ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 35471630-7698-11dc-80e9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 18 celkem · entity: place 29, person 38, org 6, work 1
1 masthead
V Praze, v sobotu dne 16. března.
Praha
2 masthead
K číslu 75. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 4h
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h vev filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARODN
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Deputace ruských profesorů universitních. Ze Lvova, 16. března. Deputace ruských profesorů university lvovské bude na místech centrálních žádati, aby se na bohoslo ve- cké a právnické fakultě university Ivov- ské zřídily pro polské a pro ruské stu- denty přednášky samostatné. Košut proti odkladu maďarských požadavků při vyrovnání. Z Pešti, 16. března. Na banketu jemu ke cti pořádaném v Čegledu pravil František Košut: »Jedna věc jest jista: že se b ud s Rakouskem nevyrovnáme vůbec, anebo tak, jako svobodný stát se svobodným státem, t. j. že šetřeno bude naši ch zájmů po každé stránce. Skutečný prospěch státu žádá, abychom neodklá. dali na zejtřek, čeho dosáhnouti můžeme dnes. Podle toho také, hledaje za vyjednáváni zásady, které lze uskutečniti již nyní.« Úřadníci-defraudanti. aeh Ze Sofije, 16. března, (»N. Wr. T.«) Úřadníci národní banky bulharské Trajkov a Mičev zpronevěříl 217.000 frank ů. Oba byli zatčeni.
Košut N Wr Trajkov Mičev Lvov Pešť Rakousko právnický fakulta univerzita Ivov národní banka
6 title
Telegrafické zprávy.
7 article
K zavraždění Petkova. no Ze Sofije, 16. března. (»Zt.«) Při posled- ním výšlechu prosil Petrov, aby doveden byl k ministru obchodu Genadějevu a ke hrobu Petkova, protože je ch cle o b odprositi. Opětně vyslovil naději, ž e mu knlže dá milost. Ze Sofije, 16. března. (»Zt.«). Kníže F er- dinand sem přibyl teprve, když již bylo po pohrbu Petkova. Faktum, že Peť kov
Petkův Zt Petrov
8 article
pochován byl, aniž mu dal kníže poslední průvod, způsobilo u Stambuli- stů velkou nevoli.
9 article Pohřeb m.-pr. Pelkova.
Pohřeb m.-pr. Pelkova. Ze Sofije, 15. března. (K. k.) Následkem rozsáhlých vojenských opatření konal se po- hřeb Petkova zam úplného klidu. Před pohřbem obdrželo několik ministrů anonymní dopisy, v nichž se sdělovalo, že za pohřbu do- jde k výtržnostem. Kníže bulharský zaslal věnec, opatřený nápisem: »Vděčný kníže velkému vla- stenci«. Po pohřbu konali stoupencí vlády schůzi v »Slavjanské besedě«, na níž ministř věnovali zesnulému posmrtné vzpomínky a uvá- děli, že vláda jest odhodlána pokračovativ duchu Petkova ve své politické činnosti. Po schůzi uspořádali Stambulovci průvod ulicemi města. Ze Sofije, 15. března. (K. k.) Nad hrobem Petkova promluvili bulharský veterán z ru- sko-turecké války a zástupce bulharské osady z města Tulči v Dobrudži. Pohřbu súčastnilise vůdcové všech stran, kromě strany národní. Po- čet členů deputací z venkova přesahoval 5000. Nepřehledný zástup lidu tvořil špalír v ulicích, jimiž se ubíral pohřební průvod. Saský král v Portugalsku. Z Lissabonu, 15. března. (K. k.) Krá Bedřich August saský odjel, rozloučiv se s krá- lovskou rodinou, dnes dopoledne do Batalhy. Navštíví dále Alcobacu, Oporto a Bussaco a pojede v ponděli z Entvoncamenta do Madridu. Pronásledování Poláků v Prusku. Z Poznaně, 15. března. (K. k.) Zdejší trestní komora odsoudila redaktora časopisu »Wielko Polanin« Szmyta pro přečin para- grafu 110. tr. z. k peněžité pokutě 500 marek. Szmyt uveřejnil ve zmíněném časopise velmí příkrou resoluci chicagských Poláků, vyzývajících ke s kolní stávce.
