1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. července 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodplání sei
v Průze v administrnci
za čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí denáškon
na měsl
na čtvit leta . . . . 7 K 60h
ve slalkách: 2 K 9o k
na nšsíe.
Poštout
za nalsi
ntvre : . . : 8koclh
s dvojí zásilkou
za mžeí
čtvrt lota . . . . 11 K d0
5
article
Ke konci šestého měsíce války
rusko-japonské.
Ke konci šestého měsíce války
rusko-japonské.
Za deset dní uplyne již šestý měsíc války
na Dálném Východě a nervosní, nedočkavá ve-
řejnost evropská nejen že nenabývá jasnějšího
rozhledu o poměrech ne bojišti, spíše ji zprávy
si odporující zbavily i onoho jediného měřítka,
jímž se dala svésti od úskočného přepadení ru-
ského loďstva před Port Arturem dne 8. února
t. r., což zjednalo panství Japoncům na moři
a poskytlo jim možnost podobných úspěchů na
souši a rychlého provedení vítězné války.
Tento názor byl v obecenstvu udržován
hlavně anglickým časopisectvem a otrocky po
něm papouškujícím „žlutým“ tiskem ostatní
Evropy. Názor tento podporovaly i vzpomínky
na krátkou a vítěznou válku Japonska s Čínou
a snad i starší vzpomínky na poslední války
evropské, z nichž jedna trvala šest neděl, druhá,
francouzsko-německá, vlastně pouze šest mě-
síců (od 19. července 1870 do 28. ledna 1871.
kdy uzavřeno příměří, jež skončilo mírem ver-
saillským dne 26. února), třetí, rusko-turecká.
jež trvala devět měsíců, od 24. dubna 1877 do
31. ledna 1878, kdy uzavřeno rovněž příměři,
zakončené mírem sv.-štěpánským. Méně si po-
všimlo veřejné mínění toho, že válka Anglie
s Bury, nynější válce nejvíce podobná co do
vzdálenosti bojiště, trvala skorem celá tři léta,
ně v ní stála hrstka Burů proti světové velmoci.
Při tom ještě si připravila Anglie s dostafek
půdu vpádem Jamesona do území burského, tal
že tuto válku Anglie dlouho chystala, kdežto na
nynější válku to bylo Japonsko, jež pomoe
Anglie a Severní Ameriky všestranně se připra-
vílo a obrovsky vyzbrojilo.
Artur
Japonec
Jameson
dálný východ
Evropa
Japonsko
Čína
Anglie
Bura
severní Amerika
6
article
Rusko, o tom již není sižádné pochybnosti
nejen nekonalo válečných příprav, ale nepoklá-
dalo válku s Japonskem,za možnou až do oka-
mžiku, kdy bylo úskočně napadeno.
My jsme v „Nár. Listech“ již dne 11. únor
t. r., tedy na samém počátku války napsali, že
ve válce této nutno se připraviti na mnohé
vzrušující zprávy o krvavých událostech na moři
i na souši, že však postaveni Ruska na Dálném
Východě nelze pokládati za ohrožené, dokud
bude držeti své námořské pevnosti, Port Artur
a Vladivostok a dokud Japonci neproniknou do
Charbina, kdež jest důležitý železniční uzel.
Artur
Japonec
Rusko
Japonsko
dálný východ
Vladivostok
Charbina
7
article
Válka mezi velříší slovanskou a nejmocnějším
státem plemene žlutého, prácili jsme tehdy.
bude míti zcela jiný ráz než posavadní války
asijské. Japonsko jest asijská velmoc, organiso-
vaná evropsky; vojsko i loďstvo jeho jest vy-
ičeno v moderním způsobu boje a opatřen
dekonzlými zbraněmi. Válečné jeviště jest Ja-
pensku mnohem bližší, než hlavní síle Ruska,
spočívající v Evropě. Rusko může jen ze svého
evropského reservoiru posílati potřebné síly na
bojiště na vzdálenost asi osmi tisíc kilometrů
po jediné dráze sibiřské. Japonsko se svými vice
než čtyřiceti milliony obyvatelů jest od Koreje
odděleno mořskou úžinou, jejíž šíře čítá pouze
šest hodin ve vzdušné čáře. Mohou tedy Japonei
s vojskem svým přistáti kdekoliv v Koreji. Z
takových poměrů každá nehoda Rusů dá se mno-
hem nesnadněji a iamnoze jen po uplynut
delší doby napraviti, než nehoda japonská
Mohli bychom si zakládati na tomtc roz-
peznání, zvláště vůči žlutému tisku, který jiz
několikráte zničil námořní válečnou moc Rusk
a po několik měsíců již popisuje přípravy slav
nosti v Tokiu, jimiž uvítají Japonci pád Por
Arturu. Nyní, kdy Japonci již po šest měsíců
útočí s moře na Port Artur a skorem ode tři mě
sieů zároveň na souši — odkládají onu sla
nest již opět až na měsíe srpon.
