1
masthead
V Praze, v sobotu dne 23. března.
Praha
2
masthead
K číslu 82.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v ádministraci
na měsíc 2 K — h-
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Jmenování soudcovských úřadníků podle
o jednotného statusu.
Z Vídně, 23. března. »N. Fr. Pr.« ozn
muje: V popředí nových eventualit a návrhů
stran jmenování soudcovských úřadníků v král
českém nalézá se plán na zřízení jednot
ného statusu soudcov ských úřad
níků pro Čechy, Moravu a Slezsko.
K tomu podotýká list:
»Možno tvrditi s naprostou určitostí, že
návrh ten jest nebezpečným útokem na Němce,
který by prý pro Němce spočíval v tom, že
přespočetní němečtí soudcovští úřadníci na Mo-
ravě a ve Slezsku by dostali uprázdněná nyní
místa v Čechách.
Tento modus jest velmi krásný, nemůže
býti však zapomináno, že se stanoviska Čechů
všichni němečtí soudcové jsou přespočetní.
Němec
Čecho
Vídeň
Francie
Čechy
Morava
Slezsko
6
article
Kdyby se to stalo, uklidily by se snad nynější
potíže, ve kterých vláda ve příčině obsazení
míst se nalezá, nezbytným důsledkem bylo by
však, že starý zmatek, který jest nyní v Če-
chách, byl. by potom také na Moravě a ve
Slezsku, neboť odchod německých soudcovských
úřadníků ze země té měl by v zápětí, že by
německá soudcovská místa na Moravě a ve
Slezsku byla vydána v šanc Čechům. Nebot
zařadění 85 českých úřadníků do jednotného
statusu mělo by v důsledek, kdyby vláda setr-
vala na tomto systému, který se příčí každému
principu správnímu, že by po několik let ně-
mečtí petenti následkem nepřetržené řady Čechů
ve statusu byli vůbec vyloučeni z německých
soudcovských míst.
Pro Čechy plynou z jednotného statusu vý
hody zcela nepoměrné, neboť mohli by se jako
dříve na německém území v Čechách nyní také
na německém území moravském a slezském roz-
tahovati. Na Moravě nelze totiž o přespočetných
německých soudcích mluviti, poněvadž před-
sednictvo vrchního soudu v Brně již po ně-
kolik let vyhovovalo zásadě účelnosti při přijí-
mání do soudcovské služby, berouc Němcea
Čechy právě v poměru, který vyhovuje počtu míst.
Čecho
Morava
Slezsko
Čechy
Brno
7
article
Od r. 1900 až na malé výjimky přijímají se
ustavičně toliko Čechové. Bylo by pochopitelno,
že při uskutečnění tohoto návrhu Němci mo-
ravstí a slezští vzepřeli by se s touže rozhod-
ností proti českým soudcům, jako učinili Němci
v Čechách.
Jiným důsledkem této koncese, jen zdán-
livě pro Němce učiněné, ve skutečnosti však vy-
počítané na prospěchy Čechů, bylo by, že by
německý soudcovský dorost odvrácen byl hrad-
bou českých předáků od vstupu do soudcovské
služby státní. Jest velmi pochopitelno, že tako-
výto návrh jest svůdný pro Čechy, poněvadž
uskutečňují se jím částečně jejich aspirace státo
právní.
Jiná eventualita, která byla předmětem ne-
dělní ministerské konference (bar. Beck, dr.
Klein, dr. Pacák a Prade), jest systemi-
sování jednotného soudcovské h
statusu pro celé Rakousko, jenž by
však nebyl ničím, leč rozšířením bědných po-
měrů, jaké jsou nyní v Čechách, na celé Ra
kousko, protože Čechové bez ohledu na to, že
prokázána jest nesprávnost jejich tvrzení, jakoby
ovládali němčinu, nabývali by míst ve V íd ni,
jež by jim opatřila konivence vlády, stejně jako
v zemích alpských, kde by vzhledem na
tamější nářečí a vzhledem na nedostatečnou
znalost německého jazyka u českých soudcov-
ských úřadníků, jich činnost snížena byla na
frašku a rozhořčen byl by lid. Nechtějí-li Něme
býti zase napáleni, musí odmítnouti jednomyslně
takóvou škodu.« (Nemůže býti nižádné pochyby.
odkud pocházejí obě zprávy a komentář k nim
v »N. Fr. Pr.«. Pozn. red.)
