ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 359fc320-712a-11dc-b042-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 64 celkem · entity: person 57, place 47, work 9, org 34
1 masthead
26. června 1904
2 masthead
Přiloha „Národních Listu
3 masthead
k čislu
4 masthead
Strana 13.
5 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. Tři jiní. =Max Liebermann se na výstavách praž ských tuším dosud neobjevil. Nepamatuji se, ž bych se byl s ním zde kdy selkal, a stalo-lise tak přece, byl to nejspíše jen některý menšt odpadek, který sem náhodou byl zavát. Jinak ovšem toto jméno a co kryje není mnohým ne- známo, a ti jistě litují, že tento náčelník berlín- ské secese neukázal v Praze žádný z oněch velkých a nad pomýšlení prostých děl, jež po- máhala v Němeích raziti cestu pleinairu a impresionismu. Pětatřicet jeho listů ve výstavě
Liebermann Praha
6 article
»Manesa« má býti zatímní náhradou. Tu si ale vzpomínám, že tento neobyčejně bystrý, daleko víe intelektuálný nežli temperamentní, nepo- měrně uvážlivější nežli impulsivní, vysoce logi- eký a neodvratně vytrvalý umělec, bývá také poclíván titulem realisty, nebo ještě častěji na- turalisty a že vlastně toto střídání a mísení přívlastků a titulů v uměleckém žargonu až s nemilou zřetelnosti prozrazuje vrátkost, ne- jasnost a neustálenost těchto pojmů. Prostředky uměleckého zobrazování, způsob nazírání, obsah nebo látkový výbor, osobní nola a karakter, vše to, přece zároveň vždy v každém výtvoru obsažené, chtějí jediným jen z oněch slov ozna- čiti a etiketovati. Ale pleinair může býti impre- sionistní anebo ne, realistním může býti uměle ideálných vznětů a cílů, a co je dnes natura- listní, není zajisté totéž, co jsme jím zvali pře půl stoletím. Víc z pohodlí a k vůli stručnosti užíváme oněch přívlastků a měli bychom si býti, píšící i čtouci, mluvící i slyšící, vědomi, že se nehodí ani k předzdivkám ani k úplnému vyčerpání podstaty a jakosti díla. Jsou to běžné mince, které jenom na počátku svého oběhu mají nějaké určité ražení, potom se dost brzy k nepoznání otřou a jenom k rychlému pla- cení slouží. Jeli realismus uměním pravdovým, pak věru nevím, které by z jeho domény mělo být vůbec vyloučeno. Za pravdou umění šel Giotlo zrovna tak jako Menzel a Ch.
Menzel
7 article
Ruben se cítil realistou oproti Reinerovi, Mánes oproti Rubenovi. A na kolik se naturalism týče? Neníliž na konec Rops větším naturalistou nežl Liebermann, když jemu, nebo Toulouse-Lautre- covi nikdy naturalia non sunt turpia ? A nejsou při tom od sebe rozděleni pravými propastmi Všechen umělecký názor vychází od dojmů pří- rodních a každé umělecké dílo má za nejvnitř- nější úkol a cíl působit přirodním dojmem, ne sie v jeho materiálné substanci, ale v evokaci iluse. V. Hynais stejně jako M. Liebermann. Každý ovšem kráčí jinou cestou do fohoto všem společného Říma. Jeden po cestě nejzevrubnější subtilnosti, druhý účelnou redukcí, obmyslným výběrem a vynecháváním. Liebermannovy kresby a lepty, list za listem, jsou jen neustálou řadou vyjadřující tento jeho princip eliminace až do obnažení jádra zjevů. V jeho leptech je prove- dena negace anekdoty se vší konsekvencí až do krajnosti. Nikde »se nic neděje«; všechino je nom jest. Uprka, jakkoli si v tom stejně vede, neobejde se přece vždycky beze všech dějových zákmitů mezi svými děvčaty a hochy, ovšem sle nikdy na úkor nebo odlehčení umělecké ma- lebnosti. Liebermannovi je svět jen souborem určilých jevů, z nichž každý v sobě nese umě- lecký problem: jak lidé stojí a praeují, jak se jeví ve vzduchu a světle, jak působí rozloha a hloubka prostoru a v jakém oplickém a hmot- ném poměru k němu jsou živé a mrtvě věci. O tom všem jeho malba a kresba, jedině svými grafickobarevnými prostředky, hovoři. To jest je- jich obsah i řeč. Potom ještě jedna finesa, umě jecká potence a vytříbenost: momentní stav ži- vého pohybu. Ne posa člověka, kterou tělo jeho má při kroku, nýbrž črtou vyjádřený chod kráčejícího, sunuti těla v před, postižené okem i myslí ve výmluvné jakosti vybraného mžiku.
