1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 14. ledna 1904.
Praha
4
article
Na rnuní a odpol. Histy
před,lácí se:
v Praze v administraei
. . . . 6 K —
s drojí čenálškon
za měsl
n čint leta . . . . 7 K 00
ve Glialksek
na měsío . . . . . . 2 K 00h
Pošton:
s psi
nkia: . . . 9 k ec
s drojí zásilkou
na nž
ot s . . . .Kk
Praha
Glialksek
5
article
K výkladu společného ministra
vojenství.
K výkladu společného ministra
vojenství.
Ministr vojenství ryt. Pitreich nemůže s
naříkati, že doba, v níž od roku spravuje zále-
žilosti armádní, nepostavila ho před veliké
významné otázky, kteréž úkoly jeho značně
rozšiřily. Doposud správa vojenská věnovala
páči svou zvláště hmolným stránkám záležitost
srmádních: výzbroji vojska a počtu jeho. Hesl
její bylo udržeti stejný krok s vývojem armád
relikých států evropských, a osvojovati si pokud
možno rychle nové zdokonalené zbraně a roz-
množovati počet branných sil.
6
article
V druhé polovině r. 1902 vyrojila se však
zvláště v druhé části soustátí řada otázek
v nichž přihlíženo k armádě jednak se stano
viska státoprávního, jednak ústavního a v dů
slodku toho i národního; oetla se tedy správa
armádní vůči určitému, postupujícímu programu
politiekému. Ve státě mnohonárodním a mnoho-
jazyčném s čelnými pokročilými a uvědomělým
národy ani jinak se státi nemohlo. Armáda mo
derní, vytvořená z národů ve zbrani a jimi vy
držováná, nedá se ani mysliti jinak, než v orga-
nieké spojitosti s veškerým souvěkým životem
armádním. U nás doposud správy vojenské stály
na stanovisku, jakoby armáda byla svým vlast-
ním a zvláštním útvarem, jenž dá se ohraditi
proti přirozeným účinkům ostatního státního
živola. Každá známka rázovitého, moderního
eílění pokládána ve vojště za něco nevitaného
nežádoucího a čelné případy v letech minulých
zejmena pokud souvisely s národním, rozumí se
že neněmeckým cítěním, stihány byly ne-
úprosně, i když šlo o pouhé hlášení mužstva
plukovním jazykem. Zapomenuto rovněž,
jakou obrovskou změnu v názorech obyvalelstva
a vojínů jakožto krvi z jeho krve přivodíly ve-
liké a dalekosáhlé opravy ve školství a jeho
složitém rozvětvení. Nováček vstupující dnes do
řad armádních přináši sebou průměrně velké,
často odborné vzdělání, přináší sebou určitě
vyslovený názor kulturní, ale zastaralé namnoze
zákony vojenské předpokládají ještě lidský ma-
teriál, jaký přicházíval na vojnu za poměrů
dávno minulých. Zmiňujeme se na doklad jenom
o soudnictví vojenském, jež u nás opozdilo se
za všemi ostatními velikými evropskými státy.
7
article
Nedostatek harmonické ho postupu ve vývoj
armády s ostatním životem státním, udržován
zastaralého ducha, stranění se, umělé rozhrani-
čování života vojenského a občanského (civil-
niho) dříve či později musilo vésti ke zjevům
nemilým a nežádoucím jak pro armádu samu
tak pro stál.
Vady tohoto jednostranného, přežitého,z
dob minulých až na naše dny prodlužovaného
a dochovávaného, skoro kastovního nazírání
propukají i v takových armádách, jejichž ná-
rodní základy jsou jednolitější než u nás. Při-
pomináme jenom dva charakteristické zjevy
armádě sousedního Německa, Bilsův román
»Z posádky malého města«, a spis »Jena nebo
Sedan«, v nichž obou znalci vojenských po-
měrů německých pronášejí vážné výtky prot
duchu, jakýž ve vojsku panuje.
a vojsko toto, jak známo, bývá ve všem až
úzkostlivě napodobováno!
Rozpravy po celý rok minulý vedenéo
záležitostech vojenských, zvláště v Uhrách,
ovšem neobsáhly žádoucí vojenské opravy v ce-
lém rozsahu souvěkých potřeb, ale obmezily se
zvláště na okolnosti předem již uvedené.
Společný ministr války, o tom není po-
chybnosti, měl při svěm výkladu na mysli pře-
devším otázky, jak o nich jednáno bylo v
sněmovnách obou polovin říše. Avšak aniv
tomto jejich užším objemu nebylo jeho posta-
vení závidění hodné. Při výkladech jeho bylo
mu přihlížeti nejen k tomu, co v rozhodujících
kruzich vojenských se pokládá za trvalé a ne-
změnitelné, ale odvažovati svá slova i pro
možný účinek na parlamenty obou polovin státu,
pro něž byla mluvena, ježto společný minist
vojenství nemá jiné forum, než delegace.
