1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 24. října 1909.
Praha
5
article
Na ranní a odpol. listy
přodplseí se,
v Práze v admlnistrael
na měsle
na čtsrt lc. .
5K—
s dvojí donáškou
a plr
7k
ní Lata :.
ve flialkách
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
za měse . . . . . . 9 k e0
na čtvrt leta
s drejí zásilkou
na měsísi. . .
ttrrt et
Lato
8
article
Letošní delegace uherská přímo se roz
plývá ochotou jak ke společnému ministe
stvu války tak k ministru zahraničních zá-
ležitostí, kterýž na důkaz své spokojenosti
navštívil tyto dny také klub strany neodvis
losti, kdež porokoval s přítomnými členy
o běžných věcech balkánských. Maďarští po-
litikové jsou patrně přesvědčeni, že jejich
hvězda nyní září v plném světle, k čemuž
nemálo přispěla annexe Bosny a Hercego-
viny, v čemž vidí konečný úspěch balkánské
politiky zesnulého hr. Julia Andrásse; v tomto
názoru svém jsou utvrzeni zejména onou
větou prohlášení k obyvatelstvu obou pobal
kánských zemí, v níž se panovník odvolává
na předky na trůně uherském.
Okázalou nynější ochotou svou osvěd
čují zároveň, jak za vlády nynějšího koalič
ního ministerstva dostalo se podnikům spo
lečným spolehlivé opory a kterak smír mezi
korunou a koalicí uzavřený posílil mezi
národní postavení soustátí, takže akční jeho
schopnost netrpí ani vnitřní nehotovostí po-
měrů cislajtánských. Mají za to, že takto
prostým během událostí těžiště soustátí pře-
chází k nim.
Andráss
Bosna
9
article
Než výpočty Maďarů neobmezují se pouze
těmito směry; jsouť si dobře vědomi, že do-
spívá ke konci lhůta, na niž dohoda s ko
runou byla uzavřena, a proto připravují s
všestranně půdu, aby nynějšímu jejich ve
dení ponechána byla v rukou moc i na dále
Proto snaží se především ve vlastních řa
dách dospěti k určitému programu, na jehož
základě by vládní moc i budoucně podrželi.
Porady o to vedou se hlavně mezi stranou
neodvislosti a stranou ústavní a hlavní po-
žadavky, o nichž se dohoda chystá, týkají se
zřízení samostatné banky uherské ihned po
r. 1910, kdy uplyne privilej posavadní spo
lečné banky rakousko uherské, dále samo-
statného celního území po roce 1917. Po-
rady prý dospěly již tak daleko, že souhlas
obou zmíněných stran pro tento program
jest zabezpečen.
Maďar
10
article
Nejdůležitějším a nejbližším krokem do
příštích vládních poměrů v Uhrách bude
však provedení volební opravy, jakožto po
sledního úmluvou vídeňskou převzatého ko
aličního úkolu.
Návrh volební, připravený ministrem
vnitra hr. Andrássem jest na ten čas nej
palčivější vnitřní otázkou uherskou. Koaliei
záleží na tom, aby jednak dosáhla pro návrh
svůj předběžného schválení panovníkova,
jednak zachovala si proň přízeň posavad
ního svého voličstva a konečně, aby zmařila
všecky naděje odpůrců opravy této, žese
jim podaří při opravě pomocí vyšších vlivů
způsobiti pád politiků koaličních.
Odpůrci volební opravy Andrássovy opí-
rají se zvláště o reformní ideu někdejšího
předkoaličního ministra Kristoffa, převzatou
i do smíru s Vídní, že se má v Uhrách
provésti všeobecné, rovně, tajné právo hla-
sovací.
Hrabě Andrássy, jak známo, do svého
návrhu pojal zásady jiné: všeobecnost vo-
lebního práva zůžuje dočasným požadavkem
gramotnosti (znalosti čtení a psaní), rovnost
jeho prolamuje tak zvanou pluralitou t.j.
přiznáním určitým voličům více než jeden
hlas a tajnost hlasování ponechává pouze
ve volebních okresích městských a průmy.
slových.
