2
masthead
V Praze, v sobotu dne 1. července 1905.
Praha
4
article
Na rannt a adpol. IIst,
pěsdr láel s
v Praze v adeinl
vek iena
s drojí donáake
vk i a n
nsk neek.
Praha
5
article
n lrrkre n sia
nk laa i
7
article
v urobnem prodejí:
el í.lo o zobs
ni . .
Ve slialkšch na venkor
raoní énl.
vdrolední
1„..r ae.
lati so katové rapře
dplaenni inerty Piijtmá pdmiei-
rm naenárjí sa tea vrasio
tlakárna s ezpodice „ Národnich Listi“,
Rukopisy se nevraoejt
Národnich List
8
article
Zkrácení činné vojenské služby.
Zkrácení činné vojenské služby.
Rozvoj militarismu doby novější opírás
o všeobecnou brannou povinnost a bezděčně
vytvořuje ozbrojené národy, seznamuje s užl-
táním zbraně všecky schopné muže jejich.
V mnohém ohledu jest to návrat k dobám oněm,
kdy každý svobodný muž byl zároveň bojovníkem
národním. V dobách oněch ovšem tito národní
bojovníci sami se vydržovali po dobu války.
sami se opatřovali zbrani. Částečně se i to vraei
ve formě novověku přiměřené u oněch přísluš-
níků armády, pokud jako jednoroční dobrovolníci
konají činnou službu na své vlastní útraty.
Armády, zřízené na zásadách novodobé
všeobecné povinnosti, liši se nejen podstatně od
středověkých žoldněřských vojsk — jen v Anglii
se užívá dosud mužstva najatého — ale i o
někdejších stálých vojsk zvláště dělkou trvánl
služby vojenské, požadavky výcviku vojenského
a způsobem uhražování finančních nákladů
s armádou spojených. Rozšířením všeobecné
branné povinnosti vzrostla ve všech státech
obrovsky finanční břemena, a tato okolnost,
jakož i potřeba vyevičiti obrovské massy pří-
slušníků armády vedla ihned zpočátku ke zkrá-
cení mnoholeté někdejší služby vojenské n
dobu tří let, v některých stáfech pak jenom n
dobu dvou let.
Anglie
9
article
Ukázaloť se, že státy a národové by prostě
na dlouho nevydrželi míti ve zbrani výkvět
svého mužstva po dobu delší, při čemž ze za-
staralého hlediska vojenského se nedbalo valně
toho, jaká ohromná hospodářská ujma delši
službou vojenskou vzniká národnímu hospodát-
ství nejen tím, že tak veliké množství statných
rukou odnímá se produktivní práci, ale i že n
mnoze se rozruší službou vojenskou všecka
hospodářská budoucnost branců.
S tímto vývojem armád, co do počtu jejich.
nešly ovšem ruku v ruce — řekli bychom stejně
novodobě — tradice vnitřní ve vojsku samém,
jež na mnoze utkvěly jakožto domnělý nezbytný
požadavek jedině žádoucího ducha armády.
Sem náleží jednak mnoho zbytečných po-
žadavků služebních a cvičebních pravidel, jinak,
a to zejmena v mnohonárodních armádách,
utkvělá myšlenka, že výcvik a velení musí se
díli jazykem starým armádám, zvyklým, že tím
se udržuje vlastní duch a jednota armádnl.
10
article
Ale to jest právě přirozeným následkem
všech novot, a tu na dlouhou dobu účinkům
jejich neuniknou ani armády, že zá sa d
jednou přijatá nezbytně vede ke
všem důslednostem z ní ply non-
cím, nemajíli její prospěchy při-
jiti na zmat.
A jedním z důsledků všeobecné branné
povinnosti jest, aby v době co nejkratší vycvi-
čila co největší počet avých příslušníků v
zdalné vojíny. Má-li se tomu požadavku vybo-
věti, musí ze zastaralých pravídel vojenských
vymítiti se všecek zbytečný balast, jenž vlastní
službě vojenské ve válce ničím neprospívá.
S druhé strany jest udržení všeobecné po-
vinnosti branné jen potud možná, pokud ne-
podlamuje ani přímo ani nepřímo hospodářskou
silu národa. Toto nebezpečí opravdu chová
v sobě všeobecná povinnost branná jednak
obrovskými náklady, jež vyžaduje tříletá služba
aktivní na obyvatelstvu, jednak přerušením ho-
spodářské výkonnosti branců po tolika let.