Bilsův
Německo
Jena
Sedan
Uhry
8
article
Mluvil dále ve výboru delegace cislajtán-
ské, jejíž většina z příčin národnostních zakrývá
své německé zájmy pohodlným pláštěm
domněle ohrožené armádní jednoty.
A toto posluchačsívo ministr vojenství ne-
jen úplně si získal, ale jak z návrhu Der-
schatlova vidno, ještě i posilil ve směrus
opravdovou ústavností sotva se snášejícím. Jes
to třeba vytknouti pro dobu, až němečtí politi-
kové si budou opět chtíti hráti na státníký
skrz na skrz duchem konstitučním proniknuté-
Ve státě ústavním jest ostatně málo odů-
vodněný povzdech ministra vojenství, »vystou-
píli správa vojenská dle své povinnosti s ná-
vrhy na sesílení branných opatření, že ozývá s
ihned volání po vzájemné úsluze — jež sice
na mnoze není bezdůvodné, ale za-
sahuje do trvajících politických růzností stanovis
stran a národů.«
V každém ústavním státě jeví se potřeb
zjednati za sesíleni armády rozmnožení práv ob-
čanských, ať již politických či národních, a proč
by jenom v tomto soustátí mělo býti jinak, když
zejmena, jak to sám ministr připouští, nároky
ty na mnoze nejsou bezdůvodně? Požadavky
ústavní jsou ostatně důsledkem pokračujícího
rozvoje, požadavky hospodářské jsou nutnou
podminkou, má-li obyvatelstvo unésti stále ro-
sloucí břemena vojenská, a požadavky národní
nemohou umlknouti, dokud uvědomělí národové
nedosáhnou plného zabezpečení pravidelného svého
rozvoje — anebo neztratí v boji všech obran-
ných prostředků. Národ sebevědomý nemůže
ustáti ve svých snahách, dokud své národní
zájmy nezajisti ve všech oborech státního ústrojí,
žádného nevyjímaje. Pokud se tedy týče armády
rakousko-uherské, budou v požadavcích národ-
ních tak dlouho se ozývati přání a touhy ne-
uspokojené, dokud duch armádní nebude uveden
v souhlas s mnohonárodním útvarem státním.
9
article
Tu nelze se dovolávati toho, co ve všech ostat-
ních armádách jest domněle všeobecně platné
a co se pokládá za podmínku úplné válečné
zdatnosti.
Ostatní armády jsou jednotnější národně
a jsou tudíž též nositeli národního ducha
v armádě rakousko-uherské nutno počitati se
všemi národy v ní zastoupenými, nemádli se jí
nedostávati právě této velmi důležité použiny
nejúčinnější válečné zdatnosti.
I kdyby byla pravidla vojenská (reglement
sebe dokonalejší, jejich duch nedovede nahradit
mravní imponderabilie národních sil. Tyto síly
a účinky jejich na zdatnost armády nelze nijak
stotožňovati s tím, co ministr války nazývá
»vnášeti politické a národní protivy do vojska«
I my si dovedeme představiti rakousko-uherskou
armádu jakožto »vojsko lidu«, jak pravil mi-
nistr, jakožto vojsko, jež není ani německé, ani
maďarské, ani české atd., ale jakožto společná
vojsko jich všech, v němž by se jeden náro
nad druhý nevyvýšoval, ale v němž by se všem
dostalo stejného ocenění a uznání, stejné ochrany
Avšak bylo vždy tomu tak? Neozývaly-liž se
co rok stížnosti na případy s tímto programem
nesrovnatelné?
Ministr přešel dále i k vlastní otázce jazyk
v armádě. Rozeznává mezi jazykem velení, slu-
žebním a plukovním; jazyk velicí pokládá z
nedotknutelný, ač ve skutečnosti honvědi mají
velení maďarské a chorvatská domobrana
chorvatské, tak že asi pro 200.000 mužů bran-
ných sil názor tento byl již dávno prolomen
Co se týče jazyka služebního, nevylučuje
sám ministr vojenství možnost odchylky, když
doznal, že »vojenská potřeba jednotné služební
řeči s e popírá nikoliv neobratně,
t. j. že uvádějí se důvody, jež ani s vojenského
hlediska nelze šmahem odmitati.
10
article
Spíše jakoby měl na mysli jakousi dobu
přechodnou uvedl ministr vojenství, že ve službě
obrovských mass vojsk nynějších všecka záloha,
tedy asi tři čivrtiny mužstva, již s posavad-
ním stavem srostla a že by se octla
před poměry naprosto změněnými.
