1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v pondělí 23. září 1907.
Praha
3
masthead
on oplishil ata
5
article
Na ranní a odpol. IIst,
předplácí se
v Praze v administraei
na nařsíe
na čtvst lsta
s dvojí dos áš kou
a zoěkte
nv laa . . . . 7 k 5oi
va slialách: 2 K 30
na měsic .-
Poštou:
vrí ieta . .
s drejí zásilkoe
n t
Praha
6
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Povolnost z nouze?
Z Vídně, 23. září. »Montagsrevue« sdě-
lují z Pešti: »Po bankách venkovských, po
společenstvech a spořitelnách došlo nyní na
firmy hlavního města a celá odvětví prů-
myslová, zejmena dřevařství oc-
tlo se v těžké krisi zastavením
platů. Místopředseda pešťské bursy na zboží
podal náhle v sobotu demisi, poněvadž jeho
syn, za kterého ručil, byl nucen apelovati na
shovivavost věřitelů. — Podle všeho koalič n
strany dohodnou se s vládou o hranicích,
ve klerých může vláda maďarská poskytnouti
ústupky vládě rakouské a potom
bude vyrovnání skoneováno. Roz-
hofčení několika radikálních politiků nic ne-
změní. Proti hospodářské tísní nen
žádné apelace a vše národní budes
musit podrobit.«
Naděje rakouských ministrů.
Z Vídně, 23. září. U ministra vnitra bar-
Bienertha a jeho choti konal se v sobolu
raut na počest sjezdu protituberkulosního. K ve-
čeru tomu byli zváni také čelní úřadníci všech
resortů, poslanci a žurnalisté. O 11. hodině do-
stavil se předseda ministerstva baron Beck,
jenž v poslední chvili od své cesty k matc
upustil, z jakých důvodů, není povědomo. Kolem
něho a přitomného ministra financí Korytow
ského sestoupili se politikové všech skopin,
v kruhu tom přetřásána však horlivé toliko je
diná záležitost: rakousko-uherské vy
rovnání.
Oba ministři netajili sice vážnost nynějšího
stavu věcí, avšak projevili bezpečnou a pevnou
naději, že k dohodě s uherskou vlá
dou dojde. Přetřásány také čáky vyrovnacích
předloh ve sněmovně poslanecké a poměr jed
notlivých stran k nim.
Montagsrevue
Beck
ský
Vídeň
Pešť
Bienerth
7
title
Telegramy korresp. kanceláře
8
article
Co žádali Maďaři za zvýšení uherské kvoly.
Co žádali Maďaři za zvýšení uherské kvoly.
Z Berlína, 22. záři. (K. k.) „Berl. Börsen
courier“ píše mezi jiným takto o situaci ra-
kousko-uher. vyrovnání: Sedmiletá
válka o vyrovnání nabývá po všech půtkách, p
všech srážkách, po veškerém nebezpeči, v němž
se vojevůdcové octli a v němž zvláště v Rakou-
sku leckterý generál zahynul, nyní, jak se zdá,
na samém sklonku, nejpříkrojšího
rázu. Uherská vláda zná zajisté velkou zodp-
vědnost, již na sebe bere, obrací-li se na rakou-
skou vládu s požadavky, jež jseu J ro-
stě nesplnitelny, ačkoli ví, že jest nebez-
pečí, že vyrovnání mohlo by se úplně
rozbiti. Ačkoli je dr. Wekerle vynikajícím
státníkem, jest uherská vláda přece pouhým vý-
konným orgánem kompaktní velké většiny uher-
ského říšského sněmu, jejíž zástupci jsou
v uherském ministerstvu a hájí vlastně pou ze
mínění mužů za nimi stojících. Ra-
kouské ministerstvo má situaci mnohem nepří-
znivějsí, neboť rakouský parlament, jak vyšel
z voleb, konaných dle nového zákona o volební
reformě, jest rozhárán a nestojí svorně a v jed-
nom šiku za ministry. Maďaři věděli, že rakoušt
ministři nemohli by nikdy podepsati
vyrovnání, nepovoli-li Madaři z
četné, Uhrami žádané výhody, tež
zvýšení kvoty. Co se však stalo? V po-
slední chvíli vytasili se Maďaři s no-
vými požadavky, žádali, aby uher-
ským papírům dostalo se výhody
tím způsobem, aby u rakouských
úřadů a soudů byly přijímány jako
kauce a aby regulativ rakouských
spořitelen změněn byl v tom smě-
ru, aby spořitelny mchly ukládat
své pohotové prostředky též v uher-
ských rentá c h.
Maďar
Berl
Wekerle
Berlín
Raka
Uhry
J ro
9
article
Mimo to žádali, aby pro Uhry vele-
důležitá železnični siť byla při-
pojena k síti pruských drah a to vy-
budováním košicko-bohumínské dráhy až do
Annabergu. Marny byly veškeré pokusy, aby
uherská vláda byla pohnuta upustiti od těcht
obratně formulovaných požadavků, jež jsou s to,
aby zvýšily jeji vážnost v zemi; nebylo-li jed-
nání, třebas přímo, přerušeno, bylo přece zatím
neočekávaně ukončeno a pro nove
vyjednávání nebyla zatím stan-
vena žádná lhůta. Maďaři zalezají, smí-li
se tak říci, do své skořápky a čekají, že Reku-
šané k nim přijdou, kdežto v Rakousku
domnívají se míti oprávněný nárok, aby Madař
vzdali se své upjatosti. Uherská vláda prohla-
šuje, že musí říšskému sněmu, jenž se
10. října opět sejde, podatirozhodně de-
finitivní zprávu buď že se vyrovnávac
vyjednávání zdařilo, nebo rozbilo. Hroz-
ba tato ovšem v Rakousku nepůsobí, neboť v Ra-
kousku se ví, že velmi často a posléze leto
z jara, kdy velkonoční vvátky byly prohlášeny
za poslední lhůtu, byly kategoricky stano-
veny lhaty, že však lhůta tato byla v ždy opět
predloužena. Patrně ani nyní nezačne se
přiliš urputně. Přes to nedá se zatím naprosto
určiti, jakého rozsahu nabude ještě otázka vy-
rovnání. Hrabě Apponyi prohlásil již ve své
straně, že Uhry zavedou reciprocitu, nebude-l
vyrovnání provedeno a že až do roku 1917, kdy
vyprší obchodní smlouvy, potrvá mezi oběma
polovinami říše jakýsi zatímní poměr.
