1
masthead
29. července 1904. Číslo 208.
2
masthead
NÁRODNI LISTY.
4
article
zároveň damám jednotlivě funkce při těchto podnicích
přiděleny. Dámy se též zdvořile žádají, by do schůze
této přinesly vyplněné subskripění listiny a zároveň
soupis firem, které se uvolily buffet, bazar a tombolu
čárky obohatiti. O 8. hod. pak koná se schůze odboru
slavnostního a organisačního; vzhledem k tomu, že
čas již valně pokročil a dni slavnostní jsou takřka
přede dveřmi, žádají se všichni páni funkcionáři a čle-
nové odborů, aby schůze pilně navštěvovali.
— Pokladně Ústřední Matice školské bylo odve-
deno 41 K 40 h, které sebrány byly při primici důstoj-
ného pána Ant. Kouly v Honicích dne 10. července
1904.
— Český den na výstavě v St. Louis. Dne 6
srpna slaví se na výstavě v St. Louis v Americe český
čen. Adresa výboru pro tuto slavnost jest: Informační
výbor 2117 So. 12 strcel, Sl. Louis, Mis. Amerika.
— Žižkův pomník na Žižkově. Zejtra v sobolu
v den zahájení slavnosti, koncertovati bude na úpat
vrchu „pod Vítkovem“ úplná kapela „Sokola“ kolín-
ského za osobního řízení kapelníka p. Kmocha. Z
soumraku lampionový průvod od radnice na vrch
Žižkov, kde vypálen bude velkolepý ohňostroj. Účast-
níci lampionového průvodu sejdou se
8. hod. večer u radnice. Občanstvo města Žiz-
kova žádá se, aby ve smyslu provolání domy a okna
svých příbytků prapory ozdobilo a večer při-
měřeně osvětlilo.
Antonín
Koula
Žižkův
Kmoch
St . Louis
Amerika
Louis
Žižkov
Vítkov
Žizstán
Sokol
5
article
— Studentské noclohárny v Krkonoších. V letoš-
ním seznamu sludentských nocleháren v Krkonoších
uvedena jest mimo jiné samostatná noclehárna v
školní budově v Dol. Štěpanicích, která však z pod-
statných důvodů z místních poměrů vyplývajících pr
tuto saisonu musí býti zrušena, Aby studujícím
dostalo se za ni náhrady, umluvena je nová noc
lehárna v Jilemnici v hostinci „u Ševastopolu“
která již nyní studujícím je přístupna. Strava i noc-
lehy v cenách nejmírnějších. Dozorcem je p. Pekárek
pokladník Občanské záložny. Dále v nově zařízen
restauraci na Žalém rovněž upravena jest noclehárna
o třech lůžkách, jež spolu se stravováním českým stu-
dujícím za levnou cenu budou poskytována. Dozorcen
je p. lesní Jos. Smutný na Benecku. Jest na studujících
aby do Krkonoš v hojném počtu přicházeli a přesvěd-
čili se, že nově zřizené tyto stanice k usnadnění jich
ferlálního cestování jsou skutečně účelné. Ostatní noc
lehárny v Krkonoších, v seznamu uvedeně, zůstávaj
ovšem v platnosti.
Štěpanik
Pekárek
Krkonoše
Dolo
Jilemnice
Žalý
lesní Jos
Benecko
6
article
— Otevření nové rostaurace na Žažém v Krkone-
ších. V neděli dne 31. t. m. slavnostně otevřena bude
nová restaurační budova na Žalém u Jilemnice. Účast
níci slavnosti sejdou se v Jilemnici v neděli o 11. hod
dopol. na náměstí, odkudž vyjdou Štěpanicemi a Naklo-
vem na Benecko do hostince „Zlatá vyhlídka“
Po krátkém pohovu vyjde průvod dále s hudbou po
nově vystavěné turistické cestě na Žatý, kdež po ote-
vření restaurační budovy bude volná zábava při hudbě,
Je známo, že Žalý v Krkonoších má pověst velmi
vděčného rozhlediště a všeobecně se želelo, že po zni-
čení původního hostince požárem zůstávalo pusté spá-
leniště na Žalém dlouho ležeti ladem. Proto zpráva
o obnovení hostince při mohutné rozhledně na Žarém
poléšila české turisty a jest oprávněna naděje, že
v nejbližší době stane se témě Žalého cílem četných
turistů. Častá přítomnost jich nechť dokáže, že nová
tato oběť, již turistice v Krkonoších hrabě Harrach
poznovu přináší, není marnou, nýbrž činem, zejmen
se strany českých turistů nejvělšího uznání hodným.
Následujícího dne, 1. srpna, konají výlet na Žalý
Benecko účastníci první srpnové Bucharovy výpravy
do Krkonoš.
Harrach
Bucharův
Žalý
Jilemnice
Štěpanice
Naknout
Benecko
Krkonoše
Žalá Benecko
7
article
— Společné výpravy do Krkonioš započnou lelo
dne 1. srpna pětidenním výletem. jehož uspo-
řádání jest již zabezpečeno četnými přihláškami tu-
rislů obojího pohlavi z nejrůznějších částí Čech
Moravy. V další části měsíce srpna konati se budou
ve dnech 23.—15. společná výprava do Krkonoš
z Vys. Mýta a dále ve dnech 21.—24. společný
výlet do Krkonoš pořádaný turistickým odborem okra-
šlcvacího spolku v Hořicích, k němuž lze do 14.
srpna přihlásiti se v kanceláři měst, spořitelny neb
Občan. záložny v Hořicích. Také lze přihlásili se přimo
u vůdce výpravy té p. říd. uč. J. Buchara v Štěpá nicích
u Jilemnice. Programy výlelu toho ku přání z Hořie
se rozesílají. Vzhledem ke vděčnosti výletní túry lze
zejmena při hořické výpravě do Krkonoš nadíti se
nejhojnějšího účastenství nejen občanstva hořického,
ale i turistů cizích, jimž poskytnuta bude vhodná
příležitost, aby i půvabné okolí a památnosti okoll
Heřie seznati mohli. Koncem srpna uspořádán bude do
Krkonoš dvoudenní lidová výprava, jež vedena bude
tak, aby rolníci z podhoří, řemeslníci a pod. za peníz
velmi levný poznati mohli přírodní krásy a zvláštnosti
nejvýznačnějších našich pohraničných hor, velebných
Krkonoš
— Hlášení změn o držebnostech. C. k. Berní úřad
I. a II. v Praze oznamuje: Dává se věděti, že ve dnech
2., 3., 4. srpna 1904 bude povolaný k tomu úřadní
evidenění v místnostech c. k. evidence katastru dane
pozemkové v Praze III., Karmelitská ul. č. 528, při-
jímati ohlášení o nastalých změnách v držebnosti a že
tam majitelé pozemků ve dnech výše uvedených
změnách takových oznámení činiti mohou.
