2
masthead
V Praze, v ponděli dna 18. prosince 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Hisey
předplácí svt
v Praze v zdministraei
na m
na čtvrt leta . . ..
s drojí donáško
na mižsí
. .. . 2 K 50k
na čtnt leta . . . . 7 K. o0n k
ve filislkáchi
na nbe . . . . . . 2 K 30
Poštous
natrrt leia . . . . 9 K onn
s drají zisilkau
na měsí
na čtvrt teta . . . . 11 K e
Praha
5
title
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
6
article
Z parlamentu.
Z parlamentu.
Z Vídně, 18. prosince. Dnešní schůze po
slanecké sněmovny věnována bude hlavně před
mětům třem: předloze panskou sněmovnou vyří-
zené ve příčině platů auskultantských
pilným návrhům, které byly podány s rozličnýeh
stran ve příčině úlevy nouzea pilné mu
návrhu, který podali agrárníci proti zvýšen
manipulačních poplatků na stát-
ních drahách.
Z německého tábora.
Z Vídně, 18. prosince. »Německá ko
respondence« oznamuje:
»Na poslední schůzi subkomitétu,
který byl dosazen německými po-
slanci království českého, aby zkou-
mal materiál pro volební reformu, prohlásil zá-
stupce všeněmecké strany Hauck, že vystu-
puje ze subkomitétu toho a tím take
celá strana. Odůvodnil vystoupení v ten rozum,
že Všeněmci vstoupili do subkemitétu do-
mnívajíce se, že subkomitét zaujme stanovisko
k volební reformě hlavně s hlediska národního
a že nebude jednati o věcech podrobných
Odbor však přes odpor poslance Hauck a s
usnesl, jednati o věcech podrob-
ných. Všeněmečtí poslanci království českého
toto vystoupení poslance Haucka jednomy-
slně schválili.
Passivní resistence na státní dráze.
Z Vídně, 18. prosince. Jelikož onemocněl
dvorní rada Grimberg, zaměstnane
státní dráhy usnesli se nezahájiti
zatím passivní resistenei, ale být
na ni připraveni. Organisace vekovské byly včera
telegraficky vyrozuměny, aby byly připra-
veny na středu. Nebude-li do té doby do-
saženo dohody, počne ve středu rázem
12. hodiny polední zase práce
podle instrukcí. Vláda nehodlá této
oventualitě zabrániti.
Hauck
Vídeň
Grimberg
7
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Z Pešti, 18. prosince. (C.-B.) Asi 200
kupců a průmyslníků, kteři se domáhaj
rozluštění politických zmatků, táhlo včera o po
lednách před palác předsedy ministerstva. Sto
členná deputace odevzdala předsedovi minister
stva Fejérvárovi memorandum, ve kterém
se prohlašuje, že se očekává od programu vlád-
ního radikální ozdravění veřejných poměrů uher-
ských. Předseda ministerstva děkoval a pro-
hlásil, že ministerstvo ihned odstoupí, umožní-l
koalice, aby většina utvořila vládu a ujistil do-
stavivší se svou blahovůli. Fejérváry vyše
před balkon a byl zástupem pozdraven bouřli-
vým voláním »eljen!« Za ovací králi a vládě
se pak zástup v klidu rozešel.
Pešť
8
title
Události na Rusi.
Rus
9
article
Revolnce v baltických provinciích.
Revolnce v baltických provinciích.
Z Derptu (Jurjeva), 17. prosince. (»Petro-
hradská telegraf. agentura« oznamuje: Revo-
luční hnutí v Livonsku rozšiřuje
se nyní také na severní čásť země
s estonským obyvatelstvem na venkově.
Z Petrohradu, 17. prosince. (C.-B) Přes
Eydkuny oznamuje »Petr. telg agent.«: Z již-
ního Livonska hlásí se, že je celá zeměv
plné vzpouře. Lid venkovský střilí na úřad-
níky statků. Sídla velkých statkář
jsou pobořena. Statek Suergensburg byl
200 povstalci oblehán. Zámek Lemburg byl
petrolejem polita potom zapálen.
V Alaši byly spáleny obytná budova a vino-
palna. Od Mitavy až k Segewoldu jsou
na všech statcích budovy spáleny.
