ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 35704450-7630-11dc-9e3a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 99, person 102, org 12, work 10
1 masthead
p0er
2 masthead
nnli
3 masthead
Ročník XXXXVII
4 masthead
dloll nnu
5 masthead
a manobtní za tnčb
6 masthead
V Praze, v úterý 27. října 190e.
Praha
7 masthead
Číslo 296
8 masthead
ninejl aí niobiro
10 article
Na ranní a odpol. IIstr předelácí sa- v Praze r zdeslnilatra na měste . . . . naa člect leta s dvají donáskon ua miěsl
Praha
11 article
7kek kni
12 article
Hvt 1ta . . . ve úilialkíchí na ptěsie . . . Pešfen: na mělsíe Břtvrt leia . . . . v drají rásilkon čr. . . .
13 article Německé choutky a rozpaky.
Německé choutky a rozpaky. Právě minulá neděle byla opět velice rušná; ne pouze v Praze, ale i v Liberc jakož i v Ústí nad Labem rojili a rotili se zuřiví odpůrci práva vlasti naší a národa našeho svým způsobem štvavým a dravým, zatím co němečtí Auguři v tisku vídeňském hádali se vespolek o to co Němcům činit v nynější krisi, aby zůstali v Rakousku pány a veliteli vůči slovanské vělšině v této říši Mají-li Beckovu vládu držet a porazit? Mají-l setrvat ve vládní německo-polsko-české koalici anebo ji na třísky rozbíti. — Zaznamenejme nejprve význačnější pro jevy našich milých blízkých súsedů na valné schůzi jejich v Ústí nad Labem, kdež hned první řečník, německý to »agrárník« dr. Krützner, nám ohlašoval, že Němo budou po tak dlouho rušit všechnu práci sněmu českého, až budou jejich národní po- žadavky splněny. »Nic se tam nesmí díti. dokud náš národní zápas není vybojován.
Němec Beckův doktor Krützner Praha Ústí nad Labe Rakousko
14 article
My (němečtí agrárníci) stojíme v zemském sněmu ozbrojení proti Němcům nepřátelské vládě a semkneme-li se podobně i v říšské radě, pak se nedá v Rakousku proti Něm- cům vlásti« — Které ty nezbytné národní požadavky Němců jsou, vyložil na to pan dr. Hackel. Němen v Čechách jest dle něho nejkrutěji poroben. »Vláda a Češi po- važují německý lid za předmět k vy- kořisťování... Tomuto stavu musí býti učiněna přítrž. Jsme ku nejkrajněj- šímu odhodláni! Svých požadavků po rozdvojení Čech nikdy již ne- odložíme! Nezapomínejme že od Taaffa neměli jsme my Němci horšího nepřítele nezli jest bar. Beck. Nemáme tedy žádné příčiny, abychom jeho vládu podporovali- (Bouřná pochvala.) Prof. Reichelt shledává, že v Ra- kousku již od roku 1866 (po Sadové) zahá- jena Němcům nepřátelská politika rakouských vlád! (Duchové: Beustův, Herbstův, Giskrův Auerspergův a Lasserův, vy to slyšítel Neboť bali prý se ve Vídni, že Němci češti šilhají přes hranice k Berlínu.
