1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v ponděli 18. srpna 1913.
Praha
4
article
Haranní avečerní listy
předplácí sar
v Praze v administracli
na měsíe.
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsle.
na dvrtieta : 7 k eln
ve fliálkáchi
na másie . . . . 2 K 80
aa měsle Poštou.
na čtvrt jeta . . . . 9 K e0
sdvojí zásflkou
na měsle. . . . . . B K 80 b
na čtvrt leta . . . . 1i k 40
Praha
5
article
Po uzavření míru.
Po uzavření míru.
Turci postupují.
Turek
6
article
zinsb-
Z Cařihradu, 18. srpna. Dle zpráv, kolují
cích ve zdejších diplomatických kruzích, po-
stupuje turecké vojsko za Maricu. Dement
Porty má zřejmě pouze ten účel, aby Portas
zjednala určitě zadní diplomatická dvířka. Li-
sty vyzývají vládu, aby hranice Drinopol—
Marica prohlásila tureckými. Doprava vojsk
do Trakie trvá.
Ze Solije, 18. srpna. Zde jest domněnka.
že překročení Marice Turky a postup jejich
na Gymyldžinu stal se v dohodě se Řeckem
Ratifikace mírové smlouvy králem Ferdí-
nandem.
Ze Solije, 18. srpna. (K. k.) Jak se na
kompetentním místě proslýchá, bude prý bu-
kureštská smlouva mírová králem Ferdinan-
dem zítra ratifikována.
Obnovení přímého železničního spojení Běle-
hrad—Soffje.
Ze Solije, 18. srpna. (K. k.) Srbská vlád
navrhla vládě bulharské, aby bylo obnoveno
přímé spojení železniční Bělehrad—Sofija.
Portas
Marika
Gymyldžin
Cařihrad
Marica
Drinopol
Solija
Řecko
Bělehrad
Ferdit
mírový král Ferdinan
7
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
8
article
Útok na chorvatského král. komisaře bar
Útok na chorvatského král. komisaře bar
Skerlecze.
Z Pešti, 18srpna. (K. k. uh.) Ze Záhře-
ba se sděluje: Když královský komisař sv.
p. Skerlecz opustil kostel sv. Marka,
kdež byl přítomen bohoslužbě, konanéu
příležitosti narozenin Jeho Veličenstva, vy-
střelilnaněj jistý studentzre-
volveru. Královský komisař byl na pra-
vém nadloktí lehce raněn. Útočník
bylzatčen.
Z Pešti, 18. srpna. Uher. tel. kor. kane.
sděluje ze Záhřeba: Útok nebyl spáchán před
kostelem sv. Marka, nýbrž před domským ko-
stelem, na tak zvaném Kapifolu. Královský
komisař zachoval za atentátu úplný klida
chladnokrevnost. Přes své zranění odebral se
sám a pěšky ke svému automobilu a odjel do
nemocnice, kdež si dal ránu obvázati. Zatím
ještě nemocnici neopustil, protože by snad
mohlo nastati mírné krvácení. Koule byla vy-
tažena. Útočník se jmenuje Štěpán Dojčič
a pochází z Lutbregu v komitátě varaždín-
ském. Byl asi rok v Americe a pracoval ne-
daleko Chicaga. Přišel schválně za
tím účelem, aby spáchal atentát
Sjezd slovinských dělnických organisací.
Z Lublaně, 18. srpna. Včera a předevčíren
konal se v Lublaní za předsednictví říšského
poslance dra. Ravnihara sjezd všech slo-
vinských národně odborových organisací.
Skerlecz
svatý . Marek
Uher
Kapifol
Dojčič
Pešť
Záhře
Záhřeb
Amerika
Chicago
Lublaň
9
article
Sjezd tento byl včera zakončen slavnostní
schůzí, na kterou dostavilo se pouze z Terstu
2000 členů tamější slovinsko-národní dělnické
organisace. Na schůzi promluvil říš. poslanec
dr. Vladimír Ravnihar, vůdce dělnických orga-
nisaci dr. Josip Mandič, náměstek starosty dr.
Dragotin Triler a zemský poslanec dr. Fran
Novák. Na schůzi byla schválena resoluce, ve
které se žádá:
1. Utvoření Národnírady pro vešker
Slovince;
2. zavedení všeobecného a rov-
ného práva na základě poměrnéh
zastoupení:
3. založení slovinské universi ty
4. rovnoprávnost všech Slovinců ve veřej-
ném životě, v úřadech, ve školách a dosazo-
vání slovinských úřadníků v zemích obydle-
ných Slovincí:
5. úplná shromažďovací, spolčovací
koaliční svoboda;
6. národnostní autonomie pr
veškeré národnosti v Rakousko-
Uhersku a spojení všech Jihoslo-
vanů monarchie v jednotný auto-
nomistický státní útvar.
doktor
Ravnihar
Mandič
Dragotin Triler
Fran Novák
Terst
Rakousko
Uhersko
10
article
Oslava narozenín J. V. císaře.
