ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 3640c660-71e0-11dc-b7c0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 39 celkem · entity: person 162, place 97, org 10, work 5
1 masthead
29. července 1904. Číslo 208.
2 masthead
NÁRODNI LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
zároveň damám jednotlivě funkce při těchto podnicích přiděleny. Dámy se též zdvořile žádají, by do schůze této přinesly vyplněné subskripění listiny a zároveň soupis firem, které se uvolily buffet, bazar a tombolu čárky obohatiti. O 8. hod. pak koná se schůze odboru slavnostního a organisačního; vzhledem k tomu, že čas již valně pokročil a dni slavnostní jsou takřka přede dveřmi, žádají se všichni páni funkcionáři a čle- nové odborů, aby schůze pilně navštěvovali. — Pokladně Ústřední Matice školské bylo odve- deno 41 K 40 h, které sebrány byly při primici důstoj- ného pána Ant. Kouly v Honicích dne 10. července 1904. — Český den na výstavě v St. Louis. Dne 6 srpna slaví se na výstavě v St. Louis v Americe český čen. Adresa výboru pro tuto slavnost jest: Informační výbor 2117 So. 12 strcel, Sl. Louis, Mis. Amerika. — Žižkův pomník na Žižkově. Zejtra v sobolu v den zahájení slavnosti, koncertovati bude na úpat vrchu „pod Vítkovem“ úplná kapela „Sokola“ kolín- ského za osobního řízení kapelníka p. Kmocha. Z soumraku lampionový průvod od radnice na vrch Žižkov, kde vypálen bude velkolepý ohňostroj. Účast- níci lampionového průvodu sejdou se 8. hod. večer u radnice. Občanstvo města Žiz- kova žádá se, aby ve smyslu provolání domy a okna svých příbytků prapory ozdobilo a večer při- měřeně osvětlilo.
Antonín Koula Žižkův Kmoch St . Louis Amerika Louis Žižkov Vítkov Žizstán Sokol
5 article
— Studentské noclohárny v Krkonoších. V letoš- ním seznamu sludentských nocleháren v Krkonoších uvedena jest mimo jiné samostatná noclehárna v školní budově v Dol. Štěpanicích, která však z pod- statných důvodů z místních poměrů vyplývajících pr tuto saisonu musí býti zrušena, Aby studujícím dostalo se za ni náhrady, umluvena je nová noc lehárna v Jilemnici v hostinci „u Ševastopolu“ která již nyní studujícím je přístupna. Strava i noc- lehy v cenách nejmírnějších. Dozorcem je p. Pekárek pokladník Občanské záložny. Dále v nově zařízen restauraci na Žalém rovněž upravena jest noclehárna o třech lůžkách, jež spolu se stravováním českým stu- dujícím za levnou cenu budou poskytována. Dozorcen je p. lesní Jos. Smutný na Benecku. Jest na studujících aby do Krkonoš v hojném počtu přicházeli a přesvěd- čili se, že nově zřizené tyto stanice k usnadnění jich ferlálního cestování jsou skutečně účelné. Ostatní noc lehárny v Krkonoších, v seznamu uvedeně, zůstávaj ovšem v platnosti.
Štěpanik Pekárek Krkonoše Dolo Jilemnice Žalý lesní Jos Benecko
6 article
— Otevření nové rostaurace na Žažém v Krkone- ších. V neděli dne 31. t. m. slavnostně otevřena bude nová restaurační budova na Žalém u Jilemnice. Účast níci slavnosti sejdou se v Jilemnici v neděli o 11. hod dopol. na náměstí, odkudž vyjdou Štěpanicemi a Naklo- vem na Benecko do hostince „Zlatá vyhlídka“ Po krátkém pohovu vyjde průvod dále s hudbou po nově vystavěné turistické cestě na Žatý, kdež po ote- vření restaurační budovy bude volná zábava při hudbě, Je známo, že Žalý v Krkonoších má pověst velmi vděčného rozhlediště a všeobecně se želelo, že po zni- čení původního hostince požárem zůstávalo pusté spá- leniště na Žalém dlouho ležeti ladem. Proto zpráva o obnovení hostince při mohutné rozhledně na Žarém poléšila české turisty a jest oprávněna naděje, že v nejbližší době stane se témě Žalého cílem četných turistů. Častá přítomnost jich nechť dokáže, že nová tato oběť, již turistice v Krkonoších hrabě Harrach poznovu přináší, není marnou, nýbrž činem, zejmen se strany českých turistů nejvělšího uznání hodným. Následujícího dne, 1. srpna, konají výlet na Žalý Benecko účastníci první srpnové Bucharovy výpravy do Krkonoš.
Harrach Bucharův Žalý Jilemnice Štěpanice Naknout Benecko Krkonoše Žalá Benecko
7 article
— Společné výpravy do Krkonioš započnou lelo dne 1. srpna pětidenním výletem. jehož uspo- řádání jest již zabezpečeno četnými přihláškami tu- rislů obojího pohlavi z nejrůznějších částí Čech Moravy. V další části měsíce srpna konati se budou ve dnech 23.—15. společná výprava do Krkonoš z Vys. Mýta a dále ve dnech 21.—24. společný výlet do Krkonoš pořádaný turistickým odborem okra- šlcvacího spolku v Hořicích, k němuž lze do 14. srpna přihlásiti se v kanceláři měst, spořitelny neb Občan. záložny v Hořicích. Také lze přihlásili se přimo u vůdce výpravy té p. říd. uč. J. Buchara v Štěpá nicích u Jilemnice. Programy výlelu toho ku přání z Hořie se rozesílají. Vzhledem ke vděčnosti výletní túry lze zejmena při hořické výpravě do Krkonoš nadíti se nejhojnějšího účastenství nejen občanstva hořického, ale i turistů cizích, jimž poskytnuta bude vhodná příležitost, aby i půvabné okolí a památnosti okoll Heřie seznati mohli. Koncem srpna uspořádán bude do Krkonoš dvoudenní lidová výprava, jež vedena bude tak, aby rolníci z podhoří, řemeslníci a pod. za peníz velmi levný poznati mohli přírodní krásy a zvláštnosti nejvýznačnějších našich pohraničných hor, velebných Krkonoš — Hlášení změn o držebnostech. C. k. Berní úřad I. a II. v Praze oznamuje: Dává se věděti, že ve dnech 2., 3., 4. srpna 1904 bude povolaný k tomu úřadní evidenění v místnostech c. k. evidence katastru dane pozemkové v Praze III., Karmelitská ul. č. 528, při- jímati ohlášení o nastalých změnách v držebnosti a že tam majitelé pozemků ve dnech výše uvedených změnách takových oznámení činiti mohou. — Změny držebností. Obec král. hl. města Prahy koupila od pana Bernarda Wahlea, od pí. Kateřiny Krausové a Heleny Kaudersové a spol. dílec domu čp.
