1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve středu 20. srpna 1913.
Praha
4
article
la ranni a večerní listy
předplácí se
* Praze v adminlstrací
na vaěsle
sk =
na řtvrt lete
s dvoji donáškou
nateri . ..
ve Glíálkách: , K so
no Z sle
Pošton-
slo.
niota . . . 9 K 30
s dvojí sásilkou
na mzůsí
de
ne čtvrtě feta :
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 6.
s přílohou pro venkov o 10 stranách.
Praha
6
article
Balkán a Rusko.
Balkán a Rusko.
Pan Sazonov prý navrhl caři, aby se
přerušily diplomatické styky Ruska s Tu-
reckem, bude-li se toto zdráhati vykliditi
Drinopol a odvolati svá vojska z Thrakie
za čáru Midie-Enos.
Činnost ruské diplomacie posuzuje se
ve slovanském světě už skoro celý rok
velmi nepříznivě. Jsou s ní nespokojeniu
nás na západě, že projevila příliš málo
energie v obraně balkánských Slovanů;
jsou s ní nespokojeni Srbové, že jim ne-
zachránila mořský přístav na Adrii; jsou
nespokojeni Černohorci, protože byli nu-
ceni vykliditi těžce dobytý Skader; byli
nespokojeni Bulhaři, že jim nebylo dovole-
no táhnouti od Čataldže přímo na Caři-
hrad; a jsou nespokojeni i v Rusku oni kru-
hové, kteří se zajímají o Slovanstvo a po-
slání Ruska v něm. Četné ruské časopisy
s „Nov. Vremenem“ v čele vyslovily panu
Sazonovu za uplynulý rok nejednou svou
nedůvěru a generál Parensov za Slovan-
ský dobročinný spolek vytknul ruské diplo-
macii mnohokrát, že na Balkáně nekoná
svou povinnost.
Sazonov
Srba
Adrie
Černohorec
Bulhar
Parensov
Balkán
Rusko
Drinopol
7
article
Jest nade vši pochybnost šlechetné, že
četné ruské listy a ještě četnější politikové
po všech trpkých zkušenostech, jichž
Rusko nabylo u balkánských Slovanů,
osvobozených jeho krví a jeho statky, ne-
zapomínají povinnosti, kterou má Řusko
jako nejstarší bratr v slovanské rodině a
znova jsou ochotní k obětem za svobodu
jihoslovanských bratří. Vedle povinností k
balkánským Slovanům má však Rusko také
povinnosti k sobě a na tyto povinnosti, zdá
se, zapomínají v Rusku, na Balkáně i u nás
ti, kdo příliš podceňují ruskou diplomati-
ckou práci v uplynulém roce. Žádný krok,
učiněný pro Slovanstvo, nemůže býti Slo-
vanstvu na prospěch, bude-li na úkor Ruska
samého. I když nesouhlasíme s le ckterou
činností ruské vlády, když nesouhlasíme
zejména s její vnitřní politikou v polských
zemích, ve Finsku a jejím odporem proti
rozšíření svobod v říši ruské, nikdy bychom
ne směli schváliti žádný krok, vedoucí k se-
slabení Ruska, poněvadž každou ruskou
s bost ucítí ve zvýšené míře celé Slovan-
stvo. Slovanstvu může býti na prospě-h
jen Rusko silné, vážené a proto jako spo-
jenec v Evropě hledané.
St
Rusko
Balkán
Finsko
Evropa
Slovan
8
article
Hledíme-li na činnost ruské diplomacie
s takového stanoviska, snadno zodpovíme
otázku, mohlo-li Rusko za první balkánské
války jednati jinak, než jednalo. Kdyžv
říjnu loňského roku vypukla válka spojenců
proti Turecku, první péčí evropských vel-
mocí bylo zameziti vše, co by mohlo vá-
lečný požár s balkánského poloostrova
přenésti na sever. Heslo „nevměšovati se
bylo přijato celou Evropou a není dnes už
tajemstvím, že jest zásluhou jen ruské
diplomacie, že heslo to dodrženo a že ze-
jména nejbližšímu sousedu balkánských
slovanských států bylo zabráněno za-
sáhnoutí ozbrojenou rukou do událostí bal-
kanských. Hr. Benkendorí mohl ovšem na
londýnské velevyslanecké konferenci pro-
hlásiti, že Rusko nedovolí, aby Srbové byli
vypuzeni z Drače a Černohorci ze Skadru,
ale byl by musel zároveň ukázati na ruskou
armádu, hotovou provésti vůli ruské vlády
proti odporu celé Evropy, která si přála
zachovati mír stůj co stůj. Takového šílené-
ho kroku se ovšem ruská vláda odvážiti ne-
směla a proto byla nucena spokojiti se
aspoň těmi ústupky, jež žárlivé Rakousko
a Italie učinily Srbům ve východní Albanii
za ztracené území na přímoří a za Skader.
