ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 35398f00-8f16-11dd-bf1c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 78, person 68, org 11, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve středu 20. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 228.
4 article
la ranni a večerní listy předplácí se * Praze v adminlstrací na vaěsle sk = na řtvrt lete s dvoji donáškou nateri . .. ve Glíálkách: , K so no Z sle Pošton- slo. niota . . . 9 K 30 s dvojí sásilkou na mzůsí de ne čtvrtě feta :
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 6. s přílohou pro venkov o 10 stranách.
Praha
6 article Balkán a Rusko.
Balkán a Rusko. Pan Sazonov prý navrhl caři, aby se přerušily diplomatické styky Ruska s Tu- reckem, bude-li se toto zdráhati vykliditi Drinopol a odvolati svá vojska z Thrakie za čáru Midie-Enos. Činnost ruské diplomacie posuzuje se ve slovanském světě už skoro celý rok velmi nepříznivě. Jsou s ní nespokojeniu nás na západě, že projevila příliš málo energie v obraně balkánských Slovanů; jsou s ní nespokojeni Srbové, že jim ne- zachránila mořský přístav na Adrii; jsou nespokojeni Černohorci, protože byli nu- ceni vykliditi těžce dobytý Skader; byli nespokojeni Bulhaři, že jim nebylo dovole- no táhnouti od Čataldže přímo na Caři- hrad; a jsou nespokojeni i v Rusku oni kru- hové, kteří se zajímají o Slovanstvo a po- slání Ruska v něm. Četné ruské časopisy s „Nov. Vremenem“ v čele vyslovily panu Sazonovu za uplynulý rok nejednou svou nedůvěru a generál Parensov za Slovan- ský dobročinný spolek vytknul ruské diplo- macii mnohokrát, že na Balkáně nekoná svou povinnost.
Sazonov Srba Adrie Černohorec Bulhar Parensov Balkán Rusko Drinopol
7 article
Jest nade vši pochybnost šlechetné, že četné ruské listy a ještě četnější politikové po všech trpkých zkušenostech, jichž Rusko nabylo u balkánských Slovanů, osvobozených jeho krví a jeho statky, ne- zapomínají povinnosti, kterou má Řusko jako nejstarší bratr v slovanské rodině a znova jsou ochotní k obětem za svobodu jihoslovanských bratří. Vedle povinností k balkánským Slovanům má však Rusko také povinnosti k sobě a na tyto povinnosti, zdá se, zapomínají v Rusku, na Balkáně i u nás ti, kdo příliš podceňují ruskou diplomati- ckou práci v uplynulém roce. Žádný krok, učiněný pro Slovanstvo, nemůže býti Slo- vanstvu na prospěch, bude-li na úkor Ruska samého. I když nesouhlasíme s le ckterou činností ruské vlády, když nesouhlasíme zejména s její vnitřní politikou v polských zemích, ve Finsku a jejím odporem proti rozšíření svobod v říši ruské, nikdy bychom ne směli schváliti žádný krok, vedoucí k se- slabení Ruska, poněvadž každou ruskou s bost ucítí ve zvýšené míře celé Slovan- stvo. Slovanstvu může býti na prospě-h jen Rusko silné, vážené a proto jako spo- jenec v Evropě hledané.
St Rusko Balkán Finsko Evropa Slovan
8 article
Hledíme-li na činnost ruské diplomacie s takového stanoviska, snadno zodpovíme otázku, mohlo-li Rusko za první balkánské války jednati jinak, než jednalo. Kdyžv říjnu loňského roku vypukla válka spojenců proti Turecku, první péčí evropských vel- mocí bylo zameziti vše, co by mohlo vá- lečný požár s balkánského poloostrova přenésti na sever. Heslo „nevměšovati se bylo přijato celou Evropou a není dnes už tajemstvím, že jest zásluhou jen ruské diplomacie, že heslo to dodrženo a že ze- jména nejbližšímu sousedu balkánských slovanských států bylo zabráněno za- sáhnoutí ozbrojenou rukou do událostí bal- kanských. Hr. Benkendorí mohl ovšem na londýnské velevyslanecké konferenci pro- hlásiti, že Rusko nedovolí, aby Srbové byli vypuzeni z Drače a Černohorci ze Skadru, ale byl by musel zároveň ukázati na ruskou armádu, hotovou provésti vůli ruské vlády proti odporu celé Evropy, která si přála zachovati mír stůj co stůj. Takového šílené- ho kroku se ovšem ruská vláda odvážiti ne- směla a proto byla nucena spokojiti se aspoň těmi ústupky, jež žárlivé Rakousko a Italie učinily Srbům ve východní Albanii za ztracené území na přímoří a za Skader. Bulharský pochod na Cařihrad byl by jen drahým, novou krví zbytečně zaplaceným výletem, poněvadž o zabrání Cařihradua mořských úžin mohlo býti ještě méně řeči.