Skupiny oposiční, kteréž sestávají jednal
z národností, jednak ze sociálních demokratů
jednak ze stoupenců Kristoffových a pokud
se týče i některých bývalých liberálův
s nimiž v této příčině však nesouhlasí by
valý předseda ministerstva hr. Štěpán Tisza
kterýž se prohlásil pro návrh Andrássův
Andrássův
Andrássy
Štěpán Tisza
Uhry
Vídeň
11
article
pořádají po celé zemi četné schůze voličské.
kteréž však se zakazují pod záminkou, že
vláda nemá po ruce dosti úřadníkův, aby
mohla je ke všem ohlášeným schůzím po-
slati, a tak obmezují se pořadatelé z pra-
vidla tím, že zasílají do kabinetní kanceláře
telegramy, v nichž prosí panovníka, aby pro
vedena byla volební oprava Kristoffyem zamý
šlená a slíbená.
S druhé strany koaliční vláda podrobně
informuje poslance své o volební opravě
hr. Andrásse; Košut sám převzal tento úko
u strany neodvislých, povolávaje ku poradám
poslance ve skupinách asi po padesáti členech
a hlavním a ovšem nepříliš těžkým úkolem
jeho tu jest, aby je přesvědčil, že volební
opravou Andrássovou bude i budoucně za-
bezpečena nadvláda Maďarů, což jest též
hlavním důvodem, že se má zavésti plura
litní právo volební, jež prospěje především
počtu hlasů voličstva maďarského.
Přes vše to závisí osud volební opravy
koaliční na rozhodnutí koruny, zda-li da
předběžné schválení, aby hr. Andrássy návrh
své volební opravy podal sněmu čili nic.
Zdá se, že doposud souhlasu toho ne-
dosáhl a že se tak nestalo ani ve středečním
dlouhém zvláštním slyšení, jež měl u pa
novníka; slyšení to trvalo přes půl druhé
hodiny a platilo referátu o volební opravě
Není pochybnosti, že by se bylo veřejnost
dostalo určitých zpráv, kdyby při té příleži
tosti panovník byl dal předběžné schválení
by se návrh volební opravy sněmu podal.
Hr. Andrássy sám na dotazy všestranně
mu činěné odpovídal pouze, že jest s vý
sledkem slyšení úplně uspokojen; a večer
po slyšení, ve schůzi klubu neodvislých,
v tétéž, jíž přítomen byl i ministr zahraniční
bar. Aehrenthal, pravil předseda ministerstva
Wekerle: Věc jest v pořádku; v prve
nejbližší schůzi sněmovny poslanců poda hr.
Košut
Maďar
Andrássy
Hradec
12
article
Andrássy návrh volební opravy.
Ani tento projev Wekerlův nepovažuje
se za totožný s předběžným schválením
panovníkovým; spíše jest pouhým opětová-
ním slibu, jejž dal hr. Andrássy v letním
zasedání sněmovny, že opravu svou poda
v měsíci říjnu anebo nejpozději počátkem
listopadu.
Tehdy vymezil svůj slib ještě tímt
zajímavým dodatkem: »Já nic jiného ne
slibuji, než ze návrh volební opravy
podám !e
Většina maďarských časopisů ani nyní
ještě si není tím jista, jaké čaky má návrh
Andrássův a proto se pouze odvolávají na
ústavní zásady, jimiž se řídí i panovníka
dle nichž návrh, podporovaný vládoua
většinou sněmovny, předběžné schválení
panovníkovo dosáhne, zvláště proto, že
umožňuje nenáhlý přechod k novým po-
měrům a předchází nebezpečí, jež by mohlo
vzniknouti, kdyby se učinil náhlý skok od
posavadní soustavy.
Orgán strany ústavní pak přímo do-
znává, že o posledním slyšení hr. Andrásse
v zasvěcených kruzích se proslýchá, že
rozhodnutí formální se nestalo,
ale doufá, že stane se v tom smyslu, že
daný slib o podání reformy v první
schůzi sněmu bude moci býti dodržen.
Bude tedy návrh volební opravy koaliční
předložen dne 9. anebo 10. listopadu, kdy
sněm opět počne zasedati, ale v podzimním
rokování již k volební opravě nepřikročí,
nýbrž přikáže ji zvláštnímu výboru, aby ji
k jednání sněmovnímu připravil. Zůstane
tudíž osud volební opravy nerozhodnut až
do zasedání po Novém roce. Zatím pak
bude sněm rokovati o povolení prozatímního
rozpočtu na několik měsíců, protože již ne-
zbývá času na projednaní řádného rozpočtu.
Andrássy
Wekerlův
14
article
Rovněž prý bude sněmu podana vládní
předloha o annexi Bosny a Hercegoviny.
Podáním volební opravy sněmu dostane
se pak i oposici konečně autentického jejího
znění a bude jí umožněno, aby svůj odpor
opřela o přesné její znění, kdežto doposud
byla odkázána pouze na povšechná sdělen
o ní, pokud se dostala na veřejnost.