Bulharský pochod na Cařihrad byl by jen
drahým, novou krví zbytečně zaplaceným
výletem, poněvadž o zabrání Cařihradua
mořských úžin mohlo býti ještě méně řeči.
Srba
Černohorec
Rusko
Turecko
Evropa
Hradec
Drač
Rakousko
Albánie
Cařihrad
9
article
než o srbském přístavě na Adrii. Rusko.
zabezpečivši za první války týl válčícím
slovanským státům, učinilo pro ně vše, co
bylo možno učiniti za daných poměrů v
Evropě. Spokojilo se s možným, ušetřilos
leckterou diplomatickou porážku a tím za-
chovalo svou vážnost.
Za druhé balkánské války bylo posta-
vení ruské diplomacie choulostivější, než
za války prvé. Když nastal onen bratro-
vražedný boj, před nímž car Mikulá
marně vystříhal krále Ferdinanda, šlo už
jen o to, aby zápas neskončil smrtí žádné-
ho z bojujících. Věříme, že Rumunsko za-
kročilo v tomto zápase v dorozumění
Ruskem, aby v čas potřeby opravilo vý-
sledky válečného štěstí. Žádný balkánský
stát neměl po druhé válce vzrůsti tak, aby
se mohl státi nebezpečným všem ostatním
státům. Takového výsledku dosaženo bu-
kurešťským mírem, který je sice krutým
trestem pro Bulharsko, ale trestem zaslou-
ženým za to, že se dle slov cara Mikuláše
dopustilo největšího zločinu na Slovan-
stvu.
Nadešla však třetí perioda balkán-
ských událostí. Bulharsko, potrestané.
splnilo podmínky bukurešťského míru, de-
mobilisovalo, ale Turecko podniklo loupež-
ný vpád do bezbranné východní Thrakie,
přisouzené mírem Bulharsku a na posměch
celé Evropě ohlašuje, že londýnský mír ne-
pokládá pro sebe za závazný a z Drino-
pole se nehne. Bulharsko samo nemá dnes
už tolik síly, aby Turky po druhé vypudilo
z Thrakie za čáru Mídia-Enos. Smí proto
vydáno býti svému osudu? Trestem, jejž
nad Bulharskem vykonala bukurešťská
konference, bylo učiněno zadost sprave-
dlnosti a tím také shlazena vina Bulhar-
ska, vlastně vina několika jeho politiků, z
něž nesmí trpěti celý národ.
Adrie
Ferdinand
Mikuláš
Turek
Bulhar
Rusko
Evropa
Rumunsko
Bulharsko
Turecko
Drina
Slovan
10
article
Připustí-li se, aby Bulharsko ztratilo
i východní Thrakii s Drinopolem, odejme
se mu na nedozírnou dobu možnost vývoje
a oslabením národa bulharského oslabí se
i všechno Slovanstvo. Zachování rovnováhy
na Balkáně, jež bylo vůdčí zásadou buku-
rešťské konference, vyžaduje nutně, aby
Bulharsku byla zabezpečena východní
Thrakie a zde nastává Rusku povinnost
slabšímu bratru, jejíž splnění v ničem ne-
poškodí jeho vážnost v Evropě a nepře-
sahuje také jeho sily.
Smělo-li si Rakousko na londýnské
konferencí dupnout, když šlo o to, aby bu-
doucí Albanii byl zachován Skader a moř-
ské přístavy, má Rusko tím více práva
státi nyní na tom, aby Turecko opustilo
Thrakii. Sebe přísnějším zakročením proti
Turecku nepůjde proti vůli Evropy, nýbrž
naopak obhájí vážnost evropského kon-
certu a jeho londýnského usnesení, jež Tu-
recko tak bezohledně a přímo posměšně
pošlapalo. Osvědčí-li se tedy pařížská zprá-
va, že pan Sazonov vymohl již na caři, aby
se přerušily diplomatické styky s Ture-
ckem, a učiní-li Rusko dále to, co nezbytno
po takovém diplomatickém zakročení, vy-
koná svou slovanskou povinnost a bude
jednati v zájmu dobrého jména Evropy
její vážnosti v Turecku.
