ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 35879d40-78eb-11dc-9e13-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 48, org 8, person 48, work 2
1 masthead
Ročnik XXXXV.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 1. července 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 178.
4 article
Na rannt a adpol. IIst, pěsdr láel s v Praze v adeinl vek iena s drojí donáake vk i a n nsk neek.
Praha
5 article
n lrrkre n sia nk laa i
6 title
RODNÍLIST
7 article
v urobnem prodejí: el í.lo o zobs ni . . Ve slialkšch na venkor raoní énl. vdrolední 1„..r ae. lati so katové rapře dplaenni inerty Piijtmá pdmiei- rm naenárjí sa tea vrasio tlakárna s ezpodice „ Národnich Listi“, Rukopisy se nevraoejt
Národnich List
8 article Zkrácení činné vojenské služby.
Zkrácení činné vojenské služby. Rozvoj militarismu doby novější opírás o všeobecnou brannou povinnost a bezděčně vytvořuje ozbrojené národy, seznamuje s užl- táním zbraně všecky schopné muže jejich. V mnohém ohledu jest to návrat k dobám oněm, kdy každý svobodný muž byl zároveň bojovníkem národním. V dobách oněch ovšem tito národní bojovníci sami se vydržovali po dobu války. sami se opatřovali zbrani. Částečně se i to vraei ve formě novověku přiměřené u oněch přísluš- níků armády, pokud jako jednoroční dobrovolníci konají činnou službu na své vlastní útraty. Armády, zřízené na zásadách novodobé všeobecné povinnosti, liši se nejen podstatně od středověkých žoldněřských vojsk — jen v Anglii se užívá dosud mužstva najatého — ale i o někdejších stálých vojsk zvláště dělkou trvánl služby vojenské, požadavky výcviku vojenského a způsobem uhražování finančních nákladů s armádou spojených. Rozšířením všeobecné branné povinnosti vzrostla ve všech státech obrovsky finanční břemena, a tato okolnost, jakož i potřeba vyevičiti obrovské massy pří- slušníků armády vedla ihned zpočátku ke zkrá- cení mnoholeté někdejší služby vojenské n dobu tří let, v některých stáfech pak jenom n dobu dvou let.
Anglie
9 article
Ukázaloť se, že státy a národové by prostě na dlouho nevydrželi míti ve zbrani výkvět svého mužstva po dobu delší, při čemž ze za- staralého hlediska vojenského se nedbalo valně toho, jaká ohromná hospodářská ujma delši službou vojenskou vzniká národnímu hospodát- ství nejen tím, že tak veliké množství statných rukou odnímá se produktivní práci, ale i že n mnoze se rozruší službou vojenskou všecka hospodářská budoucnost branců. S tímto vývojem armád, co do počtu jejich. nešly ovšem ruku v ruce — řekli bychom stejně novodobě — tradice vnitřní ve vojsku samém, jež na mnoze utkvěly jakožto domnělý nezbytný požadavek jedině žádoucího ducha armády. Sem náleží jednak mnoho zbytečných po- žadavků služebních a cvičebních pravidel, jinak, a to zejmena v mnohonárodních armádách, utkvělá myšlenka, že výcvik a velení musí se díli jazykem starým armádám, zvyklým, že tím se udržuje vlastní duch a jednota armádnl.
10 article
Ale to jest právě přirozeným následkem všech novot, a tu na dlouhou dobu účinkům jejich neuniknou ani armády, že zá sa d jednou přijatá nezbytně vede ke všem důslednostem z ní ply non- cím, nemajíli její prospěchy při- jiti na zmat. A jedním z důsledků všeobecné branné povinnosti jest, aby v době co nejkratší vycvi- čila co největší počet avých příslušníků v zdalné vojíny. Má-li se tomu požadavku vybo- věti, musí ze zastaralých pravídel vojenských vymítiti se všecek zbytečný balast, jenž vlastní službě vojenské ve válce ničím neprospívá. S druhé strany jest udržení všeobecné po- vinnosti branné jen potud možná, pokud ne- podlamuje ani přímo ani nepřímo hospodářskou silu národa. Toto nebezpečí opravdu chová v sobě všeobecná povinnost branná jednak obrovskými náklady, jež vyžaduje tříletá služba aktivní na obyvatelstvu, jednak přerušením ho- spodářské výkonnosti branců po tolika let.