— Změny držebností. Obec král. hl. města Prahy
koupila od pana Bernarda Wahlea, od pí. Kateřiny
Krausové a Heleny Kaudersové a spol. dílec domu čp.
Čo
Wahle
Kraus
Kauders
Morava
Krkonoše
Mýto
Hořice
Buchara
Štěpý
Jilemnice
Praha
karmelitský ulice
8
article
171—V. v Cikánské ulici za 18.000 K, od paní Marie
Skutinové dílec domu čp. 159—V., nároží Čikánskéa
Červené ulice, za 6400 K, od pozůstalosti paní Marie
Markové dílec domu čp. 55—V. v Úzké ul. za 2100K.
Dále od paní Josefy Podholové dům čp. 36—VI. v Li-
bušině ul. za 28.000 K. Pan Alfred Kirpal koupil od
pana Karla Otty Kirchnera dům čp. 1622—II. v Měst-
ských sadech za 296.000 K. Obec Kutná Hora koupila
od paní Anny Waldmanové dům čp. 571—VII. s po-
zemky č. kat. 667, 829 „na Šachtě“ v Holešovicích-
Bubnech za 36.071 K.
— V Praze opět prželo. V letošních vedrech jest
lo opravdu vzácností, vhodnou zaznamenání, když se
na vypráhlé město snese vydatný déšť. A včera na-
stal toužený lijavec dvakrát. Dopoledne o 11. hod.a
odpoledne o 1 hod. Mezitím panovaly ještě přepršky,
ale i při těch teploměr ukazoval + 20° R
— Přerušená doprava na elektrické dráze.
V Sadové třídě naproti Františkovu nádraží včera
odpoledne přetrhl se drát vrchního vedení elektrické
dráhy a závada tato měla za následek, že přerušena
byla doprava motorových vozů na trati Vršovice-
Prašné brána a Žižkov-Smíchov. Telefonicky byli
povo'áni zřízenci z vinohradské remisy a přetržený
drát spojili. Na vršovické trati ještě jedna závada
měla v zápěti porušení dopravy. Stalo se to ve Skré-
tově ulici na Král. Vinohradech, kde u jednoho mo-
torového vozu při jizdě prasklo kolo a vůz stal se
k další jízdě nezpůsobilým. Proto byl posunován
dvěma vagony do vinohradské vozovky.
Skutina
Marie
Podhola
Kirpal
Ott Kirchner
Waldman
Král
Červená ulice
Kutná Hora
Holešovice
Bubno
Praha
Františkov nádraží
Vršovice
Žižkov
Smíchov
9
article
— Odcizené spořitelní knížky. Do pekařského
krámu p. Václava Pokorného na Král. Vinohradech
v čís. 1103 vloudil se včera neznámý dosud pachate
a odcizil krámské Antonii Zemanové tři vkladní kníž-
ky s úhrnným vkladem 5000 K. Jedna knížka pražské
Městské spořitelny zněla na jméno Antonie Zemanové
ostatní dvě knížky vydány byly Vinohradskou zálož-
nou na jméno Markéta Modrá a Antonie Modrá. Zloděi
nebude mít z těchto knížek žádného užitku, poněvad
ztráta knížek byla dotyčným záložnám sdělena a vý-
plata peněz zapovězena.
— Oklamané děvčátko. Jedenáctiletá AnnaP
z Král. Vinohradů byla poslána do vinohradské za-
stavárny se skvostem, na nějž obdržela zápůjčku 10K
Na cestě ze zastavárny přidružil se k ní na Tylově ná-
městí asi 18letý mladík prostřední postavy, děvčálku
namluvil, že se stal v zastavárně omyl, vodil je
různými ulicemi, až konečně v Podskalí děvčátku de
selikorunu vzal a zmizel.
Pokorný
Král
Antonius Zeman
Zeman
Markéta modrat
Antonia
Tylův
Vinohrady
Podskalí
10
article
— Požár stájí v Holešovicích, Včera po půl 11
hod. v noci zpozorována byla ve vnitřní Praze mo-
hutná ohnivá záře na obloze, vycházející nad sed-
mou částí Prahy. Zář byla čím dále tím intensiv
nější, potrvala asi pět minut, načež poznenáhla s
mirnila a hasla, až za půl hodiny obzor byl opětně
tmavý. Mezitím sbory hasičské ze všech stran sjíž-
děly se k požáru, který vypukl v nádvoří rozsáhlé
latlounky barona Kubinzského v Palackého třídě
v Holešovicích. Tam zuřily plameny v přízemní
budově, na stáje a skladiště krmiva upravené.
A poněvadž nebezpečí bylo veliké pro četné okoln
budovy, vyžádána byla vydatnější pomoc hasičů. T
přijeli z holešovické pobočky obecní s parní stří
laěkou, dále sbor dobrovolných hasičů bubenských
hasiči nádražní, dále hasiči z centrály staroměstské
s velitelem panem Záhorou, sbor z Karlína s ředite
lem panem Demartiniem, jakož i sbor žižkovský
s velilelem panem Gausem. O práce záchranné byl
tedv s dostatek postaráno a práce ty setkaly se také
Požár
Kubinzský
Palacký
Záhora
Demartinie
Gause
Holešovice
Praha
Karlín
11
article
s výsledkem: požár byl obmezen na plameny za-
chvácenou budovu stájí a i tato budova z valně
části byla zacbráněna. Požár zuřil úžasně na půdě
stájí, kde bylo složeno asi 170 metr. centů sena a
slámy, dále 60 pytlů ovsa. Ve stáji nalezaly se dva
páry koní a vedle nich na kavalci spal kočí. Ten
byl po práci tak zemdlen, že z tvrdého spánku teprve
sousedě jej probudili. Plameny vyšlehly ze střechy.
jež byla kryta šindelem, o půl 11. hodině v noci.
Jakým způsobem požár vznikl, není zjištěno, soudí
se však, že seno a sláma sama se vznítila ná-
sledkem zapaření. A poněvadž píce byla vyschlá.
hořela jakoby petrolejem byla polita. Práce zá-
chranné provedeny byly hasičstvem ve dvojím směru.
Jedno oddělení hasilo požár, druhé chránilo sousední
budovy, které se nalezaly rovněž ve velkém ne-
bezpečí, poněvadž jsou to nejvíce budovy šindelem
kryté. Poněvadž bylo s dostatek vody z hydrantů.
podařilo se hasičům mocnými proudy z parní stří-
kačky plameny utlumiti. Koně byli v čas zachráněni
a také množství holubů z holubníku plameny bylo
vypuzeno. Škoda jest značná, jest však kryta po-
jištěním. K požáru dostavil se starostův náměstek
p. stav. Seifert, dále rada p. Peška, vrchní komisal
p. Buršík, komisař p. Procházka, inspektor p. Finger,
dále členové místního ochranného sboru. Kolem
komplexu budov továrny barona Kubinzkého shro-
máždilo se veliké množství obecenstva.
