1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 4. července.
Praha
3
article
Nz »Národní Listv«
ranní a odpolední
spříl.(„Naučný Obzor“
ve středu a „Literární
Hlidka“ v pátek)
předplácí se v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkouá
na měsíc 3 K 80h
Praha
národní Listv
Pošton
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 4. července. Okresnímu ta
jemníku v Kyjově na Moravě udělen zlatý
záslužní kříž.
K návrhu Buquoyovu.
Z Vídně, 4. července. »Vaterland«
pojednávaje v čelné stati o debatě, věnované
na sněmu království českého návrhu Bu
quoyovu, projevuje pochyby, zdali vůbec
také v komisi dojde ještě na rokování o ná-
vrhu tom při zamítavém chování se Němců.
Ochota, kterou projevil konservativní velko-
statek, byla marnou, jak se ukázalo v známém
projevu německého velkostatku.
»Neue Freie Presse« o listu generála
Ritticha.
Z Vídně, 4. července. List na rozlou-
čenou generála Ritticha zbavil »Neue
Freie Presse« všeho rozumu. Ve spla
šené stati volá: »Co by se stalo rakouskému
generálu, kdyby si troufal v Petrohradě
uveřejniti podobný projev na adresu Poláků,
nelze slovy vylíčiti. Nejmenším trestem bylo
by neprodlené vypovězení a ruský vyslanec
ve Vídni by se postaral o to, aby hovorný
vojín nesměl nositi déle červené lampassy
na kalhotech.
Buquoyův
Němec
Rittich
Neue Frei
Polák
Vídeň
Kyjov
Morava
Petrohrad
Neue Frei Presse
6
article
Což pak jsme méně, než Rusko? Což
pak jsme méně na své půdě? Jak může
generál Alexander Feodorovič Rittich
osměliti se takové troufalosti, která jest zá-
roveň nevážností k Rakousku? Jak se může
prohřešiti cizí důstojník na právech domá-
cího pána, jak může mluviti hovorem, který
jest výsměchem samostatnosti a neodvislosti
této monarchie? Kdyby bylo myslitelno, aby
generál německé armády stejným způsobem
zneužil pohostinství, vznesla by se těžká
obžaloba na celý německý lid rakouský.
Může býti ruskému generálu dovoleno
stavěti Rakousko na stupeň nějakého chrá-
něného státu balkánského? Jak může hráti
Kaulbarsa a ignorovati zcela zvyklosti ná-
rodní? Kde zůstala jindy tak jemná citlivost
a proč se neukazuje žádná úřadní stopa
onoho rozhorlení, které musí pociťovati každý
poctivý Rakušan, a jehož veřejný projev byl
by přímo příkazem důstojnosti? Toho Ra
kousko nemůže trpěti, nemá-li se státi pou
hým stínem samostatnosti a neodvislosti,o
kterou se Čechové a feudálové tolik nasta
rají. Něžnému ohledu na Čechy, kteří natro
pili již tolik zla, nesmí býti obětována mezi-
národní pověst monarchie.
Na konec volá list: »Vedle alliance mo
narchie jsou také již české alliance
protiva mezi Rakouskem a Čechy způsob
vládě ještě mnoho starostí a není pro posta
vení monarchie lhostejnou.«
Alexander
Rittich
Kaulbarsa
Rakušan
Čecho
Rusko
Rakousko
Čechy
7
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z Bukurešti, 3. červce. (C.-B.) V Se-
Bukurešť
8
article
železničních bylo usneseno, zavésti zpáteční
lístky s 45denní platností při spojení do-
pravním se státy, jež je už zavedly. Pro
vnitřní dopravu nebyla dosud učiněna ko-
nečná usnesení.
Z Londýna, 3. července. (C.-B.) Ze
sněmovny poslanců. Při rokování o roz-
počtu admiralitv poukazuje Lucas
na stav středomořského anglického lod-
stva a žádá vládu, aby podala vysvětlení
na ukonejšení obav, jež o síle tohoto
loďstva vznikly z nedávných veřejných
rozprav. Dilke kárá, že se činí výdaje na
pozemní opevnění místo na sesílení loďstva.
Yerburgh chce zvěděti, je-li snad politi-
kou admirality, aby loďstvo anglické zůstalo
ve stavu, v němž by nebylo s to odo-
lati společnému postupu Fran-
cie a Ruska? Rusko, které již fakticky
Dardanelly ovládá, má na Černém moři asi
10 bitevních lodí, Francie má v Toulonu asi
14 lodí bitevních, ale Anglie má na Středo-
zemním moři jenom 10 bitevních lodí.