Zastávajíc se provinilého, potrestané-
ho a nyní bezbranného Bulharska, Rusko
vykoná nejšlechetnější čin bratrské lásky
Berouc na milost provinilého syna slovan-
ské rodiny, zachová ho Slovanstvu a sobě
zabezpečí přátelství těžce zkoušeného
bulharského národa.
Skader
Sazonov
Bulharsko
Drinopol
Balkán
Rusko
Evropa
Rakousko
Albánie
Turecko
11
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Francouzský tisk varuje Turecko.
Z Paříže, 19. srpna. (K. k.) Četné časopisy
varují dnes Turecko a zapřísáhají je, a by
odvolalo armádu s pravého břehu
Marice. Tak telegrafuje dopisovatel „Ma-
tinu“ z Petrohradu: Soudí se zde, žek
obsazení pobřeží Egejského moře
Marika
Turecko
Paříž
Ma
Petrohrad
12
article
Tureckem došlo na základě úmlu-
vy vlády cařihradské a athénské.
Potvrdí-li se tato hypotesa, byloby Rusko
a ostatní velmoci s ním rozezleno na
Řecko, poněvadž by se poznovu stalo
příčinou vážného znepokojenív
Evropě. Naproti tomu jest také možno, že
Turci obsadili pobřeží Egejského moře jenom
v tom úmyslu, aby je později vyměnili za
Drinopol.
Ani ruská vláda ani turečtí velvyslanci ne-
dostali do večera v pondělí potvrzení zprávy
ze Sofije o postupu turecké armády, ale tato
zpráva má pečeť pravděpodobnosti. Šíří se
dokonce pověsti, že Rusko hroz
Turecku přerušením diplomati-
ckýchstyků. Tato zpráva, i když také jest
při nejmenším předčasná, nepostrádá podle
mých informací podstaty. „Petit Pari-
sien“, který jest blízek francouzské vládě,
píše: Porta musí si říci, že Rusko, které
jest velmi podrážděno již přípa-
dem drinopolským a soustřeďuje
vojsko na arménských hranicích,
nenechá bez odpovědi nový útok
Turecka v Thrakii. Panslavistické hnutí,
které se vyslovilo ve prospěch
Petit Pari
Turecko
Rusko
Řecko
Evropa
Turec
Drinopol
Thrakie
13
article
Bulharů, nenarazilo by tentokrát
v Petrohradě na žádný odpor a za-
kročení Ruska, které by vyvolalo
tisíce zápletek, poněvadž bylo by
předehrou k rozdělení asijského
Turecka, znamenalo by prostě zá-
nik turecké říše. Doufejme, že na Bos-
poru budou moudří a že velkovezír se
obmezí na to, aby vyjednával v záleži-
tosti Drinopole. Toto vyjednávání může
přinésti nějaký úspěch. Válečné dobro-
družství vyvolalo by nesporně
válku pro Turecko osudnou. Na jiném místě
píše týž časopis: Jest jisto, že Turecko nepo-
drží nic z toho, co vzalo na pravém břehu
Marice. Nejen Rusko projevuje svoji
nevoli nad neočekávaným jednáním
tureckých generálů, nýbrž také Německo
přímo prohlásílo v Cařihradě, že by položilo
své veto proti každému dalšímu dobývání.
Postup velmocí proti Turecku ujednán?
M. Z Kolína n. R., 19. srpna. (Zvl.
telegram »N. L.«) Dle úřadních zpráv
zaměstnávají se velmoci podrobnostmi
společného postupu, jímž Turecko
bylo by donuceno podrobiti se usnesen
londýnské konference.
Bulhar
Marika
Petrohrad
Rusko
Turecko
Drinopol
Německo
Cařihrad
Kolín
14
article
Rumunsko v desítí dnech odvolá své vojsko
Rumunsko v desítí dnech odvolá své vojsko
z Bulharska.
M. Z Kolína n. R., 19. srpna. (Zvl. tel.
»Nár. Listů«.) Dle sofijské depeše »Köln
Ztg.« docílilo Bulharsko u rumunské vlády
toho, že vojsko rumunské během desíti dnů
úplně bude odvoláno z bulharského území.
a bude-li toho třeba z důvodů karantény.
zadrženo bude vesměs severně od Dunaje-
Rumunsko se dále zavázalo nahraditi všechny
škody, Bulharsku vtržením vojska způso-
bené a dále obnoviti dopravu na drahách
za vedení bulharských úřadniků i v obsaze-
ném území.
