ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 368b05f0-7108-11dc-b078-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 25, person 51, org 6
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 14. ledna 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 14.
4 article
Na rnuní a odpol. Histy před,lácí se: v Praze v administraei . . . . 6 K — s drojí čenálškon za měsl n čint leta . . . . 7 K 00 ve Glialksek na měsío . . . . . . 2 K 00h Pošton: s psi nkia: . . . 9 k ec s drojí zásilkou na nž ot s . . . .Kk
Praha Glialksek
5 article K výkladu společného ministra vojenství.
K výkladu společného ministra vojenství. Ministr vojenství ryt. Pitreich nemůže s naříkati, že doba, v níž od roku spravuje zále- žilosti armádní, nepostavila ho před veliké významné otázky, kteréž úkoly jeho značně rozšiřily. Doposud správa vojenská věnovala páči svou zvláště hmolným stránkám záležitost srmádních: výzbroji vojska a počtu jeho. Hesl její bylo udržeti stejný krok s vývojem armád relikých států evropských, a osvojovati si pokud možno rychle nové zdokonalené zbraně a roz- množovati počet branných sil.
6 article
V druhé polovině r. 1902 vyrojila se však zvláště v druhé části soustátí řada otázek v nichž přihlíženo k armádě jednak se stano viska státoprávního, jednak ústavního a v dů slodku toho i národního; oetla se tedy správa armádní vůči určitému, postupujícímu programu politiekému. Ve státě mnohonárodním a mnoho- jazyčném s čelnými pokročilými a uvědomělým národy ani jinak se státi nemohlo. Armáda mo derní, vytvořená z národů ve zbrani a jimi vy držováná, nedá se ani mysliti jinak, než v orga- nieké spojitosti s veškerým souvěkým životem armádním. U nás doposud správy vojenské stály na stanovisku, jakoby armáda byla svým vlast- ním a zvláštním útvarem, jenž dá se ohraditi proti přirozeným účinkům ostatního státního živola. Každá známka rázovitého, moderního eílění pokládána ve vojště za něco nevitaného nežádoucího a čelné případy v letech minulých zejmena pokud souvisely s národním, rozumí se že neněmeckým cítěním, stihány byly ne- úprosně, i když šlo o pouhé hlášení mužstva plukovním jazykem. Zapomenuto rovněž, jakou obrovskou změnu v názorech obyvalelstva a vojínů jakožto krvi z jeho krve přivodíly ve- liké a dalekosáhlé opravy ve školství a jeho složitém rozvětvení. Nováček vstupující dnes do řad armádních přináši sebou průměrně velké, často odborné vzdělání, přináší sebou určitě vyslovený názor kulturní, ale zastaralé namnoze zákony vojenské předpokládají ještě lidský ma- teriál, jaký přicházíval na vojnu za poměrů dávno minulých. Zmiňujeme se na doklad jenom o soudnictví vojenském, jež u nás opozdilo se za všemi ostatními velikými evropskými státy.
7 article
Nedostatek harmonické ho postupu ve vývoj armády s ostatním životem státním, udržován zastaralého ducha, stranění se, umělé rozhrani- čování života vojenského a občanského (civil- niho) dříve či později musilo vésti ke zjevům nemilým a nežádoucím jak pro armádu samu tak pro stál. Vady tohoto jednostranného, přežitého,z dob minulých až na naše dny prodlužovaného a dochovávaného, skoro kastovního nazírání propukají i v takových armádách, jejichž ná- rodní základy jsou jednolitější než u nás. Při- pomináme jenom dva charakteristické zjevy armádě sousedního Německa, Bilsův román »Z posádky malého města«, a spis »Jena nebo Sedan«, v nichž obou znalci vojenských po- měrů německých pronášejí vážné výtky prot duchu, jakýž ve vojsku panuje. a vojsko toto, jak známo, bývá ve všem až úzkostlivě napodobováno! Rozpravy po celý rok minulý vedenéo záležitostech vojenských, zvláště v Uhrách, ovšem neobsáhly žádoucí vojenské opravy v ce- lém rozsahu souvěkých potřeb, ale obmezily se zvláště na okolnosti předem již uvedené. Společný ministr války, o tom není po- chybnosti, měl při svěm výkladu na mysli pře- devším otázky, jak o nich jednáno bylo v sněmovnách obou polovin říše. Avšak aniv tomto jejich užším objemu nebylo jeho posta- vení závidění hodné. Při výkladech jeho bylo mu přihlížeti nejen k tomu, co v rozhodujících kruzich vojenských se pokládá za trvalé a ne- změnitelné, ale odvažovati svá slova i pro možný účinek na parlamenty obou polovin státu, pro něž byla mluvena, ježto společný minist vojenství nemá jiné forum, než delegace.
