ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 362ae530-66ef-11dc-a422-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 10 celkem · entity: person 44, place 36, org 5, work 1
1 article O rozšíření Jazyka německého
O rozšíření Jazyka německého rozepsal se před nedávnem v dánské »Politiken« známý literární historik a kulturní badatel dr- Brandes, jenž mezi jiným uvedl, že němčina osvědčila svou rozpinavou moc toliko vůči jedi- nému jazyku t. j. vůči dánskému, kterýž smě- rem severním němčině ustupoval, až konečně roku 1848 na ústupu tom se zastavil. Nepřes. nost, ano nesprávnost tohoto pozorování Bran- desova nejlépe dosvědčiti můžeme my Čecho- slované v první řadě. — Jest sice pravda, že jsme svým znovuzrozením a zmohutněním ná- rodního života dovedli odhoditi obrovskou vlnu německého příboje zpět, ale všeobecné přesvěd- čení jest, že nám nastávají ještě veliké a dale- kosáhlé zápasy, než se nám podaří zpět vydo- býti všeho, co původně oblastí německého ja- zyka bylo pohlceno. V jednom z předních listu německých odpovídá dánskému spisovateli ně- mecký literát Gudmund Schütte, kterýž sice do- znává, že v nové době jest postup německého jazyka k severu jediným snad úspěchem jeho, jinak prý tomu bylo v minulosti. Vezmeme-li kružidlo — praví Schütte a zabodneme-li jedno rameno jeho na mapě do bodu, Kiel označují- cího, a opíšeme-li druhým ramenem oblouk od
Brandes Gudmund Schütte Schütte Bran Kiel
2 article
Husumu až po Flensburg a dáte od Kralovce až po Terst, obdržíme dvě výseče, z nichž první mezi body Kielem, Husumem a Flensbur- gem znamená ztrátu dánskou, druhá pak mezi body Kielem, Kralovcem, Terstem ztrátu slovanskou, obě stojí proti sobě v poměru kapky k moři. Ovšem že nebyla prý všechna země na západ dobyta, neboť jazykové ostrovy český a polský hrozivě se tu zatínají, ale jinak zasahují přední stráže německé také západněji za naznačenou linii, do vých. Pruska, baltických provincií a Slezska. Pojednav o výsledcích po- stupu němčiny proti románským národům, do- vozuje Schütte, že podmanění Slovanů němči- nou neudálo se nikterak cestou krvavou. Me- klenburg, Rujana, Pomořany, Poznaň, Slezsko, Čechy podržely pod německou nadvládou své domácí panovnické rody — v Meklen- bursku panuje do dnes rod slovanský — v poněmčování šli vlastní příslušníci zemí těch v čele a urychlovali je tak, že se stalo doko- nanou událostí dříve, než v Evropě udeřila ho- dina národního obrození. Toliko Polácia Čechové osvědčili svou sílu vzdoru. Čechové jsou vůbec jedinými sousedy Němců, kteří ne- utrpěli žádných velikých ztrát.
Flensbur Kralovec Schütte Pomořan Čecho Němec Flensburg Terst Kiel Husum Prusko Slezsko Rujana Poznaň Čechy Meklen Evropa Slovan
3 article
Díváme-li se na jazykovou mapu, dovozuje dále Schütte, shledáváme ovšem dojem jiný, ve sku- tečnosti však nebyly veliké pohraničné obvody na Češích dobyty, toliko proti severo- západu mezi Karlovými Varya Plzní byl větší kus země poněmčen. Je to sice velká historická lež, co povídá pan Schütte a kdyby nic jiného, pouhá česká němčina mrza- čené topografie severovýchodních krajů v Če- chách nasvědčuje bývalé české nepřetržitosti o Náchoda až po Svídnici, Javor, Lehnici, anoi Olešnici v dnešním pruském Slezsku, ale i tak jsou vývody p. Gudnunda Schütte velice inter- essantní pro nás. Přiznává totiž aspoň germa- nisaci západních Čech mezi Karlovými Vary Plzní, jak známo, popíranou našimi Němci, kteří neváhají ani v těchto končinách opakovati svá tvrzení o německé autochtonii. Ještě dnes a to měrou zvýšenou pracují ve zněmčených konči- nách našeho království žernovy, kteréž přemílají české zrno v německou mouku a v přemnohých městech a krajích českých naše menšiny bojují žalostný a zoufalý boj mouchy v tenatech pa- vouka. Němčina jest proti češtině stále ještě na postupu, rozhraní jazykové v Čechách za po- sledních čtyři sta let stále posunované jako před- mět změn druhdy pouze fluktuačních, je dnes předmětem boje žhavého, prudčího než kdykoli jindy; položení jazykového pomezí není žádným definitivem jako snad klidný nějaký produkt dávných změn geologických — neboť krev v ži- lách českých i německých je dosud a na dlouho, až do konečného rozhodnutí, žhavou lávou.