Pelkův Petkův Kníže Bedřich August Polák Tulč Dobrudža Portugalsko Madrid Prusko Poznaň Wielko Polanin
10 article
Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
11 article
Rakousko uherské vyrovnání. Z Aradu, 15. března. (K. k.) Zdejší ob- chodní a živnostenská komora zaslala ministru obchodu Košutovi telegram, v němž jej nalehavě žádá, aby vláda neuzavírala s Rakouskem delší celní smlouvy než do r. 1917. Vyslanec Berchtolt u cara. Z Petrohradu, 15. března. (K. k.) Rakou- sko-uherský vyslanec hr. Berchtolt byl dnes přijat carem v delším slyšení. Z Balkánu. Ze Sofije, 15. března. (K. k.) Zdejší ma- kedonšti emigranti zaslali presidentovi Roose- veltovi adresu, v níž jej prosí, aby uvedl na přetřes makedonskou otázku na konferenci v Haagu. Boje na Celebesu. Z Haagu, 15. března. (K. k.) Dle úřadní zprávy z Celebesu padlo v boji, jejž svedlo ni- zozemské vojsko s domorodci, 280 domo- rodců, mezi nimi několik náčelníků a 72 mužů a 200 žen bylo zaja to. Voj- sko utrpělo pouze nepatrné ztráty. Roesevelt a železné dráhy. Z Washingtonu, 15. března. (K. k.) (Associated- Press.) Možno autoritativně ujistiti, že president Rooselvelt nezmění svého jednání vůči želez- nicím, třebas se uznává, že vláda nehodlá celkem zakročiti proti drahám krajně radikálním způsobem. Osobnosti presidentovi blizké se dovídají, že želez- niční zřízenci budou na něj naléhati, aby zakročil, aby rozptýlil v obecenstvu obavy, jež hrozí přerušiti ukládání kapitálu v železnicích a stavbu drah. Pre- sident Roosevelt měl po své rozmluvě s Mor- ganem několik porad s předsedou mezistátní do- pravní komise Knappem a jinými členy této komise. President trvá posud na názoru, jím v prosinci pro- neseném, že železniční trati v době od platnosti no- vého zákona vynesly zvýšené příjmy a částečně vy- plácely se mimořádně vysoké dividendy a že tím vy- vrácena jsou tvrzení železničních společností, že budou totiž novým zákonem přivedeny na mizinu.
Košut Berchtolt Roos Rooselvelt Roosevelt Knapp Rakousko Arad Petrohrad Balkán Haag Celebes Washington Pre Morava AssociatedPress Berchtolt u car
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Umění a kuchyně.
13 article
Mezl umělci nalézáme nejen labužníky, kteří do- vedou oceniti vybrané kulinárské požitky, jsou i ta- koví, kteří svoji fantasii prakticky uvádějí do služby dobré věci a neváhají sami sestoupiti do kuchyňské sféry, nýbrž přiloží sami ruku k dílu, vymýšlejí po- divné kombinace, nebo hledají slávu v tom, že ně- který známý pokrm dovedou sami delikátně upraviti. K těmto náležel, jak se v „Lectures pour Tous“ sděluje, na příklad také starší Dumas. Richard Wal- lace vypravuje o něm zábavnou anekdotu: Autor „Tří mušketýrů“ a ,Hraběte Monte Christa“ obdržel jed- noho dne od jisté dámy z Lotrinska skvostný recept ku přípravě „matelote de carpes“. Celý u vytržení nad tímto vzácným tajemstvím pozval několik intim- ních přátel, aby okusili delikátní matelotu, ktérou vlastnoručně připravil. Pokrm zdařil se nade vše očekávání a ode všech přítomných přijímal Dumas s úsměvem obdiv svého kulinárského talentu. Kromě Vallacea zúčastnil se této malé hostiny také doktor Véron. Když přišel domů, vyprávěl své hospodyni o výtečné „matelote de carpes“, jiz Dumas umí upra- viti a nemohl se ani vynachváliti něžného a pikant- ního požítku.