Němec doktor Hackel Čech Taaff Beck profesor Reichelt Duchová Beustův Herbstův Giskrův Auerspergův Lasserův Rakousko Německo Němno Čechy Vídeň Berlín
15 article
Proto prý odtud zavládla v rakouské politice snaha, posunouti hranice českého živlu až po Rudohoří a Krko- noše. A ubozí zdejší Němci, nejsouce př své vysoce vyvinuté kultuře tak plodní jako Češi, nemají pohříchu již dosti síly, aby české cizince, vlírající se do' Jejei území, střebali, poněmčili. »Nadešla poslední chvíle,« volal pan profesor, »kde musíme se my Němci. poslanci i voličové, shluknouti kolem pra poru černorudozlatého. A pod touto spásonosnou korouhví velkoněmecké revoluce vjíti také průvodem na ulice, pro- zpěvujíce »Wacht am Rhein!« V průvodu vztyčovány plakáty s hesly: »Ochrana ně- meckým menšinám!« a »Chceme národní rozdělení !« Tak bylo v Ústí. V Liberci však t šlechetní vlastenci němečtí teprv vytáhli na nejvyšší roubík. Tak hned zemský poslanec dr. Schücker zanotoval fortissimo trhan- skou: »Chceme úplnou rozluku ně- meckých od českých Čech; ta jest však možna jedině ustavením Čechoněmeck (Deutschböhmen) jakožto samostatne provincie. (Bouřlivý potlesk.) My němečtí poslanci rozhodli jsme se pokračovati s ně meckou obstrukcí v českém sněmu a ne- upustiti od ní dříve, až splněn budou naše požadavky. Jde o živo nebo záhubu německého lidu v Čechách! My němečtí poslanci osvěd číme činy, že s opravdovostí a rozhodností hájíme práv lidu svého, který bohda věrně a neochvějně půjde za námi!« — Redaktor »Gablonzer Tagblattu«, Alois Melzer, zuř pro potupu, učiněnou právě německým bur- hid šnlen
Němec Čech doktor Schücker Melzer Rudohoří Ústí Liberec Čechy Gablonzer Tagblatt Wacht be Rhein
16 article
šům v Praze a navrhuje, aby se odeslala depeše ministerskému předsedovi Beckovi, v níž se hrozí, že Němci v Deutschböhmen dají za ty násilnosti, v Praze na burších spáchané, patřičnou odpověď. Rozumí se s nadšením přijata rovněz jako konečná výzva téhož bývalého redaktora »Bohemie« k zahájení německé ob- strukce v říšské radě. Na to dr. Lehnert: »Mý Němci musíme nyní pama- tovat jen na zabezpečení své národnosti, děj se s Rakouskem co děj. Pakl tentokráte naši poslanci couvnou a náš lid poleví, pak nestojíme za nic a nejsme hodni než abychom zahynuli. Však my již najdeme cesty a prostředky, abychom rozdvo- jení Čech prosadili. Svobodným musí Deutschböhmen býti, pak teprv bude šťastno !« Magistrátní rada dr. Ringlhan nechce již o českém sněmu vůbec ani sly- šeti. Přijatá posléze resoluce vyzývá po- slance německé, aby dříve neustali od boje, dokud nebude rozdělení Čech provedeno, obecenstvo německé pak se žádá, aby zahájilo hospodářský boj proti Čechům. Shromáždění se rozešlo za pokřiku »Pryč od Čechů!« »Heil Deutsehböhmen!« a za zvuků německé vátečně písně: »Wacho am Rhein!« — Scházel v Liberci toliko ještě říšský po- slanec a delegát p. dr. Kinderma nn avšak vynabradil si to v týž den radikálním článkem v »Neue Freie Presse«, kde se ptá »Jest možnou obnova nynějšího koaličního systému vládního? Lze ještě jednou Němce a Slovany, liberály a klerikály, agrárníky měšťaky smačkati na těsný prostor vládní lavice? Jest to možné po událostech poslední doby, po těch protivenstvích, jakých bylo zakusiti německému lidu v Čechách (l a v celém Rakousku (!) od ostatních spojen cův a od ministerstva Beckova?«
Beck Němec doktor Lehnert Ringlhan Čecho Beckův Praha Rakousko Čechy Liberec Bohemia Heil Deutsehböhmen Slovan Wacho be Rhein Kinderma NN Neue Frei Presse
17 article