Z vyslaných tam 34 dragounů 12 se pohřešuje.
Ostatní vypravují, že na rozsahu 126
kilometrů všude statkářské budovy
hoří.
Z Berlína, 17. prosince. (C.-B.) »Wolfova
kancelář« oznamuje z Rigy ze dne včerejšího
Zdejší obecní zastupitelstvo, do-
hodnuvši se s rytířstvem, zahájilo s po-
vstalci vyjednávání. Povstalci žádají,
aby rytířstvo vydalo 17 rukojmí, mezi nimiž se
nalézají také 4 příslušníci německé říše, a by
uznána byla lotyšská republika
aby prohlášeno bylo úplné od-
tržení od Ruska. Všechny platy z nájmů
a výkupů mají být odpuštěny a tolikéž mají být
zrušeny stav válečný a stav obležení. V Mi-
tavě trvá boj dále. Socialisty vedeny u de-
řily povstalecké čety na tam ě jš
zámek, ale jejich útok byl odražen. Povstalei
donutili však švédského konsula, aby odvolal
vydané jim dovolení, dle něhož Rusové spolu-
uživati směli švédského poštovního parníku.
Petr
Wolfův
Rigo
Rus
Derpt
Jurjevo
Petra
Livonsko
Petrohrad
Mitava
Berlín
Rusko
10
article
Poštovní a telegrafní úřadníci
Z Berlína, 17. prosince. Přes Eydkuny
sděluje »Petrohradská tel. kane.«: Poštovní
telegr. správa oznamuje, že r. 1906 bude nej-
menši plat pošt. a telegr. úřadníků ze 300 n
468 rublů zvýšen. Kromě toho bude rozpočet
ressortu toho k zdokonalení jeho a k rozmno-
žení počtu osob o 50 proc. zvýšen. Státní rada
poukázala dále půl millionu rublů k rozdělení
mezi pošt. a tel. úřadníky, kteří musili z
stávky železniční konati zvýšenou práci. Dále
bude vypracována osnova, kterou se upraví
platební přídavek každého pátého roku oněm
úřadníkům, kteří nijak nebyli pokáráni.
Povstání na Litvě.
Z Kovna, 17. prosince. (C-B.) »Petrohrad-
ská telegr. agentura« oznamuje: Ze všech krajů
docházejí úřadní zprávy o povstání Li-
tevců, kteří se proti trvajlcím řádům vzpírají
Program litevského kongressu provádí se s fana-
tismem. Všude byly vládní ústavya
školy pobořeny. Úřadníci prchají.
Bylo zjištěno, že katolické duchovenstvo agituje
pro zabrání všech statků pravo-
slavné církve a pro vypuzení všech
Rusů z Litvy. Také vesnice pravo-
slavných byly přepadeny a jejích
modlitebny sbořeny. Na železniční trali
Libava-Romny byli rušti zřízenci ztýráni. Želez-
niční doprava je pro soustřeďování vojska ome-
zena. Ze tří druhů zbraně zřizují se létací sbory
však počet vojska je nedostatečný.
Rus
Berlín
Litva
Kovno
Petrohrad
Libava
11
article
Zelezniční aftentát.
Z Petrohradu, 17. prosince. (C. B.) Přes
Eydkuny se oznamuje: Včera odsud vypravený
varšavský vlak, který měl, jak se tvrdí
odvézti 120 millionů rublů ke kryt
státního dluhu, vysmekl se kilometr cesty
od Petrohradu s kolejí, ale nedoznal žádné po-
ruchy. Německé a »Petrohradské Noviny« soudí,
že se stalo vysmeknutí následkem zlomyslné ná-
strahy, jež za účel měla, aby při katastrofé pe-
níze mohly býti uloupeny.
Revoluce v Kuronsku a Livonsku.
Z Berlína, 17. prosince. (C.-B.) Ranní listy
sdělují z Rigy přes Kralovec: Revoluclonáři
opanovali Kuronsko a Livonsko Za-
pálili Rigu a Mitavu a ohrožují Li-
bavu; životy všech Němců jsou velice
ohroženy. Od Krentzburgu do Kovna
jest všechno v plamenech. Stávkující po
nechali si barona Korffa a šl. Rosenbacha jako
rukojmí Kreutzburgu.