Srba Černohorec Rusko Turecko Evropa Hradec Drač Rakousko Albánie Cařihrad
9 article
než o srbském přístavě na Adrii. Rusko. zabezpečivši za první války týl válčícím slovanským státům, učinilo pro ně vše, co bylo možno učiniti za daných poměrů v Evropě. Spokojilo se s možným, ušetřilos leckterou diplomatickou porážku a tím za- chovalo svou vážnost. Za druhé balkánské války bylo posta- vení ruské diplomacie choulostivější, než za války prvé. Když nastal onen bratro- vražedný boj, před nímž car Mikulá marně vystříhal krále Ferdinanda, šlo už jen o to, aby zápas neskončil smrtí žádné- ho z bojujících. Věříme, že Rumunsko za- kročilo v tomto zápase v dorozumění Ruskem, aby v čas potřeby opravilo vý- sledky válečného štěstí. Žádný balkánský stát neměl po druhé válce vzrůsti tak, aby se mohl státi nebezpečným všem ostatním státům. Takového výsledku dosaženo bu- kurešťským mírem, který je sice krutým trestem pro Bulharsko, ale trestem zaslou- ženým za to, že se dle slov cara Mikuláše dopustilo největšího zločinu na Slovan- stvu. Nadešla však třetí perioda balkán- ských událostí. Bulharsko, potrestané. splnilo podmínky bukurešťského míru, de- mobilisovalo, ale Turecko podniklo loupež- ný vpád do bezbranné východní Thrakie, přisouzené mírem Bulharsku a na posměch celé Evropě ohlašuje, že londýnský mír ne- pokládá pro sebe za závazný a z Drino- pole se nehne. Bulharsko samo nemá dnes už tolik síly, aby Turky po druhé vypudilo z Thrakie za čáru Mídia-Enos. Smí proto vydáno býti svému osudu? Trestem, jejž nad Bulharskem vykonala bukurešťská konference, bylo učiněno zadost sprave- dlnosti a tím také shlazena vina Bulhar- ska, vlastně vina několika jeho politiků, z něž nesmí trpěti celý národ.
Adrie Ferdinand Mikuláš Turek Bulhar Rusko Evropa Rumunsko Bulharsko Turecko Drina Slovan
10 article
Připustí-li se, aby Bulharsko ztratilo i východní Thrakii s Drinopolem, odejme se mu na nedozírnou dobu možnost vývoje a oslabením národa bulharského oslabí se i všechno Slovanstvo. Zachování rovnováhy na Balkáně, jež bylo vůdčí zásadou buku- rešťské konference, vyžaduje nutně, aby Bulharsku byla zabezpečena východní Thrakie a zde nastává Rusku povinnost slabšímu bratru, jejíž splnění v ničem ne- poškodí jeho vážnost v Evropě a nepře- sahuje také jeho sily. Smělo-li si Rakousko na londýnské konferencí dupnout, když šlo o to, aby bu- doucí Albanii byl zachován Skader a moř- ské přístavy, má Rusko tím více práva státi nyní na tom, aby Turecko opustilo Thrakii. Sebe přísnějším zakročením proti Turecku nepůjde proti vůli Evropy, nýbrž naopak obhájí vážnost evropského kon- certu a jeho londýnského usnesení, jež Tu- recko tak bezohledně a přímo posměšně pošlapalo. Osvědčí-li se tedy pařížská zprá- va, že pan Sazonov vymohl již na caři, aby se přerušily diplomatické styky s Ture- ckem, a učiní-li Rusko dále to, co nezbytno po takovém diplomatickém zakročení, vy- koná svou slovanskou povinnost a bude jednati v zájmu dobrého jména Evropy její vážnosti v Turecku. Zastávajíc se provinilého, potrestané- ho a nyní bezbranného Bulharska, Rusko vykoná nejšlechetnější čin bratrské lásky Berouc na milost provinilého syna slovan- ské rodiny, zachová ho Slovanstvu a sobě zabezpečí přátelství těžce zkoušeného bulharského národa.