Köln Ztg
Rumunsko
Bulharsko
Kolín
Dunaj
15
article
Jonescu o možností nového balkánskéh
Jonescu o možností nového balkánskéh
svazu.
Z Bělehradu, 19. srpna. Ministr vnitra
Jonescu vyslovil se o možnosti nového
balkánského svazu takto: V roce 1903 uve-
řejnil jsem v »Mouthly Rewiew« článek, ve
kterém jsem plaidoval pro utvoření balkán-
ského svazu. Neopomenul jsem ukázati na
potíže takové akce, ježto ethnografické roz-
dělení balkánského poloostrova je velmi kom-
plikováno a interesovaní činitelé jen s velkou
námahou mohou býti ukojeni. Také ekono-
mické rozpory znesnadňují rozřešení pro-
blemu. Přes to jsem stále stoupencem této
myšlenky, ale tak, aby balkánský svaz po-
zůstával ze všech balkánských národů. Bal-
kánský svaz musí býti dílem míru, svazem
států, které ve všech otázkách budou po-
stupovati jednotně. Z té příčiny nesmí se
idea vnucovati některým balkánským státům,
Jonescu
Bělehrad
Bala
Mouthnout Rewiew
16
article
nýbrž musí býti vyčkáno okamžiku, až všichni
budou ochotni dobrovolně ji akceptovati.
Lze doufati, že vzpomínka na nynější kon-
flikty záhy pobledne a balkánské státy se
odhodlají k politické kombínaci, která zajisti
trvalý klid zbraní. Bukurešťským mírem po-
čalo Rumunsko postupovati k tomuto cília
převzalo jaksi morální povinnost vytrvati na
této cestě.
Drinopolská deputace v Petrohradě.
Z Petrohradu, 19. srpna. (P. t. a.) De-
putace obyvatel Drinopole dostavila se včera
do ministerstva zahraničních záležitostí, kde
přijata byla náčelníkem východního depar-
tementu knížetem Trubeckým. Ten ob-
mezil se na to, že deputaci prohlásil, že její
sdělení a memorandum předloženy budou
ministru zahraničních záležitostí.
Rusko a Turecko.
Z Paříže, 19. srpna. Z Petrohradu se
sem sděluje, že ministr zahraničních záleži-
tostí Sazonov měl důležitou audi-
enci u cara, která bude prý rozhodujíc
pro příští postup Ruska. O přeru-
šení diplomatických styků mezi Ruskema
Tureckem mluví se stále v urči-
tější formě.
Obnovení dopravy na makedonských drahách.
Ze Soluna, 19. srpna. Dle došlých sem
zpráv bude doprava na makedonských tra-
tích zahájena Společností východních drah
5. září. Srbská demobilisace potrvá asi tři
týdny, načež bude zahájena pravidelná do-
prava na trati Solun-Skoplje-Mitrovice. Nej-
dříve bude nutno vyříditi některé záležitosti
administrativní, zvláště personální. Srbsko si
přeje, aby dosazeni byli všude srbsky mlu-
vící úřadnici.
Trubecký
Sazonov
Rumunsko
Petrohrad
Drinopol
Rusko
Turecko
Paříž
Srbsko
Soluna
východní dráha
SkopljeMitrovice
17
article
Svolání řecké sněmovny.
Z Athén, 19. srpna. (Ag. d'Athěnes.) Vláda
svolá sněmovnu na konec tohoto týdne k ra-
tifikaci bukureštské smlouvy.
K uvítání řeckého krále v Athénách.
Z Athén, 19. srpna. (K. k. — Ag. d'Ath.) Pro-
mlouvajíce o přijetí, jež připraveno bybo králi Kon-
stanlinovi v hlavním městě, praví listy, že včerejš
den jest po nešťastném roce 1453 jedním z nej-
větších pro helenství a znamená počátek nové čry
pro Řecko a jeho budoucí rozvoj, jako mírové a vo-
jenské mocnosti. Po nastávající demobilisaci mus
země přistoupiti ke konečné organisaci správy
rozkvětu nových území. Nulné peněžité prostředk
dojista budou nalezeny. Mimo zbudování připojeni
na evropskou železniční siť bude nutno vybudovati
železnictví v celém království.