Bosna a Hercegovina
15
article
Převrat na Balkáně.
Převrat na Balkáně.
Zábor Bosny a Hercegoviny v práv
nickém osvětlení.
Odborný právnický časopis »Deutsche Ju-
risten Zeitung«, vycházející v Berlíně, píše o zá-
boru ve svém 20. č. ze dne 15. října:
Bosna a Hercegovina jsou spojeny s R-
kousko-Uherskem; Bulharsko se prohlásilo za
carství — události, které německý právnický
list nemůže pominouti mlčením, ovšem pouze
sub specie juris. Považují-li se tyto události
s toho hlediska, nejsou nic jiného, leč porušení
berlinské smlouvy. Arci že Rakousko Uhersko
mělo zájem na tom, aby se faktický stav změnil
v právní, neboť toho vyžadovala její hospo
dářská a kulturná práce, vykonaná v Bosně
Hercegovině. Ale ono dalo přednosť cestě samo-
vůle, a s tím souhlasiti nelze. Po tomto skutku
nabýváme přesvědčení, že všechny kongresy a
všechny konference nic nejsou a moc pořád více
váží než právo.
Orgán zmíněný redigují univ. prof. Labau
a rada v pruském ministerstvu spravedlnosti
Heinz.
profesor
Labau
Heinz
Balkán
Bosna a Hercegovina
Berlín
Bulharsko
Rakousko
Boseň Hercegovina
Deutsche ju
risten Zeitung
RkouskýUhersko
16
article
O osudu sandžaku novopazarského
uveřejňuje »Münch. N. N.« 22. t. m. dopis
pešťský. Podstatný obsah jeho je tento
Srbsko a Čsrná Hora doufají, že evropská kon-
ference rozdělí jim sandžak novopazarský, Ra-
kouskem vyklizený. V Pešti byl proto zdůrazně
fakt, že Rakousko vyklidilo Novopazarsko jenom
na prospěch Turecka a že žádný jiný státse
nesmí sandžaku toho zmocniti. Turecko neujalo
se dosud Navopazarska, i bylo proto Rakouskem
vyzváno, by tak učinilo. Území novopazarské
nesmí zůstati bez ochrany. Rakousko o kku-
povalo a nyní annektovalo Bosn
a Hercegovinu, by tim způsobem zabrá-
nilo vzníku velké říše jihoslo-
vanské. To bylo dostatečně objasněno pro
jevy vlády a v těchto dnech zase zorávou v za-
braničním výboru delegačním. Těže myšlen e
sloužily rakouské posádky v sandžaku novopa-
zarskěm. Ovolalo)i 1e teď Rakousko, slalos
tak na důkaz důvěry v silu a dobrou vůli mo-
deruího Turecka, Nemá-li však Turecko ani te
moci nebo dobré vůle, opanovati území jemu
zůstavené a kdyby vzniklo nebezpeči, že
Nový Pazar nepřipadne zase Turseku.
nýbrž že se stane rejdištěm jihoslovanskýeh
aspirací, pak musí situsce býti zvrá-
cena zase na prospěch Rakouska. Parlament
rakouský ani uherský neschválily ještě rozbod-
nutí společného ministra zahraničních záležitost
mohou tedy ještě odvolati velko-
myslný dar, kdyby neměl sloužiti než na
škodu Rakousko-Uherska. — Samo sebou se
rozumí, že zodpovědnost za tuto sensační zvěst
náleží časopisu, který ji první uveřejnil.
Münch
N N
Bosn
Hercegovina
Čsrný Hora
Pešť
Rakousko
Turecko
Uhersko
17
article
Dr. Kramář a zábor Bosny
a Hercegoviny.
Dnes dušlo číslo »Nového Vremene«, v němž
jest obsažena předem ohlášená oprava dra-
Kramáře, týkajíct se jeho stanoviska naprot
záboru Bosny a Hercegoviny, zaujatého v ra-
kousko-uhorských delegacích. Dr. Kramář poslal
petrohradskému listu úplné znění své řeči
»N. Vr« po jejím přečtení prohlašuje: Smysl
řeči českého politika je poněkud jiný, než mu
vložilo v ústa »Corzespondenz Bureau«. Kramář,
uvěřiv slovům bar. Aehrenthala o souhlase
Izvolského, vyšel z předpokladu, že připojení
doktor
Kramář
Bosna a Hercegovina
Nový Vremen
Corzespondenz Bureau
18
article
Bosny a Hercegoviny stalo se s vědomím Ruska.