Ale uvážíli se, že nováček jazyka něme-
ckého neznalý za šest neděl musí si osvojiti
co z velicího jazyka potřebuje pro vy koná-
vání služby, zda-liž by nestačila doba jed-
noho cvičení, aby si záložník osvojil čeho třeba
pro službu v jazyku jeho vlastním ? Proto trvale
sotva se dá udržeti důvod, jejž uvedl ministn
vojenství, »že by různost mezi velicím a slu-
žebným jazykem, rozšířená na celek armády.
způsobila, že by velení mohlo úplně selhati (
a že by tím trpěla jednotnost a jednoduchos
dějů válečných a to již proto, že by různo
sbory větší armády musily se sestaviti dle jazy-
kových kontingentů mužstva.
11
article
Nehledě ani k tomu, že dosud nikdy ne-
vznikly podobně nesnáze při společných mane-
vrech řadového vojska s uherskou a chorvatskou
domobranou, podávají válečné dějiny doklady
o správném chodu dějů válečných, v nichž byly
účastny armády různých států, různých velicích
a služebních řečí, tak zejmena nedávno při vý-
pravé evropských i japonských vojsk do Činy
ať nemluvíme o případech starších.
Ostatně obmezil ministr vojenství v této části
výklad svůj prohlášením, že kdo státi se chce
důstojníkem, musí si osvojiti služební jazyk
Skoro lze nazvati překvapením, že v příčině zna-
losti jazyka plukovního v kruzích důstojnických
ministr vojenství doznal, že nynější stav jest ne-
uspokojivý a že příště se budou činiti mnohem
větší požadavky a že položeno bude při-
snější měřítko na znalost jeho. Neplatil-li dle
všeobecného přesvědčení stále tento požadavek
Jak se mohlo státi, že se vyvinul takovýto stav
v armádě, v níž se nemá jeden národ vyvýšovat
nad druhý a jež má býti armádou všech ná-
rodů? Jak se může vůči tomuto nedostatku
ministr vojenství diviti, že vznikají a ozývají s
stále nalehavěji požadavky národní, t. j. poža-
davky šetrnosti k národnosti a jazyku vojínů
když důstojníci nedbali požadavků znalosti plu-
kovního jazyka?
12
article
Zasluhovala by také podrobnější úvahy
otázka organisace vojenského školství. Tak zvan
reálky a ostatní střední školy vojenské jsou z
dnešního stavu školství středního vůbcc zjevem
zastaralým, nemoderním. Stát dnes naprosto
nemá nedostatek vzdělaného podrostu, a poku
se hledí k synům vojenských hodnostů, není
dnes třeba zvláštních středních a nižších ško
pro ně, a stačilo by dáti za školy ty náhradu
zřízením stipendií, jež by umožnila připravná
studia pro syny důstojnické, v jejichž posádkách
není středních škol, aneb kteří byli přeloženi
do kraje, jehož vyučovacímu jazyku neroz-
umějí.
Ministr vojenství dotkl se ve svém obšír
ném a velmi zajímavém výkladu ještě jedné,
velmi vážné otázky. Pravil, že při vyjednávání
s uherskou vládou se shledalo, že nelze všecek
soubor vzniklých požadavků nyní rozřešiti,
protože předpokládají, aby byly známy nejen
zásady nových branných zákonů
nýbrž i jejich podrobnosti; proto
zůstala část požadavků vyhra-
žena pro dobu, až dojde na porady
o nových zákonech branných. Jest
třeba, aby i u nás pro okamžik ten se konaly
přípravy — bychom nebyli překvapeni hotovou
a dle všeho důležitou touto záležitostí. Rovněž
jednání o opravě soudnictví vojen-
ského není ještě ukončeno, a zvláště ne, co
se týče jazyka jednacího před vojenskými
soudy.
13
article
Delegace.
Z Vídně, 13. ledna.
(Telef. zpr. »Nár. Listů «.)
Plenum cislajtanské delegace svoláno je n
budoucí čtvrtek dne 21. t. m. s jednacím po
řadem: rozpočet ministerstva zahraničního; tím
vyvrácena je zároveň zpráva dnešní »Neue Fr
Presse«, že bude po vyřízení rozpočtu vojen
ského výborem rozpočtovým ustanovena v kam
pani delegační vůbec přestávka do té doby.
dokud nebudou moci přijeti Maďaři do Vídně.
V dnešní schůzi rozpočtového výboru poda
posl. dr. Derschatta, vůdce německé strany
lidové návrh, aby delegace vyslovila své právn
přesvědčení v ten rozum, že rozhodo v
o vedení, tolikéž pak o organi s ac
armády náleží jedině panovníkov
a že toto právo jest jeho osobn
nemohouc býti omezováno an
zodpovědnou vládou, ani zastupi
telstvem lidu.