Parlamentní sekretář admirality Arnold
Forster odpovídá, že se otázka o stavu
středomořského loďstva nemůže odlučovati od
otázky, jak rozděleno je anglické
loďstvo vůbec. V příčině této otázky nedá
prý žádného vysvětlení Není prý možno se-
síliti jednu loďovou stanici, aniž by jiné sta-
nici nebo záloze lodi byly odňaty; avšak ad-
miralita zamýšlí, až počet bitevních lodí
doma novými válečnými loďmi bude rozmno-
žen, sesíliti také loďstvo středomořské. Nové
bitevní lodi nahradí lodi, jež se tam dosud
nalézají a jakmile nové křižáky služby schop-
nými se stanou, bude středomořské loďstvo
rozmnoženo a podstatně sesíleno.
Lucas
Yerburgh
Forster
Londýn
Rusko
Francie
Toulon
Anglie
9
article
Dále jest úmysl, rozmnožiti počet lodie
na cvičení torpéd. Politika admirality zůstává
nezměněna. Admiralita jest si svých povin-
ností dokonale vědoma. Návrhy a přání ad-
mirálů středomořského loďstva budou plnou
měrou uváženy. Dále prohlašuje Forster, že
admiralita zamýšlí, aby jednota akce mezi
průplavem a středomořským loďstvem byla
zajištěna, nařídit, aby obě loďstva zase
společně manevrovala. Toto opa-
tření zjedná prý soulad, kterýž má pro
přípravy k válce velkou důle-
žitost.
Z Cařihradu, 3. července. (C.- B.
Následkem zahnání křesťanského obyvatel-
stva Turky z vesnice Bresovičů na hranicích
turecko-černohorských učinil černohorský vy-
slanec Bakič u Porty kroky, aby obrátil
její pozornost na vážnou situaci. Ve příčině
případu gusiňského prohlašuje se z kruhů
vládních, že nedostaly o něm od tamějších
místních úřadů žádné zprávy. V tureckých
kruzích prohlašují, že zatčení učitelé srbské
školy v Prištině nemohou býti propuštěni na
svobodu, protože byly u nich nalezeny po-
dezřelé listiny.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h.
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Forster
Turek
Bakič
Port
Cařihrad
Praha
11
article
silím nutí hostitele své, aby národnosti své se
vzdali a přijali národnost jeho. Aneb když tak
činí člověk třeba bez peněz, však opíraje se
o své postavení, v němž v zájmu agitace pro ná-
rod svůj s úspěchem dopouštěti se může největších
brutálností na národnosti jiné. A takových exem-
plářů v Čechách a na Moravě máme dost.
Nechcem paušálně obviňovati a odsuzovati ka-
ždého, kdo domovem v Prusku a jejž osud
k nám zavál, že je představitelem oné surovosti,
která neumí jinak práva svého hájiti, než pá-
cháním křivdy na národnosti jiné, známe velmi
slušné, snášelivé a rozšafné lidi mezi těmi, již
v Prusku byli zrozeni a nyní mezi námi žijí,
avšak, žel že mnoho je těch, kteří nevědí, že
hlavní ctnosti každého skutečně kulturního člo-
věka je — ctíti právo druhého.
Na celém pomezí českém, najmě ale ve Slezsku
a v severní Moravě, je plno pionérů prušáctví, již
nepřišli pouze, aby zde hledali a našli bohatý
zdroj příjmů, nýbrž kteří provádějí vedle toho,
že kořistí z pokladů a práce země, kterouž ne-
návidí, agitaci prušácko-německou, jež obrácena
jednak proti integritě a zájmům státu a jinak proti
klidné dohodě obou zápasících národů. Z Pruska
vypovídá bezohlednost tamějších úřadů bez
příčiny každého Čecha a Slovana. Jen k vůli
tomu, že je tam »nepohodlný« a za tím účelem,
aby jako dělník a vůbec jako hospodářský či-
nitel svým nárokem na práci a výdělek místo
udělal člověku domácímu. Zášť národní a chle-
bařská závisť podávají si tu ruce. Domněle bo-
hatý stát nestydí se vyháněti k vůli několika
grošům výdělku chudé, zachovalé dělníky, jsou-li
cizími příslušníky, však trpí, aby státy jiné krmily
do sta tisíců jeho vyvandrovalých příslušníků.