Na konci šestého měsíce nemají tedy Ja
ponci ještě ani Port Arturu ani Vladivostoku;
Rus
Japonec
Artur
Japonsko
Rusko
Evropa
Korea
Tokio
Vladivostok
8
article
válečné ruské loďstvo v Port Arturu zatím bylo
opraveno a jest boje schopno, jak opětně do-
kázalo, ba ruské vladivostocké loďstva podniká
skvělé zájezdy až ku pobřežím japonským.
Možná, že na souši zmocní se Japonci i Liaojanu
i Mukdenu, ale to nebudou míti ještě ani pětinu
vzdálenosti na délce železné dráhy od Inkou
k Charbinu, kterýž jest střediskem pro do-
pravu ruských vojsk na bojiště. Dle posavad-
ního tempa svého postupu Japonci se tomuto
středisku do zímy sotva přiblíží, a každý den
znamená tu sesílení vojska ruského a ztížené
zásobování vojska japonského, vzdalujícího se
od pobřeží. Bude to postupování, podobné „ví-
těznému“ pochodu Napoleona!
Kdož může tu předpověděti, jak dlouho
tato válka ještě potrvá? Snad se protáhne do
budoucího roku, snad ještě déle, ale to již nyní
se dá předpověděti, že Rusko tuto válku vydrží,
nejen proto, že vládne mohutnějšími prostředky
než Japonsko, ale i proto, že posavadní dějství
válečné jest jenom jaksi úvodem k tomu, co
bude následovati. Rusko po větší čásť šesti-
měsíční této války vedlo zápas vlastně jen im-
provisovanými silami svými v Asii, kdež po-
stavilo nové pluky a opatřilo je důstojníky
evropskými. Vojska evropská teprve po měsl-
sích přicházela na bojiště. Trvá to dlouho, než
ruský kolos se hne, ještě déle než přikroči k dů-
razné akci. Tak tomu bylo v každé válce rusk
od nepaměti.
Artur
Japonec
Napoleon
Charbin
Rusko
Japonsko
Asie
9
article
Všecky posavadní úspěchy japonské jsou
proto ceny tím pochybnější, že po dobu šesti
měsíců, po dobu, pro sebe nejvýhodnější, Ja-
ponci nikde nedovedli zasaditi Rusům rozhodnou
ránu.
A tato okolnost počíná otřásati důvěrou
síly japonské i v oněch kruzích, kteréž byly do-
sud opojeny japonským způsobem vedení války
Ze Šavlů stávají se znenáhla Pavlové, a tako-
vým jest i vídeňský, vojenským kruhům blízk
„Reichswehr“, jenž se dnes následovně roze
psal o situaci na bojišti: Japonská offensiva uči
nila opět krok ku předu. Armáda generála Oku
jehož vojsko vtrhlo 8. tm. do Kajču, nastou-
píla po více než čtrnáctidenním vyčkávání po
chod k Dašičau, a zatlačila prý odtud po dvou
denním boji vojsko prvního sibiřského sboru
Dobyli tedy Japonci nového úspěchu; tím po-
čet jejich vítězných bojů stoupl již na půl tuctu;
Japonci ovládli i ústí řeky Liaho, na němž lež
přístav ňučvanský, Inkou, a mohou své dalš
operace opříti o novou zásobovací základnu.