11
article
Proto nutno vyevičiti vojína k válečné
službě v době co nejkratší, nejen aby stát unesl
břímě finanční s všeobecnou brannou povinnost
spojené, ale i aby přerušení občanského povo-
lání brance zbytečně se neprodlužovalo.
Tyto požadavky a důsledky branné povin-
nosti vedly nejprve ke zkrácení aktivní tříleté
služby v dvouletou (ve Francii a Německu)
působí v tomto směru ještě dále a vedou ke
snahám po dalším zkrácení činně služby.
Zde v Rakousko-Uhersku stojíme v pravi
vojenské dosud na stanovisku tříleté služby
aktivní. Přípravy ku přechodu ke službě dvou-
leté se sice již dějí, ale pro nadešlou krisi v po-
měru této poloviny soustáti k Uhrám prozatím
nelze předpověděti, kdy a jak se uskuteční.
Francie
Německo
Rakousko
Uhersko
Uhry
12
article
Dle toho, co bylo doposud o těchto při-
pravách veřejně napověděno, zdá se, že vojen-
ské kruhy vídeňské se řídi prozatím pouze my-
šlenkou rozmnožení ročního kontingentu no-
váčků, zavedením dvouleté služby u pěchoty.
ale v ohledu finančním se mluví jen a jedině
o zvýšení posavadních nákladů na vojsko.
V sousedním Německu zatím již posuzuj
tyto otázky z jiných, novějších hledisk. Předně
pociťují, že náklad na vojsko nemůže dále stou-
pati, ale musí se spíše zmenšiti. Rostoucí d-
fieity spojeného Německa tuto pravdu neúprosně
šíří. Dále jest nynější Německo skrz na skra
prodehnuto duchem hospodářským a počita
ztráty, jež trpí blahobyt národa tím, že statisíce
zdatných mužů odňato jest hospodářské vý-
Tak vytváří se znenáhla touha v Německu,
aby se od dvouleté služby aktivní ve vojsku při-
kročilo k jednoroční službě. A tato touha na-
chází stoupence i v armádě samé. Slyšme oní
hlas z tamních kruhů vojenských: Rozpočty
všech států trpí finanční tísní, a z příčinyt
se odstavují zvláště čelné kulturní úkoly. Pouze
vejenský rozpočet stále stoupá. Říká se sice, že
náklady na vojsko zůstanou v zemi, ale což by
se za ty peníze nedalo poříditi mnohe trvalého,
všeobocně prospěšného, kulturniho? Co vykonat
se dá ročně hospodářsky půl millionem mužů?
Německo
13
article
Pravda, Německo dle svého postavení musí
miti velikou a silnou armádu, ale právě proto
jest otázka stálých, soustavných reform ve
vojště neodkladnou ve směru zjednodušení
zdokonalení. A tu stojíme před otázkou, jakého
výcviku má vojsko zapotřebí, aby obstálo ví-
tězně v přiští válce? Jako všecky války i rusko-
japonská dokazuje, že závisí nejvíce na doko-
nalém vedení a důkladné přípravě; budoucně
tato pravda vynikne ještě zřejměji, protože vý-
cvik a vyzbrojení armád budou celkem stejny.
Vojsko musí býti dobré v pochodu, přiblížiti se
nejpříznivěji k nepříteli a úspěšně ho obstřelo-
vati. A z toho piyne, jak vydatně se dají p ra-
vidla výcviku zjednodušiti. Do-
posud vlekou sebou pravidla tato mnoho zby-
tečného, tradíčního. Nová pravidla to
všecko musí odvrhnouti a jen odpověděti na
otázky, jakým požadavkům má vojín ve válce
vyhověti v situacích, v nichž se ocitne, poči-
naje setninou, až k armádnímu sboru?
Německo
14
article
Vojsko se musí rozestaviti, musí vykonati
pochody, vkročiti do obvodu válečného a pro-
věsti boj. K tomu jest třeba jen několik málo
formací. Chybou jest, že dosud zachovává se
příliš hustý a těsný postup. V boj se přechází
v rojích — t. j. v rozestupu čet — a ty ne-
smějí býti příliš semknuté. Z toho jesí zřejmo.
jak by se dala ohromně zjednodušiti pravidl
evičební a zkrátiti výcvik mužstva! Od-
padly by především všecky více méně parádní
věci, zbytečné různé pocty zbraní. Tím se jen
získá času k výovíku v polní službě a střelbě;
za posavadní 10nedělní dobu by se rekrut do-
konaleji o sobně vycvičil. Další výcvik v řadě.
v četě a setnině lze provésti ve dvou měsících.
