1
masthead
V Praze, v pátek dne 22. března.
Praha
2
masthead
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
4
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
Praha
5
article
NAh
NAh
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Rakousko-uherské vyrovnání.
Rakousko
7
article
Z Vídně, 22. března. Rakouští mrinistři a
referenti o záležitostech vyrovnacích s druhou
polovinou říše vrátili se nyní všichni do Vídně.
Tady bude se teď připravovati materiál pro
nové porady, které konati se budou po
Velkonocích. Bar. Beck podá svým kolegům,
kteří v uherském hlavním městě nebyli, na mi-
nisterské radě zprávu, co se tam stalo,
dříve však podá ve zvláštním slyšení referát
panovníkovi. S drem. Wekerlem
včera odpoledne bylo smluveno, že v přestávce,
která nastala ve vyjednávání obou vlád, zvláštní
komise, dosazená pro záležitosti železniční, skon-
cuje svoje práce a že odborní referenti projed
nají veškerý materiál, který se v Pešti na
hromadil.
Z Pešti, 22. března. O zámyslech uherské
vlády ve příčině vyrovnání sděluje »Mag.
Beck
Mag
Vídeň
Pešť
8
article
Orsz.«, že kabinet Wekerlův zastávati bude
stanovisko, podle kterého dosavadní stav nesmí
býti měněn na škodu Uherska. Dr. Wekerle
horší vyrovnání, než bylo Szellovo a Körbrovo,
nemůže podati parlamentu ani ve formě smlouvy.
Z jednání vyrovnacího vyloučeny budou záleži-
tosti, souvisící s rakousko-uherskou bankoua
budou upraveny zvláště oběma státy pro r. 1911.
Kdyby však po vypršení obchodních smluv
Uhersko se etablovalo jako samostatné území
celní, neznamenalo by to, že oba státy naproti
cizině si neposkytují podstatné úlevy celní, ne-
boť již za jednání dosavadního bylo zásadně
vysloveno, že oba státy, dojde-li k roz-
luce, jsou ochotny, povoliti si na-
vzájem velmi podstatné výhody
celní. Byl dán také podnět, aby se uzavřelo
vyrovnání do r. 1917, ve kterém by však obsa-
žena byla určitá prohlášení zásadní, ve kterých
by se vyřklo, že oba státy, dojde-li k rozluce,
takové výhody si navzájem zaručují. Tyto vý-
hody by se stanovily teprve později, musily by
se však uznati principielně již teď. Šlo
by jen o zásadní vyjádření, kterým by strana
neodvislosti se spokojila.
doktor
Wekerle
Körbrův
Uhersko
9
article
Oba presidenti správního soudu nemocni.
Oba presidenti správního soudu nemocni.
Z Vídně, 22. března. President správního
soudu hr. Bedřích Schönborn onemocně
zánětem plic, který se vyvinu! po několikadenní
chřipce. Také druhý president tohoto tribunálu
markýz Bacquehem jest nemocen.
Selské povstání v Rumunsku.
Z Černovců, 22. března. Z Botuša
sdělují: Ve městě jest strašný nedosta-
tek chleba a masla. Masné krámy jsou
buď zpustošeny nebo uzavřeny. Nikdo se neod-
važuje porážeti dobytek. Krámy jsou zavřeny.
Město jest jako po vymření. Vina
výtržností přisuzuje se prefektu Vasesc ovi,
který již k opětovným dotazům vlády odpově-
děl, že v obvodu a městě jest klidno, ačkoliv
mluvilo se již několik dní o tom, že sedláci
vtrhnou do Botušan. Ze statku Todiren
sdělují: sedláci obsadili chlévy, ve , kterých
jest velmi hojný dobytek, zahnali služebnictvo
a nedávají dobytku ani vody ani potravy, takže
jest vydán vyhladovění. Sedláci žádají od ná-
jemců notářské vyjádření, že nebudou
dále hospodařiti na dvoru, nýbrž
jej dají sedláků m.