Počítaje s hotovou událostí, Kramář ujal se
srbského obyvatelstva zabraných zemí a žádal,
aby Srbové, v posledních měsících uvěznění.
bez odkladu byli propuštěni ze žalářů a v Bosně
aby zřízeno bylo národní zastupitelstvo. Konečně
přímo řekl, že moralné právo na obě země
spíše má Srbsko než Rakousko-Uhersko. Všecka
tato místa řeči »Correspondenz Bureau« vyne-
chalo a naproti tomu vyneslo ta, kde Kramář
mluví o kulturných zásluhách bosenské vlády
za posledních třicet let a o domnělých právech
Rakousko-Uherska na zábor.
»Correspondenz Bureau« za tuto »nej-
hrubší mystifikaci« dostává pořádně na frak,
ale »Novoje Vremja« po zásluze pokáralo
i »Petrohradské telegrafní agentstvo«, že falešné
zprávy vídenských offieiosů přijímá, draze platí
a pu Rusku rozšiřuje a vlastních zpravodajů
nemá ani ve Vídni, ani v Bělehradě, ano ani
v Cařihradě.
Srbsko a Černá Hora nechtějí kom-
pensace na účet Turecka.
Turecký zahraničný ministr úřadně oznámi
zpravodaji »Nového Vremene«, že Srbsko a Černá
Hora poslaly mu notu, ve které prohlašují, že na
konferenci, sejde li se, nepožádají žádné kompensace
na účet Turecka. Prohlášení obou srbských států
vyvolané přátelským vlivem Ruska
vzbudilo v Cařihradě radostný dojem.
Kramář
Srba
Bosna
Hercegovina
Rusko
Boseň
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Vídeň
Bělehrad
Cařihrad
Srbsko
Turecko
Nový Vremen
Černá Hora
Correspondenz Bureau
Novoj Vremja
19
article
Rusko-turecké sblížení.
Redaktor cařihradského listu »Ikdam«, p. Dževel
jehož vliv každým dnem roste, požádal zpravodaje
»Nového Vremene«, aby vyslovil jeho redakci nej-
hlubší sympatie za články o rusko-türeckém sblížení
a prohlásil, že vší silou pracovati bude k tomu, aby
bylo zapomenuto historického nepřálelství obou ná-
rodů a nastal nový kurs, jenž změní také poměr
všeho Slovanstva k Turecku a obráceně.
Rusové nechtějí kompensace
v Dardanellách.
V prvém okamžiku po prohlášení bar. Aehran-
thala, že všem velmocem ohlásil odhodlání zabrati
Bosnu a Hercegovinu a obdržel od nich souhlas,
každému musilo napadnouti, pokud se týče Ruska.
že za ten souhlas chce dosíci práva svobodného
projezdu Dardancilami. Ale až přiliš brzy bylo zji-
štěno, že bar. Aehrenthal nemluvil pravdu, že žádná
velmoc, kromě snad Nemecka, ač i ono to zapírá,o
záměru Rakousko-Uherska nevěděla, souhlasu mu
nedala, náhrady si nevyminila. Tim odpadly všecky
kombinace v této přičině, tedy i ta, že by si Rusko
přalo změniti své položení v Dardanellách. Ano
v Rusku množí se hlasy, přimo a důrazně vládu va-
rující, aby při této příležitosti zaváděla o Dardanel
lach nějaké jednaní. V řadě těchto hlasů dlužno za-
znamenati také článek generála A A. Kirěje v
v »Novén Vremeni«. Vážený slavjanofii praví, že by
se Rusko dopustilo v přitomné chvíli hane bného
skutku, kdýby za souhlas k záboru Bosny a Her-
cegoviny vzslo Dardanelly úplatkem
Černohorský posel do Italie.
Z Cetyně, 23. řijna. (K. k.) Ministerský
předseda Tomanovič odejel se zvláštním posel
stvím do Říma.
Hraničné stráže bulharské,
M. Ze Soluna, 23. října. (» Köln. Z'g«)
Hraničné stráže bulharské jsou rozmnoženy
V Razlagu postaveno několik horských děl
Obyvatelstvu rozdáno 3000 ručnic.
Rus
Tim
Dardanelly
Tomanovič
Köln
Nový Vremen
Turecko
Bosna
Hercegovina
Rusko
Rakousko
Uhersko
Dardanely
Cetyně
Řím
Novény Vremit
Bosna a Hera
Soluna
20
article
Půjčka bulharská.
