1
article
O rozšíření Jazyka německého
O rozšíření Jazyka německého
rozepsal se před nedávnem v dánské »Politiken«
známý literární historik a kulturní badatel dr-
Brandes, jenž mezi jiným uvedl, že němčina
osvědčila svou rozpinavou moc toliko vůči jedi-
nému jazyku t. j. vůči dánskému, kterýž smě-
rem severním němčině ustupoval, až konečně
roku 1848 na ústupu tom se zastavil. Nepřes.
nost, ano nesprávnost tohoto pozorování Bran-
desova nejlépe dosvědčiti můžeme my Čecho-
slované v první řadě. — Jest sice pravda, že
jsme svým znovuzrozením a zmohutněním ná-
rodního života dovedli odhoditi obrovskou vlnu
německého příboje zpět, ale všeobecné přesvěd-
čení jest, že nám nastávají ještě veliké a dale-
kosáhlé zápasy, než se nám podaří zpět vydo-
býti všeho, co původně oblastí německého ja-
zyka bylo pohlceno. V jednom z předních listu
německých odpovídá dánskému spisovateli ně-
mecký literát Gudmund Schütte, kterýž sice do-
znává, že v nové době jest postup německého
jazyka k severu jediným snad úspěchem jeho,
jinak prý tomu bylo v minulosti. Vezmeme-li
kružidlo — praví Schütte a zabodneme-li jedno
rameno jeho na mapě do bodu, Kiel označují-
cího, a opíšeme-li druhým ramenem oblouk od
Brandes
Gudmund Schütte
Schütte
Bran
Kiel
2
article
Husumu až po Flensburg a dáte od Kralovce
až po Terst, obdržíme dvě výseče, z nichž
první mezi body Kielem, Husumem a Flensbur-
gem znamená ztrátu dánskou, druhá pak mezi
body Kielem, Kralovcem, Terstem ztrátu
slovanskou, obě stojí proti sobě v poměru
kapky k moři. Ovšem že nebyla prý všechna
země na západ dobyta, neboť jazykové ostrovy
český a polský hrozivě se tu zatínají, ale jinak
zasahují přední stráže německé také západněji
za naznačenou linii, do vých. Pruska, baltických
provincií a Slezska. Pojednav o výsledcích po-
stupu němčiny proti románským národům, do-
vozuje Schütte, že podmanění Slovanů němči-
nou neudálo se nikterak cestou krvavou. Me-
klenburg, Rujana, Pomořany, Poznaň, Slezsko,
Čechy podržely pod německou nadvládou své
domácí panovnické rody — v Meklen-
bursku panuje do dnes rod slovanský —
v poněmčování šli vlastní příslušníci zemí těch
v čele a urychlovali je tak, že se stalo doko-
nanou událostí dříve, než v Evropě udeřila ho-
dina národního obrození. Toliko Polácia
Čechové osvědčili svou sílu vzdoru. Čechové
jsou vůbec jedinými sousedy Němců, kteří ne-
utrpěli žádných velikých ztrát.
Flensbur
Kralovec
Schütte
Pomořan
Čecho
Němec
Flensburg
Terst
Kiel
Husum
Prusko
Slezsko
Rujana
Poznaň
Čechy
Meklen
Evropa
Slovan
3
article
Díváme-li se na jazykovou mapu, dovozuje dále
Schütte, shledáváme ovšem dojem jiný, ve sku-
tečnosti však nebyly veliké pohraničné obvody
na Češích dobyty, toliko proti severo-
západu mezi Karlovými Varya
Plzní byl větší kus země poněmčen. Je to
sice velká historická lež, co povídá pan Schütte
a kdyby nic jiného, pouhá česká němčina mrza-
čené topografie severovýchodních krajů v Če-
chách nasvědčuje bývalé české nepřetržitosti o
Náchoda až po Svídnici, Javor, Lehnici, anoi
Olešnici v dnešním pruském Slezsku, ale i tak
jsou vývody p. Gudnunda Schütte velice inter-
essantní pro nás. Přiznává totiž aspoň germa-
nisaci západních Čech mezi Karlovými Vary
Plzní, jak známo, popíranou našimi Němci, kteří
neváhají ani v těchto končinách opakovati svá
tvrzení o německé autochtonii. Ještě dnes a to
měrou zvýšenou pracují ve zněmčených konči-
nách našeho království žernovy, kteréž přemílají
české zrno v německou mouku a v přemnohých
městech a krajích českých naše menšiny bojují
žalostný a zoufalý boj mouchy v tenatech pa-
vouka. Němčina jest proti češtině stále ještě na
postupu, rozhraní jazykové v Čechách za po-
sledních čtyři sta let stále posunované jako před-
mět změn druhdy pouze fluktuačních, je dnes
předmětem boje žhavého, prudčího než kdykoli
jindy; položení jazykového pomezí není žádným
definitivem jako snad klidný nějaký produkt
dávných změn geologických — neboť krev v ži-
lách českých i německých je dosud a na dlouho,
až do konečného rozhodnutí, žhavou lávou.