Bilsův Německo Jena Sedan Uhry
8 article
Mluvil dále ve výboru delegace cislajtán- ské, jejíž většina z příčin národnostních zakrývá své německé zájmy pohodlným pláštěm domněle ohrožené armádní jednoty. A toto posluchačsívo ministr vojenství ne- jen úplně si získal, ale jak z návrhu Der- schatlova vidno, ještě i posilil ve směrus opravdovou ústavností sotva se snášejícím. Jes to třeba vytknouti pro dobu, až němečtí politi- kové si budou opět chtíti hráti na státníký skrz na skrz duchem konstitučním proniknuté- Ve státě ústavním jest ostatně málo odů- vodněný povzdech ministra vojenství, »vystou- píli správa vojenská dle své povinnosti s ná- vrhy na sesílení branných opatření, že ozývá s ihned volání po vzájemné úsluze — jež sice na mnoze není bezdůvodné, ale za- sahuje do trvajících politických růzností stanovis stran a národů.« V každém ústavním státě jeví se potřeb zjednati za sesíleni armády rozmnožení práv ob- čanských, ať již politických či národních, a proč by jenom v tomto soustátí mělo býti jinak, když zejmena, jak to sám ministr připouští, nároky ty na mnoze nejsou bezdůvodně? Požadavky ústavní jsou ostatně důsledkem pokračujícího rozvoje, požadavky hospodářské jsou nutnou podminkou, má-li obyvatelstvo unésti stále ro- sloucí břemena vojenská, a požadavky národní nemohou umlknouti, dokud uvědomělí národové nedosáhnou plného zabezpečení pravidelného svého rozvoje — anebo neztratí v boji všech obran- ných prostředků. Národ sebevědomý nemůže ustáti ve svých snahách, dokud své národní zájmy nezajisti ve všech oborech státního ústrojí, žádného nevyjímaje. Pokud se tedy týče armády rakousko-uherské, budou v požadavcích národ- ních tak dlouho se ozývati přání a touhy ne- uspokojené, dokud duch armádní nebude uveden v souhlas s mnohonárodním útvarem státním.
9 article
Tu nelze se dovolávati toho, co ve všech ostat- ních armádách jest domněle všeobecně platné a co se pokládá za podmínku úplné válečné zdatnosti. Ostatní armády jsou jednotnější národně a jsou tudíž též nositeli národního ducha v armádě rakousko-uherské nutno počitati se všemi národy v ní zastoupenými, nemádli se jí nedostávati právě této velmi důležité použiny nejúčinnější válečné zdatnosti. I kdyby byla pravidla vojenská (reglement sebe dokonalejší, jejich duch nedovede nahradit mravní imponderabilie národních sil. Tyto síly a účinky jejich na zdatnost armády nelze nijak stotožňovati s tím, co ministr války nazývá »vnášeti politické a národní protivy do vojska« I my si dovedeme představiti rakousko-uherskou armádu jakožto »vojsko lidu«, jak pravil mi- nistr, jakožto vojsko, jež není ani německé, ani maďarské, ani české atd., ale jakožto společná vojsko jich všech, v němž by se jeden náro nad druhý nevyvýšoval, ale v němž by se všem dostalo stejného ocenění a uznání, stejné ochrany Avšak bylo vždy tomu tak? Neozývaly-liž se co rok stížnosti na případy s tímto programem nesrovnatelné? Ministr přešel dále i k vlastní otázce jazyk v armádě. Rozeznává mezi jazykem velení, slu- žebním a plukovním; jazyk velicí pokládá z nedotknutelný, ač ve skutečnosti honvědi mají velení maďarské a chorvatská domobrana chorvatské, tak že asi pro 200.000 mužů bran- ných sil názor tento byl již dávno prolomen Co se týče jazyka služebního, nevylučuje sám ministr vojenství možnost odchylky, když doznal, že »vojenská potřeba jednotné služební řeči s e popírá nikoliv neobratně, t. j. že uvádějí se důvody, jež ani s vojenského hlediska nelze šmahem odmitati.