Ruben Reiner Mánes Liebermann V Hynais M Liebermann Liebermannův Uprka Toulouse Lautre Řím
8 article
Pravdou je při tom arci, že Lieberman- novo umění právě pro tyto své cíle nese se objektivismem, který je prost tepla, vřelosti srdečnosti. Umělec sám je podoben obdivuhod- nému stroji postřehovacímu a rozeznávajícímu a neomylně graficky či barevně vystihujícímua v tom je nejspíše potence rasy, z níž pochází. Umělecký rozum vede u něho nejen hlavní, sie by se cit aspoň podružně musil ozvat, nýbrž jediné slovo. Berlinská střizlivost a semit- ská bystrost si podaly u M. Liebermanna ruce ke společné pouti životem. S tohoto stanoviska a hlediska když vy- jdele, naleznete na vystavených listech kusy vysoké dokonalosti v těchto vískách v písku nebo za vlnami jesepů se vynořujících, v těchto pasačkách, ovcích, kozách a prasnicích, v těchto zahradních pivnicích a koupajících se klucích, v těchto ženách a chudácích. Není v nich nie jásavého, ale také ne nic tížícího; je v nich jen neodvratný a neodčinitelný chod života přírodě a v lidech, vyjádřený soustavou velmi spoře, s úžasnou však jistotou a určitosti ra- pidně vedených čar a nahozených teček, které zároveň vyvolávají životnou illusi formy, po- hybu a světla, tři to prvků, jimiž v umění kre sebném promlouvá život ve svém optickém pro- jevu a sdělování.
Lieberman M Liebermann
9 article
Zde hned dlužno přidružiti k Lieberman- novi Ch. Storma van's Gravesande. Co zajímá prvního na zemi a lidech, to zpytuje, nalezá a silně vyjadřuje druhý na pobřeží a moři. Jako akvafortista stojí tento Holanďan vysoko nad Němcem. Technické prostředky leptu se u něho nikterak netlačí do koutka. Liebermann vždycky po výtce kreslí a případně bylo o ném řečeno, že kresbou maluje. Podává leptané kresbyl Storm tvoří lepty. Jeho jehla má stejně mocnou výmluvnost jako ton černě, různě nanesený na desku v tisku. Liebermann čarou a stínem po- dává zprávu o formě a hybu; Storm je jimi zároveň tvoři. Poučení, jež kdysi v mládí o F. Ropse přijal, zachovává podnes: lept jeho je čistý a tisk, vlastní rukou a pečí provedený, sytý, šťavnatý a barvitý, v němž je uložena sá- lavá třesavost slunce nad lagunou i chmury těžkých bouři nad mořem severním, melancholi- eký blyskot vod v přístavu havreském i smutný ledochod kol Rýnokolína. Tyto lepty nejsou proto jen veliké, že jsou rozměrné. Velikost jejich spočívá ve velikosti zrna, jímž umělee svůj kus kraje, a byť by to byla jediná jen va- licí se neb ustupující vlna při břehu nebo molu, objímá. V delailu podává málo, v celku však všechno; spoří sic, ale nelakot. Tyto vody, tato moře Stormova jsou živé bytosti, Jednou se vrší
Holanďan Němec Liebermann Storm F Rops Stormův
10 article
až k okraji listu, podruhé drží se spodního kraje, ponechávajíce širému nebi plochu k roz- pjetí a pobouření. Mají svůj osobitý karakter jakosti vody a různě utvořeně vlně, houpavé nebo hřímavé, světle pěnivé nebo strašně za- mračené. Storm van's Gravesando, stoje před ním a načrtávaje jednotlivé v mžiku mizící mo- menty jeho odvěčného neklidu, není nepodoben velkému portretistovi, jemuž zevní podoba člo- věka je písmem, v němž čle psychologii jeho nitra. Obojí jest však v těchto leplech širokých rysů a velkých tonů, do nichž vešlo mnoho mořského majestatu, sloučeno nedílně, proniká se navzájem, v jedné chvíli jedno z druhého vyrůstá, navzájem se rodl.
11 article
Zcela jinak, ano přímo naopak vede si Henry Rivire. Na výstavě jsou jen jeho tři litografo- vané cyky: Vnes de Paris, Féeries des heures a Aspects de la Nature; neni tu tedy zastoupen tento odchovanec Montmaríru a rylíř z Chat noir ani svými duchaplnými silhuetami, ani vábnými dřevoryty, o nichž před časem M. Ji- ránek ve »Zlaté Praze« nadšeně mluvil. Nic ne- vadí. H. Rivire je zde přece ve své podstatě, opěvovatel Paříže, milovnik Bretagne, nadšenec pro půvab zjevů přírodních. Na Francouze neobvykle měkký, ale beze vší sentimentálnosti, řízný a přee graeiosní, který nic víc nepodává na svých listech nežli esenci tvarů a barev. Vychází na kořist do města a přírody s hotovou formulí. Naučil se jí od Japonců. Od nich má toto letmé ob- rysováni forem, tuto spoře rozloženou hmotnost po ploše, toto rychlé střídání absolutních hori- zontál s rovnými a klikatými vertikalami, toto nenáhlé přecházení dominujících tonů a náhlé jimi prokmitnutí živějších, nebo spíše jen urči- tějších barev. Zdánlivě nemůže být nic prostšího a jednoduššího nad tyto málem monochromní listy a přece jsou plody velkých rafinovanostía složitých kombinaci, v nichž rapidní momenta- nost přechází v monumentalitu. Pohled na Paříž z Montmartru a ještě mnohem více »S výše věží
Rivire H Rivire Francouz Japonec Paříž Bretagne Montmartre vnést jít Paris Aspect jít le Nature zlatý Praga
12 article
Notre-Damu« na Paříž zasněženou, na bílé její moře v šedivých dálkách zmírající, nebo »Tro- cadéro« jsou lyrická opěvání ne malíře, nýbrž zamilovaného, lichotivé a nadšené, něžné a ve- lebící. Na bretagnských pobřežích s pohledem do země nebo na moře nalézá Rivičre víe barvy nežli tvary. Toliž barvitost mlhy, bouře, západů a východů, soumraků a nocí, sněžení a měsíčné noci, duhy a letního deště odpoledního slunce modrého nebe, žlutavých záplav a oranžového plání. V těchto listech zdá se mi býti víc umě- losti a úvahy nežli bezprostřednosti a primární svěžesti. Jsou s to vyvolávati obdiv pro svoje bohaté, krásné a jemně široké harmonie, někdy i pro své krásné silhuetování, vždycky pro ka- rakternost tvarů všech tři říší přírodních, než také vždycky ozve se v nich něco sladce plo- chého a příliš stejnoměrného. Navzdor tomu však tyto lapidarní transkripce Pohledů, tyto světlo- jasné zpěvy a popěvky, toto sloučení dvou kul- tur uměleckých, naivně východní a rafinovaně západní, staví H. Riviěra v přední řady malírů, kteří pitoreskních komplikací pohledů do měst a kraje dovedli vytěžiti měkký a nejednou snivý půvab napovídající dekorace.