11 article
Proto nutno vyevičiti vojína k válečné službě v době co nejkratší, nejen aby stát unesl břímě finanční s všeobecnou brannou povinnost spojené, ale i aby přerušení občanského povo- lání brance zbytečně se neprodlužovalo. Tyto požadavky a důsledky branné povin- nosti vedly nejprve ke zkrácení aktivní tříleté služby v dvouletou (ve Francii a Německu) působí v tomto směru ještě dále a vedou ke snahám po dalším zkrácení činně služby. Zde v Rakousko-Uhersku stojíme v pravi vojenské dosud na stanovisku tříleté služby aktivní. Přípravy ku přechodu ke službě dvou- leté se sice již dějí, ale pro nadešlou krisi v po- měru této poloviny soustáti k Uhrám prozatím nelze předpověděti, kdy a jak se uskuteční.
Francie Německo Rakousko Uhersko Uhry
12 article
Dle toho, co bylo doposud o těchto při- pravách veřejně napověděno, zdá se, že vojen- ské kruhy vídeňské se řídi prozatím pouze my- šlenkou rozmnožení ročního kontingentu no- váčků, zavedením dvouleté služby u pěchoty. ale v ohledu finančním se mluví jen a jedině o zvýšení posavadních nákladů na vojsko. V sousedním Německu zatím již posuzuj tyto otázky z jiných, novějších hledisk. Předně pociťují, že náklad na vojsko nemůže dále stou- pati, ale musí se spíše zmenšiti. Rostoucí d- fieity spojeného Německa tuto pravdu neúprosně šíří. Dále jest nynější Německo skrz na skra prodehnuto duchem hospodářským a počita ztráty, jež trpí blahobyt národa tím, že statisíce zdatných mužů odňato jest hospodářské vý- Tak vytváří se znenáhla touha v Německu, aby se od dvouleté služby aktivní ve vojsku při- kročilo k jednoroční službě. A tato touha na- chází stoupence i v armádě samé. Slyšme oní hlas z tamních kruhů vojenských: Rozpočty všech států trpí finanční tísní, a z příčinyt se odstavují zvláště čelné kulturní úkoly. Pouze vejenský rozpočet stále stoupá. Říká se sice, že náklady na vojsko zůstanou v zemi, ale což by se za ty peníze nedalo poříditi mnohe trvalého, všeobocně prospěšného, kulturniho? Co vykonat se dá ročně hospodářsky půl millionem mužů?
Německo
13 article
Pravda, Německo dle svého postavení musí miti velikou a silnou armádu, ale právě proto jest otázka stálých, soustavných reform ve vojště neodkladnou ve směru zjednodušení zdokonalení. A tu stojíme před otázkou, jakého výcviku má vojsko zapotřebí, aby obstálo ví- tězně v přiští válce? Jako všecky války i rusko- japonská dokazuje, že závisí nejvíce na doko- nalém vedení a důkladné přípravě; budoucně tato pravda vynikne ještě zřejměji, protože vý- cvik a vyzbrojení armád budou celkem stejny. Vojsko musí býti dobré v pochodu, přiblížiti se nejpříznivěji k nepříteli a úspěšně ho obstřelo- vati. A z toho piyne, jak vydatně se dají p ra- vidla výcviku zjednodušiti. Do- posud vlekou sebou pravidla tato mnoho zby- tečného, tradíčního. Nová pravidla to všecko musí odvrhnouti a jen odpověděti na otázky, jakým požadavkům má vojín ve válce vyhověti v situacích, v nichž se ocitne, poči- naje setninou, až k armádnímu sboru?