Čo Wahle Kraus Kauders Morava Krkonoše Mýto Hořice Buchara Štěpý Jilemnice Praha karmelitský ulice
8 article
171—V. v Cikánské ulici za 18.000 K, od paní Marie Skutinové dílec domu čp. 159—V., nároží Čikánskéa Červené ulice, za 6400 K, od pozůstalosti paní Marie Markové dílec domu čp. 55—V. v Úzké ul. za 2100K. Dále od paní Josefy Podholové dům čp. 36—VI. v Li- bušině ul. za 28.000 K. Pan Alfred Kirpal koupil od pana Karla Otty Kirchnera dům čp. 1622—II. v Měst- ských sadech za 296.000 K. Obec Kutná Hora koupila od paní Anny Waldmanové dům čp. 571—VII. s po- zemky č. kat. 667, 829 „na Šachtě“ v Holešovicích- Bubnech za 36.071 K. — V Praze opět prželo. V letošních vedrech jest lo opravdu vzácností, vhodnou zaznamenání, když se na vypráhlé město snese vydatný déšť. A včera na- stal toužený lijavec dvakrát. Dopoledne o 11. hod.a odpoledne o 1 hod. Mezitím panovaly ještě přepršky, ale i při těch teploměr ukazoval + 20° R — Přerušená doprava na elektrické dráze. V Sadové třídě naproti Františkovu nádraží včera odpoledne přetrhl se drát vrchního vedení elektrické dráhy a závada tato měla za následek, že přerušena byla doprava motorových vozů na trati Vršovice- Prašné brána a Žižkov-Smíchov. Telefonicky byli povo'áni zřízenci z vinohradské remisy a přetržený drát spojili. Na vršovické trati ještě jedna závada měla v zápěti porušení dopravy. Stalo se to ve Skré- tově ulici na Král. Vinohradech, kde u jednoho mo- torového vozu při jizdě prasklo kolo a vůz stal se k další jízdě nezpůsobilým. Proto byl posunován dvěma vagony do vinohradské vozovky.
Skutina Marie Podhola Kirpal Ott Kirchner Waldman Král Červená ulice Kutná Hora Holešovice Bubno Praha Františkov nádraží Vršovice Žižkov Smíchov
9 article
— Odcizené spořitelní knížky. Do pekařského krámu p. Václava Pokorného na Král. Vinohradech v čís. 1103 vloudil se včera neznámý dosud pachate a odcizil krámské Antonii Zemanové tři vkladní kníž- ky s úhrnným vkladem 5000 K. Jedna knížka pražské Městské spořitelny zněla na jméno Antonie Zemanové ostatní dvě knížky vydány byly Vinohradskou zálož- nou na jméno Markéta Modrá a Antonie Modrá. Zloděi nebude mít z těchto knížek žádného užitku, poněvad ztráta knížek byla dotyčným záložnám sdělena a vý- plata peněz zapovězena. — Oklamané děvčátko. Jedenáctiletá AnnaP z Král. Vinohradů byla poslána do vinohradské za- stavárny se skvostem, na nějž obdržela zápůjčku 10K Na cestě ze zastavárny přidružil se k ní na Tylově ná- městí asi 18letý mladík prostřední postavy, děvčálku namluvil, že se stal v zastavárně omyl, vodil je různými ulicemi, až konečně v Podskalí děvčátku de selikorunu vzal a zmizel.
Pokorný Král Antonius Zeman Zeman Markéta modrat Antonia Tylův Vinohrady Podskalí
10 article
— Požár stájí v Holešovicích, Včera po půl 11 hod. v noci zpozorována byla ve vnitřní Praze mo- hutná ohnivá záře na obloze, vycházející nad sed- mou částí Prahy. Zář byla čím dále tím intensiv nější, potrvala asi pět minut, načež poznenáhla s mirnila a hasla, až za půl hodiny obzor byl opětně tmavý. Mezitím sbory hasičské ze všech stran sjíž- děly se k požáru, který vypukl v nádvoří rozsáhlé latlounky barona Kubinzského v Palackého třídě v Holešovicích. Tam zuřily plameny v přízemní budově, na stáje a skladiště krmiva upravené. A poněvadž nebezpečí bylo veliké pro četné okoln budovy, vyžádána byla vydatnější pomoc hasičů. T přijeli z holešovické pobočky obecní s parní stří laěkou, dále sbor dobrovolných hasičů bubenských hasiči nádražní, dále hasiči z centrály staroměstské s velitelem panem Záhorou, sbor z Karlína s ředite lem panem Demartiniem, jakož i sbor žižkovský s velilelem panem Gausem. O práce záchranné byl tedv s dostatek postaráno a práce ty setkaly se také
Požár Kubinzský Palacký Záhora Demartinie Gause Holešovice Praha Karlín
11 article
s výsledkem: požár byl obmezen na plameny za- chvácenou budovu stájí a i tato budova z valně části byla zacbráněna. Požár zuřil úžasně na půdě stájí, kde bylo složeno asi 170 metr. centů sena a slámy, dále 60 pytlů ovsa. Ve stáji nalezaly se dva páry koní a vedle nich na kavalci spal kočí. Ten byl po práci tak zemdlen, že z tvrdého spánku teprve sousedě jej probudili. Plameny vyšlehly ze střechy. jež byla kryta šindelem, o půl 11. hodině v noci. Jakým způsobem požár vznikl, není zjištěno, soudí se však, že seno a sláma sama se vznítila ná- sledkem zapaření. A poněvadž píce byla vyschlá. hořela jakoby petrolejem byla polita. Práce zá- chranné provedeny byly hasičstvem ve dvojím směru. Jedno oddělení hasilo požár, druhé chránilo sousední budovy, které se nalezaly rovněž ve velkém ne- bezpečí, poněvadž jsou to nejvíce budovy šindelem kryté. Poněvadž bylo s dostatek vody z hydrantů. podařilo se hasičům mocnými proudy z parní stří- kačky plameny utlumiti. Koně byli v čas zachráněni a také množství holubů z holubníku plameny bylo vypuzeno. Škoda jest značná, jest však kryta po- jištěním. K požáru dostavil se starostův náměstek p. stav. Seifert, dále rada p. Peška, vrchní komisal p. Buršík, komisař p. Procházka, inspektor p. Finger, dále členové místního ochranného sboru. Kolem komplexu budov továrny barona Kubinzkého shro- máždilo se veliké množství obecenstva. — Velký požár ve Vimperku. Dle autentických zpráv činí škoda požárem ve Vimperku způsobená 700.000 korun a pohořelí pojištěni jsou v celku jen obnosem 155 984 korun.
