ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 369848b0-660d-11dc-a097-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 58, org 4, person 43, work 4
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 27. června 190.
Praha
3 masthead
Číslo 175.
4 article
Na rauní a odpol. listy přilehami („Nauéný Obzor“ ve utřodu a „Litarární Hlidka v pátek) předplécí set Praze v administraei a měsís . . . . . . 2 K —b čivrt leta . . . . . 6 K — s dvojí denáškou na měsí K o0h na čtvt lota ve silsikách! „ K so a něsío. Pošton: na miěsle. čnt lia:. . 9 K soh klá-
Praha Litarární Hlidek
5 title
Dnešní čísle pro Prahu Je o 10 stranáck.
Praha
6 article Rozdělení Tyrolska a rozdělení království českého.
Rozdělení Tyrolska a rozdělení království českého. Otázka jižního Tyrolska zaměstnává těchto dnů nejen nejbližší účastníky, ale zcela pochopitelně i vzdálenější pozorovatele Nejnověji říká se jí: »otázka tyrolské s amosprávy«, ale toto pojmenování ne- vystihuje pravého jádra jejího, naopak spíšeje zakrývá. Zcela správně říkalo se až do ne dávna, že v Rakousku jedna část občanstva národnosti italské usiluje o rozdělení Tyrol- ska na severní část německou a na jižní část italskou. O úplném rozpoltění okněžněného hrabství tyrolského dle obou národností, které v něm obývají, počalo se mluvit už před padesáti třemi léty, když snahy po sjednocení všech příslušníků národ- ního kmene italského vzaly na sebe určitý tvar politický, zeměpisný, státoprávní a dy- nastický. Už tenkrát vznikl název »Trentino jako pojmenování italského území, které ne- jen od Tyrolska, ale i od Rakouska se chce odtrhnout, aby se spojilo s Italií, která tehdy teprv v obrysech se objevovala na obzoru politickém. Za deset let »Trentino« opět octlo se v popředí ruchu velkoitalského Známo, jaké posily dostávaly sbory Gari baldovy z jižního Tyrolska, oněž přímo se opíraly. Uplynulo sedm let, »Trentino« opět nabylo důležitosti, když už celé někdejší rakouské království lombardsko-benátské s Italií se spojilo. Sitalskými osadami v Pří- moří dostalo všeobecně známě jméno »Ita- lia irredenta«. Ve smyslu tohoto názvu, který věru neznačil žádnou věrnost a lásku k monarchii rakouské, »Trentino« beze vší odmluvy a výmluvy trpělo, když v celé Evropě se mu přikládala snaha, že chce od Rakouska se odtrhnout, aby podlé dávné tužby své splynulo s novým královstvím italským.
Tyrolsko Rakousko Tyroly Trentino Ito Evropa
7 article
O nějakém úsilí vlaského Tyrolska, aby v rámci jednotné, nedílné vlasti dosáhlo jen nějaké národní samo- správy, nebylo nikdy řeči, ale ruchu, který v něm vznikl a se šířil, rozumělo se dle skutečné pravdy jen tak, že se chce od Rakouska na dobro a na vždy odtrhnout. S tímto protirakouským, odstředivým pro- gramem Trentina počítalo r. 1866 i Prusko ve válce proti Rakousku; ba vykládá jej v tomto směru napořád. Vždyť teprve před dvěma měsíci vládní listy pruské se chlubily že trojspolek prokazuje Rakousku nejplat nější služby, poněvadž je chrání proti revolučnímu hnutí na jižních hranicích jeho. »Italia irredenta« měla platnost ještě více pro Trentino než pro italské občanstvo v Terstu a pro italské obce v Přímoří, které také nemluví jen o ně- jaké zvláštní národní samosprávě ve svazku s ostatní zemí přímořskou. Sjednocené království italské působí na sousední italské obyvatelstvo v obvodu říše rakouské silou magnetickou a vzbuzuje v