Načež odpovídá: »Budiž v té příčině především slyšan hlas Němcův z Čech. Ne- boť Němcům v Čechách stalo se nejhorší bezpráví, a proto prohlašujeme, že nové utváření se věcí pouze tehda s naším souhlasem státi se může, bude-li o n bezpráví napraveno. Troufám si co nejurčitěji prohlásiti: Koaliční vláda která nám Němcůmpředem neda nepochybných záruk prosplněn našich národních požadavkův (viz nahoře: rozdělení Čech !) jest pr cnost nemožna O něco opatrněji pronáší se již pan Pergelt řka, »že vnitropolitické utváření Rakouska bude teprv tehda pevně založeno, až bude národní otázka v Čechách ve svých základních bodech upravena « — Však za to pánové Lecher a Chiari ze všech sil varují Němce, aby se nespraštili a svých německých ministrů z kabinetu Beckova ne- odvolali. Jediné rozumno prý přece jest, seděti nahoře u zřídla státn moci a vždy lépe třímati drž adlo po- metla, než proti pometlu se potýkati. Němcům, když vstupovali do koaliční vlády Beckovy, ani prý nenapadlo snášeti se vní se slovanskými ministry po dobrém, nýbrž úmyslem jejich bylo hleděti na prsty slovanským mi- nistrům a braniti proti nám prospěchu Němectva. »Říkáme tomu vláda koaliční, ale myslíme si při tom v pravdě jen vládu kon- trolní,« vykládá sofista Lecher, aby omluvil neloyální, věrolomné počínání si Němců vůči nám. Neméně zajímavá pak jsou tato jeho dvé přiznání: Předně, že po- dnes neví, v čem vlastně spo čívá státní idea Rakouska . . a za druhé, že Němci rakouští považují za své poslání, aby jako před bojníci Německa zde stále bojovali proti
Němcův Němec Pergelt Lecher Chiari Čechy Rakousko Beckov Německo
18 article
nám Slovanům: »Tím vyplňují také velké národní poslání ve smyslu všeněmecké myšlenky« — pravil pan Lecher ve vídeňském německém klubu doslovně — »myšlenky to, že všickni Něm e k sobě náleží bez ohledu na státní hranice.« Němci Ostmarky (Ra kouska) od jakživa měli tento národní úkol, aby hájili německých sídel v alpských ze- mích proti slovanským útokům. Tato úloha jest neméně důležita, nežl národní úkol hájiti německou hranici Rýna v letech 1870—71. Ovšem že není řešení této úlohy tak skvělé, jako bylo ono slavné avšak jest neméně důležité: neboť jest co činiti s protivníkem, který jest v tichém dobývání — mistrem. My Němci v Ra- kousku žijeme v ustavičném nebezpečí, že budeme odnárodněni (l) a proto ne- může nám býti lhostejno, kdo je při vládě a nadejde li změna vlady.« Stejně zapřísaha Němce dr. Sylvestr, aby drželi nynější vládu, neboť odvolání němec kých ministrů z ní a ztroskotání její bylo by osudnou ranou pro Němce. »Beckova střední linie prospěla nám Němcům venkoncem více, nežli nám přinesla škody«, napomíná neméně dů- tklivě pan Chiari, jakož i pan Stö l ze k nim volá: Chraňme a bajme svého práva na řádné zastoupení liberálních Němců ve vládě děj se co děj. — Jsme věru zádostivi jak tento souboj mezi německými radikály a opportunisty skončí.
Lecher Ostmarka Němec doktor Sylvestr Beckův Chiari Stö Německo Rýn Slovan
19 article Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně Naše zprávy Sp. Z Bělehradu, 26. října. (Zvl. tel. »N. L Následník Djordje, Pašič a velitel divise plukovník Marinovič odebrali se dnes ráno přes Pešť do Petrohradu Černohorský vyslanec serdar Vukoti odjel dnes o 7. hodině ráno přes Kragujevae, Kraljevo, Raška sandžakem novopazarským do Černé Hory. Následník i Vukotič nadšeně vy. provázeni na nádraží. Vukotičovi připraveno velkolepé uvítání všude na cestě přes Srbsko. Na meetingu žen včera promlu- vily dvě Srbky a Čelška paní Krej- číková proti annexi. Usneseno sestavite memorandum a rozeslati do evropských státův vyslancům anglickému, ruskému francouzskému, turnekýmn. a rnmunskémnku- vyslanec konferoval s ministerským předsedou vyslanec děkoval za ovace a řekl, že nese po- zdrav Srbek ze Srbska Srbkám černohorským Tulo naši zprávu potvrzuje úřadní zprávat Z Bělebradu, 25. října. (K. k.) Dnes odpoledne konal se před Národním divadlem protestní tabor lidu, svolaný bělehradskými ženami, proti annexi