Skader Sazonov Bulharsko Drinopol Balkán Rusko Evropa Rakousko Albánie Turecko
11 article Po uzavření míru.
Po uzavření míru. Francouzský tisk varuje Turecko. Z Paříže, 19. srpna. (K. k.) Četné časopisy varují dnes Turecko a zapřísáhají je, a by odvolalo armádu s pravého břehu Marice. Tak telegrafuje dopisovatel „Ma- tinu“ z Petrohradu: Soudí se zde, žek obsazení pobřeží Egejského moře
Marika Turecko Paříž Ma Petrohrad
12 article
Tureckem došlo na základě úmlu- vy vlády cařihradské a athénské. Potvrdí-li se tato hypotesa, byloby Rusko a ostatní velmoci s ním rozezleno na Řecko, poněvadž by se poznovu stalo příčinou vážného znepokojenív Evropě. Naproti tomu jest také možno, že Turci obsadili pobřeží Egejského moře jenom v tom úmyslu, aby je později vyměnili za Drinopol. Ani ruská vláda ani turečtí velvyslanci ne- dostali do večera v pondělí potvrzení zprávy ze Sofije o postupu turecké armády, ale tato zpráva má pečeť pravděpodobnosti. Šíří se dokonce pověsti, že Rusko hroz Turecku přerušením diplomati- ckýchstyků. Tato zpráva, i když také jest při nejmenším předčasná, nepostrádá podle mých informací podstaty. „Petit Pari- sien“, který jest blízek francouzské vládě, píše: Porta musí si říci, že Rusko, které jest velmi podrážděno již přípa- dem drinopolským a soustřeďuje vojsko na arménských hranicích, nenechá bez odpovědi nový útok Turecka v Thrakii. Panslavistické hnutí, které se vyslovilo ve prospěch
Petit Pari Turecko Rusko Řecko Evropa Turec Drinopol Thrakie
13 article
Bulharů, nenarazilo by tentokrát v Petrohradě na žádný odpor a za- kročení Ruska, které by vyvolalo tisíce zápletek, poněvadž bylo by předehrou k rozdělení asijského Turecka, znamenalo by prostě zá- nik turecké říše. Doufejme, že na Bos- poru budou moudří a že velkovezír se obmezí na to, aby vyjednával v záleži- tosti Drinopole. Toto vyjednávání může přinésti nějaký úspěch. Válečné dobro- družství vyvolalo by nesporně válku pro Turecko osudnou. Na jiném místě píše týž časopis: Jest jisto, že Turecko nepo- drží nic z toho, co vzalo na pravém břehu Marice. Nejen Rusko projevuje svoji nevoli nad neočekávaným jednáním tureckých generálů, nýbrž také Německo přímo prohlásílo v Cařihradě, že by položilo své veto proti každému dalšímu dobývání. Postup velmocí proti Turecku ujednán? M. Z Kolína n. R., 19. srpna. (Zvl. telegram »N. L.«) Dle úřadních zpráv zaměstnávají se velmoci podrobnostmi společného postupu, jímž Turecko bylo by donuceno podrobiti se usnesen londýnské konference.
Bulhar Marika Petrohrad Rusko Turecko Drinopol Německo Cařihrad Kolín
14 article Rumunsko v desítí dnech odvolá své vojsko
Rumunsko v desítí dnech odvolá své vojsko z Bulharska. M. Z Kolína n. R., 19. srpna. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Dle sofijské depeše »Köln Ztg.« docílilo Bulharsko u rumunské vlády toho, že vojsko rumunské během desíti dnů úplně bude odvoláno z bulharského území. a bude-li toho třeba z důvodů karantény. zadrženo bude vesměs severně od Dunaje- Rumunsko se dále zavázalo nahraditi všechny škody, Bulharsku vtržením vojska způso- bené a dále obnoviti dopravu na drahách za vedení bulharských úřadniků i v obsaze- ném území.