Německo
14 article
Vojsko se musí rozestaviti, musí vykonati pochody, vkročiti do obvodu válečného a pro- věsti boj. K tomu jest třeba jen několik málo formací. Chybou jest, že dosud zachovává se příliš hustý a těsný postup. V boj se přechází v rojích — t. j. v rozestupu čet — a ty ne- smějí býti příliš semknuté. Z toho jesí zřejmo. jak by se dala ohromně zjednodušiti pravidl evičební a zkrátiti výcvik mužstva! Od- padly by především všecky více méně parádní věci, zbytečné různé pocty zbraní. Tím se jen získá času k výovíku v polní službě a střelbě; za posavadní 10nedělní dobu by se rekrut do- konaleji o sobně vycvičil. Další výcvik v řadě. v četě a setnině lze provésti ve dvou měsících. I tento výcvík by lépe hověl úkolům válečným. Pro cvičení v praporu stačí tři neděle, tak že v pěti měsicích jest prapor úplně vycvičen. Na polní cvičení mohou se věnovati dva měsíce; pak se opakuje cvičení v setnině a praporu (stačí po témdni), a lze přikročiti k velikým ma- névrům podzimním. Po těchto zbude ještě valně času k opětnému opakování výcviku osobního, v řadě, v četě atd.; tak že by již po jedenácti měsících mohlo nastati přeložení do zálohy.
15 article
Tak by se tedy pohodlně dospělo k jedno- roční aktivní službě. Rovněž služba posádková by se dala značně obmeziti a zjedno- dušiti. To by se dalo provésti u všech pěších druhů zbraní. Odborník německý dovolává s zejmena války z r. 1870, kdy nováčkové poží- vali výeviku ještě kratšího a úplně se osvěd- čili; podobně nyní posily japonské jdou na bo- jiště po výcviku mnohem kratším. Školy by ovšem mohly napomáhati službě vojenské pilněj- ším pěstěním tělocviku. Jednoroční aktivní službou ušetřilo by se však ročně nejméně 100 mill. marek. Vojsko by si přivyklo službě opravdu válečné, jež zbytečnými „vojenskými hračkami“ v míru spíše se mate a zatemňuje. Když již se konají v Rakousko- Uhersku
Rakousko Uhersko
16 article
robě. přípravy pro dvouletou službu, nebylo by prak- tičtější, aby se přípravy ony děly ihned pro dobu jednoroční služby i vojensky, i finančně i hospodářsky více žádoucí?
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. června. (Věci uhorske. Baron Fejérvárý byl dnes ve Vídni a by! panovníkem přijat ve slyšení. Podával prý zprávu o nejnovějších událostech v Uhrách. Zpráva mohla se týkati demisse četnýcl vrch- ních županů, zvláště pak usnesení celé řady sto- ličních výborů a městských rad, v nichž se místním úřadům zakazuje napomáhati nové vládě při vybírání parlamentem nepovole- ných daní a odvádění rekrutů. Zvláště pro vládu choulostivým jevi se usnesení městského za- stupitelstva pešťského, že magistrát nemá do státní pokladny odváděti ani nepřímé daně, jež se sejdou v jeho pokladně, nýbrž má je depo- novati do doby, až vybírání daní bude parla- mentem schváleno.
Baron Fejérvárý Praha Vídeň Uhry městský rada
18 article
Pozoruhodnou stať o situaci v Uhrách uve- řejnil nr. Jul. Andrássy v „Budap. Hirl.“ Pisatel obrací se k veřejnosti v novinách, poně- vadž mu na králův rozkaz uzavřena tribuna sně- movní. Uhry prožívají nyní vážnou, těžkou dobu; každý krok, jejž činí, má veliký význam a proto jest i veliká zodpovědnost uherských po- litických vůdců. Vzhledem ku pochybnostem o právu koruny, rozpustíti neb odročití sněm, pisatel se drží mínění, že právo takové koruně rozhodně přísluší. Jen že jak rozpuštěním sně- movny počátkem ledna, tak odročením její čne 21. t. m. stala se veliká chyba. Poslední chyba byla ještě větší, poněvadž vláda odročila sněm za stavu ex-lex a tím odňala zástupcům národa možnost, kontrolovati jednání vládní. Proti mí- nění strany liberální hr. Andrássy hájí však právo sněmovny, rokovati o odročovacím re- skriptu a činiti usnesení. Nebylať po rozpuštění svolána nová schůze, nevzata na přetřes žádná předloha, s odročením nesouvisláa nevytvořen žádný nový právní stav. Většina sněmovny pouze upozornila národ, co je dle platných zákonů a v duchu ústavy dovoleno co je zakázáno. Návrh Banffův byl sice „mimo- řádný“, ale sněmovna jej přijala také za poměrů mimeřádných. Pisatel obrací se pak proti liberální straně, která přijetí Banffova návrhu prohlašuje za nezákonné, ač přijetí návrhu Da- nielova ve schůzi dne 18. listopadu m. r., pro vedené způsobem, odporujícím jednacímu řádu zákonu i ústavě, prohlásila za nepatrné poru- šení formy, ale jinak za platné sněmovní usne- soní a chystala se dakánce mocí jej provádět proti odporu levice.