Schütte
Čech
Karlová Varya Plzeň
Náchod
Svídnice
Lehnice
Slezsko
Čechy
Karlová Vara Plzeň
anoi Olešnica
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Co bychom by tu byli bez Němců
tázal se včera na sněmu dr. Zd. Schücker.
Bezpochyby že nic. Byli bychom dnes snad na
témž stupni vzdělání, na jakém nalezají se
zanedbaní národové východu anebo bychom
byli dle duchaplných vývodů kulturní historie
německé skutečnou »zemí cigánů«. Nehledě
k tomu, že ani ciganství nezbavuje příslušníka
tohoto národa milovati svou krev a ji hájiti,
rozhodně bychom se poděkovali za německý
způsob, který za drobet té problematické kul-
tury, které prý se nám od něho dostalo, chce
nás celé, se vším všudy. Jak by se byly utvá-
řily poměry, kdyby tu Němců nebylo, dá se
s určitostí těžko říci. Jak ale vedlo se slab-
ším, méně houževnatým národům než jsme
my a jež Němci ochotně sebrali pod svůj
velký kulturní plášť, to víme. Příklad
výstražný máme na polabských Slo-
vanech. Německé kultury se jim dostalo, ale
přestali být národem. A to právě příčina něme-
ckého hněvu, že s námi také se jim to tak ne-
podařilo. Byli tomu již tak blízci, ale v posled-
ním okamžiku jim sklaplo. Mrzutá věc, ale dnes
už se nedá napravit, třeba že Němci pořád
ještě měli naději, že to přijde. Nechť svou kul-
turou ostatně tak se nehonosí. Je pravda, kul-
turní proud nese také jednotlivá zlatá zrnka,
jež po pracném rýžování nabudou ceny, ale
nese také smeť, která znečisťuje a i otravuje.
Národové chtějí býti zrovna tak jako individua
především šťastni a jest otázka, zdali to, čemu
běžně říká se kultura, je se štěstím totožné.
Němec
doktor
Zdeněk
5
article
Nechceme ze zapomenutí vyhrabávat učení pou-
stevníka z Fernaye, ale že není zrovna
štěstím pro nás to neustálé »kulturní«
působení nejbližšího souseda našeho, jenž
nám vymoženosti svého ducha, svůj ja-
zyk atd. násilím vnucuje, dovolili bychom
si tvrditi. Kdyby tu Němců nebylo? Žodpo-
vězme dle pravděpodobnosti otázku, co by se
s námi bylo průběhem věků stalo ? Byli bychom
nanejvýš zůstali náródem volným, národem ne-
odvislým, svým. Byli bychom tvořili svůj stát
aneb bychom se byli přičlenili k některému sou-
sednímu národu příbuznému, s ním v jedno
splynuli aneb společně s ním hájili svou samo-
statnost. Kdybychom byli zůstali v obvodě
vzdělanosti západní, byli bychom kulturně zá-
sobováni odtud, odkud se zásobovali Němci:
ze starého Říma a později z Italie a z Francie.
Bylo by se to dělo bez německého vtíravého
prostřednictví. Kdyby nás byl osud vrhl na vý-
chod, byli bychom čerpali svou kulturní sílu z
orientu a věru že bychom byli při tom zle ne-
pochodili. Byli bychom ale pracovali na své
půdě, pro sebe, bez ohledu na své milé ně-
mecké hosty, kteří dnes nás z otčiny vyhazo-
vati chtějí. My bychom jich věru nepostrádalia
ví bůh, že teď do země nevolali. Za to máme
co děkovat svým »slavným« králům, My jako
národ Němců jsme zde nikdy neměli zapotřebí.
Dokladem k tomu všechna historie česká, jež
není ničím jiným, než věčným bojem s Němci.