Z Išlu, 18. srpna. (K. k.) Jeho Veličenstvo císa
přijal dnes o půl 9. hod. ráno své dcery paní prin-
ceznu Gizelu bavorskou a paní arcivévodkyi
Marii Valerii, jakož i ostatní zde meškající členy
rodiny císažské, kleří projevili Jeho Veličenstvu
blahopřání k narozeninám. Dcery Jeho Veličenstva,
jakož i jeho vnukové a pravnuci podali při blaho-
přání kylice. Jeho Velíčenstvo zúčastnil se pako
9. hod. ráno sám mše v kapli císařské villy, kterou
sloužil duchovní rada farář Stadler.
Květinový den, uspořádaný u příležitosti Nej-
vyžších narozenin, jehož protektorát převzala paní
arcivévodkyně Marie Valerie, byl zahájen o 7. hod.
ráno budičkem
Na oslavu Neivyšších narozenin je lázeňské
město vyzdobeno prapory a velké zástupy lidu
proudí ve slavnostní náladě od časného rána
ulicemi
Z Vídně, 18. srpna. [K. k.) Narozeniny Jeho
Veličenstva byly zde obvyklým způsobem osla-
veny. Den byl zahájen budíčkem, při čemž vo-
jenské sbory hudební procházely za zvuků hudby
ulicemi. skvějícími se v bohaté ozdobě prapory.
Pro nepřiznivé počasí byla vojenská slavnost
polní naše odřeknuta.
Z Vídně, 18. srpna. (K. k.) O 11. hod. slouží
arcibiskup. dr. Piífl, ve Štěpánském chrámu slav-
nostní služby boží, k nimž — mezi jinými — se do-
stavili: ministr zahraničních záležitosti hr. Berch-
told. společný ministr financí dr. ryt. Bilinisiki
ministerský předseda hr. Stürgkh se všemi mi-
nistry, uherský ministr a latere svob. p. Buri an.
nejvyšší dvorní hodnostáři, starosta dr. Weíss-
kirchner, více členů diplomatického sboru, me-
zi nimi italský velevyslanec vévoda z Avarny, de-
putace profesorů vídeňských vysokých škol. Slav-
nostních služeb božích v pravoslavném srbském
chrámu zúčastníl se také srbský vyslanec Jova-
novič.
císař
Gizela bavorský
Valerius
Stadler
doktor
Piífl
Stürgkh
Weíss
Jov
Išlu
Vídeň
Avarna
12
article
Sjezd německých katolíků v Metách.
Z Met, 17. srpna. (K. k.) Dnes bylo zahájeno
zasedání šedesátého valného shromáždění katolíků
z Německa. Předseda místního výboru prof. Kin-
zinger zahájil sjezd delší řečí, v níž prohlásil, že
zasedání letošní stojí ve znamení konstantinského
jubilea. Jako tehdy křesťané, tak dnes stojí kato-
lici před těžkým úkolem, před bojem s moderním
pohanstvím (l). To je nejhlavnější úkol valného
shromáždění. U příležitosti sjezdu katolíků uspo-
řádaly spolky dělnické slavnostní průvod, kterého
se zúčastnilo asi 30.000 dělníků a který trval tři
hodiny. Po slavnostním průvodu odebrali se účast-
níci do čtrnácti slavnostních schůzí, z nichž 11 se
konalo v jazyce německém a tři v jazyce francouz-
ském. O 8. hod. vočer zahájil předseda kníže
Löewnstein vítací schůzi a přečell napřed telegram
císaře Víléma, který došel jako odpověď na holdo-
vací telegram sjezdu katolíků. Říšský posl. sv.p.
Fuchs pronesl pozdrav jako zástupce ústředního
výboru katoliků rakouských.
profesor
Víléma
Fuchs
Met
Německo
13
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Prudký útok proti Volksratu.
Již dlouhou řadu let jsou němečtí poslanc
a vůdčí politikové rozezleni na třebenický
„Volksrat“, protože nepřípustným způsoben
zasahuje do politiky. Je známo, že již starý
Prade jako německý ministr krajan se vzpíral
diktatuře dra. Titty. Už tenkráte byl učiněr
pokus o organisaci odporu německých poli-
tiků proti Volksratu, ale nezdařil se.
Nyní se, jak povědomo, opakoval poku
podobný, a to k vůli včerejšímu německému
sjezdu chomutovskému. Odpor proti Volks-
ratu jako politickému poručníkovi byl tedy
nyní přenesen na veřejnost. Stalo se tak nejen
při organisaci chomutovského sjezdu, nýbrž
i mezi voličstvem. Po této stránce a vůbee
politicky je velmi významna schůze, kterou
15. t. m. měl říšský a bývalý zemský poslanec
Jos. Mayer, německý agrárník, ve městě nej-
radikálnějším, v Chebu. Sešli se tam počtem
dle „Prager Tagbl.“ velmi hojným důvěrníe
venkovských obci chebských, ašských a vild-
štejnských. A poslanec Mayer měl k nim řeč
vskutku výjimečnou. Bez ostychu a bez obalu
prohlásil svým důvěrníkům, že obstrukce bez
plánu je nesmyslná, a že, jsou-li cesty, vedouci
ke spořádání poměrů, musí se na ně vstoupiti.