I tento výcvík by lépe hověl úkolům válečným.
Pro cvičení v praporu stačí tři neděle, tak že
v pěti měsicích jest prapor úplně vycvičen. Na
polní cvičení mohou se věnovati dva měsíce;
pak se opakuje cvičení v setnině a praporu
(stačí po témdni), a lze přikročiti k velikým ma-
névrům podzimním. Po těchto zbude ještě valně
času k opětnému opakování výcviku osobního,
v řadě, v četě atd.; tak že by již po jedenácti
měsících mohlo nastati přeložení do zálohy.
15
article
Tak by se tedy pohodlně dospělo k jedno-
roční aktivní službě. Rovněž služba
posádková by se dala značně obmeziti a zjedno-
dušiti. To by se dalo provésti u všech pěších
druhů zbraní. Odborník německý dovolává s
zejmena války z r. 1870, kdy nováčkové poží-
vali výeviku ještě kratšího a úplně se osvěd-
čili; podobně nyní posily japonské jdou na bo-
jiště po výcviku mnohem kratším. Školy by
ovšem mohly napomáhati službě vojenské pilněj-
ším pěstěním tělocviku. Jednoroční aktivní
službou ušetřilo by se však ročně nejméně 100
mill. marek. Vojsko by si přivyklo službě
opravdu válečné, jež zbytečnými „vojenskými
hračkami“ v míru spíše se mate a zatemňuje.
Když již se konají v Rakousko- Uhersku
Rakousko
Uhersko
16
article
robě.
přípravy pro dvouletou službu, nebylo by prak-
tičtější, aby se přípravy ony děly ihned pro
dobu jednoroční služby i vojensky, i finančně
i hospodářsky více žádoucí?
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. června. (Věci uhorske.
Baron Fejérvárý byl dnes ve Vídni a by!
panovníkem přijat ve slyšení. Podával prý
zprávu o nejnovějších událostech v Uhrách.
Zpráva mohla se týkati demisse četnýcl vrch-
ních županů, zvláště pak usnesení celé řady sto-
ličních výborů a městských rad, v nichž se
místním úřadům zakazuje napomáhati nové
vládě při vybírání parlamentem nepovole-
ných daní a odvádění rekrutů. Zvláště pro vládu
choulostivým jevi se usnesení městského za-
stupitelstva pešťského, že magistrát nemá do
státní pokladny odváděti ani nepřímé daně, jež
se sejdou v jeho pokladně, nýbrž má je depo-
novati do doby, až vybírání daní bude parla-
mentem schváleno.
Baron
Fejérvárý
Praha
Vídeň
Uhry
městský rada
18
article
Pozoruhodnou stať o situaci v Uhrách uve-
řejnil nr. Jul. Andrássy v „Budap. Hirl.“
Pisatel obrací se k veřejnosti v novinách, poně-
vadž mu na králův rozkaz uzavřena tribuna sně-
movní. Uhry prožívají nyní vážnou, těžkou
dobu; každý krok, jejž činí, má veliký význam
a proto jest i veliká zodpovědnost uherských po-
litických vůdců. Vzhledem ku pochybnostem
o právu koruny, rozpustíti neb odročití sněm,
pisatel se drží mínění, že právo takové koruně
rozhodně přísluší. Jen že jak rozpuštěním sně-
movny počátkem ledna, tak odročením její čne
21. t. m. stala se veliká chyba. Poslední chyba
byla ještě větší, poněvadž vláda odročila sněm
za stavu ex-lex a tím odňala zástupcům národa
možnost, kontrolovati jednání vládní. Proti mí-
nění strany liberální hr. Andrássy hájí však
právo sněmovny, rokovati o odročovacím re-
skriptu a činiti usnesení. Nebylať po rozpuštění
svolána nová schůze, nevzata na přetřes
žádná předloha, s odročením nesouvisláa
nevytvořen žádný nový právní stav. Většina
sněmovny pouze upozornila národ, co je dle
platných zákonů a v duchu ústavy dovoleno
co je zakázáno. Návrh Banffův byl sice „mimo-
řádný“, ale sněmovna jej přijala také za poměrů
mimeřádných. Pisatel obrací se pak proti
liberální straně, která přijetí Banffova návrhu
prohlašuje za nezákonné, ač přijetí návrhu Da-
nielova ve schůzi dne 18. listopadu m. r., pro
vedené způsobem, odporujícím jednacímu řádu
zákonu i ústavě, prohlásila za nepatrné poru-
šení formy, ale jinak za platné sněmovní usne-
soní a chystala se dakánce mocí jej provádět
proti odporu levice.