Revoluclonář
Kuronsko
Němec
Korff
Rosenbach
Kreutzburg
Petrohrad
Kuronsko
Livonsko
Berlín
Mitava
Krentzburg
Kovno
12
article
Stíhání ruského tisku.
Z Petrohradu, 17. prosince. (C.-B.) »Pravi-
tělstvennyj Věstnik« pravi: Po uveřejnění mani
festu ze dne 30. října zřídili redaktoři a vyda-
vatelé četných patrohradských a moskevskýel
časopisů svaz na ochranu svobody
tištěného slova a usnesli se, že nebudou
dosavadních zákonů dbáti. Některé časopisy pře
kročily všechny meze a daly do tisku články, jež
obsahují trestním zákonem vytčená těžká pro
vinění. Následkem toho bylo od 5. l-
stopadu do 15. prosince v obou
sidelních městech na časopisy po-
dáno 92 žalob pro porušení trest-
ního zákona. Kromě toho byly na v še
chny periodicky vycházejleitisko-
pisy na základě nových, dočasných tiskových
předpisů podány žaloby u smírčího
so udce.
Bouře v carstvu polském.
Z Berlina, 18. prosince. Z Petrohradu
se oznamuje: »Telegrafní služba jest zde obsta-
rávána sappeury. V Radomi vrženabyla
mezi pracující úřadníky a dělníky
puma, kterou byl telegrafní úřad celý
zbořen. V Lodi došlo opětně k pouličním
výtržnostem, při kterých bylo 20 osob
černého spolku téžce zraněno. Kozáci zakročili
proti drančovatelům a několik jich zabili. Mnoho
jich bylo zraněno.
Persekuce tisku.
Z Petrohradu, 18. prosince. (C.-B.) Pe
listů, jež otiskly manifest revoluční strany, bylo
zabaveno. Šest redaktorů listu »Syn Otečestva«
bylo zatčeno.
Z Berlína, 17. listopadu. (C.-B.) Pres
Eydkuny došlá zpráva z Petrohradu oznamuje:
Ze zatčených včera řídících redaktorů
časopisů, jejichž vydávání bylo
úřadně zastaveno, byli zase n
svobodu propuštěni ti, kteří slo-
žili kauci. Řídíei redaktor časopisu »Rus«
složil jistotu 10.000 rublů. — Za včerejší
schůze rady dělnických zástupc
byla budova, v níž schůze se konala, vojskem
obstoupena. Policie zatkla 30 delegátů, kteři
pak pod stráží kozáků v uzavřených vozech do
vězení byli dopraveni.
Kozák
Otečestva
Petrohrad
Berlín
Radom
Rus
Prav
13
article
Z Petrohradu, 17. prosince. (C.-B.) »Petr.
telegrafní agentura« oznamuje: »Pravitělstvennyj
Věstnik« sděluje, že včera v některých časopi
sech uveřejněný manifest rady dělnických zá-
stupců a jiných komitétů obsahuje v ý z vu
k rebelii a protivení se zákonům.
Na základě dočasných, dne 7. prosince ztvrze-
ných tiskových předpisů, byly tyto časo-
pisy zabaveny a jejich vychá ze n
až do soudniho rozhodnutí za-
staveno.
Výminečná opatření proti stávkujícím.
Z Berlína, 18. prosince. »Petr. tel. ag.«
sděluje přes Eydkuny: Opatření proti stávkují-
cím byla carem schválena. Podněcování k stáv-
kám u poštovních a telegrafních stanic tresce se
dle nich vazbou od 8—16 měsíců, osoby stávku
zahajující od 4—16 měsíců; osoby, požívající
státních práv, budou potrestány vězením od 3
týdnů do 3 měsíců nebo žalářem od 4 —16
měsíců, zastaví-li samovolně práci.
Pokus vyhrůžkou přiměti k stávce, tresce
se vazbou od 3—16 měsíců.
Účast v společnostech, jichž účelem jest
přivodění stávky, podléhá uvěznění v pevnoat
od 1 roku a 4 měsíců do 4 let se ztrátou sta
vovských práv.