Prusek
Čecho
Slovan
Čechy
Morava
Prusko
Slezsko
severní Morava
12
article
Tolik z ohledu hospodářského, který by sám
o sobě již kázal, aby v podobné situaci odpo-
vídal stát druhý represaliemi a činil totéž. Však
přítomnost a činnost Prušáků i v jiném ještě
ohledu ohrožuje klid a bezpečnost v těchto ze-
mích. V ohledu národním. Největšími štváči jsou
právě přivandrovalí Prušáci, naturalisovaní i ne-
příslušníci tohoto státu. Jen se ptejme, kdo je hlav-
ním podporovatelem německé agitace v hnědouhelné
pánvi české ? Je to Němec z říše. Ptejme se, odkud
že přišli barvíři a bohatí tkalci a přadláci na
českém severu, již svými kapitály národnost naši
kde mohou utiskují a ničí? Přišli všickni
z Pruska. A mnoho-li domácích lidí mezi faktory
a obchodníky v jablonecké quincaillerii ? Zase
sami Prušáci. Odkud přišel na příklad zábřez-
ský Brass, jenž nadělav si million, dal se
naturalisovat a nyní s největší bezohlednostía
s nejkrutším násilím pronásleduje každou če-
skou snahu a utiskuje. Máme klidně na
všechno to pohlížeti? Máme se založenýma
rukama dívati se na druhou a chytřejší výpravu
braniborskou? Je skutečně tato říše do té
míry ve vleku Němeka, že toto činiti může
oproti Rakousku a jeho příslušníkům co chce,
Rakousko ale ani nejmenšího si dovoliti nesmí,
co by nebylo v Berlíně vhod i kdyby to kázal
jeho existenční zájem?
Němec
Prušák
Brass
Prusko
Rakousko
Berlín
13
article
nátu v debatě o smlouvě s Národní bankou
ve příčině zálohy 15 millionů mluvili kon-
servativec generál Mano a junimista Theo-
dor Rosetti proti smlouvě, kterouž hájili
ředitel Národní banky Carp, ministr financí
Palladi a předs. minister. Stourdza
Senát schválil smlouvu 59 hlasy proti 1.
Z Brusselu, 3. července. (C.-B.) Ge-
nerální rada strany dělnické vydala
dnes k belgickému lidu provolání, v němž
se praví, že si lid rovného volebního práva do-
bude. Současně vyzývají se všechny sociali-
stické svazy země, aby, až se opět sejde
sněmovna, uspořádaly všude shromážděnía
projevy. Provolání končí prohlášením, že
strany dělnické, kdyby zákonné mírné pro-
středky selhaly, nebudou se báti revoluce.
Z Mnichova, 3. července. (C.-B.)
»Münchener Neueste Nachrichten« oznamují,
že na dnešní konferenci zástupců bavor-
ských, vürttemberských a badenských správ
Theo
Brusel
Mnichov
národní banka
Mano
Carp
Münchener Neueste Nachrichten
14
article
Prušáctví v Čechách.
Prušáctví v Čechách.
Jsme rozhodní přátelé volného stěhování
a nemáme nic proti tomu, když cizinec zavítá
mezi nás v úmyslu, zde si založiti existencia
domov. Příslušníci národa našeho živí se rov-
něž v cizině a má každý národ dost individuí,
jež stát buď uživiti nemůže, neb pro něž má
cizina více půvabů než vlast.
Nežádáme také na nikom, kdo usadí se
mezi námi, aby národnosti své se vzdal,a
nikdy nás nenapadne v tomto směru dávati mu
předpisy, neb dokonce násilně ho nutiti k assi-
milaci. Není to ani v naší povaze. A kdyby
usadilo se kdes třeba padesát černochů a chtělo
si zařídit pro sebe školu, nic bychom proti
tomu neměli. Však jinak věc se má, když
z nepřátelské ciziny přistěhuje se člověk do
českého kraje, v něm z píle a potu českého
zbohatne a potom, opíraje se o své peníze, ná-
Čechy
15
article
Osobní změny na středních školách.
Osobní změny na středních školách.
A. V království českém.
Z Vídně, 4. července. (C.-B.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Ministr pro kultus
a vyučování udělil: professoru obecního gy-
mnasia v Karlových Varech dru. Bedřichu
Bauerovi místo na státním gymnasiu v 17.
vídeňském obecním okresu; prof. státní reálky
v Rakovníce Ant. Benešovi místo na státní
reálce v Žižkově; prof. státní reálky v Hradci
Králové Mořici Bilému místo na státní reálce
na Král. Vinohradech; prof. německé státní
reálky v Plzni, Bedřichu Brandstädtrovi
místo na státní reálce v III. vídeňském okresu;
skutečnému učiteli obecní reálky v Lounech,
Rudolfu Částkovi místo na státní reálce
v Kladně, professoru státního gymnasia v Lito-
myšli dru. Jaroslavu Charvátov i místo na
Bauer
Beneš
Bilý
Král
Brandstädtr
Částek
Charvátov
Vídeň
Karlová Vary
Rakovník
Žižkov
Hradec Králové
Plzeň
Louny
Kladno
obecní ga
Wiener Zeitung