Seifert Pešek Buršík Procházka Finger Kubinzký Kona Vimperk
12 article
Dosud zjištěno, že v plamenech uhořelo 5 osob. Při záchranných pracích zraněna byla je d na osoba těžce a 30 lehce. Na budově, v níž umístěn jest okresní soud, střecha úplně shořela, ale místnosti budovy porušeny nebyly. Budovu ber ního úřadu plameny ušetřily. Také jiné veřejné bu- dovy zůstaly nelknuty. — Oheň na hibitově. Minulé neděle vzníkl oheř od olejově lampičky na hřbitově v Kostelci n. L. zničil květiny, keře a dřevěné kříže u hrobů. Škoda obnáší asi 500 K. — Neznámý sběratel peřim. Anně Reiserové v Bu- benči č. 178 neznámý zloděj odcizil dvě peřiny, které měla na nádvoří rozloženě. — Stihaný učeň. Bezpečnostnímu úřadu bylo oznámeno, že 18letý učeň Frant. Souček z Řtep od- cizil svému zaměstnavateli p. Frant. Lázníčkovi, ob- chodníku v Žižkově, obnos 12 K a velociped v ceně 200 K. Po učni, který uprchl, bylo zavedeno pátrání. — Platil falešným zlatníkem. Včera dopoledne přišel do krámu hokynářky Weisnerové v č. 471 v Libni asi 26letý bezvousý muž veliké postavya ve tmavém, obnošeném oděvu a vzal si dvě housky. za něž platil zlatníkem. Hokynářka shledala, že peníz je falešný a vracela ho zákazníkovi, který se dal na útěk. Pátrání po něm bylo zavedeno. — Náhlé úmrtí. Na silnici mezi Všetaty a Nedo- micemi klesl v pondělí neznámý as 60letý muž a zemřel. Po lékařském ohledání byl neznámý pohřben na hřbitově ve Všetatech. — Oběsil se. V lese u Hlavence u St. Boleslavi byla nalezena mrtvola oběšence, v němž zjištěn 55lelý dělník J. Pešata z G. Jeníkova. Mrtvola visela na stromě asi měsíc.
Reiser František Souček Lázníček Platil Weisner J Pešat Kostelec můj Žižkov Libeň Všetaty Nedo Hlavenec St . Boleslav
13 article
— Z Husince se nám píše: V místě našem, ro- dišti slavného Mistra Jana Husa, které rok za rokem cizími hosty vždy větším počtem navštěvováno jest. trvá dosud mnoho nepřístojností v příčině užívání češtiny při c. k. slátních úřadech. Tak na př. c. k. poštovní úřad užívá zde proužků na označování do- poručených zásilek v jazyku pouze německém, kdežto v Prachaticích mají označení dvoujazyčná. Husinec zůstane arci vždy Husincem; byť i bylo jméno jeho německým způsobem psaní komoleno; avšak ne- ublížilo by se jistě nikomu, kdyby vůbec jednostejně „Husinec“ označován byl, jak se již u mnohých jiných úřadů děje, že česká jména míst, která v obou jazycích stejně znějí, pouze českým způsobem psaní se ozna- čují! Cosi podobného zde již bylo zavedeno, ale opět zrušeno — tak pokračujeme! Také na stanici Ulačí se všude do popředí němčina; to snad proto, aby se němečtí páni „kulturträgři“, když jedou tudy na štváč- ské schůze do Prachatic — nepohoršili!
Hus Prachatice Ulačit
14 article
— Z Kněževzi u Rakovníka. Dovolte mi, abych na dopis ze dne 24. t. m. odpověděl. Pan dopisovatel rád by ze mne udělal nepřítele školy, učitelstva a po- kroku vůbec. Proti měšťanské škole jsem nebyl a nejsem, ale byl jsem proti koupi nynějšího staveniště, z toho důvodu, že tím obec by byla zbytečně finančně obtížena; byl po ruce obecní pozemek zdarma. Vážím si vzdělaných učitelů, ale budu vždy proti těm, kteří povinností svých náležitě nekonají nebo svým životem mládeži zrovna nejlepší příklad nedávají. Přeje si pan dopisovatel důkazů? Jaké školské poměry u nás jsou, nejlépe zjevno z loho, že obecní zaslupitelstvo podalo zemské školní radě žádost, aby říd. učitel z důvodů p. pisateli asi dobře známých, byl přeložen; jako od- borník zajisté ví, že nedoslýchavost učiteli zrovna v úřadě jeho neprospívá. „Národ. jednota severočeská“ již několik let odpočívala a žádné činnosti nejevila. proto jsem do ní nevstoupil, ale nyní, kdy znova byla k činnosti probuzena, členem jejím jsem a příspěvky platím. Členem záložny Raiffeisenovy nejsem, protože se nedlužím. Tolik p. dopisovateli, jemuž moje volba po chuti není z důvodů čistě osobních, na vysvětlenou Jos. Cédl — Z Kalových Varů. (Koncert. Večírek s před- náškou o rusko-japonské válce.) Věrná své zásadě. vystupovati před veřejností karlovarskou jen způso- bem dokonale uměleckým, připravila „Slovanská be- seda“ obecenstvu zdejšímu, zejmena českým a slovan- ským hostům lázeňským, též uspořádáním druhého koncertu, který konal se v neděli dne 24. t. m. v no- vých místnostech (Lothringer Str. 1107), neobyčejný umělecký požitek. Celý koncertní program opravdu skvěle vyplnili pp. Lhotský, Moravec, Procházka a
Raiffeisenův Cédl Lothringer Lhotská Moravec Procházka Kněževzi u Rakovník Kalův Vary
15 article
Vzška. Mladí umělcově tito, členové Filharmonie var- šavské, tvoří při zmíněném ústavě stálý kvartett, požívající již nyní u varšavského obecenstva veliké obliby. Svědčí o tom výmluvně drahocenné ná- stroje, které umělcům od rozličných varšavských me- cenášů byly věnovány. Souhra kvarteita je dokonalá v první řadě poutá neobyčejná živost pojetí, energie v provedení, jemné dynamické odstíny a jednotnost zvuku. Tyto vlastnosti zaručují mladému sdružení nejlepší budoucnost. Zajímavý program obsahoval Dvořákův kvartett op. 96. (komponovaný skladatelem za jeho pobytu v Americe), pak Nokturno od Boro- dina, Serenadu od Arcibuševa a Griegův kvarleft op 27. Vše hráno bylo úchvatně a jestli nám dovoleno projeviti subjektivní dojem, doznáváme, že byl při Nokturně Borodinově a technicky těžkém kvartettu Griegově, nejsilnější. Při tomto posledním slyšeli jsme chvílemi silný smyčcový orchestr. Čísla komorní pro- plětána byla solovými čísly p. Lhotského (Smetana- Ondříček (Fantasie z motivů „Prodané nevěsty“) a p. Vášky (Čajkovský: „Chanson triste“ a Popper: „Špa- nělský tanec“), při kterých poznali jsme umělce prv- ního řádu. Klavírní doprovod obstaral hladce a pěkně p. Jindřich. Mezi vzácnými hosty nalézal se i pan Sefonov, ředitel carské konservatoře v Moskvě a p.
