1
masthead
Strana 2. Číslo 172
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 25. června 1900
4
article
Týž hovořil hlasem velmi silným a tak živě, že ná-
sledkem prudkého větru až ochraptěl. Prohlásil pak,
že jeho strana bude společně postupovati v obraně
práv národních s ostatními státoprávními stranami.
Pan Zajíček, obchodník a rolník z Kosmonos
pak shrnul vývody všech řečníků, jež se nesly všecky
za heslem obrany práv našeho národa a podle růz-
ného programu, ale spojenými silami. Pak přečetl
resoluci dole uvedenou, jež byla za nadšených pro-
jevů souhlasu jednomyslně schválena.
Po té ukončil p. předseda dr. Šebor tábor těmito
slovy: »Sjezd se nám přes nepohodu v plné míře
podařil. Těžká obžaloba byla tu pronesena o panující
nespravedlnosti nepřízní nynější ústavy. Obžaloba
byla pronesena zástupci veškerých státoprávních stran
a proto vyzněl tábor náš ve svorný projev nesoucí se
jedině za uskutečněním našeho státního práva, a to
způsobem tak důstojným, že bude-li jednáno dle
práva, musí býti vzat zřetel na projev 60.000 zde
přítomných lidí. Já appelluji a prosím vládních zá-
stupců, zde přítomných, aby použili této příležitosti
k spravedlivosti a správným způsobem referovali na-
horu, že lid český jest se stavem tímto
nespokojen, a že nespokojenost tato míří k tomu,
aby zjednána byla náprava; má se tak referovati
proto, aby pravý stav národa našeho byl vylíčen
správným způsobem. Proto slyšeli jste zástupce růz-
ných stran, kteří v jedno vyzněli, ve svornosta
odhodlanost. A s touto svorností a odhodla-
ností rozejděte se po naší milé vlasti a hlásejte totéž
dále. Tak také dostaneme se ke spravedlivým poža-
davkům našeho národa, k míru a pokoji našeho mi-
lého království českého. Tímto končím a volám všem
Zajíček
doktor
Šebor
Kosmonosy
5
article
»Na zdar!«
Hlučný souhlas, který byl provázel každého řeč-
níka, se zdvojnásobil, načež klidně a za živého roko-
vání rozešlo se přítomné obecenstvo o půl 5. hodině
opět do svých domovů ku práci a boji na národa
roli dědičné. Dlužno podotknouti, že lid vytrval pevně
na svých místech přes silný déšť, který se třikráte
ohlásil. K večeru se pak úplně vyjasnilo. Za přízni-
vého počasí tam mohlo býti ještě jednou tolik ná-
vštěvníků. K této příležitosti byly vydány medaile
s nápisem: Svatý Václave, nedej zahynouti nám, ni
budoucím, a na druhé straně: Sjezd českého lidu
kraje Turnovského na Mužském L. P. 1900.
Svatá Václav
6
article
Resoluce
Resoluce
českého lidu shromážděného dne 24. června
r. 1900 na hoře Mužský.
Uvažuje, že německá menšina v zemích koruny
české, opírajíc se o nynější nezákonný poměr obou
zemských jazyků v úřadech, zcela nepokrytě hlásá
nadvládu německou nad většinou českou a že nechce
o rovnoprávnasti obou kmenů v zemích těchto ani
slyšeti, jak to dosvědčují projevy i tak zvaných umír-
něných politiků německých;
uvažuje, že program pouhého rovného práva pro
jednu ze smlouvajících stran seslabuje posici její vůči
straně druhé, když tato žádá pro sebe národní nad-
práví, a že program rovnoprávnosti nehodí se tudíž
k žádnému kompromisnímu jednání, postrádaje všeli-
kých bodů kompensačních;
uvažuje dále, že stanovisko vlády, prohlašující, že
si přeje dohody obou národností, není upřímné a nám
přátelské, poněvadž vláda dobře ví, že při takovém
kompromisním jednání jsou Němci ve výhodě, mo-
houce sleviti z nadbytku svých požadavků, Čechové
Němec
Čecho
7
article
pak v nevýhodě, poněvadž by musili sleviti z nej-
menší míry, t. j. z rovného práva a tudíž dobrovolně
se prohlásiti za národnost nižšího řádu;
uvažuje konečně, že Körbrovy předlohy jazyko-
vého zákona vypracovány jsou v duchu takového kom-
promisu, totiž aby česká většina octla se trvale v pod-
ručí německé menšiny na této od pravěku české půdě
prohlašuje lid český shromážděný dne 244.