Z Paříže, 23 října. (K. k.) Zvláštní zpra
vodaj »Journalu« sděluje ze Sofije, že za-
hraniční banky, na něž se bulharská vláda
obrátila se žádosli o půjčku, odpověděly vesměs,
že by byly ochotny vejíti s vládou ve vyjedná-
vání, jakmile by signatární mocnosti berlinské
smlouvy uznaly neodvislost Bulharska. Někdejšt
bulharský ministr financí řekl, že Bulharsko
bude tudiž nuceno povoliti, »Povolíme,« pravil,
»jako ovce vedené na jatky, ale
nezbytnost nás k tomu nutí. Je to
otázka několika dnů.«
Zprávy z Cařlhradu,
Z Cařihradu, 23. října. (K. k.) Několik
listů přináší zprávu, ž e Porta o d m it
Paříž
23 říjen
Bulharsko
Cařihrad
Cařlhrad
21
article
V drobném prouejí:
ranní číslo o s0bě . . . za 8h
odpeledni
. . n2k
Ve flislkách na venkovi-
ranní činlo. . . . . . . . 10h
odpolodaí . . . . . . . . 4h
lnserát v
platí so hotově zapřel
Přeplacení s lnserty plljími zčmini-
strace v Mlarianské zlici č. 3..
Tam nacházejí se též redakre
Uekárn a ezpedice ,Národnith Lilste“
Bukopisy so novraceji.
Národnith Lilste
Bukopisa
22
article
přímé dorozumění se s Rakousko-
Uherskem a Bulharskem a že trvá
jenom na konferenci. Dle zdejšího veřejného
mínění překáží Anglie oběma přímým doroz-
uměním.
»Agence Havas« oznamuje z Cařihradu:
Přes to, že ztroskotalo přímé vyjednávání Ra-
kousko Uherska s Tureckem a přes bezůspěšnost
bulharské misse nevěří se zde, že by vypuklo ne-
přátelství.
Izvolský v Berlíně.
Z Berlína, 23. října. (K. k.) Ruský mi-
nistr zabraničních záležitosti Izvolský přijel sem
dnes dopoledne z Baden-Badenu.
Role Anglie v záležitostech bal-
kánských
Z Vidně, 22. října. (Zvl. zpráva »N. Le)
Zprávy z Cařihradu a z Pešti potvrzují, že
ofieiálně bylo přerušeno přímé vyjednávání Porty
s Rakouskem a v diplomatických kruzích není
pochyby o tom, že stalo se tak hlavně z ná-
tlaku anglické vlády, která přímému
vyjednávání mezi Bulharskem a Rakouskem na
jedné a Tureckem na druhé straně nepřejea
trvá na svolání konference a na projednání celé
situace na ní.
(Další telegrafické a telefonické zprávy
pozdě v noci došlé o převratu na Bal-
káně viz na strané 4.)
Havas
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
Anglie
Cařihrad
Turecko
Berlín
BadenBaden
Pešť
Bala
Rakouský Uhersko
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. října. (Vláda menši ny.)
Zpravodaj krakovského „Czasu“ souhlasí s ná-
zorem, že krise na českém křídle Boekova ka-
binetu se změní v krisi celého ministerstva,
soudí však, že bar. Beckovi bude panovníkem
opět svěřeno sestaviti navý kabinet. Za té pří-
ležitosti poznamenává: Němci octli se v choulo-
stivém položení, poněvadž čeští ministři učinili
to, co dle parlamentních názorů a zvyků měli
učiniti ministři němečtí. Jest přece jasno, že
obstrukce německých poslanců na českém sně-
mě byla namířenn prot vládě. Vláda činila, co
mohla, aby odvrátila Němce od obstrukce, ně-
mečtí ministři však obstrukci jejich všemožně
podporovali. Na jedné straně stál tedy baron
Beck a Čechové, na druhé němečtí ministri.
zvláště Prade a Němci. Spor byl tedy mezi
předsedou kabinetu a německými ministry;
byl-li tedy kdo povinen ustoupiti, byli to oni. Ale
patrně jako ve sněmovně poslanecké, tak i v mi-
nisterské radě započíná již vláda menšiny.