že nikdo se nesmí dáti od kroku toho zdržeti.
Posl. Mayer tedy přímo odsoudil něme-
ckou obstrukci. Tím jsou potvrzeny dřívější
zprávy, že němečtí agrárníci zvláště v době
bezprostředně před červencovým převratem
se otevřeně vyslovili proti další německé ob-
strukci.
Poslanec Mayer naznačil také, že „Volks-
rat“ štval německé poslance do obstrukce.
Pravilť posl. Mayer, že v Čechách se bohužel
vyvinula soustava, která překáží volnosti po-
slanců a snaží se podkopati ji: ve způsobě or-
ganisací zřízeny byly — pravil posl. Mayer —
útvary, které si hrají na dozorce poslancůa
snaží se býti vrchní instancí nad nimi. Posl.
Mayer
Prager Tagbl
Posl
Jos
Cheb
Čechy
14
article
Mayer prohlásil, že toto poručníkování po-
slanců zamítá, že se cítí zodpovědným pouze
svým voličům, ale nikomu jinému. Poslanee
Mayer šel ještě dále: veřejně řekl, že vměšo-
vání nepovolaných živlů namnoze způsobilo
zmar dorozumívací akce, ač na straně něme-
cké i české bylo dosti mužů, kteří měli dosti
dobré vůle, aby dospěli k dorozumění; ale
rušivé živly na obou stranách — posl. Mayer
se mýlí, na české straně nebylo takových
živlů — bez ustání pracují, aby zmařily kaž-
dou možnost dorozumění.
Voličové posl. Mayera schválili v reso-
luci, jednomyslně přijaté, všechny tyto jeho
útoky proti německé obstrukci, proti Volks-
ratu a proti svazu německých měst i ústředně
německých okresů, posl. Mayerovi jako své-
mu zástupci vyslovili plnou důvěru a zároveř
jej hned vyhlásili svým kandidátem pro příšt
zemské volby. Velmi je poučno, že resoluce
chebských venkovských důvěrníků výslovně
děkuje posl. Mayerovi zvláště též za to, že
i v době obstrukce, umlčevší všechnu činnost
hospodářskou, přece jen dovedl dobře hájiti
zájmů svého volebního okresu a svých voličů.
Resoluce ta však má i vysoce významný
oddíl politický: namířený proti další německé
obstrukci. Resoluce ta totiž žádá, by němečti
agrárníci, plně hájíce německých zájmů, účin-
kovali pro znovuzřízení pravidelných poměrů.
a kdyby to nebylo možno v rámci nynějšího
svazu bývalých německých poslanců, aby dále
šli svou vlastní cestou. Agrární resoluce cheb-
ská posléze výslovně zamitla vměšování se
jiných korporací do činnosti poslanců, a posl.
Mayerovi dala úplnou volnost proti nim,
schvalujíc jeho postup, jímž se posl. Mayer
bral, když brojil proti těm proudům v něme-
ckém táboře, které, odporujíce každé posi-
tivní politice, rušivě zasáhly tam, kde bylo
lze očekávati třeba jen skrovné sblížení obou
národů.
Mayer
15
article
Politika chebských venkovských obcí na
schůzi posl. Mayera činí dojem počátku pře-
vratu v německém voličstvu.olol átske
Strana německých národních dělníků o
měla včera v Chomutově současně s tamějším
sjezdem německých důvěrníků svoji politi-
ckou schůzi. Učinila v ní projev, hlásající, že
červencovým převratem nebyly odstraněny
příčiny krise v Čechách t. j. národnostmi po-
tlačování a hospodářské vykořisťování Něm-
ců, že nebylo vyhověno německému požadav-
ku samosprávy, ale že naproti tomu byla na
lid uvalena nová břemena. Proto němečti ná-
rodní dělníci protestují proti místodržiteli kn.
Thunovi, jenž svou policejní vyhláškou konfi-
skoval práva a svobody občanstva a vládu
činí zodpovědnou za vše, co se v Čechách dě-
je, jakož i za poměry v Čechách. Resoluce žá-
dá dále, by neprodleně svolána byla říšská
rada, aby odstraněn byl místodržitel kn. Thun,
načež protestuje proti plánu, provésti v Če-
chách volební opravu zavedením IV. třídy vo-
ličské, protože taková IV. vol. třída by děl-
nictvo uzavřela v bezvýznamné kurii, roztrhla
by se ve dvě voličské vrstvy, z nichž jedna
by náležela do souboru voličů poplatníků.
druhá do souboru nepoplatníků, čímž by zá-
jmy dělnictva byly úplně vyloučeny a většina
národa by zbavena byla svých práv. Resoluce
proto volá všecek německý lid do boje, jenž
má všemi silami a veškerými pomůckami býti
veden proti diktatuře a který má držitelům
moci ve Vídni i v Praze osvědčiti, že něme-
cký lid neustoupí od svého požadavku národ-
ní, politické a hospodářské svobody a sebe-
určení německé části Čech
Mayer
Thun
Chomutov
Čechy
Německo
Vídeň
Praha
hospodářský svoboda
16
article
Všeživnostenský sjezd
v Kolíně.