Po dobu svévolného zastavení práce nevy
plácí se služba. Kdo za stávky jest od stávku-
jicích na zdraví poškozen, dostane náhradu,
je-li ku práci neschopen, pensi, je-li zabit nebo
podlehne poranění, dostanou jich rodiny od-
škodné.
Třicet millionů jako přilepšení pro vojáky.
Z Berlina, 17. prosince. Přes Eydkuny:
„Novoje Vremja“ sděluje, že bude 19. t. m.
slavnostně ohlášeno, že státní pokladna poukáže
30 millionů rublů pro zlepšení postavení muž-
stva. — Tol. úřadníkům sibiřské železnice bylo
úřadně sděleno, že oni úřadníci, kteří zadržel
Petr
Petrohrad
Berlín
Tolo
Pravitělstvennyj Věstnik
Novoj Vremja
14
article
telegramy carovy, na prosbu jich soudruhů bu-
dou ve službě ponecháni.
Pro případ stavu obležení válečného.
Z Petrohradu, 17. prosince. (Přes Eyd-
kuny.) „Petr. tel. kanc.“ eděluje: Dle carského
úkazu zplnomocněni jsou gen. guverněři, guver-
néři a náčelníci měst, vyžaduje-li toho obno-
vení pokoje, prohlásiti stav malý a velký, stav
obležení, při čemž mají práva vrchního chefa;
podobně jest v krajích, kde voj. náčelník nemá
nižší hodnost nežli voj. brigádníka. Zrušení vý-
minečného stavu děje se ministrem vnitra
Pro Petrohrad platí dosavadní nařízení.
Železnični zřízenci.
Z Petrohradu, 17. prosince. Přes Eydkuny
Vládní oběžník praví, že stesky, stížnosti a po-
žadavky železničních zřízenců jsou po většině
oprávněny. Dopravní ministerstvo zanáší se
proto vypracováním opatření pro zlepšení po-
stavení jejich. Poněvadž bude k tomu zapo-
třebí velice mnoho peně, nemohou opatření
ta státi se současně. Proto jde nyní o nejnale
havější opatření. Státní rada již vyslovila sou-
hlas, aby k účelu tomu potřebný obnos 16 mill
rublů byl do rozpočtu pro rok 1906 vřaděn.
Petr
Petrohrad
Eydy
15
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Pouliční nepokojs v Dráždansch.
Z Drážďan, 17. prosince. (C.-B.) Při pouličníci
nepokojích v noci ze soboty na neděli zatčeno bylo
policií na 20 osob a mnoho jiných po zjištění jména
opět propuštěno. Celkem raněno bylo 18 lidí, z nich
14 po obvazu z nemocnice propuštěno a čtyři pone-
cháni v ošetřování. Ze zástupu vypáleny byly tři
rány; jeden četník byl poraněn.
Pro spolek anplo-německý.
Z Berlina, 17. prosince. (C.-B.) Za účelem sym
patického projevu pro přátelskou shodu s Anglií svo
lána od starších zdejšího kupectva do bursovních
sálů schůze, ve kteréž se asi 2000 osob zúčastnilo
Když bylo několik řečníků promluvilo, přijalo shro-
máždění resoluci, ve kteréž se praví: Shromáždění
vítají s radostí všechny snahy, jež za účel mají
zjednání a udržení přátelských styko
mezi anglickým a německým národem
a projevoji své přesvědčení, že přátelský poměr mezi
Německem a Anglií nejenom zájmům obou národů.
nýbrž také duchovnímu a vědeckému rozvoji co nej-
účinněji prospěje.
Domnělý attentát na Loubeta.
Z Pařiže, 18. prosince. (C.-B) Z večera rozšířen
byla zde pověsť, že na presidenta Loubeta, vrace
jieího se z honu, spáchan byl attentát. Na pověsto
pravdivým bylo pouze to, že v jednom oddělení druhé
třídy nalezena byla plechová krabice asi 12 centi-
metrů dlouhá s doutnákem. Zdá se, že běží spíše
o špatny žert, než útok. Domnělá puma odevzdan
byla k prozkoumáni.
Úloha demonslrace loďslsa před Cařihradem skončena.
Z Catihradu, 18 prosince. (C.-B.) Úplná dohoda
se strany zástupců mocností s Portou byla docílene
a tím skončen úkol demonstrace lodstva před Caři-
hradem.