Dvořákův Borodinův Griegův Lhotský Smetan Ondříček Váška Čajkovský Popper Jindřich Sefonov Amerika Boro Arcibuševo Griegův kvarleft op 27 Moskva Icenáš
16 article
Kurz, professor na konservatoři ve Lvově se svou chotí. Pan Safonov jakož i p. Kurz vyslovili se o vý- konech kvartetta velmi pochvalně. Zvláštní pocty do- stalo se umělcům od zdejšího ruského cerclu, který si je pozval k uspořádání soukromého hudebního ve- čera v budově při ruském chrámu. Dodáváme ještě, že zábavní výbor uspořádal také dne 10. července velmi četně navštívený večírek, při němž konána přednáška o Japonsku i rusko-japonské válce s předvedením více než jednoho sta světelných obrazů. Velice animovaná společnost setrvala do pozdních hodin nočnícha krásný tento večírek skončil srdečným projevem pro zdar zbraní ruských. V předchozím podáváme zprávu jen o příznivých, radostných zjevech českého života karlovarského — příště snad budeme přece jen do- nu ceni zmíniti se též o národní ostudě, kterou nejeden z lázeňských hostí, jenž v Praze ve svém oscbním zájmu velmi silně tluče na „vlastenecký“ buben, svou naprostou nevšímavostí národnímu zájmu v Karlových Varech páše. Bude-li třeba, uvedeme jména = Východoafrické plavby zakonského Lloydu. Rakouský Lloyd sděluje, že parníky východoafrické linie měsícem srpnem počínajíce nebudou odjížděti každého 26. dne, nýbrž každého 28. dne, že tedy odplují parníky dne 28. srpna, 28. září, 28. října ald. Odsunutým takto odjezdem z Terstu nebude přijezd do Durbanu nikterak zpozděn, ježto bude celá doba cesty o dva dni zkrácena. = V národním lonikovém divadle Klubu vlaste neckých přátel dra. Paříka a Třebenicka v zahradním sále měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes o 6 hod. „Uhlíř a loupežníci“ . — Z lanové dráhy na Pellin. Vozy lanově dráhy jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v re- stauraci na Nebozízku do 11. hodiny večerní.
Kurz Safonov Lloyd Pařík Třebenicko Král Uhlíř Lvov Japonsko Praha Karlová Vary 28 . říjen Terst Durban
17 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Neštěstí v horách. Z Zermattu (Švýcary) tele grafují: Inšprucký professor Arnošt Demelius a jeho průvodce Dembel z tyrolského Suldenu zahynuli na Gabelhornu. Bližších podrobností není = Cholera. Z Tiflisu, 28. července (C.-B) „Trans- kaspische Rundschau“ oznamuje, že cholera v Tehe- ranu pozbyla hrozivého rázu. Úmrtnost klesla s 1500 případů denně na 300. Panika jeví se jen mezi domo- rodci, kteří pro velké zdlažování potravin prchají do okolf. Opatření jednatele ruského ministra finane Gruba, jež provádí za podpory ruského vyslanectví vystříhala se znepokojení lidu. Rozběhnutím obyva- telstva zanesena byla cholera do okolí a řádí v něm po vesnicích. Jest možno, že po jeho návratu do města nabude v něm opět rozměrů jako r. 1892.
Demelius Dembel Zermatt Švýcary Tiflis Tehe
18 title
Z literatury.
19 article Zvláštní otisky.
Zvláštní otisky. 2 — Rok co rok, když už se schyluje k těm několika nedělím, jež smí městský člověk uspo- řit na svém zaměstnání a ztrávit z poloviny ve vlaku a z druhé poloviny přemýšlením, jak nej- výhodněji užit toho spoře vyměřeného volného času, nejde to s odjezdem jen tak hladce. Co celý rok zcela dobře mohlo čekat, to se na- jednou odkudsi vynoří a právě nyní, když už jste jednou rukou v cestovním kufru, je tu na- prosto zapotřebí to vyřídit. Pak si vzpomene ti- skárna na zapomenuté korrektury, nakladatel na dávno odložené plány — krátce, Babylon, k tomu ještě povinný výroční domácí pořádek. Pořiďte si sebe účelnější regály, srovná- vejte denně s nejbedlivější jistotou čísla denních listů v leve a došlé cenníky firem v pravo,a přece se vám toho nahromadí — bůh ví, kdese to vzalo: svazečků, brožur, knih, listů, pozvánek, ukázek, reprodukcí, otisků — pohlížím vždy s úzkostí na tu rostoucí hromadu, která tak po- kojně, ale záludně tuční na kraji psacího stolu. překypuje až na polici, rozletuje se po zemi, za- padá do koše na papír, a právě před odjezdem počne pravidelně nabývati tak hrozivých roz- měrů, že nezbude než věnovat jí jedno, dvě, tř odpoledne a rovnat ten pestrobarevně obálko- vaný materiál do úhledných hromádek. Je to práce tak úmorná — na konec obyčejně dojdete k úsudku, že je to úplně jedno, máte-li ty sešity alfabeticky, podle formátu, nebo podle obsahu, či konečně jako makulaturu, naepanou kdesi v truhle — překáží to přece stále všude a vět- šinou nenajdete nie, co byste mohli potřebovati
Babylón
20 article
Ale přece. V té papírové hromadě skrývá se pravidelně slušná vrstvička nesilných sva- zečků, které již zevnějškem, nevím, podle jakého význačného znamení, lze poznati jako „zvláštní otisky“. Je to podivná, ne nezajímavá literatura tyhle zvláštní otisky. Nikdo o ní téměř neví, ni- kde se neregistruje, nikdo o ní nereferuje — a přece nebývají to věci bezvýznamné, ježsi autor dá roprodukovati, aby jeho článek, jejž pokládá za časový, nezapadl docela v nějaké učené revui v zapomenuti. Ale veřejnost a trh literární zaujaty přes to ke „zvláštním otiskům pevné, odmítavé stanovisko, a buď si věc sebe zajímavější a časová, jak má na sobě zlověstnou poznámku v kterékoliv řeči světa, že je to otisk, odtud a odtud, mizí, jakoby se zem pon slehla — což ovšem nevadí, aby nevyletovalo podobných sošitků znovu a znovu rok co rok množství na adresy známých a literátů. Je do konce několik oborů této neúčinné literatury Nejpřednější jsou polemiky. Nebývají to právě poklony, co posílají pod křížovou obálkou učen i neučení zápasníci ducha pro poučení a ob- veselení svých společných známých navzájen o sobě, ale z bibliografického stanoviska to bý- vají pravá unika, pro budoucnost neocenitelná Méně bývají hledána bibliografy učená pojed- nání bez osobního pozadí — ony „separáty“ jimiž některé redakce odměňují své spolupra covníky místo honoráře. Zajímavější zas věcně jsou články, určené k popularisaci význaěných myšlenek a užitečných objevů, věcných řečí a přednášek, roztištěné pak ve velkém nákladu.