Kdo přihlíží jen k absolutním výsledkům posa-
vadní války, nemůže nepřiznati převahu vedení
japonskému. Ale přece by byl tento
úsudek jednostranný a nikoliv
odůvodněný. Ani ze souvislého průběhu
války nesmí se vybrati některá její fáse a po-
suzovati sama o sobě. Neboť co se tu jeví kriti-
kovi jakožto úspěch, může ve spojení s celko-
vým rozvojem války osvědčiti se jakožto veliký
omyl, jakožto strategické pochybení, ne-li přímo
jako nezdar. Proto jest nutno neposuzo-
vati posavadní japonské úspěchy absolutně
ale v jejich vztahu k celé válee
Rus
Pavel
Japonec
Kajč
10
article
Když Japonci napadli portarturské loďstvo,
nebyli Rusové připraveni na vál-
ku. V Port Arturu a Vladivostoku bylo pouz
asi 16.500 mužů, kdežto na veškerém roz-
sáhlém území mandžurském bylo i s oběm
evropskými brigádami (z divisí 31. a 35.) pouz
osm brigád pěchoty; kromě toho poškodili Ja-
ponci přepadnutím dne 8. a 9. února dva ruské
obrněnce a pět křižáků, a u Čemulpa zničili
křižák a dělovou lodici ruskou. V této nesnázi
musili Rusové předpokládati, že Japanci vysad
ihned veliké síly na pevninu a že patrnou sla
bosť ruských sil na Dálném Východě co nej
důrazněji vykořistí. Dopravě ruských posil pře-
káželo i zamrzlé jezero bajkalské. Než provedlo
Rusko mobilisaci sibířských sil, mohlo
Japonsko kdekoliv úspěšně své síly na břeh vy-
saditi a při své převaze námořní i u Dálného
přistáti a Port Artur ze souše napadnouti. Tehdy
byla pevnost tato málo zásobena, její pozemní
opevnění nebylo ještě vyzbrojeno. Stejně mohli
Japonci přístáti na př. v Takušanu a přinutiti
slabé ruské síly na řece Jalu k ústupu kvap-
nému. Dále mohli přistáti Japonci i u Inkou.
takže za několik neděl, v průběhu ruske
mobilisace, celé jižní Mandžursko i s polo-
ostrovem Liaotanem včetně s Port Arturem
mohli opanovati.
Japonec
Rus
Artur
Inka
Port
Vladivostok
Rusko
Japonsko
Jal
11
article
Ale to se něstalo. Japonci pomalu
volně vysadili tři divise v Koreji, postupujíce
tam systematicky dopřáli si tři měsíce času,
než počátkem května překročili řeku Jalu
teprve potom počali přistávati na poloostrově
Liaotanu. Tak měli Rusové čas sformovati
třetí sibířský armádní sbor, obsaditi silně Port
Artur a chrániti dráhu k Port Arturu. Když
pak Japonci 26. května se zmocnili šijeu
Kinčou a tím přerušili pozemní spojení Port
Arturu, poskytli této pevnosti od zahájení války
plných 77 dní času, aby se náležitě vším zá-
sobila a vyzbrojila. Japonci, již se mohli na
počátku snadno zmocniti železné dráhy, musili
pak celých pět dní bojovati, než vytlačili Štakel-
berka ze stanice Vafangou. Záliv u Dálného
jenž by jim byl od února do května bez odporu
se mohl dostati do rukou, byl zatím uzavřen
minami a jeho nejdůležitější přístavní slavby
zničeny. Japonci musili po několik týdnů miny
ty odstraňovati a při tom ztratíli několik lodi,
než byli s to přistáti s oblehacími děly, bez
nichž se mohli obejiti, kdyby byly v únoru na-
padli nevyzbrojený Port Artur. Teď snad již
budou s to těžkým dělostřelectvem obořitise
na Port Artur, ted, když obhájeům poskytl
bez mála šest měsíců času k důkladnému do-
plnění jeho opevnění! Podobně jest to v Mand-
žursku, kdež až nyní zaujali přistav Inkou, jejž
mohli bez závady obsaditi již v únoru.
Japonec
Rus
Artur
Port
Kinča
Štakel
Inka
Korea
Vafanga
Port Artur
Manda
12
article
Shrneme-li všecky tyto úvahy, končí od-
borník »Reichswehru«, dospějeme k úsudku, že
Japonci všecky své posavadní krvavé úspěchy
provázené i značnými ztrálami, nemocemi způ
sobenými, na počátku války mohli dosíe
beze všeho výdatnějšího odporu
Rusů, kdyby byli hned na počátku války vy-
užitkovali neobyčejně výhodného stavu na dál-
ném ruském Východě. Místo toho zůstavil
Rusům tolik času, že tito mají nyní místo dvou
již šest armádních sborů ve východní Asii
kdežto dva další modilisované jsou jiže na cestě
Rovněž i portarturské loďstvo bude asi s to
vyčkati přichodu baltického loďstva a s nim odnít
Japoncům nadvládu na moři. A tak Japonsk
pustilo z rukou skoro veškeré vý-
hody, jež mělo na počátku vál ky
nad nepřipraveným Ruskem; nevy-
užitkovalo své blízkosti na bojiště, ba solva
tam dopravovalo svá vojska rychleji než Rusko
po jednokolejné, téměř čtvrtinu zeměkoule pro-
bihající dráze. Japonská správa válečná postu-
povala při tom sice dokonale methodicky
přesně; dařly se jí operace i útočný postu
od úspěchu k úspěchu, ale to se prová-
dělo bez ohledu na rozhodujícíh
činitele právě pro tuto válku —
na čas.