Je-li vůbec s podivením, že takov
návrh mohl být učiněn poslancem, jes
podivení ještě větší, že se odvážil ho učinit
poslanec a vůdce t. zv. 'stra ny
lidové. Neboť návrh ten je naprostou
negací práv zastupitelstva lidu.
Přes to však nalezla se pro návrh ten velká
většina. Hlasovali pro něj všichni delegáti, vyjma
dra. Kramáře, dra. Stránského a dra
Šusteršiče.
Maďar
doktor
Derschatt
Stránský
Šusteršič
Vídeň
Neue Francie Presse
14
article
Delegát dr. Kramář k resolučnímu ná
vrhu dra. Derschatty upozornil, že proti vý
hradnosti práva koruny rozhodovat o záležito
stech vedení a organisace armády vyslovil se
nejen ministerský předseda uherský hr. Štěpán
Tisza, nýbrž také v poslední své řeči mini-
sterský předseda cislajtánský dr. Körber. »Jak-
koliv« — pokračoval český delegát — »je to
proti výslovnému znění rakouského zákona, ne
mohu při známé blahovůli své pro dra. Körbra
hlasovati pro toto stanovisko.« (Hlučná veselost.)
Zajímavo bylo, že zpravodaj hr. Walterskirchen
okamžitě upozornil, že president panské sně
movny kn. Windíschgrä!z v této své
vlastnosti jmenem všech stran tohoto sboru hla
sitě protestoval proti stanovisku dra. Körbra.
K naléhání dra. Kramáře, ministr vojenstv
Pitreich vyslovil ochotu zavěsti vyučování v ka
detkách a vojenských ústavech vzdělávacích
»předmětech nevojenských« stejně, jako se to
má v Uhrách s vyučováním řeči plukovní.
ovšem ukázal na veliké prý obtíže, které jsou
v této polovině říšetim větší, že jest tady plu-
kovních jazyků několik. Slíbil dále, že komise
která se touto věcí zabývá, studovati bude
otázku tu co nejvážněji.
doktor
Kramář
Štěpán Tisza
Körber
Windíschgrä
Uhry
15
article
Zásadního odporu proti stanovisku
českému není žádného. Sám že uznává
výhody toho, co vyplývá z vyučování plukov
nímu jazyku a považuje je požadavkem ne
zbytným.
Co se tkne nápisů na kasárnách, minisl
vojenství nenamítá nic proti tomu, aby se dály
jazykem neněmeckým, poněvadž uznává,ž
nápisy na vojenských budovách jsou pro obe-
censtvo.
Pokud pak jde o přípisy vojenských úřadů
samosprávným úřadům jazykem, který jest úřad-
ním jazykem jejich, ministr Pitreich pokládá
výhodným, aby v zájmu zjednodušení styků
mezi vojenskými úřady a samosprávnými, dělo
se dopisování jazykem těchto, podotk
však, že tu jsou některé prý oblíže, které s
vyskytují zejmena v případech konkretních.
Pitreich
16
article
Z Vídně, 12. ledna. (C. - B.)
Vídeň
17
article
Rozpočtový výbor rakouský pokračo
val dnes v rokování o vojenském rozpočtu.
Delegát dr. Derschatta navrhl tuto resoluci: Roz-
počtový výbor rač se nsnésti, aby do zprávy, až bude
podána delegaci říšské rady o rozpočtu společných
výdajů a přijmů mocnářství, byl pojat návrh: Delegace
říšské rady vyslovuje právní přesvědčení, že dle usta-
novení státních základních zákonů království a zemí
zastoupených na říšské radě (čl. 1. a 5. státního zá-
kladního zákona o vykonávání moci vládní a výkonné
ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 145. a čl. 5. odst.2.
zákona v záležitostech společným všem zemím rakou-
sko-uherského mocnářství a o způsobu jich projedná-
vání ze dne 21. prosince 1867 ř. z. č. 146.) jest nad
vši pochybnost, že nařízení o vedení, řízení a vnitřní
organisaci veškeré armády jest osobním panovnickým
právem, přislušejícím výhradně mocnáři. Vykonává
se bez spolupůsobení zodpovědných vlád a nelýkají
se ho všeobecné zásady a spolupůsobnost zákonodár
ných činitelů.
Delegát Derschatta je spokojen s ministro
vými vývody o velicí a služební řeči, avšak vývody
o armádní řeči upokojují jinojazyčné národnosti No-
vinkou mu je, že k povýšení na poddůstojníka není
třeba znalosti němčiny; s tím prý nesouhlasí a vy-
hražuje si toto své stanovisko pro pozdější dobu.