Jula
Andrássy
Budap
Uher
Banffův
Uhry
19
article
Z Krakova, 29. června. (Haličské n-
rodní školství.) Zemská školní rada ha-
ličská vydala zprávu o stavu národního školství
v Haliči ve školním roce 1903—4. Všech ná-
rodních škol bylo v tom roce 4561; ale z těchto
zemskou radou povolených škol 212 nevstou-
pilo v život, poněvadž pro ně nebylo školních
budov ani učitelů a jiných 27 škol zahálelo,
poněvadž neměly učitelů. Bylo tedy skutečně
činných škol pouze 4283. Polských škol
bylo 2209 (o 68 více než roku minulého), ru-
ských 2086 (o 45 víco); kromě toho bylo
v Haliči též 27 škol s vyučovacím jazykem ně-
meckým. V Haliči jest 6240 obcí; z těch 933
neměly ani své vlastní školy, ani nebyly při-
školeny k jiné školní obci, tak že děti z těchto
obci neměly vůbec možnosti nějakou národní
školu navštěvovati. A bohužel není naděje, že
by se zemská školní rada v brzku postarala
o zřízení škol aspoň v těch obeích, které dosud
nejsou ani k žádné jiné obei přiškoleny, ne-
mluvě o takových obeích, které sice „přiško-
leny“ jsou, ale pro velikou vzdálenost školy
děti do školy posílati nemohou. V takových
obcích vypomáhají si haličtí rolníci podobně,
jako se dálo v Čechách před 100 lety. Najímají
si na zimu člověka, jenž umí trochu číst a psát
a zřizují si pro své děti soukromou, nebo, jak
úřadní zpráva praví, „pokoutní“ zimní školu,
aby aspoň jejich děti nezůstaly na celý život
negramotnými, jako jsou jich rodičové.
Krakov
Halič
Čechy
stav národní školství v Halič
20
article
Z Pesti, 29. června. (Polnl stáv k y.)
„Mag. Hirl.“ dovídá se z Tolny, že ve třech sto-
licích kolem jezera blatenského, ve vesprimské.
tolenské a šomoďské zemědělstí dělníci zasta-
vili práci a nutí ke stávce i zbylé ještě na po-
lích dělníky. Lid byl v těchto stolicích dlouhou
debu vůbec bez práce, nebo musil pracovati
za nepatrnou mzdu 30—50 kr. denně. Okresní
správy volají na pomoc vojsko a posláno tam
již 400 mužů pěchoty, 300 jezdců a 30 četníků
na výpomoc. Ve dvorci u Šimontorně došlo již
na srážku četnictva s lidem, při níž jeden děl.
ník zabit a jeden těžce zraněn. Vypravuje se
též o jinýeh srážkách, v nichž prý zabito na
25 lidí, ale bezpečných zpráv o tom ještě není.
Srudy také zakročují proti stávkářům. V To-
masi bylo 70 stávkářů odsouzeno na 40 dní do
vězení a ku pokutě 300 K. Odsouzení však tvrdí
že rozsudek nemá moci práva, poněvadž v
Uhrách panuje nyní ex-lex.
Ze Záhřeba, 28. června. (Zálusk n
Slavonii.) V Somboru má místní strana ne-
odvislosti čiperného tajemníka. Usmyslil si při-
pojiti k Uhrám království slavonské a vstoupil
za tím účelem ve styk s některými vůdci uher-
ských Srbů, zejmena s redaktorem Politema
drem. Krasojevičem, otázav se jich, co by řekli
agitaci, směřující ku přímému sloučení slavon-
ských žup s „mateřskou“ zemí uherskou. Tá-
zaní Srbové odmítli ovšem pokus tajemníka dra.