Mimo to pozoruhočný výrok pronesl
hr. Apponyi, že za nynějších nepříznivých
finančních poměrů v Uhrách by bylo šílen-
stvím — citujeme jeho slova — kdyby pomý-
šlelo se na založení samostatné uherské cedu-
lové banky. V té příčině dá horkokrevnému hra-
běti každý znalec poměrů úplně za pravdu.
Maďar
Apponyi
Uher
Uhry
Annaberg
Marna
Rakousko
10
article
Méně pravděpodobným se zdá však,
že by rakouská vláda ponschal
uherské polovině říše většinu vý-
hod společné rakousko-uhersl
banky, kdyby nedošlo k vyrovnání. Konečně
nastala doba zúčtování, i nejmirumilovnějši stát-
níci v Rakousku, hlásající vždy dohodu, jsou
přesvědčeni, že jest na dále nemožno,
aby v rozvaze o vyrovnání byla rakouská
stránka „má dáti“ trvale tak značně zatížena,
kdežto stránka „má obdržeti“ by vykazovala tak
úzký sloupec. Přes to kojíme se posud pevnou
nadějí, že v poslední chvíli zvítězí přece zdravý
rozum, a že bude nalezena forma, která umožní
oběma vládám a oběma parlamentům, aby za-
bránily ztroskotání hospodářského spolku mezi
Rakouskem a Uhrami.
Ministr zahraničních záležitostí svob. p.
Aehrenthal přičiňuje se veškerým svým
velkým vlivem, aby prostředkoval mezi oběma
spornými stranami, a císař, jenž' samozřejmě
sleduje vyjednávání s největším zájmem a snaží
se, seč jest, aby byl rozhodčím soudcem, což
kmetnému nositeli koruny, měřícímu stejnou
měrou Rakousku i Uhrám a milujícímu je jako
rovnoprávné syny a přejícímu oběma polovinám
říše šťastné budoucnosti, zvláště jest obtížným,
má starostí více než kdy jindy. Osudem tak
těžce zkoušený císař František Jo seí
dokazuje opět, že za nejvyšší cinest vladařskou
považuje neochvějné vědomi povinnosti. Každý.
František
Rakousko
Uhry
11
article
kdo v těchto pohnutých dobách, týkajících se
osudu dualismu, byl povolán ke slyšení do
dvorního hradu, potvrdí, že panovník vzbudil
nejhlubší dojem svým jednáním, svou otcov-
skou mirností a překvapující znalostí složité
látky vyrovnávací. Osvědčil se knížetem šlechet-
ného a nestranného smýšlení, jenž slovy svými
povzbuzoval, nabádal a smiřoval. Maďaři se p-
trně však neodvažují překročiti demarkační
čáru, již vytkl jim parlament ke zbudování vy-
rovnávacího paktu. Nemalou pozornost budía
též s lidského stanoviska jest velmi pozoru-
hodno, že císař povolal následníka
arcivévodu Františka Ferdinanda
k účasti na poradách. Velké audienee,
jež císař a po něm arcivévoda povolil uherské-
mu ministrovi hr. Juliu Andrássovi, jak
známo, synu nezapomenutelného velkého uher-
ského stejnojmenného státnika, souvisely patrně
též s otázkou ústavních záruk; rozumí
se však samo sebou, že přetřásala s
v audiencích těchto zvláště situ-
ace, jež se obtížemi vyrovnávací-
mi přiostřila. Proslýchá se, že nevzdá-li
se císař svého odporu k ústavním
zárukám, jiehž přijeti zkrátilo by
ovšem též část souverenních práv
mocnářových v Uhrách, vyvodí hr.
Andrássy z toho důsledky. Pak došlo
by ovšem ke krisi celého uherského
ministerstva, do koalice byla by vržena
pochodeň — a potom „S bohem, vyrov-
nání!“ V nejbližší době musí dojíti k rozhod-
nutí; jest však zatím více než pochybno,
jak rozhodnutí to dopadne.
Maďar
František Ferdinand
Andráss
Andrássy
dvorní hrad
Uhry
13
article
Z Tangeru, 22. záři. (K. k.) „Ag Havas“ sděluje
Pozvolna nastává opět klid. Domorode
se stále vracejí. Situace v jednotlivých přísta-
vech jest u spokojívá. Očekává se, že sultán ode-
béře se v ponděli neho v úterý do Rabalu.
Z Casablanky, 22. září. (K. k.) V osadě Sidi Br-
himu bylo jen několik opuštěných stanů, jež byly
goumiéry ještě před přichodem vojska zapáleny
Došlo jen k nepatrné šarvátce. Nepřitel útočil z dálky
a kladl slabý odpor. Ztráty jeho nejsou známy.