— Velký požár ve Vimperku. Dle autentických
zpráv činí škoda požárem ve Vimperku
způsobená 700.000 korun a pohořelí pojištěni
jsou v celku jen obnosem 155 984 korun.
Seifert
Pešek
Buršík
Procházka
Finger
Kubinzký
Kona
Vimperk
12
article
Dosud zjištěno, že v plamenech uhořelo 5 osob. Při
záchranných pracích zraněna byla je d na
osoba těžce a 30 lehce. Na budově, v níž
umístěn jest okresní soud, střecha úplně shořela,
ale místnosti budovy porušeny nebyly. Budovu ber
ního úřadu plameny ušetřily. Také jiné veřejné bu-
dovy zůstaly nelknuty.
— Oheň na hibitově. Minulé neděle vzníkl oheř
od olejově lampičky na hřbitově v Kostelci n. L.
zničil květiny, keře a dřevěné kříže u hrobů. Škoda
obnáší asi 500 K.
— Neznámý sběratel peřim. Anně Reiserové v Bu-
benči č. 178 neznámý zloděj odcizil dvě peřiny, které
měla na nádvoří rozloženě.
— Stihaný učeň. Bezpečnostnímu úřadu bylo
oznámeno, že 18letý učeň Frant. Souček z Řtep od-
cizil svému zaměstnavateli p. Frant. Lázníčkovi, ob-
chodníku v Žižkově, obnos 12 K a velociped v ceně
200 K. Po učni, který uprchl, bylo zavedeno pátrání.
— Platil falešným zlatníkem. Včera dopoledne
přišel do krámu hokynářky Weisnerové v č. 471 v
Libni asi 26letý bezvousý muž veliké postavya
ve tmavém, obnošeném oděvu a vzal si dvě housky.
za něž platil zlatníkem. Hokynářka shledala, že peníz
je falešný a vracela ho zákazníkovi, který se dal
na útěk. Pátrání po něm bylo zavedeno.
— Náhlé úmrtí. Na silnici mezi Všetaty a Nedo-
micemi klesl v pondělí neznámý as 60letý muž a
zemřel. Po lékařském ohledání byl neznámý pohřben
na hřbitově ve Všetatech.
— Oběsil se. V lese u Hlavence u St. Boleslavi
byla nalezena mrtvola oběšence, v němž zjištěn 55lelý
dělník J. Pešata z G. Jeníkova. Mrtvola visela na
stromě asi měsíc.
Reiser
František
Souček
Lázníček
Platil
Weisner
J Pešat
Kostelec můj
Žižkov
Libeň
Všetaty
Nedo
Hlavenec
St . Boleslav
13
article
— Z Husince se nám píše: V místě našem, ro-
dišti slavného Mistra Jana Husa, které rok za rokem
cizími hosty vždy větším počtem navštěvováno jest.
trvá dosud mnoho nepřístojností v příčině užívání
češtiny při c. k. slátních úřadech. Tak na př. c. k.
poštovní úřad užívá zde proužků na označování do-
poručených zásilek v jazyku pouze německém, kdežto
v Prachaticích mají označení dvoujazyčná. Husinec
zůstane arci vždy Husincem; byť i bylo jméno jeho
německým způsobem psaní komoleno; avšak ne-
ublížilo by se jistě nikomu, kdyby vůbec jednostejně
„Husinec“ označován byl, jak se již u mnohých jiných
úřadů děje, že česká jména míst, která v obou jazycích
stejně znějí, pouze českým způsobem psaní se ozna-
čují! Cosi podobného zde již bylo zavedeno, ale opět
zrušeno — tak pokračujeme! Také na stanici Ulačí
se všude do popředí němčina; to snad proto, aby se
němečtí páni „kulturträgři“, když jedou tudy na štváč-
ské schůze do Prachatic — nepohoršili!
Hus
Prachatice
Ulačit
14
article
— Z Kněževzi u Rakovníka. Dovolte mi, abych
na dopis ze dne 24. t. m. odpověděl. Pan dopisovatel
rád by ze mne udělal nepřítele školy, učitelstva a po-
kroku vůbec. Proti měšťanské škole jsem nebyl a
nejsem, ale byl jsem proti koupi nynějšího staveniště,
z toho důvodu, že tím obec by byla zbytečně finančně
obtížena; byl po ruce obecní pozemek zdarma. Vážím
si vzdělaných učitelů, ale budu vždy proti těm, kteří
povinností svých náležitě nekonají nebo svým životem
mládeži zrovna nejlepší příklad nedávají. Přeje si pan
dopisovatel důkazů? Jaké školské poměry u nás jsou,
nejlépe zjevno z loho, že obecní zaslupitelstvo podalo
zemské školní radě žádost, aby říd. učitel z důvodů
p. pisateli asi dobře známých, byl přeložen; jako od-
borník zajisté ví, že nedoslýchavost učiteli zrovna
v úřadě jeho neprospívá. „Národ. jednota severočeská“
již několik let odpočívala a žádné činnosti nejevila.
proto jsem do ní nevstoupil, ale nyní, kdy znova byla
k činnosti probuzena, členem jejím jsem a příspěvky
platím. Členem záložny Raiffeisenovy nejsem, protože
se nedlužím. Tolik p. dopisovateli, jemuž moje volba
po chuti není z důvodů čistě osobních, na vysvětlenou
Jos. Cédl
— Z Kalových Varů. (Koncert. Večírek s před-
náškou o rusko-japonské válce.) Věrná své zásadě.
vystupovati před veřejností karlovarskou jen způso-
bem dokonale uměleckým, připravila „Slovanská be-
seda“ obecenstvu zdejšímu, zejmena českým a slovan-
ským hostům lázeňským, též uspořádáním druhého
koncertu, který konal se v neděli dne 24. t. m. v no-
vých místnostech (Lothringer Str. 1107), neobyčejný
umělecký požitek. Celý koncertní program opravdu
skvěle vyplnili pp. Lhotský, Moravec, Procházka a
Raiffeisenův
Cédl
Lothringer
Lhotská
Moravec
Procházka
Kněževzi u Rakovník
Kalův Vary
15
article
Vzška. Mladí umělcově tito, členové Filharmonie var-
šavské, tvoří při zmíněném ústavě stálý kvartett,
požívající již nyní u varšavského obecenstva veliké
obliby. Svědčí o tom výmluvně drahocenné ná-
stroje, které umělcům od rozličných varšavských me-
cenášů byly věnovány. Souhra kvarteita je dokonalá
v první řadě poutá neobyčejná živost pojetí, energie
v provedení, jemné dynamické odstíny a jednotnost
zvuku. Tyto vlastnosti zaručují mladému sdružení
nejlepší budoucnost. Zajímavý program obsahoval
Dvořákův kvartett op. 96. (komponovaný skladatelem
za jeho pobytu v Americe), pak Nokturno od Boro-
dina, Serenadu od Arcibuševa a Griegův kvarleft op
27. Vše hráno bylo úchvatně a jestli nám dovoleno
projeviti subjektivní dojem, doznáváme, že byl při
Nokturně Borodinově a technicky těžkém kvartettu
Griegově, nejsilnější. Při tomto posledním slyšeli jsme
chvílemi silný smyčcový orchestr. Čísla komorní pro-
plětána byla solovými čísly p. Lhotského (Smetana-
Ondříček (Fantasie z motivů „Prodané nevěsty“) a p.