Alexandra Papaye s rozhořčením. Víme, že
akce tato spadá na vlastní vrub dra. Papave, ale
jest charakteristická pro smýšlení, zavládajíei
v kruzích maďarských.
Mag
Hirl
Srba
Krasojevič
Papay
Pest
Uhry
Záhřeb
Šimontorno
Slavonie
21
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 30. června.
Praha
22
article
Otáska marocká.
Otáska marocká.
Předvčerejší »Temps« uvsřejnil zprávu
jež vzbudila jistou pozornost, poněvadž byla
pokládána za ofíiciosní. »Temps« uvedl, že ně-
mecké listy těší se velice z nynějšího stavu
vyjednávání. Není prý však ješté čas, aby si-
tuace byla posuzována optimisticky. Francie též
sice s uspokojením pozoruje klidný průběh jed-
nání, a le nesmí se zapomenouti, že
rozhodnutl, vymahané franeouz-
skou vládou tak nalehavě, ještě
je daleké. Podle této zprávy fra n c o uz-
ská vláda nepřistoupila dosud de-
řinitivně a formálně na návrhy
konference. Avšak jisto je, že pře
všechnu váhavost a potahování má vyjednávání
zcela obvyklý ráz diplomatického vyměňování
názorů.
Otásek
Francie
23
article
Dne 28. t. m. došlo opět k rozmluvě mezi
Rouvierem a knižetem Radolinem a včera se
sešli opět německý vyslanec a francouzský mi-
nisterský předseda. Podle sdělení pařížského
korrespondenta »Berl. Tagbl.« jde o dorozu mění
ve příčině ustanovení jistých bodů, o nichž se
na konferenci nemá diskutovati. S německ
strany bylo navrženo, aby sultán marocký před-
ložil státům program konference. S francouzské
strany se však tato myšlenka nepokládá za
praktickou a vzbuzuje obavu, že by jednání
vázlo. Celkem jeví se dobrá nálada pro konečné
vyrovnání sporu, byť by se mělo na ně ještě
nějaký čas čekati. Podle nejnovějších zpráv vy-
slovil Rouvier ve své opětovné rozmluvé
s knižetem Radolinem nejživější přání, aby
marocká otázka byla co nejdříve
rozřašena, neboť došel k názoru, že Ná-
mecko nemá v úmyslu stavěti se jakýmkoliv
způsobom proti zájmům francouzským v Mla-
rokku
Zajímavou, ovšem poněkud přepjatou si-
tuační zprávu z Londýua přináší včerejsí
»Köln. Zeit.« Ličí obrat v anglických zurnálech,
které shledaly v nynějším vyjasnění situnce
ustoupení Německa a prohlašují, že Anglie za-
chránila Francii. Kolinský zurnál je zřejmiě po-
drážděn protiněmeckým humorem anglických
žurnálů, které prohlédly manévr německé diplo-
macie, odloučiti Francii od Anglie. »Daily Maile
i vážnější »Pall Mal Gazette« dráždí velice ko-
Ilnského tlumočníka mínění z berlinské Wilhelm-
strasse. Ton anglických listů je ovšem dosi
škodolibý a je jen karakteristickým ohlasem ná-
lady anglické. V Londýně postřehli dobře, ž
Berl
Köln
Kolinský
Wilhelm
Německo
Anglie
Francie
Londýn
Radolin
Mala Gazette
anglický žurnál
Daily Maila
24
article
německá politika přestává být bismarkovskou a
nuti se do stylu napoleonského, což je sledo-
váno různými projevy známého anglického hu-
moru, v němž ovšem německé žurnály vidí jen
štvaní protiněmecké.
Pařížská městská rada proti antipakriotům.
Měli jsme několikráte přiležitost promlu-
viti o střeštěných projevech občana Hervéa,
pověstného svým výrokem o trojbarevném pra-
poru na hnojišti a svým hlásáním stávek zálož-
níků a všeobecné deserce v případu války s Ně-
meckem. I se strany socialistické, nejen Mille-
rand a Viviani, též Jaurěs ozvali se důrazn
proti podobným urážkám citu vlasteneckého.