10 article
Spíše jakoby měl na mysli jakousi dobu přechodnou uvedl ministr vojenství, že ve službě obrovských mass vojsk nynějších všecka záloha, tedy asi tři čivrtiny mužstva, již s posavad- ním stavem srostla a že by se octla před poměry naprosto změněnými. Ale uvážíli se, že nováček jazyka něme- ckého neznalý za šest neděl musí si osvojiti co z velicího jazyka potřebuje pro vy koná- vání služby, zda-liž by nestačila doba jed- noho cvičení, aby si záložník osvojil čeho třeba pro službu v jazyku jeho vlastním ? Proto trvale sotva se dá udržeti důvod, jejž uvedl ministn vojenství, »že by různost mezi velicím a slu- žebným jazykem, rozšířená na celek armády. způsobila, že by velení mohlo úplně selhati ( a že by tím trpěla jednotnost a jednoduchos dějů válečných a to již proto, že by různo sbory větší armády musily se sestaviti dle jazy- kových kontingentů mužstva.
11 article
Nehledě ani k tomu, že dosud nikdy ne- vznikly podobně nesnáze při společných mane- vrech řadového vojska s uherskou a chorvatskou domobranou, podávají válečné dějiny doklady o správném chodu dějů válečných, v nichž byly účastny armády různých států, různých velicích a služebních řečí, tak zejmena nedávno při vý- pravé evropských i japonských vojsk do Činy ať nemluvíme o případech starších. Ostatně obmezil ministr vojenství v této části výklad svůj prohlášením, že kdo státi se chce důstojníkem, musí si osvojiti služební jazyk Skoro lze nazvati překvapením, že v příčině zna- losti jazyka plukovního v kruzích důstojnických ministr vojenství doznal, že nynější stav jest ne- uspokojivý a že příště se budou činiti mnohem větší požadavky a že položeno bude při- snější měřítko na znalost jeho. Neplatil-li dle všeobecného přesvědčení stále tento požadavek Jak se mohlo státi, že se vyvinul takovýto stav v armádě, v níž se nemá jeden národ vyvýšovat nad druhý a jež má býti armádou všech ná- rodů? Jak se může vůči tomuto nedostatku ministr vojenství diviti, že vznikají a ozývají s stále nalehavěji požadavky národní, t. j. poža- davky šetrnosti k národnosti a jazyku vojínů když důstojníci nedbali požadavků znalosti plu- kovního jazyka?
12 article
Zasluhovala by také podrobnější úvahy otázka organisace vojenského školství. Tak zvan reálky a ostatní střední školy vojenské jsou z dnešního stavu školství středního vůbcc zjevem zastaralým, nemoderním. Stát dnes naprosto nemá nedostatek vzdělaného podrostu, a poku se hledí k synům vojenských hodnostů, není dnes třeba zvláštních středních a nižších ško pro ně, a stačilo by dáti za školy ty náhradu zřízením stipendií, jež by umožnila připravná studia pro syny důstojnické, v jejichž posádkách není středních škol, aneb kteří byli přeloženi do kraje, jehož vyučovacímu jazyku neroz- umějí. Ministr vojenství dotkl se ve svém obšír ném a velmi zajímavém výkladu ještě jedné, velmi vážné otázky. Pravil, že při vyjednávání s uherskou vládou se shledalo, že nelze všecek soubor vzniklých požadavků nyní rozřešiti, protože předpokládají, aby byly známy nejen zásady nových branných zákonů nýbrž i jejich podrobnosti; proto zůstala část požadavků vyhra- žena pro dobu, až dojde na porady o nových zákonech branných. Jest třeba, aby i u nás pro okamžik ten se konaly přípravy — bychom nebyli překvapeni hotovou a dle všeho důležitou touto záležitostí. Rovněž jednání o opravě soudnictví vojen- ského není ještě ukončeno, a zvláště ne, co se týče jazyka jednacího před vojenskými soudy.
13 article
Delegace. Z Vídně, 13. ledna. (Telef. zpr. »Nár. Listů «.) Plenum cislajtanské delegace svoláno je n budoucí čtvrtek dne 21. t. m. s jednacím po řadem: rozpočet ministerstva zahraničního; tím vyvrácena je zároveň zpráva dnešní »Neue Fr Presse«, že bude po vyřízení rozpočtu vojen ského výborem rozpočtovým ustanovena v kam pani delegační vůbec přestávka do té doby. dokud nebudou moci přijeti Maďaři do Vídně. V dnešní schůzi rozpočtového výboru poda posl. dr. Derschatta, vůdce německé strany lidové návrh, aby delegace vyslovila své právn přesvědčení v ten rozum, že rozhodo v o vedení, tolikéž pak o organi s ac armády náleží jedině panovníkov a že toto právo jest jeho osobn nemohouc býti omezováno an zodpovědnou vládou, ani zastupi telstvem lidu. Je-li vůbec s podivením, že takov návrh mohl být učiněn poslancem, jes podivení ještě větší, že se odvážil ho učinit poslanec a vůdce t. zv. 'stra ny lidové. Neboť návrh ten je naprostou negací práv zastupitelstva lidu. Přes to však nalezla se pro návrh ten velká většina. Hlasovali pro něj všichni delegáti, vyjma dra. Kramáře, dra. Stránského a dra Šusteršiče.
