ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 361597b0-71e0-11dc-be33-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 65, person 72, org 1, work 3
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 28. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 207.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodplání sei v Průze v administrnci za čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáškon na měsl na čtvit leta . . . . 7 K 60h ve slalkách: 2 K 9o k na nšsíe. Poštout za nalsi ntvre : . . : 8koclh s dvojí zásilkou za mžeí čtvrt lota . . . . 11 K d0
5 article Ke konci šestého měsíce války rusko-japonské.
Ke konci šestého měsíce války rusko-japonské. Za deset dní uplyne již šestý měsíc války na Dálném Východě a nervosní, nedočkavá ve- řejnost evropská nejen že nenabývá jasnějšího rozhledu o poměrech ne bojišti, spíše ji zprávy si odporující zbavily i onoho jediného měřítka, jímž se dala svésti od úskočného přepadení ru- ského loďstva před Port Arturem dne 8. února t. r., což zjednalo panství Japoncům na moři a poskytlo jim možnost podobných úspěchů na souši a rychlého provedení vítězné války. Tento názor byl v obecenstvu udržován hlavně anglickým časopisectvem a otrocky po něm papouškujícím „žlutým“ tiskem ostatní Evropy. Názor tento podporovaly i vzpomínky na krátkou a vítěznou válku Japonska s Čínou a snad i starší vzpomínky na poslední války evropské, z nichž jedna trvala šest neděl, druhá, francouzsko-německá, vlastně pouze šest mě- síců (od 19. července 1870 do 28. ledna 1871. kdy uzavřeno příměří, jež skončilo mírem ver- saillským dne 26. února), třetí, rusko-turecká. jež trvala devět měsíců, od 24. dubna 1877 do 31. ledna 1878, kdy uzavřeno rovněž příměři, zakončené mírem sv.-štěpánským. Méně si po- všimlo veřejné mínění toho, že válka Anglie s Bury, nynější válce nejvíce podobná co do vzdálenosti bojiště, trvala skorem celá tři léta, ně v ní stála hrstka Burů proti světové velmoci. Při tom ještě si připravila Anglie s dostafek půdu vpádem Jamesona do území burského, tal že tuto válku Anglie dlouho chystala, kdežto na nynější válku to bylo Japonsko, jež pomoe Anglie a Severní Ameriky všestranně se připra- vílo a obrovsky vyzbrojilo.
Artur Japonec Jameson dálný východ Evropa Japonsko Čína Anglie Bura severní Amerika
6 article
Rusko, o tom již není sižádné pochybnosti nejen nekonalo válečných příprav, ale nepoklá- dalo válku s Japonskem,za možnou až do oka- mžiku, kdy bylo úskočně napadeno. My jsme v „Nár. Listech“ již dne 11. únor t. r., tedy na samém počátku války napsali, že ve válce této nutno se připraviti na mnohé vzrušující zprávy o krvavých událostech na moři i na souši, že však postaveni Ruska na Dálném Východě nelze pokládati za ohrožené, dokud bude držeti své námořské pevnosti, Port Artur a Vladivostok a dokud Japonci neproniknou do Charbina, kdež jest důležitý železniční uzel.