Boekův
Beck
Němec
Čecho
Praha
24
article
V Praze, 23. října. (Andrássovo slv-
šení.) Předvčerejší slyšení uherského ministra
vnitra, hr. Jul. Andrásse, u panovníka uváděl-
se všeobecně ve spojení s chystanou osnovou
velební reformy. Hr. Andrássy domněnku tu po
slyšení také sám potvrdil a v kluně ústavní strá-
ny dukonce oznámil svým přátelůn, že „vš“-
chno je v pořádku“. „N. P. Journ.“ dovídá se
však od osoby, velice blízké hr. Andrássovi, že
panovník ani za tohoto slyšení nr-
udělil ještě předběžné sankce vo-
lební opravě. Při důležitých předlohách,
vykládá pešťský list, panovník ponechávási
z pravídla právo rozhodnouti se teprve pol něko-
lika dnech a tohoto zvyku přidržel se i tento-
krát. Hr. Andrássy očekává prý však na jisto,
že písemné předběžné schválení své předloky
obdrží nejdéle do týdne. Předloha bude sně-
movně podána v jedné z nejbližších plenárních
schůzí, tedy okolo 10. listopadu.
V Praze, 23. října. (Bánopět v Pešt .)
Bar. Rauch, jenž přijel opět do Pešti, vykládal
novinářům, že annexe Bosny a Hercegoviny
způsobila na Chorvaty, kteří mají dosud naději,
že přivtělené země budou dříve nebo později
sloučeny s Chorvatskem, dojem dobrý, na Srp
však, kteří měli „známé aspirace“, dojem c
nejvíce nepříznivý. Široké vrstvy obyvatelstva
v Chorvatsku chovají se však k annexi úplně
lhostejně. Annexe nezpůsobila rozkolu v chor-
vatsko-srbské koalici. Srbové, ač zklamání v
Jula
Andrássy
Journ
Rauch
Chorvat
Srp
Srba
Praha
Hradec
Pešť
Bosna
Hercegovina
Chorvatsko
26
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Kníže. Drama o třech dějstvech. Naps
Arno Dvořák. Scénickou hudbu složil Fran
tišek Pieka. Režisér Gustav Schmoranz.
Dilo silného počty ! Nemožno říci, hra nemá
souvislého děje a jednotíeí idey! Však děj
slovo jen zpola jsou životny! Zpola jsou jino
tajny. A rozeznat oba živly, určit jich vzájemný
prostup, zjistit vrcholný bod, k němuž idejně
čelí? Pracný pochod! A dost nejistý
Pokuste se, zachytit aspoň nit!
Na starém Vyšehradě je smutno. V zem
zuři vášně a dobrá kněžna Libuše se rozne-
mohla. Chtěla dát zemi mír, ale roznemohla se
Zrak obrácený do velikého příšti národa, umirá
kněžna věštka. Knížetem bude Přemysl. Země.
»temná zoufalstvím« potřebovala by knížele
»strašlivého«, ale tím Přemysl není! Není »ve-
likým« knížetem, jako byla Libuše »velikou
kněžnou«. Nežli usnula na vždy, odkázala Li-
buše Přemyslovi »železnou skriň« ukrytou ve
skále. Ve skříni uložena je »alla bohů«, kterou
se vítězí. Ať ji Přemysl odkáže synůml
— Budete se brodit krvi, budete šíletv
požárech, ale zvítězíte ! . ..
Po mrtvé Libuši usiluje Vlasta, »žena hrdé
vůle a krutých vášní«, podmanít si Přemysla.
Chtěla by mít od něho syna.
Přemysl prudce odmítá.
— Strhnu ti chmelový věnec! Roztrhnu
třikrát tvoji sukni! A tak tě vyženu Velikou
branou! . . .
Vlasta má za sebou všecky divky Libu-
šiny. Učiní je vlčicemi a rozžehne jim požáry
v očích. Nad mrtvolou Libuše vyšlehne na Vy-
šehradě plamen sváru a vzpoury. Přemysl svo
Kníže
Dvořák
Fran
Piek
Schmoranz
Přemysl
Libuše
Vlasta
Přemysl svo
Libuš
27
article
lává mečem ozbrojené vladyky. Divky, na pove
Vlasty, odeházejí »železnou branou Svatého
háje« z Vyšehradu. Jsou bledy, ale oči jim
svíti jako »zlé hvězdy«.
Přemysl, obléknuv knížecí plášť, chce ode
brat se »přes most ke stříbrnému bohu«, aby
se posilil k boji. Leč, stříbrný most je —
zbořen . ..
Ve druhém aktu Přemysl ledva symbolicky
přejde jevištěm. Jiný rek zde vystupuje, Ctirad
Ve skalách a divokých lesích zuří výjevy dlvě-
války. Silný rek, Ctirad, chtěl se stát knížetem
ale upadl v ženská osidla. Stihla jej kletb
bledého starce! Hyne nožem, který přiletě
z lesa, kde je ukryt voj dívek. Les vzplanul
požárem.
