se chrámem práce a vědění. Podivně se ale vyjimalo, když hned v následujícím pronesl větu, jež všeobecné překvapila od ředitele obecní, samosprávné reálky: »Budeme hleděti tobo. aby mládež vedena byla v duchu národním a ra- kouském(). neboť jen vříši rakouské dosáhne národ náš svých tužeb . . « Následovalo slavné »Te deum«, po kterém pro- hlédli si přítomní skvělé místnosti ústavu, učebny kabinety a pod. Pořad slavnosti zakončen byl banketem uspořádaným ve dvoraně »na Knížecí«. Banketu súčastnilo se na 80 hostí. Řadu přípitků zahájil sta- rosta města p. dr. E. Krouský toastem na panov- nika. Okresní hejtman poděbradský p. Haas, vzpo- menuv zásluh obecní representace o zbudování no- vého ústavu i obětí pokrokového občanstva, připil obecnímu zaslupitelstvu a rozkvětu král, města Nym- burka i blahu jeho obyvatelstvu. Náměstek starostův p. řed. dr. Karlík oceniv význam nového ústavu školstvi vůbec pronesl pozdrav profesorskému sboru.
J Matern doktor E Krouská Haas Karlík Nymburk Knížecí Ny T deum
24 article
Potom, uvílan polleskem, přísedíci zem. výboru a po- slanec p. dr. V. Škarda vzletnou řečí přípil spo- lečné práci všech, bez rozdilu stavů a politického přesvědčení ve prospěch národa. Poslanec prof. Hrázský jako representant vysokého učení techni ckého vyslovil uznání budovatelům nové budovy projektantu p. arch. inž. Havlíčkovi a staviteli p. arch. Nekvasilovi. Promiouvaje pak o významu technického studia pro moderní život, přál, aby nová reálka přispěla k vypěsténí zdatného akademického občanstva tech- nického. Jménem rodáků nymburských, žijících mimo rodiště, připil rozkvětu ústavu soudní adjunkt pan J. Krouský. Přitomným representantům techni- ckého stavu, jmenovitě prof. Hráskému připil vrch. inspektor dráhy p. Tolmann. — Jměnem svých kolegů profesorského sboru p. prof. Dolák podě- koval za pozdravné projevy, připil harmonii profe- sorstva a občanstva a poděkoval budovatelům ústavu — Říš. poslanec p. L. Čech vzpomenuv velkých obětí Nymburka, dal výraz očekávaní, že stát v po- chopení svých úkolů splní svoji povinnost a pře- vezme krásný ústav ve svoji správu. Slíbil v tom směru podporu českého poselstva, pro něž dovolaval se opory voličstva. — Pak zástupci živnostníků pp. Kasa, Sadílek a Novotný pronesli po- tleskem provázené připitky, v nichž jmenovitě s po- vděkem vítali, že nová střední škola umožní vycho- vati inteligentní živnostnický dorost. — Vrch. inžený p. Havlíček, projektaní stavby, poděkoval za uznaní projevené budovatelům jejím a připil staveb nímu výboru se starostou p. drem. E. Krouským v čele. Děkan nymburský p. Rejsek vzpomněl zásluh býv starosty p stav. Červeného o stavbu a p. arch. Nekvasil věnoval upřímnou vzpominku zesnulému bývalému dlouholetému starostoví města
doktor V Škarda profesor Hrázský Ing Havlíček Nekvasil J Krouská Přitomný Hráský Dolák L Čo Kasa Sadílek Novotná E Krouská Rejsek Nymburk
25 article
Nymburka dru. Vací. Krouskěmu, jehož památku přitomní poctili povstáním. Památka tohoto o Nym- burk zasloužilého muže uciěna byla také pojmeno- váním radničního náměstí jeho jménem a právě tyto dny zavěšena na nároží tabulka s novým pojmeno- váním. K závěrku připil ještě dr. Škarda dannám a přečteny byly přečetné projevy blanopřejné, jež te- legraficky i pisemně k slavnosti došly. Pi této při- ležitosti oznámií p. řed. Materna, že spolek stroj- vedoucích severozáp dráhy věnoval k založení sti- pendia pro nemajetné studující ústavu 1000 K. Tellegramy zaslali: ministr dr. Fořt a min. dr. Pacak, Nejvyšší maršálek Lobkovic, dr. K. Mattuš, zemští školní inspektoři pp.: Rosický, Neča- sek, místopředseda zem školní rady Zabusch, přise- dící zem, výboru Vojt. hrabě Schönborn, školní radu Melelka, dr. Herold, přísedíci zem. výboru, sekční rada minist. Greif, poslanec prof. Drtina, dr. Tomas Černý, posl. panské sněmovny, rodák Nymburský. I. náměstek pražský dr. Štych, II. naměslek pražský Jirousek, dr. Bedřich Herold za město Vršovice, měsl- ské rady: Německý Brod, Mladá Boleslav, Loučeň Mnich. Hradiště, star. dr. Šabor, Kolín, star. Sla dek. Chrod m, Roudnice. Pečky rodaci nymburšti prof. Řehak ze Smíchova, soudní tajemník Votavi z Nov. Benátek, dr. Vorlíček z Labského Kostelce. inpektor Kopřiva a dr. Šubor ze Zbírova, prof. Kare Keppner z Kutné Hory, dr. Symon ze Žamberku, dr.