N L Pašič Marinovič Vukotič Srbka Balkán Bělehrad Pešť Petrohrad Kragujevae Kraljevo Raška Černá Hora Srbsko Tula Bělebrad
20 article
Bosny a Hercegoviny, jebož zúčastnilo se asi 10.000 žen a mužů. V jednohlasné přijaté resoluci vyzývá se srbský národ k boykotu rakousko-uherského a ně meckého zboží. Na to přečteno bylo memorandum, jež zasláno býti má ženám francouzským, anglickým, ruským a rumunským a v němž žádá se o podporu proti násilnému postupu Rakousko-Uherska. Na konec uspořádali manifestanti, jichž počet mezi tím značně vzrosti, bouřlivé ovace před anglickým, tureckým francouzským a ruským vyslanectvím, jakož i pře palácem královským, palácem korunního prince vojvody Vukoliče, Rozhovor s předsedou hosudar- stvenné dumy Š. Z Petrohradu, 25. října. (Zvl. tel. » Nár Listů«.) Spolupracovník »Nové Rusi« navštívil předsedu hosudaratvenné dumy Chomjakova, aby zvěděl jeho smýšlení o záboru Bosny Hercegoviny Rakousko Uherskem. Pan Chomjakov mezi jiným pravil: Rusko se nemůže mlčky dívati na skutek záboru. Slo- vané byli dosti zkráceni v minulém století, ve XX. věku Rusko nemůž strpěti, aby v tom bylo pokra čo- váno. V celém Rusku náboženský moment ustupuje před slovansko- žnd Bis
Chomjakov Bis Bosna a Hercegovina RakouskoUhersko Petrohrad Nová Rus Bosna Hercegovina Rakousko Uhersko Rusko vojvoda Vukolič
21 article
národním a proto ruský národ ne- skrývá přání, aby Rusko učintle spolek s Tareckem. Rusko si nežáda Dardanell Jestliže berlínská smlouva pozbyla platnosti pro Rakousko Uhersko a Bulharsko. pro nás, ruský národ, ji neměla ani, když byla podepsána. Neuznáváme, že Rakousko- Uhersko má zájmy v Srbsku, na Černé Hoře a v Ru- munsku. Neuznáváme, že Rakousko-Uhersku při náleží právo policejního dozoru na černohor- ském pomoří. Neuznáme ani záboru Bosny a Hercegoviny. Smír stran na Černé Hoře. Z Celyně, 26. října. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Všecky politické strany čer no- horské, jež vyvolala změna vládní soustavy. se slavně smiřily a utvořily stranu jedinou, národní, jejímž vůdcem je vojvod Š ako Petrovič. Dosavadní oposice upo- kojena tím, že někteří její předáci postavení na vážná místa a jini vráceni na místa, která dřive zaujímali. Srbský následník v Pešti a Vídni. Z Pešti, 26. října. Korunní prin srbský Jiři přibyl dnes o 1 hod. 15 min. odpol. na své cestě do Petro- hradu na nádraží východní dráhy v Pešt a po jednohodinném pobytu pokračoval ve své cestě přes Videň, aniž by byl vůz opustil.
Š Petrovič Rusko Rakousko Uhersko Bulharsko RakouskoUhersko Srbsko Černá hoře Bosna a Hercegovina Pešť Vídeň Petrahrad
22 article
Středoškolská srbská omladina. Z Bělehradu, 26. října. (K. k) Žáci střed ních škol konali včera schůzi, na které byla tét usnesena resoluce, vyzvati žáky střed ních škol v Londýně, Paříži, Petro- hradě a v Řimě k manifestacím proti jednání Rakousko- Uherska Z Bělehradu, 26. října. (K. k.) Jede gymnasista strhl a spálil včera ve Smede- revu vlajku, která tam každou neděli bývá vztýčena na budově rakousko-uherského jedna telství. Mjnisterský předseda Velimirovi dostavil se dnes dopoledne spontanně k rak.- uherskému vyslanci hr. Forgachovi, projevil mu jměnem srbské vlády politování a prosil za pro- minutí. Rovněž městský prefekt smederevský obdržel rozkaz, aby vyslovil rakousko-uherskému konsulátnímu agentovi politování, aby pohna vinníka k zodpovědnosti a podal vládě zprávu, proč výtržnosti nebylo zabráněno.