Köln Ztg Rumunsko Bulharsko Kolín Dunaj
15 article Jonescu o možností nového balkánskéh
Jonescu o možností nového balkánskéh svazu. Z Bělehradu, 19. srpna. Ministr vnitra Jonescu vyslovil se o možnosti nového balkánského svazu takto: V roce 1903 uve- řejnil jsem v »Mouthly Rewiew« článek, ve kterém jsem plaidoval pro utvoření balkán- ského svazu. Neopomenul jsem ukázati na potíže takové akce, ježto ethnografické roz- dělení balkánského poloostrova je velmi kom- plikováno a interesovaní činitelé jen s velkou námahou mohou býti ukojeni. Také ekono- mické rozpory znesnadňují rozřešení pro- blemu. Přes to jsem stále stoupencem této myšlenky, ale tak, aby balkánský svaz po- zůstával ze všech balkánských národů. Bal- kánský svaz musí býti dílem míru, svazem států, které ve všech otázkách budou po- stupovati jednotně. Z té příčiny nesmí se idea vnucovati některým balkánským státům,
Jonescu Bělehrad Bala Mouthnout Rewiew
16 article
nýbrž musí býti vyčkáno okamžiku, až všichni budou ochotni dobrovolně ji akceptovati. Lze doufati, že vzpomínka na nynější kon- flikty záhy pobledne a balkánské státy se odhodlají k politické kombínaci, která zajisti trvalý klid zbraní. Bukurešťským mírem po- čalo Rumunsko postupovati k tomuto cília převzalo jaksi morální povinnost vytrvati na této cestě. Drinopolská deputace v Petrohradě. Z Petrohradu, 19. srpna. (P. t. a.) De- putace obyvatel Drinopole dostavila se včera do ministerstva zahraničních záležitostí, kde přijata byla náčelníkem východního depar- tementu knížetem Trubeckým. Ten ob- mezil se na to, že deputaci prohlásil, že její sdělení a memorandum předloženy budou ministru zahraničních záležitostí. Rusko a Turecko. Z Paříže, 19. srpna. Z Petrohradu se sem sděluje, že ministr zahraničních záleži- tostí Sazonov měl důležitou audi- enci u cara, která bude prý rozhodujíc pro příští postup Ruska. O přeru- šení diplomatických styků mezi Ruskema Tureckem mluví se stále v urči- tější formě. Obnovení dopravy na makedonských drahách. Ze Soluna, 19. srpna. Dle došlých sem zpráv bude doprava na makedonských tra- tích zahájena Společností východních drah 5. září. Srbská demobilisace potrvá asi tři týdny, načež bude zahájena pravidelná do- prava na trati Solun-Skoplje-Mitrovice. Nej- dříve bude nutno vyříditi některé záležitosti administrativní, zvláště personální. Srbsko si přeje, aby dosazeni byli všude srbsky mlu- vící úřadnici.
Trubecký Sazonov Rumunsko Petrohrad Drinopol Rusko Turecko Paříž Srbsko Soluna východní dráha SkopljeMitrovice
17 article
Svolání řecké sněmovny. Z Athén, 19. srpna. (Ag. d'Athěnes.) Vláda svolá sněmovnu na konec tohoto týdne k ra- tifikaci bukureštské smlouvy. K uvítání řeckého krále v Athénách. Z Athén, 19. srpna. (K. k. — Ag. d'Ath.) Pro- mlouvajíce o přijetí, jež připraveno bybo králi Kon- stanlinovi v hlavním městě, praví listy, že včerejš den jest po nešťastném roce 1453 jedním z nej- větších pro helenství a znamená počátek nové čry pro Řecko a jeho budoucí rozvoj, jako mírové a vo- jenské mocnosti. Po nastávající demobilisaci mus země přistoupiti ke konečné organisaci správy rozkvětu nových území. Nulné peněžité prostředk dojista budou nalezeny. Mimo zbudování připojeni na evropskou železniční siť bude nutno vybudovati železnictví v celém království. Návrat Venizelův Z Athén, 19. srpna. (K. k. — Ag. d'Ath.) Vzbu- zuje mnoho pozornosti zdrželivost včera sem při byvšího ministerského předsedy Venizela, jen chtěl se vyhnouli zamýšlenému slavnostnímu ví- tání, ale přes to byl obyvatelstvem přijat s bouřli- vými ovacemi. Venizelos poděkoval králi za pro- půjčení velkokříže řádu Vykupitele. Král odpo- věděl, že nemůže nikdy dost učiniti, aby odmění zásluhy, které si Venizelos o vlast získal. Venizelo odnesl si nejlepší dojem z pobytu v Rumunsku v Srbsku, kde připravilo mu obyvatelstvo nad míru sympatické přijetí. Jeho hovory se státníky těchto zemí přesvědčily ho o přání, zachovati ne- jenom nynější dohodu, nýbrž vytvořiti v budoucno- sti vztahy ještě upřímnější
Ath Venizel Venizelos Atény Řecko Rumunsko Srbsko Kon Aga . d ' Athěne
18 title
Politický přehled.