V Kolíně, 17. srpna.
(Pův. zpráva „Nár. Listů“)
Zemská jednota řemeslnických a živnosten
ských společenstev v král. Českém svolala na ne-
děli dne 17. srpna do Kolína všeživnostenský sjezd.
který měl pod pláštíkem všeživnostenského a ne-
politického sjezdu vlastně verbovati živnostníky
do strany národně-sociální, jak o tom svědčí také
ten fakt, že nár.-sociální poslanec, t. č. předsed
Zemské jednoty p. Slavíček, přídělil si na sjez-
du dva referáty a navržení resoluce, ačkol
byl zároveň předsedou sjezdu; resoluce pohybuje
se v mezích tak zv. „živnostenského“ programu
nár.-sociálního. Kromě p. Slavíčka dostavil se na
sjezd i nár.-sociální poslanec dr. Baxa. Za živno-
stenský odbor nár. strany svobodomyslné byli pří-
tomni říš. poslanec Kratochvíl a živnostník
p. Bejlek z Prahy, za Řemeslnickou besedu
Praze p. Šmakal.
doktor
Baxa
Kratochvíl
Bejlek
Kolín
Praha
17
article
Ač zahajovatel sjezdu p. Rodr z Kolína zdů-
raznil ve svém proslovení, aby bylo v jednání sjez-
dovém vyvarováno se všem politickým de-
batám, přece připuštěn na sjezd dokonce poli-
tický referát p. Horákův o živnostnictvu a poli-
tických stranách, který vyzněl na konec proti všem
dosavadním stranám politickým, tedy i proti
straně národně-sociální. Poněvadž nelze
předpokládati, že by posl. Slavíček byl zú-
myslně připustil, aby se na sjezdě agitovalo pro
zřízení samostatné politické strany živnostenské
a tím i proti straně národně-sociální, lze pravdě-
podobně míti za to, že na konec byl návrhem p.
Horákovým na zřízení této nové strany poli-
tické, vloženým i ve schválené resoluci, překva-
pen, ne-li zaskočen, Jest tudíž posl. Slaví-
ček zodpověden za usnosení kolínského sjezdu.
kterým se do bez tak již rozervaného politického
života českého usiluje vnésti nová politi c ká
strana.
Sjezd po stránce věcné a pracovní neuspoko-
joval, poněvadž na program jeho byla dána spou-
sta referátů, o nichž nebylo možno provésí
ani řádnou debatu. Referáty byly tendenčně svě
řeny stoupencům stran radikálních; stoupencům
strany svobodomyslné nepřikázán ani jediný.
Rodr
Slavíček
Horákův
Kolín
18
article
oš šlevn
etísleu
19
article
Sjezd byl zahájen starostou Okres. jednoty
živn. společenstev v Kolině p. Rodrem, jenž vy-
slovil přání, aby sjezd byl pracovní a vyvaroval
se politických debat, načež zvoleno předsednictvom
předsedou posl. Slavíček a členy pp. Rode
(Kolín). Šmakal (Praha), Štván (Příbram).
Riedl (Něm. Brod). Kuták a Fimmer (Slaný)
Hrubý (Ústí n. O.) a Tehoř (Hradec Královéj.
O důležitosti živnostenské orga-
nisace referoval p. Rebš, starosta okresní jed-
noty živnostenské z Mladé Boleslavě, na jehož
vývody navázala se rozprava, které se zúčastnili
pp. Skřivan z Nymburka, Šteíka z Prahy,
Rehák z Třebechovic a Riedl z Humpolce.
Rodr
Štván
Kuták
Fimmer
Hrubá
Tehoř
Královéj
Skřivan
Šteík
Rehák
Riedl
Kolín
Praha
Příbram
Německo . Brod
Slaný
Hradec
Mladá Boleslav
Nymburk
Třebechovice
Humpolec
Riedl
20
article
Říš. poslanec p. Fr. Kratochvíl ve své řeč
pravil, že po orgfanisaci se volá celé desítiletí a přece
jsou zde společenstva, jimž třeba dáti ráz
výchovný a odborový. V utužení jich je ná-
prava. Po p. Boháčkovi z Ml. Boleslavě po-
zdravil sjezd živnost. instruktor dr. Polák.
O maloživnostenském úvěru refe-
roval posl. Slavíček. Řečník vybízel k zaklá-
dání úvěrních družstev živnostenských. V debat
promluvili pp.: Riedl z Něm. Brodu, posl. dr
Baxa, jenž doporučoval, aby živnostnictvo žá-
dalo hotové placení za své výrobky
zabezpečení pohledávek hlavně v oborech staveb-
ních, a p. Bejlek z Prahy, jenž jako zástupce
ústředního živnostenského výboru národní strany
svobodomyslně varuje před ukvapeností v zaklá-
dání úvěrních družstev a žádá na posl. Slavíčkovi
vyjasnění jeho poměru k chystanému říšskému
svazu úvěrních družstev; má obavu, že tato náhlá
jeho akce má s tímto úzkou spojitost.