Jula Andrássy Budap Uher Banffův Uhry
19 article
Z Krakova, 29. června. (Haličské n- rodní školství.) Zemská školní rada ha- ličská vydala zprávu o stavu národního školství v Haliči ve školním roce 1903—4. Všech ná- rodních škol bylo v tom roce 4561; ale z těchto zemskou radou povolených škol 212 nevstou- pilo v život, poněvadž pro ně nebylo školních budov ani učitelů a jiných 27 škol zahálelo, poněvadž neměly učitelů. Bylo tedy skutečně činných škol pouze 4283. Polských škol bylo 2209 (o 68 více než roku minulého), ru- ských 2086 (o 45 víco); kromě toho bylo v Haliči též 27 škol s vyučovacím jazykem ně- meckým. V Haliči jest 6240 obcí; z těch 933 neměly ani své vlastní školy, ani nebyly při- školeny k jiné školní obci, tak že děti z těchto obci neměly vůbec možnosti nějakou národní školu navštěvovati. A bohužel není naděje, že by se zemská školní rada v brzku postarala o zřízení škol aspoň v těch obeích, které dosud nejsou ani k žádné jiné obei přiškoleny, ne- mluvě o takových obeích, které sice „přiško- leny“ jsou, ale pro velikou vzdálenost školy děti do školy posílati nemohou. V takových obcích vypomáhají si haličtí rolníci podobně, jako se dálo v Čechách před 100 lety. Najímají si na zimu člověka, jenž umí trochu číst a psát a zřizují si pro své děti soukromou, nebo, jak úřadní zpráva praví, „pokoutní“ zimní školu, aby aspoň jejich děti nezůstaly na celý život negramotnými, jako jsou jich rodičové.
Krakov Halič Čechy stav národní školství v Halič
20 article
Z Pesti, 29. června. (Polnl stáv k y.) „Mag. Hirl.“ dovídá se z Tolny, že ve třech sto- licích kolem jezera blatenského, ve vesprimské. tolenské a šomoďské zemědělstí dělníci zasta- vili práci a nutí ke stávce i zbylé ještě na po- lích dělníky. Lid byl v těchto stolicích dlouhou debu vůbec bez práce, nebo musil pracovati za nepatrnou mzdu 30—50 kr. denně. Okresní správy volají na pomoc vojsko a posláno tam již 400 mužů pěchoty, 300 jezdců a 30 četníků na výpomoc. Ve dvorci u Šimontorně došlo již na srážku četnictva s lidem, při níž jeden děl. ník zabit a jeden těžce zraněn. Vypravuje se též o jinýeh srážkách, v nichž prý zabito na 25 lidí, ale bezpečných zpráv o tom ještě není. Srudy také zakročují proti stávkářům. V To- masi bylo 70 stávkářů odsouzeno na 40 dní do vězení a ku pokutě 300 K. Odsouzení však tvrdí že rozsudek nemá moci práva, poněvadž v Uhrách panuje nyní ex-lex. Ze Záhřeba, 28. června. (Zálusk n Slavonii.) V Somboru má místní strana ne- odvislosti čiperného tajemníka. Usmyslil si při- pojiti k Uhrám království slavonské a vstoupil za tím účelem ve styk s některými vůdci uher- ských Srbů, zejmena s redaktorem Politema drem. Krasojevičem, otázav se jich, co by řekli agitaci, směřující ku přímému sloučení slavon- ských žup s „mateřskou“ zemí uherskou. Tá- zaní Srbové odmítli ovšem pokus tajemníka dra. Alexandra Papaye s rozhořčením. Víme, že akce tato spadá na vlastní vrub dra. Papave, ale jest charakteristická pro smýšlení, zavládajíei v kruzích maďarských.