19 article Země české.
Země české. Myšlenka na změnu fronty... V preludiu včerejší ,Neue Fr. Presse“ napsaném ke včerejší ministerské radě, o níž citovaný list ujišťuje, že úkolem jejím byle zabývati se také z naléhavé nutnosti chomu- tovským sjezdem důvěrnickým, padlo zajímavé slovo. Vláda prý ví, že svým dosavadním jed- náním a opomíjením německým poslancům vnutila myšlenku na změnu politické fronty — napsala „N. F. Fresse“ a výrokem tímto vlastně chomutovský sjezd zlehčila, ne- boť sjezd tento změnu politické fronty Tinsovou resolucí skutečně už provedl, naří- div německému sdružení z Čech, aby po pří- padě samo vstoupilo do oposice na říšské radě. Tím prozrazuje „Neue Fr. Presse“, že
Neue Francie . Presse Čechy
20 article
V drobném prodejle ranní čislo o sobě . . za 8h večerni . . . . . za dk Ve filiálkách na venkově ranní čislo večerní . . . . . . . 5b lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty příjímá sdministrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a expedlee „Národních Listů“. Rukoplay se nevracsji
21 article
Tinsova resoluce o vystoupení Němců z vlád- ní většiny není ještě smrtelným bodnutím, ný- brž pouhým pohrozem, aby na vládě vynu- ceno bylo splnění celého rejstříku přání, jež v samotném článku následuje. Vláda bude prý musit v nejbližší době učiniti nová usne- sení, kteráž prý jsou se stanoviska národně- politického nad míru důležita. Především jedná se, dí „N. F. P.“, o nejbližší opatření české správní komise, o řadu důležitých jme- nování. Nový „statut berní dávky“ vyža- duje veliký počet dosazení a jmenování úřad- níků v celé zemi, poněvadž dosavadní síly následkem nastalých změn nestačí. Kromě toho jest uprázdněno několik míst konceptních úřadníků v zemské službě a hned prý se uká- že, zdali zemská správní kornise jest schopna objektivního a věcného úřadování, je-li to ne- stranná úřadnická, anebo česká strannická komise. Za jednání komise bude učiněna zod- povědnou vláda, poněvadž v ruce má, vyko- návati na to velký vliv anebo po případě zjednati dodatečnou opravu dopuštěných ne- spravedlností.
Tinsův Němec
22 article
O velké politické karakternosti tato vý- zva právě nesvědčí. Naši němečtí autonomisté, kteří vládu pro porušení zemské správy za- hrnuli burácivými kletbami a pro tento hřích na zemské ústavě kopou hrob Thunovii Stürgkhovi, najednou předestírají autonomní právo zemského výboru, vykonávané zemskou správní komisí, právo jmenování zemských úřadníků vídeňské vládě a činí hr. Stürgkha zodpovědným za jmenování úřadníků v pivním referátě zemském! Tak úžasně přešroubova- nou hlavu nosí dnes hlavní tiskový mluvčí chomutovských politiků! Proto ovšem musila deputace Verbandu trvati na tom, že vláda jest zodpovědna za zemskou správní komisi přes veškerá důrazná prohlášení presidenta komise hr. Schönborna, že podléhá přímo pa- novníku a že není žádnému státnímu úřadu podřízen! Jaké to oslňující chytráctvíl Druhým úkolem včerejší ministerské rady bylo podle vídeňského listu zjednání „pod- kladu pro důvěryplné spolupůsobení obou ze- mi obývajících národních kmenů“, podle cís. patentu ze dne 26. července. Rozhodující prý otázkou jest, zdali vláda trvá na myšlence vy- rovnání od národa k národu, či zdali spo- čívají na pravdě pověsti, podle kterýchž se předseda ministerstva zanáší my- šlenkou dát vypracovati čtyři základní vy- rovnací otázky, totiž opravu zemského zřízení, zemského volebního řádu, zákon o užívání ja- zyků při samosprávných a zeměpanských úřa- dech. O této poslední látce existuje prý již v lůně vlády elaborát, který však prohlášen od znalců za naprosto nedostatečný. Kdyby se vláda zanášela skutečně úmyslem, sesta- viti ministerský vyrovnací elaborát, stala by se situace ještě vážnější, než nyní, píše „N.