Artur Japonec Rusko Japonsko dálný východ Vladivostok Charbina
7 article
Válka mezi velříší slovanskou a nejmocnějším státem plemene žlutého, prácili jsme tehdy. bude míti zcela jiný ráz než posavadní války asijské. Japonsko jest asijská velmoc, organiso- vaná evropsky; vojsko i loďstvo jeho jest vy- ičeno v moderním způsobu boje a opatřen dekonzlými zbraněmi. Válečné jeviště jest Ja- pensku mnohem bližší, než hlavní síle Ruska, spočívající v Evropě. Rusko může jen ze svého evropského reservoiru posílati potřebné síly na bojiště na vzdálenost asi osmi tisíc kilometrů po jediné dráze sibiřské. Japonsko se svými vice než čtyřiceti milliony obyvatelů jest od Koreje odděleno mořskou úžinou, jejíž šíře čítá pouze šest hodin ve vzdušné čáře. Mohou tedy Japonei s vojskem svým přistáti kdekoliv v Koreji. Z takových poměrů každá nehoda Rusů dá se mno- hem nesnadněji a iamnoze jen po uplynut delší doby napraviti, než nehoda japonská Mohli bychom si zakládati na tomtc roz- peznání, zvláště vůči žlutému tisku, který jiz několikráte zničil námořní válečnou moc Rusk a po několik měsíců již popisuje přípravy slav nosti v Tokiu, jimiž uvítají Japonci pád Por Arturu. Nyní, kdy Japonci již po šest měsíců útočí s moře na Port Artur a skorem ode tři mě sieů zároveň na souši — odkládají onu sla nest již opět až na měsíe srpon. Na konci šestého měsíce nemají tedy Ja ponci ještě ani Port Arturu ani Vladivostoku;
Rus Japonec Artur Japonsko Rusko Evropa Korea Tokio Vladivostok
8 article
válečné ruské loďstvo v Port Arturu zatím bylo opraveno a jest boje schopno, jak opětně do- kázalo, ba ruské vladivostocké loďstva podniká skvělé zájezdy až ku pobřežím japonským. Možná, že na souši zmocní se Japonci i Liaojanu i Mukdenu, ale to nebudou míti ještě ani pětinu vzdálenosti na délce železné dráhy od Inkou k Charbinu, kterýž jest střediskem pro do- pravu ruských vojsk na bojiště. Dle posavad- ního tempa svého postupu Japonci se tomuto středisku do zímy sotva přiblíží, a každý den znamená tu sesílení vojska ruského a ztížené zásobování vojska japonského, vzdalujícího se od pobřeží. Bude to postupování, podobné „ví- těznému“ pochodu Napoleona! Kdož může tu předpověděti, jak dlouho tato válka ještě potrvá? Snad se protáhne do budoucího roku, snad ještě déle, ale to již nyní se dá předpověděti, že Rusko tuto válku vydrží, nejen proto, že vládne mohutnějšími prostředky než Japonsko, ale i proto, že posavadní dějství válečné jest jenom jaksi úvodem k tomu, co bude následovati. Rusko po větší čásť šesti- měsíční této války vedlo zápas vlastně jen im- provisovanými silami svými v Asii, kdež po- stavilo nové pluky a opatřilo je důstojníky evropskými. Vojska evropská teprve po měsl- sích přicházela na bojiště. Trvá to dlouho, než ruský kolos se hne, ještě déle než přikroči k dů- razné akci. Tak tomu bylo v každé válce rusk od nepaměti.
Artur Japonec Napoleon Charbin Rusko Japonsko Asie
9 article
Všecky posavadní úspěchy japonské jsou proto ceny tím pochybnější, že po dobu šesti měsíců, po dobu, pro sebe nejvýhodnější, Ja- ponci nikde nedovedli zasaditi Rusům rozhodnou ránu. A tato okolnost počíná otřásati důvěrou síly japonské i v oněch kruzích, kteréž byly do- sud opojeny japonským způsobem vedení války Ze Šavlů stávají se znenáhla Pavlové, a tako- vým jest i vídeňský, vojenským kruhům blízk „Reichswehr“, jenž se dnes následovně roze psal o situaci na bojišti: Japonská offensiva uči nila opět krok ku předu. Armáda generála Oku jehož vojsko vtrhlo 8. tm. do Kajču, nastou- píla po více než čtrnáctidenním vyčkávání po chod k Dašičau, a zatlačila prý odtud po dvou denním boji vojsko prvního sibiřského sboru Dobyli tedy Japonci nového úspěchu; tím po- čet jejich vítězných bojů stoupl již na půl tuctu; Japonci ovládli i ústí řeky Liaho, na němž lež přístav ňučvanský, Inkou, a mohou své dalš operace opříti o novou zásobovací základnu. Kdo přihlíží jen k absolutním výsledkům posa- vadní války, nemůže nepřiznati převahu vedení japonskému. Ale přece by byl tento úsudek jednostranný a nikoliv odůvodněný. Ani ze souvislého průběhu války nesmí se vybrati některá její fáse a po- suzovati sama o sobě. Neboť co se tu jeví kriti- kovi jakožto úspěch, může ve spojení s celko- vým rozvojem války osvědčiti se jakožto veliký omyl, jakožto strategické pochybení, ne-li přímo jako nezdar. Proto jest nutno neposuzo- vati posavadní japonské úspěchy absolutně ale v jejich vztahu k celé válee