Viviani
Jaurěs
25
article
Též pařížská městská rada, jež v nynějším svěm
složení je většinou s o cialistiek á, vy-
sloyila se velikou většinou proti ideám občan
Hervén. Městské radě byl učiněn návrh, aby
pro obecné školy byly zakoupeny výtisky Her-
véovy knihy: »Historie Francie a Evropy«, jež
je psána v duchu úplně protivlasteneckém
návrh tento byl zamítnut zdreující většinou 72
hlasů proti 6. Debatta byla vedená majoritou,
přívržencí krajní levice a řečníci této strany
neváhali odmítnouti názory Hervěovy a zpravodaj
socialista Morel navrhl zamitnutí návrhu. Pro-
hlásil knihu Hervéovu za »nehodnou historika,
určenou k porušení a zfalšování svědomi mlá-
deže« a pravil: »Odsoudili jsme učení Jezovitů,
když mluvili o revoluci, nemůžeme schváliti
muže, kteří užívaji téže methody v opáčném
smyslu. « Obecní starší Lefévre, rovněž socialista,
stavěl proti antipatriotismu Hervéovu hluboce
vlastenecké city přívrženců a vojínů revoluce,
jež nepřekážejí jejich humanitačnímu programu.
Schůze městské rady pařížské, kde byly tak
energicky odmítnuty doktriny fanatika proti-
vlasteneckého, učinila na veřejné mínění fran-
couzské dobrý dojem, neboť bylo potěšitelné
dokázáno, že i francouzští socialisté se ve velká
většině cití dobrými Francouzi.
Morel
Hervéův
Lefévre
Francouz
Francie
Evropa
26
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 30. června. (C.-B)
Předseda kn. Windischgršt z zahájil schůzi
o 1/22. hod. odpol. Po přečtení došlých spisů jednalo
sa pilně o zatimném rozpočtu (ref. bar.
Walterskirchen) a schválen ve 2. a 3. čiení bez
debaty.
Na to vyřízeny bez debaty další odstavce jedna-
cího pořadu v 2. a 3. čtení: zákon o účastenství
státu při opatření kapitálu za několik lokálních drab,
dále o zvýšení státní záruky pro lokální dráhu
z Tridentu do Mala, o zřízení lokální dráhy z Kremže
do Grainu, posléze o opatření peněz ku přetvoření
dráhy údolím kremžským v hlavní dráhu druhého
řádu a případné zakoupení této dráhy státem.
Konečně dle výborové zprávy různé petice při-
kázány vládě, aby jim dle možnosti vyhověla.
Předseda oznámil, že příští schůze bude ne
pochybně 14. nebo 15. července.
Konec schůze o 2 25 hod. odpol.
Vídeň
Trident
Mala
Kremže
Grain
27
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
z Vidně, 30. června. (C. B)
Celní výbor sešel se dopoledne za předsední-
ctví dra. Bä nreithra a přítomnosti ministrů obchodu
bar. Calla a orby hr. Buquoye pojednat o o bch o d ni
smlouvě s Německem.
Posl. Stein navrhl, aby jednání a usnesení
bylo odročeno, dokud Derschattův výbor nezaujme
zásadní stanovisko.
Návrh propadí všemi hlasy protí 3, načež po-
čalo se jednati o smlouvě.
Po návrhu předsedy dra. Bärnreithra rozdělila
se látka ve tři skupiny. Vládní zástupci odb. šefové
Rösler a bar. Beck měli delší výklady, načež
schůze byla přerušena do 3. hod. odpol.
V odpolední schůzi navrhl posl. S chrot
tesoluci o dovozu ovoce a úmluvě s Německem stran
staří dobytka dováženého do Německa: — Gara-
pich resoluci o zvýšení ceny remont; — Herz-
mansky konalatoval zklamání ze smlouvy s Ně-
meckem a očekává spásu zemědělcův od maximál-
ních cel v příští smlouvě s Ruskem a balkánskými
státy, navrhl příslušnou resolucí a ptal se vlády.
hodlá-li především zastupovali zemědělské zájmy; —
dr. Licht charakterisoval rozvahu obchodní smiouvy
rakousko německé a ličil stav domácího sladovnictví;
— S ch r af!! soudí, že tato porada je přípravou
samostatné obchodní smlouvě s Německem a navrhl,
aby předle ha přikázala se referentovi, by o ní podal
Buquoy
Posl
Stein
Derschattův
Rösler
Beck
Herz
Licht
Německo
Gara
Rusko
28
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Zavátý list
z výstavy děl Rodinových v Praze
dne 14. července 1902.
