1
masthead
26. června 1904
2
masthead
Přiloha „Národních Listu
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Tři jiní.
=Max Liebermann se na výstavách praž
ských tuším dosud neobjevil. Nepamatuji se, ž
bych se byl s ním zde kdy selkal, a stalo-lise
tak přece, byl to nejspíše jen některý menšt
odpadek, který sem náhodou byl zavát. Jinak
ovšem toto jméno a co kryje není mnohým ne-
známo, a ti jistě litují, že tento náčelník berlín-
ské secese neukázal v Praze žádný z oněch
velkých a nad pomýšlení prostých děl, jež po-
máhala v Němeích raziti cestu pleinairu a
impresionismu. Pětatřicet jeho listů ve výstavě
Liebermann
Praha
6
article
»Manesa« má býti zatímní náhradou. Tu si ale
vzpomínám, že tento neobyčejně bystrý, daleko
víe intelektuálný nežli temperamentní, nepo-
měrně uvážlivější nežli impulsivní, vysoce logi-
eký a neodvratně vytrvalý umělec, bývá také
poclíván titulem realisty, nebo ještě častěji na-
turalisty a že vlastně toto střídání a mísení
přívlastků a titulů v uměleckém žargonu až
s nemilou zřetelnosti prozrazuje vrátkost, ne-
jasnost a neustálenost těchto pojmů. Prostředky
uměleckého zobrazování, způsob nazírání, obsah
nebo látkový výbor, osobní nola a karakter, vše
to, přece zároveň vždy v každém výtvoru
obsažené, chtějí jediným jen z oněch slov ozna-
čiti a etiketovati. Ale pleinair může býti impre-
sionistní anebo ne, realistním může býti uměle
ideálných vznětů a cílů, a co je dnes natura-
listní, není zajisté totéž, co jsme jím zvali pře
půl stoletím. Víc z pohodlí a k vůli stručnosti
užíváme oněch přívlastků a měli bychom si
býti, píšící i čtouci, mluvící i slyšící, vědomi,
že se nehodí ani k předzdivkám ani k úplnému
vyčerpání podstaty a jakosti díla. Jsou to běžné
mince, které jenom na počátku svého oběhu
mají nějaké určité ražení, potom se dost brzy
k nepoznání otřou a jenom k rychlému pla-
cení slouží. Jeli realismus uměním pravdovým,
pak věru nevím, které by z jeho domény
mělo být vůbec vyloučeno. Za pravdou
umění šel Giotlo zrovna tak jako Menzel a Ch.
Menzel
7
article
Ruben se cítil realistou oproti Reinerovi, Mánes
oproti Rubenovi. A na kolik se naturalism týče?
Neníliž na konec Rops větším naturalistou nežl
Liebermann, když jemu, nebo Toulouse-Lautre-
covi nikdy naturalia non sunt turpia ? A nejsou
při tom od sebe rozděleni pravými propastmi
Všechen umělecký názor vychází od dojmů pří-
rodních a každé umělecké dílo má za nejvnitř-
nější úkol a cíl působit přirodním dojmem, ne
sie v jeho materiálné substanci, ale v evokaci
iluse. V. Hynais stejně jako M. Liebermann.
Každý ovšem kráčí jinou cestou do fohoto všem
společného Říma. Jeden po cestě nejzevrubnější
subtilnosti, druhý účelnou redukcí, obmyslným
výběrem a vynecháváním. Liebermannovy kresby
a lepty, list za listem, jsou jen neustálou řadou
vyjadřující tento jeho princip eliminace až do
obnažení jádra zjevů. V jeho leptech je prove-
dena negace anekdoty se vší konsekvencí až do
krajnosti. Nikde »se nic neděje«; všechino je
nom jest. Uprka, jakkoli si v tom stejně vede,
neobejde se přece vždycky beze všech dějových
zákmitů mezi svými děvčaty a hochy, ovšem
sle nikdy na úkor nebo odlehčení umělecké ma-
lebnosti. Liebermannovi je svět jen souborem
určilých jevů, z nichž každý v sobě nese umě-
lecký problem: jak lidé stojí a praeují, jak se
jeví ve vzduchu a světle, jak působí rozloha a
hloubka prostoru a v jakém oplickém a hmot-
ném poměru k němu jsou živé a mrtvě věci.
O tom všem jeho malba a kresba, jedině svými
grafickobarevnými prostředky, hovoři. To jest je-
jich obsah i řeč. Potom ještě jedna finesa, umě
jecká potence a vytříbenost: momentní stav ži-
vého pohybu. Ne posa člověka, kterou tělo jeho
má při kroku, nýbrž črtou vyjádřený chod
kráčejícího, sunuti těla v před, postižené okem
i myslí ve výmluvné jakosti vybraného mžiku.
Ruben
Reiner
Mánes
Liebermann
V Hynais
M Liebermann
Liebermannův
Uprka
Toulouse
Lautre
Řím
8
article
Pravdou je při tom arci, že Lieberman-
novo umění právě pro tyto své cíle nese se
objektivismem, který je prost tepla, vřelosti
srdečnosti. Umělec sám je podoben obdivuhod-
nému stroji postřehovacímu a rozeznávajícímu
a neomylně graficky či barevně vystihujícímua
v tom je nejspíše potence rasy, z níž pochází.