Maďar doktor Derschatt Stránský Šusteršič Vídeň Neue Francie Presse
14 article
Delegát dr. Kramář k resolučnímu ná vrhu dra. Derschatty upozornil, že proti vý hradnosti práva koruny rozhodovat o záležito stech vedení a organisace armády vyslovil se nejen ministerský předseda uherský hr. Štěpán Tisza, nýbrž také v poslední své řeči mini- sterský předseda cislajtánský dr. Körber. »Jak- koliv« — pokračoval český delegát — »je to proti výslovnému znění rakouského zákona, ne mohu při známé blahovůli své pro dra. Körbra hlasovati pro toto stanovisko.« (Hlučná veselost.) Zajímavo bylo, že zpravodaj hr. Walterskirchen okamžitě upozornil, že president panské sně movny kn. Windíschgrä!z v této své vlastnosti jmenem všech stran tohoto sboru hla sitě protestoval proti stanovisku dra. Körbra. K naléhání dra. Kramáře, ministr vojenstv Pitreich vyslovil ochotu zavěsti vyučování v ka detkách a vojenských ústavech vzdělávacích »předmětech nevojenských« stejně, jako se to má v Uhrách s vyučováním řeči plukovní. ovšem ukázal na veliké prý obtíže, které jsou v této polovině říšetim větší, že jest tady plu- kovních jazyků několik. Slíbil dále, že komise která se touto věcí zabývá, studovati bude otázku tu co nejvážněji.
doktor Kramář Štěpán Tisza Körber Windíschgrä Uhry
15 article
Zásadního odporu proti stanovisku českému není žádného. Sám že uznává výhody toho, co vyplývá z vyučování plukov nímu jazyku a považuje je požadavkem ne zbytným. Co se tkne nápisů na kasárnách, minisl vojenství nenamítá nic proti tomu, aby se dály jazykem neněmeckým, poněvadž uznává,ž nápisy na vojenských budovách jsou pro obe- censtvo. Pokud pak jde o přípisy vojenských úřadů samosprávným úřadům jazykem, který jest úřad- ním jazykem jejich, ministr Pitreich pokládá výhodným, aby v zájmu zjednodušení styků mezi vojenskými úřady a samosprávnými, dělo se dopisování jazykem těchto, podotk však, že tu jsou některé prý oblíže, které s vyskytují zejmena v případech konkretních.
Pitreich
16 article
Z Vídně, 12. ledna. (C. - B.)
Vídeň
17 article
Rozpočtový výbor rakouský pokračo val dnes v rokování o vojenském rozpočtu. Delegát dr. Derschatta navrhl tuto resoluci: Roz- počtový výbor rač se nsnésti, aby do zprávy, až bude podána delegaci říšské rady o rozpočtu společných výdajů a přijmů mocnářství, byl pojat návrh: Delegace říšské rady vyslovuje právní přesvědčení, že dle usta- novení státních základních zákonů království a zemí zastoupených na říšské radě (čl. 1. a 5. státního zá- kladního zákona o vykonávání moci vládní a výkonné ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 145. a čl. 5. odst.2. zákona v záležitostech společným všem zemím rakou- sko-uherského mocnářství a o způsobu jich projedná- vání ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 146.) jest nad vši pochybnost, že nařízení o vedení, řízení a vnitřní organisaci veškeré armády jest osobním panovnickým právem, přislušejícím výhradně mocnáři. Vykonává se bez spolupůsobení zodpovědných vlád a nelýkají se ho všeobecné zásady a spolupůsobnost zákonodár ných činitelů. Delegát Derschatta je spokojen s ministro vými vývody o velicí a služební řeči, avšak vývody o armádní řeči upokojují jinojazyčné národnosti No- vinkou mu je, že k povýšení na poddůstojníka není třeba znalosti němčiny; s tím prý nesouhlasí a vy- hražuje si toto své stanovisko pro pozdější dobu. Maďarské ústupky — pokud ministr hodlá je prováděti — neshodují se s postuláty devítičlenného výbor maďarského a s tendencí říšského sněmu uherského Trestní řád vojenský zdržen přičiněním Maďarů.