H Riviěra Notre Dam Paříž západ východ
13 title
Karel B. Mádl.
Mádl
14 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Z domácího peněžního trhu. V Praze, 25. června. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) (Decentralisace úvěru.— Pražská bursa — Papíry k uložení kapitálu. — Akcie rakousko uherské banky a statistika akciového kapitálu tohoto ústavu. — Akcie průmyslové.) Jednou z četných otázek, která se k veřejným úvahám vrací, jest organisace bankovních filiálek, resp. organisaee našeho úvěrnictví a touto organisací v nejčastějších případech myslíme jeho decentralisaci. Otázka tato vrací se k nám aktuálně zejmena zase v poslední době, kdy příklady ústavů vídeňských po- vzbuzují úvahy analogické a vyvolávají otázku, zda i u nás je síť peněžnictví přiměřeně rozvětvena. Od- povědí jest všeobecný názor, že v této příčině jsme dosaváde nedostihli plně mety. Ne že by snad byl nedostatek movitého kapitálu k účelům obchodním a průmyslovým, nýbrž proto, že nedostatečné jest místní rozdělení oněch pramenů úvěru. Máme-li na mysli tyto zdroje úvěrnictví, jest třeba, abychom si odmyslili dosti značný počet filiálek a pobočných míst banky rakousko-uherské, ježto úkoly ústavu cedulo- vého jsou úzce vytčeny a byť i jim banka dotyčná plně činila dosti, s úkolem vlastních ústavů pěstují- cích úvěr movitý, nikterak nejsou totožny. Proto tam, kde ústavy tyto veřejně působí i vedle banky rakou- sko uherské, nevidí v ústavu tomto soutěž, nýbrž spíše úvěrní oporu, která jejich postavení činí silnějším.
Praha uherský banka
15 article
Kromě toho dlužno si uvědomiti, že spořitelny vládnoucí tak bohatým kapitálem nejsou s to, aby zcela nahradily oživující činnost ústavů movitý úvěn pěstujících. ježto právě spořitelny ony jsou vázány přísným a mnohdy i zastaralým již regulativem spo- řitelen. Právě ohledně těchto ústavů vytkli jsme již nedostatek, že ani v tomto dosti omezeném prostoru kde by pro svůj kraj působiti mohly, často náležitě činny nejsou, ustupujíce za obchodní zásadu, že svůj kapitál umísťují buďto v cenných papírech nebo v hypotékách. Tím úspory, které okrsek svému ústavu věnuje, okrsku onomu unikají a oblasť finanční ztrácí důležitou sílu nejvlastnější finanční krve, která tímto způsobem jest mu ubírána Trpnost spořitelen v této příčině vzbuzuje pro dotyčný okrsek tím větší nesnáze, ježto z ústavů cizích pak dosti nesnadno jest získati prostředků pro onen kraj přímo. Proto vznikla ona idea z nejvlastnějších potřeb našeho venkova k součinnosti spořitelen se záložnami, aby tomuto stavu věci i velkému nedostatku doby bylo odpomoženo. Záložny cestou směnečného eskontu mají býti na pomoc domácím kruhům průmyslovým a obchodním, za sebou majíce spořitelny, které by jejich eskontní materiál o bonitě jedním podpisem zvýšené přejímaly. Leč nezdá se, že by tato my- šlenka velmi úspěšně hned plnou silou si získávala pole. Bude asi třeba delší doby, aby potřeba své- pomoci se stala ještě více zjevnou. Nová myšlenka bude asi potřebovati nové generace.