„Kdož jste boží bojovnícil-
Připadám si v jistém ohledu jako Wippchen-
Steltenhcim. Psávalt on hrůzostrašné bulletiny
z bojišť, jichž nebyl ani okem spatřil — a já
počínám dopis z výstavy, již jsem neviděl, ba
kterou jsem i při nejlepší vůli navštiviti ani ne-
mohl.
Přišlo to samo, maně.
Dostal jsem totiž dýmku (— proč a zač
jsk, jest lhostejno —), porcunálku, na niž ne
umělou rukou namalován „Jan Žižka na hoře
Vítkově před Prahou“
Zadíval jsem se na obrázek a zamyslil se
Ano, ano! — stál tam Žižka po dvakrát
s tak hrozivě povztýčenou pravicí.
Jednou — dne 14. července 1420 — kdy
na Letné rozložen velký tábor německých vojo
křižáckých a na Hradčanech soustředěna kato-
lická šlechta česká, buntující se s věrolomným
cisařem Sigmundem.
Spráskal je! —
Po druhé, kdy zpronevěřivší se husitsk
věci Praha zavdala mu vážnou příčinu, na n
samu krutě zanevřiti.
Z pláně vystupuje Vitkov
na Vltko« vystůpí Žižka,
zlia kolem na vše strany
zamůti se, zakaboní.
sevře pěstě, pravou vztýčí,
a pohrozí staré. Praze.
že až ztrnou jeho druzi-
„Zrádné město, ošemelné
licoměrná frejířko ty!
Vypálím tě, rozmetu tě —
kámen nezůstane na kamenil
Zblednou všichni soudruhové.
vyhrknou jim z očí slze
hořké slze, přebolestné
Na kolena před ním padnou,
prosí, kvilí, rvou si vlasy:
zaklinaj ho bohem živým,
přesvatou i jeho mátí —
a on — dobrák — dal si říci.
Rodinův
Žižek
Sigmund
bůh
Praha
Vítkov
Letná
Hradčany
29
article
Dumám dále a vzpomínám na slavnost od-
halení Žižkova pomníku v Táboře (26. srpna
r. 1877) — a jak nevýslovně trapný rozruch po
všem národě vzbudila nedlouho potom bleskem
rozlétnuvší se zvěsť o shroucení se hlavní sochy
téhož poinníku.
„Zlé to prý čmenl
A přece nestalo se nie nepřirozeného, po-
divného — ba musilo to tak přijíti, neboť: Mimo
nepříhodnost a chatrnost materiálu, z něhož
secha vyrobena byla (cin a špína) — zřízen
odhalen pomník za patronance zlého démona
českého národa, jenž se neostýchal obalenými
slovy a neomalenými skutky veřejně hlásati:
„Ty hloupý lide český — zanech již toho svého
bláhového, blouznivého vlastenčení a přidrž se
raději výnosné, blahobytnické práce a speku-
lace. Hleď, aby synové tvoji a dcery tvé doko-
nale ovládali světový jazyk německý: — K čemu
jim je treba správně česky myslit, cítit, mluvit,
psáti, modliti so?1 — dostačí úplně, do-
vedou-li po česku jen drze lháti — jeť přee —
Žižkův
Tábor
český národ
30
article
drzé čelo lepší než poplužný dvůr!“ —
Tak si směl troufati! — a urození i (tehd
ještě) neurození páni mu svou moudrou hlavou
přikyvovali, domnívajíce se býti „také —
vůdei“
V tom vězelo zlé ómen — ne v sesut
sochy! —
Ven — ven! z (ěch dusivých chmur a sko
kem přes sv. Golihard u Hořie do Rodinovy vý
stavy v Praze. — —
Patřte, patřte! — Ta jednak uchvacujíe
neb zas překvapující díla francouzského vel
mistra sochaře — zdaž nepřipomínají nám dů-
razně a přesvědčivě, že i co nejtrefněji zobra-
zená tvář, ať andělsky krásná či ďábelsky še-
redná; — že i co nejdovedněji podané, lepé, an-
ticky dokonalé tělo, ať nahé, ať přloděné bu
vážnou, přísnou řízou neb jen lehkým šatem,
vlnicím se v záhybech co nejladněji složených
— ať jednotlivě nebo ve skupinách — že ty
takové výtvory nejsou ještě uměleckými děly,
jsou-li ztrnulé — nejsou-li ožíveny zvláštním
fluidem, vdecnnutým v mrtvou hmotu kamene
či kovu — duchem tvůrce-umělce!