Však už do třetího aktu, abychom neztra
tili nit !
Přemysl vyláhl na Děvín. Je obava, ab
jej nestihl osud jako silného lecha, Ctirada
Matka Přemyslova čeká na hradbách. Přinášej
knižeci plušť. Posllá jej Přemysl.
— Je snad kniže mrtev?
V dálce, v ranních tmách zasvítí plamen
— Děvín hoří
Přemysl vrací se z výpravy. Vlasta na
uvítanou rouhá se jeho síle. Není pravé kníže
Obcházel tiše boha, seděl na hradbách, když
ona vraždila ! Jako kníže měl by ji soudit!
Přemysl nechce. Necití se takovým kníže
tem. Rouhal se bohu. Šel v knížecím plášt
kolem něho a nohy neklesly k modlibě Nevy
staví boží ctnost! Nechce se modlit!
Vše se hrozí bohovy pomsty.
Leč Přemysl duchem zemřelé velké kněžný
usmíří bohy ! Odnaučí lid — strachul-
— Váš bůh je zmaten! Je pln zloby
bojácnosti ! Třesete se před ním, protože jste
zbaběli! Kdo jej učinil strašným nad vámi
Sami jste jej učinili ! Bůh sedí a čeká na vás
Vlasta
Přemysl
Ctirad
bůh
Přemysl duch
Vyšehrad
Děvín
Přemyslov
Něva
Šela
28
article
hlas! Vztyčte silného, slavného, pyšného boha
nad své činy !
— Veliký kníže
— Váš bůh se proměňuje! Vyrůstá vysoko
hrdě! Je silný, neboť — jste silníl
A obrátiv se ke Vlastě.
nne
— Svrhněte fulo ženu se skály ! . . . i
svrhněte se skály i kovovou skřiň, posledn
modlitbu Šťastné kněžny ! . ..
Slyšet temný rachot. Skříň svržena se řít
se skály. Lid jásá. Přemysl dal mu nuvou sílu
Bude přiště bohat slávou, která se dotýká hvězd
Bude národem knižat! —
Konec hry.
Tak asi letmý obrys děje. Nejste si zcel
jisti, zdali snad hlavní moment idejný letem —
nevypadl. Tolik podnětů se hlásí a představ,
ale vše je tak vzdušno a nejisto ve světě bá-
ječných vídin! Asi jako ve snu! A to je vlastn
podstata děje: sen dávných dějů náreda
země!
Hra zanechává dojem jakési nevolnosti
Máte pocit, že se tu něco odehrává, čemu byste
měli lépe rozuměti: Něco významného, krásného
co by vás mělo hluboko dojat a vysoko po-
vzněst, ale co vám zůstává jaksi zastřeno a ne
dopovězeno. Jste jako vystrčeni někam za roh
kam doléhají k vám jen trbavá světla a zvuky
Napínáte zrak i sluch, ale s výsledkem ne
uspokojivým.
Mrzutá věc
Hra je symbolická, zajístě! Ale symbol je
značka úmluvy. Križ, symbol víry, kotva, na-
děje, srdce, symbol lásky! Znáte je. Od ma-
lička byli jste zasvěcováni! Ale co jsou »stří-
brný most«, »železná skřiň«, »síla bohů«.
»ehmelový věnec«, »knížecí plášť« ? . . . Kdo
vám poví? A stále se točí reč kol těch věcí
Mají svůj hlubší, malebný význam. Dozajista
Ale zasvéceni nejste ! A tendence hrý je přec
Vlasta
Přemysl
Lido
konec hra
29
article
tak ušlechtilá, silně životná, tolik eftite ! A sloh
svérázný. A jazyk krásný a čistý, zrovna zvoní
Tím hůře pro vás! Cítíte se z plného po-
žitku tak předem vyloučení l
Oddanému čtenáři doma na pohovce bude
lépe. Obraci volně listy a v mihotu dojmů snad
se dopátrá, na čem sejde. Kolik však je odda-
ných čtenářů mezi diváky ve hledišti?
Divadlo, davový ústav! A dav ? Bytost
schopná mohutných sice dojmů, ale jen dojmů,
které určitě a jasně vstupují do jeho široké
duše. A kde perspektivou hry nebylo předem
postaráno o určitost dojmu, zůstává divák ve
hledišti nutně podle zákona hromadné duše za-
mýšlenému dojmu leda — na povrchu.