něm touhu po splynutí zeměpisném a státním A jen z nouze, že toto splynutí té doby není možno uskutečniti, program separati- stický v jižním Tyrolsku vyvěsil prapore — samosprávny. Vidouc, že za nynějších poměrů by ne mohlo odtrhnouti se od Rakouska úplně jižní Tyrolsko s obyvatelstvem italským rádo by to udělalo aspoň na polovic, proto do- máhá se už od vlády Taaffovy co rok prud- čeji zřízení zvláštního národn uzavřeného území svého, ktere by s ostatním Tyrolskem souvi- selo velice volně a jen na ze- vnějšek. V té podobě jeví se nyní otázka jižníh Tyrolska. A teď se podívejme, koho se týká nejblíze a nejvíc? Onoho kmene národního. jenž v království českém podporuje úsilí po zřízení zvláštního, národně uza vřeného území německého, z ně hož zemská a státní správa jazyka českého
Trentin Taaffův Rakousko Prusko Terst Tyrolsko
8 article
by byla úplně vytištěna, a které dle zjev- ného, nepokrytého, netajeného úmyslu strůjců svých má býti jen přechozí formou ke zří- zení nové provincie — pruskél Odstředivé síly italské v jižním Tyrolsku pracují k témuž cili protirakouskému, k ně- muž tíhnou odstředivé síly německé v se- verních krajích království českého. Ale po čem Němci v Čechách touží a v čem jim Němci tyrolští proti národu českému stojí po boku, to Němcům v Tyrolsku nechce se líbit a proti tomu jsou s nimi za jedno Němci v Čechách a v ostatním Rakousku. V tom vězí svrchovaná politická nemravnost německého živlu v této monarchii. Co na severu rádi by provedli, ba co na severu prohlašují za blaho a dobro pro stát, poně- vadž by jim to prospělo, to na jihu jeho potírají a uznávají za jeho škodu a zkázu, poněvadž by jim to uškodilo. Království české podle přání jejich má býti rozpoltěno; ale hrabství tyrolské má zůstati celistvé, jednotné, nedílné. V království českém podle jejich tužeb má se zříditi zvláštní uza- vřené území německé; ale v něme- ckém hrabství tyrolském proti vůli jejich nemá býti zřízeno zvláštní uzavřené území italskél Možno-li pomysliti si většího zmatku v politice téhož národa v tétéž říši? Jestli nezbytno k vůli budoucnosti Rakouska co nejrozhodněji potírati odstředivý národní směr na jihu, jest to rovněž nezbytno, ba ještě nezbytněji na severu, poněvadž Prusko, pro něž se chce zříditi zvláštní uzavřené území německé v království če- ském, jest pro Rakousko nepřítel mnohem nebezpečnější, než Italie, pro kterouž by se mělo zříditi zvláštní uzavřené čili jak to méně velezrádně zní samosprávné italské ůzemí v Ty- rolsku
Němec Tyrolsko Čechy Rakousko Prusko
9 article
Království české je země, samou přírodou stvořená jakožto uzavřený, nedílný celek neméně zjevný a patrný než Tyrolsko; k tomu pak i historická i státoprávní individualita ještě tisíckráte celistvější, v sobě samé uzavřenější a velebnější, než Tyrolsko. Nieméně podle zámyslů německých mělo by býti rozpoltěno, ale Tyrolsko ne! Právě v Tyrolsku tresce se nyní parcelační nauka Němců rakou- ských, vymyšlená na poškození království českého, co nejzjevněji. Nevědouce si tam už rady proti parcelačnímu ruchu italské irredenty, která ve svém Trentinu hrozí uto- piti a pohřbiti značné menšiny ně mecké, zcela dle receptu všeněmeckého v severních Čechách, Němci tyrolští namá- hají se, aby všeliké rokování o národní »samosprávě« jižního Tyrolska se odročilo a aby přikázáno bylo až sněmu příštímu, který vzejde ze všeobecných voleb nových.