O živnostnictvu a politických
stranách a zastoupení živnostnictv
ve sborech zákonodárných referoval p.
Horák ze Smíchova a doporučoval založení sa-
mostatné politické strany živnostenské.
O podnicích továrních a velko-
statcích a jich působení proti živ-
nostnictvu a o živnostenské práci
trestnicích referoval p. B. Malee z Nového
Města n. Met., o odpisu daní p. Rebš z Mla-
dé Boleslavě, o vojenských dodávkách a do-
zorčích úřadech posl. Slavíček, který polemi-
soval s názory p. Horákovými o založení samo-
statné politické strany živnostenské, načež navrhl
ke schválení tuto
resolucis a
Kratochvíl
Boháček
doktor
Polák
Baxa
Bejlek
Horákův
Boleslav
Německo . Brod
Praha
Smíchov
Nový město můj
Met
mla
dé Boleslav
živnostenský výbor národní strana
svaz úvěrní družstvo
Riedl
21
article
„My na všeživnostenském sjezdu v Kolíně.
konaném dne 17. srpna 1913, shromáždění živ-
nostníci po vyslechnutí referátů protestujeme co
nejrozhodněji proti porušení zemské ústavy do-
sazením c. k. komise, prohlašujeme, že jenom
silné organisace živnostenské mohou s úspěchem
zasaditi se o zákonnou ochranu živnostnictva a
si prospěchem řešiti otázku živnostenskou
svépomocí, že zejména o náležitou úpravu
maloživnostenského úvěrnictví dlužno jest se
postarati, že vzhledem k velikému význa-
mu sborů zákonodárných a autonomních po
stránce národní hospodářské, humanní i osvětové
nutno jest, aby v nich živnostnictvu přiměřeného
zastoupení se dostalo, že jest povinností sbor
zákonodárných postarati se o dostatečnou zá-
konnou ochranu živnostnictva oproti jeho po-
škozování se strany podniků továrních a velko-
statků, i živnostenskou prací v trestnicích, že
jest povinností těchže sborů postarati se o ná-
ležitou podporu maloživnostnictva zadáváním
vojenských a státních dodávek a prací v míře
amí.
co největší, že jest třeba postiženému živnost-
nictvu poskytovati obdobné berní úlevy, jako
poskytují se zemědělcům a že jest povinnosti
dozorčích orgánů našich nejen dozor nad nám
a našemi korporacemi prováděti, nýbrž nás
organisace naše všemožně podporovati. Respek-
tujíce politické přesvědčení každého jednotlivce
a majíce na paměti, že ke společenstvům a tím
i k vyšším organisačním celkům živnostenským
přináleží každý živnostník a konečně, sledujíce
snahy, vybudovati nestrannou a všemu živnost-
nictvu vyhovující organisaci, k čemuž slibrý ná-
běh právě byl v letošním roce vybudováním
Kolín
22
article
celé řady okresních jednot společenstevních
žádáme Zemskou jednotu řemeslnických a živn
společenstev v král. Českém, jakožto jednotnou
stavovskou organisaci svou, téměř všechna živ
společenstva v sobě zaujímající, aby za součin-
nosti a podpory odborných a okresních jednot
společenstevních vše zařídila a provedla práce
ke zřízení „zemské živnostenské rady“ a co
k utužení jednotné pevné organisace živnosten-
ské, k náležitému upravení úvěru maloživnosten-
ského, k docílení přiměřeného zastoupení živ-
nostnictva ve sborech zákonodárných a auto-
nomních, k docílení postačitelné zákonné ochra-
ny maloživnostníků proti poškozování živnost
se strany podniků továrních, velkostatků a prae
v trestnicích, k zajištění podpory maloživnostní-
ctva se strany státu a vojenské správy zadá-
váním státních a vojenských dodávek a prae
k zabezpečení skytání berních úlev živnostnictvu
postiženému třeba je zaříditi. Poselstvo naše na
radě říšské bez rozdílu stran, jakož i naše dozorč
orgány pak žádáme, aby Zemskou jednotu v téte
její snaze všemožně podpořily. Na živnostnictve
samé apelujeme, by při řešení otázek odborných
a najmě hospodářských projevovalo více solida-
rity stavovské a nenechalo se mnohdy unášet
politickou strannickostí
K této resoluci navrhl p. Horák dodatek
ve kterém odsuzuje se politika všech
stávajících politických stran a žáld
se v ní vybudování samostatné poli-
tické živnostenské strany.
Co by nikdo nevěřil, stalo se skutkem: shro-
máždění schválilo většinou resoluci, navrženou
posl. Slavíčkem a hned na to schválilo i krajne
protikladnou resoluci p. Horákal
Tím byl sjezd skončen.
23
article
Jednota českých lesníků zem
koruny české.