Umělecký rozum vede u něho nejen hlavní,
sie by se cit aspoň podružně musil ozvat,
nýbrž jediné slovo. Berlinská střizlivost a semit-
ská bystrost si podaly u M. Liebermanna ruce ke
společné pouti životem.
S tohoto stanoviska a hlediska když vy-
jdele, naleznete na vystavených listech kusy
vysoké dokonalosti v těchto vískách v písku
nebo za vlnami jesepů se vynořujících, v těchto
pasačkách, ovcích, kozách a prasnicích, v těchto
zahradních pivnicích a koupajících se klucích,
v těchto ženách a chudácích. Není v nich nie
jásavého, ale také ne nic tížícího; je v nich
jen neodvratný a neodčinitelný chod života
přírodě a v lidech, vyjádřený soustavou velmi
spoře, s úžasnou však jistotou a určitosti ra-
pidně vedených čar a nahozených teček, které
zároveň vyvolávají životnou illusi formy, po-
hybu a světla, tři to prvků, jimiž v umění kre
sebném promlouvá život ve svém optickém pro-
jevu a sdělování.
Lieberman
M Liebermann
9
article
Zde hned dlužno přidružiti k Lieberman-
novi Ch. Storma van's Gravesande. Co zajímá
prvního na zemi a lidech, to zpytuje, nalezá a
silně vyjadřuje druhý na pobřeží a moři. Jako
akvafortista stojí tento Holanďan vysoko nad
Němcem. Technické prostředky leptu se u něho
nikterak netlačí do koutka. Liebermann vždycky
po výtce kreslí a případně bylo o ném řečeno,
že kresbou maluje. Podává leptané kresbyl
Storm tvoří lepty. Jeho jehla má stejně mocnou
výmluvnost jako ton černě, různě nanesený na
desku v tisku. Liebermann čarou a stínem po-
dává zprávu o formě a hybu; Storm je jimi
zároveň tvoři. Poučení, jež kdysi v mládí o
F. Ropse přijal, zachovává podnes: lept jeho
je čistý a tisk, vlastní rukou a pečí provedený,
sytý, šťavnatý a barvitý, v němž je uložena sá-
lavá třesavost slunce nad lagunou i chmury
těžkých bouři nad mořem severním, melancholi-
eký blyskot vod v přístavu havreském i smutný
ledochod kol Rýnokolína. Tyto lepty nejsou
proto jen veliké, že jsou rozměrné. Velikost
jejich spočívá ve velikosti zrna, jímž umělee
svůj kus kraje, a byť by to byla jediná jen va-
licí se neb ustupující vlna při břehu nebo molu,
objímá. V delailu podává málo, v celku však
všechno; spoří sic, ale nelakot. Tyto vody, tato
moře Stormova jsou živé bytosti, Jednou se vrší
Holanďan
Němec
Liebermann
Storm
F Rops
Stormův
10
article
až k okraji listu, podruhé drží se spodního
kraje, ponechávajíce širému nebi plochu k roz-
pjetí a pobouření. Mají svůj osobitý karakter
jakosti vody a různě utvořeně vlně, houpavé
nebo hřímavé, světle pěnivé nebo strašně za-
mračené. Storm van's Gravesando, stoje před
ním a načrtávaje jednotlivé v mžiku mizící mo-
menty jeho odvěčného neklidu, není nepodoben
velkému portretistovi, jemuž zevní podoba člo-
věka je písmem, v němž čle psychologii jeho
nitra. Obojí jest však v těchto leplech širokých
rysů a velkých tonů, do nichž vešlo mnoho
mořského majestatu, sloučeno nedílně, proniká
se navzájem, v jedné chvíli jedno z druhého
vyrůstá, navzájem se rodl.
11
article
Zcela jinak, ano přímo naopak vede si Henry
Rivire. Na výstavě jsou jen jeho tři litografo-
vané cyky: Vnes de Paris, Féeries des heures
a Aspects de la Nature; neni tu tedy zastoupen
tento odchovanec Montmaríru a rylíř z Chat
noir ani svými duchaplnými silhuetami, ani
vábnými dřevoryty, o nichž před časem M. Ji-
ránek ve »Zlaté Praze« nadšeně mluvil. Nic ne-
vadí. H. Rivire je zde přece ve své podstatě,
opěvovatel Paříže, milovnik Bretagne, nadšenec pro
půvab zjevů přírodních. Na Francouze neobvykle
měkký, ale beze vší sentimentálnosti, řízný a přee
graeiosní, který nic víc nepodává na svých listech
nežli esenci tvarů a barev. Vychází na kořist
do města a přírody s hotovou formulí. Naučil
se jí od Japonců. Od nich má toto letmé ob-
rysováni forem, tuto spoře rozloženou hmotnost
po ploše, toto rychlé střídání absolutních hori-
zontál s rovnými a klikatými vertikalami, toto
nenáhlé přecházení dominujících tonů a náhlé
jimi prokmitnutí živějších, nebo spíše jen urči-
tějších barev. Zdánlivě nemůže být nic prostšího
a jednoduššího nad tyto málem monochromní
listy a přece jsou plody velkých rafinovanostía
složitých kombinaci, v nichž rapidní momenta-
nost přechází v monumentalitu. Pohled na Paříž
z Montmartru a ještě mnohem více »S výše věží
Rivire
H Rivire
Francouz
Japonec
Paříž
Bretagne
Montmartre
vnést jít Paris
Aspect jít le Nature
zlatý Praga
12
article
Notre-Damu« na Paříž zasněženou, na bílé její
moře v šedivých dálkách zmírající, nebo »Tro-
cadéro« jsou lyrická opěvání ne malíře, nýbrž
zamilovaného, lichotivé a nadšené, něžné a ve-
lebící. Na bretagnských pobřežích s pohledem
do země nebo na moře nalézá Rivičre víe barvy
nežli tvary. Toliž barvitost mlhy, bouře, západů
a východů, soumraků a nocí, sněžení a měsíčné
noci, duhy a letního deště odpoledního slunce
modrého nebe, žlutavých záplav a oranžového
plání. V těchto listech zdá se mi býti víc umě-
losti a úvahy nežli bezprostřednosti a primární
svěžesti. Jsou s to vyvolávati obdiv pro svoje
bohaté, krásné a jemně široké harmonie, někdy
i pro své krásné silhuetování, vždycky pro ka-
rakternost tvarů všech tři říší přírodních, než
také vždycky ozve se v nich něco sladce plo-
chého a příliš stejnoměrného. Navzdor tomu však
tyto lapidarní transkripce Pohledů, tyto světlo-
jasné zpěvy a popěvky, toto sloučení dvou kul-
tur uměleckých, naivně východní a rafinovaně
západní, staví H. Riviěra v přední řady malírů,
kteří pitoreskních komplikací pohledů do měst
a kraje dovedli vytěžiti měkký a nejednou snivý
půvab napovídající dekorace.