Návrat Venizelův
Z Athén, 19. srpna. (K. k. — Ag. d'Ath.) Vzbu-
zuje mnoho pozornosti zdrželivost včera sem při
byvšího ministerského předsedy Venizela, jen
chtěl se vyhnouli zamýšlenému slavnostnímu ví-
tání, ale přes to byl obyvatelstvem přijat s bouřli-
vými ovacemi. Venizelos poděkoval králi za pro-
půjčení velkokříže řádu Vykupitele. Král odpo-
věděl, že nemůže nikdy dost učiniti, aby odmění
zásluhy, které si Venizelos o vlast získal. Venizelo
odnesl si nejlepší dojem z pobytu v Rumunsku
v Srbsku, kde připravilo mu obyvatelstvo nad
míru sympatické přijetí. Jeho hovory se státníky
těchto zemí přesvědčily ho o přání, zachovati ne-
jenom nynější dohodu, nýbrž vytvořiti v budoucno-
sti vztahy ještě upřímnější
Ath
Venizel
Venizelos
Atény
Řecko
Rumunsko
Srbsko
Kon
Aga . d ' Athěne
18
title
Politický přehled.
19
article
Země české.
Země české.
Myšlenka na změnu fronty...
V preludiu včerejší ,Neue Fr. Presse“
napsaném ke včerejší ministerské radě, o níž
citovaný list ujišťuje, že úkolem jejím byle
zabývati se také z naléhavé nutnosti chomu-
tovským sjezdem důvěrnickým, padlo zajímavé
slovo. Vláda prý ví, že svým dosavadním jed-
náním a opomíjením německým poslancům
vnutila myšlenku na změnu politické
fronty — napsala „N. F. Fresse“ a výrokem
tímto vlastně chomutovský sjezd zlehčila, ne-
boť sjezd tento změnu politické fronty
Tinsovou resolucí skutečně už provedl, naří-
div německému sdružení z Čech, aby po pří-
padě samo vstoupilo do oposice na říšské
radě. Tím prozrazuje „Neue Fr. Presse“, že
Neue
Francie . Presse
Čechy
20
article
V drobném prodejle
ranní čislo o sobě . . za 8h
večerni
. . . . . za dk
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
večerní .
. . . . . . 5b
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty příjímá
sdministrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tál
redakce, tiskárna a expedlee
„Národních Listů“.
Rukoplay se nevracsji
21
article
Tinsova resoluce o vystoupení Němců z vlád-
ní většiny není ještě smrtelným bodnutím, ný-
brž pouhým pohrozem, aby na vládě vynu-
ceno bylo splnění celého rejstříku přání, jež
v samotném článku následuje. Vláda bude
prý musit v nejbližší době učiniti nová usne-
sení, kteráž prý jsou se stanoviska národně-
politického nad míru důležita. Především jedná
se, dí „N. F. P.“, o nejbližší opatření české
správní komise, o řadu důležitých jme-
nování. Nový „statut berní dávky“ vyža-
duje veliký počet dosazení a jmenování úřad-
níků v celé zemi, poněvadž dosavadní síly
následkem nastalých změn nestačí. Kromě
toho jest uprázdněno několik míst konceptních
úřadníků v zemské službě a hned prý se uká-
že, zdali zemská správní kornise jest schopna
objektivního a věcného úřadování, je-li to ne-
stranná úřadnická, anebo česká strannická
komise. Za jednání komise bude učiněna zod-
povědnou vláda, poněvadž v ruce má, vyko-
návati na to velký vliv anebo po případě
zjednati dodatečnou opravu dopuštěných ne-
spravedlností.
Tinsův
Němec
22
article
O velké politické karakternosti tato vý-
zva právě nesvědčí. Naši němečtí autonomisté,
kteří vládu pro porušení zemské správy za-
hrnuli burácivými kletbami a pro tento hřích
na zemské ústavě kopou hrob Thunovii
Stürgkhovi, najednou předestírají autonomní
právo zemského výboru, vykonávané zemskou
správní komisí, právo jmenování zemských
úřadníků vídeňské vládě a činí hr. Stürgkha
zodpovědným za jmenování úřadníků v pivním
referátě zemském! Tak úžasně přešroubova-
nou hlavu nosí dnes hlavní tiskový mluvčí
chomutovských politiků! Proto ovšem musila
deputace Verbandu trvati na tom, že vláda
jest zodpovědna za zemskou správní komisi
přes veškerá důrazná prohlášení presidenta
komise hr. Schönborna, že podléhá přímo pa-
novníku a že není žádnému státnímu úřadu
podřízen! Jaké to oslňující chytráctvíl
Druhým úkolem včerejší ministerské rady
bylo podle vídeňského listu zjednání „pod-
kladu pro důvěryplné spolupůsobení obou ze-
mi obývajících národních kmenů“, podle cís.