21 article
Tak jsem šťastně i s letošní hromádkou hotov — na papíře ovšem. Ve skutečnosti trč přede mnou tatáž hromada, jen že v jiném na- vrstvení a vedle ní několik těch věcí, náhodou právě potřebných. Je opravdu škoda, že některé z nich tak bez ohlasu zapadají. Tak na př. prof Jindř. Matiegka byl v úřadní povinnosti při ex- humaci ostatků Kollárových: změřil pečlivé lobku a ofolografoval, přidal podrobný popis ce- lého aktu: a vydal ve zvláštním otisku článek z Věstníku učené společnosti o tělesných ostat cích Jana Kollára. Neb na př. prof. Polívka tiskne neunavně komentáře k pohádkám v ru- ských a polských časopisech — mám již silný svazek jich zvláštních otisků, posledním časem přibývá k nim zvláštnost: jsou tištěny na Rusi česky, českými typy. Není to zajímavý doku- ment? — a nejen bibliografický. Škoda té hojné literatury „otisků“, že tak mizí. Abych neskončil bez přání: nenalezl by se na př. v musejní knihovně pro ně zvláštní kout, ovšem rozsáhlý, kam by se ukládaly — (musily by se ovšem každoročně novinami žádat darem), ovšem bez katalogisace, jen jako hojný a jednou jistě vzácný materiál literární, tím vzácnější, že otisky takové nepodlehají zákonu o povinných výtiscích.
Jindřichův Matiegka Kollárův Kollár profesor Polívka Rus
22 article
České spisy- * Jan Loriš, Sborník hraběte Baworowského. (Sbírka pramenů ku poznání literár. živola v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Skup. I., řada I., č. 6.) Ná kladem České akademie. 1903. Str. 478. Čeněk Zibrt, Frantova práva. (Sbírka atd. ř. II. č. 6.) Str. XXXIV. + 66. 1904. Čeněk Zibrt. Staročeský Lucidář. (Sbírka atd. ř. II. č. 5.) Str. 83. 1903. O starších publikacích akademických podal jsen v těchto listech zprávu loni. Od té doby přibyly tř svazky nové. Prof. Loriš vydává tu veledůležitý, t. zv sborník Baworowský. Kodex nyní v museu Ossoliňských ve Lvově chovaný, obsahuje Bruncvíka. Ezopa, Arnošta, Tandariáše, Jetřicha a Apollona. Loriš otiskuje kodex celý — Bruncvíka a Apollona srovnal s texty jinými, v úvodě pověděl něco o obsahu a ruko- pise, na konec připojil slovník. Úvod nejde do podrob- ností a slovník nevšímá si originálů našich textů; hlav- ní cena knihy leží v textu samém. Nelze upříti, cen nemalá. Již většina těchto věcí byla tištěna, třebas ne vždy podle přísných požadavků vědeckých Mnohem lepší a důkladnější jest úvod Zíbrtův k Lucidáři. Jím vskutku jest práce vykonána do konce. Otiskuje pak parallelně text Lucidáře Gjakés kosmografie středověké) rukopisný a prvotisku z r. 1498 podává pak v úvodě přesný obsah šesti dalších vy- dání. Slovník k vydání připojený sestaven jest dle
Loriš Baworowský Zibrt Frantův Bruncvík Ezop Arnošt Tandariáš Jetřich Apollon Zíbrtův Čechy Morava Slezsko Lvov Český akademie Ossoliňský
23 article
ných zásad, nežli filologově obyčejně činívají. Kdo uváží, jak vzácné jsou tisky Lucidáře starší, ocení spra vedlivě důležitost vydání. Ale — v podstatě dostávám do rukou zase věc již tištěnou. Totěž platí o knize poslední, o Frantovýck Právech. Výborný jest zase úvod Zíbrtův; jde do šířky a do hloubky, látku vyčerpává, probírá nejen Práva Frantova, nýbrž i veškeru ostatní literaturu grobianskou a pijanskou — otiskuje Frantova Práva dle tisku z r. 1518, list stavů pekelních z r. 1538, dvě písně pijanské dle tisku z r. 1561, právo a řád ve V - mizíně z téže asi doby a na konec práva Grobiánova dle tisku ze stol. XVIII. Slovník připojený jest složen dle týchž zásad, jako k Lucidáři. Filolog by ovšem nad mnohými hesly zakroutil hlavou: nebylo stč berň nýbrž berně, ne birytec nýbrž birýtec ne Bezpenězy nýbrž Bezpenězí atd.; vyda- vatel váží si příliš chyb tisku: hodověrný je ne možné m. hodnověrný, nedbačivost nemožn místo nedbalčivost atd. Také smíšení moderních autorů do slovníka nebývá v obyčeji: ale vydavate drží se zásad svých. To se také týče užívání slova „staročeský“. Zíbrt ve svých publikacích — a nejer akademických — nazývá staročeskými také texty XVIII. a XIX. století. Filolozové jistě ani s tím se ne spřátelí. Ale to všechno jsou věci zásadné: kniha Zíbr tova jest kus důkladné a svědomité práce. Vidíme všal opět, že podává texly ze XVI.—XVIII. stol. již tištěné
Frantův Zíbrt kniha Zíbr
24 article
Čeho potřebujeme, jsou zajisté vydání — snad to stojí také v Pravidlech komise — ale nikoliv pře tisky. Za dob nynějších vešlo v oblibu oliskovati znovu tisky. Tak znovu otištěna Postilla Chelčického atd. — jako bychom všechny rukopisy měli již vydané. Nemám nic proti tomu, aby Akademií znovu vydávány byly staré vzácné tislšy, ke všemu v tal znamenitém zpracování, jako jsou práce Zíbrtovy: ale jiná je věc připustiti několik čísel a jiné je neustále přetiskovati — tisky. Toť přece holý luxus, uvážíme-li že nejdůležitější památky staročeské ze XIv stol. dosud vydány nejsou, že není dosud vydána staročeská bible, žádná starší kázání, žádný kancio- nál.... nic! A rukopisy zatím hnijí — a ztrácejí se a ztráta jest nenahraditelna. Tím není řečeno, že by se měly rukopisy vydávati překolně a tak, jako je opatřeno na př. vydání evang. olomouckého ve sbírce akademické. Že by však komise akademická měla po- ložiti hlavní váhu na dobré a přesné vydávání ruko- pisů, jest, myslím, prostě její povinností. V. Flajšhans.