Matern Fořt doktor Pacak Lobkovic K Mattuš Rosický Neča Schönborn Melelka Herold Greif profesor Drtina Tomas Černá Nymburský Štych Jirousek Bedřich Herold star Šabor Řehak Votav Vorlíček Kopřiva Šubor Zbírův Kare Keppner Symon Nymburk Vršovice německý Brod Mladá Boleslav Loučeň Kolín Roudnice Pečky Smíchov Benátky Labský Kostelec Kutná Hora Žamberk Zabusch panská sněmovna Chrod m
26 article
Alois Šebor z Mnich. Hradiště, Ant Carboch, c. k pošt. ofic z Král. Vinohradů, dr. Jos. Kristen z Prahy. sekční rada Žampach z Vídně, Jan Zrust z Král Hradce, inženýr dr. Tolman z Roudnice, proí. Hobl, z Mladé Boleslavi, stavební rada Zimler. okres. zvěrolékař Hrůza z Domažlic, Em. Novo- dvorský, soukromník z Prahy, prof. A. Bráf z Roztok, centralní ředitel Čiňovský z Dobrovic, okr. hejtman Smitka z Vysokého Mýta, Brož Ant., starosta města Peček, Aleš Dohnal, přidělený profesor c. k. zem. sk. radě, Plskaček, c. k. zem. rada z Poděbrad, řed Brzák z Velvar, inženýr Kress z Prahy, ústřední řed Schmidt z Kopidlna, C. Feuerstein, řed. panství Loučeň profesorský sbor reálky pardubické, spolek čes. spia. » Maj«. Dary. Dr. Tomáš Černý z Praby 100 K ve pro spěch spolku pro podporování chudých studujících nymburské reálky, Jos. Roudnický 25 K jako první splátku za zakládajícího člena téhož spolku, Jose Šafránek, účetní cukrovaru, ve prospěch chud. stud. 20 K. Telegramy došlé ředitelství re- álky: prof. sbory reálek z Kolina, Rakovnika, Kutné Hory, gymnasia z Jičína, Pravomil Weber z Praby Skoda, odbor. inspekt. z Kariína, prof. sbory gymna V drobném prodeji:
Šebor Král doktor Jos Kristen Zrust Tolman Hobl Hrůza em profesor A Bráf Dohnal Brzák Schmidt C Feuerstein Černá Jose Šafránek Weber Praha rada Žampach Vídeň Roudnice Mladá Boleslav Domažlice Roztoky Dobrovice Smitka Vysoký Mýto Pečky Poděbrady Velvary Kopidlno Loučeň Jos Roudnická Kolina Kutná Hora Jičín Praba Voda Anta Carbochy Královský Hradec Nova Brož Anta Kress spolek če
28 article
ranni čísla o sobě a 6 edpoladni na 2k Ve úlislkách na vsnkov ranní číslo. . . . . . . . 10h odpslední . . . . . . . . 4 b
29 article
Inserát platí se hotevé napřea Předplacení a lnvorty přijímá ad Inl- strace v Maslanské ulici č.s Tam nachátejí se těh redavee Uskárns a erpedice „Národnich Lisvě“ Rukopisy so nevracsjt.
Národnich Maslanský ulice Tama
30 article
sia z Vys. Mýta, II. reálky z Plzně, gymnasia z Něm Brodu, řed. reálky z Prahy-Holešovic-Buben dopis, dívčí lyceum z Č. Budějovie
Mýto Plzeň Německo Brod Praha Holešovice Bubno
31 article Pracovní sjezd akademického spolku „Budivoje“.