Bacquehem
Krám
Vídeň
Rumunsko
Černovec
Botuša
Bedře Schönborn
10
article
Když vznikly první nepokoje a sedláci po-
čali drancovati dvorce, prchli majitelé do měst.
což jest asi také příčinou, že sedlác
táhnou nyní proti městům, ačkoliv
byli opětně nájemci vyzváni, by vyslali do měs
deputace k jednání.
Z Jas, 22. března. »N. F. P. « sděluje
De Vaslui přišli sedláci na prefekturu a vy-
zvali prefekta, by jim opatřil pozemky za laciný
peníz. Když jim prohlásil, že jest to nemožno,
počali drancovati prefekturu. Prefekt po-
slal pro vojsko, které vystřelilo
salvu, jíž několik sedláků bylo za-
bito a četní zraněni. Pak vyzval prefekt
sedláky, aby poslali deputaci k ministerskému
předsedovi a vyjednávali s tímto přímo.
Z Jas, 22. března. »N. Fr. Pr.« sděluje:
Ve zdejších kruzích prohlašují, že chystají
sedláci na neděli rozhodnou ránu.
Chtějí napadnouti ještě jiná města, kam se
vzpoura nerozšířila. V Jasech jest klidno,
Vaslui
Francie
11
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
m je též redakce
a expedice.
12
article
ale silné hlídky vojska střeh ou
ulice.
Z Vídně, 22. března. Ministr zahraničních
záležitostí sv. pán Aehrenthal telegrafoval
dru. Straucherovi, starostovi náboženské
obce židovské v Černovcích: »Vysla-
nectvu v Bukurešti bylo telegraficky ulo-
ženo, aby náležitě zajistilo ochranu rakouských
státních příslušníků.« Stejné vyjádření dal včera
bar. Aehrenthal presidentu israelitské alli-
ance ve Vídni p. Gutmannovi.
Z Vídně, 22. března. (K. k.) Listy sdělují
z Bukurešti: Z Multanska docházející zprávy
oznamují, že selská vzpoura se stále
šířI. Město Dorohoj bylo sedláky úplně
vypleněno a vypáleno. Obyvatelstvo
prehlo. V Cucuteni, kde bydlí mnoho Uhrů,
došlo ke srážce mezi Rumunya
Uhry. Čtyři Uhři byli zabiti, 30 ra-
něno. V Belgestii došlo k boji mezi
sedláky a vojskem. 14 sedláku
bylo zabito. V okresu Fokšanu jest vzpoura.
Obec Sulice jest úplně zpusto šena.
Autentické zprávy dosud nedošly.
Aehrenthal
Gutmann
Vídeň
Černovec
Bukurešť
Dorohoj
Uher
Sulice
Rumunya Uhry
13
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
14
article
Z Vídně, 22. března. (K. k.) „Wiener Ztg.“
Císař jmenoval mimořádného profesora dra. Cy-
rila Horáčka řádným profesorem politické
ekonomie na české universitě v Praze.
Z Vídně, 22. března. (K. k.) Ministr kultu
a vyučování potvrdil usnesení profesorských
sborů, aby byl připuštěn dr. Ferdinad
Josef Schneider jako soukromý docent
novější německé řeči a literatury na filosofické
fakultě a dr. Bruno Alexander Kafka jako
soukromý docent všeobecného rakouského sou-
kromého práva na právnické a státovědecké fa-
kutlě německé university v Praze, dále dr. Vla-
dislav Růžička jako soukromý docent pro
všeobecnou biologii na lékařské fakultě české
university v Praze, dále usnesení, aby byla roz-
šířena venia legendi soukromému docentu če-
ských právních dějin dru. Janu Kaprasov
na obor německého práva na právnické a státo-
vědecké fakultě této university.
Wiener Ztg
Horáček
Ferdinad
Schneider
doktor
Bruna Alexander Kafka
Vl
Růžička
Kaprasov
Vídeň
Praha
profesorský sbor
všeobecný biologie na lékařský fakulta český univerzita v Praga
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Poslední bandita.