Jednota českých lesníků zem
koruny české.
hud lse
Bate
tfob
24
article
Z Brna, 17. srpua
(Od zvl, zpravodaje »Nár. Listů«.)liníe
vlán
Předseda p. inž. dr. Holub v zahajovací řeč
konstatoval s radostí, že za 7leté činnosti Jednoty
nedostavili se do její valné hromady tak vzácní
a vynikající hodnostáři, jako dnes. Zavítali do n
za moravské místodržitelství zemský lesní inspek-
tor ryt. Karel Kořístka, za zemský výbor mo-
ravský přísedící dr. Budinský, sekretář dr
Soukup. posl. Janda, za zemědělskou radu
president posl. Rozkošný, členové výboru Frt.
Homola, Fr. Němec a cís. rada Máša, za
„Mährisch-schlesischer Forstverein“ pp. lesmistři
Pavlíček a Heydušek, za rybářský jeho
odbor p. Pavlíček, za Českou lesnickou jed-
notu p. lesmistr Hacker, dále delegování zá-
stupci spolků Krain-Küstenlšndischer Forstverein
v Lublani p. inž. J. Čížek. c. k. komisař lesní
inspekce, Forstverein für Ober-Oesterreích un
Salzburg p. inspektor ryt. Kořistka, Volné
sdružení nadačních ústavů lesnických v Pískup.
Frt. Paštika, Český kynologický klub „Hu-
bert“ nadlesní F. J. Buchal. Jednota soukro-
mých úřadníků v král. Českém p. Drvota.
Klub pro lesnictví a myslivost v Klatovech les-
mistr p. Kudrna, Hrvatsko-šumavski spolek
Záhřebě a četní jiní.
Jednatel p. prof. dr. Šiman přečetl pozdrav-
né a omluvné přípisy a telegramy, které zaslalí
zemský hejtman hr. Serenyi, akční výbor ná-
rodní strany svobodomyslné v Praze, říšs. a zems.
posl. Frt. Staněk, bar. Pražák, prof. české
techniky Kašpárek, prof. dr. Semerád.
Ing
doktor
Holub
Kořístek
Budinská
Soukup
Janda
Rozkošná
Homola
Němec
Máša
Pavlíček
Hacker
Kořistka
Paštika
F J Buchal
Drvota
Kudrna
profesor
Šiman
Staněk
Kašpárek
Semerád
Brno
Francie
Lublaň
Hu
Klatovy
Záhřeb
Praha
Frt
spolek KrainKüstenlšndischry SF
Oesterree uno Salzburg
sdružený nadační ústav lesnický v Pískup
Český kynologický klub
25
article
Kluby českých turistů v Praze a Brně, předseda
českého odboru zemědělské rady pro království
České Prokůpek, ředitelství arcibiskupského
panství v Kroměříží, správa statků hr. Salma
v Rajci, Svaz českých lovců v Praze, správee
okresního hejtmanství v Kyjově místodrž. sekret
Stříž, vrchní lesmistr Bauer z Kouta, Fr. Ku-
čenec z Ruska, dr. Karel Absolon a četn
členové Jednoty
K pozdravným projevům ujal se prvý slovap
inspektor ryt. Kořistka a tlumočil účastníkůn
sjezdu uctivý pozdrav jménem místodržitelství mo-
ravského a lesnické jednoty hornorakouské a sol-
nohradské. Pravil, že moravské místodržitelstv
sleduje s plným zájmem snahy Jednoty, poku
týkají se Moravy a považuje návrh zemského les-
ního zákona pro lesy obecní a singulární na Mo-
ravě, o kterém se bude dnes jednati, za prospěš-
ný a přeje mu, jakož i další práci Jednoty plného
zdaru.
Salm
Stříž
Bauer
Kout
doktor
Absolón
Kořistka
Praha
Brno
Kroměříž
Rajec
Kyjov
Rusko
Morava
český odbor zemědělský rada pro království Český Prokůpek
svaz český lovec
Ku
26
article
President českého odboru zemědělské rady
moravské p. Rozkošný praví, že lesnický od-
bor této rady je slabší, nežli si toho dlužno přát
a žádá Jednotu, aby snahy tohoto odboru co nej-
více podporovala. Na Moravě je mnoho ploch
které se zužitkovati nedají jinak, nežli zalesně-
ním, ale k tomu nenalezeny ještě cesty. Jestli se
to podaří Jednotě se zemědělskou radou, pova-
žoval by to za štěstí Moravy, poněvadž přineslo
by to mnoho užitku a mělo by to pro Moravu
velký národohospodářský význam. Této práci
Jednoty přeje všeho zdaru. (Výborně. Potlesk.)
Přísedící zemského výboru p. dr. Budin-
ský poukazuje, že následkem národnostních po-
měrů brněnských nebylo možno účastníky slezdu
uvítati tak, jak by se slušelo, přeje zejména od-
borné práci Jednoty plného zdaru a slibuje, že
jako přísedící zemsk. výboru bude všemožně pod-
porovati zákonnou úpravu poměrů lesnických
snahy po vzdělání lesnického personálu. (Výbor-
něl Potlesk.)