H Riviěra
Notre
Dam
Paříž
západ
východ
13
title
Karel B. Mádl.
Mádl
14
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trhu.
V Praze, 25. června.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
(Decentralisace úvěru.— Pražská bursa
— Papíry k uložení kapitálu. — Akcie
rakousko uherské banky a statistika
akciového kapitálu tohoto ústavu. —
Akcie průmyslové.)
Jednou z četných otázek, která se k veřejným
úvahám vrací, jest organisace bankovních filiálek,
resp. organisaee našeho úvěrnictví a touto organisací
v nejčastějších případech myslíme jeho decentralisaci.
Otázka tato vrací se k nám aktuálně zejmena zase
v poslední době, kdy příklady ústavů vídeňských po-
vzbuzují úvahy analogické a vyvolávají otázku, zda
i u nás je síť peněžnictví přiměřeně rozvětvena. Od-
povědí jest všeobecný názor, že v této příčině jsme
dosaváde nedostihli plně mety. Ne že by snad byl
nedostatek movitého kapitálu k účelům obchodním
a průmyslovým, nýbrž proto, že nedostatečné jest
místní rozdělení oněch pramenů úvěru. Máme-li na
mysli tyto zdroje úvěrnictví, jest třeba, abychom si
odmyslili dosti značný počet filiálek a pobočných míst
banky rakousko-uherské, ježto úkoly ústavu cedulo-
vého jsou úzce vytčeny a byť i jim banka dotyčná
plně činila dosti, s úkolem vlastních ústavů pěstují-
cích úvěr movitý, nikterak nejsou totožny. Proto tam,
kde ústavy tyto veřejně působí i vedle banky rakou-
sko uherské, nevidí v ústavu tomto soutěž, nýbrž spíše
úvěrní oporu, která jejich postavení činí silnějším.
Praha
uherský banka
15
article
Kromě toho dlužno si uvědomiti, že spořitelny
vládnoucí tak bohatým kapitálem nejsou s to, aby
zcela nahradily oživující činnost ústavů movitý úvěn
pěstujících. ježto právě spořitelny ony jsou vázány
přísným a mnohdy i zastaralým již regulativem spo-
řitelen. Právě ohledně těchto ústavů vytkli jsme již
nedostatek, že ani v tomto dosti omezeném prostoru
kde by pro svůj kraj působiti mohly, často náležitě
činny nejsou, ustupujíce za obchodní zásadu, že
svůj kapitál umísťují buďto v cenných papírech nebo
v hypotékách. Tím úspory, které okrsek svému ústavu
věnuje, okrsku onomu unikají a oblasť finanční
ztrácí důležitou sílu nejvlastnější finanční krve, která
tímto způsobem jest mu ubírána Trpnost spořitelen
v této příčině vzbuzuje pro dotyčný okrsek tím větší
nesnáze, ježto z ústavů cizích pak dosti nesnadno
jest získati prostředků pro onen kraj přímo. Proto
vznikla ona idea z nejvlastnějších potřeb našeho
venkova k součinnosti spořitelen se záložnami, aby
tomuto stavu věci i velkému nedostatku doby bylo
odpomoženo. Záložny cestou směnečného eskontu
mají býti na pomoc domácím kruhům průmyslovým
a obchodním, za sebou majíce spořitelny, které by
jejich eskontní materiál o bonitě jedním podpisem
zvýšené přejímaly. Leč nezdá se, že by tato my-
šlenka velmi úspěšně hned plnou silou si získávala
pole. Bude asi třeba delší doby, aby potřeba své-
pomoci se stala ještě více zjevnou. Nová myšlenka
bude asi potřebovati nové generace.