Vášky (Čajkovský: „Chanson triste“ a Popper: „Špa-
nělský tanec“), při kterých poznali jsme umělce prv-
ního řádu. Klavírní doprovod obstaral hladce a pěkně
p. Jindřich. Mezi vzácnými hosty nalézal se i pan
Sefonov, ředitel carské konservatoře v Moskvě a p.
Dvořákův
Borodinův
Griegův
Lhotský
Smetan
Ondříček
Váška
Čajkovský
Popper
Jindřich
Sefonov
Amerika
Boro
Arcibuševo
Griegův kvarleft op 27
Moskva
Icenáš
16
article
Kurz, professor na konservatoři ve Lvově se svou
chotí. Pan Safonov jakož i p. Kurz vyslovili se o vý-
konech kvartetta velmi pochvalně. Zvláštní pocty do-
stalo se umělcům od zdejšího ruského cerclu, který
si je pozval k uspořádání soukromého hudebního ve-
čera v budově při ruském chrámu. Dodáváme ještě, že
zábavní výbor uspořádal také dne 10. července velmi
četně navštívený večírek, při němž konána přednáška
o Japonsku i rusko-japonské válce s předvedením více
než jednoho sta světelných obrazů. Velice animovaná
společnost setrvala do pozdních hodin nočnícha
krásný tento večírek skončil srdečným projevem pro
zdar zbraní ruských. V předchozím podáváme zprávu
jen o příznivých, radostných zjevech českého života
karlovarského — příště snad budeme přece jen do-
nu ceni zmíniti se též o národní ostudě, kterou
nejeden z lázeňských hostí, jenž v Praze ve svém
oscbním zájmu velmi silně tluče na „vlastenecký“
buben, svou naprostou nevšímavostí národnímu zájmu
v Karlových Varech páše. Bude-li třeba, uvedeme
jména
= Východoafrické plavby zakonského Lloydu.
Rakouský Lloyd sděluje, že parníky východoafrické
linie měsícem srpnem počínajíce nebudou odjížděti
každého 26. dne, nýbrž každého 28. dne, že tedy
odplují parníky dne 28. srpna, 28. září, 28. října ald.
Odsunutým takto odjezdem z Terstu nebude přijezd do
Durbanu nikterak zpozděn, ježto bude celá doba cesty
o dva dni zkrácena.
= V národním lonikovém divadle Klubu vlaste
neckých přátel dra. Paříka a Třebenicka v zahradním
sále měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech hraje
se dnes o 6 hod. „Uhlíř a loupežníci“ .
— Z lanové dráhy na Pellin. Vozy lanově dráhy
jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v re-
stauraci na Nebozízku do 11. hodiny večerní.
Kurz
Safonov
Lloyd
Pařík
Třebenicko
Král
Uhlíř
Lvov
Japonsko
Praha
Karlová Vary
28 . říjen
Terst
Durban
17
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Neštěstí v horách. Z Zermattu (Švýcary) tele
grafují: Inšprucký professor Arnošt Demelius a jeho
průvodce Dembel z tyrolského Suldenu zahynuli na
Gabelhornu. Bližších podrobností není
= Cholera. Z Tiflisu, 28. července (C.-B) „Trans-
kaspische Rundschau“ oznamuje, že cholera v Tehe-
ranu pozbyla hrozivého rázu. Úmrtnost klesla s 1500
případů denně na 300. Panika jeví se jen mezi domo-
rodci, kteří pro velké zdlažování potravin prchají do
okolf. Opatření jednatele ruského ministra finane
Gruba, jež provádí za podpory ruského vyslanectví
vystříhala se znepokojení lidu. Rozběhnutím obyva-
telstva zanesena byla cholera do okolí a řádí v něm
po vesnicích. Jest možno, že po jeho návratu do města
nabude v něm opět rozměrů jako r. 1892.
Demelius
Dembel
Zermatt
Švýcary
Tiflis
Tehe
19
article
Zvláštní otisky.
Zvláštní otisky.
2 — Rok co rok, když už se schyluje k těm
několika nedělím, jež smí městský člověk uspo-
řit na svém zaměstnání a ztrávit z poloviny ve
vlaku a z druhé poloviny přemýšlením, jak nej-
výhodněji užit toho spoře vyměřeného volného
času, nejde to s odjezdem jen tak hladce. Co
celý rok zcela dobře mohlo čekat, to se na-
jednou odkudsi vynoří a právě nyní, když už
jste jednou rukou v cestovním kufru, je tu na-
prosto zapotřebí to vyřídit. Pak si vzpomene ti-
skárna na zapomenuté korrektury, nakladatel na
dávno odložené plány — krátce, Babylon,
k tomu ještě povinný výroční domácí pořádek.
Pořiďte si sebe účelnější regály, srovná-
vejte denně s nejbedlivější jistotou čísla denních
listů v leve a došlé cenníky firem v pravo,a
přece se vám toho nahromadí — bůh ví, kdese
to vzalo: svazečků, brožur, knih, listů, pozvánek,
ukázek, reprodukcí, otisků — pohlížím vždy
s úzkostí na tu rostoucí hromadu, která tak po-
kojně, ale záludně tuční na kraji psacího stolu.
překypuje až na polici, rozletuje se po zemi, za-
padá do koše na papír, a právě před odjezdem
počne pravidelně nabývati tak hrozivých roz-
měrů, že nezbude než věnovat jí jedno, dvě, tř
odpoledne a rovnat ten pestrobarevně obálko-
vaný materiál do úhledných hromádek. Je to
práce tak úmorná — na konec obyčejně dojdete
k úsudku, že je to úplně jedno, máte-li ty sešity
alfabeticky, podle formátu, nebo podle obsahu,
či konečně jako makulaturu, naepanou kdesi
v truhle — překáží to přece stále všude a vět-
šinou nenajdete nie, co byste mohli potřebovati
Babylón
20
article
Ale přece. V té papírové hromadě skrývá
se pravidelně slušná vrstvička nesilných sva-
zečků, které již zevnějškem, nevím, podle jakého
význačného znamení, lze poznati jako „zvláštní
otisky“. Je to podivná, ne nezajímavá literatura
tyhle zvláštní otisky. Nikdo o ní téměř neví, ni-
kde se neregistruje, nikdo o ní nereferuje — a
přece nebývají to věci bezvýznamné, ježsi
autor dá roprodukovati, aby jeho článek, jejž
pokládá za časový, nezapadl docela v nějaké
učené revui v zapomenuti. Ale veřejnost a trh
literární zaujaty přes to ke „zvláštním otiskům
pevné, odmítavé stanovisko, a buď si věc sebe
zajímavější a časová, jak má na sobě zlověstnou
poznámku v kterékoliv řeči světa, že je to
otisk, odtud a odtud, mizí, jakoby se zem pon
slehla — což ovšem nevadí, aby nevyletovalo
podobných sošitků znovu a znovu rok co rok
množství na adresy známých a literátů. Je do
konce několik oborů této neúčinné literatury
Nejpřednější jsou polemiky. Nebývají to právě
poklony, co posílají pod křížovou obálkou učen
i neučení zápasníci ducha pro poučení a ob-
veselení svých společných známých navzájen
o sobě, ale z bibliografického stanoviska to bý-
vají pravá unika, pro budoucnost neocenitelná
Méně bývají hledána bibliografy učená pojed-
nání bez osobního pozadí — ony „separáty“
jimiž některé redakce odměňují své spolupra
covníky místo honoráře. Zajímavější zas věcně
jsou články, určené k popularisaci význaěných
myšlenek a užitečných objevů, věcných řečí a
přednášek, roztištěné pak ve velkém nákladu.