Rus Pavel Japonec Kajč
10 article
Když Japonci napadli portarturské loďstvo, nebyli Rusové připraveni na vál- ku. V Port Arturu a Vladivostoku bylo pouz asi 16.500 mužů, kdežto na veškerém roz- sáhlém území mandžurském bylo i s oběm evropskými brigádami (z divisí 31. a 35.) pouz osm brigád pěchoty; kromě toho poškodili Ja- ponci přepadnutím dne 8. a 9. února dva ruské obrněnce a pět křižáků, a u Čemulpa zničili křižák a dělovou lodici ruskou. V této nesnázi musili Rusové předpokládati, že Japanci vysad ihned veliké síly na pevninu a že patrnou sla bosť ruských sil na Dálném Východě co nej důrazněji vykořistí. Dopravě ruských posil pře- káželo i zamrzlé jezero bajkalské. Než provedlo Rusko mobilisaci sibířských sil, mohlo Japonsko kdekoliv úspěšně své síly na břeh vy- saditi a při své převaze námořní i u Dálného přistáti a Port Artur ze souše napadnouti. Tehdy byla pevnost tato málo zásobena, její pozemní opevnění nebylo ještě vyzbrojeno. Stejně mohli Japonci přístáti na př. v Takušanu a přinutiti slabé ruské síly na řece Jalu k ústupu kvap- nému. Dále mohli přistáti Japonci i u Inkou. takže za několik neděl, v průběhu ruske mobilisace, celé jižní Mandžursko i s polo- ostrovem Liaotanem včetně s Port Arturem mohli opanovati.
Japonec Rus Artur Inka Port Vladivostok Rusko Japonsko Jal
11 article
Ale to se něstalo. Japonci pomalu volně vysadili tři divise v Koreji, postupujíce tam systematicky dopřáli si tři měsíce času, než počátkem května překročili řeku Jalu teprve potom počali přistávati na poloostrově Liaotanu. Tak měli Rusové čas sformovati třetí sibířský armádní sbor, obsaditi silně Port Artur a chrániti dráhu k Port Arturu. Když pak Japonci 26. května se zmocnili šijeu Kinčou a tím přerušili pozemní spojení Port Arturu, poskytli této pevnosti od zahájení války plných 77 dní času, aby se náležitě vším zá- sobila a vyzbrojila. Japonci, již se mohli na počátku snadno zmocniti železné dráhy, musili pak celých pět dní bojovati, než vytlačili Štakel- berka ze stanice Vafangou. Záliv u Dálného jenž by jim byl od února do května bez odporu se mohl dostati do rukou, byl zatím uzavřen minami a jeho nejdůležitější přístavní slavby zničeny. Japonci musili po několik týdnů miny ty odstraňovati a při tom ztratíli několik lodi, než byli s to přistáti s oblehacími děly, bez nichž se mohli obejiti, kdyby byly v únoru na- padli nevyzbrojený Port Artur. Teď snad již budou s to těžkým dělostřelectvem obořitise na Port Artur, ted, když obhájeům poskytl bez mála šest měsíců času k důkladnému do- plnění jeho opevnění! Podobně jest to v Mand- žursku, kdež až nyní zaujali přistav Inkou, jejž mohli bez závady obsaditi již v únoru.
Japonec Rus Artur Port Kinča Štakel Inka Korea Vafanga Port Artur Manda
12 article
Shrneme-li všecky tyto úvahy, končí od- borník »Reichswehru«, dospějeme k úsudku, že Japonci všecky své posavadní krvavé úspěchy provázené i značnými ztrálami, nemocemi způ sobenými, na počátku války mohli dosíe beze všeho výdatnějšího odporu Rusů, kdyby byli hned na počátku války vy- užitkovali neobyčejně výhodného stavu na dál- ném ruském Východě. Místo toho zůstavil Rusům tolik času, že tito mají nyní místo dvou již šest armádních sborů ve východní Asii kdežto dva další modilisované jsou jiže na cestě Rovněž i portarturské loďstvo bude asi s to vyčkati přichodu baltického loďstva a s nim odnít Japoncům nadvládu na moři. A tak Japonsk pustilo z rukou skoro veškeré vý- hody, jež mělo na počátku vál ky nad nepřipraveným Ruskem; nevy- užitkovalo své blízkosti na bojiště, ba solva tam dopravovalo svá vojska rychleji než Rusko po jednokolejné, téměř čtvrtinu zeměkoule pro- bihající dráze. Japonská správa válečná postu- povala při tom sice dokonale methodicky přesně; dařly se jí operace i útočný postu od úspěchu k úspěchu, ale to se prová- dělo bez ohledu na rozhodujícíh činitele právě pro tuto válku — na čas.