16 article
Zřizování nových filiálek jest úkazem decentra- sace úvěrní a vytvořením úvěrních zdrojů na těch místech, která je potřebují — v oné expansí jest ale také vyjádřena mocným významem stále zpět jdoue myšlenka soutěže a konečně modernisování bankov- ních služeb v tom směru, že jestli dříve bylo po- važováno za vážnost a prestige ústavu, pro ohchod se neexponovat, nýbrž důstojně ho vyčkávať na křesle ředítelském, nynější doba zrodila větší agil- nost a akvísice bankovní stala se právě tak běžná jako jednatelství obchodu jiného. Jestliže pak tímto způsobem se pracuje na novém místě, které se stalo bankovním střediskem, jeho potřoba se vyciťuje, f- liálka racionálně se vede, jestliže se podá pomocná ruka k pěstování takových obchodních a průmyslo- vých oborů, které uvolněním přístupných pramenů úvěrních mohou zkvétati, jest ústav zakotven stává se slřediskem ve svém kruhu. Takovou sku- tečnost, že v zemi vznikají nové úvěrní zdroje a že soutěž na poli bankovním — dokud není příliš — čilá — anebo příliš ostrá — jest vítati s obzvláštním povděkem, neboť z ní vznikají výhody i výrobě i ob- chodu i všeobecnému styku. Kraje kapitalisticky chudé a tím zanedbané se oživují a bankovní ústavy. které samy sebou přirozeným vývojem věcí z přičiny změn poměrů bankovních a bursovních, z příčiny nové úpravy velkých obchodů finančních a takéz příčiny změn v obchodu emisním, jsou nuceny k no- vým methodám, nabývají širší podstaty, dalších vzlahů a rozsáhlejšího významu.
17 article
Ale nesmí býti zapomenuto, že vytvoření nových filiálek není věcí příliš tak hladkou, aby mohla být podniknuta na pouhou frási, že má býti vyplněna »citelná mezera«. Jest třeba tu prozkoumati, zda vhodný jest terrain, zda jsou tu podmínky ke tvo- ření, prozkoumati sílu kapitálu onoho kraje a jest potřoba také kapitálu a konečně — což jest vlastně věcí nejdůležitější — jest k tomu potřeba také lidí. Na domácím trhu na poli obchodu s papíry ukládácími došlo k pozoruhodným obchodům v áproe. zástavních listech České hypoteční banky, které jed- nány byly za 100 271/2 a 100.25. Nemýlíme se asi jestliže příčinu oněch obchodů vidíme především v osobním názoru, že kurs tohoto papíru jest přimě- řeně nízký. Distinkce oné hodnoty — zástavního listu České hypoteční banky — naznačuje kurs do- týčný, málo nad pári se pohybující, za nedrahý. Kromě 4proc. zástavních listů byla poptávka také po 5procentních za kursu 103.5. Kromě zá- stavních listů České hypoteční banky docházelo tak k obratům v rentách, avšak obraty tyto jsou čistě náhodné. V obchodu soukromém došlo k větším koupím v papírech Zemské banky království če- ského, jichž kulantní kurs pod pari nejen mnohým ústavům, nýbrž i četným kapitalistům jest důvodem. aby v hodnotě oné uložili svůj kapitál, ježto dociluji tak zúročení více než 4procentního a získávají v případě vylosování. Zásoba 41/2procentních ban- kovních dlužních úpisů České průmyslové banky jest vyčerpána a přijímají se toliko přihlášky na příe emissi.
če ský Český hypoteční banka Český průmyslový banka
18 article
Z papírů akciových a bankovních byly v popřed zájmu zejmena akcie Rakousko-uherské banky, jichž kurs se pohyboval mezi 1625.— a 1620.—. Jestliže nedocházelo z příčiny rozdílu kursového k obchodům v těchto akciích na pražské burse, můžeme konstato- vati, že české koupě v tomto papíru byly prováděn na burse vídeňské z té strany, která má za svou po- vinnost, aby ještě zajistila si účasť ku příšlí valne hromadě. Přepsání akcií jest nutno do 1. července t.r a tudíž jest také nezbytno, do této doby akcie ony získati. Ve sporu o majetek těchto akcií jest pozoru- hodná statistika finančního ministerstva o majetku rakouských bank v cizíně, která konstatuje, že 52.399 akcil R akousko-uberské banky, tudíž plných 35% akciového kapitálu, se nalezá v cizině. Jestliže tudíž se strany německé s velkým bramarbasem v mi- nulé valné hromadě bylo dokazováno, že velký po- měr zastoupených akcií českých není ještě důkazem o poměru akciového majetku, jest podán cenný stati- stický doklad, mnoho-li akciového kapi- tálu vlastně se nalezá v rukou čistě německých. K pravdě podobnému počtu onomu dojdeme, jestliže k 35% akciového kapitálu, který se nalezá v cizině, a tudíž dle stanov bankovních valné hromady se zúčastniti nemůže, připočteme akciový kapitál, nalezající se v rukách českých, dále připo- čteme akciový kapitál maďarský (ovšem neznačný) a akciový kapitál v rukou ještě jiných, a teprve co zbude, tak velký poměr to ovšem není, jak s enfasí bylo dokazováno, bylo by německé. Vídíme, že také v této statistice Němci se mýlili ve svůj prospěch Z jiných akcií poznamenati sluší kurs Zajišťovacích který se znamenal již bez kuponu, 180.