patentu ze dne 26. července. Rozhodující prý
otázkou jest, zdali vláda trvá na myšlence vy-
rovnání od národa k národu, či zdali spo-
čívají na pravdě pověsti, podle
kterýchž se předseda ministerstva zanáší my-
šlenkou dát vypracovati čtyři základní vy-
rovnací otázky, totiž opravu zemského zřízení,
zemského volebního řádu, zákon o užívání ja-
zyků při samosprávných a zeměpanských úřa-
dech. O této poslední látce existuje prý již
v lůně vlády elaborát, který však prohlášen
od znalců za naprosto nedostatečný. Kdyby
se vláda zanášela skutečně úmyslem, sesta-
viti ministerský vyrovnací elaborát, stala by
se situace ještě vážnější, než nyní, píše „N.
Stürgkh
Verbanda
Schönborn
23
article
F. P.“ Němci by musili býti naplněni nejtěžší
nedůvěrou proti takovému návrhu, sestave-
nému bez jejich součinnosti, kromě toho by
jím bylo posíleno podezření, že vláda hodlá
tyto předlohy, na jichž ústavní schválení sot-
va by mohlo za nynějších okolností spoléhati
— cestou nařízení oktrojovati. Ministerská
rada prý nerozhodne o těchto otázkách svrcho-
vaně státní důležitosti, ale ukáže již, klade-li
váhu na dobré styky s Němci anebo hodlá-li
pokračovati na cestě nastoupené zemskou
správní komisí. V tom případě mohlo by prý
snadno dojíti k potížím, které by neležely
pouze v parlamentních kruzích a nejenom mi-
mo ministerstvo.
Stanovisko naše o těchto otázkách je
známo i bylo sjezdem důvěrníků naší strany
jasně uzřejměno, ale jestliže „N. Fr. Presse“
vystupuje proti oktroji vyrovnání, musí jí býti
připomenuto, že ona patří k nejúhlavnějším
spoluvinníkům takového počinu, jestliže sku-
tečně vláda k němu chová jisté úmysly.
Jinak jest patrno, že Němnc! sledují ve
svých projevech řečnických, resolučních i no-
vinářských systematickou taktiku zastrašo-
vací. V tom směru má „N. Fr. Presse“ hezký
kousek práce za sebou. V nedělním úvodníku
na oslavu panovníkových narozenin uklouzla
jí tato věta:
„Národové, jimž jest probojovat
ve svém svědomí boj mezi tíhnu-
Němec
Němnc
24
article
Hudba.
Hudba.
+ (Opera Národního divadla.) Pohostinské hry
páně Mařákovy vrátily reperboiru první naší operní
scény Puccini-ho „Bohemu“, která odtud
pro nedostatek vhodného představitele hlavní te-
porové role vymizela. Z dosavadních oper nejvý-
znamnějšího ze žijících komponistů vlašských, prá-
vé „Bohema“ nejspíše zaslouží, aby i naše divadlo
se k ní vracelo. Podává nejucelenější a nejvýraz-
nější obraz umělecké individuality Pucciní-ho. v
textu svém vystavěna je z nejpestřejších kontrastů.
realisticky kreslených scén všedního života a slad-
ce sentimentálního lyrismu. V obou těchto proti-
pólech sleduje hudba text s dokonalou výstižností.
jdouc v podmalovávání a charakteristice realisti-
ckých scén směle až na samé hranice možnosti
rozechvívajíc v lyrických pasážích struny jímavě
něžných, jemně erotických tónů. Vedle tohoto dra-
matíka, plného vervy a čistě divadelnické poho-
tovosti žije v komponistovi „Bohemy“ duchaplný.
novými finessami zvukových barev operující in-
strumentator a po harmonické stránce originelní
hudebník, v jehož díle přes všecky četné jeho sla-
biny a mnohé nevkusnosti nelze neviděti známel
geniality. „Bohemě“ náleží před pozdějšími ope-
rami Pucciní-ho již proto přednost, poněvadž tyte
neznamenají vzestup uměleckého významu skla-
datelova. U nás byl pro opětné uvedení „Bohemy
na scénu tentokrát i ten další důvod, že pro rola
básníka Rudolfa získán p. Mařák, od něhož v této
roli bylo možno čekati pozoruhodný umělecký vý-
kon. Pa Mařák toto očekávání také dokonsle
Mařákův
Puccini
Bohemus
Rudolf
Mařák
národní divadlo
25
article
splnil. Konversační místa zpíval velmi plynně
lehce, v kantilénách vyšinul se k mocnému vzletu
a vřelosti. Citové explose, které jsou jistou specia-
litou pucciniovského stylu, dovedl jak náleží pod-
škrtnouti. Živou hrou postavil pak Rudolfa do po-
předí divákova zájmu. Novými byli p. Burian jako
malíř Marcell a p. Vávra jako skladatel Schaunard.