Z Paříže, 22. září. (K. k.) ,Temps“ sděluje z Ca-
sablanky: Přes hustou mlhu bylo provedeno obtízn
seřadění vojska a nastoupen noční pochod přesně
a ve vší tichosti. Francouzské vojsko měla 10 raně-
ných. Počet nepřátel a olpor jejich byl mnohem
menší než dříve.
Havas
Rabal
Došla
Tanger
Casablanca
Sidi Britain
Paříž
Temps
Ca
14
article
Z Tangeru, 22. září. (K. k) V listu Muleja HIa
fida, jejž dnes obdrželo několik vyslanectví, se praví
že Mulej Hafid nařídil svěmu ministru zahraničních
záležitostí, aby se snažil vymoci na evronských vel-
mocech uznání jeho jakožto sultána. Mulej Hali
pravi, že povolán byl za sultána dle uslanovení ko
ranu, v němž učiněna jsou opatření pro případ ne-
schopnosti sultánovy ke vládě. Nechtějí-li prý vel
moci s ním zavésti styky ať prý vyčkají až podrob
si celcu zemi nebo až připojí se k němu všechay
kmeny. V územích, kde bude uznán, slibuje Evro-
ranům úplnou bezpečnost a naprostou svobodu ob
chedu
Z Palíže, 22. září (K. k.) Generál Drude telegra-
fuje z dnešního dne, že včera ve 4 hodiny z rána
vytrhl z Casablanky a dal se na pochod k Sidi Br-
himu, kde zahnal mehalu a její tá bor zni-
čil. Na straně Francouzů padl při tom jeden gou-
mier, 5 vojáků, mezi nimi poručík, bylo zraněno.
Z Paříže 22. září. (K. k.) „Matin“ sděluje, ž
Drude učinil veškeré přípravy, aby neprodleně moh
napadnouti a zničiti nový tábor povstalců. Očekává
se, že se strhne velký boj.
Z Tangeru, 22. září. (K. k) Z Casablanky se sdě-
luje, že do města navraceji se dřívější jeho obyvatelé
jakož i Maročané. Francouzské úřady uvedly dřívěj-
šího přístavního kapitána opět v jeho úřad a ode-
vzdaly mu klíče celního úřadu. Z toho lze souditi, ž
nastanou opět drivější poměry
Evra
Drude
Francouz
Maročan
Tanger
Casablanca
Sidi Britain
Paříž
Matin
15
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 21. záři. (O vyrovnání.) Ze
zmatených nedělních zpráv o vyrovnání jistým
zdá se býli pouze to, že oběma vládám záleží
na tom, aby se stal ještě nějaký nový pokuso
dorozumění a dojde-li skutečně na nové porady.
že se budou konati v Pešti, poněvadž dosavadní
porady se konaly střídavě ve Vídni a v Pešti,
poslední konference pak konány ve Vídni. Ve
všem ostalním. zejména v otázce, co má bíti
Praha
Pešť
Vídeň
16
article
předmětem kompromisu, panuje v názorech po
vážlivý zmatek. Tak na přiklad »Zeit« má »bez
pečnou« zprávu, že připojení v Annaberku je de
finitivně vyloučeno, kdežto »N. Fr. Pr. « má
opět »bezpečnou zprávu« z Pešti, že dr. We-
kerle se nevzdává naděje, že bude přece možno
připojení v Annaberku dosíci a že se na ra-
kouské trati košicko-bohuminské dráhy polož
druhé koleje.
Podobně v otázce bankovní se názory silně
rozcházejí. Proti hr. Apponyovi, jenž po
návratu z Vídně prohlásil v klubu strany ne
odvislosti, že by bylo šílenství zakládati za ny
nějších zbědovaných finančních poměrů v Uhráci
samostatnou cedulovou banku, vystupuje v » Mag
Orsz.« Ludv, Hollo, jenž se snaží dokázati
že Uhry v prvé řadě potřebují své vlastní ce
dulově banky, chtějíli býti samostatným státem
a založili svůj vlastní průmysl. Nynější rak.-uh.
banka chová se prý k uherskému průmyslu
macešsky (), úmyslně podrývá úvěr uherský
atd. Znalci poměrů v rak.-ub. banku tvrdí ovšem
pravý opak a bylo by na př. jen třeba poro
nati, jaký úvěr rak -uh. bank poskytuje Praze
a jaky Temešváru, aby macešské jednání banku
s Madary vystoupilo do pravého světla.
V Praze, 21. záři. (Haličská volebn
oprava.) »Poln. Korr.« otiskuje mínění prof.
Appony
Orsz
Ludv
Hollo
Uher
Madar
Poln
Annaberk
Francie
Pešť
Vídeň
Praha
Temešvár
17
article
Glabiňského a posl. dra. Olesnickéhoo
chystané zemské volební opravě v Haliči. Dle
prof. Glabiňského národní demokratická
strana trvá na zásadě všeobecného, rovného
přimého volebního práva, při čemž však zájmy
polských menšin ve vých. Haliči se museji za-
bezpečiti. Rusům ponechává návrh Giabiňského
28 mandátů, tolikéž, kolik jim přiřknul nový
řišský volební řád. Dr. Olesnický ze strany
ukrajinské připoušti, že návrh Glabiňskéhoje
Rusům poměrně nejsympatičtější, poněvadž se
opírá o zásadu všeobecného, rovného volebníh
práva, ale nemohou se spřáteliti s malým poč-
tem mandátů, jež ponechává ruským okresům
Rušti poslanci budou na všechen způsob hájit
zásady přimých voleb. Dalšího volení po-
moci volitelů nepřipouští. Mimo to budou žá-
dati, aby se jim dostalo aspoň 40 mandátů.