Další jednání o vyrovnání rakousko-uherské.
Z Vídně, 23. března. Nenastala žádná pře
stávka v jednání obou vlád o v y rovnán
rakousko-uhlers klé. Na dnesí odpoledne
svolána jest rakouská minísterská rada, by vy
slechla sdělení bar. Becka v této záležitosti.
Čecho
Němec
Beck
doktor
Klein
Pacák
Prade
Čechy
Rakousko
Francie
Vídeň
8
article
Položena byla na 4. hod., protože předéházet
bude jí porada bar. Becika s drem. We-
kerlem, jenž dopoledne přijat bude císařem
ve slyšení, ve kterém vytoží — jak telegrafuji
z Plešti — proč uherská vláda nemůže při-
stoupiti na vyrovnání dlouhé. Z nádraží, na
které přijel o půl 10. hod. noční, jel chef uher-
ské vlády do t. zv. uherského domu, kde ho
čekal uherský ministr a latere hr. Zl ichy,
jenž včera odpoledne císařem přijat byl ve
zvláštním slyšení, ve kterém mu jako účastník
peštských porad vyrovnacích referoval o stano-
visku vlády a majority uherské.
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
9
article
Z Vídně, 23. března. Z Pešti telegrafujíl
„N. Fr. Pr.“: „Dr. Wekerle na dnešní svojí
audienci podá referát v ten rozum, že jest ne-
možno vymoci v Uhrách vyrovnání dlou-
hé. Následkem takového vyjádření stane se
nové rozhodnutí, které bude míti velký
dosad pro další vývoj celé akce vyrovnací. My-
šlenka vyrovnání dlouhého náleží ku plánům,
kterým věnuje panovník zájem největší. Koruně
velmi na tom záleží, by poměr mezi oběma státy
byl urovnán na dobu co nejdelší, aby třenice
pokud možno, byly odvráceny od Rakouskaa
Uherska, které působily škodlivě pro vážnost
monarchie odr. 1896. Ve všech stycích uherské
vlády s panovníkem naléháno bylo na vyrov-
nání dlouhé. Chlad, se kterým hr. Aladar
Zichy byl povolán k panovníkovi, aby mu po-
dal zprávu ve příčině pešťškých konferencí,
jichž byl účastníkem, nasvědčuje, že panovník
považuje dobu vhodnou, aby z a sláhldo věci
sám. Jest tedy pravděpodobno, že panovník
buď sám učiní pokus, aby obě vlády přiměi
k umistění stanovisek dosávadních, anebo že je
alespoň vyzve, by vyjednávaly dále a hledaly
prostředky k rozřešení. Jést možno také, že pa-
novník napřed se poradí s rakouskými ministry,
nebo snad že také konati bude společnou mini-
sterskou radu s ministry obou států.
Z Vídně, 23. března. „Frmdbl.“ oznamuje,
že za dnešního pobytu dra. Wekerla stanoven
bude podklad, na kterém uherská vláda
chce vyjednávati s rakouskou dále. Dr. We-
kerle se odhodlal po včerejší 4hodinné mini-
sterské radě jeti do Vídně, aby mocnáři podal
referát o situaci vyrovnání a stan-
visku uherském. Dnešní audienci se v kru-
zích uherských přisuzuje velký dosah.
Kandidatura kn. Auersperga.
Z Vidně, 23. března. Mistopředseda panské
sněmovny kn. Auersperg bude v nejbližších
dnech v Kočebě konati schůzi volič-
sko u.
Wekerle
Aladar Zich
Auersperg
Vídeň
Pešť
Francie
Uhry
Rakouskao Uhersko
panská sněmovna
10
article
Vojenská opatření v Bukovině.