16
article
Proslulý bandita Bellacoscia, pýcha Korsiky, král
hor, jak již sděleno, zemřel, poprvé opravdu a defi-
nitivně zemřel, neboť smrt jeho byla již mnohokráte
oznámena, ale vždy po několika nedělích bylo sly-
šeti o nových jeho činech. Tentokráte však jes
Antonio Bonnelli, jak slul poslední bandita pravým
jmenem, opravdu mrtev a Korsika o největší a trakci
chudší.
Antonio započal svoji dráhu záhy. Úřady chtěly
ho vypuditi z majetku, který si přisvojil a ve vší for
mě prohlásil za svoje vlastnictví. Při tom zastřelil
jednoho četníka, utekl do křovin, nazval se Bella-
cosciou a stal se brzy, jako každý pravý korsický
bandita, národním hrdinou. „Křoviny“ se „staly jeho
říší a zde přijímal návštěvy všech cestujících, kteří
přišli, aby spatřili velkého banditu. „Křoviny““ jsou
územím, které jest zapovězeno pouze četníkům; tu-
risté nemohou nikde ani bezpečněji cestovati, než v
říši korsických banditů. Stávají se vlastně hosty ban-
ditů a právo pohostinství je svaté. Tak navštívily
starého pána mnohé proslulé osobnosti a mohly pak
doma vypravovati; jak se bez bázně vyhledávají lvi
ve svých doupatech. Vévodkyně sasko-meiningenská
darovala mu na památku hodinky, posázené diamanty,
a rovněž od jiných vznešených hostů dostal Bella-
coscia cenné dárky, jež s pietou uchovával. Jeho sláva
byla ve skutečnosti poněkud přeháněna a vlastně
to nepřivedl na více než tři zločiny.
Bellacoscio
Bonnelli
Antonio
Bell
Korsika
17
article
První jeho obětí byl průvodce starosty, jenž ho
tehdy chtěl vypuditi z „jeho majetku“, druhou ban-
dita, kterého zabil z příčiny zcela soukromé, a třeti
četník, kterého však zastřelil jen omylem, a proto
dal jeho syna vychovati v Ajacciu na své útraty. Byl
také „jen třikrát“ odsouzen k smrti, r. 1854, 1855a
posledně r. 1877... Pro Korsiku jest smrt posledního
bandity těžkou ranou. Poslední kus romantiky nyní
zmizel a bude-li možno udržeti příliv cizinců i nadále,
jest zatím pochybno. Dříve, dokud bylo ještě více
pořádných banditů, byly lepší časy a všichni světo-
běžci přicházeli na Korsiku, aby zažili nebezpečné
Ajaccio
Korsika
18
article
cestovní dobrodružství. Při tom nebyli bandité nijak
přehnaně pyšni. Ochotně a zdvořile se bavili s cizinci,
neboť dle požadavků svého povolání uměli několik
řečí, byli vlídni a dali si beze všech okolků jako každý
vrátný v museu za své služby vtisknouti peníz do
dlaně. Za to ukázali také s pýchou svoje zrezavělé
pušky, pochlubili se několika jizvami a nechali si
růsti nepěstěný vous a vlas. Před zvláště štědrými
hosty kroutili také hrozně očima a vyprávěli strašné
vražedné historie ..
Občas, když zvědavost ochabovala a příliv ci-
zinců se zmenšoval, zaklepalo četnictvo hrdinům pu-
stin poněkud na křoviny. Vyměnilo se několik ran,
které bouchaly tak silně, že bylo slyšeti jejich ozvěnu
po celé Evropě. Četníci při tom postupovali opatrně.
aby bandity nevyhubili, neboť za dnešních poměrů
je těžko nalézti pro toto povolání slušný a vhodný
dorost. V zemi těšili se oficiální bandité velké vážnosti
a úctě. Tvořili jakousi vládu, která žila mimo spo-
lečnost, aby ji mohla lépe přehlédnouti. Zanedbával-l
některý úřadník svou povinnost, přivedla ho výhrůžná
napomenutí banditů brzy k rozumu, a také jinak pe-
čovali bandité o to, aby v zemi panoval pokoj a
spořádané poměry. Lid miloval a ctil tyto romantické
strážce spravedlnosti, kteří vedli v horách prostý.