Schütte Čech Karlová Varya Plzeň Náchod Svídnice Lehnice Slezsko Čechy Karlová Vara Plzeň anoi Olešnica
4 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Co bychom by tu byli bez Němců tázal se včera na sněmu dr. Zd. Schücker. Bezpochyby že nic. Byli bychom dnes snad na témž stupni vzdělání, na jakém nalezají se zanedbaní národové východu anebo bychom byli dle duchaplných vývodů kulturní historie německé skutečnou »zemí cigánů«. Nehledě k tomu, že ani ciganství nezbavuje příslušníka tohoto národa milovati svou krev a ji hájiti, rozhodně bychom se poděkovali za německý způsob, který za drobet té problematické kul- tury, které prý se nám od něho dostalo, chce nás celé, se vším všudy. Jak by se byly utvá- řily poměry, kdyby tu Němců nebylo, dá se s určitostí těžko říci. Jak ale vedlo se slab- ším, méně houževnatým národům než jsme my a jež Němci ochotně sebrali pod svůj velký kulturní plášť, to víme. Příklad výstražný máme na polabských Slo- vanech. Německé kultury se jim dostalo, ale přestali být národem. A to právě příčina něme- ckého hněvu, že s námi také se jim to tak ne- podařilo. Byli tomu již tak blízci, ale v posled- ním okamžiku jim sklaplo. Mrzutá věc, ale dnes už se nedá napravit, třeba že Němci pořád ještě měli naději, že to přijde. Nechť svou kul- turou ostatně tak se nehonosí. Je pravda, kul- turní proud nese také jednotlivá zlatá zrnka, jež po pracném rýžování nabudou ceny, ale nese také smeť, která znečisťuje a i otravuje. Národové chtějí býti zrovna tak jako individua především šťastni a jest otázka, zdali to, čemu běžně říká se kultura, je se štěstím totožné.
Němec doktor Zdeněk
5 article
Nechceme ze zapomenutí vyhrabávat učení pou- stevníka z Fernaye, ale že není zrovna štěstím pro nás to neustálé »kulturní« působení nejbližšího souseda našeho, jenž nám vymoženosti svého ducha, svůj ja- zyk atd. násilím vnucuje, dovolili bychom si tvrditi. Kdyby tu Němců nebylo? Žodpo- vězme dle pravděpodobnosti otázku, co by se s námi bylo průběhem věků stalo ? Byli bychom nanejvýš zůstali náródem volným, národem ne- odvislým, svým. Byli bychom tvořili svůj stát aneb bychom se byli přičlenili k některému sou- sednímu národu příbuznému, s ním v jedno splynuli aneb společně s ním hájili svou samo- statnost. Kdybychom byli zůstali v obvodě vzdělanosti západní, byli bychom kulturně zá- sobováni odtud, odkud se zásobovali Němci: ze starého Říma a později z Italie a z Francie. Bylo by se to dělo bez německého vtíravého prostřednictví. Kdyby nás byl osud vrhl na vý- chod, byli bychom čerpali svou kulturní sílu z orientu a věru že bychom byli při tom zle ne- pochodili. Byli bychom ale pracovali na své půdě, pro sebe, bez ohledu na své milé ně- mecké hosty, kteří dnes nás z otčiny vyhazo- vati chtějí. My bychom jich věru nepostrádalia ví bůh, že teď do země nevolali. Za to máme co děkovat svým »slavným« králům, My jako národ Němců jsme zde nikdy neměli zapotřebí. Dokladem k tomu všechna historie česká, jež není ničím jiným, než věčným bojem s Němci.