doktor Derschatt Maďar Roza
18 article
Lituje, že ministr nevytkl své stanovisko k národním přáním v oboru trestního řádu vojenského a nezmíni se též o vrchnostenských právech, jež dle jeho ná hledu jsou osobní, při čemž trvati sluší v zájmu společenství armády. Švé postavení k vojenskému roz počiu vyřkne později. Del. hr. Schönborn vyslovuje spokojenost s vče- rejšími vývody ministra Pitreicha, ale proto přece není prost obav, neboť v Uhrách nepřestávají uva žovat o původu panovnických práv a dospívají k zá věrkům, s nimiž souhlasiti nelze. Není proti hojněj šímu učení se maďaršliny ve služebním zájmu, ale proti státoprávnímu rázu tohoto maďarského poža- davku. Je povděčen, že v otázce odznaků má se za- chovati společenství. Nejnesnadnější bude snac úprava vojenského vyučování. Státoprávní postaven Uher v rámci říše nesmí věsti k jazykovým privile jím ve věcech vojenských. Proto je žádoucno, aby nejen maďarčině, ale dle potřeby a možnosti také jiným řečem nejen se učilo, ale aby se ve škole z současné péče o služební a velicí řeč také vyučo- valo. Rád by, aby ministr provedl svůj úmysl Kdyby se mu to nezdařilo, bylo by arci dost příčiny k velkým obavám. Del. Šusteršíč jest ochoten osvědčiti ministrov vojenství důvěru za jeho upřímné smýšlení o spole čenství a jednotě armády. Zvlášť se mu líbí projev o plukovní řeči. Kdyby ze provedly ústupky, povo- lené Maďarům, podlomila by se jednota armády zřizovalo by se maďarské vojsko. Každý zástupce národa je as na rozpacích, má-li povpliti výdaje na vojsko.
Del Schönborn Pitreich Uher Maďar Uhry
19 article
Del. Popowski souhlasí celkem s Derschattou Ministrovy vývody utvrzují ho v domnění, že panov- nická rozhodnutí neuškodí zájmům armády. Výno o plukovní řeči bere s povděkem na vědomí. Vyšší důstojníci musí ji znáti. Konečně stýskal si, že je nedostatek polských důstojníků. O 1 hod. spol. byla schůze přerušena. Po jejím obnovení delegát hrabě Kotlutinsky dě- kuje ministrovi za jeho výklad a dovozuje, že vo jenské reformy uherské nemusí věsti k rozdělení armády, ale nesmějí sahati přes vytčenou mez. Lituj požadavku stran odznaků, ale na druhé straně uznává jeho oprávněnost, protože se tím hoví státoprávn úpravě říše. Ať delegace prohlásí, že národní a státo- právní aspirace splní se, pokud nebudou na újmu jednotě armády. Jednota zachovávaná hospodářskými obětmi by pozbyla ceny, kdyby se podkopávala jed- nota nejdůležitější instituce. Delegát kníže Schönburg souhlasí s ministrem bude hlasovati pro rozpočet. Dvouletá služba vo jenská bude vyžadovati, aby představení znali řeč mužstva. Je spokojen s ministrovým vyjádřením o zařaďování důstojnictva. O vyučovacích hodinách maďarských je na rozpacích. Stípendia měly by pla titi Uhry. Jest povděčen Derschattovu návrhu stran vrchnostenských práv. Konečně zmínil se o nepřízni vých následcích parlamentního vlivu na vojenské otázky.