června 1900 na hoře Mužský:
1. že snaha, aby většina byla podřízena men-
šině příčí se právu přirozenému i politickému;
2. že právo přirozené i politické staví v popředí
většinu a tou jest v zemích koruny české národ český,
jazyka slovanského;
3. že tudíž jazyk český má mnohem více práva
na to, aby platil za jazyk státní v zemích koruny
české, nežli jazyk německý;
4. že k tomuto požadavku má národ český
i právo historické, jelikož utvořil nejen stát český a
stát rakouský, ale pomohl dynastii habsburské i k vel-
mocenskému postavení jejímu a že této dynastie mnoho-
kráte proti Němcům hájil i uhájil; poněvadž dále
sněm český v roce 1615 prohlásil jazyk český za
jediný jazyk státní a úřední a povýšení němčiny na
stejné právo s jazykem českým stalo se samovolně
v obnoveném zřízení zemském r. 1627.
Körbrův
Němec
8
article
5. že vyvyšování němčiny nad češtinu v úřadech
jest porusením i tohoto obnoveného zřízení zemského
i pozdějších zákonů rovnoprávnostních, zejména kabi-
netního listu ze dne 8. dubna 1848 a § 19. státního
základního zákona ze dne 21. prosince 1867 a že
jestliže německá menšina nehledí ani k těmto záko-
nům a klade požadavek primátu pro jazyk německý,
jest lid český mnohem více oprávněn klásti týž po-
žadavek pro jazyk český, jakožto jazyk většiny a pů-
vodní jazyk zemský;
6. že i v Dolních Rakousích má česká národ-
nost zabezpečenou rovnoprávnost s národností něme-
ckou § 19. zákona ze dne 21. prosince 1867, že však
vláda nečiní nic, aby ji v tomto právu hájila a při-
hlíží nečinně ku pronásledování dolnorakouských Ce-
chů se strany Němcův;
7. že snaha, aby v zemích koruny české vládli
Němcův
Dolní Rakousy
9
article
Němci, jest nebezpečná nejen národu českému, alei
říši a dynastii, a že jen státoprávním vyrovnáním
mezi dynastií a národem českým zabezpečujícím to-
muto samobytnost národní, svéprávnost státní a svo-
bodu politickou jest skálopevně zabezpečena i existence
říše a dynastie;
8. že tudíž nejen ze všech těchto důvodů věc-
ných, jeví se předlohy Körbrovy býti pro národ če-
ský nepřijatelny, ale i z dalších důvodů formálních,
že mají na zřeteli jen království české a markrab-
ství moravské nepatří před říšskou radu, nýbrž na
sněmy zemské, jež říšské rady k vydání takového
zákona nezmocnily, jak to předpisuje § 12. základ-
ního zákona z 21. prosince 1867, že však těmito
sněmy nemůže býti vyřízena, poněvadž obsahujíe
změnu § 19. zákl. zákona ze dne 21. prosince 1867
potřebuje ku schválení svému dvoutřetinové většiny
na říšské radě a že tudíž pro tento vnitřní konflikt
kompetenční jest vůbec k zákonodárnému projedná-
vání nezpůsobilou;
9. že konečně uzákonění předlohy té na základě
§ 14. zákl. zákona ze dne 21. prosince 1867 bylo
by porušením tohoto zákonného ustanovení, poněvadž
týž § 14. zapovídá vydávání císařských nařízení, jež
by obsahovala změnu ústavy, jakou se jeví obmyšlená
změna § st. z. z.
Srbský býv. král Milan odjel včera do-
poledne z Vídně do Karlových Varů, předseda srb-
ského ministerstva Dorděvič do Marianských Lázní.
Němec
Milan
Vídeň
Karlová Vary
10
article
Protestní projev rusínských bohoslovců.
Protestní projev rusínských bohoslovců.
Zase nové připomenutí nedávno dohraného dra-
matu, zase triumf odvěkého lidského světobolu! Jak
známo ze zpráv ruských a haličských novin, politická
Rus bude slaviti 25leté jubileum na památku po-
pravoslavnění rusko-ukrajinského národa v cholmské
diecési.
Je dosti známo, co bylo příčinou vyhlazení kato-
lické víry v lidu ukrajinském, svět dobře ví, jak bez-
ohledné výnosy a rozkazy kovali ruští carové a jich
činovníci za tím účelem. Pouze katolický Bůh byl
překážkou popravoslavnění celé říše ruské!