Stürgkh Verbanda Schönborn
23 article
F. P.“ Němci by musili býti naplněni nejtěžší nedůvěrou proti takovému návrhu, sestave- nému bez jejich součinnosti, kromě toho by jím bylo posíleno podezření, že vláda hodlá tyto předlohy, na jichž ústavní schválení sot- va by mohlo za nynějších okolností spoléhati — cestou nařízení oktrojovati. Ministerská rada prý nerozhodne o těchto otázkách svrcho- vaně státní důležitosti, ale ukáže již, klade-li váhu na dobré styky s Němci anebo hodlá-li pokračovati na cestě nastoupené zemskou správní komisí. V tom případě mohlo by prý snadno dojíti k potížím, které by neležely pouze v parlamentních kruzích a nejenom mi- mo ministerstvo. Stanovisko naše o těchto otázkách je známo i bylo sjezdem důvěrníků naší strany jasně uzřejměno, ale jestliže „N. Fr. Presse“ vystupuje proti oktroji vyrovnání, musí jí býti připomenuto, že ona patří k nejúhlavnějším spoluvinníkům takového počinu, jestliže sku- tečně vláda k němu chová jisté úmysly. Jinak jest patrno, že Němnc! sledují ve svých projevech řečnických, resolučních i no- vinářských systematickou taktiku zastrašo- vací. V tom směru má „N. Fr. Presse“ hezký kousek práce za sebou. V nedělním úvodníku na oslavu panovníkových narozenin uklouzla jí tato věta: „Národové, jimž jest probojovat ve svém svědomí boj mezi tíhnu-
Němec Němnc
24 article Hudba.
Hudba. + (Opera Národního divadla.) Pohostinské hry páně Mařákovy vrátily reperboiru první naší operní scény Puccini-ho „Bohemu“, která odtud pro nedostatek vhodného představitele hlavní te- porové role vymizela. Z dosavadních oper nejvý- znamnějšího ze žijících komponistů vlašských, prá- vé „Bohema“ nejspíše zaslouží, aby i naše divadlo se k ní vracelo. Podává nejucelenější a nejvýraz- nější obraz umělecké individuality Pucciní-ho. v textu svém vystavěna je z nejpestřejších kontrastů. realisticky kreslených scén všedního života a slad- ce sentimentálního lyrismu. V obou těchto proti- pólech sleduje hudba text s dokonalou výstižností. jdouc v podmalovávání a charakteristice realisti- ckých scén směle až na samé hranice možnosti rozechvívajíc v lyrických pasážích struny jímavě něžných, jemně erotických tónů. Vedle tohoto dra- matíka, plného vervy a čistě divadelnické poho- tovosti žije v komponistovi „Bohemy“ duchaplný. novými finessami zvukových barev operující in- strumentator a po harmonické stránce originelní hudebník, v jehož díle přes všecky četné jeho sla- biny a mnohé nevkusnosti nelze neviděti známel geniality. „Bohemě“ náleží před pozdějšími ope- rami Pucciní-ho již proto přednost, poněvadž tyte neznamenají vzestup uměleckého významu skla- datelova. U nás byl pro opětné uvedení „Bohemy na scénu tentokrát i ten další důvod, že pro rola básníka Rudolfa získán p. Mařák, od něhož v této roli bylo možno čekati pozoruhodný umělecký vý- kon. Pa Mařák toto očekávání také dokonsle
Mařákův Puccini Bohemus Rudolf Mařák národní divadlo
25 article
splnil. Konversační místa zpíval velmi plynně lehce, v kantilénách vyšinul se k mocnému vzletu a vřelosti. Citové explose, které jsou jistou specia- litou pucciniovského stylu, dovedl jak náleží pod- škrtnouti. Živou hrou postavil pak Rudolfa do po- předí divákova zájmu. Novými byli p. Burian jako malíř Marcell a p. Vávra jako skladatel Schaunard. oba dobře v celek zapadajíce. Z dřívějších před- stavitelů vynikla pí. Bogucká, již role Mimi v kaž- dém směru dokonale sluší, slč. Ungrová, přírodně charakterisující