Pracovní sjezd akademického spolku „Budivoje“. Mezi studentskými sdruženími, které svou osvě- tovou a národní prací staly se vydatnými činiteli v zápase českého národa o jeho lepší bytí, zaujímá čestné místo spolek jihočeských akademiků »Budi- voj«, soustřeďující v kruhu svém akademický dorost z Českých Bodějovic a okolí. Že poslání své doko- nale chápe, prokázal akad. spolek »Badivoj« způ- sobem oslavy svého 30letého trvání, konané ve dnech 21. a 22. t. m. Žadné tuctové, povrchní zá- bavy, žádné hostiny a pitky, nýbrž vážná kulturnía národní práce byly programem této oslavy, konané ve znamení pracovního sjezdu čienstva spolku toho. Pracovní sjezd zahájen byl dne 21. září dopole- dne valnou hromadou spolku, při kleréž pan inž. kand. Fr. Našinec nastínil dějiny spolku p. JUSt. K. Tůma prom uvil o požadavku nových slovanských universit v Rakousku. Referát o praci menšinové odpadl, ježto referent pan Fr. Titěra, jednatel Národní jedn. pošum. ochuravěl a dostaviti se nemohl. Téhož dne večer uspořádáno v městském di- vadle slavnostní představení. Hrána byla Hilbertova »Vina« s p. Ed. Vojan em, členem Národního divadla, v roli Stanislava Hoška.
Žadný Ing František Just K Tůma Titěra Hilbertův Vino Vojan Hošek Rakousko Francie spolek jihočeský akademik Buďa národní divadlo
32 article
Schůze Úslředního výboru Nátodní jednoty pošu- mavské koná se dnes v pondělí o 6. hod. večerní v místnostech jednoty. Představení mělo skvělý úspěch. Že výkon hostův byl mistrný, rozumí se při skvělé umělecké polenci Vojanově samo sebou, avšak i druhé hlavní úloze — Míně Mařákové, dostalo se provedení ne- všedně dokonalého slečnou Josefou Coufalovou. Bez lichocení tvrdíme, že hluboce procítěné a here- cky výborné podání Míny Mařákové slč. Coufalovou obstálo by i před nejpřisnější odbornou kritikou. Slečnin talent divadelní jest opravdu vzácný a byl by krásnou ozdobou každé scény. Sám mistr Vojan vyslovil se o výkonu slečny Čoufalovy s nelíčeným nadšením. Ostatní úlohy se zdarem obstaraly: slč. M. Kubeškova (pl. Mařáková), V. Tomšů (uhlíř)a A. Pražák (Jiří). Představitelům hlavních úloh po- dány půvabné květinové dary. Meziaktí vyplnil roz- šířený akademický orkestr, řízený p. prof. Šebe- stíkem, klidivší za své znamenité výkony hojně pochvaly. V neděli 22. t. m. konána v sále besedním veřejná schůze. Vzhledem k cennému pro- gramu zasluhovala schůze tato větší návštěvu. Mim členstvo spolku »Budivoje« dostavilo se několik pro- fesorů, učitelů, advokátů a jiných inteligentů, ne- patrně zastoupeno bylo dělnictvo a živnostnictvo.
Vojanův Mařák Coufalův Vojan M Kubeškův Mařáková V Tomšů Jiří profesor Šebe Nátodní jednota
33 article
Za předsedu schůze zvolen p. MUDr. Sv. T ůma, za místopředsedu p. I gC. F. Našinec, za zapiso- vatele pp. Mostecký, Šuchman a Veselý. Po zahájení schůze následoval výstižný referát p. poslance dra. Ant. Hajna o práci studenta mezi lidem, vyslechnutý s velikým zájmem, načež promluvil o škole a jejím vlivu na jednotlivce p. red. L. Kunte z Prahy. I tato přednaška, hluboce založená a úkoly školy zajímavě analysujicí, zanechala hluboký a trvalý dojem. Schůze pak po polední skončena. Závěrek pracovního sjezdu tvořila odpolední spolková schůze, při níž p. red. K. Harma ch přednášel o starostenských sborech, jich organisaci a ůkolech a p. F. Našine o organisaci knihoven na českém jibu. Oceňujíce plně hodnotu práce, během 30 let čackým akad. spolkem »Budivojem« vykonané, pře- jeme mu do nového desítiletí zdaru nejlepšího,v zájmu studentstva i v zájmu české věci.
MUDr Šuchman Veselá Hajn L Kunt K Harma Praha
34 article Jubilejní slavnost matičního odboru na Smichově.