Onen zmíněný nepoddajný zbytek Rusínů, který
věrně stál při ideálech otců a pradědů pohltilo ko-
nečně nenasytné carské pravoslaví. Splnila se dávná
touha Ruska, aby strom zasazený Fotiem, ošetřovaný
Ruthským, zrosený a zvlažený krví sv. Josafata v sou-
sedství tak kulturní říše pomalu schnul až úplně
uschl. A toto vítězství známého ruského karabáče,
kozácké nagajky, nejsprostšího špehounstva, nejdrzej-
šího vyšetřování, všemožných kontribucí, nejhrubšího
barbarství, vítězství dosažené žalářováním, vypovídá-
ním kněží a věrných Rusínů do středu deržavné Rusi
a ledové Sibíře, vypovídání heroů, jakými byli Si-
maško, Popel, Vojcický, Dačan a jiní, to oslaví nyní
Rusko slavným jubileem. Toť Russia jubilans!
V Evropě, v ohnisku pokroku a kultury, šíři-
telce etiky a humanity, v světadílu, který si při-
svojíl název »kulturní«, v XIX. století, století svo-
body a vůle par excellence, panovaly skoro tři čtvr-
tiny století hrůzné doby Neronovy a křesťanského
mučennictví, zcela právem tedy bude plesat Russia
jubilans!
bůh
Rusín
Josafata
Popel
Vojcický
Dačan
Neronův
Rusko
Rus
Evropa
11
article
My projevujeme hněv a nejnižší opovržení nad
šířením osvěty našich »kulturträgrů« mezi africkými
plemeny, avšak obyčejně zavíráme oči při pohledu
na podobné surovosti a násilnosti v samé Evropě,
které mohou býti srovnány, ba nerovnají-li se
násilnostem a bezprávím, páchaným na ubohých
divoších.
A není-li pravdou, že kat zůstane katem a ka-
tovaní katovanými, pak celá evropská kultura a civi-
lisace je obluda a farisejství! Proti tomuto cynickému
šlapání všech mravních zásad, proti této brutální
tyranii páchané na svatých, nejhlubších citech svě-
domí ruskoukrajinského národa, rozhodně protestuje
rusko-katolická bohoslovecká mládež, rozhodně pro-
testuje proti slavnostnímu jubileu, slavenému jen na
ostudu celé civilisované Evropy a spolu pronáší
vřelé přání, aby podobné protesty protijubilejní se
ozvaly po celé katolické Evropě.
Rusko-ukrajinští bohoslovci.
(Jménem všech následuje 30 podpisů.)
Evropa
12
title
Zprávy církevní.
13
article
dravci a je ohledávají houfce psů. Ani ruka se nehne,
by mrtvoly ty byly pohřbeny. Celé tlupy lidí táboří
venku pod stromy, většina z nich podlehla již smrti a
ostatní dokonávají. Věru, hrozné to obrazy lidské
** Lidový soud. V dědině Ryleru u Antver
bavila se jistá vdova s jistým ženatým mužema
otcem 5 nezaopatřených dítek, udržujíc s ním dů-
věrnou známost. O tom zvěděla nedávno panička zá-
letného manžela a proto s několika jinými osobami
zašla si do příbytku vdovy — pro svého nevěrného
muže. Povstala hrozná vřava, záletný muž byl do
krve sbit a zahnán do polí. Vdova utekla se do
domu sousedova, schovala se pod postel, ale zuřivý
dav nalezl ji, v její příbytku rozbil vše na padrť, jí
samé svázány pak ruce vzad, vlasy rozpuštěny a za
řevu hnal a štval zástup vdavek chtivou vdovu po
polích. Štvanice trvala téměř hodinu. Pak zuřivci
přivázali nešťastnici ke stromu a bičovali ji tak ne-
milosrdně, že krev srčkem tekla. Pak přinutil ji roz-
lícený dav lidu, že musila vyplatiti ženě svého mi-
sence 90 franků. Ale nebylo na tom dosti. Z ho-
pody k hospodě vedli ubohou ženu, všude pili a
jedli a vše vdova zaplatiti musila. A když »mstitelé
manželské cti« zpili se do němoty, zapřáhli ubohou
do pluhu a poháněli ji bičem a hulákáním tak dlouho,
až v bezvědomí k smrti uštvána klesla. Stav její
est velice povážlivý; ve věci zavedeno bylo vy-
lidový soud
Ryler
16
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praz e, 25. června.