Tyrolsko Němec Tyrolsko Čechy
10 article
Tím časem zimničně pracují, aby aspoň za- chránili své menšiny ve městech Bolzanu a v Meranu z italské záplavy. Chtějí pro ně vymoci výjimečný zákon, aby totiž příslušely zemské školní radě německé a něme- ckému výboru zemskému, ač zeměpisně by připadly do »samosprávného« území ital- ského. S celou touto horečnou politikou Němců tyrolských, aby zabránili rozdělení země na dvojí území národní, a kdyby toho zabrániti nemohli, aby aspoň vytrhli své menšiny ze záplavy italské v jižní části země, dlužno porovnati, co na rozpol- tění království českého a na udusení če- ským menšin ve svém vytouže- ném území německém podnikajía strojí, ba jaké nezákonnosti, surovosti a ná- silnosti páší na menšinách českých Němci čeští už po tolik let, ačkoli v království če- ském nějakého uzavřeného územ německého posud není! Politické zprávy domácí. V Praze, 26. června. (Ugron-Rimler. Peštský orgán zahraničného ministerstva »Pester Lloyd« otiskuje na předním místě následující
Němec Lloyd Bolzano Merano Praha
11 article
zprávu: »K četným úvahám o velice inferiorní afféře Ugronově a Rimlerově pojí se v posled- ních dnech také rozhořčení a obavy listů ně- meckých. Nemá-li však Německo a trojspolek nebezpečnějších nepřátel, než jsou Ugron a Rimler, mohou býti Německo i trojspolek zcela klidny. O Rimlerovi netřeba vůbec mluviti; stojíť — nejmirněji řečeno — hors concours. Co však se týče Ugrona, může ovšem jeho snaha, býti hlavním skladníkem opposice proti trojspolku. míti skutečně nějaký význam jako vnitřní otázka strany, po případě i jako vnitřní otázka uher- ského parlamentu, avšak nikterak nemůže být vážnými lidmi pokládána za otázku zahraničné politiky. Vždyť i sami ultramontáni kráčejí jinými stezkami za jinými vůdci. Je zajisté významno. že se v uherské delegaci vynikající člen kleri- kální strany lidové vyslovil rozhodně pro troj spolek. Proto ať si afféra Ugronova zůstane tím. čím skutečně je: pochybenou spekulaci, a ne- přikládejme jí nebezpečnost, které by neměla ani tehdy, kdyby se byla zdařila.« Z Vídně, 26. června. (Moderní ja- zyky na gymnasiích.) Ve školním vý- boru sněmu dolnorakouského přednesl poslanec
Rimler Německo Vídeň
12 article
Kiek zprávu zemského výboru o zavedení ně kterého moderního jazyka na gymnasia jako předmětu povinného. Návrhem tím má s vyhověti dávné potřebě obyvatelstva, aniž by se žáci přetížili. Proto se má dosavadním před- mětům, zejmena řečtině, odniti tolik hodin, kolik se jich věnuje modernímu jazyku. Novému jazyku má se počít vyučovati od třetí třídy, řečtině toprve od pátě. Vláda se má postarati o po- třebné učitelské síly pomocí stipendií ; sněmu pak se doporučí, aby jednomu učiteli zemského ústavu povolil za týmž účelem stipendium 1000 korun. Z Krakova, 25. června. (Hali č s ké vodní stavby. — Podrobné vý- sledky sčítání lidu. — Haličská samospráva.) V zemské komisi pro vodní stavby, jež měla schůzi ve Lvově dne 24. t. m., vyložil ministr dr. Pietak podrobný vládní pro- gram úpravy všech haličských řek, jež má býti ukončena ve 20 letech, počínaje rokem 1904.