Golihard
Hořie
Rodinův
Praha
31
article
Sem spějte, výtvarníci čeští! — Bystře po-
zorujte, bedlivě zkoumejte — snažte se vy-
pátrati a proniknouti skryté zde tajemství moc-
ného, neutuchajícího, leč stále rostoucího účin-
ku — — a kdož se citíte bohem nadáni, a měl-li
vás již mistr Myslbek ve cviku — pokuste se-
o komposici důstojného pomníku velikému
bohatýru a hrdinovi českému, neporaženému,
nepřemoženému vůdci Husitův: Janu Žižkovi
Představuji si ten budoucí nár o d ní
pomnik na „boře Vikově“ asi tak:
Žižka s tváří významnou, energickou —
přece měkkou — ku Praze obrácen, v živé pose
těla, jakoby ji chtěl obejmout — ale zároven
zas odmítnouti —
pratyp statečného Čecha,
jakým kdysi býval, má být.
hohdá zase jednou bude
Tvrdá jako ocel lebka
obemýká, ochraňuje
velký, zdravý, bystrý mozek.
Srdce měkké jako z másla.
nic nemůže odepříti;
děcko zvrtno vůli jeho
jak se stalo Prokopovi
před Naumburkem, městem v Němcích.
Věru, mělo by to srdce
zlaté také obruč zlafou
miti, aby nepukalo
samou láskou — mar nou lá s kou
k jiným, cizím — málo hodným
železná jeť nepřistojna,
hruba — a přec slába na ně! —
mohutný, neodolatelně imponujieí zjev
stojí pevně na strmé skále, utvořené z balvanů,
snešených se všech bojišť husitských — ve
středu tmavého, smrkového háje.
Z črna lesa vystupuje skála,
na skálu vystúpí mocný Žižka
obzírá krajinu na vše strany,
zamůtí se — jmc se horovali
bůh
Myslbek
Žižek
Čecho
Němec
Naumburk
32
article
Tak
Tak
„Moje Praho zlatá, stověžatá
dobrá matičko ty českých městi
O, buď krásna, slavna do věčnost
ochraňuj svou cudnost, braň svou česti
Kdybys ale, drahá moje Praho,
zapomenula se, jako kdys' —
chtěla býti děvkou potomečkům
zlopověstných vílězů od Lipan.
nebo proklatců od Hory Bílé —
potom běda, Praho, běda toběl
V objetí Nirvany probudím se,
uniknu jí z mateřského lůna,
duši svoji ve mstitele vtělím,
věštbu mládence slepého splním
nic tvůj osud neodvrátí více.
Sta tvých věži vzplanou jako
svíce,
kámen nezůstane na kamenit
Nuže, molodci, chutě k dilu! — „Allon
enfants de la Patrie!
Valem blíží se hodina, kdy před pěti sty
léty tam za Kostnicí na břehu Rýna „hranice
vzplála“, jež rozžehla ve všech věrných srd-
eích českých nenhasitelný plamen nadšení
lásky — lásky k vlasti drahé — lásky a od-
danosti k bohu jedinému Všehomira, jenž jest
zdrojem a věčným představitelem svrchované
moci, čisté pravdy, vznešené spravedlnosti, ne
výčerpatelné dobroly.
Podaří-li se vám v součinnosti s národem
uskutečniti zdárně a v pravý čas velké díle —
potom bohdá zasvitne nám také z ase dlouho,
dlouho postrádaně a želané slunko svobody
zlaté, skutečné rovnosti — upřímného bratrství.
I umlčeni budou malomocní skuhralovéa
sobečtí ničemové, již neštítí se nyní ještě nabá-
dati náš bez tak až příliš trpělivý národ, aby
„u vědomí své slabosti“ — bez boje vzdal
se na milost odvěkým, úhlavním, bezohtedným
a nepolepšitelnýr nepřátelům, škůdcům i vra
hům svým.
A rozhodný, celý čin obrozené duše české
přinase vttězství slavné. Na zdar! ! —
Benno F'Albía.
Allon
jít le Patria
Benno
F Albía
Praha
Lipany
Rýn