Mag Hirl Srba Krasojevič Papay Pest Uhry Záhřeb Šimontorno Slavonie
21 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 30. června.
Praha
22 article Otáska marocká.
Otáska marocká. Předvčerejší »Temps« uvsřejnil zprávu jež vzbudila jistou pozornost, poněvadž byla pokládána za ofíiciosní. »Temps« uvedl, že ně- mecké listy těší se velice z nynějšího stavu vyjednávání. Není prý však ješté čas, aby si- tuace byla posuzována optimisticky. Francie též sice s uspokojením pozoruje klidný průběh jed- nání, a le nesmí se zapomenouti, že rozhodnutl, vymahané franeouz- skou vládou tak nalehavě, ještě je daleké. Podle této zprávy fra n c o uz- ská vláda nepřistoupila dosud de- řinitivně a formálně na návrhy konference. Avšak jisto je, že pře všechnu váhavost a potahování má vyjednávání zcela obvyklý ráz diplomatického vyměňování názorů.
Otásek Francie
23 article
Dne 28. t. m. došlo opět k rozmluvě mezi Rouvierem a knižetem Radolinem a včera se sešli opět německý vyslanec a francouzský mi- nisterský předseda. Podle sdělení pařížského korrespondenta »Berl. Tagbl.« jde o dorozu mění ve příčině ustanovení jistých bodů, o nichž se na konferenci nemá diskutovati. S německ strany bylo navrženo, aby sultán marocký před- ložil státům program konference. S francouzské strany se však tato myšlenka nepokládá za praktickou a vzbuzuje obavu, že by jednání vázlo. Celkem jeví se dobrá nálada pro konečné vyrovnání sporu, byť by se mělo na ně ještě nějaký čas čekati. Podle nejnovějších zpráv vy- slovil Rouvier ve své opětovné rozmluvé s knižetem Radolinem nejživější přání, aby marocká otázka byla co nejdříve rozřašena, neboť došel k názoru, že Ná- mecko nemá v úmyslu stavěti se jakýmkoliv způsobom proti zájmům francouzským v Mla- rokku Zajímavou, ovšem poněkud přepjatou si- tuační zprávu z Londýua přináší včerejsí »Köln. Zeit.« Ličí obrat v anglických zurnálech, které shledaly v nynějším vyjasnění situnce ustoupení Německa a prohlašují, že Anglie za- chránila Francii. Kolinský zurnál je zřejmiě po- drážděn protiněmeckým humorem anglických žurnálů, které prohlédly manévr německé diplo- macie, odloučiti Francii od Anglie. »Daily Maile i vážnější »Pall Mal Gazette« dráždí velice ko- Ilnského tlumočníka mínění z berlinské Wilhelm- strasse. Ton anglických listů je ovšem dosi škodolibý a je jen karakteristickým ohlasem ná- lady anglické. V Londýně postřehli dobře, ž
Berl Köln Kolinský Wilhelm Německo Anglie Francie Londýn Radolin Mala Gazette anglický žurnál Daily Maila
24 article
německá politika přestává být bismarkovskou a nuti se do stylu napoleonského, což je sledo- váno různými projevy známého anglického hu- moru, v němž ovšem německé žurnály vidí jen štvaní protiněmecké. Pařížská městská rada proti antipakriotům. Měli jsme několikráte přiležitost promlu- viti o střeštěných projevech občana Hervéa, pověstného svým výrokem o trojbarevném pra- poru na hnojišti a svým hlásáním stávek zálož- níků a všeobecné deserce v případu války s Ně- meckem. I se strany socialistické, nejen Mille- rand a Viviani, též Jaurěs ozvali se důrazn proti podobným urážkám citu vlasteneckého.