Loubet
Drážďany
Berlín
Anglie
Německo
Pařiže
Cařihrad
Catihrad
16
article
Sčítání lidu v Bavorsku.
Sčítání lidu v Bavorsku.
Z Mnichova, 17. prosince. (C.-B.) Dle prozatím.
ního výsledku sčitání lidu ze dne 1. prosince čilá
království bavorské 6,512.824 obyvatelů proti 6, 176.05
v roce 1900. Vzrůst obyvatelstva obnáší tudíž
336.767 osob.
Volební demonstrace v Drážďanech.
Z Drážďan, 17. prosince. (C.-B.) Včera večer
byly zde uspořádány četné protestní schůze proti
dosavadnímu volebnímu právu do sněmu. Potom
tahl zástup několika lisíc osob do vnitřního města
k bytu předsedy ministerstva Metzsche. Když se
zde poslavila naproti zástupu policie, bylo demon-
stranty dvakráte vystřeleno. Jeden polícejní strážník
byl zraněn. Zástup byl plochou zbraní rozehnán
Srocování trvalo až do pozdní noci. Byla provolá-
vána sláva všeobecnému hlasovacímu právu,
Bavorsko
Mnichov
Drážďany
všeobecný hlasovací práv
17
article
Prohlášení Rouviorovo.
Prohlášení Rouviorovo.
Z Paříže, 17. prosince. (C.-B.) Převážná většina
listů pojednává o prohlášení Rouvierově, »Fi-
garo« označuje je za rozhodný a kritický komentář
ke žluté knize. »Petit Parisien« soudí, že úsu-
dek Rouvierův celou Evropou bude čten s úctou
»Autorité« obdivuje vlastenecké chování některých
skupin poslanců ve sněmovně, jež prohlášení schva-
lovaly; »Humanité« označuje jako zvláště pozoru-
hodný bod prohlášení Rouvierova, že přeje si, aby
konference dospěly k určitému cíli. Současně po
chvalné rozepisují se listy o osobě Rouvierově, který
politickou činností svou a praktickým smyslem získa
si plné důvěry Francie.
Druhá hangská konference.
Z Nového Yorku, 17. prosince. (C.-B.) Presiden
Roosevelt pravil včera k depntaci »Sdružení pro
všeobecný mír«, že zamýšlí záhy jmenovati zástupce
pro druhou haagskou konferenci, kteří budou pové-
řeni vystoupením pro rozšíření řízení smirčích soud
na dozavadní příčiny válek.
Petit Parisien
Roosevelt
Paříž
Evropa
Francie
Nový York
sdružený pro všeobecný mír
18
article
Marocká konforence.
Marocká konforence.
Z Madridu, 16. prosince. (C.-B.) Dovolí-lit
vnitropolitické poméry, budou na konferenci v Alge-
cirasu zastupovati Španělsko předseda ministerstva
Muret, velevyslanec de Colugan a státní pod-
tajemník de Ojeda. Celý archiv madridské konfe
rence z r. 1880 bude do Algecirasu dopraven.
Z Madridu, 17. prosince. (C.-B.) Časopisy tvrdí
že marocká konference sejde se následkem obtíži
ubytování diplomatů v Algecirasu v Madridě. Návrh
ten vyšel prý ze španělského zahraničního úřadu.
»Agence Havas« dodává k tomu, že také dle
sdělení z francouzských kruhů diplomatických ne-
bude se konference konati v Algecirasu.
Rozpočtová debata.
Ve Vídni, 16. prosince.
Šlo tentokráte ovšem jen o provisorium
nikoli o rozpočet definitivný. V Rakousku nen
to od nějaké doby zvláštností, naopak zákono-
dárný sbor má příčinu k jakémusi pocitu štěstí.
nadejde-li mu příležitost třeba jen prozatímně
zabývati se nejdůležitějším předmětem ústavníh
života.
Třeba uvážiti, že od roku 1897, tedy dobře
spočtěno průběhem 8 let, byl projednán ve vl-
deňské sněmovně rozpočet jen jednou způsobem
správně parlamentním, jinak pracováno výhradně
s provisoriemi a s paragrafem čirnáctým.