Němec bůh Řím Italia Francie
6 article
— O kulturním významu sokolských slavností rozepisuje se orgán strany beznárodně- sociální ještě i v dnešním čísle svém i ujišťuje, že není našimi důvody přesvědčen o tomto vý- znamu. Milerádi věříme, neboť kdyby přesvědčen byl, musil by najisto přestat vycházeti jako orgán strany beznárodní, neboť kulturní význam Sokolstva a všech jeho podniků tkví v nacio- nalismu, jest osvědčením národnosti, jejíž po- přením jest sociální demokracie. Laskavost při- znání našich důvodů znamenala by tedy pro ře- čený orgán politickou sebevraždu. Nebudeme se tudíž déle příti o věc samozřejmou, uznávanou články domácího i zahraničního tisku, kteráž u nepřátel našich způsobila takové pobouření, takové rozpoutání nejšpatnějších pudů takovou orgii nízkosti, jejímž příkladem byl včerejší článek »Neue Freie Presse«, a podlosti, jejíž ukázku četli jsme ve vídeňské »Arbeiterzeitung«. Pražská její odlika popírá, že by byl posl. dr.
Neue Frei Presse
7 article
Adler nadával. Opakujeme ještě jednou, že na- dávky v »Arbeiterzeitung« proti slavnostem sokolským, otištěné v pražském dopise, jemuž jest orgán zdejší sociáln demokracie velmi blízek doslovně zní takto: »Zbídačelé maloměšťáctvo«, »lum- pácký proletariát pražských předměstí v nejhoršl nouzi a zdegenerovaný«, »studentstvo šovinisti- ckými výtržnostmi sesurovělé, z části sešmoko- vané«, »řvouni«, »křiklouni«. Nejsou-li to na- dávky, galanterní zboží to jistě není. — Mnichovský všeněmecký orgán »Münchener Neueste Nachr.« přináší v dnešním svém čísle úvodní článek pod záhlavím »Fran- couzi, Rusové a Čechové«, kterýž v nepřehledné a početností svou nezaznamenatelné řadě pu- blicistických projevů o pražských událostech za- sluhuje bližší pozornosti. Článek ten zcela ne- zahaleně doznává, že význam berlínskýcha vůbec pruských oslav věnovaných francouzským automobilistům naprosto setřen jest slavnost- ními dny pražskými i vzdává výslovně Rusům, Čechům a Francouzům »dík Němců za upřímné doložení nejniternějších tajemství srdcí vůči škodlivé, vážnost Němců jakožto politicky zralého národa nepříslušné přepjatosti«, osvědčené
Adler Fran Čecho Rus Francouz Němec Rusová Münchener Neueste Nachr
8 article
oslavami francouzských automobilistů. Vděčnost tato však nebrání mnichovskému listu v otištění následujících řádků: »Snad to není ani slabost rakouské vlády, že dovolila bez odporu tyto hřmotné projevy, kteréž v první řadě směřují proti trvání monarchie (!!), dále proti trvání Německa (!!) a konečně proti trojspolku ve smyslu všeobecném, a že se nepokusila, učiniti přítrž řečem, na zemězrádu nejen hraničícím, ale zemězrádu přímo kážícím. Chceme však doufati, že tento náhled rakouské vlády — nebyla-li to slabost — když popřála volného průchodu řečnickým výtržnostem, také vydrží a nestane se zhoubnou starostí, kdyby někde a nějak v rakouských zemíéh byly učiněny náběhy, aby zemězrádné žvanění v zemězrádné činění přeměněno bylo,« Jak viděti, jímá pány Němce v říši něco husí kůži podobného z posmívaného IV. sletu sokolskéhoa není-li to — bídáctví a pokrytectví, jímž půso- beno býti má na vládu rakouskou, jsou »M. N. Nachrichten« posedlými takovou vrtačinou, že se obávají od pražských slavností — pádu své říše německé. Neboť to doslovně čteme v listě mnichovském. Dojem pražských dnů jest však na mysl německou nepochybně velmi výdatný, neboť řečený všeněmecký orgán zcela vážně dovozuje na konec, že výsledek pražských dnů činí z Němce přirozené spojence státu, k němuž. jinak necítí žádnou velkou příchylnost. Do pátku dne 5. července dotáhli to tudíž Němci s vý- znamem pražských slavností až k tomu, že jsou posílením anglicko- německé alliance.