oba dobře v celek zapadajíce. Z dřívějších před-
stavitelů vynikla pí. Bogucká, již role Mimi v kaž-
dém směru dokonale sluší, slč. Ungrová, přírodně
charakterisující koketní a vrtošivou Mussetua
p. Kliment, jehož filosof Collin je postava veskrze
originelní a plná životnosti. Menší role byly v rukou
pp. Pollerta, Poláka a Bohuslava, jako dříve i te
dobře opatřeny. Ještě poznámku o p. Mařá kovi.
který zpíval roli Rudolfa vlašsky. Působí to dosti
podivným dojmem, když při pohoslinských hrách
cizích umělců zpívá se na naší scéně současně ve
dvou nebo i ve třech jazycích. Ale tu není vy-
hnutí. Proč má ještě český zpěvák na české scéně
zpívat řečí, obecenstvu nesrozumitelnou? V Itali
p. Mařák, pokud vím, dosud nezpíval a pro Ně-
mecko, kde teď působí, přece roli vlašsky nestu-
doval. Pro německá jeviště by jistě studoval ně-
mecky, proč nemohl by ji pro nás nastudoval če-
sky. Jistě by mu to činilo méně obtíží než studium
v cizím mu jazyce. Vždyť tato role není tak vel-
kou. Konečně ta vlaština jeho ani zdaleka nezněla
tak krásně jako z úst těch, kdež nazývají řeč
Dante-ho svojí mateřštinou. Z celé role aspoň po-
sledních několik mluvených slov řekl p. Mařák po
česku, a ta mu opravdu lépe slušela než všechne
předcházející vlaština.
as.
Burian
Marcell
Vávra
Schaunard
Bogucká
Mimi
Ungrová
Collin
Pollert
Polák
Bohuslav
Rudolf
Mařák
Dante
26
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Cholera v Bosně.
Ze Sarajeva, 19. srpna. (K. k.) V Horní Tuzle
byl opětně konstatován jeden případ cholery
Celkem jsou tam tři nemocní. Ve S'gin-Hanu byi
zjištěn další případ cholery a ve městě Tuzle one-
mocnění cholerou podezřelé. V okrese tuzelském
celkový počet obnáší 4 nemocné a jedea cholerou
podezřelý případ ve městě Tuzle. V Brčku udály
se dva nové případy cholery, z nichž jeden konči
smrtí. Celkový stav: 1 nemocný, 6 rekonvales-
centů, 2 přenášeči bacilů. V Bosenském Samači
bylo konstatováno jedno úmrtí cholerou. Zbývaj-
tam 3 nemocní; 1 osoba je pozorována.
Katastrofa parníku.
Z Nového Yorku, 19. srpna. (K. k.
Telegram z Junsau (Aliaška) oznamuje o potopení
se parníku »Slate of California«, že parník v ne-
děli ráno v zálivu Gambierském při jízdě plnou
parou narazil na skálu, že utrpěl velkou trhliau
a během tří minut se potopil. Většina cestujících
prvé třídy zahynula ve spánku. Kapitán a 40 oso
zachránilo se na prámech. Nejméně 25 cestujícíeh
a 27 osob mužstva ufonulo. Náklad a pošta
jsou ztrace n
byi
Boseň
Sarajevo
Horní Tuzla
Tuzla
Nový York
gin
Junsau
Slate of California
27
article
Císař v kinetofonu. Z Lázní Išlu, 19
srpna. (K. k.) Císař byl ve 4 hodiny odpoledne
přitomen v lázeňském divadle předvádění nové-
ho vynálezu Tomáše Edisona, kine-
tofonu, které uspořádal vědecký klub vídeňský
Císař sdělil řediteli Grafovi, spolupracovníkov
Edisona, že se neobyčejně těší, může-li poznati
nejnovější vynález Edisona a vyslovil mu nejblaho-
skloněji díky, že mu byla poskytnuta příležitost
seznati nový vynález. Vyptával se pak čile na
práci Edisonovu. S profesorem drem. Spatenkou
promlouval císař o technických otázkách, jakož
o zužitkování vynálezu. Představení bylo zaháje-
no krátkým proslovem generálního tajemnik
prof. dra. Spatenky, který vylíčil dosavadní tvůrčt
činnost Edisonovu a pak jeho nejnovější vynález.