Pietak Krakov Lvov
13 article
Program děli řeky, jež se mají upraviti, ve tr kategorie; do prvé spadá 12 řek karpatských. na jichž úpravu stát zaplatí 60 proc., země 40 procent. Do druhé kategorie náležejí řeky Du- najec, Vislok a San, jež mají býti v dolním toku jako přívozné poboční dráhy příštích prů- plavů splavněny výhradně nákladem státním. Do třetí kategorie spadaji horní toky týchž řek, jež mají býti regulovány ze 60 proc. nákladem státu a ze 40 proc. nákladem země. Veškeren náklad na tyto vodní práce rozpočten na 58 míll. K. Z toho připadne na úpravu řek kar- patských 35.5 mill., na splavnění Dunajee, Visloku a Sanu 19.9 mill. a na úpravu horních toků týchž řek 3.1 mill. K. Do r. 1912 má býti prostavěno 26.3 mill. K, z nichž na stát připadne 19.4 mill., na zemi 6.9 mill. K. — V místodržitelské sčítací komisi ukončeny hlavní práce o posledním sčítání lidu. Ze zprávy o tom vydané vyjímáme, že v Haliči jest nyn 48 hejtmanství a 2 města s vlastním statutem 184 soudních okresů, 6228 polit. obei, 7113 místních obcí, 5031 panských dvorů (jež v Hla- liči nejsou sloučeny s obcemi). O by v a te stva i s vojskem napočítáno 7,317.023 (prot 6,607.816 roku 1890); mužských jest 3,620.012, ženských 3,696.981. Dle vyznání jest řím ských katoliků 3,352.308, řecko-sjednocených 3,103.410, židů 810.845, arménů sjednocených 1540, arménů nesjednocených 1326, pravoslav ných 2157, evangelíků augsb. vyznání 39,328, helv. vyznání 5235 atd. Dle obeovacího jazyka napočítáno Poláků 3,989,538 (r. 1890 3,516.698), Rusů 3,084.212 (2.832.043), Němeů 201.846 (227.600), Čechů 9248 (5727) atd.
Vislok San Polák Halič Hla mill panská dvůr Něme 201.846 Čech 9248
14 article
Žalostný je výsledek sčítání lidu co do g ra- motnosti; shledánoť, že jen třetina obyva- telstva haličského umí číst a psát, nebo po při- padě aspoň číst, kdežto 4,660.416 osob, t.j. 63.7 proc. všeho obyvatelstva neumí ani číst, ani psát. Malou jen útěchou může býti, že po- měr ten r. 1890 byl ještě horší; tehda ze 6 6 mill. všeho obyvatelstva bylo negramotných 4,876.614, tedy skoro 74 proc. — Zajímavý příspěvek k poznání obecní samosprávy haličské poskytuje dotaz posl. Olesnického a soudr. na sněmu lvovském. Ukázalo se, že v ohromném počtu venkovských obci nekonají se po celá léta obecní volby a staré představenstvo úřaduje i více než deset let po době, kdy vypršelo jeho plnomocenství. Všeliké protesty se strany ob- čanstva proti takovému jednání jsou marny protesty leží na úřadě po celé léta nevyří- zeny. Týká se to ovšem jen takových předsta- vených, kteří o volbách působí pro volitele. příjemné panující straně a tedy i vládě, začež se obecnímu starostovi ponechává volná správa obecního majetku. Seznam obci, v nichž se ne- vykonaly v pravý čas volby, vyplňuje v časopi- sech celé sloupce. Poměry v pravdě idyl lické l
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 26. června.
Praha
17 article
Před cestou královských manžele srbských do Petrohradu. Z Bělehradu, 24. června. (Dopis »Nár Listů.«) O nedaleké cestě našich královských manželů do Petrotrohradu mám oznámiti vám neobyčejně důležitou novinku. Do Rusk seodeblerou po Dunaji až k ruské hranici. Z Petrohradu vrátí se do Srbska přes Cařihrad a Sořii. V Cařihradě král osobně chce jinterveno- vati u sultána ve prospěch srbského obyva- telstva v Starém Srbsku a Madekonii, ale tak. aby to nebylo na újmu jiným národnostem, zejmena bulharské. Proto zastaví se na cestě z Cařihradu v Sofli, aby se pokusil účinkovati ve směru spravedlivosti a pořádku i na bul- harské kruhy. Kromě toho v Cařihradě i Sofi bude se jednati o definitivném rozřešení olázky balkánské transversálky. I s cařihradským pa triarchou bude míti co jednaí o upravení poměrů šřbské pravoslavné eírkve, pokud je podřízena cařihradskému patriarchátu. Jak vidno, je mnoho pohnutek, aby krá Alexandr učinil zastávky v Cařihradě a Sofi V jednom i druhém městě budou věděti, že král Alexandr nemluví a nejedná s nimi jen za sebe, nýbrž i jmenem mocnáře velikého slovanského Ruska. Možná, že tím způsobem podaří se palčivé otázky balkánské rozřešiti po dobrém tak, jak toho vyžaduje prospěch všech zúčast- něných stran. A zvláště žádoucí by bylo, aby návštěva krále Alexandra v Sofli přispěla k tomu, aby poměr Bulharska ke slovanským státům a národům stal se upřímným. V Bulharsku dosud rozhoduje Makedonský komitét, jenž je složen z fanatických nepřátel Ruska i Srbska. Nový předseda Michajlovský je zrovna takový, jako Sarafov, jen poněkud opatrnější ve volbě slov. je. Treba, aby se to změnilo.