21
article
Tak jsem šťastně i s letošní hromádkou
hotov — na papíře ovšem. Ve skutečnosti trč
přede mnou tatáž hromada, jen že v jiném na-
vrstvení a vedle ní několik těch věcí, náhodou
právě potřebných. Je opravdu škoda, že některé
z nich tak bez ohlasu zapadají. Tak na př. prof
Jindř. Matiegka byl v úřadní povinnosti při ex-
humaci ostatků Kollárových: změřil pečlivé
lobku a ofolografoval, přidal podrobný popis ce-
lého aktu: a vydal ve zvláštním otisku článek
z Věstníku učené společnosti o tělesných ostat
cích Jana Kollára. Neb na př. prof. Polívka
tiskne neunavně komentáře k pohádkám v ru-
ských a polských časopisech — mám již silný
svazek jich zvláštních otisků, posledním časem
přibývá k nim zvláštnost: jsou tištěny na Rusi
česky, českými typy. Není to zajímavý doku-
ment? — a nejen bibliografický. Škoda té hojné
literatury „otisků“, že tak mizí. Abych neskončil
bez přání: nenalezl by se na př. v musejní
knihovně pro ně zvláštní kout, ovšem rozsáhlý,
kam by se ukládaly — (musily by se ovšem
každoročně novinami žádat darem), ovšem bez
katalogisace, jen jako hojný a jednou jistě
vzácný materiál literární, tím vzácnější, že
otisky takové nepodlehají zákonu o povinných
výtiscích.
Jindřichův
Matiegka
Kollárův
Kollár
profesor
Polívka
Rus
22
article
České spisy-
* Jan Loriš, Sborník hraběte Baworowského.
(Sbírka pramenů ku poznání literár. živola v Čechách
na Moravě a ve Slezsku. Skup. I., řada I., č. 6.) Ná
kladem České akademie. 1903. Str. 478.
Čeněk Zibrt, Frantova práva. (Sbírka atd.
ř. II. č. 6.) Str. XXXIV. + 66. 1904.
Čeněk Zibrt. Staročeský Lucidář. (Sbírka atd.
ř. II. č. 5.) Str. 83. 1903.
O starších publikacích akademických podal jsen
v těchto listech zprávu loni. Od té doby přibyly tř
svazky nové. Prof. Loriš vydává tu veledůležitý, t. zv
sborník Baworowský. Kodex nyní v museu
Ossoliňských ve Lvově chovaný, obsahuje Bruncvíka.
Ezopa, Arnošta, Tandariáše, Jetřicha a Apollona. Loriš
otiskuje kodex celý — Bruncvíka a Apollona srovnal
s texty jinými, v úvodě pověděl něco o obsahu a ruko-
pise, na konec připojil slovník. Úvod nejde do podrob-
ností a slovník nevšímá si originálů našich textů; hlav-
ní cena knihy leží v textu samém. Nelze upříti, cen
nemalá. Již většina těchto věcí byla tištěna, třebas
ne vždy podle přísných požadavků vědeckých
Mnohem lepší a důkladnější jest úvod Zíbrtův
k Lucidáři. Jím vskutku jest práce vykonána do
konce. Otiskuje pak parallelně text Lucidáře Gjakés
kosmografie středověké) rukopisný a prvotisku z r. 1498
podává pak v úvodě přesný obsah šesti dalších vy-
dání. Slovník k vydání připojený sestaven jest dle
Loriš
Baworowský
Zibrt
Frantův
Bruncvík
Ezop
Arnošt
Tandariáš
Jetřich
Apollon
Zíbrtův
Čechy
Morava
Slezsko
Lvov
Český akademie
Ossoliňský
23
article
ných zásad, nežli filologově obyčejně činívají. Kdo
uváží, jak vzácné jsou tisky Lucidáře starší, ocení spra
vedlivě důležitost vydání. Ale — v podstatě dostávám
do rukou zase věc již tištěnou.
Totěž platí o knize poslední, o Frantovýck
Právech. Výborný jest zase úvod Zíbrtův; jde do
šířky a do hloubky, látku vyčerpává, probírá nejen
Práva Frantova, nýbrž i veškeru ostatní literaturu
grobianskou a pijanskou — otiskuje Frantova Práva
dle tisku z r. 1518, list stavů pekelních z r. 1538, dvě
písně pijanské dle tisku z r. 1561, právo a řád ve V -
mizíně z téže asi doby a na konec práva Grobiánova
dle tisku ze stol. XVIII. Slovník připojený jest složen
dle týchž zásad, jako k Lucidáři. Filolog by ovšem
nad mnohými hesly zakroutil hlavou: nebylo stč
berň nýbrž berně, ne birytec nýbrž birýtec
ne Bezpenězy nýbrž Bezpenězí atd.; vyda-
vatel váží si příliš chyb tisku: hodověrný je ne
možné m. hodnověrný, nedbačivost nemožn
místo nedbalčivost atd. Také smíšení moderních
autorů do slovníka nebývá v obyčeji: ale vydavate
drží se zásad svých. To se také týče užívání slova
„staročeský“. Zíbrt ve svých publikacích — a nejer
akademických — nazývá staročeskými také texty
XVIII. a XIX. století. Filolozové jistě ani s tím se ne
spřátelí. Ale to všechno jsou věci zásadné: kniha Zíbr
tova jest kus důkladné a svědomité práce. Vidíme všal
opět, že podává texly ze XVI.—XVIII. stol. již tištěné
Frantův
Zíbrt
kniha Zíbr
24
article
Čeho potřebujeme, jsou zajisté vydání — snad
to stojí také v Pravidlech komise — ale nikoliv pře
tisky. Za dob nynějších vešlo v oblibu oliskovati
znovu tisky. Tak znovu otištěna Postilla Chelčického
atd. — jako bychom všechny rukopisy měli již
vydané. Nemám nic proti tomu, aby Akademií znovu
vydávány byly staré vzácné tislšy, ke všemu v tal
znamenitém zpracování, jako jsou práce Zíbrtovy: ale
jiná je věc připustiti několik čísel a jiné je neustále
přetiskovati — tisky. Toť přece holý luxus, uvážíme-li
že nejdůležitější památky staročeské ze XIv
stol. dosud vydány nejsou, že není dosud vydána
staročeská bible, žádná starší kázání, žádný kancio-
nál.... nic! A rukopisy zatím hnijí — a ztrácejí se
a ztráta jest nenahraditelna. Tím není řečeno, že by
se měly rukopisy vydávati překolně a tak, jako je
opatřeno na př. vydání evang. olomouckého ve sbírce
akademické. Že by však komise akademická měla po-
ložiti hlavní váhu na dobré a přesné vydávání ruko-
pisů, jest, myslím, prostě její povinností.