—, 199.—— Podolské 160.—, zboží asi za 170.—
Podolský Rakousko R akouský
19 article
Týdenní přehled bursovni. Z Vídně, 25. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Zcela neočekávaně objevila se v tomto týdnu na trhu effektivním značná čilosť, která byla sou časně spojena se silným stoupáním kursů jednolli vých hodnot. Po rychle překonané depressi, nastalé následkem klesnutí petrolejových akcil, upevňovalo se smýšleni vůčihledě a pevnost ta rozšířila se dosti rychle na četná odvětví průmyslová. V popředí zájmu byly hodnoty železářské, zejmena pražské železářské, alpinky a Poldiny huti. Příčina lepšího smýšlení leží arciť v první řadě v přiznivých zprávách zahraničních o situaci mezinárodního trhu železářského a skutečně byly to také nejprve koupě zahraniční, kteréž probudily trh jaksi z letargie. K tomu přistoupily pak ještě příznivé zprávy o b laněních podrobnostech prvního čtvrtletí alpské spo- lečnosti, jež bursu uspokojily, třeba i vykázané plus 150 000 K nesplnilo zcela očekávání bursy, poněvadl by obnos ten, kdyby další rozvoj pokračoval pouze timto tempem, dovoloval pouze zvýšení dividendy asi o 11/2o. Jest však naděje, že trh železářskýv Rakousku ještě více oživne a sdělení ředitele Ker pelye, který nyní už definitivně nastoupil na místo ředitele Hella, o prvních dvou měsících druhého čtvrtletí očekávání takové do jisté míry opravňuje. Ve příčině pražských železářských akcií, jichž kursy nejvíce stouply, kolovaly nejrůznější odhady divi- dendy. V souvislosti se stoupnutím českých akci báňských stouply také akcie Rudolfovy huti. Zvýšení kursu alpinek a rýmavsko-muraňských bylo mnohem menší než stoupnutí hodnot šraňkovních a pohybo- valo se mezi 8——10 K.
Poldin Ker Hell Rudolfův Vídeň Rakousko
20 article
Vzestupný směr přenesl se odtud také na jiné obory trhu cffektivního. Zvláště čilejší byl obchods hodnotami mezinárodními, s kreditkamia akciemi dráhy státní. Tyto získaly též pro hlášením uherského ministra obchodu Hieronyma, že Uhry nehodlají vésti illoyalní boj s uherskými panstvími této společnosti. Z průmyslových hodnot byly opět silněji favo- risovány cementové akcie. Zejmena byly kupovány královédvorské cementové, kteréž od delší doby stoupají. Příčinou jest asi příznivý průběh obchodu tohoto podniku, který má prý z přistoupení ke kar- telu cementovému zcela zvláštní výhody. Velice silně kolísaly akcie petrolejové. Avisované snížení cen petroleje způsobilo klesnutí kursů akcii petrolejo- vých, jež však záhy pak zase stoupaly. Na trhu peněžním je tou dobou banka rakousko-uherská téměř bez soutěže, poněvadž se sazba soukromého diskontu přiblížila sazbě oficiálne až na malý zlomek. Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze z tohoto sestavení: 18. června 25. června 99.25 Rak. korunová renta . . . 99.30 Rak. zlatá renta . . . . . 118.25 117.95 Uherská zlatá renta . . . . 118.05 117.90 Uherská korunová renta . . 97.15 97.15 Turecké losy . . . . . . 127.— 128.— 640.— Rak. kreditky . . . . . . 641.25 Banka pro země rakouské Uherské kreditky . . . .. Bankovní jednota . . . . Pozemkový úvěrní ústav .. Živnostenská banka . . .. Společnost státní dráhy .. Jižní dráha . . . . . .. Polabská dráha . . . . . Buštěhradská dráha lit. B. Dunajská paroplavební spol. Rakouská továrna na zbroj Rým.-muráňská společnost Pražská železářská společnost Česká báňská společnost. Mostecká uhlářská společnost Wienerberger . . . . .. Schodnica Londýnská devisa . . .. Říšské marky . . . . . .