Němec
bůh
Řím
Italia
Francie
6
article
— O kulturním významu sokolských
slavností rozepisuje se orgán strany beznárodně-
sociální ještě i v dnešním čísle svém i ujišťuje,
že není našimi důvody přesvědčen o tomto vý-
znamu. Milerádi věříme, neboť kdyby přesvědčen
byl, musil by najisto přestat vycházeti jako
orgán strany beznárodní, neboť kulturní význam
Sokolstva a všech jeho podniků tkví v nacio-
nalismu, jest osvědčením národnosti, jejíž po-
přením jest sociální demokracie. Laskavost při-
znání našich důvodů znamenala by tedy pro ře-
čený orgán politickou sebevraždu. Nebudeme se
tudíž déle příti o věc samozřejmou, uznávanou
články domácího i zahraničního tisku, kteráž u
nepřátel našich způsobila takové pobouření, takové
rozpoutání nejšpatnějších pudů takovou orgii
nízkosti, jejímž příkladem byl včerejší článek
»Neue Freie Presse«, a podlosti, jejíž ukázku
četli jsme ve vídeňské »Arbeiterzeitung«.
Pražská její odlika popírá, že by byl posl. dr.
Neue Frei Presse
7
article
Adler nadával. Opakujeme ještě jednou, že na-
dávky v »Arbeiterzeitung« proti slavnostem
sokolským, otištěné v pražském dopise,
jemuž jest orgán zdejší sociáln
demokracie velmi blízek doslovně
zní takto: »Zbídačelé maloměšťáctvo«, »lum-
pácký proletariát pražských předměstí v nejhoršl
nouzi a zdegenerovaný«, »studentstvo šovinisti-
ckými výtržnostmi sesurovělé, z části sešmoko-
vané«, »řvouni«, »křiklouni«. Nejsou-li to na-
dávky, galanterní zboží to jistě není.
— Mnichovský všeněmecký orgán
»Münchener Neueste Nachr.« přináší v dnešním
svém čísle úvodní článek pod záhlavím »Fran-
couzi, Rusové a Čechové«, kterýž v nepřehledné
a početností svou nezaznamenatelné řadě pu-
blicistických projevů o pražských událostech za-
sluhuje bližší pozornosti. Článek ten zcela ne-
zahaleně doznává, že význam berlínskýcha
vůbec pruských oslav věnovaných francouzským
automobilistům naprosto setřen jest slavnost-
ními dny pražskými i vzdává výslovně Rusům,
Čechům a Francouzům »dík Němců za upřímné
doložení nejniternějších tajemství srdcí vůči
škodlivé, vážnost Němců jakožto politicky zralého
národa nepříslušné přepjatosti«, osvědčené
Adler
Fran
Čecho
Rus
Francouz
Němec
Rusová
Münchener Neueste Nachr
8
article
oslavami francouzských automobilistů. Vděčnost
tato však nebrání mnichovskému listu v otištění
následujících řádků: »Snad to není ani slabost
rakouské vlády, že dovolila bez odporu tyto
hřmotné projevy, kteréž v první řadě směřují
proti trvání monarchie (!!), dále
proti trvání Německa (!!) a konečně
proti trojspolku ve smyslu všeobecném, a že se
nepokusila, učiniti přítrž řečem, na zemězrádu
nejen hraničícím, ale zemězrádu přímo kážícím.
Chceme však doufati, že tento náhled rakouské
vlády — nebyla-li to slabost — když popřála
volného průchodu řečnickým výtržnostem, také
vydrží a nestane se zhoubnou starostí, kdyby
někde a nějak v rakouských zemíéh byly
učiněny náběhy, aby zemězrádné žvanění
v zemězrádné činění přeměněno bylo,« Jak
viděti, jímá pány Němce v říši něco husí kůži
podobného z posmívaného IV. sletu sokolskéhoa
není-li to — bídáctví a pokrytectví, jímž půso-
beno býti má na vládu rakouskou, jsou »M. N.
Nachrichten« posedlými takovou vrtačinou, že
se obávají od pražských slavností — pádu své
říše německé. Neboť to doslovně čteme v listě
mnichovském. Dojem pražských dnů jest však
na mysl německou nepochybně velmi výdatný,
neboť řečený všeněmecký orgán zcela vážně
dovozuje na konec, že výsledek pražských dnů
činí z Němce přirozené spojence státu, k němuž.
jinak necítí žádnou velkou příchylnost. Do pátku
dne 5. července dotáhli to tudíž Němci s vý-
znamem pražských slavností až k tomu, že
jsou posílením anglicko- německé
alliance.