Alexandr Michajlovský Petrohrad Bělehrad Rusk Dunaj Srbsko Cařihrad Soft Rusko Bulharsko
18 article
Nový patriarch.
19 article
Bylo již oznámeno, že cařihradským patri- archem zvolen Jáchym III., jenž dostal 83 hlasy z 87. Volby zúčastnil se také posel bosenský. Kosta Kujundžič. Jáchym III. dosedá nyní po druhé na stolec patriarchů cařihradských. Předešlý patriarch, Konstantin V., byl na žádost kleru i laietva sesazen. Cařihradský patriarch má název ekumeni ckého čili všeobecného, zaujímá prvé místo mezi pravoslavnými patriarchy a má titul » Svatost«, ale při tom ani není neomylný, aniž ho kdo za neomylného považuje, a věřící národ, sestá- vající z duchovenstva i laictva, má právo, shle- dá-li jej nehodným, sesaditi jej právě tak, jako jej svobodnou volbou na patriarší stolec po- vznesl. Je to pozůstatek ze svobodomysiných počátečných dob křesťanské církve a pravoslavní všech národností žárlivě si jej chrání. Sesazený patriarch Konstantin V. je rodem Řek a stal se v pravoslavném světě nenávidě- ným proto, že své moci zneužíval, mysle toliko na prospěch Řekův, a prospěchy ostatních pravo- slavných národů zanedbával nebo je podřizoval prospěchům řeckým. Zvláště se prohřešil proti srbské pravo- slavné církvi v Bosně a Hercegovině, již z notný úplatek zrádně opustil a v šanc vydal vládě Kallayově.
Jáchym Kosta Kujundžič Řekův Kallayův Boseň a Hercegovina
20 article
V drobném pro dejšt ranníěrslo o s6bě . . . za Bh odpoledni. . . . . . . za 2h Ve flíalkich na venkově ranní číslo. . . . . . odpolodní . . . . . . . . 5 Inserat plati ze hotově rapřad. Předplacení a inrerty pšljtnš sdnisl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacháznjí ae t63 relakee tiskárna a expsčice , Národnich Lástě“. Bakopisy se novnaevsí
Inserat Národnich Lástě
21 article
Při svobodomyslném zřízení pravoslavné církve stav ten nemohl dlouho trvati. Konstan- tin V. byl přede dvěma měsíci svržen a poslán do monastýra. Jáchym III. rozhodně odsuzuje zlořády Konstantina V., je přítelem Ruska a ve svých listech, nedlouho před jeho zvolením uveřejně- ných, odsuzuje Řeky a řecký šovinism a pravl, že patriarchát stal se jakousi politickou agencii řeckou, čemuž připisuje za vinu, že vážnost všeobecného patriarchátu v posledních letechu pravoslavných národův upadla. Německé listy snaží se vzbuditi k němu nedůvěru neslovanských pravoslavných národů, plšíce o něm, jakoby byl především slavjano- filem. On zajisté pravoslavným národům ukáže se spravedlivým a tím dodá posily všem jima zvláště principu spravedlnosti, jenž je na Balkáně do prachu zdeptán. Odstraněním Kostantina V. pan Kallay přišel o výdatného spojence proti pravoslavným Srbům v Bosně a Hercegovině. Čím byl Konstantin v. p. Kallayovi zavázán, stalo se neplatným a ne závazným pro jeho zástupce.