Japonec
Rus
Japonsk
Asie
Rusko
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. července. (Dr. Derschatt
hrozř opposicí.) Protestuje-li se ve Slez-
sku, na Moravě, v Tyrolsku, v Chebě, rozumí
se, že se musí protestovati také ve Štyrsku,
doktor
Derschatt
Praha
Morava
Tyrolsko
Cheba
Štyrsko
14
article
když už se má protestovati proti vládě, že se
k tomu nejlépe hodí dr. Derschatta, který si le-
tos v lednu v delegacích svou servilní resolue.
utržil takovou ostudu, že se podnes o ní vzpo-
míná s hanbou. Snad aby částečně zahladil do-
jem oné své resoluce, vykládal včera v štyrsko-
hradeckém německém řemeslnickém spolku
vnitřní situaci. Odsoudil „eo nejrozhodněji
vládní nařízení o chorvatských doplňovacích
zkouškách, jakož i vládní opatření při slezskýeh
učitelských ústavech. Zejmena tímto poslednín
opatřením cítí se Němci poškozenými ve svých
právech (!), následkem čehož poměr Němeů k
vládě musí se v nastávající parlamentní kampan
změniti. Dosavadní německá ocho'a ke vládě
přestane. K obstrukci Němci sice nepřikroči
neboť svou obstrukcí by jen dočasně vystřídal
obstrukci českou. Za to však příští zasedání
říšské rady bude patrně míti opposici ně-
meckou. Že by se tím dru. Körbrovi valně
uškodilo, dr. Derschatta však nevěří; naopnk
sám prohlásil, že předsedovi ministerstva může
na konec i německá opposice býti vílána. Čín
větší zmatek ve sněmovně, tím více důvodů pre
rozpuštění sněmovny.
Derschatt
Němec
doktor
Čína
15
article
Po řeči Derschattově přijata resoluce, v ní
se řečníkovi vyslovuje důvěra a vznáší se k němu
prosba, aby jako vůdce největší německé strany
užil svého vlivu, aby se ve veřejném a hospo-
dářském životě Rakouska zjednal konečně po
řádek. Pořádek se má zjednati tím, že se prot
obstrukci slovanských stran má se strany ně
mecké užiti po případě i násilí, aby se za-
bezpečila dělnost parlamentu (s německou oppo
sicí a slovanskou obstrukcí? Pozn. red.) K ně
meckým stranám pak vznáší se vyzvání, aby na
obranu německého národa v Rakousku praco-
valy společně s „železnou“ svorností.
Z Opavy, 26. července. (Slezské po-
bočky.) „Opavský Týdenník“ bere na vědom
prohlášení dra. Körbra, že nynější stav českého
a polského školství ve Slezsku jest neudržitelný
a že jak Čechové, tak Poláci mají i v Slezsku
právo na samostatné učitelské ústavy. Zřízen
slovanských poboček při německých učitelskýel
ústavech může tedy býti jen přechodné.
Čecho
Polák
Rakousko
Opava
Slezsko
16
article
My pobočky přijímáme — praví dále —
avšak jen s výhradou, považujíce je jen za zá-
klad k samostatnému ústavu, jehož zřízení se an
sebe větší byrokratiekou šikovností, ani něme-
ckým vztekem a vzdorem zadržeti nedá. Musila
býti postátněna naše gymnasia v Opavě a v Tě-
šíně, dojde, dojiti musí k samostatným slovan-
ským učitelským ústavům ve Slezsku. Povinnost
naší bude, abychom důstojným, vážným, všeho
kašparovství, podceňování neb přepínání svých
sil prostou činností stále vládě připamatovávali
že nemožno státi na půl cestě tam, kdy sám ná-
čelník její za potřebné uznal tvrditi, že jediným
správným východištěm by byly samostatné slo-
vanské učitelské ústavy ve Slezsku. První mela.
která znamená ohromnou morální porážku vše-
pohlcujícího slezského němectví ve Slezsku, jest
dosažena, nuže, pracujme o dalších. Německ
násilnosti, nezapírané prušáctví a slepá nenávis
ke všemu slovanskému, toť půda pro další naše
úspěchy, bude-li náš šik silný, jednotný a mo-
hutný. Náš spravedlivý boj nemůže skončiti n
zdarem.