Žák Forgach Bělehrad Londýn Paříž Petra Řima RakouskoUhersko
23 article
Smlonva mezi Srbskem a ča- vrot.rpa- sděluje, že král Petr podepsal včera smlouva o spolku mezi Srbskem a Černou Horou; stanovl se v n společná akcs obou států, kdyby došlo k válce. Izvolský o své programové řečí v dumě. Z Pelrohradu, 26 října. (Zvl. telg. »Nár Listů«.) Redaktor »Novoje Vremj a« S Pilenko telegrafuje svému listu o slyšení které měl u Izvolského v Berlině a sdo luje, že Izvolský mu pravil: »Sleduji pozorně hlasy ruských listůa je mi zcela pochopitelno rozčilení, jaké způsobily nesprávné telegramy jednak angli- ckého, jednak německého tisku o mém po- slání. Nemohu přece veřejně v tisku vy- stupovati se svým programem, ale víte dobře, jak na události balkánské pohližím a že mým úsudkem jest, že akcí Rakousko - Uherska dotčeny byly životní zájmy Slovanstva a poru- sena berlínská smlouva. Před- časným prozrazením všech bodů mého programu, mohlo by býti šťastné ukončení komplikovaných otázek nadobro zhaceno. Čskám nedočkavě, že v programové své řečí v říšské dumě budu míti příležitost vyložiti správnost svého jednání a pak nech země o mně soudí.« olentnno e
Petr Izvolský Vremj Pilenko Srbsko Černá Hora 26 říjen Berlín Rakousko Uhersko
24 article
V drobném prodejí: ranní číslo o sobl odpolodní . . . . . . . za 2 Ve flialkách na venkověo ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 k Inserát platí se hotově napřel Předplacení s faserty přijímá admini- sárace v Mariznské ulici č. 3 TTam nacházejí ne též redakce Giskáraa a ezpedice „Národnich Listd“ Rakoplsy so novracnjí
Národnich Listd Rakoplsa Mariznský ulice
25 article
Zásady Německa pro konferenci. Z Kolína n. R., 26. řljna. (K. k.) Ber- linský dopis »Köln. Zlg.« poznovu se zmiňuje o směrodatných zásadách Něme- cka pro konferenci. Německo zúčastní se konference jen pod několika podmínkami. První z nich jest, že také Rakousko- Uhersko zůčastní se konference. poněvadž bez něho je konference vůbec nemy- slitelna. Rovněž bez Anglie neobešle kongres. Německo se dále zúčastní konference pod tou podmínkou, když všechny mocnosti se dohodnou o programu. Musí býti jisto, že na konferenci nebudou učiněna žádná usnesent, která by poškodila Tu- recko. Spolkové přátelství Něme- cka vůči Rakousko-Uhersku samo sebou vylučuje, že Německo může vykonávati jakýkoliv nátlak „ na Rakousko-Uhersko, ať už se jedná o program konference, anebo o poradu o te- rítoriální náhradě, kterou žádá Srbsko a Černá Hora a která nemůze býti schválena už se zřetelem na to, aby Turecko nebylo dále po- škozeno one l
Köln Německo Kolín Rakousko Uhersko Anglie RakouskoUhersko Srbsko Černá Hora Turecko
26 article
Zprávy z Cařihradu. Z Cařihradu, 26. října. (K. k.) »Jeni Gazetta« pojednává o situaci nynější a kon- ferenčním projektu a praví, že přímé vyjed- návání Porty s Rakousko-Uher- skem může míti jen účel obeslání koníerence usnadniti, avšak nikoli provésti definitivní úpravu. »Ikdam« prohlašuje, že Porta má a Bul- harskem vyjednávati o otázkách, které musí vy- říditi přímo a pak konferenci podati zprávu o dosažené dohodě. »Šurai Ummet« praví, že Ottomané musí protestovati proti obsazení Asserbajčanu, kteréž jest opětným porušením práva. — Kdežto v Csiffě nemohl lloydový parník vyloditi zboží, v Beirutu dva parníky Iloydové zboží vylodily. — Podle zpráv tureckých listů konala mini- sterská rada včera večer opětnou poradu o programu konference. Anglie prý nic! Z Vídně, 26. října. »N. Allg. Zg.« ozna- muje, že anglický velvyslanec u vídeňského dvora sdělil společné vládě rakouské, ze rozumění, jelíkož Anglie v zájmu zachování mlru takové jednání s radostí vítá. Anglii nenapadlo podniknouti něco, co by toto přímé jednání mezi Rakouskem a Tureckem stěžovalo.