Maďarské ústupky — pokud ministr hodlá je prováděti
— neshodují se s postuláty devítičlenného výbor
maďarského a s tendencí říšského sněmu uherského
Trestní řád vojenský zdržen přičiněním Maďarů.
doktor
Derschatt
Maďar
Roza
18
article
Lituje, že ministr nevytkl své stanovisko k národním
přáním v oboru trestního řádu vojenského a nezmíni
se též o vrchnostenských právech, jež dle jeho ná
hledu jsou osobní, při čemž trvati sluší v zájmu
společenství armády. Švé postavení k vojenskému roz
počiu vyřkne později.
Del. hr. Schönborn vyslovuje spokojenost s vče-
rejšími vývody ministra Pitreicha, ale proto přece
není prost obav, neboť v Uhrách nepřestávají uva
žovat o původu panovnických práv a dospívají k zá
věrkům, s nimiž souhlasiti nelze. Není proti hojněj
šímu učení se maďaršliny ve služebním zájmu, ale
proti státoprávnímu rázu tohoto maďarského poža-
davku. Je povděčen, že v otázce odznaků má se za-
chovati společenství. Nejnesnadnější bude snac
úprava vojenského vyučování. Státoprávní postaven
Uher v rámci říše nesmí věsti k jazykovým privile
jím ve věcech vojenských. Proto je žádoucno, aby
nejen maďarčině, ale dle potřeby a možnosti také
jiným řečem nejen se učilo, ale aby se ve škole z
současné péče o služební a velicí řeč také vyučo-
valo. Rád by, aby ministr provedl svůj úmysl
Kdyby se mu to nezdařilo, bylo by arci dost příčiny
k velkým obavám.
Del. Šusteršíč jest ochoten osvědčiti ministrov
vojenství důvěru za jeho upřímné smýšlení o spole
čenství a jednotě armády. Zvlášť se mu líbí projev
o plukovní řeči. Kdyby ze provedly ústupky, povo-
lené Maďarům, podlomila by se jednota armády
zřizovalo by se maďarské vojsko. Každý zástupce
národa je as na rozpacích, má-li povpliti výdaje
na vojsko.
Del
Schönborn
Pitreich
Uher
Maďar
Uhry
19
article
Del. Popowski souhlasí celkem s Derschattou
Ministrovy vývody utvrzují ho v domnění, že panov-
nická rozhodnutí neuškodí zájmům armády. Výno
o plukovní řeči bere s povděkem na vědomí. Vyšší
důstojníci musí ji znáti. Konečně stýskal si, že je
nedostatek polských důstojníků.
O 1 hod. spol. byla schůze přerušena.
Po jejím obnovení delegát hrabě Kotlutinsky dě-
kuje ministrovi za jeho výklad a dovozuje, že vo
jenské reformy uherské nemusí věsti k rozdělení
armády, ale nesmějí sahati přes vytčenou mez. Lituj
požadavku stran odznaků, ale na druhé straně uznává
jeho oprávněnost, protože se tím hoví státoprávn
úpravě říše. Ať delegace prohlásí, že národní a státo-
právní aspirace splní se, pokud nebudou na újmu
jednotě armády. Jednota zachovávaná hospodářskými
obětmi by pozbyla ceny, kdyby se podkopávala jed-
nota nejdůležitější instituce.
Delegát kníže Schönburg souhlasí s ministrem
bude hlasovati pro rozpočet. Dvouletá služba vo
jenská bude vyžadovati, aby představení znali řeč
mužstva. Je spokojen s ministrovým vyjádřením
o zařaďování důstojnictva. O vyučovacích hodinách
maďarských je na rozpacích. Stípendia měly by pla
titi Uhry. Jest povděčen Derschattovu návrhu stran
vrchnostenských práv. Konečně zmínil se o nepřízni
vých následcích parlamentního vlivu na vojenské
otázky.