30
article
Představení vyžádalo si mobilisaci všeho
živého i neživého aparátu. Mluvicích osob nebo
aspoň hlasů je legie. Arci nejde o herecké rol
běžného smyslu. Skutečnost i symbolika, příroda
i nadpřiroda, lidství a božství jsou tu nerozlučně
snoubeny. Nerozeznáš, kde jedno začíná a druhé
přestává. Všechno kvapem přerůstá čtyři tvrdé
úhly jeviště, volá po nadměrných postavách a
hlasech. Výrazností gesta, přimykavou barvitosti
tonu, suggestivným rytmem slova možno fantasii
leda nadběhnouti. Jednotlivé výjevy, zdá se, za-
jely vskutku hloub, než kam v davu poslu-
chačstva dosáhne zpravidla samotný už třpy
básnického obratu, povšechný mihot nálad. Roz-
mluva Přemysla s Libuší, umírající s věštbou
na rtech, námluvy Ctirada a Šárky, vypravování
»chudého vladyky«, zásnubná scéna, uvítání Pře-
mysla, který překonal v sobě boha, měly tak
svou zřetelnou ozvěnu v tichém pohnuti jeviště
Pánové Vojan, Vávra, Matějovský, Hašler, dámy
Danzerová, Rydlová, Ryšavá děli se tu o hlavn
slovo. Jné chvíle, projevy brutálných vášní.
emoce přesmyslné, vise a tuchy zase daleko
nedolelly k žádoucímu účinku. Scenicky stroh
rozehrál nejúčinnější hřeby svého divorodého
válce. Tajemné svity a kmity přitmělých světel
napomáhají náladám symbolickým. Průzory do
krajin naplněné mlhami, pronikané střídáním pa-
prsků barvitých, zelenavých, fialových, doléhající
z dáli ohlasy zpěvů, skřeků a hromů dráždí
obraznost k účinné souhře dojmů.
Přemysl
Libuše
Ctirad
Šárek
Pánová Vojan
Vávra
Matějovský
Hašler
Danzerová
Rydlová
Ryšavá
31
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Fílharmonle. Zejtra, v neděli, dne
25. října o 4. bod. odpolední zahájena bude zjmní
saisona prvním symfonickým koncertem v sále Plo-
dinové bursy. Nedoznávaje nijakých změn ve svém
dosavadním složení, jehož kvalita oceněna byla po
čas výstavní saisony nejpřednějšími světovými díri-
genty, přislupuje orchestr České Filharmonie k ře-
šení nad jiné novinkami bohatého programu, čimž
obzor našeho obecenstva veden bude opět na nové
dráhy. Zejtřejší pořad, jehož úvodním číslem budou
velkolepé symfonické variace od Ant. Dvořákaa
v němž zahájen bude cyklus Brahmsových symfonií
provedením první (C moll), přinese jako novinku
Bachův Braniborský koncert č. 5. pro flita , housle
a klavír s průvodem smyčcového orchestru. Solové
partie ve skladbě této převzali profesoři pražské
konservatoře pp. R. Černý, J. Baštař a k. He fí-
meister. Vslupenky k tomuto koncertu, jakož i před-
platné lístky na celý letošní cyklus vydávají se
v kanceláři Českého filharmonického družstva, na
Václavském náměstí č. 53 (telefon 2995). Uřadní ho-
diny od 10—12 a 3—6 hod.
+ Hndební odbor Umělecké besedy koná pro
své členy vycházku do musea král. Českého za
účelem prohlídky starých hudebních památek v úterý
27. t. m. o 3. hod. odpolední. Schůzka na musejní
rampě.
+ Ševěíkovo kvarteto ve svých prvních koncer-
tech ve Vídni, v Lipsku a v Berlině pořádaných v
dnech 24., 29. a 30. října t. r. uvede v program
jako novinky Weingartnerův kvariet z F-mol a Gne-
gův nedokončený kvartet z F-dur. Turné po Balkáně.
které mělo kvarteto podniknouti v měsíci listopadu,
následkem nepříznivých poměrů odřeklo a odložilo
na dobu pozdější.
Brahmsův
Bachův
R Černá
J Baštař
Weingartnerův
Český Fílharmonle
Václavský náměstí
Vídeň
Lipsko
Berlín
Balkán
Pla
Český filharmonie
C moll
Český filharmonický družstvo
Hndební odbor
muzeum král
Ševěíkův kvarteto
Fdur