16
article
Zřizování nových filiálek jest úkazem decentra-
sace úvěrní a vytvořením úvěrních zdrojů na těch
místech, která je potřebují — v oné expansí jest ale
také vyjádřena mocným významem stále zpět jdoue
myšlenka soutěže a konečně modernisování bankov-
ních služeb v tom směru, že jestli dříve bylo po-
važováno za vážnost a prestige ústavu, pro ohchod
se neexponovat, nýbrž důstojně ho vyčkávať na
křesle ředítelském, nynější doba zrodila větší agil-
nost a akvísice bankovní stala se právě tak běžná
jako jednatelství obchodu jiného. Jestliže pak tímto
způsobem se pracuje na novém místě, které se stalo
bankovním střediskem, jeho potřoba se vyciťuje, f-
liálka racionálně se vede, jestliže se podá pomocná
ruka k pěstování takových obchodních a průmyslo-
vých oborů, které uvolněním přístupných pramenů
úvěrních mohou zkvétati, jest ústav zakotven
stává se slřediskem ve svém kruhu. Takovou sku-
tečnost, že v zemi vznikají nové úvěrní zdroje a že
soutěž na poli bankovním — dokud není příliš —
čilá — anebo příliš ostrá — jest vítati s obzvláštním
povděkem, neboť z ní vznikají výhody i výrobě i ob-
chodu i všeobecnému styku. Kraje kapitalisticky
chudé a tím zanedbané se oživují a bankovní ústavy.
které samy sebou přirozeným vývojem věcí z přičiny
změn poměrů bankovních a bursovních, z příčiny
nové úpravy velkých obchodů finančních a takéz
příčiny změn v obchodu emisním, jsou nuceny k no-
vým methodám, nabývají širší podstaty, dalších
vzlahů a rozsáhlejšího významu.
17
article
Ale nesmí býti zapomenuto, že vytvoření nových
filiálek není věcí příliš tak hladkou, aby mohla být
podniknuta na pouhou frási, že má býti vyplněna
»citelná mezera«. Jest třeba tu prozkoumati, zda
vhodný jest terrain, zda jsou tu podmínky ke tvo-
ření, prozkoumati sílu kapitálu onoho kraje a jest
potřoba také kapitálu a konečně — což jest vlastně
věcí nejdůležitější — jest k tomu potřeba také lidí.
Na domácím trhu na poli obchodu s papíry
ukládácími došlo k pozoruhodným obchodům v áproe.
zástavních listech České hypoteční banky, které jed-
nány byly za 100 271/2 a 100.25. Nemýlíme se asi
jestliže příčinu oněch obchodů vidíme především
v osobním názoru, že kurs tohoto papíru jest přimě-
řeně nízký. Distinkce oné hodnoty — zástavního
listu České hypoteční banky — naznačuje kurs do-
týčný, málo nad pári se pohybující, za nedrahý.
Kromě 4proc. zástavních listů byla poptávka
také po 5procentních za kursu 103.5. Kromě zá-
stavních listů České hypoteční banky docházelo tak
k obratům v rentách, avšak obraty tyto jsou čistě
náhodné. V obchodu soukromém došlo k větším
koupím v papírech Zemské banky království če-
ského, jichž kulantní kurs pod pari nejen mnohým
ústavům, nýbrž i četným kapitalistům jest důvodem.
aby v hodnotě oné uložili svůj kapitál, ježto dociluji
tak zúročení více než 4procentního a získávají
v případě vylosování. Zásoba 41/2procentních ban-
kovních dlužních úpisů České průmyslové banky
jest vyčerpána a přijímají se toliko přihlášky na příe
emissi.
če ský
Český hypoteční banka
Český průmyslový banka
18
article
Z papírů akciových a bankovních byly v popřed
zájmu zejmena akcie Rakousko-uherské banky, jichž
kurs se pohyboval mezi 1625.— a 1620.—. Jestliže
nedocházelo z příčiny rozdílu kursového k obchodům
v těchto akciích na pražské burse, můžeme konstato-
vati, že české koupě v tomto papíru byly prováděn
na burse vídeňské z té strany, která má za svou po-
vinnost, aby ještě zajistila si účasť ku příšlí valne
hromadě. Přepsání akcií jest nutno do 1. července t.r
a tudíž jest také nezbytno, do této doby akcie ony
získati. Ve sporu o majetek těchto akcií jest pozoru-
hodná statistika finančního ministerstva o majetku
rakouských bank v cizíně, která konstatuje, že 52.399
akcil R akousko-uberské banky, tudíž plných
35% akciového kapitálu, se nalezá v cizině. Jestliže
tudíž se strany německé s velkým bramarbasem v mi-
nulé valné hromadě bylo dokazováno, že velký po-
měr zastoupených akcií českých není ještě důkazem
o poměru akciového majetku, jest podán cenný stati-
stický doklad, mnoho-li akciového kapi-
tálu vlastně se nalezá v rukou čistě
německých. K pravdě podobnému počtu onomu
dojdeme, jestliže k 35% akciového kapitálu, který se
nalezá v cizině, a tudíž dle stanov bankovních valné
hromady se zúčastniti nemůže, připočteme akciový
kapitál, nalezající se v rukách českých, dále připo-
čteme akciový kapitál maďarský (ovšem neznačný) a
akciový kapitál v rukou ještě jiných, a teprve co
zbude, tak velký poměr to ovšem není, jak s enfasí
bylo dokazováno, bylo by německé. Vídíme, že také
v této statistice Němci se mýlili ve svůj prospěch
Z jiných akcií poznamenati sluší kurs Zajišťovacích
který se znamenal již bez kuponu, 180.—, 199.——
Podolské 160.—, zboží asi za 170.—
Podolský
Rakousko
R akouský
19
article
Týdenní přehled bursovni.