Jáchym III Konstantinos V Řek Kallay Srba Konstantin Rusko Balkán Boseň a Hercegovina
22 article
Jovau Ristlě a okupace Bosny a Hercegoviny. V Bělehradě vyšlo, jak už bylo telegraficky oznámeno, posmrtné dílo Jovana Rističe »Za- hraničné poměry Srbska«. Kniha je vzácným dokumentem historické činnosti Rističovy Milanovy. V ní je vyneseno, že je vlastně Risti- čovou zásluhou, že Bosnu a Hercegovinu oku- povalo Rakousko. Mezi Srbskem a Rakouskem byla v r. 1870 uzavřena smlouva pro případ šťastné války s Tureckem. Rakousko za neutra- litu vymínilo si severozápadní čásť Bosny, tak zv. Turecké Chorvatsko. Avšak když válka díky junáctví Černé Hory a neocenitelné pomoci Ruska šťastně skončila i pro Srbsko, Rističa Milan raději Bosnu celou a Hercegovinu skoro celou vydali Rakousku, jen aby příliš nezmo- hutněla Černá Hora, na niž byli v Bělehradé chorobně žárlivi, a aby srbští »Bismarkové« ukázali se naproti Rusku »samostatnými !« Jovana Rističe, jak se ve svém posmrtném díle sám charakterisuje, takto oceňuje mostar- ský »Cpnern Bjecmnr« Ristič umřel nyní i mravně. On na seb prozradil, že nebyl ani srbským vlastencem, ani schopným státníkem, ani moudrou hlavou. Z to byl bez míry nadutý a chtěl, aby Černá Hora i Rusko jeho vůli se podrobovaly. To bylo příčinou mnoha neštěstí srbského národa a hle, on i mrtev činí zlo a kalí vodu mezi Srbskem, Černou Horou a Ruskem!
Ristič Rističův Milanův Milan Černá Bosna a Hercegovina Bělehrad Srbsko Rakousko Turecko Bosna Chorvatsko Černá Hora Rusko Cpnern Bjecmnr
23 article
ont Krise v Německu? V politických kruzích německých kolují opět pověsti o krisi. Shledává se nápadným, že hr. Bülow odjel včera náhle do Kielu k císaři. V kruzích vládních se však popírá, že by on sám chtěl za propuštěnou žádati. Oproti tomu zdá se, že dojde brzy na odstup ministra že- lezničního, Thielena. Také mezi kaneléřem řiš- ským a hrabětem Posadowským jsou prý neshody v různých otázkách a povedou prý snad k demissi posledního. Konečně pokládá se za možný i odstup ministra spravedlnosti Schönstedta, jehož postavení jest již od nějaké doby otřeseno. Vedle toho všeho nastati má i v jednom z nejvyšších úřadův dvorních změna, jež dle »Local.-Anz.« osobností nově povolanou vzbudí prý pravou sensaci. Hr. Bülov přibyl do Eekernförde k císař po yachtě »Hohenzollern« již včera večer. Vilém II. odřekl na to účastenstyi při večerní slavnosti císařské ho klubu yachtového, jíž až posu vždy přítomen býval. Státní soud ve Francii. Přeličení před státním soudem francouz- ským (senátem) s hr. Lur de Saluces, obvi- něným ze spiknutí proti bezpečnosti státu spá- chaným prý za okolností, jež minule jsme již vylíčili, bylo tedy předevčírem v Paříži skutečně zahájeno. Odklad očekávaný nenastal. V okolí se- nátu vládl klid a téměř žádný ruch; nebudit
Bülow Posadowský Bülov Hohenzollern Vilém II jít Saluce Německo Kiel Hradec Francie Paříž Anza