Postill Chelčický Zíbrtův V Flajšhans
25 article
* Sven Hedin, V srdci Asie. Přeložili prof. dr Arnošt Kraus a dr. Jiří Guth. S čelnými illustra cemi. Díl I. Nakl. Jos. R. Vilímek. Výprava smělého švédského cestovatele do ne- objevených dosud končin Asie, kdež pokračoval v díl svého slavného předchůdce Převalského, zaměstná- vala po několik let i širší veřejnost evropskou. Zprávy zasílané ze střední Asie byly velmi zajímavé a při- nášely vesměs velmi mnoho nového a příhody bada- telovy na této lříleté výpravě selkávaly se stále s účastenstvím kruhů nejširších. Ostatně jméno He- dinovo nebylo v kruzích čtenářstva neznámo, nebo dvě léta před tím vrátil se ze své první výzkumné cesty po střední Asii a osvědčil se jakožto dobrý po- zorovatel, jenž již z této výpravy přinesl si hojnou vědeckou kořist. Na novou výpravu, klerou nastoupil Sven Hedin koncem června 1899, byl nejdokonaleji vystrojen nej- lepěími přístroji hvězdářskými, lopografickými, foto- grafickými, zbraněmi a malou knihovnou a vše t bylo prakticky složeno v bednách, jež mohly býli sr adno dopravovány soumary anebo na patentním skládacím člunu, který Hedin vezl s sebou a jehož hodlal užíti především ke zkoumání hlubin jezer, což před tím ještě nikdy nebylo prováděno.
Sven Hedin profesor Kraus doktor Guth R Vilímek Převalský Hedin Asie He
26 article
Značné podpory dostalo se výpravě od cara, jenž povolil Hedinovi dopravu čelných jeho zavazadel, jež vážila neměně než 1130 kg ve 23 bednách beze cla a bez dopravních poplatků na dráze od hranic evrop- ského Ruska až do Andižanu, konečné slanice dráhy středoasijské a kromě toho dal mu jako průvodčí čtyry kozáky, dobře zbraněmi opatřené. Také byla vědecká keřist této výpravy neobyčejně bohatá a zajímavá přes 3000 fotografických snímků, map o 1149 listech a cestovní denník a 4500 stranách. Potravní kon- servy, jež měl Hedin s sebou, znamenitě se udržely Byla tedy výprava, pokud se týče základních pod- mínek zdaru, znamenitě opatfena.
Hedin Rusko Andižan kg
27 article
Přes to nechybělo výpravě smělého badatele ne- bezpečí a dobrodružství nejrůznějšího druhu. Ne- velká četa, odloučená od civilisovaného světa po cele měsíce, v končinách, kam dosud nikdy nevkročila noha Evropana, odkázána sama na sebe v pustinách. kde vydána byla všanc všem živelním nepohodám. palčivému suchu, písečným vichrům i prudkým sně- hevým vánicím. Těmto svízelům cesty podlehl i Sar Ibrahim bej, průvodčí Hedinův na první jeho cestě kromě toho ztratil badatel na cestě mnoho soumarů Obyvatelstvo nechovalo se celkem nepřátelsky ke členům výpravy a dost ochotně podporovalo cesto vatele, nacházejícího se pod mocnou ochranou car. vou. Velmi zajímavý obraz výsledků výpravy po- dává velká mapa cesty Hedinovy, znázorňující ohrom- nou oblast procestovaného území, většínou končin do sud úplně neprozkoumaných, kde Hedin objevil ne- známé kraje, zasypaná měsla, jezera, hory a lid, jenž o Evropanech neměl ani potuchy. Proniklť Hedin pu stinami Tibetu až k samé Lhasse, posvátnému městu dalajlamy, neplístupnému jinověrcům, kam ani Hedin nedovedl proniknouti. O rozmanitých svých dobrodružstvích a přího- dách na své namáhavé cestě vypravuje Hedin velm zajímavě, mnohdy s humorem, ale prostě, nestav svoji osobu příliš do popředí. Kraj i lid líčí velmi ná- zerně a plasticky, vědecké výsledky své cesty po- dává způsobem čtenáři snadno srozumitelným, zná- zerňuje zároveň způsob, jakým byly docíleny. Hedin jest znamenitý vypravovatel, dovede čtenáře pobaviti i když líčí vědecká fakta, neboť vládne slohem leh- kým a svěžím. Kniha jeho, ačkoli nás seznamuje s výsledky vážné vědecké práce a jest obsažnější, než bývají podobné populárně psané cestopisy, čte se plece jako napínavý román.
Evropan Ibrahim Hedinův Hedin
28 article
Zajímavost knihy zvyšují i četné illustrace, zho- tovené dle folografických snímků. Kdežto dříve zná- zorňování rázu krajiny neb typu lidu záleželo na větší neb menší kreslířské dovednosti cestovatelově podává nyní fotografie, podporovaná moderní repro- dukční technikou, obraz úplně věrný, prostý všech přídavků ruky cizí a snímky, pořízené momentním přístrojem, jsou namnoze dokumenty velmi cennými svou naprostou věrností, s jakou znázorňují skuteč- nost. A Hedinova kniha poskytuje v tom ohledu ne- obyčejně bohalý a zajímavý materiál, znázorňujíc krajiny, typy lidu, zajímavější typy živočišné a velmi zajímavé výjevy z historie výpravy samé. Kniha upra- —se— vena velmi pěkně.