Vojenská opatření v Bukovině.
Z Černovců, 23. března. Veškerá zdej-
ší posádka má vojerskou pohoto-
vost. Na nádraží stojí vojenský vlak vytopený
by vojsko dovezl neprodleně na hranice.
Bukovina
Černovec
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Něco pro střádaly.
12
article
Amerika jest přece zemí, kde není žádných hra-
nic možnosti. Spáti, jísti, píti, odívati se, jsou jen
pro nás, zpátečnické Evropany, věci, jež pokládám
za nutné k zachování života. Následkem tohoto omylu
musíme zemříti ve věku, který bychom mohli čtyřikrát
nebo pětkrát přežíti, vydáváme peníze za věci zcela
zbytečné, podkopáváme své zdraví a zmenšujeme
svou výkonnost. Tak aspoň soudí dr. Bullison v To-
Tento učený pán učinil objev, že jídlo a spánek
nejsou nikterak nezbytny a proto se snažil v posled-
nich třiceti letech těmto zbytečnostem odvyknouti.
Přivedl to tak daleko, že pouze jednou denně požije
trochu šťávy z ovoce a zeleniny! Aby však odstrani
zlé následky tohoto velkého jedlictví, léčí se několi-
krát za rok hladem, a sice vždy po několik dní, po
připadě po několik neděl. Obvyklou jeho mírou jest
sedmidenní půst. Poslední své zotavování po jídle
započal 5. února. Dne 24. února ještě půst neskončil.
Jedinou jeho potravou jest při tom vzduch a voda.
Neměl také v úmyslu, v tomto krásném způsobu
života tak brzy ustati, cítí se šťastným, zdravým,
silným, spokojeným a prostým jakékoli nevolnosti.
Svůj způsob života opíra o theorii, ktera otc
četných rodin za dnešních zlých časů rázem zba-
vuje všech starostí a naše střádaly jistě naplní
nadšením. »Do patnácti let věku přijme lidské tělo
tolik potravy, že s ní může vystačiti na sto let.«
Lidé si jen navykli zbytečně roztahovati své ubohé
malé žaludkyl; tento zvyk má za následek hlad a
jídlo způsobuje otupělost, kterou nazýváme spánkem,
jež však ve skutečnosti není než rozumným opatře-
ním přírody, aby člověka zdržela od přílišného jídla.
Dr Bullison spí denně jen hodinu a to ještě není
pravý spánek. Neujde mu ani, vejde-li někdo do
Evropan
doktor
Bullison
Amerika
14
article
pokoje. Mívá v té době také znamenité myšlenky
15
article
při procitnutí nalezá často své lože pokryto ruko-
pisy, jež napsal ve spánku.
Tím však nejsou úspěšné výsledky jeho životní
methody vyčerpány. Nejen že se cítí mladším, mystí
též, že vypadá mladší než před dvaceti lety a chce
se co do namahání měřiti s každým o polovici
mladším mužem. Žádná nemoc se ho nedotknea
vyléčil by také všechny nemoci, kdyby mohl pacienty
přiměti k postu.
Jistý zpravodaj fotografoval dra. Bullisona v době
jeho postu, jak sedí, oděn pouze plavkami, se svým
hochem na hromadě sněhu. Vracel se právě z pro-
cházky 32kilometrové, kterou vykonal na svou ven-
kovskou farmu a vypadal zdravě a svěže. Litoval
jen, že se v městě musí odívati jako jiní lidé, poně-
vadž zákon nahotu na veřejnosti zakazuje. Prochá-
zeti se v zimě bez oděvu ve sněhu náleží k jeho
nejmilejším zábavám. Kdyby se náležitě ocenila ži-
votodárná síla vzduchu, nebyly by podobné zákony
možny. Svého syna a manželku nenutil, aby prová-
děli jeho methodu, nýbrž přesvědčil je o jejích do-
brých výsledcích, takže ho následovali dobrovolně.