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 26. června. O slavnostním představení v Národnímdi vadle bylo mi náhodou vykázáno sedadloz dvěma konservativními, aneb jak se u nás říká »českými« šlechtici. Nenaslouchám rád cizímu rozhovoru a z pravidla se odvrátím od toho kdo mluví, co pro mne není určeno. Ale zvláštní to věc, která dost často se přihodí, že člověk nejlépe slyší právě to, co si slyšeti nepřeje. Tak tomu bylo i tenkráte. »Dnes poprvé slyšeti budu českou čino- bau« — pravil jeden ze šlechticů a dodal: — »a jsem zvědav, jak se to vyjímati bude.« »Rozuměti divadelní češtině není tak snadno« — na to druhý — »pro nezbytnou potřebu česky sice umím, ale češtiny vznešen neznám« —, Zvěděl jsem též jmena obou, konstatova jsem ale mimo to, že jeden z nich je — zem- ským poslancem. A zase nic jiného, než náhoda tomu chtěla, že jsem v parlamentě v couloirech setkalse nedávno se dvěma aristokraty, kteři by bůhví co činili, kdyby jim kdo popíral příslušnost k národu českému. Bavili se intimně po ně- mecku. Jeden drobet koktavě, druhý plynně. A nebyli to staří páni, kteří by se snad vy- mlouvati mohli, že v jejich době něbylo ještě českých informátorů, nikoli, oběma není té doby více, jak 80 let dohromady . . . ..
Praha
25 article
Proč tedy to rozčilování k vůli tomu, že »naši« obětovati chtějí Němcům nabízenou opravou volebního řádu do sněmu jedenadvacet mandátů? Jaký pak rozdíl mezi těmi i oněmi? O, ano, měli jsme šlechtice a máme snad i nyní ještě tu i tam nějaký vzácný exemplál českého aristokrata, což ale platno: je baron či hrabě, ale panství nemá a má-li nějaké, ne- patří mu ani šindel na něm. Je to zvláštní úkaz, že drží se nás nejraději ti, kteří nic už nemají. Neměli jsme vůbec níkdy štěstí se svou slechtou. Prováděla divně kousky už v době Zelenohorského rukopisu. Již tehdy měla faible pro němčinu. Chtěla už za Libuše k nám za- táhnout germánské právo. A o jaké finale postarala se ve velké epope husitské, je rovněž známo, neméně jak mocnou byla oporou českému státu v době nejhroznější krise, která stihla český stát a v niž také byl utracen. A jak se chovala v době nejděsnější české bídy ve věku osmnáctém až do poloviny věku devatenáctého, vi také celý svět. Nej češtější kavalír a nejušlechtilejší mezi nimi zjev, hrabě K. Sternberg, v listu svém ku Göthov sám se nazývá synem národa — německého. A my bychom jím to všechno odpustili Odpustili by oni nám navzájem opět, že jsme je z pražského hradu shodili tam, kam patřili? Chtěli by či ne? Činíme pánům tuto nabídku naposled, dříve než do toho vjedeme svým demokratickým fu rorem. Nechť tedy pání naši nabídku dobře uváží
Němec Libuše K Sternberg
26 article
Žádáme především, aby naučili se všichni česky. Osvobozujeme pouze ty, jimž je více než 50 let, a to jen k vůli panu hraběti Palffovi, o němž jsme přesvědčeni, že přes svůj ma- ďarský původ, maďarsky neumí, přes svou obco- vaci řeč německou Němce nenávidí a přes svou neznalost češtiny nás má rád. Pan professor Ferdinand Schulz již se o nějakou českou gra- matiku a o prosťounký slovniček, speciálně pro pány aristokraty, postará. Pan professor naše kavaliry zná a dovede nejlépe posouditi, čeho ke konversaci, v níž si libují, mají nejvíce z- potřebl.