jednotvárný a klidný život. Nyní zemřel poslední,
nejslavnější z banditů a prozatím není naděje, že se
za něj nalezne nějaká slušná náhrada, neboť moderní
skepticismus zavládl také na Korsice. Není už žád-
ných idealistů, kteří by se chtěli chopiti čestného, ale
namáhavého povolání banditského. Dekadentní mlá-
dež nechce již o vendettě a jiných s ní souvisících
věcech ani slyšeti a tak zmizí s bandity nejen sláva
Korsiky, ale i zdroj příjmů.
koní
Evropa
Korsika
19
article
= Hledání pokladů. Z Londýna se sděluje: v lon
dýnském doku Eas India nalézá se parník „Alfred
Noble za velení kapitána Gardenera, jenž se má záhy
vydati do jižních končin Atlantického oceánu, aby
vyzvedl poklady, potopené v moři. Pět roků má trvati
plavba lodi, jež byla dříve výlelní yachtou, nyní však
byla vyzbrojena všemi přístroji, kterých mají potápěči
zapotřebí, aby mohli poklady na dně mořském nalézti
a vyzvednouti. Neméně než 36 vraků jest na seznamu,
nejprve loď presidenta Krügra „Dorothea“ s nákladem
zlatých tyčí a sovereignů v ceně 650.000 liber šter-
linků, která se potopila východně od předhoří Vidalu
na zulukaferském pobřeží. Peníze a tyče byly za úče-
lem větší bezpečnosti na spodku lodi složeny v ce-
mentu a pokryty 200 tunami písku. Parní vrtadlaa
pneumatická kladiva mají spolu s parními čerpadly
polápěčům umožniti, aby dostali se do vnitra lodi.
Také stará, děly vyzbrojená hollandská obchodní lod,
jež se roku 1714 v zálivu saldanhském ponořila, ob-
sahuje dublony v ceně 20.000 liber šterlinků, 200 be-
den porculánu a 107 tun cínu. Kapitán Gardener
doufá určitě, že bude moci tento poklad vyzvednouti,
neboť byl sám jako potápěč na vraku a shledal, že
během času všechny dřevěné části lodi shnily.
Noble
Gardener
Krügr
Dorothea
Vidal
Londýn
Eas Indio
20
article
= Nový plán armády spásy. Armáda spásy uči-
nila, jak se z Toronta sděluje, kanadské vládě na-
bídku, že zakoupí v Severním Ontariu 250.000 jiter
půdy k účelům kolonisačním. Očekává, že vláda po-
volí výhodné platební podmínky a kromě toho dá-
k disposici zkušené lidi, kteří budou osadníkům ná-
pomocni při vzdělání půdy a zakládání farem.
= Papoušci jako dravci. Z Nového Zeelandu do-
chází podivná zpráva, jež dává jinak mírumilovnému
papoušku nepříznivé vysvědčení. Většina osadníků
na Novém Zeelandě živí se chovem dobytka a zvláště
ovcí. Maso i kůže zabitých ovcí věší se na zvláštní
stojany, aby se na vzduchu vysušily. Toho si po-
všiml novozeelandský papoušek Nestor notabilisa
v zimě, kdy se nedostává potravy, zkoušel, jak
chutná vyvěšené maso. V posledních letech pozoro-
vali majitelé dobytka, že jejich ovce trpí dosud ne-
známou nemocí, která se jevila vznikáním krvavých
ran na zádech a bocích zvířete a často byly rány
tak četné, že ustavičným hnisáním způsobily smrt.
Konečně zpozoroval jednoho dne pastýř, jak se pa-
poušek spustil na záda ovce a trhal jí vlnu a kůži
z těla. Brzy se majitelé dobytka přesvědčili, že to
byli tito ptáci, kteří se často hromadně vrhali na
jednotlivé ovce a způsobovali jim rány. Zvíře užilo
jediného obranného prostředku, svalilo se na záda a
válelo se po zemi, ale neubránilo se, neboť zuřiví
ptáci klovali je do boků i do břicha, takže někdy-
na místě podlehlo.
Papoušek
Toronto
Ontario
Nový Zeeland