Port Šurai Ummet Ottomaný N Allg Cařihrad Rakousko Uhry Anglie Vídeň Turecko Jit Gazetta
27 article
2 Makedonie.
Makedonie
28 article
Ze Soluna. (Pův. zpráva »Nár. L. a) V Radoviši ještě před prohlašením konsti- tuce bylo uvězněno mnoho Bulharů, u kterých byly nalezeny pušky Manlicherovky. Věznili je pět měsíců ve Skopiji. Amnestie jim otevřela vrata vězení. Dnes však na nich byly vymahány »soudní útraty«, osm tureckých lir za člověka. Nikdo útraty neplatil nyní všickni jsou zas zatčení a uvěznění. V Solunu kterýsi řecký socialista nadšenou řečí dokazoval v shromáždění Řeků, že Řecko jen tehdy se sesíll uzavře-li dohodu s Balharskem. Posluchači odměnil řečníka důkladným výpraskem. (Další telegrafické a telefonické zprávy pozdě v noci došlé o převratu na Bai- káně viz na straně 4.)
Radoviša Bulhar Řek Řecko Bai Soluna Manlicherovka
29 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 26. října. (Kdo zavinil kri- si?) „Kur. Lwow.“ dovozuje v situační stati, že jsou marny všechny snahy ústřední vlády, zatlačiti sociálnými otázkami do pozadí otázky národní. Sociálné otázky dají se v Rakousku rozřešiti úspěšně teprve tehdy, až budou urov- nány otázky národní. A proto urovnání národ- ních otázek, zejména otázky české, jest pod- mínkou všelikého politického rozvoje v Rakou- sku, ať vnitřního, ať zevního. Odpovědnost za nynější mravní anarchii spadá na německé stra-
Praha Rakousko
30 article FEUILLETON
FEUILLETON Pravlast Slovanů. Již od nejstarších dob se snažili histori kové, filologové a — thoologové nalézti prvotní vlast lidstva celébo anebo aspoň svého národa Theologové arci hledali ji - věrni slovům Pisma- v Asii mezi Eufratem a Tigridem, v krajích bibli ckého ráje; historikové v Evropě, věrni nynější si- tuaci, kdy lidstvo evropské vládne všem dílám světa a zatlačuje domorodce do centrálních pouští anebo do nehostinných krajů arktických Filologové pak, hledíce ku příbuznosti plemen asijských a evropských, kladli zemi našich pr- dědů na břehy Riona, pod štíty Kavkazu na po- mezí obou pevnín a na rozhraní dvou moří — Kaspického a Černého. Byly to arci ještě doby prvního svitání vě Beckého. Historie tehdy ještě věřila bajkám Li- viovým a tradici Písma, filologie pěstovala ety- melogie jako Litoměřice = „líto mi měřice nebo Boskovice = „boso více“ a theologie slu- nila se ještě na výsluní věd. Jsou sice jednotliví opozdilcí těch šťastných dob ještě dnes; čim méně znají, s tím větší jistotou vystupují. Jsou jim Slovany Germán Ariovistus jako Dák Boere bista; hranicemi Slavie sotva přijímají Ryn a Pád. A velmi spadno přenesou Slovany i do Afriky; jeť přece docela jistě slovanské He-i- bal = že se hany bál“, Zama město, že leži „sama“, Tunetum je misto „tůnité“, Moloeh bůh vlastně „Modloch“ (rusky vysloveno) a tak dále, jak čtenář může čísti * Topoloveška, Žunkoviče, Sasinka a j. z nynějších, u celé řady Vinařiekým a Kollárem konče ze starších. Doby takovéte filologie a historie minuly. le l2te eeesělinei preetety — trzeba eie
Eufrat Tigrid Rion Černý Germán Ariovistus Dák Boer Slovan Topoloveška Žunkovič Sasinka Kollár Asie Evropa Kavkaz Litoměřice Boskovice Ryn Pád Afrika Zama město Slovan Slavia
31 article