Němec
Iva
M N
Německo
9
article
— Husovy slavnosti. Dnes v pátek o
8. hodině večer ve velkém sále oslaví tělo-
cvičná jednota »Sokol« na Smíchově památku
Mistra Jana Husa, k níž se veškeré členstvo
zve. — Obecní a místní rada král. věn. města
Poličky společně s národně smýšlejícími spolky
pořádá v neděli dne 7. července o půl 8. hod.
večer v městském divadla bezplatný Husův
večer s programem: 1. »0 životě a působení
Mistra Jana Husa« promluví pan Gabriel
Moudrý, tajemník nár. strany svobodomyslné
z Prahy. 2. Báseň ke dni 6. července 1415
od Havlíčka přednese p. Em. Nebuda, 3. Hus
na hranici, živý obraz. Dne 6. července večer
osvětlení města a okolních návrší.
— Z Nechanic. (Volby obecní.) Nově
zvolené zastupitelstvo města Nechanic zvolilo
dne 3. t. m.: starostou města dosavadního sta-
rostu p. Frant. Rašína staršího, býv. říšského
poslance, a do městské rady pp. Ant. Erbena,
obchodníka, Karla Bohdaneckého, účetního spo-
řitelny, Ant. Maděru, měšťana, Ant. Žabku č. 156,
obchodníka, Boh. Vančuru, okres. tajemníkaa
Ant. Žabku č. 36, ohchodníka,
— Osobní. Notář Václav Šolta v Sedlci pře-
ložen byl do Hlinska.
— Z kruhů notárských. Justiční ministr
přesadíl notára Václava Šoltu ze Sedlce do
Hlinska.
— Umrtí. Ve Vršovicích zemřela ve čtvrtek
dne 4. t. m. pí. Anna Benešová, býv. učitelka
A. Procházkova v Českém Brodě, nyní choť
učitele měšť. školy ve Vršovicích, p. V. Beneše.
Zesnulá churavěla horečkou omladnic a zápalem po-
hrudnice a podlehla jeho následkům, chriení krvea
tuberkulose plic v mladém věku 31 let. Tři hošíci
želeti budou vzdělané a ušlechtilé matky. Pohřeb
koná se v sobotu o 4 hodině; odpoledne z kostela
ve Vršovicích.
Husův
Hus
Moudrá
Havlíček
em
František
Rašín
Erben
Karel bohdanecký
Antonín
Maděra
Žabka
Vančura
Václav Šolta
Benešová
A Procházkův
V Beneš
Smíchov
Polička
Praha
Nechanice
Sedlec
Hlinsko
Umrtit
Vršovice
Český Brod
Sokol
10
article
— Desítičlenná deputace amerických
Sokolů přijela podmokelským rychlíkem do Prahy —
k nemalému zármutku svému již po skvělých slav-
nostech sokolských. Deputace Sokolů octla se na
daleké cestě ve vážném nebezpečenství života, nebot
loď, na níž z Nov. Yorku vypluli, byla na širém
moři zmítána strašnou bouří. Plavba Oceánem byla
velmi bouřlivá a měla v zápětí, že loď přijela do
evropského přístavu o několik dnů později. Lze
očekávati, že deputaci amerických Sokolů v nivách
českých bude se dařiti příjemně.
— Z jednoty ke blahu propuštěných ká-
ranců. Obvyklá celoroční veřejná zkouška chovanců
vychovatelny a s ní spojené soukromé obecné školy
s právem veřejnosti konati se bude v sobotu dne 6.
července o 2. hodině odpolední v budově spolkové v
Ječné ulici v čp. 522—II. a zvou se k ní příznivci
jednoty. Přihlášky nových členů přijímá spolková
kancelář v Řeznické ulici čp. 1486—II.
— Před prázdninnou turistikou. Z hlav-
ního města již v těchto dnech plnými vlaky odchá-
zejí řady sfudentstva středoškolského k milým do-
movinám a ku drahým pokrevencům, aby po práci
osvěžili a k novým povinnostem síly otužili. Což
jiného tu jest doporučiti naší mládeži, než to staro-
dávné a vždy osvědčené, ducha i tělo sílící, cesto-
vání pěšky. Již za roku školního bývá to svátkem
pro studentstvo, může-li navštíviti na den, dva ně-
které vynikající místo, což teprve nyní, kdy téměř
neobmezená jest mu dána doba ku prázdninnému
cestování. Při tak hojných dopravních prostředcích
mizí ovšem valem láska k cestování pěšky, ale
není pro učitele právě nyní vděčnější úlohy, než po-
bádati studentstvo k cestám kratším, ale pěšky ko-
naným a to v první řadě jen v hranicích naší vlasti.
Naše Středohory, naše pomezní horstvo poskytuje
Sokol
York
Praha
řeznický ulice
Sokol