Kotlutinsky
Schönburg
Stípendium
Derschattův
Uhry
20
article
Delegát hrabě Dzieduszycki odvolává se na své
prohlášení o důvěře v panovníka, že nestane se nie
proti jednotě a válečné hotovosti vojska. Dosavadní
ústupky ve prospěch Maďarů neuškodily a troufá, ž
bude o to postaráno laké budoucně. Zanášení národ
ních a politických zmatků do vojska je velmi nebez
pečné nejen pro vnější vážnost říše, ale také pro
vnitřní mír. Přál by si, by se více Haličanů střed
ního stavu věnovalo vojenské službě. Na kadelkách
nemělo by se vyučovati pouze plukovní řeči, ale dl
okolnosti také jíným předmětům v jiné řeči než ně
mecké. Varuje, aby důstojníci neuráželi národnost
vojínů. Poláci budou hlasovati pro náklad na vy
držování vojska, troufajíce, že panovníkova nařízení
budou vždy vyhovovat jeho potřebám
Del. dr. Kramář přiznává, že ministrovy vývody
o národnostech ve vojště a šetření národního citu
jsou mu sympatické, ale rád by, aby takové smýšlení
jevilo se mezi nižším důstojnictvem. Důstojníci po-
važují se však v různých jinojazyčných posádkách
za cizí těleso, což neprospívá k příznivému posuzo-
vání vojenské správy. Přeje si, by ve vojenské
korrespondenci se samosprávnými úřady, ve vojen-
ských výnosech a přípisech užívalo se řeči, již
dotyčný úřad rozumí. Plá se ministra, chce-li se
o to postarati? Je-li vojsko vojskem lidovým ne
německým, maďarským, českým a j., nýbrž společ-
ným vojskem všech národů, již v něm nalézati musí
stejnou vážnost a ochranu, lze domnívati se, že
požadavky stran jednotné velící a služební řeči ne-
budou se zastupovati tak prudce jako dosud.
V Uhrách nebývalo by to tak daleko došlo, kdyby se
byl již dávno osvojil tento — dle ministra —— »duchu
reglementu« přiměřený názor. Proto by rád, aby
nový výnos o plukovních řečech byl celý uveřejněn.
Dzieduszycký
Maďar
Polák
Del
doktor
Kramář
Uhry
21
article
Aby důstojník mohl dostáti požadavku, jejž činí
plukovní řeč, na to nestačí dosavadní vyučování n
kadetkách a j. vojenských ústavech.
Mimo plukovní řeč bude třeba vyučovati někte-
rým nevojenským předmětům v neněmecké řeči
sice té, jaká se mluví v místě, kde ústav trvá. Při
kontrolních schůzích mohlo by se dbát, aby se
sprovodila se světa trapná otázka hlášení slovem
»zde«. Lituje, že přerušeno teď jednání o trestním
řádu vojenském, avšak již teď lze říci, že neněmečtí
národové očekávají, že vyšetřování i líčení bude ve-
deno a rozsudek vynešen v řečí obviněného. Přeje
si, by ministr přičinil se, aby důstojníci poznali, že
důstojnická šarže nenabývá se odřeknutím národ-
nosti
O poměru k Ubrám je výbor ministrovými vý
vody poněkud uspokojen, ale ministrovo prohlášen
nepovažuje se za poslední slovo proto, že vrchno-
stenská práva ve příčině správy, vedení a organisace
vojska nejsou již tak neobmezeny jako dříve, nebo
jsou podřízeny nejen politické zodpovědnosti uher
ské vlády, ale také — dle ministrpresidentových vý
vodů v panské sněmovně rakouské — zodpovědnost
rakouského kabinetu.
S Derschattovou resolucí nesouhlasí proto, že
podána v delegaci, je porušením kompetence. Kde
s ní souhlasí, byli povinni hned po oné ministr
presidentově řečí zaujati takové postavení v posla
necké sněmovně.
Derschattová
22
article
Ministr Pitreich děkuje za sympatické přijet
svého výkladu a ubezpečuje, že vynasnaží se o za
chování pevné važby společné armády. Je přesvěd-
čen, že všecky otázky, na nichž závisí osud vojska
budou zdárně rozřešeny. Dislokace provedena ve
shodě s ministry zemské obrany po příslušném ná-
vrhu panovníkovi se zřetelem k vojenským a státním
zájmům armády. O vyučování v neněmeckých řečích
uvažuje se, avšak sluší míti na zřeteli, že dosu
učilo se v jedné škole různým řečem, čímž by se
věc velice komplikovala. Úrážení národního citu
příčí se platným předpisům. Vojenská správa trvá na
tom, že všecky národnosti mají požívati stejné
ochrany a stejné šetrnosti ve vojště, ohledně kon-
trolních schůzí vyjednává se, jak by se třenice bu-
doucně dle možnosti odvrátily. Proti demonstracím
záložníků zakročí se také příště se vší přísností
Příjmení vojáků zapisují se správně dle matrik poli-
tických úřadů. Bylo by s praktického stanovisk
dobře, kdyby se mohlo jednati s úřady v jejich řeči.
ale technicky to prověst je velmi nesnadno. Přípisy
v neněmecké zemské řečí zaslané pluku přijímají se
beze vší pozastávky a překládají se, při nadpisech
na kasárnách může platiti pouze ohled praktický
kde ho vyžadují místní poměry.
Referent bar. Walterskirchen raduje se ze
shody delegátův o ministrových vývodech a přímlouvá
se za Derschattovu resoluci.