uezyé, pomel wiek zloty — napsal Brückner Moderní methoda filologická kráčí ruku v ruce s historií — grammatika historická se srovna- vací filologií tvoří dnes jediný celek — třeb obojí doplňovati navzájem. A kdežto dřívější h- storikové a filologové přicházeli každý zvlášt k výsledkům apodiktickým, ale škoda, že na- prosto protichůdným, moderní učenci přicházeji na mnohých místech k pouhému non lignet — nevíme, naše prostředky k řešení záhady ještě nestačují. Je potřebí nových zbraní, nových cest. Ta- kovou od několika let ukázal Meringer, položiv vedle sebe řadu jmen a věcí — poprvé ukázav že pouhé studium slov nestačí — a cestou Me ringerovou šli novějí jiní a letos pokusil se tou cestou o řešení staré záhady o pravlasti slovan ské polský učenec Rostafiňski.*) Poněvadž prá ce jeho je typická pro moderní methodu věde- ckeu, chci širšímu čtenářstvu něco pověděti tom, jak lze dojiti k výsledkům skutečně zaji mavým a bezpečným — ale jak obtížná a dlou há je taková cesta a docela jiná nežli etymo logie Ariovistus = Orlistý. Rostafiňski, skorem 60letý profesor botani ky na universitě krakovské, již před 30 lety vy znamenaný belgickou cenou za své práce věde- cké, dlouhá léta již studuje polské a slovanské názvosloví botanické. Prohrabal se rukopisnými herbáři a tištěnými slovníky, aby sebral a po- znal polské názvy bylin od nejstarších dob až do dneška; prozkoumal celou oblasť Polsky, aby poznal byliny, jimž Poláci udělili jména —
Brückner Meringer Rostafiňski Polák Polsko Orlistý
32 article
*) „O pleswolnych sledzibach i gospodarslwie Slowian w przedhistorycznych czasach“. Tresť po jednání v „Sprawozdaniach“ krakovské Akádemie 1202, dubon ve velikých, důkladných spisích, z nichž ze- jmena vyniká dvousvazkový spis Sredniowieczn historya náturalna w Polsce (vydaný 1900 k ju bileu jagellonské university), uložil výsledky svých dlouhých a pracných zkoumání. Na srov nání našemu čtenáři uvádím, že v češtině dosud podobné práce nemáme ani začátky; před lely se pokusil prof. Dědeček o historii slov „javor“ atp. — ale poznav nesmírné obtíže takové práce záhy od svého podniku ustoupil. Rostafiásk práci dokončil — sestavil veškeré staré i nov polské názvy bylin, sestavil veškeru floru pol skou a měl tedy dějiny nejen botaniky, ale i botanického názvosloví úplně hotovy.
profesor Dědeček Akádemie 1202 w Polska
33 article
Teprve po této dlouholeté a trudné prác přikročil — znaje věci i jejich názvy — k zá- hadě o pravlasti Slovanů. Jako botanik omezi si docela prostě jednotlivé pásy země, kde kterí rostlína se vyskytá a vůbec vyskytovati můž- a srovnal s tím nynější názvosloví slovanské také názvosloví všem Slovanům společné. Ne třeba tu šíře vykládali cestu, jakou postupuje ale stačí ukázati její výsledky. Pravlast Slovanů neznala tisu ani buku. ani modřínu ani jedle. Za to hojně v ní rostly sosny a smrky; od Reků naučili se Slované znát mák a tykev, žito se naučili pěstovati od Thráků pšenici nejspíš od Řeků. Prohlédneme-li mapu vidíme, že jediná krajina, která se těmito vlast nestmi vyznačuje, je územi ruské, ohraničené Dněstrem a Donem; a poněvadž totéž vidíme v jazycích baltských, seděli Litvané a Slovan v tomto území společně, sousedíce na sever s Finy, na jih se Skythy, Thraky a Řeky. Ži zároveň na stepi, v Polesí i na pustinách; živo jejich byl těžký a nesnadný, pln práce a strá- dání: činili střední člen, který přenášel kulturi jižních kmenů, pod modrým nebem a na břeha
Slovan Thrák Řek Fina Skytha Thraka Slovan
34 article