Opava
Slezsko
17
article
Z Vídně, 27. července. (Nový obecn
volební řád pro Dolní Rakousy.) P
devítiměsičném váhání vláda dra. Körbra od
hodlala se předložiti panovníku k sankci návri
na změnu obecního volebního řádu pro dolno
rakouské obce, vyjma města s vlastním statu
tem, přijatý antisemitskou většinou za 1oňského
podzimního sněmovního zasedání. Proti osnov
tohoto zákona protestovali svorně liberálov
všech odstínů se sociálními demokraty a vlád
dlouho nevyhovovala hrozbám dra. Luegra, kter
V drobném prodejit
rsnní čísle o sobě . . . za 8h
odpoledni . . . . . . . za 2k
Ve filialkách na venkovšt
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . Sb
Inseráty
plati se hotově rapřed
Předplacení a inserty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí ss též redakee
tiskárna a ezpedice „Národních Listů“.
Bukopisy se nevracejí.
Vídeň
Dolní Rakousy
18
article
nejednou veřejně prohlásil, že by se podíval na
tu vládu, která by nerespektovala usnesení
sněmu dolnorakouského. Konečně však zvítězi
dr. Lueger a dnešní „W. Ztg.“ sděluje, že nový
volební řád pro obce byl panovníkem schválen.
Nový dolnorakouský volební řád obecní jes
dosti složitý. Dle něho rozpadají se všechny
obce ve dvě skupiny. Do prvé náležejí malé
obce, mající pod 2000 obyvatelů, do druhé sku-
piny větší, hlavně městské obce. Voličové dělí
se ve čtyři skupiny: 1. platící daň po-
zemkovou, domovní a výdělkovou; 2. intelli-
genci; 3. platící daň z příjmů a 4. všechny
ostatní zletilé mužské osoby, které přebývajív
obci aspoň tři léta. U voličů, platících osobní
daň z příjmů, žádá se, aby přebývali stále
v obci dvě léta, u osob z intelligence aspoň jeden
rok. Tito voličové jsou rozděleni do čtyř vo-
lebních sborů tak, že do prvého voleb-
ního sboru náleží první čtvrtina poplatníků re-
álních dani, intelligence od 9. hodnostní třídya
osoby, platící aspoň 200 K osobní daně z příjmů.
doktor
Lueger
W Ztg
19
article
Do druhého sboru patří další 3/12 poplatník
reálných daní, ostatní intelligence, vyjma pod-
učitele a osoby, plalncí od 100.—200 K osobní
daně z příjmů. Do třetiho sboru zbývajících
/1a poplatníků reálných daní, podučiteléa
osoby, platící od 20—100 K osobní daně
z příjmů. Ve čtvrtém sboru voli všichni
voliči prvých tři volebních sborů a ostalní zle-
tili voličevé. V malých venkovských obcích jsou
jen tři volební sbory, při čemž z posledního
sboru jsou vyloučeny osoby, neplatíci ni-
jaké daně, tedy hlavně zemědělská čeládka. Po-
čet členů obecního zastupitelstv
kolísá od 9 do 36 za prvé tři sbory a od 2 do
6 za čtvrtý volební sbor (tedy celkem od 11 do
43 členů) a řídí se dle počtr obyvatelstva.
Z Košice, 26. července. (O statky Ra-
koczyovy.) Hr. Tisza oznámil městské radě
košické, že cisař schválil návrh, aby ostatky
Frant. II. Rakoczya, až budou z Cařihradu pře-
vezeny do vlasti, byly pochovány v košickém
hlavním chrámě. Městská rada vzala tuto zprávu
s povdékem na vědomi a usnesla se zaslati
panovníku děkovací adresu.
František
Rakoczya
Košice
Hradec
Cařihrad
20
title
Politické zprávy zahraničné.
21
article
V Praze, 27. července.
Prancie a Vatikán.
Praha
Vatikán
22
article
Některé časopisy přinesly zprávu, že fran-
couzská vláda zahájila po obdržení odpovědi
papežské stolice na své ultimatum vyjednávání
s Vatikánem, ale francouzská vláda tvrzení toto
nyní úřadně vyvrací. Tajemník francouzského
vyslanectví -Vatikánu od odevzdání ultimata
se žádostí za rychlou odpověď nepodnikl žád
ného dalšího kroku. Konečné rozhodnutí o od-
povědi Vatikánu stane se dne 2. srpna v míni-
sterské radě.
Vatikán
23
article
Marokko.
Marokko.
Dopisovatel »Kölnische Zeitung« zaslal
svému listu z Tangeru obšírný dopis ze dne
16. t. m., ve kterém poukazuje na nebezpečne
jitření v Marokku a zmiňuje se o francouzsko-
anglické smlouvě a její tajné klausuli i o ně-
meckých zájmech v severní Africe. Praví v něm,
že k celkové situaci přidružili se dva noví
činitelé: anglo franeouzská smlouva a beztrest-
nost násilí vůči Evropanům.