Dumas Wal carpes Véron Monte Christo Lotrinsko
14 article
Žofie, tak slula tato dáma, byla skeptičtější než její pán a mínila: Dumas má při svých románech vždy spolupracovníky a při úpravě jeho „matelote de carpes“ nebude asi jinak. Náhodou zvěděl Dumas o tomto neuctivém podezření. Zneuznaný byl velmi pobouřen, jeho čest měla býti zachráněna a protc se rozhodl — nikoli psáti sám svoje romány, ale do- kázati, že dovede sám vařiti. Aby vyvrátil všechny pomluvy, chtěl „pracovati“ před svědky. Opět roze- slána pozvání. Když Wallace přišel, zavedli ho do kuchyně. Tam spatřil Dumasa s vysoko vyhrnutými rukávy a v dlouhé bílé zástěře, jak obratně dělal ku- chaře. Všichni mohli se dívati, jak připravoval pro- slulou matelotu. Když bylo vše hotovo, spěchal Dumas do svého pokoje, oblékl frak a přesně v sedm hodin zasedlo se ke stolu. Matelota byla delikátní a madame musila ho slavnostně odprositi Často scházel se Dumas s Mussetem, Balzacem a jinými spisovateli v „Café de Paris“. Tam byl tehdy kuchař, jenž se těšil nejvyšší sympatii krouž- ku. Přicházeli, aby pojedli jeho „veau de casserole“ a velebili muže, jenž lidi, denními útrapami vysílené dovedl velmi jednoduchým pokrmem skvostně ob- čerstviti. Jen Balzac nebyl s jediným jídlem spokojen.
Žofie Dumas Wallace Musset Balzac café jít Paris
15 article
Celá jeho bytost nesla se k širšímu rozpjetí. Kom- paktní masy působily u něho nejsilněji. Byl méně gourmandem jako „žroutem“. Proto neměl nikdy dosti na „veau de casserole“. Jeden z jeho životopisců zachoval nám skromné menu, jež Balzac kdysi pouze pro sebe sestavil. Počal se 100 ostendskými ústři- cemi; následovalo 12 jehněčích kotelett, pak přišla kachna s kapustou, dvě koroptve a platýs se žam- piony, nečítaje v to „hors d' oeuvre“, ovoce a vína. A praví se, že Balzac neznal slitování; všechny ty krásné věci zmizely bez výjimky. . . .. George Sandova připravovala si sama svoje zavařeniny a v létě mohli ji její přátelé nejednou překvapiti se sběračkou v ruce. Nezřídka nalézá tato záliba pro kuchařské umění jemnou ozvěnu i v dí- lech básníků. Mladý Dumas podává ve „Francillon“ recept japonského salátu a ve verších Rostandových v „Cyranu“ nalézáme podrobný návod k umělé úpra- vě mandlových dortíčků „tartelettes amandines“
Balzac Sandův Dumas Rostandův
16 article
= Pan Loubet, jak čteme v „Cri de Paris“, jest smuťen, velmi smuten. Bývalý president republiky otevřel v těchto dnech jednomu ze svých přátel své srdce; tento přítel jest jedním z oněch málo oblíbenců z dřívější doby, kteří starého pána naleznou i v Rue Dante. „Když jsem měl,“ pravil pan Loubet, „v rukou ještě to, co se eufemisticky nazývá mocí, toužil jsem po klidu. Dnes znám nesnesitelnou nudu, nekonečný smutek klidu... A jak rychle na mne zapomněli!“ Pan Loubet hluboce povzdechl a pokračoval: „Soudil jsem, že moje zkušenosti v politice, moje styky s růz- nými panovníky a moje, řekl bych, odborné znalosti, zjednají mi i po odstoupení jakousi vážnost a význam. Mám se vám přiznati, příteli? Očekával jsem, že mnohdy mužové dne přijdou ke mně svěřit se se svými starostmi, vyslechnout můj názor, zkrátka po- žádat starce o radu... Ale nepřišel nikdo! Můj ná- stupče má asi velkou sebedůvěru. Ani jednou se ne- obrátil na mé zkušenosti. Ministři dělali vždy, jako by mne již nebylo a Mollard, kterého jsem učinil vrchním dvorním maršálkem, ještě nikdy u mne ne- byl, ještě nikdy!“ Loubet stával se stále melancholi- čtějším. „Také žurnalisté,“ pravil, „se mi vyhýbají.