Ze Splitu, 20 září. (Posl. Bulič re-
signuje.) »Naše Jedinstvo« se dovídá, že
kanovník Frant. Bulič, jenž byl na jaře zvo-
len do řišské rady ve Splitě proti demokrati-
ckému kandidátu dru. Smodlakovi, hodla
se vzdáti mandátu, aby se mohl věnovati vý-
hradně svým archasologickým pracím.
profesor
Rus
doktor
Olesnický
Posl
Bulič
František
Halič
Split
Glabiňský národní demokratický strana
18
article
Otevřeni nové budovy obecní vyšš
reálky v Nymburce.
(Původní zpráva »Nár. L )
. .. Královský Nymburk šel vždy mezi městy
českými, pokud politického a kuiturního života se
týče, v první řadě. V posledních desítiletích vyrosti
zcela mimořádně i výstavností, takže dnes čítá se
k nejvzhlednějším střediskům života na venkově,
k městém, jež honosi se nejen minu osti, nýbrž
přitomnosti.
A tu činem skutečně záslužným jeví se s veli
kou obětavosti a nákladem zbudov aná vyši
obecní realka. Před čtyřmi roky vznikly první
její třídy a dnes stojí na nejkrásnějším místě města
nadherna, moderní a výstavná budova, pořízená ná-
kladem půl milionu korun. Budova obecní, bez při-
spění vlády, bez subvenci vzniklá, tedy výbradně
pomník kuiturní vyspělosti občanstval
Z těch důvodů akt slavnostního otevření, n
včerejšek ustanovený, byl slavnou chvílí pro Nym-
burk a okoli. Velika účast občanstva prozrazovala
porozumění.
Nymburk
19
article
Po průvodu spolků a korporaci, po vnějším clr-
kevním vysvěcení budovy blavní odevzdání ústavu
službě veřejnosti odbylo se v anle.
K slavnosti odevzdání reálky její účelům dosta-
vili se:
Poslanci říšští a zemští J. V. Hráský, dr. V.
Škarda a Lad. Čech, okresní starosta p. H a mp
a čl. okresního výboru Krejčík, okresní starosta
poděbradský p. Kerhart, starosta měsla dr. E Krou-
ský s nám. dr. H. Karlíkem a čieny městské
rady a ob. zastupitelstva, okresní hejtman Haas,
okr. školní inspektor Kožíšek, okr. soudce dr.
Haken, berní Černikovský, správce po štyp
Mach, správce Občanské zál žny p. K. Hašek
s úřadnictvem, předseda městské spořitelny dr. Hu-
dec, předseda okr. hosp. záložny p. Tachecí
vrchní insp J. Maschek (za severozápadni dráhu),
přednosta M. Schreiber, vrch. insp. Sehworm
a Sazima, prof. Fr. Hoffmann a B. Konva-
linka za reálku v Ml. Boleslavi, ředitelové škol k.
Hráská
doktor
Krejčík
Kerhart
Haas
Kožíšek
Haken
Černikovský
Mach
K Hašek
Hu
Tachecí
J Maschek
M Schreiber
Sehworm
Sazima
profesor
František
Hoffmann
Čechy
Boleslav
E Kroa
20
article
Vognar a J. Svoboda se sbory učiteiskými, ře-
dite J. Pavlík a Zikmund za městskou radu
v Pečkách, vrch inž. Havllček, architekt O. Ne-
kvasil, velkostatkář J. Mazánek, J. B. Nebe-
ský, velkoobchoduík, vrch. ředitel C. Feuerstetn
z Loučeně, m. r. Beneš za Český Brod, primat
okr. nemocnice Komárek, prof. Rud. Bačko-
ský z Prahy, vyšetř, soudce adj. Jan Krouský,
prof. A. Kořínek a K. Hrdina za prof. sbo
reál. a vyš. gymnasia v Kolině, Fr. Janač za mě-
sto Poděbrady, A. Zikmund, ob. radní z Peček
atd. Dále korporace a spolky: damský spolek »Ladae,
dam. odbor N. J. S., ženský odbor Sokola, těl. jed-
nota Sokol, Budeč poděbradská, spol. čes. železniě.
úřadníků, beseda »Hlahol«, div. spol. »Hálek«, obch.
gremum, řemesl. beseda, spol. dobr. hasičů z Nym
burka. Drahelic, Všejan atd, spol. voj. vysloužilců.
spol. kočů, rybář. spolek, živnostenská společenstva
hostinských, smíšených a staveb. živností, oděvnické,
obuvnické, potrav. živností, řeznické a j., odbočka
jednoty zřízenců drah, israelská obec, nár. vzděl. be-
seda dělnická ald.
K shromážděným především promluvil děkan
P. Rejzek, který vzpomenuv vzniku ústavu vůbec,
přátelskými slovy obrátil se k studentstvu a kladl mu
na srdce, aby šťastnější generaci minulých, jimž ne-
bylo dopřáno navštěvovati škol tak krasné a účelne
vypravených, s tím větší láskou oddávalo se studilm
a vzdělání.
Vognar
J Svoboda
J Pavlík
Zikmund
Ing
J Mazánek
C Feuerstetn
Beneš
Komárek
profesor
Ruda
Krouská
A Kořínek
Hálek
P Rejzek
Pečky
Loučeň
Český Brod
Praha
Poděbrady
Budeč
Drahelice
Všejany
Sokol
Hlahol
21
article
Starosta města dr. E. Krouský, uvítav srdečno
přítomné, pravil: Dnešního dne dovršujeme dílo svého
programu, dílo, jež vykonati bylo naší povinností.