Kotlutinsky Schönburg Stípendium Derschattův Uhry
20 article
Delegát hrabě Dzieduszycki odvolává se na své prohlášení o důvěře v panovníka, že nestane se nie proti jednotě a válečné hotovosti vojska. Dosavadní ústupky ve prospěch Maďarů neuškodily a troufá, ž bude o to postaráno laké budoucně. Zanášení národ ních a politických zmatků do vojska je velmi nebez pečné nejen pro vnější vážnost říše, ale také pro vnitřní mír. Přál by si, by se více Haličanů střed ního stavu věnovalo vojenské službě. Na kadelkách nemělo by se vyučovati pouze plukovní řeči, ale dl okolnosti také jíným předmětům v jiné řeči než ně mecké. Varuje, aby důstojníci neuráželi národnost vojínů. Poláci budou hlasovati pro náklad na vy držování vojska, troufajíce, že panovníkova nařízení budou vždy vyhovovat jeho potřebám Del. dr. Kramář přiznává, že ministrovy vývody o národnostech ve vojště a šetření národního citu jsou mu sympatické, ale rád by, aby takové smýšlení jevilo se mezi nižším důstojnictvem. Důstojníci po- važují se však v různých jinojazyčných posádkách za cizí těleso, což neprospívá k příznivému posuzo- vání vojenské správy. Přeje si, by ve vojenské korrespondenci se samosprávnými úřady, ve vojen- ských výnosech a přípisech užívalo se řeči, již dotyčný úřad rozumí. Plá se ministra, chce-li se o to postarati? Je-li vojsko vojskem lidovým ne německým, maďarským, českým a j., nýbrž společ- ným vojskem všech národů, již v něm nalézati musí stejnou vážnost a ochranu, lze domnívati se, že požadavky stran jednotné velící a služební řeči ne- budou se zastupovati tak prudce jako dosud. V Uhrách nebývalo by to tak daleko došlo, kdyby se byl již dávno osvojil tento — dle ministra —— »duchu reglementu« přiměřený názor. Proto by rád, aby nový výnos o plukovních řečech byl celý uveřejněn.
Dzieduszycký Maďar Polák Del doktor Kramář Uhry
21 article
Aby důstojník mohl dostáti požadavku, jejž činí plukovní řeč, na to nestačí dosavadní vyučování n kadetkách a j. vojenských ústavech. Mimo plukovní řeč bude třeba vyučovati někte- rým nevojenským předmětům v neněmecké řeči sice té, jaká se mluví v místě, kde ústav trvá. Při kontrolních schůzích mohlo by se dbát, aby se sprovodila se světa trapná otázka hlášení slovem »zde«. Lituje, že přerušeno teď jednání o trestním řádu vojenském, avšak již teď lze říci, že neněmečtí národové očekávají, že vyšetřování i líčení bude ve- deno a rozsudek vynešen v řečí obviněného. Přeje si, by ministr přičinil se, aby důstojníci poznali, že důstojnická šarže nenabývá se odřeknutím národ- nosti O poměru k Ubrám je výbor ministrovými vý vody poněkud uspokojen, ale ministrovo prohlášen nepovažuje se za poslední slovo proto, že vrchno- stenská práva ve příčině správy, vedení a organisace vojska nejsou již tak neobmezeny jako dříve, nebo jsou podřízeny nejen politické zodpovědnosti uher ské vlády, ale také — dle ministrpresidentových vý vodů v panské sněmovně rakouské — zodpovědnost rakouského kabinetu. S Derschattovou resolucí nesouhlasí proto, že podána v delegaci, je porušením kompetence. Kde s ní souhlasí, byli povinni hned po oné ministr presidentově řečí zaujati takové postavení v posla necké sněmovně.
Derschattová
22 article
Ministr Pitreich děkuje za sympatické přijet svého výkladu a ubezpečuje, že vynasnaží se o za chování pevné važby společné armády. Je přesvěd- čen, že všecky otázky, na nichž závisí osud vojska budou zdárně rozřešeny. Dislokace provedena ve shodě s ministry zemské obrany po příslušném ná- vrhu panovníkovi se zřetelem k vojenským a státním zájmům armády. O vyučování v neněmeckých řečích uvažuje se, avšak sluší míti na zřeteli, že dosu učilo se v jedné škole různým řečem, čímž by se věc velice komplikovala. Úrážení národního citu příčí se platným předpisům. Vojenská správa trvá na tom, že všecky národnosti mají požívati stejné ochrany a stejné šetrnosti ve vojště, ohledně kon- trolních schůzí vyjednává se, jak by se třenice bu- doucně dle možnosti odvrátily. Proti demonstracím záložníků zakročí se také příště se vší přísností Příjmení vojáků zapisují se správně dle matrik poli- tických úřadů. Bylo by s praktického stanovisk dobře, kdyby se mohlo jednati s úřady v jejich řeči. ale technicky to prověst je velmi nesnadno. Přípisy v neněmecké zemské řečí zaslané pluku přijímají se beze vší pozastávky a překládají se, při nadpisech na kasárnách může platiti pouze ohled praktický kde ho vyžadují místní poměry. Referent bar. Walterskirchen raduje se ze shody delegátův o ministrových vývodech a přímlouvá se za Derschattovu resoluci. Tato byla přijala a přešlo se k zevrubném rokování o řádném rozpočtu vojenském. Delegát Popowski jednal o pevnostních reversech anavrhl resoluci o příslušné předloze. Přimlouval se za zrušení tříleté služby a druhého roku služby dobro volnické a změnu § 31. trestního zákona. Nalehal na dovolené o žních, prominutí posledního branného cvi čení a koupi koňů u producentů.