Hedinův
29 article
Z českých listů. * Zvon excerpuje francouzskou zajímavou knížku jednající o milovnících a zlodějích knih. Ne- zkušenému členáři zdá se snad podivná tato kombi- nace, ale přečte-li ty ukázky vznešených „milovníků“ knih v hávech kardinálských a s tituly šlechtick ými. kteří považovali za správný názor, že uzmuti knihy z vášně sběratelské není krádeží, pak se nepodiví. Světové knihovny mohly by o té věci vyprávěti zku- šenosti * V Rozhledech reviduje V. Kybal novější cizí literaturu o Husovi a husitství, německou a angli ckou, při čemž nepřímo ukazuje, jak málo poměrně vykonáno vědeckého na ideách i studiích o Husovi a husitství u nás. * V Pozoru J. Pachmayer má feuilleton „Jal se píší noviny.“ Upomínky na vlastní žurnalistickou praxi, vzpomínky na kollegy, na významné a hork doby pro novinového referenta — jak by byly zají- mavé i poučné takové memoiry z redakčního života Čtenář. denníku. Slovanské spisy. * Četrti Zbornik Poezij. Napisal A. Aškerc. V Lju- bljani, Ig. pl. Kleinmayer Fed. Bamberg, 1904. 8 Str. 2 18.
V Kybal Hus J Pachmayer A Aškerc Jal Bamberg Četrt Zbornik Kleinmayer Fed
30 article
Anton Aškerc zaujímá prvé místo mezi žijícími básníky slovinskými a toto předáctví uhajuje soběi novou svojí sbírkou. Kniha neznamená sice novou fási ve vývoji básníkově, nepřináší nových tónů do jeho poesie, ale sesiluje ty, které již zněly na jeho mužné lyře, množí jejich souzvuk, rozvádí je v no- vých motivech, doplňujíc tak podstatně, či lépe se- stalujíc fysiognomii jeho. Oba největší oddíly sbírky. druhý („Iz popotnega dnevniku“) a třetí (obsahujíe ponejvíce ballady a romance) jsou přímo pokračo- váním sbírek předešlých. Opět poznáváme v Ašker- covi především řízného epika, jenž má značné bohat- ství látky; přehled po všech dějinách a evolučním postupu lidstva, od zkazek staroindických až k udá- lostem nejnovějším, a který dovede zkrojiti svě ná- měty s dramatickým švihem, Jako lyrika charakteri- suje ho vážná mysl. Žádná vzdychavá erotika ne- ozývá se z jeho básní, ale city mužné z nich plápolají, láska k svobodě, k národu a vlasti, ke Slovanstvu, k trpícímu a zápasícímu lidstvu. Často zadrnčí stru- nami trpká reflexe sociální, jindy zas nola káravá, satirická. Někde zdá se ta poesie málo subtilní, si- roký tón vypravovatelský, jmenovitě v číslech cause- rislicky založených, již již zabíhá do prósy, ale
Aškerc východ motiv Ašker
31 article
vždy je to závažnost myšlenek, která poutá, ušlechti- lcst cíle, která pozvedá, zdraví té poesie, které třeba trochu drsno, vlévá duši vzpružující přítok jaré krve, pevnost a sílu. Řeč je harmonická, ryzí, protkaná obrazy, ne-li zrovna smělými a oslňujícími, tož vezdy případnými a účinkujícími právě svou hospo- dárnou místnosti. Forma nehoní se po virtuositě, ale je čistá. Oddíl prvý přináší vedle několika čísel inlim- ních básně příležitostné, jako k stoletnici Prešernově, k šedesátiletí hr. Karla Snoilského a pozdrav Slovinců bratřím slovanským k žurnalistickému sjezdu o Veli- konocích 1902. „Iz popotnega dnevnika“ jsou črty z cest, dojmy krajin a národů, zvláště všal reflexe ze slovanské vzájemnosti. Neboť k Slovanům před jinými putuje Aškerc, tentokráte k Slovincům ital- ským, do Polska, na Rus, přes ukrajinské stepi, po Černém moři, mezi horské velikány Kavkazu. Básník bystře pozoruje, uklání se geniům Mickiewiczea Puškina, nalezá si, kde může vhodnou příležitost applikovati své poelické vyznání síly a pevné vůle (na př. črta z Petrohradu „V hišici Petra Velikega“), ale nevyhýbá se ani výtkám a salirickým šlehům.
Prešernův Snoilský Aškerc Slovinec Mickiewicze Puškin Petro Velikego Iza Polsko Rus Kavkaz Petrohrad
32 article
V té příčině charakteristický je rozhovor „V kupéju na cestě z Petrohradu do Moskvy, jenž vyznívá vý- čitkou Rusku, že pro zájmy hmotné na asijském východě zapomíná svých morálních úkolů na slo- vanském západě. Oddíl třetí je veskrze epický. Aškere odívá tu své myšlenky do objektivního roucha, jehož malebnost zvyšuje střídáním prostředí. Tu zpíváo Buddhovi a Sariputtovi, o Ašokovi, Gamalielovi, Ama- zenkách, o Tamáře a Kaspijovi, umírajícím Homě- rovi, Háfizovi, Ahasverovi, Maratovi, ale i zde nej- raději utíká se k látkám slovanským, ať podnět k básni zavdává mu krásná Illyrka Emilie („Napo- leonova ljubica“), ať příběhy historické o Zrinském a Frankopánovi, o Sobieském osvobozujícím Vídeň, o králeviči Markovi i naše tragédie bělohorská. Se zálibou zpracovává Aškerc i události nejnovější, jako macedonské povstání, krvavou katastrofu bělehrad- skou, válku burskou, ale nevede ho snad touha sen- sace, nýbrž uchovává si vždy hledisko básnické. Jme- novitě motivy burské vyslovují celou jeho lásku k utlačovaným, slabým a trpícím a dávají básníkovi příležilost, zasvištět i šlehadlem ironie a rozhoriení.
Sariputt Ašok Gamaliel Ama Tamář Háfiz Ahasver Marat Illyrka Zrinský Frankopán Sobieský Aškerc Petrohrad Moskva Rusko Napa Vídeň Homa
33 article
Ovšem nescházejí ani náměty realistické ze všedního živola (nejdále zachází „Svetnica“, o ubité ženě opil- cově); vždyť Aškerc je vyznáním realista, maje pravdu za nevyhnutelnou podmínku krásy. Jedno z nejpěknějších čísel, dramaticky vzrušená ballada „Pred sodnikem“ spadá právě do toho kruhu. K nej- zdařilejším z oddílu čítal bych dále „Aloe cvete“, „Carmen“ a „Poslednja deputacija“. Poslední, čtvrtý oddíl obsahuje „Rapsodije bolgarskega goslarja“, třiráct obrazů z dějin bulharského povstání, jimiž opětně vyníká básníkův cil slovanský a pevnosl jeho kresby. Úhrnem: Aškercova sbírka je vážným proje- vem básnickým, literárním činem, jenž slouží ke cli nejen svému autoru, ale i moderní poesii slovinské.