Viviani Jaurěs
25 article
Též pařížská městská rada, jež v nynějším svěm složení je většinou s o cialistiek á, vy- sloyila se velikou většinou proti ideám občan Hervén. Městské radě byl učiněn návrh, aby pro obecné školy byly zakoupeny výtisky Her- véovy knihy: »Historie Francie a Evropy«, jež je psána v duchu úplně protivlasteneckém návrh tento byl zamítnut zdreující většinou 72 hlasů proti 6. Debatta byla vedená majoritou, přívržencí krajní levice a řečníci této strany neváhali odmítnouti názory Hervěovy a zpravodaj socialista Morel navrhl zamitnutí návrhu. Pro- hlásil knihu Hervéovu za »nehodnou historika, určenou k porušení a zfalšování svědomi mlá- deže« a pravil: »Odsoudili jsme učení Jezovitů, když mluvili o revoluci, nemůžeme schváliti muže, kteří užívaji téže methody v opáčném smyslu. « Obecní starší Lefévre, rovněž socialista, stavěl proti antipatriotismu Hervéovu hluboce vlastenecké city přívrženců a vojínů revoluce, jež nepřekážejí jejich humanitačnímu programu. Schůze městské rady pařížské, kde byly tak energicky odmítnuty doktriny fanatika proti- vlasteneckého, učinila na veřejné mínění fran- couzské dobrý dojem, neboť bylo potěšitelné dokázáno, že i francouzští socialisté se ve velká většině cití dobrými Francouzi.
Morel Hervéův Lefévre Francouz Francie Evropa
26 article Říšská rada.
Říšská rada. Panská sněmovna. Z Vídně, 30. června. (C.-B) Předseda kn. Windischgršt z zahájil schůzi o 1/22. hod. odpol. Po přečtení došlých spisů jednalo sa pilně o zatimném rozpočtu (ref. bar. Walterskirchen) a schválen ve 2. a 3. čiení bez debaty. Na to vyřízeny bez debaty další odstavce jedna- cího pořadu v 2. a 3. čtení: zákon o účastenství státu při opatření kapitálu za několik lokálních drab, dále o zvýšení státní záruky pro lokální dráhu z Tridentu do Mala, o zřízení lokální dráhy z Kremže do Grainu, posléze o opatření peněz ku přetvoření dráhy údolím kremžským v hlavní dráhu druhého řádu a případné zakoupení této dráhy státem. Konečně dle výborové zprávy různé petice při- kázány vládě, aby jim dle možnosti vyhověla. Předseda oznámil, že příští schůze bude ne pochybně 14. nebo 15. července. Konec schůze o 2 25 hod. odpol.
Vídeň Trident Mala Kremže Grain
27 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. z Vidně, 30. června. (C. B) Celní výbor sešel se dopoledne za předsední- ctví dra. Bä nreithra a přítomnosti ministrů obchodu bar. Calla a orby hr. Buquoye pojednat o o bch o d ni smlouvě s Německem. Posl. Stein navrhl, aby jednání a usnesení bylo odročeno, dokud Derschattův výbor nezaujme zásadní stanovisko. Návrh propadí všemi hlasy protí 3, načež po- čalo se jednati o smlouvě. Po návrhu předsedy dra. Bärnreithra rozdělila se látka ve tři skupiny. Vládní zástupci odb. šefové Rösler a bar. Beck měli delší výklady, načež schůze byla přerušena do 3. hod. odpol. V odpolední schůzi navrhl posl. S chrot tesoluci o dovozu ovoce a úmluvě s Německem stran staří dobytka dováženého do Německa: — Gara- pich resoluci o zvýšení ceny remont; — Herz- mansky konalatoval zklamání ze smlouvy s Ně- meckem a očekává spásu zemědělcův od maximál- ních cel v příští smlouvě s Ruskem a balkánskými státy, navrhl příslušnou resolucí a ptal se vlády. hodlá-li především zastupovali zemědělské zájmy; — dr. Licht charakterisoval rozvahu obchodní smiouvy rakousko německé a ličil stav domácího sladovnictví; — S ch r af!! soudí, že tato porada je přípravou samostatné obchodní smlouvě s Německem a navrhl, aby předle ha přikázala se referentovi, by o ní podal