Palff Němec Schulz
27 article
Mladým pánům šlechticům by také nijak neškodilo, kdyby jako gymnasisté zasedli do lavice některé veřejné střední školy. Není zapo- třebí k tomu jesuitův, světští professoři rovnět dovedou vychovati rozšafné muže. Mohou-li ně- mečtí princové navštěvovati veřejné školy, mohou to naši mladí baroni a hrabátka také. Co na tom, kdyby některý z nich tu a tam zůstati musil po škole nebo nucen byl stokrát opsati větu: »Nemám chovati se naproti svým spolu- žákům z neurozených stavů pyšně a zpupně« Kdo v pohádkové době ucházeti se chtě o princeznu, musil skolit při nejmenším draka. Vykladači lidových pověsti tvrdí sice, to že je jen pěkná a důmyslná allegorie, drak že zna- menal v pohádce vždy jen tehyni. Však není dobře vždy jen u přeučených hledati pravdu, já na draka věřím. Je ovšem pravda, že od té doby, kdy draci ničím jiným nedali se krmit, než neporušeným panenským masem, poměry velicese změnily. Dnes panenskou pečeni s novým zelím nalezneme sice na každém slušnějším jídelním lístku, však dnes by to působilo jistou obulž, opatřit si tolik masa panenského. To pravéje dnes dosti vzácné a pohádkovi draci, jak známo, tak snedno napálit se nedali.
28 article
Dnes ostatně bylo by spíše na slečinkách a na princeznách, aby za ženicha vykonali ně- jaký hrdinný skutek. Dnes na místě zakletých princezen, jež vdávati se nesmějí, je náramně mnoho prokletých princů, kteří ženiti se nechtějí. Což aby každá konteska, dřiv než se vdá. byla povinna dostavit se dříve na katechismus ku professoru češtiny a tam se vykázat, že z grantu zná české sloveso, že vl, s jakým pádem pojí se předložka mimo a že vi také, kdo napsal Svatební košili? Jsem přesvědčen, že by si potom na jazyk náš častěji vzpomněla, než dnes. Toť se ví, že oddavky by musily býti také české. Do dneška byly dcery nejslavnějších če- ských rodů oddávány v arcibiskupské kapli na Hradčanech výhradně po německu. Jen vý- jimečně také po francouzsku. Po tom snad by se nestalo, aby aristo- kraté, bavíce se mezi sebou německy, češtiny užili jen ku povelu kočimu, kam má jet. Pak by snad bavili se česky a němčinu si reservo- vali pro kočího. Aby přistupovali šlechtici a šlechtičny sna též do našich spolků, o to bychom, upřímně řečeno, ani nestáli. Překáželi by nám spíše. Dopřáli bychom jim výlučnost sociální, poněvadž jsme přesvědčeni, že s nivellisací vrstev spole- čenských netřeba se namáhati, ta že skutkem stane se sama, ale nepřestaneme odsuzovati jejich výlučnost národní.
Hradčany
29 article
Buď jsou naši nebo nejsou naši. Kníže Ferdinand Lobkovic velmi důrazně kdysi protestoval na sněmu proti tomu, aby popírána byla šlechtě příslušnost k určité ná- rodnosti a aby vykazováno jí bylo místo mimo svazek národní. Hřál nás u srdce tento protest a domnívali jsme se, že nezůstane bez následků. Leč slovo tenkrát zůstalo slovem, a jakým mluví tento pán jazykem, když se sejde s jiným českým šlechticem a domnívá se, že ho nikdo neslysí? Po německu. Jen se podívejte na nejčeštějšího šlechtice, s nímž národ náš tak rád a tak často dělá parádu a doznávám upřímně, že ne bez příčiny. Nedovede se smluvit česky ani se svými vnuky. Vychovává je německá a francouzská guver- nantka, na českou zapomněli. Až zavzní na českých zámcích český opět hlahol, až vzpomenou si pání i dámy z šlech- tických paláců, že národem nejsou jen ti tam dole, ti nahoře že k tomu také patří, potom přihlaste se páni, již zasedáte na sněmu, se svou volební opravou. Jsem přesvědčen, potom že si pro sebe nevyhradíte ani jediný mandát, že se své kurie vůbec vzdáte a že navzdor tomu budete zvoleni a že dobudete mandátů dost. Neboť jste zámožní a mocni, a penízea lesk imponují i nám — hrozným demokratům.
Lobkovic