Z Vídně, 25. června.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Zcela neočekávaně objevila se v tomto týdnu
na trhu effektivním značná čilosť, která byla sou
časně spojena se silným stoupáním kursů jednolli
vých hodnot. Po rychle překonané depressi, nastalé
následkem klesnutí petrolejových akcil, upevňovalo
se smýšleni vůčihledě a pevnost ta rozšířila se dosti
rychle na četná odvětví průmyslová. V popředí
zájmu byly hodnoty železářské, zejmena
pražské železářské, alpinky a Poldiny huti. Příčina
lepšího smýšlení leží arciť v první řadě v přiznivých
zprávách zahraničních o situaci mezinárodního trhu
železářského a skutečně byly to také nejprve koupě
zahraniční, kteréž probudily trh jaksi z letargie.
K tomu přistoupily pak ještě příznivé zprávy o b
laněních podrobnostech prvního čtvrtletí alpské spo-
lečnosti, jež bursu uspokojily, třeba i vykázané plus
150 000 K nesplnilo zcela očekávání bursy, poněvadl
by obnos ten, kdyby další rozvoj pokračoval pouze
timto tempem, dovoloval pouze zvýšení dividendy
asi o 11/2o. Jest však naděje, že trh železářskýv
Rakousku ještě více oživne a sdělení ředitele Ker
pelye, který nyní už definitivně nastoupil na místo
ředitele Hella, o prvních dvou měsících druhého
čtvrtletí očekávání takové do jisté míry opravňuje.
Ve příčině pražských železářských akcií, jichž kursy
nejvíce stouply, kolovaly nejrůznější odhady divi-
dendy. V souvislosti se stoupnutím českých akci
báňských stouply také akcie Rudolfovy huti. Zvýšení
kursu alpinek a rýmavsko-muraňských bylo mnohem
menší než stoupnutí hodnot šraňkovních a pohybo-
valo se mezi 8——10 K.
Poldin
Ker
Hell
Rudolfův
Vídeň
Rakousko
20
article
Vzestupný směr přenesl se odtud také na jiné
obory trhu cffektivního. Zvláště čilejší byl obchods
hodnotami mezinárodními, s kreditkamia
akciemi dráhy státní. Tyto získaly též pro
hlášením uherského ministra obchodu Hieronyma,
že Uhry nehodlají vésti illoyalní boj s uherskými
panstvími této společnosti.
Z průmyslových hodnot byly opět silněji favo-
risovány cementové akcie. Zejmena byly kupovány
královédvorské cementové, kteréž od delší doby
stoupají. Příčinou jest asi příznivý průběh obchodu
tohoto podniku, který má prý z přistoupení ke kar-
telu cementovému zcela zvláštní výhody. Velice silně
kolísaly akcie petrolejové. Avisované snížení cen
petroleje způsobilo klesnutí kursů akcii petrolejo-
vých, jež však záhy pak zase stoupaly.
Na trhu peněžním je tou dobou banka
rakousko-uherská téměř bez soutěže, poněvadž se
sazba soukromého diskontu přiblížila sazbě oficiálne
až na malý zlomek.
Důležitější variace v tomto týdnu poznati lze
z tohoto sestavení:
18. června 25. června
99.25
Rak. korunová renta . . .
99.30
Rak. zlatá renta . . . . . 118.25 117.95
Uherská zlatá renta . . . . 118.05 117.90
Uherská korunová renta . . 97.15 97.15
Turecké losy . . . . . .
127.—
128.—
640.—
Rak. kreditky . . . . . .
641.25
Banka pro země rakouské
Uherské kreditky . . . ..
Bankovní jednota . . . .
Pozemkový úvěrní ústav ..
Živnostenská banka . . ..
Společnost státní dráhy ..
Jižní dráha . . . . . ..
Polabská dráha . . . . .
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol.
Rakouská továrna na zbroj
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Česká báňská společnost.
Mostecká uhlářská společnost
Wienerberger . . . . ..
Schodnica
Londýnská devisa . . ..
Říšské marky . . . . . .