Carmen Aškercův
34 article
Ze slovanských listů. * V „Glasniku Matice Dalmalinské“ známý chorvatský a český publicista Štěpán Ra- dič referuje o české literaluře. Zajímavo je, co v ní vidí. Česká literatura je podle něho nejná rodnější literaturou na světě. „Všecko, co v naší (t. j. chor- vatské) duši ještě pouhým instinktem, pouhým pří- rodním pudem sebezachování, rozvinulo se v českém národě v silné a hluboké národní uvědomění, jež pro- niklo i celou českou literaturu, aby z ní opět oplod- ňovalo a rozvíjelo národní život. V českých zemích soustledil se boj Slovanstva a Němectva, jenž, zvláště v nynější době, nevodí se krvavou zbraní, nýbrž li- chou, plodnou, kulturnou prací. Tato tichá česká kulturná práce je dosud nejvelikolepější epopea naší slcvanské demokracie.“ Z poslední doby jmenuje tři knihy, které mají uvedené význaky. Jsou to: Viléma Mrštíka „Moje sny“, Ladislava Quisa „Kniha vzpomínek“ a Josefa Holečka „Naši“. O tomto díle Radič praví: „Naše“ nazývám českou knihou nad knihami.“ Je to hluboká a krásná filo- sofická, zvláště umělecká analysa i synthesa celého českého života. Druhá kniha „Našich“, „Bartoň“, je líčení duševného života selského chlapce, filosoficky tak hluboké, umělecky tak dokonalé a slohem tak lebké a srozumitelné, že nevíš sám, zdaž tě více pře- svědčuje, okouzluje nebo nojímá. Prošel jsem chvála bohu křížem krážem svatou chorvatskou zemi a pře- svědčil jsem se úplně, že v léto neobyčejné knize sku- tečně cítí a mysli, mluví r konají i paši (t. j. chor- valští) lidé. Kdyby mne bylo třeba teprvé přesvěd- čevati o hloubce a velikosti, o skladu a jednotě slovanské národní duše, „Naši“ by mne byli přesvědčili.“ — Toto svědectví je důležité.
Dalmalinský Štěpán Ra Mrštík Quiso Holeček Radič Bartoň
35 article
* V polské revui „Przyroda“ předpovídá Hen- ryk Arclowski automobilům velikou budoucnost ve službách výprav vědeckých k točnám. Autor sám j členem belgické polární výpravy, mluví ze zkušenosti, doporučuje pro nehostinné kraje polární používán somochodů. * K uctění památky zvěčnělého literárního histo- rika polského Piotra Chmielowského se- stoupil se ve Lvově výbor, jenž nejspíše zasadí pa- mětní desku v jednom ze lvovských chrámů * O zesnulém Jovanu Jovanoviči Zmaji všechen jihoslovanský lisk se rozepisuje. Novosadská „Zastava“ ve smutečním čísle sebrala všechna dů- ležitá dáta o životě a činnosti velkého srbského vla- Sienkiewiczovy historické ro- mány často už ve zdramatisované formě měly silný scěnický úspěch. U nás hráli se „Křižáci“, Sarah Bern- hardtová hodlá na zimu vypraviti zdramatisování r- nánu „Ohněm a mečem“. Polský skladatel Zygmunt Noskowski přislíbil napsati ke dramatu hudbu a di- rigovali při premiěře.
Chmielowski Jovanovič Sienkiewiczův Sarah Bern Noskowski Zastava
36 article
* V Bodgoszezy v Poznaňsku zemřel v nuzných poměrech lidový spisovatel Julian Preys, známý pseudonymem „Siesp-Polaczek“. Zesnulý vydával fenikový list „Biedaczek“ a kalendáře, které bývaly rozebrány. Jeho rýmované kroniky nabyly nesmírné obliby mezi lidem v Poznaňsku, pro nějž zvěčněiý mnoho vykonal * V Polsku zorganisovali za Varšavou v krásné přírodě Ieriální osadu pro děti zámožněj- šlch rodičů. Je mnoho rodičů, jimž povolání ne- dovoluje letní pobyt a tím trpívají i děti. Ve Varšavě přijímají děti za 12 ruhlů měsíčně, vezou je do pří- rody a tam v lese, u řeky a ve svobodě tráví děti letní čas. Letos použilo dobrodiní toho 90 dětí, které se 6 dozorci odjely do letní kolonie Vilhelmovky * Literaturnyj Věstník přináší ve zvláštním Gribojedovském čísle neznámá až posud data o vyše- třování do jakého upadl Gribojedov pro domnělé své styky o dekabristy. Jsou tu olištěna policejní akta, protokoly o výslechu, často opakovaném. Pro biografii Gribojedovu mají akta svou důležitost. Dojemné je obrana Gribojedova proti obvinění, že náleží k tajněmu spolku. Car za vazbu vyšetřovací poručil vyplatiti mu jeho roční služné a povýšil jej do následující třídy hodnostní.
Preys Gribojedov Poznaňsko Polsko Varšava SiespPolaczek
37 article
* Izvěstija St Peterburgska go Blagotvor. Obščestva přinášejí zdreujíeí úsudek o knize dra. Czambela „Slováci a ich reč“ Za to slovy hlubokého uznání referují o H. Jirečkově „Právnickém životě v Čechách atd. *U příležitosti 75letí smrti Gribojedo- vovy píše J. Veselovskij o tom, co soudil Gribojedov o západoevropských literaturách. Autor „Hoře z roz- umu“ znal dokonale francouzsky, anglicky, něme- cky i vlašsky a seznámil se i s literaturami západo- evropskými důkladně, vážil si autorů západních nejednou s obdivem o nich psával. Jen Grillparzer se Gribojedovu nelíbil *L. N. Tolstoj mimo brožurou proti vojně rusko-japonské s níž ani rodina jeho nechce sou- hlasiti, pracuje v posledních dnech s horečnou pílí. Napsal několik povídek a filosofických statí r opra- Slowianin. vuje starší, nevydané práce
doktor Slovák H Jirečkův J Veselovský Gribojedov Grillparzer L N Tolstoj Čechy Peterburgsko go Blagotvor
39 article
Z cizích revul- * V Paříži zemřel advokát Leon Cléry, jen vybral si za specialitu processv tiskové. Některé z nich byly slavné. Tak hájil Alexandra Dumas (syna), Victoriena Sardoua, herce Gota a j. vesměs pro tiskové delikty. Zesnulý byl stálým spolupracov- níkem „Tempsu“ a vydal zajimavou knihu „Sou- venirs du Palais“.
Cléra Dumas Victorien Sardou Gota Palais Paříž