Tato byla přijala a přešlo se k zevrubném
rokování o řádném rozpočtu vojenském.
Delegát Popowski jednal o pevnostních reversech
anavrhl resoluci o příslušné předloze. Přimlouval se
za zrušení tříleté služby a druhého roku služby dobro
volnické a změnu § 31. trestního zákona. Nalehal na
dovolené o žních, prominutí posledního branného cvi
čení a koupi koňů u producentů.
Derschattův
Popowski
23
article
Delegát dr. Kramář ptal se, kam dospěly přípravy
k zavedení dvouleté služby. Možná, až bude zavedena
že naděje na zmenšení vojenských břemen klesne
avšak hmotné oběti jednotlivců za tuze dlouhé služby
jsou tak velké, že bude obyvatelstvu velkou úlevou
zkrátí-li se vojenská služba na dvě léta. Příslušné
ministrovo prohlášení přispěje jistě k upokojení oby
vatelstva.
Del. Pergelt brojil proti 2. roku služby dobro
volnické a ptá se, zda by se změna nemohla pro
vésti s reformou branného zákona. Přimlouvá se za
rozmnožení posádek v německých krajích severníc
Čech, zejmena v Krásné Lípě, jež se svou příslušnou
žádostí nepochodila.
Ministr Pikeich praví, že předloha o dvoulelé
službě jest již vypracována a odevzdána oběma
vládám, ale z různých příčin ji nelze na kvap pro-
vésti. Jde tu o rozmnožení braneckého kontingentu,
rozmnožení důstojnietva a zaopatření poddůstojníků
déle sloužících. Také na větší výlohy nesmí se za-
pomínati. Reorganisace dělostřelectva bude státi mnoh
peněz a proto bude možná zaváděti dvouletou službu
jen ponenáhlu. Z dobrovolníků sotva polovice slouží
druhý rok a i ti dostávají v 2. roce dovolenou
V drobném prodejír
fanní číslo o sebě . . . za 8
vddpolední
. . . . za 2h
Ve flialkách na veukovět
ranní čílo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . Bh
Inserát
plati se hetově tapřel
Předplnenní a Inserty přijimá admini-
slrace v Mazianské slici č. z.
Tam nacházejí se též redakee
tiakárna a expedíce „ Národnich Lilstu-
kukopisy se nevracsjí.
doktor
Kramář
Pergelt
Národnich
Čechy
24
article
Nových kasáren bude snad třeba, rozmnoží-li se
vojsko. Při dislokaci vojska rozhodují státní zájmy.
Del. Abrahamowioz pojednal o zájmech města
Lvova a odvodu koňstva.
Del. Šusteršič uvažoval o soubojích a ptal se
ministra, čím může ospravedlniti odpor vojenské
správy proti antiduellnímu spolku
Del. dr. Sylvester stěžoval si na krutou dřívější
vojenskou správu a pojednával též o soubojích.
Lehkovážné a lehkomyslné spory mohou se srovnate
čestnou radou, ale jsou případy, kdy nynější společ-
nost nemá žádné nahrady za souboj.
Ministr Pitreich uznává humanitní účel proti-
soubojové ligy, ale proto přece nelze dopustit, aby
k ní přistupovali důstojníci, protože v čestných zá-
ležitostech nemohou se podřizovati dvěma čestným
radám. Liga chystá změnu stanov, pročež bude možná
uvažovat o přístupu neaktivných důstojníků.
Vojenská správa snaží se všemožně, aby sou-
boje byly obmezeny, ale vyskytnou se případy, kdy
se jim vyhnouti nelze
Po doslovu rel. Walterskirchena bylo
rokování ukončeno.
Příští schůze bude v pátek o 11. hod. dopol.
Bude se pokračovati v dnešním jednacím pořadu
doktor
Sylvester stěžovat
Walterskirchen
Lvov
spolek del
25
title
Politické zprávy zahraničné.
26
article
V Praze, 13. ledna.
Praha
27
article
Napjetí mezi Italií a Rakouskem.
Pařížská »Patrie« sděluje z Říma: Jakmile
tři noví obrněnci »Benedetto Brina, »Ferruciot
a »Regina Marghareta« budou vyzbrojeny, vláda
italská míní je spojiti v divisi, jež bude určena
pro moře Jaderské. Jak známo, nechtěla Italie
z přičin politických až posud míti stálého lod-
stva vojenského v moři tom, i soudí se z opa-
tření toho, že styky s Rakouskem stávají se
stále napjatějšími.
Schůzka čtyř panovníků.
Pařížské »Patrii« sděluje se, že císa
František Josef stráví letos několik neděl n
zotavenou v Opatii, kdež té doby dliti budou
králové rumunský, srbský a švédský. Z
schůzky panovníků těch bude několik okázalých
prý slavnosti. Velkovévoda luxemburský bydleti
bude rovněž v Opatii po delší dobu v leto-
hrádku »Amalie«.