Staroslavné město naše, královský Nymburk, chtějíe
zaujímati vždy přední místo v duševním postupu na-
šeho národa, došlo ve vývoji svém ke zřízení těto
střední školy, kterou uvádíme dnes pod vlastní stře-
chu, jež bude jí útulkem důstojným. Dnes vlělujeme
v konečnou formu myšlenku a touhu nás všech
dáváme daň občanského vědomí a oddanosti na oltá
osvěty. (Výborně!)
Velikých mužů našich velká slova dlužno si
takových chvílích připomínati — a myslím, že není
vhodnějšího nad ona, Riegrova: »V práci a věděn
jest naše spasení.«
doktor
E Krouská
Nymburk
Riegrův
22
article
Práce a vědění toť jsou ony dva vznešené po
pudy všeho lidského života, má-li život véstí k vy
sokým cílům určení člověka. Jedno plodí druhé, jen
prací lze nabýti vědění a těmto dvěma činitelům za
svěcena jest tato budova.
Budiž mi dovoleno, abych při této příležitosti
vzdal povinné díky bývalému starostovi panu Jos.
Červenému, který prvý zavdal podnět ke zřízení to-
hoto ústavu. Vzpomínám dále zásluh městské rady
a zastupitelstva obecního, a vzdávám díky minister-
stvu kultu a vyučování, zemskému výboru, okresnímu
zastupitelstvu. Občanské záložně, cukrovaru v Nym-
burce, za udělování štědrých subvancí a posléze
vrch, inž. Havlíčkovi jako projektantu a arch. Nekva-
silovi za provedení, i veškerému živnostnictvu při
stavbě zůčastněnému. Za pomocí a podpory právě
jmenovaných činitelů dospěli jsme dnes k cili.
Naše dílo je skončeno a nastává nyní povinnost
pokračovati v něm jiným povolaným. Kéž ústav
tento stane se východiskem vzdělání naší mládeže
nechť vychovává se nejen v ohledu vědeckém, nýbrž
t v ohledu národním.
Nechť nauči se v tomto ústavu naše drahá mlá-
dež znáti slavnou historii našeho národa, nechť na-
učí se ctíti a milovati svou vlast a nechť z ústavu
toho vycházejí jen věrní synové národa českého,
jemu až do krajnosti oddaní. (Výborně !)
Važeně shromáždění! V dobách, kdy města
byla nucena rozvoj a blaho svého občanstva chrá-
mti tuhým pasem městských hradeb, náš kralovský
Nymbork byl vzorem ostatním městům koruny české
v tomto ohledu.
Jos
Červený
Ing
Havlíček
Ny
23
article
Dhes již netřeba hmotných hradeb; dnes budu-
jeme sobě bašty duševní, bašty z občanstva sebevě-
domeho, vzdělaného a národně probudilého. Takové
občanstvo kéž nám vychovává mladý náš ústav, kéž
z něho vycházející občanstvo jest nerozbornou ba
štou, za níž ke blahobytu a k slávě vzkvětati bude
osvětou k svobodě náš drahý národ český, naše vlast
a v ní náš královský Nymburk!
Na znamení těchto nadějí a výsledků volám to-
muto našemu ústavu »Na zdar!«
Ředitel reálky p. J. Materna, přejav od sta-
rosty města klíče od budovy, navázal na tuto okol-
nost a slíbil za sebe i sbor profesorský, že dbati
bude, aby budova stala se chrámem práce a vědění.
Podivně se ale vyjimalo, když hned v následujícím
pronesl větu, jež všeobecné překvapila od ředitele
obecní, samosprávné reálky: »Budeme hleděti tobo.
aby mládež vedena byla v duchu národním a ra-
kouském(). neboť jen vříši rakouské
dosáhne národ náš svých tužeb . . «
Následovalo slavné »Te deum«, po kterém pro-
hlédli si přítomní skvělé místnosti ústavu, učebny
kabinety a pod.
Pořad slavnosti zakončen byl banketem
uspořádaným ve dvoraně »na Knížecí«. Banketu
súčastnilo se na 80 hostí. Řadu přípitků zahájil sta-
rosta města p. dr. E. Krouský toastem na panov-
nika. Okresní hejtman poděbradský p. Haas, vzpo-
menuv zásluh obecní representace o zbudování no-
vého ústavu i obětí pokrokového občanstva, připil
obecnímu zaslupitelstvu a rozkvětu král, města Nym-
burka i blahu jeho obyvatelstvu. Náměstek starostův
p. řed. dr. Karlík oceniv význam nového ústavu
školstvi vůbec pronesl pozdrav profesorskému sboru.
J Matern
doktor
E Krouská
Haas
Karlík
Nymburk
Knížecí
Ny
T deum
24
article
Potom, uvílan polleskem, přísedíci zem. výboru a po-
slanec p. dr. V. Škarda vzletnou řečí přípil spo-
lečné práci všech, bez rozdilu stavů a politického
přesvědčení ve prospěch národa. Poslanec prof.
Hrázský jako representant vysokého učení techni
ckého vyslovil uznání budovatelům nové budovy
projektantu p. arch. inž. Havlíčkovi a staviteli
p. arch. Nekvasilovi.