Buquoy Posl Stein Derschattův Rösler Beck Herz Licht Německo Gara Rusko
28 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zavátý list z výstavy děl Rodinových v Praze dne 14. července 1902. „Kdož jste boží bojovnícil- Připadám si v jistém ohledu jako Wippchen- Steltenhcim. Psávalt on hrůzostrašné bulletiny z bojišť, jichž nebyl ani okem spatřil — a já počínám dopis z výstavy, již jsem neviděl, ba kterou jsem i při nejlepší vůli navštiviti ani ne- mohl. Přišlo to samo, maně. Dostal jsem totiž dýmku (— proč a zač jsk, jest lhostejno —), porcunálku, na niž ne umělou rukou namalován „Jan Žižka na hoře Vítkově před Prahou“ Zadíval jsem se na obrázek a zamyslil se Ano, ano! — stál tam Žižka po dvakrát s tak hrozivě povztýčenou pravicí. Jednou — dne 14. července 1420 — kdy na Letné rozložen velký tábor německých vojo křižáckých a na Hradčanech soustředěna kato- lická šlechta česká, buntující se s věrolomným cisařem Sigmundem. Spráskal je! — Po druhé, kdy zpronevěřivší se husitsk věci Praha zavdala mu vážnou příčinu, na n samu krutě zanevřiti. Z pláně vystupuje Vitkov na Vltko« vystůpí Žižka, zlia kolem na vše strany zamůti se, zakaboní. sevře pěstě, pravou vztýčí, a pohrozí staré. Praze. že až ztrnou jeho druzi- „Zrádné město, ošemelné licoměrná frejířko ty! Vypálím tě, rozmetu tě — kámen nezůstane na kamenil Zblednou všichni soudruhové. vyhrknou jim z očí slze hořké slze, přebolestné Na kolena před ním padnou, prosí, kvilí, rvou si vlasy: zaklinaj ho bohem živým, přesvatou i jeho mátí — a on — dobrák — dal si říci.
Rodinův Žižek Sigmund bůh Praha Vítkov Letná Hradčany
29 article
Dumám dále a vzpomínám na slavnost od- halení Žižkova pomníku v Táboře (26. srpna r. 1877) — a jak nevýslovně trapný rozruch po všem národě vzbudila nedlouho potom bleskem rozlétnuvší se zvěsť o shroucení se hlavní sochy téhož poinníku. „Zlé to prý čmenl A přece nestalo se nie nepřirozeného, po- divného — ba musilo to tak přijíti, neboť: Mimo nepříhodnost a chatrnost materiálu, z něhož secha vyrobena byla (cin a špína) — zřízen odhalen pomník za patronance zlého démona českého národa, jenž se neostýchal obalenými slovy a neomalenými skutky veřejně hlásati: „Ty hloupý lide český — zanech již toho svého bláhového, blouznivého vlastenčení a přidrž se raději výnosné, blahobytnické práce a speku- lace. Hleď, aby synové tvoji a dcery tvé doko- nale ovládali světový jazyk německý: — K čemu jim je treba správně česky myslit, cítit, mluvit, psáti, modliti so?1 — dostačí úplně, do- vedou-li po česku jen drze lháti — jeť přee —
Žižkův Tábor český národ
30 article
drzé čelo lepší než poplužný dvůr!“ — Tak si směl troufati! — a urození i (tehd ještě) neurození páni mu svou moudrou hlavou přikyvovali, domnívajíce se býti „také — vůdei“ V tom vězelo zlé ómen — ne v sesut sochy! — Ven — ven! z (ěch dusivých chmur a sko kem přes sv. Golihard u Hořie do Rodinovy vý stavy v Praze. — — Patřte, patřte! — Ta jednak uchvacujíe neb zas překvapující díla francouzského vel mistra sochaře — zdaž nepřipomínají nám dů- razně a přesvědčivě, že i co nejtrefněji zobra- zená tvář, ať andělsky krásná či ďábelsky še- redná; — že i co nejdovedněji podané, lepé, an- ticky dokonalé tělo, ať nahé, ať přloděné bu vážnou, přísnou řízou neb jen lehkým šatem, vlnicím se v záhybech co nejladněji složených — ať jednotlivě nebo ve skupinách — že ty takové výtvory nejsou ještě uměleckými děly, jsou-li ztrnulé — nejsou-li ožíveny zvláštním fluidem, vdecnnutým v mrtvou hmotu kamene či kovu — duchem tvůrce-umělce!