Japonec Rus Japonsk Asie Rusko
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. července. (Dr. Derschatt hrozř opposicí.) Protestuje-li se ve Slez- sku, na Moravě, v Tyrolsku, v Chebě, rozumí se, že se musí protestovati také ve Štyrsku,
doktor Derschatt Praha Morava Tyrolsko Cheba Štyrsko
14 article
když už se má protestovati proti vládě, že se k tomu nejlépe hodí dr. Derschatta, který si le- tos v lednu v delegacích svou servilní resolue. utržil takovou ostudu, že se podnes o ní vzpo- míná s hanbou. Snad aby částečně zahladil do- jem oné své resoluce, vykládal včera v štyrsko- hradeckém německém řemeslnickém spolku vnitřní situaci. Odsoudil „eo nejrozhodněji vládní nařízení o chorvatských doplňovacích zkouškách, jakož i vládní opatření při slezskýeh učitelských ústavech. Zejmena tímto poslednín opatřením cítí se Němci poškozenými ve svých právech (!), následkem čehož poměr Němeů k vládě musí se v nastávající parlamentní kampan změniti. Dosavadní německá ocho'a ke vládě přestane. K obstrukci Němci sice nepřikroči neboť svou obstrukcí by jen dočasně vystřídal obstrukci českou. Za to však příští zasedání říšské rady bude patrně míti opposici ně- meckou. Že by se tím dru. Körbrovi valně uškodilo, dr. Derschatta však nevěří; naopnk sám prohlásil, že předsedovi ministerstva může na konec i německá opposice býti vílána. Čín větší zmatek ve sněmovně, tím více důvodů pre rozpuštění sněmovny.
Derschatt Němec doktor Čína
15 article
Po řeči Derschattově přijata resoluce, v ní se řečníkovi vyslovuje důvěra a vznáší se k němu prosba, aby jako vůdce největší německé strany užil svého vlivu, aby se ve veřejném a hospo- dářském životě Rakouska zjednal konečně po řádek. Pořádek se má zjednati tím, že se prot obstrukci slovanských stran má se strany ně mecké užiti po případě i násilí, aby se za- bezpečila dělnost parlamentu (s německou oppo sicí a slovanskou obstrukcí? Pozn. red.) K ně meckým stranám pak vznáší se vyzvání, aby na obranu německého národa v Rakousku praco- valy společně s „železnou“ svorností. Z Opavy, 26. července. (Slezské po- bočky.) „Opavský Týdenník“ bere na vědom prohlášení dra. Körbra, že nynější stav českého a polského školství ve Slezsku jest neudržitelný a že jak Čechové, tak Poláci mají i v Slezsku právo na samostatné učitelské ústavy. Zřízen slovanských poboček při německých učitelskýel ústavech může tedy býti jen přechodné.
Čecho Polák Rakousko Opava Slezsko
16 article
My pobočky přijímáme — praví dále — avšak jen s výhradou, považujíce je jen za zá- klad k samostatnému ústavu, jehož zřízení se an sebe větší byrokratiekou šikovností, ani něme- ckým vztekem a vzdorem zadržeti nedá. Musila býti postátněna naše gymnasia v Opavě a v Tě- šíně, dojde, dojiti musí k samostatným slovan- ským učitelským ústavům ve Slezsku. Povinnost naší bude, abychom důstojným, vážným, všeho kašparovství, podceňování neb přepínání svých sil prostou činností stále vládě připamatovávali že nemožno státi na půl cestě tam, kdy sám ná- čelník její za potřebné uznal tvrditi, že jediným správným východištěm by byly samostatné slo- vanské učitelské ústavy ve Slezsku. První mela. která znamená ohromnou morální porážku vše- pohlcujícího slezského němectví ve Slezsku, jest dosažena, nuže, pracujme o dalších. Německ násilnosti, nezapírané prušáctví a slepá nenávis ke všemu slovanskému, toť půda pro další naše úspěchy, bude-li náš šik silný, jednotný a mo- hutný. Náš spravedlivý boj nemůže skončiti n zdarem.