Promiouvaje pak o významu technického studia
pro moderní život, přál, aby nová reálka přispěla
k vypěsténí zdatného akademického občanstva tech-
nického. Jménem rodáků nymburských, žijících mimo
rodiště, připil rozkvětu ústavu soudní adjunkt pan
J. Krouský. Přitomným representantům techni-
ckého stavu, jmenovitě prof. Hráskému připil vrch.
inspektor dráhy p. Tolmann. — Jměnem svých
kolegů profesorského sboru p. prof. Dolák podě-
koval za pozdravné projevy, připil harmonii profe-
sorstva a občanstva a poděkoval budovatelům ústavu
— Říš. poslanec p. L. Čech vzpomenuv velkých
obětí Nymburka, dal výraz očekávaní, že stát v po-
chopení svých úkolů splní svoji povinnost a pře-
vezme krásný ústav ve svoji správu. Slíbil v tom
směru podporu českého poselstva, pro něž dovolaval
se opory voličstva. — Pak zástupci živnostníků
pp. Kasa, Sadílek a Novotný pronesli po-
tleskem provázené připitky, v nichž jmenovitě s po-
vděkem vítali, že nová střední škola umožní vycho-
vati inteligentní živnostnický dorost. — Vrch. inžený
p. Havlíček, projektaní stavby, poděkoval za
uznaní projevené budovatelům jejím a připil staveb
nímu výboru se starostou p. drem. E. Krouským
v čele. Děkan nymburský p. Rejsek vzpomněl
zásluh býv starosty p stav. Červeného o stavbu
a p. arch. Nekvasil věnoval upřímnou vzpominku
zesnulému bývalému dlouholetému starostoví města
doktor
V Škarda
profesor
Hrázský
Ing
Havlíček
Nekvasil
J Krouská
Přitomný
Hráský
Dolák
L Čo
Kasa
Sadílek
Novotná
E Krouská
Rejsek
Nymburk
25
article
Nymburka dru. Vací. Krouskěmu, jehož památku
přitomní poctili povstáním. Památka tohoto o Nym-
burk zasloužilého muže uciěna byla také pojmeno-
váním radničního náměstí jeho jménem a právě tyto
dny zavěšena na nároží tabulka s novým pojmeno-
váním. K závěrku připil ještě dr. Škarda dannám
a přečteny byly přečetné projevy blanopřejné, jež te-
legraficky i pisemně k slavnosti došly. Pi této při-
ležitosti oznámií p. řed. Materna, že spolek stroj-
vedoucích severozáp dráhy věnoval k založení sti-
pendia pro nemajetné studující ústavu 1000 K.
Tellegramy zaslali: ministr dr. Fořt a
min. dr. Pacak, Nejvyšší maršálek Lobkovic, dr. K.
Mattuš, zemští školní inspektoři pp.: Rosický, Neča-
sek, místopředseda zem školní rady Zabusch, přise-
dící zem, výboru Vojt. hrabě Schönborn, školní radu
Melelka, dr. Herold, přísedíci zem. výboru, sekční
rada minist. Greif, poslanec prof. Drtina, dr. Tomas
Černý, posl. panské sněmovny, rodák Nymburský.
I. náměstek pražský dr. Štych, II. naměslek pražský
Jirousek, dr. Bedřich Herold za město Vršovice, měsl-
ské rady: Německý Brod, Mladá Boleslav, Loučeň
Mnich. Hradiště, star. dr. Šabor, Kolín, star. Sla
dek. Chrod m, Roudnice. Pečky rodaci nymburšti
prof. Řehak ze Smíchova, soudní tajemník Votavi
z Nov. Benátek, dr. Vorlíček z Labského Kostelce.
inpektor Kopřiva a dr. Šubor ze Zbírova, prof. Kare
Keppner z Kutné Hory, dr. Symon ze Žamberku, dr.
Matern
Fořt
doktor
Pacak
Lobkovic
K Mattuš
Rosický
Neča
Schönborn
Melelka
Herold
Greif
profesor
Drtina
Tomas Černá
Nymburský
Štych
Jirousek
Bedřich Herold
star
Šabor
Řehak
Votav
Vorlíček
Kopřiva
Šubor
Zbírův
Kare Keppner
Symon
Nymburk
Vršovice
německý Brod
Mladá Boleslav
Loučeň
Kolín
Roudnice
Pečky
Smíchov
Benátky
Labský Kostelec
Kutná Hora
Žamberk
Zabusch
panská sněmovna
Chrod m
26
article
Alois Šebor z Mnich. Hradiště, Ant Carboch, c. k
pošt. ofic z Král. Vinohradů, dr. Jos. Kristen z Prahy.
sekční rada Žampach z Vídně, Jan Zrust z Král
Hradce, inženýr dr. Tolman z Roudnice, proí.
Hobl, z Mladé Boleslavi, stavební rada Zimler.
okres. zvěrolékař Hrůza z Domažlic, Em. Novo-
dvorský, soukromník z Prahy, prof. A. Bráf z Roztok,
centralní ředitel Čiňovský z Dobrovic, okr. hejtman
Smitka z Vysokého Mýta, Brož Ant., starosta města
Peček, Aleš Dohnal, přidělený profesor c. k. zem.
sk. radě, Plskaček, c. k. zem. rada z Poděbrad, řed
Brzák z Velvar, inženýr Kress z Prahy, ústřední řed
Schmidt z Kopidlna, C. Feuerstein, řed. panství Loučeň
profesorský sbor reálky pardubické, spolek čes. spia.
» Maj«.
Dary. Dr. Tomáš Černý z Praby 100 K ve pro
spěch spolku pro podporování chudých studujících
nymburské reálky, Jos. Roudnický 25 K jako první
splátku za zakládajícího člena téhož spolku, Jose
Šafránek, účetní cukrovaru, ve prospěch chud. stud.