Nejasné představy domorodců o »prodeji
Marokka Francii« způsobily v eelé zemi, zejmena
na severu a východu, mocné jitření, které stalo
se nebozpečným zvláště od okamžiku, cosi
Raisuli svým smělým činem získal bohatství
vážnost u kmenů severního Marokka. Raisuli
Evropan
Maroko
Tanger
severní Afrika
Francie
Kölnische Zeitung
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Bez thematu.
Napsal O me ga.
25
article
Jdu Holešovicemi, u Vltavy ohromný sběh
lidstva. „To se někdo topi,“ raduji se. Já se
toliž hrozně rád dívám, když se někdo topí. Sám
jsem se již topil 6krát, v rybníce, v řece, v studni,
a nikdy jsem se neutopil, věru, ani nechápu, jak
mohou lidé býti tak nešikovni, že se časem při
topení vskutku utopi. (A mnohý hned při prvním
pokusu!)
Ale kde pak, v Holešovicích se nikdo ne
kpil. Byl to jen „přírodní člověk“, jenž v př-
tomných vedrech (bylo v lednu) šel se vykoupa
do Vltavy, dav nějakému muží svoji toilettu —
košili a hůl — aby mu ji podržel. Najednou
bystrým zrakem pozná policajta, spěchajícího
na místo „činu“. Muž, vzav svoji výbavu do ná-
reče a nohy na ramena, utiká z dosahu ramen
veřejné moci, zapomenuv obléci svůj háv. Da
běží za ním, raduje se, že člověk ze strachu před
policajtem zapomněl se obléci.
Zapomínají se lidé obléci z příčin nepatr-
nějších! U nás řekli Šťastnému při odvodu „un-
tauglich“, zavýskl, a běžel tři hodiny z Tábora
až do Dlouhé Lhoty, kdež si teprve vzpomněl.
že nechal košili a vše ostatní v odvodní místnosti.
Také se s ním radoval celý kraj, a kde kdo mu
zpívali
Jedna bola, dvě boly
Stastný běží do Lhoty.
Když se odstěhoval do Choustníku, nastal
změna:
Holešovice
Vltava
Tábor
Lhota
Choustník
unotauglich
26
article
„Jeden střevíc, dva střevíce,
Stastný běží do Chusnice,
a když ani zde nesetrval, nýbrž přestěhovalse
do Chabrovic, prostě se první verš obrátil
„Dva střevíce, jeden strevíc,
Sťastný běží do Chabrovic.“
V radostném rozrušení člověk vyvádí všeli
cos. Jednou v neděli při snídani přinesl starý
Tabáčník Šárovi dávno oplakanou desitku. Šára
v radosti strčil ji do úst místo buchty, kterou
držel v druhé ruce. Nevěděl nic, až když chtěje
si ukousnout, shledal buchtu celou a desítku
tu tam.
Ačkoli — nechci Šárovi křivdit, možno, že
to učinil z roztržitosti, bylť v takových věcech
honěný. Jednou na parmarce koupil fůru dříví
zaplatil a zapomněl, od koho koupil. Potom
chodil po vsích, dům od domu, a všude: „No
tak, kmotře, kdy pak mi přivezete to dříví?
a když se kmotr udiveně zeptal: „Jaké pak
dříví?“ honem se omlouval: „A já jsem se,
kmotře, zmejlil,“ a šel k sousedovi. Konečně
mu jeden odpověděl: „Hned, hned, kmotříčku.
jen co budu mít zaseto,“ a Šára už věděl, komu
zaplatil.
A co pak se může dát na lidské řeči? Jak
s tím sedlářem! Jednou snědl s polévkou kou-
sek drátu. Nebylo ho moc, docela malý kousek
ani ne dva centimetry, a ne snad tlustý, jen
dvoumillimetrový. — A za půl hodiny vypravo-
val Říha Tarabovi, že sedlář spolkl jeden z pěti
drátů, jimiž jeho Manča pletla punčochu. Pr
nevěděl nic, až když Manča nemohla drát najít.
vzpomněl si, že ho něco tlačí v žaludku. Za
dvě hodiny pak Mengler vypravoval poklasnému,
že sedlář spolkl kotouč drátu, a druhý den Vore
Beránkovi, že včera při obědě přišel k sedlář
dráteník, sedlář si na něho otevře hubu (má po-
řédnou a dovede ji otevírat!) a spolkne celého
dráteníka se vším všudy. Co možno dát na lid-
ské řeči?!