Hieronymus Uher živnostenský banka státní dráha pražský železářský společnost Český báňský společnost Wienerberger
21 title
Alpinky
22 article
Český odbor rady zemědělské pre království česk o zřizování rolnických pekáren družstevních. Odbo- rem vydána tato vyhláška: V poslední době vzmáhá se místy ruch pro zřizování rolnických pekáren druž- stevních a byly již také podobné závody družstevn v království českém zřízeny. Oproti těmto snahám ohražuje se však živnostnictvo, zvláště pekaři, kteř spatřují ve zřizování pekáren rolnických poškozování své živnosti a snaží se proto způsobiti podobným rol- nickým závodům různé nesnáze při zpeněžení pečiva (chleba) zvláště ve městech. Český odbor rady země- dělské, maje na zřeteli zájem zemědělského družstev- nictví a při tom i širší zájem zemědělství vůbec n těto otázce, uvážil záležitost tuto a dospěl k tomulo hledisku: Zemědělskému obyvatelstvu nelze odepříi právo, aby sdružováním usnadnilo si odbyt svého obil a to i ve způsobě výroby a prodeje chleba. Ano země- dělské obyvatelstvo jest namnoze v zájmu sebezacho- vání přímo vedeno k tomuto způsobu odbytu obilí tam kde pekaři domácí obilí resp. mouku z obilí domá- cího zanedbávají, používajíce šmahem mouky uherské
Český odbor rada zemědělský pre království Český odbor rada země
23 article
V případech takových jest zřizování rolnických pe- káren jen nutným aktem sebeochrany a lze zřizováni závodů podobných při náležité obchodní a průmyslové prozíravosti zakladatelů jen schvalovati. V oněch při- padech však, kde pekaři nepodporují sou- těžeuherskémouky, nýbrž spékají mou- ku domácí, nespatřuje český odbor rady zemědělské prospěch zemědělské věci v tom, aby rolnictvo vý- robou pečiva činilo soutěž stavu živnostenskému, ne- boť i vzájemnou dohodou se živností pekařskou může si stav zemědělský zabezpečiti trvalý odbyt českého obilí u živnosti pekařské. V případech lakových do- poručuje český odbor rady zemědělské, by v zájmu celkového prospěchu rolniciva a domácí výroby obilní ke zřizování rolnických pekáren zatím se nepřistupo- valo. Tam, kde pekaři zpracují mouku z domácího obilí, může družstevní ruch zemědělský obrátiti se ke zprostředkování prodeje obilí buď do mlýnů a nebo pekařům k semletí. Český odbor rady zemědělské oče- kává, že takováto vzájemná dohoda mezi živnostni- ctvem a zemědělstvem přinese oběma stavům větší prospěch než oboustranný boj, z něhož těží zvláště soutěž uherských mlýnů.
Český odbor rada zemědělský oč
24 article
Rakousko-uherská banka v prvém pololetí 1904 Generální rada Rakousko-uherské banky konala včera schůzi, ve které podával gen. tajemník Pranger obšlr- nou zprávu o obchodech prvého pololeti. Uvedl přede- vším zprávy všech filiálek bankovních o vyhlídkách sklizňových a konstatoval, přecházeje k výsledkům daného roku, že banka eskomptovala letos směnek více za 158.3 mill. K než loni. Výnos eskomptu stoupl o několik tisíc korun. V poslední době následkem kursů směnečných a siabého smýšlení na peněžním trhu v Londýně a v Paříži byly učiněny větší nabídky zlata a v posledních čtyřech týdnech bylo dovezeno asi za 71/2 mill. K zlatých prutů. Při velké záloze, která nyní obnáší více než 340 mill. K a vzhledem na velice příznivý stav zahraničního kursu směnečného ne- mohlo se na nějakou změnu míry úrokové pomýšleti. Generální rada usnesla se vypláceti od 1. července pololetní dividendu 28 K na akcii. Dále byly vyřízeny ve schůzi generální rady jen běžné záležitosti.
Pranger Londýn Paříž uherský banka
25 article
Uhelná doprava labská, jež počátkem června byl ještě značnou (6. červná dostaveno v Ústí k Labi 117 vagonů uhlí), od 10. června, kdy voda labská v Úst klesla pod normál, citelně ochabla a v Ústí obnášela některý den jen okolo 200 vagonů. V posledním týdnu se poměry dopravní ještě dále opadáváním vody zhor- šily. 20. června stálo Labe v Ústí na 20 cm pod norm. 23. kleslo na 28 cm a pro 24. oznámila prognosa jen 37 cm pod. nor. Sazby lodní zvyšovány dále, ač napídka lodí byla tak značná, že stále převyšovala poptávku. V posledním týdnu zaznamenány na burse ústecké tyto sazby za 1000 kg: do Drážďan 170 fen., do Magdc- burku 210—295 fen., do Hamburku 245—345 fen. do Brandenburku 320—370 fen., do Postupimi 340 a 390 fen. Sazby pro Magdeburk a Hamburk rozuměj se při 75 cm nad norm. s ustanovením, že základní sazby (210 a 245) zvyšují se za každý ubylý 1 cn splavnosti o 1 fen. za tunu až do ujednané sazby maxi- mální, pro Brandenburk a Postupim zmírněna platnos sazby základní na výšku vody o 50 cm. Ujednání na burse bylo v celku velmi málo, ježto labští konsument zásilkami konsignačními uhlím přesyceni nekupoval nových nákladů lodních. V době od 20. do 24. (v 5 dnech) bylo v celku k Labi do Ústi dopraveno 116 vagonů uhlí.