Pan lesmistr Hacker tlumočil sympatie
které má Česká lesnická jednota k Jednotě če-
ských lesníků, poukazuje ke společné jejich práci
na př. v úsilí pro zřízení lesnické rady, které zma-
řil německý spolek svým odporem, a přál Jednotě
českých lesníků k další činnosti plného zdaru.
Rozkošná
Hacker
Morava
český odbor zemědělský rada moravský p
27
article
Dále pronesli pozdravné projevy za Volné
sdružení nadačních ústavů lesnických v Písku p.
Frant. Paštika, jménem Lesnické jednoty mo-
ravsko-slezské p. lesmistr Herydušek, za Klub
pro myslivost a lovectví v Klatovech p. lesmistr
Kudrna, za Ústřední svaz rybářský Plavlíček
a t. d.
Předseda inž. dr. Holub vyslovil za tyto
sympatické projevy nejupřímnější díky, a poukázav
ke věerejší vycházce do lesů, navrhl, aby se te-
legraficky vyslovily díky kníželi Janu Liechten-
steinovi za jeho ochotu. Dále děkuje předseda z
podporu při uspořádání sjezdu presidentovi české-
ho odboru zemědělské rady Rozkošnému a jejím
členům, p. cís. radovi Mášovi, vždy milému,
obětavému příteli českého lesnictví, a prosí jej
aby tomuto svou přízeň i na dále zachoval, vrch
František
Paštika
Kudrna
Ing
Liechten
Rozkošný
Mášův
Písek
Klatovy
rybářský Plavlíček
29
article
V drobném prodejit
ranni číslo o sobě . . za sh
večerni. . . . . . . za 4h
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10t
večerní .
. . . . . . 5h
lnserátv
plati so hotově napřen-
Předplncení a inzerty přijím
sdministrace v Marianské ul.,n
Tam nacházají se tái
redakce, tiskárna a sxpedie
„Národních Lilstů“.
Eukopisy se novracsf
zei
ene
národní Lilstus
30
article
radovi Wichlovi a lesnímu personálu liechten-
steinskému.
Zpráva o vývoji a programu hospo-
dářství, zavedeného v polesích, v nichž
konala se sobotní vycházka, byla referentem, les-
ním kontrolorem p. Fr. Čadilem, vydána tiskem
a členům rozdána, pročež vzata na vědomí ben
přečtení.
Lesní rada p. Šerek z Kroměříže přednesl
referát o pozorováních, učiněných při
vycházce do knížecích lesů liech-
tensteinských. Pravil, že zajímavá je přemě-
na pařezovin v lesy vysokokmenné, kterou umož-
ňuje se intensivní prosvětlování porostu s umělým
podsazováním doubků nebo žaludů do prosvětlo-
vacích sečí a osazování modřínu. Prosvětlováním
získá se mocnější přírostek na dřevné hmotě a
o 509 větší a tím také se umožní vyšší doby ob-
mýtně.
Referent vyslovil se uznale o činnosti lesní
správy liechtensteinské, což učinil i lesmistn
Hacker.
Vrch. lesní rada p. Wiehl za toto uznání
poděkoval.
Čadil
Hacker
Wiehl
Kroměříž
Wichl
31
article
Jednatel p. dr. Šiman referoval o nutnosti
zvláštního zemského zákona pro lesy
obecní a singulární na Moravě, které
jsou v žalostném stavu. Zákon ten byl by nejlepší
cestou k žádoucí nápravě. Také rolnictvo must
býti poučováno o hospodářské důležitosti vlast-
ních lesů a musí seznati jejich výnosnost. K tomu
sloužily by nejlépe soustavně po celé zemi pořá-
dané přednášky, při nichž vydatně by mohlo účin-
kovati učitelstvo hospodářských i obecných škol.
jsouc k tomu náležitě vzděláno na odborných kur-
Novým zákonem musilo by se v lesích obee-
ních i selských zavěsti hospodářství racionální
které svěřilo by se vlastním lesním hospodářům.
kteří by se svému povolání mohli plně věnovati
Tento požadavek měl by se pojatí také do pro-
váděcích nařízení k zemskému lesnímu zákonu
pro Čechy. (Výborně! Potlesk.)
doktor
Šiman
Morava
Čechy
32
article
Cís. rada p. Máša ve velmi zevrubné delší ře-
či vylíčil poměry lesnictví na Moravě, poukázal
jeho nedostatkům i k tomu, jak se k němu chová
zemský výbor a zemědělská rada a podal velic
cenné pokyny k jeho zvelebení. Zasazoval sev
ohledu tom zejměna o zavedení lesnických kursů
a přednášek, k nimž přibráno by bylo učitelstv
hospodářských škol, které by pak na hospodář-
ských školách konalo přednášky z oboru lesnické-
S lesnictvím, končil řečník, zachází se na Mo-
ravě macešsky. Vina z toho nemůže se dávati ze-
mědělské radě, jejíž český odbor nemůže zlomiti
překážky, které se tu kladou v cestu, v některých
směrech se mu to podařilo a práce jeho docíl
zajisté, podporována Jednotou českých lesníků, při
jednání s příslušnými členy v zemském výboru dal-
ších úspěchů. (Výborněl Všeobecný pollesk.)