V. Flajšhans.
Postill Chelčický
Zíbrtův
V Flajšhans
25
article
* Sven Hedin, V srdci Asie. Přeložili prof. dr
Arnošt Kraus a dr. Jiří Guth. S čelnými illustra
cemi. Díl I. Nakl. Jos. R. Vilímek.
Výprava smělého švédského cestovatele do ne-
objevených dosud končin Asie, kdež pokračoval v díl
svého slavného předchůdce Převalského, zaměstná-
vala po několik let i širší veřejnost evropskou. Zprávy
zasílané ze střední Asie byly velmi zajímavé a při-
nášely vesměs velmi mnoho nového a příhody bada-
telovy na této lříleté výpravě selkávaly se stále
s účastenstvím kruhů nejširších. Ostatně jméno He-
dinovo nebylo v kruzích čtenářstva neznámo, nebo
dvě léta před tím vrátil se ze své první výzkumné
cesty po střední Asii a osvědčil se jakožto dobrý po-
zorovatel, jenž již z této výpravy přinesl si hojnou
vědeckou kořist.
Na novou výpravu, klerou nastoupil Sven Hedin
koncem června 1899, byl nejdokonaleji vystrojen nej-
lepěími přístroji hvězdářskými, lopografickými, foto-
grafickými, zbraněmi a malou knihovnou a vše t
bylo prakticky složeno v bednách, jež mohly býli
sr adno dopravovány soumary anebo na patentním
skládacím člunu, který Hedin vezl s sebou a jehož
hodlal užíti především ke zkoumání hlubin jezer, což
před tím ještě nikdy nebylo prováděno.
Sven Hedin
profesor
Kraus
doktor
Guth
R Vilímek
Převalský
Hedin
Asie
He
26
article
Značné podpory dostalo se výpravě od cara, jenž
povolil Hedinovi dopravu čelných jeho zavazadel, jež
vážila neměně než 1130 kg ve 23 bednách beze cla
a bez dopravních poplatků na dráze od hranic evrop-
ského Ruska až do Andižanu, konečné slanice dráhy
středoasijské a kromě toho dal mu jako průvodčí čtyry
kozáky, dobře zbraněmi opatřené. Také byla vědecká
keřist této výpravy neobyčejně bohatá a zajímavá
přes 3000 fotografických snímků, map o 1149 listech
a cestovní denník a 4500 stranách. Potravní kon-
servy, jež měl Hedin s sebou, znamenitě se udržely
Byla tedy výprava, pokud se týče základních pod-
mínek zdaru, znamenitě opatfena.
Hedin
Rusko
Andižan
kg
27
article
Přes to nechybělo výpravě smělého badatele ne-
bezpečí a dobrodružství nejrůznějšího druhu. Ne-
velká četa, odloučená od civilisovaného světa po cele
měsíce, v končinách, kam dosud nikdy nevkročila
noha Evropana, odkázána sama na sebe v pustinách.
kde vydána byla všanc všem živelním nepohodám.
palčivému suchu, písečným vichrům i prudkým sně-
hevým vánicím. Těmto svízelům cesty podlehl i Sar
Ibrahim bej, průvodčí Hedinův na první jeho cestě
kromě toho ztratil badatel na cestě mnoho soumarů
Obyvatelstvo nechovalo se celkem nepřátelsky ke
členům výpravy a dost ochotně podporovalo cesto
vatele, nacházejícího se pod mocnou ochranou car.
vou. Velmi zajímavý obraz výsledků výpravy po-
dává velká mapa cesty Hedinovy, znázorňující ohrom-
nou oblast procestovaného území, většínou končin
do sud úplně neprozkoumaných, kde Hedin objevil ne-
známé kraje, zasypaná měsla, jezera, hory a lid, jenž
o Evropanech neměl ani potuchy. Proniklť Hedin pu
stinami Tibetu až k samé Lhasse, posvátnému městu
dalajlamy, neplístupnému jinověrcům, kam ani
Hedin nedovedl proniknouti.
O rozmanitých svých dobrodružstvích a přího-
dách na své namáhavé cestě vypravuje Hedin velm
zajímavě, mnohdy s humorem, ale prostě, nestav
svoji osobu příliš do popředí. Kraj i lid líčí velmi ná-
zerně a plasticky, vědecké výsledky své cesty po-
dává způsobem čtenáři snadno srozumitelným, zná-
zerňuje zároveň způsob, jakým byly docíleny. Hedin
jest znamenitý vypravovatel, dovede čtenáře pobaviti
i když líčí vědecká fakta, neboť vládne slohem leh-
kým a svěžím. Kniha jeho, ačkoli nás seznamuje
s výsledky vážné vědecké práce a jest obsažnější, než
bývají podobné populárně psané cestopisy, čte se
plece jako napínavý román.
Evropan
Ibrahim
Hedinův
Hedin
28
article
Zajímavost knihy zvyšují i četné illustrace, zho-
tovené dle folografických snímků. Kdežto dříve zná-
zorňování rázu krajiny neb typu lidu záleželo na
větší neb menší kreslířské dovednosti cestovatelově
podává nyní fotografie, podporovaná moderní repro-
dukční technikou, obraz úplně věrný, prostý všech
přídavků ruky cizí a snímky, pořízené momentním
přístrojem, jsou namnoze dokumenty velmi cennými
svou naprostou věrností, s jakou znázorňují skuteč-
nost. A Hedinova kniha poskytuje v tom ohledu ne-
obyčejně bohalý a zajímavý materiál, znázorňujíc
krajiny, typy lidu, zajímavější typy živočišné a velmi
zajímavé výjevy z historie výpravy samé. Kniha upra-
—se—
vena velmi pěkně.
Hedinův
29
article
Z českých listů.
* Zvon excerpuje francouzskou zajímavou
knížku jednající o milovnících a zlodějích knih. Ne-
zkušenému členáři zdá se snad podivná tato kombi-
nace, ale přečte-li ty ukázky vznešených „milovníků“
knih v hávech kardinálských a s tituly šlechtick ými.
kteří považovali za správný názor, že uzmuti knihy
z vášně sběratelské není krádeží, pak se nepodiví.