Opava Slezsko
17 article
Z Vídně, 27. července. (Nový obecn volební řád pro Dolní Rakousy.) P devítiměsičném váhání vláda dra. Körbra od hodlala se předložiti panovníku k sankci návri na změnu obecního volebního řádu pro dolno rakouské obce, vyjma města s vlastním statu tem, přijatý antisemitskou většinou za 1oňského podzimního sněmovního zasedání. Proti osnov tohoto zákona protestovali svorně liberálov všech odstínů se sociálními demokraty a vlád dlouho nevyhovovala hrozbám dra. Luegra, kter V drobném prodejit rsnní čísle o sobě . . . za 8h odpoledni . . . . . . . za 2k Ve filialkách na venkovšt ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . Sb Inseráty plati se hotově rapřed Předplacení a inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí ss též redakee tiskárna a ezpedice „Národních Listů“. Bukopisy se nevracejí.
Vídeň Dolní Rakousy
18 article
nejednou veřejně prohlásil, že by se podíval na tu vládu, která by nerespektovala usnesení sněmu dolnorakouského. Konečně však zvítězi dr. Lueger a dnešní „W. Ztg.“ sděluje, že nový volební řád pro obce byl panovníkem schválen. Nový dolnorakouský volební řád obecní jes dosti složitý. Dle něho rozpadají se všechny obce ve dvě skupiny. Do prvé náležejí malé obce, mající pod 2000 obyvatelů, do druhé sku- piny větší, hlavně městské obce. Voličové dělí se ve čtyři skupiny: 1. platící daň po- zemkovou, domovní a výdělkovou; 2. intelli- genci; 3. platící daň z příjmů a 4. všechny ostatní zletilé mužské osoby, které přebývajív obci aspoň tři léta. U voličů, platících osobní daň z příjmů, žádá se, aby přebývali stále v obci dvě léta, u osob z intelligence aspoň jeden rok. Tito voličové jsou rozděleni do čtyř vo- lebních sborů tak, že do prvého voleb- ního sboru náleží první čtvrtina poplatníků re- álních dani, intelligence od 9. hodnostní třídya osoby, platící aspoň 200 K osobní daně z příjmů.
doktor Lueger W Ztg
19 article
Do druhého sboru patří další 3/12 poplatník reálných daní, ostatní intelligence, vyjma pod- učitele a osoby, plalncí od 100.—200 K osobní daně z příjmů. Do třetiho sboru zbývajících /1a poplatníků reálných daní, podučiteléa osoby, platící od 20—100 K osobní daně z příjmů. Ve čtvrtém sboru voli všichni voliči prvých tři volebních sborů a ostalní zle- tili voličevé. V malých venkovských obcích jsou jen tři volební sbory, při čemž z posledního sboru jsou vyloučeny osoby, neplatíci ni- jaké daně, tedy hlavně zemědělská čeládka. Po- čet členů obecního zastupitelstv kolísá od 9 do 36 za prvé tři sbory a od 2 do 6 za čtvrtý volební sbor (tedy celkem od 11 do 43 členů) a řídí se dle počtr obyvatelstva. Z Košice, 26. července. (O statky Ra- koczyovy.) Hr. Tisza oznámil městské radě košické, že cisař schválil návrh, aby ostatky Frant. II. Rakoczya, až budou z Cařihradu pře- vezeny do vlasti, byly pochovány v košickém hlavním chrámě. Městská rada vzala tuto zprávu s povdékem na vědomi a usnesla se zaslati panovníku děkovací adresu.
František Rakoczya Košice Hradec Cařihrad
20 title
Politické zprávy zahraničné.
21 article
V Praze, 27. července. Prancie a Vatikán.
Praha Vatikán
22 article
Některé časopisy přinesly zprávu, že fran- couzská vláda zahájila po obdržení odpovědi papežské stolice na své ultimatum vyjednávání s Vatikánem, ale francouzská vláda tvrzení toto nyní úřadně vyvrací. Tajemník francouzského vyslanectví -Vatikánu od odevzdání ultimata se žádostí za rychlou odpověď nepodnikl žád ného dalšího kroku. Konečné rozhodnutí o od- povědi Vatikánu stane se dne 2. srpna v míni- sterské radě.
Vatikán
23 article Marokko.