K situaci. Některé pražské listy ujišťovaly,
že stojíme před úplnou neb aspoň částečnou mini-
sterskou krisí, protože postavení předsedy kabinetu
dra. šl. Körbra je silně otřeseno. Ale levičáckým
listům oznamuje se včerejšího dne z Vídně, že tamní
dobře spravené kruhy prohlašují pravý opak. Na roz-
hodujícím místě nepomýšlí se prý ani z daleka na
to, aby v nynějším okamžiku provedena byla změna
kabinetu. Naopak jsou prý odhodlány vyčkati vy-
jasnění dnešních spletitých poměrů. Kabinet Körbrův
každým řádem vyplní prý úlohu, jež byla mu vy-
tčena, a sice bude-li možno, s pomocí parlamentu, a
nebude-li to možno, také bez parlamentu. Na nějakou
změnu politické soustavy nepomýšlí nikdo; a nemůže
býti na to prý pomýšleno, dokud parlament se nestane
dělným.
K úmrtí hr. Muravěva. Na podnět hraběte
Kapnista, ruského velevyslance ve Vídni, konány
byly včera dopoledne v ruském kostele ve Vídni
slavné služby Boží za spásu duše zemřelého hr. Mu-
ravěva. Bohoslužbě, již celebroval arcikněz Nikola-
jewski, přítomni byli četní členové diplomatického
sboru; m. j. také turecký a francouzský velevyslanec
a odboroví náčelníci Ssecsen a šl. Lützov. Hr. Kap-
nist sám se dostavil s veškerým personálem vele-
vyslanectva.
Körbrův
Kapnista
Praz e
Vídeň
Hradec
Kapa
17
article
Církevní slavnost. Dnes koná se památka
sv. Ivana čili Jana pod Skálou, který byl dle podání
synem chorvatského knížete Gostimysla v IX. století,
stal se křesťanem, odebral se do Čech za knížete Ne-
klana, kde u potoka Loděnice bydlil v jeskyni, veda
život poustevnický a živě se mlékem laně. Tam jej
poznal kníže Bořivoj na lovu laně jako muže svatého.
Kníže i kněžna Ludmila ho žádali, aby s nimi šel
na Tetín, avšak marně. Sv. Jan byl pochován ve své
jeskyni, kde potom vystavěl Bořivoj kostelík ke cti
Panny Marie, sv. kříže a sv. Jana Křtitele. Ku hrobu
sv. Jana pod Skálou nedaleko Karlova Týna konají
se toho dne četné pouti. — Církev slaví dnes při
mši sv. a v hodinkách církevních sv. Viléma, opata
v Piemontu narozeného, záhy osiřelého a příbuznými
zbožně vychovaného. Již ve 14 letech vykonal ob-
tížnou pouť do Compostelly k sv. Jakubu ve Špa-
nělsku. Po té žil na pustém kopci u Neapole, odkud
se odebral, byv stále návštěvami v modlitbě a rozjí-
mání vyrušován na Monte Vergine mezi Nolou a Be-
nevenlem. Když se množili jeho žáci, vystavěl klášter
a založil novou společnost řeholní zvanou podle hory.
Později byla přivtělena k řádu sv. Benedikta. Svatý
Vilém zemřel r. 1142. — Kromě toho se koná pa-
mátka sv. Prospera, církevního spisovatele, zesnulého
r. 463.
Májová slavnost konána včera dopoledne za
účasti školní mládeže a místních spolků u sv. Mar-
kéty v Břevnově.
Ivan
Jan
Bořivoj
Kníže
Ludmila
Bořivoj kostelík
Křtitel
svatý . Jan
Skála
Vilém
Jakub
svatý . Benedikt
Čechy
Loděnice
Tetín
Karlov Týn
Piemont
Compostella
Špa
Neapol
Monte Vergine
Nola
Břevnov
spolek u svatý . Mar
ctít pannus Marie
svatý . kříž
18
article
Zprávy denní.
Zprávy denní.
* J. Ex. velící generál Fabiní vrátil se
v sobotu večer rychlíkem české západní dráhy z Či-
melic do Prahy.
* Volba nového rektora na c. k. aka-
demil umění v Praze. V sezení sboru profesor-
ského c. k. akademie umění, konaném dne 22. června
Fabinit
Praha
akademie uměný