20 K.
Telegramy došlé ředitelství re-
álky: prof. sbory reálek z Kolina, Rakovnika, Kutné
Hory, gymnasia z Jičína, Pravomil Weber z Praby
Skoda, odbor. inspekt. z Kariína, prof. sbory gymna
V drobném prodeji:
Šebor
Král
doktor
Jos
Kristen
Zrust
Tolman
Hobl
Hrůza
em
profesor
A Bráf
Dohnal
Brzák
Schmidt
C Feuerstein
Černá
Jose Šafránek
Weber
Praha
rada Žampach
Vídeň
Roudnice
Mladá Boleslav
Domažlice
Roztoky
Dobrovice
Smitka
Vysoký Mýto
Pečky
Poděbrady
Velvary
Kopidlno
Loučeň
Jos
Roudnická
Kolina
Kutná Hora
Jičín
Praba Voda
Anta Carbochy
Královský Hradec
Nova
Brož Anta
Kress
spolek če
28
article
ranni čísla o sobě
a 6
edpoladni
na 2k
Ve úlislkách na vsnkov
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpslední . . . . . . . . 4 b
29
article
Inserát
platí se hotevé napřea
Předplacení a lnvorty přijímá ad Inl-
strace v Maslanské ulici č.s
Tam nachátejí se těh redavee
Uskárns a erpedice „Národnich Lisvě“
Rukopisy so nevracsjt.
Národnich
Maslanský ulice
Tama
30
article
sia z Vys. Mýta, II. reálky z Plzně, gymnasia z Něm
Brodu, řed. reálky z Prahy-Holešovic-Buben dopis,
dívčí lyceum z Č. Budějovie
Mýto
Plzeň
Německo Brod
Praha
Holešovice
Bubno
31
article
Pracovní sjezd akademického
spolku „Budivoje“.
Pracovní sjezd akademického
spolku „Budivoje“.
Mezi studentskými sdruženími, které svou osvě-
tovou a národní prací staly se vydatnými činiteli
v zápase českého národa o jeho lepší bytí, zaujímá
čestné místo spolek jihočeských akademiků »Budi-
voj«, soustřeďující v kruhu svém akademický dorost
z Českých Bodějovic a okolí. Že poslání své doko-
nale chápe, prokázal akad. spolek »Badivoj« způ-
sobem oslavy svého 30letého trvání, konané ve
dnech 21. a 22. t. m. Žadné tuctové, povrchní zá-
bavy, žádné hostiny a pitky, nýbrž vážná kulturnía
národní práce byly programem této oslavy, konané
ve znamení pracovního sjezdu čienstva
spolku toho.
Pracovní sjezd zahájen byl dne 21. září dopole-
dne valnou hromadou spolku, při kleréž pan
inž. kand. Fr. Našinec nastínil dějiny spolku
p. JUSt. K. Tůma prom uvil o požadavku nových
slovanských universit v Rakousku. Referát o praci
menšinové odpadl, ježto referent pan Fr. Titěra,
jednatel Národní jedn. pošum. ochuravěl a dostaviti
se nemohl.
Téhož dne večer uspořádáno v městském di-
vadle slavnostní představení. Hrána byla
Hilbertova »Vina« s p. Ed. Vojan em, členem
Národního divadla, v roli Stanislava Hoška.
Žadný
Ing
František
Just
K Tůma
Titěra
Hilbertův
Vino
Vojan
Hošek
Rakousko
Francie
spolek jihočeský akademik
Buďa
národní divadlo
32
article
Schůze Úslředního výboru Nátodní jednoty pošu-
mavské koná se dnes v pondělí o 6. hod. večerní
v místnostech jednoty.
Představení mělo skvělý úspěch. Že výkon
hostův byl mistrný, rozumí se při skvělé umělecké
polenci Vojanově samo sebou, avšak i druhé hlavní
úloze — Míně Mařákové, dostalo se provedení ne-
všedně dokonalého slečnou Josefou Coufalovou.
Bez lichocení tvrdíme, že hluboce procítěné a here-
cky výborné podání Míny Mařákové slč. Coufalovou
obstálo by i před nejpřisnější odbornou kritikou.
Slečnin talent divadelní jest opravdu vzácný a byl
by krásnou ozdobou každé scény. Sám mistr Vojan
vyslovil se o výkonu slečny Čoufalovy s nelíčeným
nadšením. Ostatní úlohy se zdarem obstaraly: slč.
M. Kubeškova (pl. Mařáková), V. Tomšů (uhlíř)a
A. Pražák (Jiří). Představitelům hlavních úloh po-
dány půvabné květinové dary. Meziaktí vyplnil roz-
šířený akademický orkestr, řízený p. prof. Šebe-
stíkem, klidivší za své znamenité výkony hojně
pochvaly.
V neděli 22. t. m. konána v sále besedním
veřejná schůze. Vzhledem k cennému pro-
gramu zasluhovala schůze tato větší návštěvu. Mim
členstvo spolku »Budivoje« dostavilo se několik pro-
fesorů, učitelů, advokátů a jiných inteligentů, ne-
patrně zastoupeno bylo dělnictvo a živnostnictvo.
Vojanův
Mařák
Coufalův
Vojan
M Kubeškův
Mařáková
V Tomšů
Jiří
profesor
Šebe
Nátodní jednota
33
article
Za předsedu schůze zvolen p. MUDr. Sv. T ůma,
za místopředsedu p. I gC. F. Našinec, za zapiso-
vatele pp. Mostecký, Šuchman a Veselý.
Po zahájení schůze následoval výstižný referát
p. poslance dra. Ant. Hajna o práci studenta
mezi lidem, vyslechnutý s velikým zájmem,
načež promluvil o škole a jejím vlivu na
jednotlivce p. red. L. Kunte z Prahy. I tato
přednaška, hluboce založená a úkoly školy zajímavě
analysujicí, zanechala hluboký a trvalý dojem. Schůze
pak po polední skončena.