koketní a vrtošivou Mussetua p. Kliment, jehož filosof Collin je postava veskrze originelní a plná životnosti. Menší role byly v rukou pp. Pollerta, Poláka a Bohuslava, jako dříve i te dobře opatřeny. Ještě poznámku o p. Mařá kovi. který zpíval roli Rudolfa vlašsky. Působí to dosti podivným dojmem, když při pohoslinských hrách cizích umělců zpívá se na naší scéně současně ve dvou nebo i ve třech jazycích. Ale tu není vy- hnutí. Proč má ještě český zpěvák na české scéně zpívat řečí, obecenstvu nesrozumitelnou? V Itali p. Mařák, pokud vím, dosud nezpíval a pro Ně- mecko, kde teď působí, přece roli vlašsky nestu- doval. Pro německá jeviště by jistě studoval ně- mecky, proč nemohl by ji pro nás nastudoval če- sky. Jistě by mu to činilo méně obtíží než studium v cizím mu jazyce. Vždyť tato role není tak vel- kou. Konečně ta vlaština jeho ani zdaleka nezněla tak krásně jako z úst těch, kdež nazývají řeč Dante-ho svojí mateřštinou. Z celé role aspoň po- sledních několik mluvených slov řekl p. Mařák po česku, a ta mu opravdu lépe slušela než všechne předcházející vlaština. as.
Burian Marcell Vávra Schaunard Bogucká Mimi Ungrová Collin Pollert Polák Bohuslav Rudolf Mařák Dante
26 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Cholera v Bosně. Ze Sarajeva, 19. srpna. (K. k.) V Horní Tuzle byl opětně konstatován jeden případ cholery Celkem jsou tam tři nemocní. Ve S'gin-Hanu byi zjištěn další případ cholery a ve městě Tuzle one- mocnění cholerou podezřelé. V okrese tuzelském celkový počet obnáší 4 nemocné a jedea cholerou podezřelý případ ve městě Tuzle. V Brčku udály se dva nové případy cholery, z nichž jeden konči smrtí. Celkový stav: 1 nemocný, 6 rekonvales- centů, 2 přenášeči bacilů. V Bosenském Samači bylo konstatováno jedno úmrtí cholerou. Zbývaj- tam 3 nemocní; 1 osoba je pozorována. Katastrofa parníku. Z Nového Yorku, 19. srpna. (K. k. Telegram z Junsau (Aliaška) oznamuje o potopení se parníku »Slate of California«, že parník v ne- děli ráno v zálivu Gambierském při jízdě plnou parou narazil na skálu, že utrpěl velkou trhliau a během tří minut se potopil. Většina cestujících prvé třídy zahynula ve spánku. Kapitán a 40 oso zachránilo se na prámech. Nejméně 25 cestujícíeh a 27 osob mužstva ufonulo. Náklad a pošta jsou ztrace n
byi Boseň Sarajevo Horní Tuzla Tuzla Nový York gin Junsau Slate of California
27 article
Císař v kinetofonu. Z Lázní Išlu, 19 srpna. (K. k.) Císař byl ve 4 hodiny odpoledne přitomen v lázeňském divadle předvádění nové- ho vynálezu Tomáše Edisona, kine- tofonu, které uspořádal vědecký klub vídeňský Císař sdělil řediteli Grafovi, spolupracovníkov Edisona, že se neobyčejně těší, může-li poznati nejnovější vynález Edisona a vyslovil mu nejblaho- skloněji díky, že mu byla poskytnuta příležitost seznati nový vynález. Vyptával se pak čile na práci Edisonovu. S profesorem drem. Spatenkou promlouval císař o technických otázkách, jakož o zužitkování vynálezu. Představení bylo zaháje- no krátkým proslovem generálního tajemnik prof. dra. Spatenky, který vylíčil dosavadní tvůrčt činnost Edisonovu a pak jeho nejnovější vynález. Na to byly předvedeny 4 obrazy, čímž vynále Edisonův byl zevrubně demonstrován. Císař dal prostřednictvím ředitele Grafa vynálezci blaho- přáti k jeho velikolepému vynálezu. Pak vrátil se do své vily, nadšeně pozdravován četně shromáž- děným obecenstvem. Jízda k divadlu, jakož i ná- vrat do císařské vily byly zachyceny kinematogra- ficky.