Loubet Mollard Cri jít Paris Rue Dante
17 article
Nikdo mne již neinterviewuje. Zač mne vlastně po- kládají? Mrtví jezdí rychle, říká se... živí také! Je- dině útěchy se mi dostalo, jediný z přátel presidenta Loubeta nezapomněl také na občana Loubela. Na- vštívil mne před několika dny a dlouho jsme hovo- řili...“ Pan Loubet ukázal prstem na fotografii s vě- nováním, jež stojíc mezi dvěma sevresskými figur- kami, zdobí jeho psací stůl...! Byl to obraz angli- ckého krále! Státní herna v Paříži? Návrh, aby se hra učinila státním monopolem, podaný ve francouzském senátě Gaudinem de Villaine, vzbudil ve Franci značnou pozornost a hovoří se živě o projektech, zří- diti v Paříži hráčské středisko. Lidé, kteří slyší trávu růsti, soudí, že založení herny v Paříži zasadí Monte Carlu smrtelnou ránu, ale státní pokladně francouz- ské vynese ročně několik set milionů franků. Již dávno se uvažuje, co se má státi se silně zanedbaným Palais Royal. Tu by byl k disposici nádherný palác, větší než kterékoliv dnešní kasino a ležící v srdci Paříže. Proměniti vnitřek této budovy v přepychové herny s měkkými koberci a záplavou elektrického světla, nebylo by příliš těžko. Hra, praví se, jest sice neřestí, ale nedá se vypleniti a nejlépe by bylo, kdyby se hra, podobně jako „láska“. regulovala a držela v jistých mezích. Velká veřejná herna dle vzoru Monte Carla jest jediné, co ještě Babelu nad Seinou k dokonalosti schází. Nynější ministerstvo zaujímá sice proti hře příkre stanovisko, ale ko- nečně nebude Clémenceau také věčně ministrem.
Loubet Villaine Clémenceau Paříž Monte Carlo Palais Royal
18 article
= Byli lidé někdy obry? A. Dastre uveřejňuje v „Revue des Deux Mondes“ zajímavou studii o lid- ské postavě v různých dobách. Vystupuje proti roz- šířenému mínění, že dnešní racy jsou zvrhlými po- tomky někdejší větší a silnější racy a že dřívější po- kolení měla více krve, přítomné však jest slabší a nervosnější. Tento názor pokládá za výraz stáré po- věry o obrech, k nimž mnoho přispěla i bible. Jak by mohly kmeny tak mohutné tělesné soustavy, jak přicházej v bibli, úplně zmizeti? táže se Dastre. Také zkazky starých náboženství utvrzovaly ve víře v obry. Moderní věda nevšímá si pověstí a přihlíží k výsled- kům anthropologického a medicinského bádání. Mě- ření provedená na lidech všech dob, neposkytla žád- ného podkladu pro správnost domněnky, že lidská postava se během doby zmešila. Medicina dokonce prohlašuje, že nečetné příliš velké osoby, jež se vy- skytovaly za všech dob a vyskytují podnes, jsou pouze chorobné abnormality, jejichž obrovská po- stava jest přímo znamením slabostí v boji o život. Proto nesmí se v té příčině přikládati víry neproká- zaným zprávám dějepisců a cestovatelů. O obyva- telích Patagonie soudilo se a soudí se namnoze, že jsou obry. Magelhaens, jenž na ně poprvé upozornil, pravil, že mají 71/2 stop výšky, kdežto údaje jiných „autorit“ kolísají mezi 6 a 11 stopami. To je nesmysl, ačkoli nutno uznati, že Patagonci jsou skutečně lide vysoké postavy.
A Dastre Magelhaens Patagonec Deux Monde