Marokko. Dopisovatel »Kölnische Zeitung« zaslal svému listu z Tangeru obšírný dopis ze dne 16. t. m., ve kterém poukazuje na nebezpečne jitření v Marokku a zmiňuje se o francouzsko- anglické smlouvě a její tajné klausuli i o ně- meckých zájmech v severní Africe. Praví v něm, že k celkové situaci přidružili se dva noví činitelé: anglo franeouzská smlouva a beztrest- nost násilí vůči Evropanům. Nejasné představy domorodců o »prodeji Marokka Francii« způsobily v eelé zemi, zejmena na severu a východu, mocné jitření, které stalo se nebozpečným zvláště od okamžiku, cosi Raisuli svým smělým činem získal bohatství vážnost u kmenů severního Marokka. Raisuli
Evropan Maroko Tanger severní Afrika Francie Kölnische Zeitung
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Bez thematu. Napsal O me ga.
25 article
Jdu Holešovicemi, u Vltavy ohromný sběh lidstva. „To se někdo topi,“ raduji se. Já se toliž hrozně rád dívám, když se někdo topí. Sám jsem se již topil 6krát, v rybníce, v řece, v studni, a nikdy jsem se neutopil, věru, ani nechápu, jak mohou lidé býti tak nešikovni, že se časem při topení vskutku utopi. (A mnohý hned při prvním pokusu!) Ale kde pak, v Holešovicích se nikdo ne kpil. Byl to jen „přírodní člověk“, jenž v př- tomných vedrech (bylo v lednu) šel se vykoupa do Vltavy, dav nějakému muží svoji toilettu — košili a hůl — aby mu ji podržel. Najednou bystrým zrakem pozná policajta, spěchajícího na místo „činu“. Muž, vzav svoji výbavu do ná- reče a nohy na ramena, utiká z dosahu ramen veřejné moci, zapomenuv obléci svůj háv. Da běží za ním, raduje se, že člověk ze strachu před policajtem zapomněl se obléci. Zapomínají se lidé obléci z příčin nepatr- nějších! U nás řekli Šťastnému při odvodu „un- tauglich“, zavýskl, a běžel tři hodiny z Tábora až do Dlouhé Lhoty, kdež si teprve vzpomněl. že nechal košili a vše ostatní v odvodní místnosti. Také se s ním radoval celý kraj, a kde kdo mu zpívali Jedna bola, dvě boly Stastný běží do Lhoty. Když se odstěhoval do Choustníku, nastal změna:
Holešovice Vltava Tábor Lhota Choustník unotauglich
26 article
„Jeden střevíc, dva střevíce, Stastný běží do Chusnice, a když ani zde nesetrval, nýbrž přestěhovalse do Chabrovic, prostě se první verš obrátil „Dva střevíce, jeden strevíc, Sťastný běží do Chabrovic.“ V radostném rozrušení člověk vyvádí všeli cos. Jednou v neděli při snídani přinesl starý Tabáčník Šárovi dávno oplakanou desitku. Šára v radosti strčil ji do úst místo buchty, kterou držel v druhé ruce. Nevěděl nic, až když chtěje si ukousnout, shledal buchtu celou a desítku tu tam. Ačkoli — nechci Šárovi křivdit, možno, že to učinil z roztržitosti, bylť v takových věcech honěný. Jednou na parmarce koupil fůru dříví zaplatil a zapomněl, od koho koupil. Potom chodil po vsích, dům od domu, a všude: „No tak, kmotře, kdy pak mi přivezete to dříví? a když se kmotr udiveně zeptal: „Jaké pak dříví?“ honem se omlouval: „A já jsem se, kmotře, zmejlil,“ a šel k sousedovi. Konečně mu jeden odpověděl: „Hned, hned, kmotříčku. jen co budu mít zaseto,“ a Šára už věděl, komu zaplatil. A co pak se může dát na lidské řeči? Jak s tím sedlářem! Jednou snědl s polévkou kou- sek drátu. Nebylo ho moc, docela malý kousek ani ne dva centimetry, a ne snad tlustý, jen dvoumillimetrový. — A za půl hodiny vypravo- val Říha Tarabovi, že sedlář spolkl jeden z pěti drátů, jimiž jeho Manča pletla punčochu. Pr nevěděl nic, až když Manča nemohla drát najít. vzpomněl si, že ho něco tlačí v žaludku. Za dvě hodiny pak Mengler vypravoval poklasnému, že sedlář spolkl kotouč drátu, a druhý den Vore Beránkovi, že včera při obědě přišel k sedlář dráteník, sedlář si na něho otevře hubu (má po- řédnou a dovede ji otevírat!) a spolkne celého dráteníka se vším všudy. Co možno dát na lid- ské řeči?!