Světové knihovny mohly by o té věci vyprávěti zku-
šenosti
* V Rozhledech reviduje V. Kybal novější
cizí literaturu o Husovi a husitství, německou a angli
ckou, při čemž nepřímo ukazuje, jak málo poměrně
vykonáno vědeckého na ideách i studiích o Husovi
a husitství u nás.
* V Pozoru J. Pachmayer má feuilleton „Jal
se píší noviny.“ Upomínky na vlastní žurnalistickou
praxi, vzpomínky na kollegy, na významné a hork
doby pro novinového referenta — jak by byly zají-
mavé i poučné takové memoiry z redakčního života
Čtenář.
denníku.
Slovanské spisy.
* Četrti Zbornik Poezij. Napisal A. Aškerc. V Lju-
bljani, Ig. pl. Kleinmayer Fed. Bamberg, 1904. 8
Str. 2 18.
V Kybal
Hus
J Pachmayer
A Aškerc
Jal
Bamberg
Četrt Zbornik
Kleinmayer Fed
30
article
Anton Aškerc zaujímá prvé místo mezi žijícími
básníky slovinskými a toto předáctví uhajuje soběi
novou svojí sbírkou. Kniha neznamená sice novou
fási ve vývoji básníkově, nepřináší nových tónů do
jeho poesie, ale sesiluje ty, které již zněly na jeho
mužné lyře, množí jejich souzvuk, rozvádí je v no-
vých motivech, doplňujíc tak podstatně, či lépe se-
stalujíc fysiognomii jeho. Oba největší oddíly sbírky.
druhý („Iz popotnega dnevniku“) a třetí (obsahujíe
ponejvíce ballady a romance) jsou přímo pokračo-
váním sbírek předešlých. Opět poznáváme v Ašker-
covi především řízného epika, jenž má značné bohat-
ství látky; přehled po všech dějinách a evolučním
postupu lidstva, od zkazek staroindických až k udá-
lostem nejnovějším, a který dovede zkrojiti svě ná-
měty s dramatickým švihem, Jako lyrika charakteri-
suje ho vážná mysl. Žádná vzdychavá erotika ne-
ozývá se z jeho básní, ale city mužné z nich plápolají,
láska k svobodě, k národu a vlasti, ke Slovanstvu,
k trpícímu a zápasícímu lidstvu. Často zadrnčí stru-
nami trpká reflexe sociální, jindy zas nola káravá,
satirická. Někde zdá se ta poesie málo subtilní, si-
roký tón vypravovatelský, jmenovitě v číslech cause-
rislicky založených, již již zabíhá do prósy, ale
Aškerc
východ motiv
Ašker
31
article
vždy je to závažnost myšlenek, která poutá, ušlechti-
lcst cíle, která pozvedá, zdraví té poesie, které třeba
trochu drsno, vlévá duši vzpružující přítok jaré krve,
pevnost a sílu. Řeč je harmonická, ryzí, protkaná
obrazy, ne-li zrovna smělými a oslňujícími, tož
vezdy případnými a účinkujícími právě svou hospo-
dárnou místnosti. Forma nehoní se po virtuositě, ale
je čistá. Oddíl prvý přináší vedle několika čísel inlim-
ních básně příležitostné, jako k stoletnici Prešernově,
k šedesátiletí hr. Karla Snoilského a pozdrav Slovinců
bratřím slovanským k žurnalistickému sjezdu o Veli-
konocích 1902. „Iz popotnega dnevnika“ jsou črty
z cest, dojmy krajin a národů, zvláště všal reflexe
ze slovanské vzájemnosti. Neboť k Slovanům před
jinými putuje Aškerc, tentokráte k Slovincům ital-
ským, do Polska, na Rus, přes ukrajinské stepi, po
Černém moři, mezi horské velikány Kavkazu. Básník
bystře pozoruje, uklání se geniům Mickiewiczea
Puškina, nalezá si, kde může vhodnou příležitost
applikovati své poelické vyznání síly a pevné vůle
(na př. črta z Petrohradu „V hišici Petra Velikega“),
ale nevyhýbá se ani výtkám a salirickým šlehům.
Prešernův
Snoilský
Aškerc
Slovinec
Mickiewicze Puškin
Petro Velikego
Iza
Polsko
Rus
Kavkaz
Petrohrad
32
article
V té příčině charakteristický je rozhovor „V kupéju
na cestě z Petrohradu do Moskvy, jenž vyznívá vý-
čitkou Rusku, že pro zájmy hmotné na asijském
východě zapomíná svých morálních úkolů na slo-
vanském západě. Oddíl třetí je veskrze epický. Aškere
odívá tu své myšlenky do objektivního roucha, jehož
malebnost zvyšuje střídáním prostředí. Tu zpíváo
Buddhovi a Sariputtovi, o Ašokovi, Gamalielovi, Ama-
zenkách, o Tamáře a Kaspijovi, umírajícím Homě-
rovi, Háfizovi, Ahasverovi, Maratovi, ale i zde nej-
raději utíká se k látkám slovanským, ať podnět
k básni zavdává mu krásná Illyrka Emilie („Napo-
leonova ljubica“), ať příběhy historické o Zrinském
a Frankopánovi, o Sobieském osvobozujícím Vídeň,
o králeviči Markovi i naše tragédie bělohorská. Se
zálibou zpracovává Aškerc i události nejnovější, jako
macedonské povstání, krvavou katastrofu bělehrad-
skou, válku burskou, ale nevede ho snad touha sen-
sace, nýbrž uchovává si vždy hledisko básnické. Jme-
novitě motivy burské vyslovují celou jeho lásku
k utlačovaným, slabým a trpícím a dávají básníkovi
příležilost, zasvištět i šlehadlem ironie a rozhoriení.
Sariputt
Ašok
Gamaliel
Ama
Tamář
Háfiz
Ahasver
Marat
Illyrka
Zrinský
Frankopán
Sobieský
Aškerc
Petrohrad
Moskva
Rusko
Napa
Vídeň
Homa
33
article
Ovšem nescházejí ani náměty realistické ze všedního
živola (nejdále zachází „Svetnica“, o ubité ženě opil-
cově); vždyť Aškerc je vyznáním realista, maje
pravdu za nevyhnutelnou podmínku krásy. Jedno
z nejpěknějších čísel, dramaticky vzrušená ballada
„Pred sodnikem“ spadá právě do toho kruhu. K nej-
zdařilejším z oddílu čítal bych dále „Aloe cvete“,
„Carmen“ a „Poslednja deputacija“. Poslední, čtvrtý
oddíl obsahuje „Rapsodije bolgarskega goslarja“,
třiráct obrazů z dějin bulharského povstání, jimiž
opětně vyníká básníkův cil slovanský a pevnosl jeho
kresby. Úhrnem: Aškercova sbírka je vážným proje-
vem básnickým, literárním činem, jenž slouží ke cli
nejen svému autoru, ale i moderní poesii slovinské.