Šára
Říha Taraba
Manča
Beránek
Chabrovice
27
article
Jsem aspoň sám velice opatrný a přijímám
zprávy s náležitou reservou. Nedávno proslýchalo
se po Praze, že jedna strana politická, majíc již
dosti prázdného mluvení o státním právu, si
řekla: „Jen chtit, a za pět let máme české státn
právo!“ a ihned počala chtít. K české koruně
patří však také Branibory, jež Hohenzollernům
byly zrádným Zikmundem zastaveny. Nutno je
nejdříve vyplatiti, vše ostatní bude hračka.
Ihned prý strana zahájila sbírku k jich vyplacení.
Nevěřil jsem, a šel se zeptat k malému vůdci
velké strany. Přeměřil mne pohledem, plným
opovržení, a řekl: „Muži malé víry, vy že si
všímáte politiky, a nevíte ani, že německý císal
staví si pevný ostrovní hrad?“
„Vím,“ zakoktal jsem, „poslední volby —
tři milliony — sociální demokraté —.
„Tak,“ vpadl posměšně, „vy tedy myslíte,
že ze strachu před sociální demokracií, před
třemi milliony voličů?! Pa —“ vybuchl,a
krátké jeho nohy měřily pokoj dlouhými kroky
— „to jsou naši politikové! Nás se bojí!“ stanu
a udeřil se v mohutná svá prsa. Uleknut, od-
strčil jsem židli na zad, a seděl před nim n
zemi. „Vstaňte!“ velel, „a slyšte! Vilém I.
zvěděl o našem úmyslu. A proto staví si hrad.
Jděte, zmocňuji vás, byste rozhlásil, přestalot
to býti tajemstvím.“ A shovívavě kynul mi na
rozloučenou.
Zdreen, plížím se ulicemi, aby snad lide
na nejistém pohledu nepoznali, že se mi něce
hrozného přihodilo, v tom — bum — sletí přede
mnou na dlažbu balík, bum — letí druhý. Po
lekán, odskočím, balíky se vymrští a ejhle! vy
klube se z nich umělec Dlouhovlas a jeho příte-
Mazal. Oba zaťatými pěstmi hrozí do okna, od-
kud spokojeně se dívá na svět kritik Peroutka
„Dovolte, příteli, jaké pak to výlety?“ táž-
se Dlouhovlasa.
„Výlety, výlely! Což jste nečetl „Sršen“
kde mne ten lotr trhá?
Hohenzollern
Zikmund
Mazal
Peroutka
Výleta
Praha
Dlouhovlas
28
article
„Ale vždyť to byla kritika docela věcná
dovoluji si podotknouti.
„To jmenujete kritikou věenou, když pa
kritik milostivě ráčí uznat, že dovedu hrát, že
jsem virtuos, ale nadhodí, abych se nepletl do
věcí, kterým nerozumím? To je kritika věcná?
Došel jsem si na něj s přítelem Mazalem, ale
teď v poslední době mají kritikové tělesnou
stráž. Když jsme ho chtěli s důrazem požádat
aby odvolal, dal nás vyhodit oknem! Teď aby
se umělec ani neodvážil vkročit do kritikova
bytu!“
Prudký záchvat kašle zarazil proud po-
hněvané výmluvnosti. Přešla přes cestu dáma
v nejmodernější toiletě. Zadním prodloužením
své postavy zdvihla sloup prachu, který přítel.
Dlouhovlasovi za sermonu vnikl do hrdla. Nežl
znovu spustil, stanul před námi doktor Kolibřík.
kandidát advokacie. Zrak zakalen, nejistými po
hledy dívá se na vše pozemské.
„Pánové, víle, co je spiritismus?
„Nesmysl!“ vybuchl Dlouhovlas, ještě po
hněván.
Mazal
29
article
„Pane, nejste informován,“ mírně dr. Koli
břík. „Byl jsem téhož mínění ještě před ho
dinou, nyní však jsem opačného přesvědčení
Pánové,“ snížil hlas, tajemně, „přýcházím
přímo ze séance. Byla u doktora Bardy. Dokto
Nosák předsedal. Pánové, znáte magistra Ma
lého. Váží 95 kg. bez košile, pánové! A dokto
Nosák dokázal jeho materialisaci!“
„Snad idealisaci,“ namítám.
„Pane, chápu váš údiv,“ zase dr. Kolibřík
„A třeba že to zní absurdně, věřím, že by byl
snáze pochopiti jeho idealisaci. Pánové, byl
však jsem svědkem jeho materialisace! Když
sěance zahájena, Malého nebylo mezi námi, když
skončena, nebylo ho mezi námi opět. A přece
během séance mezi námi byl a seděl vedle
mne. Konkretním důkazem jeho přítomnosti byla
láhev koňaku, již jsme po skončení sčunce našli
na stole, prázdnou — ale všichni jsme v ústech
eítili chuť nejjemnějšího koňaku — a cítím j
dosud, pánové! — Od nynějška jsem spiritista
pánové . ..