Hieronymus
Uher
živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
Český báňský společnost
Wienerberger
22
article
Český odbor rady zemědělské pre království česk
o zřizování rolnických pekáren družstevních. Odbo-
rem vydána tato vyhláška: V poslední době vzmáhá
se místy ruch pro zřizování rolnických pekáren druž-
stevních a byly již také podobné závody družstevn
v království českém zřízeny. Oproti těmto snahám
ohražuje se však živnostnictvo, zvláště pekaři, kteř
spatřují ve zřizování pekáren rolnických poškozování
své živnosti a snaží se proto způsobiti podobným rol-
nickým závodům různé nesnáze při zpeněžení pečiva
(chleba) zvláště ve městech. Český odbor rady země-
dělské, maje na zřeteli zájem zemědělského družstev-
nictví a při tom i širší zájem zemědělství vůbec n
těto otázce, uvážil záležitost tuto a dospěl k tomulo
hledisku: Zemědělskému obyvatelstvu nelze odepříi
právo, aby sdružováním usnadnilo si odbyt svého obil
a to i ve způsobě výroby a prodeje chleba. Ano země-
dělské obyvatelstvo jest namnoze v zájmu sebezacho-
vání přímo vedeno k tomuto způsobu odbytu obilí
tam kde pekaři domácí obilí resp. mouku z obilí domá-
cího zanedbávají, používajíce šmahem mouky uherské
Český odbor rada zemědělský pre království
Český odbor rada země
23
article
V případech takových jest zřizování rolnických pe-
káren jen nutným aktem sebeochrany a lze zřizováni
závodů podobných při náležité obchodní a průmyslové
prozíravosti zakladatelů jen schvalovati. V oněch při-
padech však, kde pekaři nepodporují sou-
těžeuherskémouky, nýbrž spékají mou-
ku domácí, nespatřuje český odbor rady zemědělské
prospěch zemědělské věci v tom, aby rolnictvo vý-
robou pečiva činilo soutěž stavu živnostenskému, ne-
boť i vzájemnou dohodou se živností pekařskou může
si stav zemědělský zabezpečiti trvalý odbyt českého
obilí u živnosti pekařské. V případech lakových do-
poručuje český odbor rady zemědělské, by v zájmu
celkového prospěchu rolniciva a domácí výroby obilní
ke zřizování rolnických pekáren zatím se nepřistupo-
valo. Tam, kde pekaři zpracují mouku z domácího
obilí, může družstevní ruch zemědělský obrátiti se
ke zprostředkování prodeje obilí buď do mlýnů a nebo
pekařům k semletí. Český odbor rady zemědělské oče-
kává, že takováto vzájemná dohoda mezi živnostni-
ctvem a zemědělstvem přinese oběma stavům větší
prospěch než oboustranný boj, z něhož těží zvláště
soutěž uherských mlýnů.
Český odbor rada zemědělský oč
24
article
Rakousko-uherská banka v prvém pololetí 1904
Generální rada Rakousko-uherské banky konala včera
schůzi, ve které podával gen. tajemník Pranger obšlr-
nou zprávu o obchodech prvého pololeti. Uvedl přede-
vším zprávy všech filiálek bankovních o vyhlídkách
sklizňových a konstatoval, přecházeje k výsledkům
daného roku, že banka eskomptovala letos směnek
více za 158.3 mill. K než loni. Výnos eskomptu stoupl
o několik tisíc korun. V poslední době následkem kursů
směnečných a siabého smýšlení na peněžním trhu
v Londýně a v Paříži byly učiněny větší nabídky
zlata a v posledních čtyřech týdnech bylo dovezeno
asi za 71/2 mill. K zlatých prutů. Při velké záloze, která
nyní obnáší více než 340 mill. K a vzhledem na velice
příznivý stav zahraničního kursu směnečného ne-
mohlo se na nějakou změnu míry úrokové pomýšleti.
Generální rada usnesla se vypláceti od 1. července
pololetní dividendu 28 K na akcii. Dále byly vyřízeny
ve schůzi generální rady jen běžné záležitosti.
Pranger
Londýn
Paříž
uherský banka
25
article
Uhelná doprava labská, jež počátkem června byl
ještě značnou (6. červná dostaveno v Ústí k Labi 117
vagonů uhlí), od 10. června, kdy voda labská v Úst
klesla pod normál, citelně ochabla a v Ústí obnášela
některý den jen okolo 200 vagonů. V posledním týdnu
se poměry dopravní ještě dále opadáváním vody zhor-
šily. 20. června stálo Labe v Ústí na 20 cm pod norm.
23. kleslo na 28 cm a pro 24. oznámila prognosa jen
37 cm pod. nor. Sazby lodní zvyšovány dále, ač napídka
lodí byla tak značná, že stále převyšovala poptávku.
V posledním týdnu zaznamenány na burse ústecké
tyto sazby za 1000 kg: do Drážďan 170 fen., do Magdc-
burku 210—295 fen., do Hamburku 245—345 fen.
do Brandenburku 320—370 fen., do Postupimi 340 a
390 fen. Sazby pro Magdeburk a Hamburk rozuměj
se při 75 cm nad norm. s ustanovením, že základní
sazby (210 a 245) zvyšují se za každý ubylý 1 cn
splavnosti o 1 fen. za tunu až do ujednané sazby maxi-
mální, pro Brandenburk a Postupim zmírněna platnos
sazby základní na výšku vody o 50 cm. Ujednání na
burse bylo v celku velmi málo, ježto labští konsument
zásilkami konsignačními uhlím přesyceni nekupoval
nových nákladů lodních. V době od 20. do 24. (v 5
dnech) bylo v celku k Labi do Ústi dopraveno 116
vagonů uhlí.
Ústí
Drážďany
Magdce
Hamburk
Postupim
Magdeburk
Labe
centimetr
kg
26
article
Stoupnulí cem na trhu šelakovém. Píše se nám
z Vídně: V poslední době lze pozorovati v kruzích
Iruhlářských a soustružnických agitaci proti „šelako-
vému kartelu“. Dle našich informací však v Rakousku
kartel šelakový vůbec neexistuje, ale je správno, že
ceny šelaku byly v posledních létech vyhnány obrov-
sky do výše. O příčinách tohoto stoupnutí cen doví-
dáme se následující: Šelak vyrábí se téměř výhradně
v Kalkutě. Odtamtud rozváží se do celého světa. Cena
závisí tudíž v první řadě od výroční sklizně a pok
od rozsahu odbytišť šelaku. V tomto směru nastala
v posledních létech značná změna potud, že se šelaku
užívá k výrobě ploten grammofonových a k jiným
výrobám, jež se přísně tají. Následkem tohoto rozšíře-
ného odbytu zmocnila se zboží tohoto divoká speku-
lace, kteráž způsobila neobyčejné kolísání cen. Pře
4 léty znamenal ještě šelak asi 60 š. na 100 kg., zatím
stoupl až na 240 š. a kolísal pak mezi 100 š. a 230 š.