teplého moře lehce žijících, na sover, ke km nům finským a jiným divešským, mrynoucín mezi ledy severních moří a na tundrách Rus severní. Ale Rostafiňski neomezuje se jenom bolani kou; všímá si mineralogie — zejména znalost kovů, probírá se domácím hospodářstvím, prů myslem, lovem i válkou. Všude na základě věcí samých, jejich nazvů — i zároveň opíraje se o nejisté a nečetné zprávy hisťorické. Sám autor — a slova jeho nejlépe čtenáře poučí — konči takto: i „Slované zaujímají cel, prostor středn Rusi, nedotýkají se hranic buku a tisu na zá padě. Před příchodem Skytů stýkají se bezpro středně s Řeky a potom řeky černomořské jsou cestami, po nichž Řekové k nim mohou při jižděti Od Thraků poznávají Slované tis a dostá vají žito. Od Řeků se seznamují s mákem tykví — a dávají jim řípu, jejíž známost odtu se rozchází po celé Evropě. Vlivy skylské byly nejsilnější, zůstaly v ja- zyku v mnohých slovích půjčených. Od Skytů poznali Rusy a naučili se vyráběti železo. O Slovanů dostává se umění vyráběti železo do Skandinavie a po rozchodu Slovanů umění pá liti lesy do západní a severní Evropy Časné styky Slovanů s Řeky a Skyty způ sobily, že Slované jsou poměrně záhy civiliso váni. Jsem vzdálen šovinismu (píše Rostafinski) aby si představoval pravěké Slovany jako jaký národ vyvolený, andělšký, znající jen housle písně. Slované zbraň znalí, slynuli později chra brostí, ale byl to lid vznětlivý, vždy sklonný ke svárům vzájemným. Ale což tak nebylo v dlouhých věeích historických! Čtěme polskou kroniku XIII. století — vsi spálené, zničená mě
Rus Slovan Skyt Řek Evropa Slovan uměný
35 article
sta, majetek uloupený, lid porobený — toť list dějin v starosvětském pojetí historie. Zdaž bylo jinak v době předkřesťanské .. To, co jsem vyložil (zavírá autor), není hypothesa, jsou, to fakta, založená na poznání nebo výkladu těch věci, k nimž se táhnou vý- razy dávno známé. Spojiti tato fakta s historií a geografií podle literatur klassických nebude mou úlohou. To, co jsem podal, musí být vý- chodiskem a kritikou podobnych pramenů —a ne naopak . .. Slavný botanik polský má nepochybnž pravdu. To, co teprve nedávno pro naši starou literaturu s velikolepými výsledky zavedli Ne- jedlý pro hudbu a Zachar pro chemii, to, co tepry rovněž nedávno pro indoevropskou dobu první provedl Meringer, že totiž studium jazyks vždy musí býti spojeno se studiem věcí — to v krásném spise nyní provedl pro Slovanstv Rostafiňski. Polská věda dlouho popřávala pole etymologiím a la Topolovšek nebo Žunkovié: je ji jen ke cti, že prací Rostafiňského postavila se v čelo veškerého realního zkoumání o pra- věku slovanském. A práce historické? Niederle ve svých Starožitnostech nemnoho se již odchyluje od těchto nových výzkumů Rostafiňského. Největš asi korektura Rostafiňského je v tom, že vylu- čuje Slovany z území mozi Dněstrem a Karpaty; jinak i on, jako novější historie skoro všechna, klade kolébku Slovanstva na černozem ruskou, de těch končin, kam ji kladl první historik ru- ský — Nestor. V době, kdy u nás pokusil se nový básník krásnou visí oživiti znovu pravěk český, kdy Arno Dvořák přejímá dědictví Zeye- rovo, nebude od místa ukázati, jak o těchto zá- hadách pracuje moderní věda slovanská novými V. Flajšhans. methodami.
Zachar Niederle Rostafiňský Slovan Dvořák V Flajšhans le Topolovšek Dněstr Karpaty Slovanstv Rostafiňski