Koli
Pánová
Bard
Dokto Nosák
ma lý
Nosák
kg
30
article
Řeč zněla příliš jasně. Doktor Kolibřik eti
hodný jest muži A vzpomněl jsem si ihned.ž
vlastně, ovšem dávno, byl jsem ještě malý, tako
jsem viděl ducha. Bylo to v letní noci. Dívám
se oknem, nemoha spát. V tom bílá postava
stoupá po žebříku na půdu, kde spal čeledín
Honza. Zuby mi strachem evakaly, honem scho-
vám hlavu pod peřinu. Druhý den ráno byla na
dvoře komedie. Žebřík od půdy pryč, a nahoře
ve vikýři Honza a vedle něho v košili Tereza,
oba rozhořčeně nadávali sousedovu Pepiku
který odnesl žebřík.
Tesklivě zadumán a přemýšleje o věcec
záhrobních, ubírám se mezi Dlouhovlasem
drem. Kolibříkem dále. Vybaví se mi hrozná
vzpomínka.
„Pánové,“ povídám, „Byl jsem „U To
mášů“, když se tam čepovalo matičné pivo. Se
dím, piji svoje pivo, a dívám se na okno. Večer.
záclony staženy do půl okna, aby z ulice ne-
bylo vidět. Dívám se, a najednou — tak jsem
vám sebou trhl — zjeví se přímo nad záclonou
hlava! Ano, pánové, jen hlava, ufatá — vedle
ní druhá, třetí, čtvrtá, pátá, až vyplnily celé
okno. A všechny hlavy dívají se na mne. Vykřik
Kolibřik
Honza
Zub
Tereza
31
article
jsem, obrátil pozornost přítomných na hrozný
zjev. Strnule díváme se na hlavy, ty najednou
otevrou čelisti a vyplazují na nás své bledé ja-
zyky popravenců . ..
„Dovolte, pane Omega, vy jste osel,“ klidně
dektor Kolibřík.
„Pane, dovoltel“
„Ano, pane, osel,“ stojí na svém doktor.
Hlas jeho zní jistě, zamlžené oko prozrazuje,
že následky séance posud neminuly. Dlí duchem
posud ve světě záhrobním. „Já, pane, jsem spi-
ritista, ale nejsem podvodník. Proto vám něco
povím. Ty hlavy „U Tomáše“, víte, patřily li-
dem živým, jedna mně, jedna Bardovi, jedna
Malému, jedna Nosákovi a jedna Šímovi, pane.
My jsme si tam stoupli na zídku a dívali se
dovnitř. Ano, panel
Nadšen jeho upřímností, zvolal jsem;
„O, poctivče, jak vám děkuji za vaši pravdu l
Pravda vítězí, a ten národ ještě nezhynul, který
má tak pravdymilovné muže, třeba že z jeho
virtuosů stávali se Janošové Kubelici, a z lite-
rátů Mikošové Martenové. Ne, my neklameme
ani sebe, kdežto Maďaři klamou i boha, a proto
zvítězíme, musíme zvítězit!“
„Koho že klamou Maďaři?“ zablaboli
doktor Kolibřík.
Tomáš
Bard
Malý
Nosák
Šíma
Janoš Kubelik
Mikoš Marten
Maďar
32
article
„Boha.
„Dokažte to, nebo bassama —“ Séanc
přece jen na Kolibříka působila dráždivě. „Do-
kažte!“ skoro již zahřměl.
Musil jsem dokazovat. „Tak, víte —“ po-
vidám, „když jsem loni byl v Uhrách, zašel jsem
do krěmy. Dva maďarští židé se tam bavili ně-
mecky o filoxeře, která zničila vinice. Jen jed-
nemu z obou zůstal lán zachován. Vyprávěl, jak
se to stalo. Přišel k němu nějaký agent a nabídl
mu tekutinu proti filoxeře. Na zkoušku ji koupil
na jeden lán, a tekutinou pokropil. Soused, žid,
se mu smál: „Du, Itzig, will'ste den lieben
Herrgott foppen?“ lizig sice věděl, že proli
pánubohu je námaha marna, ale někdy pánbůh
také spí. A skutečně, na lánu byly révy zacho-
vány, daleko široko bylo vše zničeno. A Iizin
litoval: „Hätt' ich doch den lieben Herrgou
auch mit dem übrigen gefoppt!
Séanc
Musil
Uhry