Ústí Drážďany Magdce Hamburk Postupim Magdeburk Labe centimetr kg
26 article
Stoupnulí cem na trhu šelakovém. Píše se nám z Vídně: V poslední době lze pozorovati v kruzích Iruhlářských a soustružnických agitaci proti „šelako- vému kartelu“. Dle našich informací však v Rakousku kartel šelakový vůbec neexistuje, ale je správno, že ceny šelaku byly v posledních létech vyhnány obrov- sky do výše. O příčinách tohoto stoupnutí cen doví- dáme se následující: Šelak vyrábí se téměř výhradně v Kalkutě. Odtamtud rozváží se do celého světa. Cena závisí tudíž v první řadě od výroční sklizně a pok od rozsahu odbytišť šelaku. V tomto směru nastala v posledních létech značná změna potud, že se šelaku užívá k výrobě ploten grammofonových a k jiným výrobám, jež se přísně tají. Následkem tohoto rozšíře- ného odbytu zmocnila se zboží tohoto divoká speku- lace, kteráž způsobila neobyčejné kolísání cen. Pře 4 léty znamenal ještě šelak asi 60 š. na 100 kg., zatím stoupl až na 240 š. a kolísal pak mezi 100 š. a 230 š. Nyní pohybuje se cena šelaku mezi 206 a 210 š. Po- ukazuje se k tomu, že pro nejbližší dobu nelze asi očekávati silnější klesnutí cen, poněvadž zřejmé zá- soby v Londýně, obnášející v dřívějších létech 50 a 60.000 beden, klesly v poslední době až na 2000 beden V Rakousku zabývá se dovozem šelaku jen 5 obchod- níků, z nichž je jeden v Praze, ale ti prý nemají mezi sebou žádných smluv.
Vídeň Rakousko Kalkuta Londýn Praha kg
27 article
Z Revisní jednoty českých hospodářskýchi a vý- dělkových společenstev v král. českém. Jednota usta- vila se již a do výboru jejího zvoleni: za předsedu pan JUDr. Bedřich Jahn, místopředsedou pan JUDr Vladimír Fáček, jednatelem Alois Hůlka, pokladníkem pan J. B. Novotný; za členy výboru pp. JUDr. Otto Gintel, prof. Frant. Fibinger, doc. JUDr. K. Kadlec, Adolf Valášek a A. Balátě. Revisní jednota zřízena byla za tím účelem, aby podle zákona ze dne 10. června 1903 č. 133 ř. z. vykonávala revisi společenstev, ná- ležejících k Jednotě a aby jim takto uspořila povinnou jinak revisi soudní, která bude pro každé společenstvo zajisté nepoměrně nákladnější a oblížnější. Má-li se však jednotě dostati revisního práva, jest potřebí, aby měla aspoň 50 členů, kteréhožto počtu posavadní při- hlášky dosud nedostoupily. Výbor Jednoty vybízí tedy všecka společenstva, která se posud za členy Jednoly nepřihlásila, aby ve vlastním zájmu svém učinila tak co nejdříve k rukám předsedy pana dra. Bedř. Jahna, advokáta na Král. Vinohradech, Palackého tř. č. 22. Přímé spojení Torstn s Mexikem. Ministerstvo obchodu uzavřelo včera definitivně smlouvu se spo- lečností Austro-Americana ve příčině plavebního spo- jení s Mexikem. Dle smlouvy té bude od září 1904 až do listopadu 1905 zajištěno pravidelné měsíční par- níkové spojení mezi Terstem a Mexikem, při čemž bude polovina plavby vykonána s rychlostí 9 námoř- ních mil a druhá polovina s rychlostí 12 námořních mil. Kromě toho hodlá Austro-Americana zříditi spo- jení s Argentinou a převzíti od Lloydu dopravu bra- zilskou.
JUDr Jahn Fáček Hůlka Novotná Gintel profesor František Fibinger docent K Kadlec Valášek Král Lloyd Mexiko Terst Americana Argentina
28 article
Stoupnutí obilních cen v Berlíně. Na zprávy, že Rusko vyslovilo souhlas s německými minimálními cly, jakož i na nepříznivější posuzování domácích vyhlídek na žně a vzhledem na nepatrné zásoby obilí ve skladištích stouply v Berlíně ceny obilí o 1—2 mk. Výkazy dráh. Příjmy státní dráhy ve druhě dekádě červnové obnášely 1,483.112 K (— 56.801 k a příjmy jižní dráhy v téže době 3,006.555 k (+ 70.310 K). Růzé zprávy. Na včerejší mimořádné valné schů- zi Německé banky bylo usneseno jednohlasně zvýšiti akciový kapitál o 20 millionů, t. j. na 180 mill. marek. Ředitel Koch prohlásil, že banka upustila od sloučení se s Berlínskou bankou, poněvadž se uká- zalo, že jen okamžité převzelí úhrnných aktiv bylo by bývalo prospěšným, kdežto protesty a procesy by se bylo převzetí to zdrželo. Nynější zvýšení akciového kapitálu má se státi na větší zabezpečení deposita akceptů a na možnost čelení i obtížnějším eventuali- tám. Nových prostředků bude použito pro pravidelný běžný obchod. Snížení dividendy následkem zvýšen kapitálu se ředitelství neobává, spíše očekává zvýšení prosperity. — Mimořádná valná schůze Drážďan- ské banky usnesla se jednohlasně na fusi s Něme- ckou bankou společenstevní. Ředitelství ujišťuje, že spojení se Schaaffhausenským spolkem bankovním se ukázalo velice výhodným. Z ústředních jatek pražských. Na irh dobytčí v pondělí dne 27. července přihlášeno jest 180 kusů hovězího dobytka původu domácího, 700 kusů původu haličského a 15 kusů původu uherského.