Golihard Hořie Rodinův Praha
31 article
Sem spějte, výtvarníci čeští! — Bystře po- zorujte, bedlivě zkoumejte — snažte se vy- pátrati a proniknouti skryté zde tajemství moc- ného, neutuchajícího, leč stále rostoucího účin- ku — — a kdož se citíte bohem nadáni, a měl-li vás již mistr Myslbek ve cviku — pokuste se- o komposici důstojného pomníku velikému bohatýru a hrdinovi českému, neporaženému, nepřemoženému vůdci Husitův: Janu Žižkovi Představuji si ten budoucí nár o d ní pomnik na „boře Vikově“ asi tak: Žižka s tváří významnou, energickou — přece měkkou — ku Praze obrácen, v živé pose těla, jakoby ji chtěl obejmout — ale zároven zas odmítnouti — pratyp statečného Čecha, jakým kdysi býval, má být. hohdá zase jednou bude Tvrdá jako ocel lebka obemýká, ochraňuje velký, zdravý, bystrý mozek. Srdce měkké jako z másla. nic nemůže odepříti; děcko zvrtno vůli jeho jak se stalo Prokopovi před Naumburkem, městem v Němcích. Věru, mělo by to srdce zlaté také obruč zlafou miti, aby nepukalo samou láskou — mar nou lá s kou k jiným, cizím — málo hodným železná jeť nepřistojna, hruba — a přec slába na ně! — mohutný, neodolatelně imponujieí zjev stojí pevně na strmé skále, utvořené z balvanů, snešených se všech bojišť husitských — ve středu tmavého, smrkového háje. Z črna lesa vystupuje skála, na skálu vystúpí mocný Žižka obzírá krajinu na vše strany, zamůtí se — jmc se horovali
bůh Myslbek Žižek Čecho Němec Naumburk
32 article Tak
Tak „Moje Praho zlatá, stověžatá dobrá matičko ty českých městi O, buď krásna, slavna do věčnost ochraňuj svou cudnost, braň svou česti Kdybys ale, drahá moje Praho, zapomenula se, jako kdys' — chtěla býti děvkou potomečkům zlopověstných vílězů od Lipan. nebo proklatců od Hory Bílé — potom běda, Praho, běda toběl V objetí Nirvany probudím se, uniknu jí z mateřského lůna, duši svoji ve mstitele vtělím, věštbu mládence slepého splním nic tvůj osud neodvrátí více. Sta tvých věži vzplanou jako svíce, kámen nezůstane na kamenit Nuže, molodci, chutě k dilu! — „Allon enfants de la Patrie! Valem blíží se hodina, kdy před pěti sty léty tam za Kostnicí na břehu Rýna „hranice vzplála“, jež rozžehla ve všech věrných srd- eích českých nenhasitelný plamen nadšení lásky — lásky k vlasti drahé — lásky a od- danosti k bohu jedinému Všehomira, jenž jest zdrojem a věčným představitelem svrchované moci, čisté pravdy, vznešené spravedlnosti, ne výčerpatelné dobroly. Podaří-li se vám v součinnosti s národem uskutečniti zdárně a v pravý čas velké díle — potom bohdá zasvitne nám také z ase dlouho, dlouho postrádaně a želané slunko svobody zlaté, skutečné rovnosti — upřímného bratrství. I umlčeni budou malomocní skuhralovéa sobečtí ničemové, již neštítí se nyní ještě nabá- dati náš bez tak až příliš trpělivý národ, aby „u vědomí své slabosti“ — bez boje vzdal se na milost odvěkým, úhlavním, bezohtedným a nepolepšitelnýr nepřátelům, škůdcům i vra hům svým. A rozhodný, celý čin obrozené duše české přinase vttězství slavné. Na zdar! ! — Benno F'Albía.
Allon jít le Patria Benno F Albía Praha Lipany Rýn