Nyní pohybuje se cena šelaku mezi 206 a 210 š. Po-
ukazuje se k tomu, že pro nejbližší dobu nelze asi
očekávati silnější klesnutí cen, poněvadž zřejmé zá-
soby v Londýně, obnášející v dřívějších létech 50 a
60.000 beden, klesly v poslední době až na 2000 beden
V Rakousku zabývá se dovozem šelaku jen 5 obchod-
níků, z nichž je jeden v Praze, ale ti prý nemají mezi
sebou žádných smluv.
Vídeň
Rakousko
Kalkuta
Londýn
Praha
kg
27
article
Z Revisní jednoty českých hospodářskýchi a vý-
dělkových společenstev v král. českém. Jednota usta-
vila se již a do výboru jejího zvoleni: za předsedu
pan JUDr. Bedřich Jahn, místopředsedou pan JUDr
Vladimír Fáček, jednatelem Alois Hůlka, pokladníkem
pan J. B. Novotný; za členy výboru pp. JUDr. Otto
Gintel, prof. Frant. Fibinger, doc. JUDr. K. Kadlec,
Adolf Valášek a A. Balátě. Revisní jednota zřízena byla
za tím účelem, aby podle zákona ze dne 10. června
1903 č. 133 ř. z. vykonávala revisi společenstev, ná-
ležejících k Jednotě a aby jim takto uspořila povinnou
jinak revisi soudní, která bude pro každé společenstvo
zajisté nepoměrně nákladnější a oblížnější. Má-li se
však jednotě dostati revisního práva, jest potřebí, aby
měla aspoň 50 členů, kteréhožto počtu posavadní při-
hlášky dosud nedostoupily. Výbor Jednoty vybízí tedy
všecka společenstva, která se posud za členy Jednoly
nepřihlásila, aby ve vlastním zájmu svém učinila tak
co nejdříve k rukám předsedy pana dra. Bedř. Jahna,
advokáta na Král. Vinohradech, Palackého tř. č. 22.
Přímé spojení Torstn s Mexikem. Ministerstvo
obchodu uzavřelo včera definitivně smlouvu se spo-
lečností Austro-Americana ve příčině plavebního spo-
jení s Mexikem. Dle smlouvy té bude od září 1904
až do listopadu 1905 zajištěno pravidelné měsíční par-
níkové spojení mezi Terstem a Mexikem, při čemž
bude polovina plavby vykonána s rychlostí 9 námoř-
ních mil a druhá polovina s rychlostí 12 námořních
mil. Kromě toho hodlá Austro-Americana zříditi spo-
jení s Argentinou a převzíti od Lloydu dopravu bra-
zilskou.
JUDr
Jahn
Fáček
Hůlka
Novotná
Gintel
profesor
František
Fibinger
docent
K Kadlec
Valášek
Král
Lloyd
Mexiko
Terst
Americana
Argentina
28
article
Stoupnutí obilních cen v Berlíně. Na zprávy, že
Rusko vyslovilo souhlas s německými minimálními
cly, jakož i na nepříznivější posuzování domácích
vyhlídek na žně a vzhledem na nepatrné zásoby obilí
ve skladištích stouply v Berlíně ceny obilí o 1—2 mk.
Výkazy dráh. Příjmy státní dráhy ve druhě
dekádě červnové obnášely 1,483.112 K (— 56.801 k
a příjmy jižní dráhy v téže době 3,006.555 k
(+ 70.310 K).
Růzé zprávy. Na včerejší mimořádné valné schů-
zi Německé banky bylo usneseno jednohlasně
zvýšiti akciový kapitál o 20 millionů, t. j. na 180 mill.
marek. Ředitel Koch prohlásil, že banka upustila od
sloučení se s Berlínskou bankou, poněvadž se uká-
zalo, že jen okamžité převzelí úhrnných aktiv bylo by
bývalo prospěšným, kdežto protesty a procesy by se
bylo převzetí to zdrželo. Nynější zvýšení akciového
kapitálu má se státi na větší zabezpečení deposita
akceptů a na možnost čelení i obtížnějším eventuali-
tám. Nových prostředků bude použito pro pravidelný
běžný obchod. Snížení dividendy následkem zvýšen
kapitálu se ředitelství neobává, spíše očekává zvýšení
prosperity. — Mimořádná valná schůze Drážďan-
ské banky usnesla se jednohlasně na fusi s Něme-
ckou bankou společenstevní. Ředitelství
ujišťuje, že spojení se Schaaffhausenským spolkem
bankovním se ukázalo velice výhodným.
Z ústředních jatek pražských. Na irh dobytčí
v pondělí dne 27. července přihlášeno jest 180 kusů
hovězího dobytka původu domácího, 700 kusů původu
haličského a 15 kusů původu uherského.
Koch
Berlín
Rusko
Drážďany
34
article
Banky, záložny a spořitelny.