Koch Berlín Rusko Drážďany
34 article
Banky, záložny a spořitelny. Zemská banka království českého v Praze připočítává koncem června a prosince každého roku splatné, avšak nevyzdvižené úroky k ji- stině na vkladní knížku uložené a neni třeba vkladní knížku za účelem připsání úroků zvlášť předklá- dati. Ustanovení zákona, že úroky po tři léta nepožadované promlčením propadají, nevztahuje se k úrokům ze vkladů na knížky. Úroky z prošlé pololetí vpíší se do vkladní knížky, po- činajíc dnem 16 července t. r., jak- mile bude předložena. Stav rakousko-uherského banku ze dne 23. června t. r. Oběh bankovek 1.551,386.000K (— 10,437.000 K), poklad kovový 1.503,211.000 K (+ 3,403.000 K), portef. směn. 248,743.000 K (— 1,420.000 K), lombard 38,997.000 K (— 519.000 K), záloha bankovek prostých daní 349,029.000 K (+ 13,846.000 K). Trhy peněžní Pražská bursa. V Praze, 25. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Při klidném trhu jednána na dnešní burse květnová a červencová renta za K 99.921/2. Dále podáváno za akcie Živnostenské banky K 249.50, české banky »Union« K 243.50, Pražské úvěrní banky K 567.—, Hospodářské úvěrní banky K 344.—, Rakousko-uher- ské banky 1618.—, Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv v Kolíně 315.—, Kralohradeckého úvěrního ústavu 249. 50. Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. OtHiciální záznamy znějl-
Praha Rakousko Kolín zemský banka uherský banka živnostenský banka český banka úvěrní banka hospodářský úvěrní banka Kralohradecký úvěrní ústav 249 . 50
48 article
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1, „ » hal. zem. banky 4 1/29 Kom. dl. úpisy „ . 4% Železnič. , , , , 49%. Zást. listy Hal. ake. hyp. banky 41, „ » Rak. sherské banky 4% „ Dolnorak. byp. ústavu 4% 31/2 Kom. dl. úp., „ . „ 31 /2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. dráhi 390 Únorová spol. renta (v pap.) 4. 290 (ve stř.) 4.290 Dubnová , , Květnová , , (v pap ) 49%0 Červencová spol. renta (ve stř.) 49% Rakouská zlatá renta . . . . 4 % korunová renta . . 40 „ investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . » Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka . , Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . .. Rakousko uherská banka . .. Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . .. Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . .. Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česká rall. v Modřanech » tov. orient. cukrov.
Hal Dubnová Daňkův Rustonův Poldin Rakousko Zala Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka hospodářský úvěrní banka eskontní banka úvěrní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost 4 1
59 article
Z Vídně, 25. června. (Závěrečné úřadni kursy.) Únorová renta . květnová . . červenc. . . říjnová . rakouská » zlatá „ » kor. uherská » zlatá » kor. rak. invest. renta oher. » , 4% zást. listy Hyp. banky král. č.. 31/290 zást. 1. Hyp. banky král č. . 4% kom. dluhop. Zem banky kr. č. 4% žel. dl. úpisy Zem. banky kr.č. státní losy 1854 „ 1860 151 90 po 500 zl. . . 181.65 po 100 zl. státní losy 1864 losy úvěrního úst. 462 — 510.— vídeň. l. komun. 160.— tisské losy . .. 128.— turecké losy .. 1630 - rak.-uh. banka . rak. úvěrní ústav 641.5 279.— b. anglo-rakouská 517.50 vídeňská unionka 425 90 b. pro země rak. 745.— uh. úvěrní banka bank. jednota .. 921.— r. úst. pro úv. poz Česká průmyslová 412.— banka . . . roln. úvěr. banka 345.— česká b. Union . Živnost. banka . —.— Eskoniní sazby 31/4—334 procenla.
Vídeň úvěrní banka Český průmyslový 412
61 article
Ivovskočernovická 575.— spol. st. dr. rak.-uh. 634.— jižní dráha . . 78 75 štyrskohr.-köfl. . —.— severní dráha . 5600.— rak. severozáp. dr. 414.— pardubická dráha —.— polabská dráha 424.— česká sev. dráha. buštěhradská A 1012 — pražsko - duchcov. duchcov.« podmok. —.— ústecko- tepl. dr. . 842. — dunaj. paroplaveb. rakouský Lloyd . 675.— turecká labák. rež. 343.— rak. zbrojovka . 478.— 329.— Rudolfova huť . 417.— alpská montan. sp. 487.50 rým.-muráň. spol. 350.— Poldina huť . . 2115. — praž. želez. sp.. 1240.— česká montan. sp. 335.— Daněk . . . . západočeská ubl. severočeská uhl. mostecká uhl. sp. 605.— vídeň. stavební sp. 148.— Schodnica . . . 776.— haličsko-karpatské 1060.— peštská vagonka. devisa německá . 117.37 » pařížská . 95 0 „ curyšská . 95.— „ londýnská 239.35 dvacetifrank. marka papírová . 117.37 » . 253.— rubl
doktor Lloyd Rudolfův Daněk Poldin huť A 1012