Dr. Bullison nechce prý svojí methodou ničeho zí-
skati, nýbrž jen svým příkladem chce lidem ukázati
pravou cestu. — »Chicago Examiner« zaznamenává
tyto úžasné věci zcela vážně, u nás však dr. Bulli-
son sotva najde mnoho přívrženců, vždyť vzbudila
pravý poplach jíž askese, jakou hlásají naši »střáda-
lové«, ačkoli jest proti způsobu života dra. Bullisona
ještě hřišnou rozmařilostí.
Bullison
Chicago Examiner
16
article
= Vděčný zločinec. Že i zločinci mohou býti
vděční, o tom přesvědčil se, jak teprve nyní vyšlo
na jevo, Samuel Levy z Nového Yorku, zámožný
to majitel hotelu v Harlemu, když se stal před ně-
kolika týdny obětí loupežného přepadení. Pod zá-
minkou, že chtějí od něho koupiti pozemkový maje-
tek, přišli do jeho bytu dva muži, kteří náhle vy-
táhli revolvery a donutili jej, aby jim vydal své pe-
níze a jiné cenné věci. Lupiči chtěli se již o kořist
rozděliti, k čemuž si ještě z ulice přivolali třetího,
kterého nazývali »Billy«. Sotva že ale »Billy« na
Levyho pohlédl, tu se již obrátil na své soudruhya
se vší určitostí prohlásil, že Levy nesmí býti olou-
pen . . . »Tento muž«, dokláda! Billy, prokázal mi
přátelskou službu v době, kdy jsem přílele potřebo-
val a já nedovolím, aby mu někdo ublížil.« Oba
druzí lupiči byli s tím spokojeni, načež všichní tři
se vzdálili, aniž co odnesli. Levy však ujišťuje, že
se nepamatuje, že by byl »Billovi« kdy v něčem
pomohl.
Levy
Bill
Nový York
Harlem
17
article
= Ruská nemocnice v Cařihradě. Poněvadžv
Cařihradě jsou usazeni mnozí Slované, Rusové, Bul-
haři, Srbové a j. a také přechodně se tu zdržují, je-
vila se již dávno potřeba slovanské nemocnice. Roku
1873 daroval car Alexandr II. 130.000 franků na zří-
zení takového ústavu; r. 1875 převzala zemřelá vel-
kokněžna Alexandra Petrovna patronát a opatřila
ústav prádlem a nádobím. Ustanovila také, aby
určitý počet opatrovnic konal v nemocnici stálou
službu. Brzy na to nařídila ruská vláda, že z každé
obchodní lodi, která pluje Bosporem pod ruskou
vlajkou a z každého pasu, vydaného ruskému podda-
nému, má se vybírati dávka ve prospěch nemocnice.
Jak sděluje »Lancet«, leží nemocnice ve velmi zdra-
vé krajině ve značné vzdálenosti od evropské čtvrti
Cařihradu. Z jejích oken jest nádherná vyhlídka na
Bospor, moře Marmara a proslulý, cypřiší posázený
hřbitov ve Skutari. Dům má tři poschodí, světnice
jsou velké, jasné, dobře ventilované a vytápěné
kamny. K nemocnici náležejí dvě zahrady, kaple, ve-
randa pro nemocné plicními chorobami, zvláštní
klinika pro pohlavní nemoci, turecká lázeň a byty
vrchního lékaře a jeho asistentů. Dle domácího řádu
příjímají se nemocní všech národností, ale Slované
mají přednost. Jakou důležitost má tato nemocnice,
lze posouditi z toho, že se ročně přijme asi 400 ne-
mocných; kromě toho bylo minulého roku 12.964
pacientů, ponejvíce Turků, Řeků a Arménů léčeno
z nemocnice doma. Největší počet nemocných oše-
třuje se v nemocnici zcela bezplatně. Dobročinný
fond umožňuje dokonce podporu chudých pacientůi
po propuštění z nemocnice.
Slovan
Rus
Srba
Alexandr Petrovna
Turek
Řek
Armén
Cařihrad
Bospor