Pan lesní inspektor. ryt. Kořistka, podpo-
ruje souhlas s podněty p. cís. rady Máše v pří-
čině pořádání kursů a přednášek, béře v ochranu
stální orgány proti jeho výtkám a vypočitává do-
podrobna co se v zájmu lesnictví jimi učinilo a co
se příště učiniti má. (Pochvala.)
Lesní správce p. Panýrek kladl důraz na
přesné a určité znění nového zákona.
Máša
Kořistka
Panýrek
Morava
33
article
Lesní inženýr, p. Fischer z Turnova, dovo-
zoval nezbytnost úpravy služebních i hmotných
poměrů okresních lesních techniků.
Po poznámce p. lesmistra Kudrny z Klato
byly všechny pokyny p. prof. dra. Šimana i ostat-
ních řečníků postoupeny výboru jednoty k dalšímu
jednání.
Jelikož tím pořad valné hromady byl vyčerpán
a k volným návrhům se nikdo nepřihlásil, byl
schůze doslovem předsedy ke 2. hod. odpolední
skončena.
Neprodleně konala se pak čtvrtá valná hro-
mada vzájemně podpůrného odboru jednoty „S vé-
pomoci“ a po ní valná hromada „Organi-
sace mladé generace lesnické“, kter
celkem bez debaty vyřídily výroční zprávy a účty
a provedly potřebné volby.
Večer konala se přátelská schůzka v hotelu
„Slavia“.
Značná část členů jednoty zůstala v Brně
prohlédne si zítra v pondělí Macochu a ostatní pří-
rodní krásy a divy moravského Krasu.
Fischer
Kudrna
profesor
doktor
Organus
Turnov
Brno
Macocha
Slavia
35
article
Nebezpečí živelních katastrof,
povodví a neúrody.
Nebezpečí živelních katastrof,
povodví a neúrody.
Se všech stran od několika dnů přícházejí po-
vážlivé zprávy, sdělující nejen pohromu žní, ale ta-
ké ohrožení úrody zemáků a ovoce trvalými dešti
K tomu přistupují nyní od včerejška obavy před
povodňovými katastrofami. Dvoudenní nepřetržitý
děšť, jemuž předcházelo téměř desítinedělní dešti-
vé počasí jen s malými přestávkami, způsobil, že
na Labí a Vltavě, jakož i na přítocích jejich usta-
vičně byla voda nad normálem, nyní pak od včerej-
ška po prudkých lijavcích v horách rapidně stou-
pla, Tak oznamuje se z Dvora Králové, že tam jest
Labe již 3 metry vysoko nad normálem a stále ještě
stoupá. Totéž oznamuje se z Josefova, kde jsou
obavy před stoupnutím Úpy a Metuje. V Hradei
Vltava
Dvůr Králové
Josefov
Úpa
Metuje
Labí
36
article
Králové znepokojuje opětně o 2 metry vyšší voda
na Orlici. Tam došlo již ku pohromám rozvodněnou
řekou způsobeným a to u Doudleb, kde protržena
byla železniční hráz severozápadní dráhy, takže
vlak od Potštýna v noci o 11. hodině do Hradee
přijiždějící zpozdil se o půl 3. hodiny, neboť na po-
škozeném místě musili cestující přestupovati do ji-
ného vlaku. Vypravuje se, že u Opočna protrhly se
hráze rybníka a krajina široko zaplavena: rovněž
řeky Zdobnice a Kněžna jsou rozvodněny. Poříčí
neregulované trati labské od Josefova ku Předmě-
řicům hrozí záplavou podbřežním pozemkům. Dále
poplašné zprávy docházejí také z povodí Jizery,
která se již na několika místech široce rozlila
způsobila veliké škody. S největšími obavami hle-
dí se vstříc počasí, neboť nezmění-li se během
dneška a neustanou-li lijavce v horách, lze předpo-
vídati, že dojde k velikým živelním katastrofám,
jaké udály se jen v r. 1891. Letošní deštivé počasí
vykazuje toliž dle statistických záznamů nejvíce
srážek za posledních sedm let a současně také nej-
menší průměrnou teplotu. V roce 1907 bylo v měsíci
červenci srážek v milimetrech 67.9, v roce 1908v
témž měsíci 64.4, v r. 1909... 94.9, v r. 1910 . . . 84.1.
v r. 1911... 170,9, v r. 1912... 88,0, ale letos již
237.8 mm. Půda jest tak nasáklá, že nemůže již při-
jímati déšt, který zejména v jflovité prsti stéká ja-
ko po žlabu. V hornatých krajinách už čtrnácke
dnů stojí požaté obilí v panácích, promoklé tak, ž
nemůže býti dopraveno pod střechu a pomalu již
vzrůstá. Chmele je sotva třetina loňské úrody, řepy
Orlik
Chmel
Doudleby
Opočno
Zdobnice
Josefov
Předma
Jizera
mm