Šára Říha Taraba Manča Beránek Chabrovice
27 article
Jsem aspoň sám velice opatrný a přijímám zprávy s náležitou reservou. Nedávno proslýchalo se po Praze, že jedna strana politická, majíc již dosti prázdného mluvení o státním právu, si řekla: „Jen chtit, a za pět let máme české státn právo!“ a ihned počala chtít. K české koruně patří však také Branibory, jež Hohenzollernům byly zrádným Zikmundem zastaveny. Nutno je nejdříve vyplatiti, vše ostatní bude hračka. Ihned prý strana zahájila sbírku k jich vyplacení. Nevěřil jsem, a šel se zeptat k malému vůdci velké strany. Přeměřil mne pohledem, plným opovržení, a řekl: „Muži malé víry, vy že si všímáte politiky, a nevíte ani, že německý císal staví si pevný ostrovní hrad?“ „Vím,“ zakoktal jsem, „poslední volby — tři milliony — sociální demokraté —. „Tak,“ vpadl posměšně, „vy tedy myslíte, že ze strachu před sociální demokracií, před třemi milliony voličů?! Pa —“ vybuchl,a krátké jeho nohy měřily pokoj dlouhými kroky — „to jsou naši politikové! Nás se bojí!“ stanu a udeřil se v mohutná svá prsa. Uleknut, od- strčil jsem židli na zad, a seděl před nim n zemi. „Vstaňte!“ velel, „a slyšte! Vilém I. zvěděl o našem úmyslu. A proto staví si hrad. Jděte, zmocňuji vás, byste rozhlásil, přestalot to býti tajemstvím.“ A shovívavě kynul mi na rozloučenou. Zdreen, plížím se ulicemi, aby snad lide na nejistém pohledu nepoznali, že se mi něce hrozného přihodilo, v tom — bum — sletí přede mnou na dlažbu balík, bum — letí druhý. Po lekán, odskočím, balíky se vymrští a ejhle! vy klube se z nich umělec Dlouhovlas a jeho příte- Mazal. Oba zaťatými pěstmi hrozí do okna, od- kud spokojeně se dívá na svět kritik Peroutka „Dovolte, příteli, jaké pak to výlety?“ táž- se Dlouhovlasa. „Výlety, výlely! Což jste nečetl „Sršen“ kde mne ten lotr trhá?
Hohenzollern Zikmund Mazal Peroutka Výleta Praha Dlouhovlas
28 article
„Ale vždyť to byla kritika docela věcná dovoluji si podotknouti. „To jmenujete kritikou věenou, když pa kritik milostivě ráčí uznat, že dovedu hrát, že jsem virtuos, ale nadhodí, abych se nepletl do věcí, kterým nerozumím? To je kritika věcná? Došel jsem si na něj s přítelem Mazalem, ale teď v poslední době mají kritikové tělesnou stráž. Když jsme ho chtěli s důrazem požádat aby odvolal, dal nás vyhodit oknem! Teď aby se umělec ani neodvážil vkročit do kritikova bytu!“ Prudký záchvat kašle zarazil proud po- hněvané výmluvnosti. Přešla přes cestu dáma v nejmodernější toiletě. Zadním prodloužením své postavy zdvihla sloup prachu, který přítel. Dlouhovlasovi za sermonu vnikl do hrdla. Nežl znovu spustil, stanul před námi doktor Kolibřík. kandidát advokacie. Zrak zakalen, nejistými po hledy dívá se na vše pozemské. „Pánové, víle, co je spiritismus? „Nesmysl!“ vybuchl Dlouhovlas, ještě po hněván.
Mazal
29 article
„Pane, nejste informován,“ mírně dr. Koli břík. „Byl jsem téhož mínění ještě před ho dinou, nyní však jsem opačného přesvědčení Pánové,“ snížil hlas, tajemně, „přýcházím přímo ze séance. Byla u doktora Bardy. Dokto Nosák předsedal. Pánové, znáte magistra Ma lého. Váží 95 kg. bez košile, pánové! A dokto Nosák dokázal jeho materialisaci!“ „Snad idealisaci,“ namítám. „Pane, chápu váš údiv,“ zase dr. Kolibřík „A třeba že to zní absurdně, věřím, že by byl snáze pochopiti jeho idealisaci. Pánové, byl však jsem svědkem jeho materialisace! Když sěance zahájena, Malého nebylo mezi námi, když skončena, nebylo ho mezi námi opět. A přece během séance mezi námi byl a seděl vedle mne. Konkretním důkazem jeho přítomnosti byla láhev koňaku, již jsme po skončení sčunce našli na stole, prázdnou — ale všichni jsme v ústech eítili chuť nejjemnějšího koňaku — a cítím j dosud, pánové! — Od nynějška jsem spiritista pánové . ..