Závěrek pracovního sjezdu tvořila odpolední
spolková schůze, při níž p. red. K. Harma ch
přednášel o starostenských sborech, jich
organisaci a ůkolech a p. F. Našine
o organisaci knihoven na českém jibu.
Oceňujíce plně hodnotu práce, během 30 let
čackým akad. spolkem »Budivojem« vykonané, pře-
jeme mu do nového desítiletí zdaru nejlepšího,v
zájmu studentstva i v zájmu české věci.
MUDr
Šuchman
Veselá
Hajn
L Kunt
K Harma
Praha
34
article
Jubilejní slavnost matičního odboru
na Smichově.
Jubilejní slavnost matičního odboru
na Smichově.
Po sobotním slavnostním představení Vrchli-
ckého »Exulantů«, jež za režie p. Liera a nadšení
všech účinkujících umělců mělo průběh velmi skvělý,
k němuž přispěl nemálo skvostný živý obraz, kom-
ponovaný dle návrhu pana Heteše, konána včera
nově zakoupených sadech smíchovských »na San-
tošce« vlastní slavnost jubilejní. Krásné stinné sady
tyto jsou pro lidové slavnosti jako stvořeny a měst-
ská rada smíchovská zaslouží díků veřejných, že je
koupí získala, neboť zajisté včerejší slavnost nebude
první, která by se tam konala. Slavnost byla ohro-
žena dopoledne lehkým deštěm, který se s oblak
snesl, ale v poledne se vyjasnilo, takže ladný prů-
vod slavnosiní seřadil se na Jakubském náměstí jit
za jasu slunečního.
V čele právodu jel okresní starosta a předseda
slavnoslního výboru pan Eberl, na to starosta
města a předseda odboru pan dr. Koldínský s říš-
ským poslancem vrch. inž. Neumanem, pak čle-
nové měetské rady. Na to následovali: Hudba kapely
p. Rybáře (Sokola dušnického), společenstvo řezníků
a uzenářů, jednota českých střelců s praporem, stolní
společnost „Zdar Matici“ a nádherný alegorický vůz,
baráčníci smíchovští a baráčníci novosmíchovští, bo-
seda „Tyl“ a její malebný alegorický vůz s kostými
hlavních osob dramat Tylových, ochotnictvo (depu-
tace), sdružení kovopracovníků národních, družstva
pro slavbu dělnických domků, sdružení národnich
socialistů, beseda „Palacký“, zábavně dobročinný
spolek „Čechie“ a skvostný alegorický vůz, stolní
společnost „Šišáci“, spolek vojen. vysloužilců arc--
vévody Bedricha, spolek domovníků, stolní společ-
nest „Veselí tuláci“, alegorický vůz, vzájemně pod-
porujicí spolek „Kuřáků“, národní jednota samo-
statných řemeslníků a živnostníků, řemeslnicko-
živnostenské beseda, odbor soukromých úřadníků,
Lier
Heteš
Eberl
doktor
Koldínský
Ing
Neuman
Tylův
Palacká
Bedrich
San
Veselí
Sokol
Matica
sdružený kovopracovník národní
Čechie
Šišák
řemeslnickýživnostenský beseda
35
article
spolek hostinských „Hořica“, společenstvo obuvníků,
bratrstvo smíchovské, společenstvo různých výrob-
ních živností, děti v krojích národních se snopya
věnci k slavnosti „Obžinek, hasiči, tělocvičná jed-
nota „Sokol-Tyrs“ s trubačským sborem Sokola
z Podoli-Dvorců. V čele jel starosta „Sokola-Tyrše“
dr. Záhorský a náčelník Trefný na koni. Tělocvičná
jednota „Sokol“ na Smíchově převzala pořadatelství
v sadech. Mimo průvod dostavilo se četné obecenstvo
a deputace: zejména členové výboru Ústř. Matice
školské v Praze, poslanec dr. Podlipný s chotí, jež je
zároveň předsedkyní odboru dam Ústřední Matice
školské, dp. P. Švehla, ředitelé a učitelé škol smí-
chovských, kteří také o slavnost velkých zásluhsi
získali a z nich pan Šulista jest bývalým zasl. matič-
ním učitelem, žurnalisté a mn. j.
Když se před 3. hodinou průvod doslavil na San-
tošku, zapěly pěvecké sbory „Lukes“ a „Malát“ sbon
„Svoji k svému“, načež starosta města Smíchova
posl dr Koldínský, jenž jest zároveň předsedou
odboru, promluvil s balkonu vzletnou slavnostní řeč,
častým souhlasem shromážděného lidu provázenou;
v úvodu řeči poukázal na škodlivá novodobá hesla.
která místo lásky k národu a nad jeho zájmy staví
zájmy stavovské; místo státoprávní samostatnosti,
kterou si náš národ hájí, hlásá se mu: buďte pou-
hými státními občany bez národnosti, místo lásky
k vlastnímu národu doporučuje se kosmopolitický
indiferentismus pod heslem humanity. To vše dopo-
ručuje se nám v době. kdy jsme proniknuti hrdým
vědomím, že jsme syny „Táboritů“, kdy se ví, že
nechceme býti stoupenci hrubého materialismu,
anobrž hájíme a hájiti chceme neůstupně svých ideál-
ních statků nejdražších, své skoly, své vzdělanosti.
Hořica
doktor
Záhorský
Trefná
Podlipná
P Švehla
Šulista
Lukes
Malát
Koldínský
Smíchov
Praha
San
SokolTyr
Sokol
Podoli
SokolTyrš