Jubilejní slavnost matičního odboru na Smichově. Po sobotním slavnostním představení Vrchli- ckého »Exulantů«, jež za režie p. Liera a nadšení všech účinkujících umělců mělo průběh velmi skvělý, k němuž přispěl nemálo skvostný živý obraz, kom- ponovaný dle návrhu pana Heteše, konána včera nově zakoupených sadech smíchovských »na San- tošce« vlastní slavnost jubilejní. Krásné stinné sady tyto jsou pro lidové slavnosti jako stvořeny a měst- ská rada smíchovská zaslouží díků veřejných, že je koupí získala, neboť zajisté včerejší slavnost nebude první, která by se tam konala. Slavnost byla ohro- žena dopoledne lehkým deštěm, který se s oblak snesl, ale v poledne se vyjasnilo, takže ladný prů- vod slavnosiní seřadil se na Jakubském náměstí jit za jasu slunečního. V čele právodu jel okresní starosta a předseda slavnoslního výboru pan Eberl, na to starosta města a předseda odboru pan dr. Koldínský s říš- ským poslancem vrch. inž. Neumanem, pak čle- nové měetské rady. Na to následovali: Hudba kapely p. Rybáře (Sokola dušnického), společenstvo řezníků a uzenářů, jednota českých střelců s praporem, stolní společnost „Zdar Matici“ a nádherný alegorický vůz, baráčníci smíchovští a baráčníci novosmíchovští, bo- seda „Tyl“ a její malebný alegorický vůz s kostými hlavních osob dramat Tylových, ochotnictvo (depu- tace), sdružení kovopracovníků národních, družstva pro slavbu dělnických domků, sdružení národnich socialistů, beseda „Palacký“, zábavně dobročinný spolek „Čechie“ a skvostný alegorický vůz, stolní společnost „Šišáci“, spolek vojen. vysloužilců arc-- vévody Bedricha, spolek domovníků, stolní společ- nest „Veselí tuláci“, alegorický vůz, vzájemně pod- porujicí spolek „Kuřáků“, národní jednota samo- statných řemeslníků a živnostníků, řemeslnicko- živnostenské beseda, odbor soukromých úřadníků,
Lier Heteš Eberl doktor Koldínský Ing Neuman Tylův Palacká Bedrich San Veselí Sokol Matica sdružený kovopracovník národní Čechie Šišák řemeslnickýživnostenský beseda
35 article
spolek hostinských „Hořica“, společenstvo obuvníků, bratrstvo smíchovské, společenstvo různých výrob- ních živností, děti v krojích národních se snopya věnci k slavnosti „Obžinek, hasiči, tělocvičná jed- nota „Sokol-Tyrs“ s trubačským sborem Sokola z Podoli-Dvorců. V čele jel starosta „Sokola-Tyrše“ dr. Záhorský a náčelník Trefný na koni. Tělocvičná jednota „Sokol“ na Smíchově převzala pořadatelství v sadech. Mimo průvod dostavilo se četné obecenstvo a deputace: zejména členové výboru Ústř. Matice školské v Praze, poslanec dr. Podlipný s chotí, jež je zároveň předsedkyní odboru dam Ústřední Matice školské, dp. P. Švehla, ředitelé a učitelé škol smí- chovských, kteří také o slavnost velkých zásluhsi získali a z nich pan Šulista jest bývalým zasl. matič- ním učitelem, žurnalisté a mn. j. Když se před 3. hodinou průvod doslavil na San- tošku, zapěly pěvecké sbory „Lukes“ a „Malát“ sbon „Svoji k svému“, načež starosta města Smíchova posl dr Koldínský, jenž jest zároveň předsedou odboru, promluvil s balkonu vzletnou slavnostní řeč, častým souhlasem shromážděného lidu provázenou; v úvodu řeči poukázal na škodlivá novodobá hesla. která místo lásky k národu a nad jeho zájmy staví zájmy stavovské; místo státoprávní samostatnosti, kterou si náš národ hájí, hlásá se mu: buďte pou- hými státními občany bez národnosti, místo lásky k vlastnímu národu doporučuje se kosmopolitický indiferentismus pod heslem humanity. To vše dopo- ručuje se nám v době. kdy jsme proniknuti hrdým vědomím, že jsme syny „Táboritů“, kdy se ví, že nechceme býti stoupenci hrubého materialismu, anobrž hájíme a hájiti chceme neůstupně svých ideál- ních statků nejdražších, své skoly, své vzdělanosti.
Hořica doktor Záhorský Trefná Podlipná P Švehla Šulista Lukes Malát Koldínský Smíchov Praha San SokolTyr Sokol Podoli SokolTyrš