Brin
Ferruciot
Margharet
Italia
František Josef
Amalia
Rakousko
Řím
Patria
28
article
Nová ústava papežské stolice.
Výsledek nedávných kardinálských porado
otázce veta bude míti dle římského dopisovatele
»Patrie« v zápěti též, že papež vydá novou
ústavu apoštolskou, jež zůstane ale tajnáa
bude publikována teprve za příštího konklave.
Kardinálům nynějším i příštím ale bude sdě-
lena a ti přísahati budou na ni. V ústavě té
obsažena bude též ohlášená již zápověď kardi-
nálům, vyhlašovati v konklave veto jménem ně-
kterého státu a uvedeny budou i tresty prot
těm, kdyby se dle zápovědi té neřídili
Francouzské políže.
Vláda Combesova nevstupuje v nové zase-
dání parlamentní právě posílena. Vypovězení
z Lunevillu kněze elsaského Delsora, jenž v říš-
ském sněmu německém náleží k protestorům,
totiž ke straně, jež nesmířila se s německou
annexí Elsaska a Lotrinska, způsobilo zlou krev
v celé Francii a bude míti nepochybně ještě
dohru ve sněmovně, povážlivou pro vládu, ač l
Combes neunikne nejnebezpečnější bouři opět
tím, že zapře prefekta, jenž vypovězení Elsasana
Delsora — ovšem zcela v duchu politiky Com-
besovy — provedl dříve, nežli tento vůbec je-
dinké slůvko s tribuny pronesl a dřive nežli s
vědělo, co bude mluviti. Kromě toho při nedávné
volbě sněmovní v Lille zvolen byl protivládní
kandidát melinovec Challeloyn proti radikálu
vládnímu Tribourdeauxovi. Ač se tak stalo vět-
šinou jen 7 hlasů a teprve ve třetí volbě, vý-
sledek volby tě způsobil ve vládní straně po
prask, protože za poslední volby stoupenee
názorů Combesových zvitězil v Lille ještě vět-
šinou 600 hlasů. Konečně hned v první schůzi
sněmovní stihla vládu nehoda citelná. Při volbě
předsedy sněmovny zvolen byl sice vládní kan-
didát Brisson, ale pouze 2 hlasy nad většinu
absolutní (257 hlasy); pro kandidála opposičního
Combesový
Brisson
Lotrinsko
Francie
Como
Lille
Patria
sněmovna
29
article
Bertranda odevzdáno 219 hlasů a kromě toho
odevzdáno 28 prázdných lístků, tedy proti Bris-
sonovi čelicích. I není vyloučeno, že by kan-
didát opposice byl zvítězil, kdyby byla si zvolila
kandidáta známějšího a nikoli v poslední chvíli,
Za to volba místopředsedy způsobíla vládě
přímou porážku. Jaurěs, vůdce socialistický,
pro nějž se Combes tolik angažo-
val, propadl tu 199 hlasy proti 255, jež ob-
držel mírný radikál Gerville Reache, pro nějž
hlasovala i opposice. Loni byl Jaurčs ještě volen,
ač také malou většinou. Za prvního místopřed-
sedu zvolen byl Etienne všemi skorem stranami,
za volby ostatních místopředsedů ale vláda opě
neměla úspěchu. Zvolen tu Lockroy, Combesovou
krajní levicí potíraný a rozhodný odpůrce Pel-
letanův, 269 hlasy a pak melinovec, tudíž člen
skupiny rovněž protivládní, 254 hlasy. Z dvou
voleb těch vidno, že část poslanců se od dosa-
vadní strany vládní odštěpila a proti vládě vo-
lila. Tento zmatek ve vládní straně nezůstane
ostatně již bez vlivu na její konstrukci. Z
strany radikálně-sociální vystoupilo již 50 členů
a tento konflikt mezi živly skutečně příznivými
čistému socialismu a mezi živly s ním jenom
koketujícími bude asi ještě pokračovati. Štěst
tedy vládě Combesově v poslední době nepřálo.
Příští dny ukáží, budou-li míti tyto její nehody
ještě další důsledky v debatách a v hlasování
sněmovny.
Nové povstání v jihoafrické državě německé.
Do Německa došly zvěsti z Vindhutu, že
se tam očekává povstání dalšího kmene domo-
rodeckého Hererův. U Okohomoye shromáždili
se tito nespokojenci domorodeů ve značném po-
čtu a ozbrojili se puškami. Posádka v Oko-
Bertrand
Jaurčs
Etienne
Hererův
Bris
Německo