Derschattův Popowski
23 article
Delegát dr. Kramář ptal se, kam dospěly přípravy k zavedení dvouleté služby. Možná, až bude zavedena že naděje na zmenšení vojenských břemen klesne avšak hmotné oběti jednotlivců za tuze dlouhé služby jsou tak velké, že bude obyvatelstvu velkou úlevou zkrátí-li se vojenská služba na dvě léta. Příslušné ministrovo prohlášení přispěje jistě k upokojení oby vatelstva. Del. Pergelt brojil proti 2. roku služby dobro volnické a ptá se, zda by se změna nemohla pro vésti s reformou branného zákona. Přimlouvá se za rozmnožení posádek v německých krajích severníc Čech, zejmena v Krásné Lípě, jež se svou příslušnou žádostí nepochodila. Ministr Pikeich praví, že předloha o dvoulelé službě jest již vypracována a odevzdána oběma vládám, ale z různých příčin ji nelze na kvap pro- vésti. Jde tu o rozmnožení braneckého kontingentu, rozmnožení důstojnietva a zaopatření poddůstojníků déle sloužících. Také na větší výlohy nesmí se za- pomínati. Reorganisace dělostřelectva bude státi mnoh peněz a proto bude možná zaváděti dvouletou službu jen ponenáhlu. Z dobrovolníků sotva polovice slouží druhý rok a i ti dostávají v 2. roce dovolenou V drobném prodejír fanní číslo o sebě . . . za 8 vddpolední . . . . za 2h Ve flialkách na veukovět ranní čílo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . Bh Inserát plati se hetově tapřel Předplnenní a Inserty přijimá admini- slrace v Mazianské slici č. z. Tam nacházejí se též redakee tiakárna a expedíce „ Národnich Lilstu- kukopisy se nevracsjí.
doktor Kramář Pergelt Národnich Čechy
24 article
Nových kasáren bude snad třeba, rozmnoží-li se vojsko. Při dislokaci vojska rozhodují státní zájmy. Del. Abrahamowioz pojednal o zájmech města Lvova a odvodu koňstva. Del. Šusteršič uvažoval o soubojích a ptal se ministra, čím může ospravedlniti odpor vojenské správy proti antiduellnímu spolku Del. dr. Sylvester stěžoval si na krutou dřívější vojenskou správu a pojednával též o soubojích. Lehkovážné a lehkomyslné spory mohou se srovnate čestnou radou, ale jsou případy, kdy nynější společ- nost nemá žádné nahrady za souboj. Ministr Pitreich uznává humanitní účel proti- soubojové ligy, ale proto přece nelze dopustit, aby k ní přistupovali důstojníci, protože v čestných zá- ležitostech nemohou se podřizovati dvěma čestným radám. Liga chystá změnu stanov, pročež bude možná uvažovat o přístupu neaktivných důstojníků. Vojenská správa snaží se všemožně, aby sou- boje byly obmezeny, ale vyskytnou se případy, kdy se jim vyhnouti nelze Po doslovu rel. Walterskirchena bylo rokování ukončeno. Příští schůze bude v pátek o 11. hod. dopol. Bude se pokračovati v dnešním jednacím pořadu
doktor Sylvester stěžovat Walterskirchen Lvov spolek del
25 title
Politické zprávy zahraničné.
26 article
V Praze, 13. ledna.
Praha
27 article
Napjetí mezi Italií a Rakouskem. Pařížská »Patrie« sděluje z Říma: Jakmile tři noví obrněnci »Benedetto Brina, »Ferruciot a »Regina Marghareta« budou vyzbrojeny, vláda italská míní je spojiti v divisi, jež bude určena pro moře Jaderské. Jak známo, nechtěla Italie z přičin politických až posud míti stálého lod- stva vojenského v moři tom, i soudí se z opa- tření toho, že styky s Rakouskem stávají se stále napjatějšími. Schůzka čtyř panovníků. Pařížské »Patrii« sděluje se, že císa František Josef stráví letos několik neděl n zotavenou v Opatii, kdež té doby dliti budou králové rumunský, srbský a švédský. Z schůzky panovníků těch bude několik okázalých prý slavnosti. Velkovévoda luxemburský bydleti bude rovněž v Opatii po delší dobu v leto- hrádku »Amalie«.