Koli Pánová Bard Dokto Nosák ma lý Nosák kg
30 article
Řeč zněla příliš jasně. Doktor Kolibřik eti hodný jest muži A vzpomněl jsem si ihned.ž vlastně, ovšem dávno, byl jsem ještě malý, tako jsem viděl ducha. Bylo to v letní noci. Dívám se oknem, nemoha spát. V tom bílá postava stoupá po žebříku na půdu, kde spal čeledín Honza. Zuby mi strachem evakaly, honem scho- vám hlavu pod peřinu. Druhý den ráno byla na dvoře komedie. Žebřík od půdy pryč, a nahoře ve vikýři Honza a vedle něho v košili Tereza, oba rozhořčeně nadávali sousedovu Pepiku který odnesl žebřík. Tesklivě zadumán a přemýšleje o věcec záhrobních, ubírám se mezi Dlouhovlasem drem. Kolibříkem dále. Vybaví se mi hrozná vzpomínka. „Pánové,“ povídám, „Byl jsem „U To mášů“, když se tam čepovalo matičné pivo. Se dím, piji svoje pivo, a dívám se na okno. Večer. záclony staženy do půl okna, aby z ulice ne- bylo vidět. Dívám se, a najednou — tak jsem vám sebou trhl — zjeví se přímo nad záclonou hlava! Ano, pánové, jen hlava, ufatá — vedle ní druhá, třetí, čtvrtá, pátá, až vyplnily celé okno. A všechny hlavy dívají se na mne. Vykřik
Kolibřik Honza Zub Tereza
31 article
jsem, obrátil pozornost přítomných na hrozný zjev. Strnule díváme se na hlavy, ty najednou otevrou čelisti a vyplazují na nás své bledé ja- zyky popravenců . .. „Dovolte, pane Omega, vy jste osel,“ klidně dektor Kolibřík. „Pane, dovoltel“ „Ano, pane, osel,“ stojí na svém doktor. Hlas jeho zní jistě, zamlžené oko prozrazuje, že následky séance posud neminuly. Dlí duchem posud ve světě záhrobním. „Já, pane, jsem spi- ritista, ale nejsem podvodník. Proto vám něco povím. Ty hlavy „U Tomáše“, víte, patřily li- dem živým, jedna mně, jedna Bardovi, jedna Malému, jedna Nosákovi a jedna Šímovi, pane. My jsme si tam stoupli na zídku a dívali se dovnitř. Ano, panel Nadšen jeho upřímností, zvolal jsem; „O, poctivče, jak vám děkuji za vaši pravdu l Pravda vítězí, a ten národ ještě nezhynul, který má tak pravdymilovné muže, třeba že z jeho virtuosů stávali se Janošové Kubelici, a z lite- rátů Mikošové Martenové. Ne, my neklameme ani sebe, kdežto Maďaři klamou i boha, a proto zvítězíme, musíme zvítězit!“ „Koho že klamou Maďaři?“ zablaboli doktor Kolibřík.
Tomáš Bard Malý Nosák Šíma Janoš Kubelik Mikoš Marten Maďar
32 article
„Boha. „Dokažte to, nebo bassama —“ Séanc přece jen na Kolibříka působila dráždivě. „Do- kažte!“ skoro již zahřměl. Musil jsem dokazovat. „Tak, víte —“ po- vidám, „když jsem loni byl v Uhrách, zašel jsem do krěmy. Dva maďarští židé se tam bavili ně- mecky o filoxeře, která zničila vinice. Jen jed- nemu z obou zůstal lán zachován. Vyprávěl, jak se to stalo. Přišel k němu nějaký agent a nabídl mu tekutinu proti filoxeře. Na zkoušku ji koupil na jeden lán, a tekutinou pokropil. Soused, žid, se mu smál: „Du, Itzig, will'ste den lieben Herrgott foppen?“ lizig sice věděl, že proli pánubohu je námaha marna, ale někdy pánbůh také spí. A skutečně, na lánu byly révy zacho- vány, daleko široko bylo vše zničeno. A Iizin litoval: „Hätt' ich doch den lieben Herrgou auch mit dem übrigen gefoppt!
Séanc Musil Uhry