Edison Edisonův profesor doktor Spatenka lázeň Išlu
28 article
— Spisovatel Pierre Lotti přibyl včera v noei do Drinopole. Bylo mu připraveno nadšené uvítání = Zavraždil milenku a její mrtvolu posel kvě- tinami. Jak se oznamuje z Berlína, byla ve svém bytě ve Varšavské ulici nalezena 36letá rozveden Hulda Eckeltová mrtva. Mrtvola, zcela obnažená ležela na loži a byla pokryta květinami, kol hlavy byly rozloženy fotografie dvou dětí zavražděné milence vraha, jenž pohnutky svého činu napsa na koupací čepec, který dal mrtvole na hlavu Bylo to symbolické. Montér Pavel Kossau, 38letý zastřelil svou milenku, na níž velice ipěl, ze žárli- vosti proto, že v době roztržky byla se ve veřej- ných lázních koupati s jiným mužem. Kossau za- vraždil svou milenku, patrně když spala, ranou z revolveru do zadní části hlavy. Pak mrtvolu urovnal. ozdobil kvitím a když bvl ještě na ku- chyňské stěny napsal různé podrobnosti svého činu, zamkl byt a dopisem oznámil vraždu jedné nájemnici v domě, která obcovala se zavražděnou. Kossau, jenž byl rovněž ženat, avšak nežil se svou ženou, prohlásil v dopíse, že zastřelí také svou ženu a pak sebe. Policie zahájila po vrahu pátrání jež však dosud nemělo výsledku.
Lotti Pavel Kossau Kossau Drinopol Berlín
29 article
= K útěku milionáře Thawa. Z N. Yorku, 19. srpna. Útěk milionáře Thawa je zde před- mětem denního rozhovoru. Jedni tvrdí, že uprchl na své vachtě, druzí, že je ještě v Massachussetsu. Na dopadení je vypsána cena 2500 dolarů. Vynika- jící právníci tvrdí, že za hranicemi novoyorského státu je úplně volný a nemůže býti vydán. Státní návladní tvrdí však, že Thaw jako nebezpečný ši- lenec může býti zatčen všude. Automobil, na kte- rém Thaw prchl, byl sice pronásledován policisty na kolech, ale nedostižen. Vedlejší stát Connecti- cut je vzdálen pouze 30 km od ústavu pro choro- myslné, v němž byl Thaw internován po vraždě na archibektu Whiteovi. Choť Thawova, Evelina Ne- sbitová, bude prý v příští saisoně vystupovati n jisté novoyorské scéně. = Až na další . . . Pod tímto názvem uve- řejňuje Sacha Guitry, francouzský dramatik a he- rec, řadu myšlenek a ironických poznámek o všem možném. Vyjímáme některé: Umění a množ- ství. Nikdy za celá tři, nebo čtyři staletí, jež visela v Louvru, nepřilákala Gioconda do Louvru tolik návštěvníků, jako od té doby, co odtud zmi- zela. Vyprávění historek. Především, zač- ne-li někdo povídat historku, neříkej se zářivým zrakem: »Tu známl« — Když některá z tvých hi- storek »nechytla«, nepřipojuj: »A co je nejžertov- nějšího, je, že se to skutečně přihodilo!« Ne, ne- připojuj ničeho, nech se zapomenouti. — Vzbudí-li některá historka bouřlivý smích, neříkej: »Tu mu- sím vypravovat x yl« — Všichní víme napřed, že ji budeš vypravovat . . . a to špatně. Neopravuj toho, kdo vypravuje tobě známou historku. Ne- říkei, jak ty ji znáš.
Thaw White Evelína ne Sach Giocondo N . York Louvre ústav pro choro km