Zemská banka království českého v Praze
připočítává koncem června a prosince každého
roku splatné, avšak nevyzdvižené úroky k ji-
stině na vkladní knížku uložené a neni
třeba vkladní knížku za účelem
připsání úroků zvlášť předklá-
dati. Ustanovení zákona, že úroky po tři léta
nepožadované promlčením propadají, nevztahuje
se k úrokům ze vkladů na knížky. Úroky z
prošlé pololetí vpíší se do vkladní knížky, po-
činajíc dnem 16 července t. r., jak-
mile bude předložena.
Stav rakousko-uherského banku ze dne
23. června t. r. Oběh bankovek 1.551,386.000K
(— 10,437.000 K), poklad kovový 1.503,211.000
K (+ 3,403.000 K), portef. směn. 248,743.000
K (— 1,420.000 K), lombard 38,997.000 K
(— 519.000 K), záloha bankovek prostých
daní 349,029.000 K (+ 13,846.000 K).
Trhy peněžní
Pražská bursa.
V Praze, 25. června. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Při klidném trhu jednána na dnešní burse květnová
a červencová renta za K 99.921/2. Dále podáváno
za akcie Živnostenské banky K 249.50, české banky
»Union« K 243.50, Pražské úvěrní banky K 567.—,
Hospodářské úvěrní banky K 344.—, Rakousko-uher-
ské banky 1618.—, Akciové továrny na vyrábění
umělých hnojiv v Kolíně 315.—, Kralohradeckého
úvěrního ústavu 249. 50.
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
OtHiciální záznamy znějl-
Praha
Rakousko
Kolín
zemský banka
uherský banka
živnostenský banka
český banka
úvěrní banka
hospodářský úvěrní banka
Kralohradecký úvěrní ústav 249 . 50
48
article
Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1,
„ » hal. zem. banky 4 1/29
Kom. dl. úpisy „ . 4%
Železnič. , , , , 49%.
Zást. listy Hal. ake. hyp. banky 41,
„ » Rak. sherské banky 4%
„ Dolnorak. byp. ústavu 4%
31/2
Kom. dl. úp.,
„ . „ 31 /2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráhi 390
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 290
(ve stř.) 4.290
Dubnová , ,
Květnová , ,
(v pap ) 49%0
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . . 4 %
korunová renta . . 40
„ investiční » . . 31/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka . ,
Hospodářská úvěrní banka . .»
Moravská eskontní banka ..
Pražská úvěrní banka . . ..
Rakousko uherská banka . ..
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . ..
Českomoravská strojírna . ..
Daňkova strojírna . . . ..
Rustonova strojírna . . ..
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
Pražská železářská společnost
První česká rall. v Modřanech
» tov. orient. cukrov.
Hal
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
hospodářský úvěrní banka
eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
4 1
59
article
Z Vídně, 25. června. (Závěrečné úřadni
kursy.)
Únorová renta .
květnová . .
červenc. . .
říjnová .
rakouská » zlatá
„ » kor.
uherská » zlatá
» kor.
rak. invest. renta
oher. » ,
4% zást. listy Hyp.
banky král. č..
31/290 zást. 1. Hyp.
banky král č. .
4% kom. dluhop.
Zem banky kr. č.
4% žel. dl. úpisy
Zem. banky kr.č.
státní losy 1854
„ 1860
151 90
po 500 zl. . .
181.65
po 100 zl.
státní losy 1864
losy úvěrního úst.
462 —
510.—
vídeň. l. komun.
160.—
tisské losy . ..
128.—
turecké losy ..
1630 -
rak.-uh. banka .
rak. úvěrní ústav
641.5
279.—
b. anglo-rakouská
517.50
vídeňská unionka
425 90
b. pro země rak.
745.—
uh. úvěrní banka
bank. jednota ..
921.—
r. úst. pro úv. poz
Česká průmyslová
412.—
banka . . .
roln. úvěr. banka
345.—
česká b. Union .
Živnost. banka . —.—
Eskoniní sazby 31/4—334 procenla.
Vídeň
úvěrní banka
Český průmyslový 412
61
article
Ivovskočernovická 575.—
spol. st. dr. rak.-uh. 634.—
jižní dráha . . 78 75
štyrskohr.-köfl. . —.—
severní dráha . 5600.—
rak. severozáp. dr. 414.—
pardubická dráha —.—
polabská dráha 424.—
česká sev. dráha.
buštěhradská A
1012 —
pražsko - duchcov.
duchcov.« podmok. —.—
ústecko- tepl. dr. .
842. —
dunaj. paroplaveb.
rakouský Lloyd . 675.—
turecká labák. rež. 343.—
rak. zbrojovka . 478.—
329.—
Rudolfova huť .
417.—
alpská montan. sp.
487.50
rým.-muráň. spol.
350.—
Poldina huť . .
2115. —
praž. želez. sp..
1240.—
česká montan. sp.
335.—
Daněk . . . .
západočeská ubl.
severočeská uhl.
mostecká uhl. sp. 605.—
vídeň. stavební sp. 148.—
Schodnica . . . 776.—
haličsko-karpatské 1060.—
peštská vagonka.
devisa německá . 117.37
» pařížská . 95 0
„ curyšská . 95.—
„ londýnská 239.35
dvacetifrank.
marka papírová . 117.37
» . 253.—
rubl
doktor
Lloyd
Rudolfův
Daněk
Poldin huť
A 1012