Němec Iva M N Německo
9 article
— Husovy slavnosti. Dnes v pátek o 8. hodině večer ve velkém sále oslaví tělo- cvičná jednota »Sokol« na Smíchově památku Mistra Jana Husa, k níž se veškeré členstvo zve. — Obecní a místní rada král. věn. města Poličky společně s národně smýšlejícími spolky pořádá v neděli dne 7. července o půl 8. hod. večer v městském divadla bezplatný Husův večer s programem: 1. »0 životě a působení Mistra Jana Husa« promluví pan Gabriel Moudrý, tajemník nár. strany svobodomyslné z Prahy. 2. Báseň ke dni 6. července 1415 od Havlíčka přednese p. Em. Nebuda, 3. Hus na hranici, živý obraz. Dne 6. července večer osvětlení města a okolních návrší. — Z Nechanic. (Volby obecní.) Nově zvolené zastupitelstvo města Nechanic zvolilo dne 3. t. m.: starostou města dosavadního sta- rostu p. Frant. Rašína staršího, býv. říšského poslance, a do městské rady pp. Ant. Erbena, obchodníka, Karla Bohdaneckého, účetního spo- řitelny, Ant. Maděru, měšťana, Ant. Žabku č. 156, obchodníka, Boh. Vančuru, okres. tajemníkaa Ant. Žabku č. 36, ohchodníka, — Osobní. Notář Václav Šolta v Sedlci pře- ložen byl do Hlinska. — Z kruhů notárských. Justiční ministr přesadíl notára Václava Šoltu ze Sedlce do Hlinska. — Umrtí. Ve Vršovicích zemřela ve čtvrtek dne 4. t. m. pí. Anna Benešová, býv. učitelka A. Procházkova v Českém Brodě, nyní choť učitele měšť. školy ve Vršovicích, p. V. Beneše. Zesnulá churavěla horečkou omladnic a zápalem po- hrudnice a podlehla jeho následkům, chriení krvea tuberkulose plic v mladém věku 31 let. Tři hošíci želeti budou vzdělané a ušlechtilé matky. Pohřeb koná se v sobotu o 4 hodině; odpoledne z kostela ve Vršovicích.
Husův Hus Moudrá Havlíček em František Rašín Erben Karel bohdanecký Antonín Maděra Žabka Vančura Václav Šolta Benešová A Procházkův V Beneš Smíchov Polička Praha Nechanice Sedlec Hlinsko Umrtit Vršovice Český Brod Sokol
10 article
— Desítičlenná deputace amerických Sokolů přijela podmokelským rychlíkem do Prahy — k nemalému zármutku svému již po skvělých slav- nostech sokolských. Deputace Sokolů octla se na daleké cestě ve vážném nebezpečenství života, nebot loď, na níž z Nov. Yorku vypluli, byla na širém moři zmítána strašnou bouří. Plavba Oceánem byla velmi bouřlivá a měla v zápětí, že loď přijela do evropského přístavu o několik dnů později. Lze očekávati, že deputaci amerických Sokolů v nivách českých bude se dařiti příjemně. — Z jednoty ke blahu propuštěných ká- ranců. Obvyklá celoroční veřejná zkouška chovanců vychovatelny a s ní spojené soukromé obecné školy s právem veřejnosti konati se bude v sobotu dne 6. července o 2. hodině odpolední v budově spolkové v Ječné ulici v čp. 522—II. a zvou se k ní příznivci jednoty. Přihlášky nových členů přijímá spolková kancelář v Řeznické ulici čp. 1486—II. — Před prázdninnou turistikou. Z hlav- ního města již v těchto dnech plnými vlaky odchá- zejí řady sfudentstva středoškolského k milým do- movinám a ku drahým pokrevencům, aby po práci osvěžili a k novým povinnostem síly otužili. Což jiného tu jest doporučiti naší mládeži, než to staro- dávné a vždy osvědčené, ducha i tělo sílící, cesto- vání pěšky. Již za roku školního bývá to svátkem pro studentstvo, může-li navštíviti na den, dva ně- které vynikající místo, což teprve nyní, kdy téměř neobmezená jest mu dána doba ku prázdninnému cestování. Při tak hojných dopravních prostředcích mizí ovšem valem láska k cestování pěšky, ale není pro učitele právě nyní vděčnější úlohy, než po- bádati studentstvo k cestám kratším, ale pěšky ko- naným a to v první řadě jen v hranicích naší vlasti. Naše Středohory, naše pomezní horstvo poskytuje
Sokol York Praha řeznický ulice Sokol