Carmen
Aškercův
34
article
Ze slovanských listů.
* V „Glasniku Matice Dalmalinské“
známý chorvatský a český publicista Štěpán Ra-
dič referuje o české literaluře. Zajímavo je, co v ní
vidí. Česká literatura je podle něho nejná rodnější
literaturou na světě. „Všecko, co v naší (t. j. chor-
vatské) duši ještě pouhým instinktem, pouhým pří-
rodním pudem sebezachování, rozvinulo se v českém
národě v silné a hluboké národní uvědomění, jež pro-
niklo i celou českou literaturu, aby z ní opět oplod-
ňovalo a rozvíjelo národní život. V českých zemích
soustledil se boj Slovanstva a Němectva, jenž, zvláště
v nynější době, nevodí se krvavou zbraní, nýbrž li-
chou, plodnou, kulturnou prací. Tato tichá česká
kulturná práce je dosud nejvelikolepější epopea naší
slcvanské demokracie.“ Z poslední doby jmenuje tři
knihy, které mají uvedené význaky. Jsou to: Viléma
Mrštíka „Moje sny“, Ladislava Quisa
„Kniha vzpomínek“ a Josefa Holečka „Naši“.
O tomto díle Radič praví: „Naše“ nazývám českou
knihou nad knihami.“ Je to hluboká a krásná filo-
sofická, zvláště umělecká analysa i synthesa celého
českého života. Druhá kniha „Našich“, „Bartoň“, je
líčení duševného života selského chlapce, filosoficky
tak hluboké, umělecky tak dokonalé a slohem tak
lebké a srozumitelné, že nevíš sám, zdaž tě více pře-
svědčuje, okouzluje nebo nojímá. Prošel jsem chvála
bohu křížem krážem svatou chorvatskou zemi a pře-
svědčil jsem se úplně, že v léto neobyčejné knize sku-
tečně cítí a mysli, mluví r konají i paši (t. j. chor-
valští) lidé. Kdyby mne bylo třeba teprvé přesvěd-
čevati o hloubce a velikosti, o skladu a jednotě
slovanské národní duše, „Naši“ by mne byli
přesvědčili.“ — Toto svědectví je důležité.
Dalmalinský
Štěpán Ra
Mrštík
Quiso
Holeček
Radič
Bartoň
35
article
* V polské revui „Przyroda“ předpovídá Hen-
ryk Arclowski automobilům velikou budoucnost ve
službách výprav vědeckých k točnám. Autor sám j
členem belgické polární výpravy, mluví ze zkušenosti,
doporučuje pro nehostinné kraje polární používán
somochodů.
* K uctění památky zvěčnělého literárního histo-
rika polského Piotra Chmielowského se-
stoupil se ve Lvově výbor, jenž nejspíše zasadí pa-
mětní desku v jednom ze lvovských chrámů
* O zesnulém Jovanu Jovanoviči Zmaji
všechen jihoslovanský lisk se rozepisuje. Novosadská
„Zastava“ ve smutečním čísle sebrala všechna dů-
ležitá dáta o životě a činnosti velkého srbského vla-
Sienkiewiczovy historické ro-
mány často už ve zdramatisované formě měly silný
scěnický úspěch. U nás hráli se „Křižáci“, Sarah Bern-
hardtová hodlá na zimu vypraviti zdramatisování r-
nánu „Ohněm a mečem“. Polský skladatel Zygmunt
Noskowski přislíbil napsati ke dramatu hudbu a di-
rigovali při premiěře.
Chmielowski
Jovanovič
Sienkiewiczův
Sarah Bern
Noskowski
Zastava
36
article
* V Bodgoszezy v Poznaňsku zemřel v nuzných
poměrech lidový spisovatel Julian Preys, známý
pseudonymem „Siesp-Polaczek“. Zesnulý vydával
fenikový list „Biedaczek“ a kalendáře, které bývaly
rozebrány. Jeho rýmované kroniky nabyly nesmírné
obliby mezi lidem v Poznaňsku, pro nějž zvěčněiý
mnoho vykonal
* V Polsku zorganisovali za Varšavou v krásné
přírodě Ieriální osadu pro děti zámožněj-
šlch rodičů. Je mnoho rodičů, jimž povolání ne-
dovoluje letní pobyt a tím trpívají i děti. Ve Varšavě
přijímají děti za 12 ruhlů měsíčně, vezou je do pří-
rody a tam v lese, u řeky a ve svobodě tráví děti
letní čas. Letos použilo dobrodiní toho 90 dětí, které
se 6 dozorci odjely do letní kolonie Vilhelmovky
* Literaturnyj Věstník přináší ve zvláštním
Gribojedovském čísle neznámá až posud data o vyše-
třování do jakého upadl Gribojedov pro domnělé své
styky o dekabristy. Jsou tu olištěna policejní akta,
protokoly o výslechu, často opakovaném. Pro biografii
Gribojedovu mají akta svou důležitost. Dojemné je
obrana Gribojedova proti obvinění, že náleží k tajněmu
spolku. Car za vazbu vyšetřovací poručil vyplatiti mu
jeho roční služné a povýšil jej do následující třídy
hodnostní.
Preys
Gribojedov
Poznaňsko
Polsko
Varšava
SiespPolaczek
37
article
* Izvěstija St Peterburgska go
Blagotvor. Obščestva přinášejí zdreujíeí
úsudek o knize dra. Czambela „Slováci a ich reč“
Za to slovy hlubokého uznání referují o H. Jirečkově
„Právnickém životě v Čechách atd.
*U příležitosti 75letí smrti Gribojedo-
vovy píše J. Veselovskij o tom, co soudil Gribojedov
o západoevropských literaturách. Autor „Hoře z roz-
umu“ znal dokonale francouzsky, anglicky, něme-
cky i vlašsky a seznámil se i s literaturami západo-
evropskými důkladně, vážil si autorů západních
nejednou s obdivem o nich psával. Jen Grillparzer se
Gribojedovu nelíbil
*L. N. Tolstoj mimo brožurou proti vojně
rusko-japonské s níž ani rodina jeho nechce sou-
hlasiti, pracuje v posledních dnech s horečnou pílí.
Napsal několik povídek a filosofických statí r opra-
Slowianin.
vuje starší, nevydané práce
doktor
Slovák
H Jirečkův
J Veselovský
Gribojedov
Grillparzer
L N
Tolstoj
Čechy
Peterburgsko go
Blagotvor
39
article
Z cizích revul-
* V Paříži zemřel advokát Leon Cléry, jen
vybral si za specialitu processv tiskové. Některé
z nich byly slavné. Tak hájil Alexandra Dumas
(syna), Victoriena Sardoua, herce Gota a j. vesměs
pro tiskové delikty. Zesnulý byl stálým spolupracov-
níkem „Tempsu“ a vydal zajimavou knihu „Sou-
venirs du Palais“.
Cléra
Dumas
Victorien Sardou
Gota
Palais
Paříž