Na to byly předvedeny 4 obrazy, čímž vynále
Edisonův byl zevrubně demonstrován. Císař dal
prostřednictvím ředitele Grafa vynálezci blaho-
přáti k jeho velikolepému vynálezu. Pak vrátil se
do své vily, nadšeně pozdravován četně shromáž-
děným obecenstvem. Jízda k divadlu, jakož i ná-
vrat do císařské vily byly zachyceny kinematogra-
ficky.
Edison
Edisonův
profesor
doktor
Spatenka
lázeň Išlu
28
article
— Spisovatel Pierre Lotti přibyl včera v noei
do Drinopole. Bylo mu připraveno nadšené uvítání
= Zavraždil milenku a její mrtvolu posel kvě-
tinami. Jak se oznamuje z Berlína, byla ve svém
bytě ve Varšavské ulici nalezena 36letá rozveden
Hulda Eckeltová mrtva. Mrtvola, zcela obnažená
ležela na loži a byla pokryta květinami, kol hlavy
byly rozloženy fotografie dvou dětí zavražděné
milence vraha, jenž pohnutky svého činu napsa
na koupací čepec, který dal mrtvole na hlavu
Bylo to symbolické. Montér Pavel Kossau, 38letý
zastřelil svou milenku, na níž velice ipěl, ze žárli-
vosti proto, že v době roztržky byla se ve veřej-
ných lázních koupati s jiným mužem. Kossau za-
vraždil svou milenku, patrně když spala, ranou
z revolveru do zadní části hlavy. Pak mrtvolu
urovnal. ozdobil kvitím a když bvl ještě na ku-
chyňské stěny napsal různé podrobnosti svého
činu, zamkl byt a dopisem oznámil vraždu jedné
nájemnici v domě, která obcovala se zavražděnou.
Kossau, jenž byl rovněž ženat, avšak nežil se svou
ženou, prohlásil v dopíse, že zastřelí také svou
ženu a pak sebe. Policie zahájila po vrahu pátrání
jež však dosud nemělo výsledku.
Lotti
Pavel Kossau
Kossau
Drinopol
Berlín
29
article
= K útěku milionáře Thawa. Z N. Yorku,
19. srpna. Útěk milionáře Thawa je zde před-
mětem denního rozhovoru. Jedni tvrdí, že uprchl
na své vachtě, druzí, že je ještě v Massachussetsu.
Na dopadení je vypsána cena 2500 dolarů. Vynika-
jící právníci tvrdí, že za hranicemi novoyorského
státu je úplně volný a nemůže býti vydán. Státní
návladní tvrdí však, že Thaw jako nebezpečný ši-
lenec může býti zatčen všude. Automobil, na kte-
rém Thaw prchl, byl sice pronásledován policisty
na kolech, ale nedostižen. Vedlejší stát Connecti-
cut je vzdálen pouze 30 km od ústavu pro choro-
myslné, v němž byl Thaw internován po vraždě na
archibektu Whiteovi. Choť Thawova, Evelina Ne-
sbitová, bude prý v příští saisoně vystupovati n
jisté novoyorské scéně.
= Až na další . . . Pod tímto názvem uve-
řejňuje Sacha Guitry, francouzský dramatik a he-
rec, řadu myšlenek a ironických poznámek o všem
možném. Vyjímáme některé: Umění a množ-
ství. Nikdy za celá tři, nebo čtyři staletí, jež
visela v Louvru, nepřilákala Gioconda do Louvru
tolik návštěvníků, jako od té doby, co odtud zmi-
zela. Vyprávění historek. Především, zač-
ne-li někdo povídat historku, neříkej se zářivým
zrakem: »Tu známl« — Když některá z tvých hi-
storek »nechytla«, nepřipojuj: »A co je nejžertov-
nějšího, je, že se to skutečně přihodilo!« Ne, ne-
připojuj ničeho, nech se zapomenouti. — Vzbudí-li
některá historka bouřlivý smích, neříkej: »Tu mu-
sím vypravovat x yl« — Všichní víme napřed, že
ji budeš vypravovat . . . a to špatně. Neopravuj
toho, kdo vypravuje tobě známou historku. Ne-
říkei, jak ty ji znáš.
Thaw
White
Evelína ne
Sach
Giocondo
N . York
Louvre
ústav pro choro
km