Brin Ferruciot Margharet Italia František Josef Amalia Rakousko Řím Patria
28 article
Nová ústava papežské stolice. Výsledek nedávných kardinálských porado otázce veta bude míti dle římského dopisovatele »Patrie« v zápěti též, že papež vydá novou ústavu apoštolskou, jež zůstane ale tajnáa bude publikována teprve za příštího konklave. Kardinálům nynějším i příštím ale bude sdě- lena a ti přísahati budou na ni. V ústavě té obsažena bude též ohlášená již zápověď kardi- nálům, vyhlašovati v konklave veto jménem ně- kterého státu a uvedeny budou i tresty prot těm, kdyby se dle zápovědi té neřídili Francouzské políže. Vláda Combesova nevstupuje v nové zase- dání parlamentní právě posílena. Vypovězení z Lunevillu kněze elsaského Delsora, jenž v říš- ském sněmu německém náleží k protestorům, totiž ke straně, jež nesmířila se s německou annexí Elsaska a Lotrinska, způsobilo zlou krev v celé Francii a bude míti nepochybně ještě dohru ve sněmovně, povážlivou pro vládu, ač l Combes neunikne nejnebezpečnější bouři opět tím, že zapře prefekta, jenž vypovězení Elsasana Delsora — ovšem zcela v duchu politiky Com- besovy — provedl dříve, nežli tento vůbec je- dinké slůvko s tribuny pronesl a dřive nežli s vědělo, co bude mluviti. Kromě toho při nedávné volbě sněmovní v Lille zvolen byl protivládní kandidát melinovec Challeloyn proti radikálu vládnímu Tribourdeauxovi. Ač se tak stalo vět- šinou jen 7 hlasů a teprve ve třetí volbě, vý- sledek volby tě způsobil ve vládní straně po prask, protože za poslední volby stoupenee názorů Combesových zvitězil v Lille ještě vět- šinou 600 hlasů. Konečně hned v první schůzi sněmovní stihla vládu nehoda citelná. Při volbě předsedy sněmovny zvolen byl sice vládní kan- didát Brisson, ale pouze 2 hlasy nad většinu absolutní (257 hlasy); pro kandidála opposičního
Combesový Brisson Lotrinsko Francie Como Lille Patria sněmovna
29 article
Bertranda odevzdáno 219 hlasů a kromě toho odevzdáno 28 prázdných lístků, tedy proti Bris- sonovi čelicích. I není vyloučeno, že by kan- didát opposice byl zvítězil, kdyby byla si zvolila kandidáta známějšího a nikoli v poslední chvíli, Za to volba místopředsedy způsobíla vládě přímou porážku. Jaurěs, vůdce socialistický, pro nějž se Combes tolik angažo- val, propadl tu 199 hlasy proti 255, jež ob- držel mírný radikál Gerville Reache, pro nějž hlasovala i opposice. Loni byl Jaurčs ještě volen, ač také malou většinou. Za prvního místopřed- sedu zvolen byl Etienne všemi skorem stranami, za volby ostatních místopředsedů ale vláda opě neměla úspěchu. Zvolen tu Lockroy, Combesovou krajní levicí potíraný a rozhodný odpůrce Pel- letanův, 269 hlasy a pak melinovec, tudíž člen skupiny rovněž protivládní, 254 hlasy. Z dvou voleb těch vidno, že část poslanců se od dosa- vadní strany vládní odštěpila a proti vládě vo- lila. Tento zmatek ve vládní straně nezůstane ostatně již bez vlivu na její konstrukci. Z strany radikálně-sociální vystoupilo již 50 členů a tento konflikt mezi živly skutečně příznivými čistému socialismu a mezi živly s ním jenom koketujícími bude asi ještě pokračovati. Štěst tedy vládě Combesově v poslední době nepřálo. Příští dny ukáží, budou-li míti tyto její nehody ještě další důsledky v debatách a v hlasování sněmovny. Nové povstání v jihoafrické državě německé. Do Německa došly zvěsti z Vindhutu, že se tam očekává povstání dalšího kmene domo- rodeckého Hererův. U Okohomoye shromáždili se tito nespokojenci domorodeů ve značném po- čtu a ozbrojili se puškami. Posádka v Oko-
Bertrand Jaurčs Etienne Hererův Bris Německo