Letos opětně máme co činiti s rozpočtem
provisorním na dobu šesti měsíců, jakkoli od
ledna t. r. sněmovna poslanců je dělná a ne-
bylo tedy příčiny, aspoň ne úřadně omluvitelné
upadnouti zase již ve starý ústavní hřích proza
timnosti ve věci nejvýznamnějšt.
Colugan
jít Ojeda
Havas
Madrid
Alge
Španělsko
Algeciras
Vídeň
Rakousko
ministerstvo Mureto
19
article
Proč se tak stalo?
Z příčiny poněkud jiné, než jaká uváděna
byla dosud. Z příčiny, která nepomine i kdyby
parlament ještě horlivěji pracoval, kdyby po celý
rok byl pohromadě.
Tvrdime totiž, že normální vyřízení roz-
počtu v tomto státě vůbec je nemožné, bez
ohledu na dělnost či nedělnost parlamentu
na události, jež v lůně jeho se přihodí.
Tvrdíme to bez ohledu na principielní své
stanovisko a snad proto, že příčinu máme těšili
se z této nemežnosti.
Parlsment vídeňský proto je nezpůsobilý
normálně vyřizovati rozpočty z té prosté při-
činy, že zahrnut spoustou věcí jiných, n emá
času na toto parlamentní dílo.
Sluší uvážiti, že rozpočtové porady v ko-
misi trvají i při sebe rychlejším postupu mě-
síce a v plenu že rovněž nelze debatu tulo
sfouknouti, uváží-li se, že rokování toto jedi
nou skýtá vlastně příležitost pronésti před forem
povolaným co národy a strany tíží a co jes
mimo to v zájmu instilucí, na stát a jeho správu
odkázaných.
Rozpočet dle našeho přesvědčení mohl by
býti pokaždé v čas a normálním způsobem pro-
jednán, kdyby z přeplněné lodi ústředního par-
lamentu vyhozeno bylo všechno, co de facto
není společnou záležitostí všech
království a zemí a loď tím uči-
něna hybnou, jinými slovy, kdyby konečně
upuštěno bylo od osudného systému, jenž na
škodu zemi, národa a v první řadě státu pro-
vozován byl dosud — od soustavy oné tuhé
centralisace, jíž se i pan baron Gautsch přidr-
žuje s houževnatostí, jež pro nás nevěští nie do-
brého.
Gautsch
20
article
Vládě snad dosavadní praxe nevadí, však
dlouho si to přece národové libit nedají, aby
jejich zástupci ignorováni byli ve věci, jež je
vlastně ústavnosti nejeennějším obsahem.
Lelošní rozpočtové provisorium liší se o
»prozatímnosti« dosavadních věcí zcela zvláštní
Je to položka »s polečných záležitost i«,
jež státoprávním theoretikům působí bolení hlavy.
Dosud bylo toliž možno dotyčný obnos, —
a to podivuhodnou zvláštností rakouského práva
rozpočtového — položiti do provisoria na zá-
kladě usnesení delegačního, tedy v určité výsi
a s náležitou distribucí, letos ale usnesení dele-
gačního v této věci není, neboť delegace nejsou
dosud ještě ani zvoleny. Vláda nevědouc kudy
kam, chtěla si pomoci zvláštním »zákonem
zmocňovacím«, však prostý rozum již se příčí
tomu, aby zákonodárný sbor jeden zasahoval
v kompetenci druhého a rozhodoval o věcech.
jež předpokládají zcela určitou ústavní proceduru.
V oboru své státní kompetence může zá-
konodárný sbor zříci se určitých práv a dáti
plnou moc činiteli jinému, nem yslitel no
je ale a znamenalo by zvrácen
ústavních řádů, kdyby jeden par-
lament opatření činil ve věcech,
jež se vymykají jeho pravomoci
po nichž triviálně řečeno mu ni
není.
21
article
Upuštěno od toho zvolena jina forma. Parla-
ment nezmocní vládu příspěvek na společné záleži-
tosti z fondu této poloviny říše na základě roz
počtu minulého definitivně vydati, nýbrž vláda
přijme kvotu pouze jako splátku a až
opět vráti se normální poměry,
řádně ji zúčtujs.
Není to nic jiného, než vymknutí se z přes-
ných ustanovení ústavních, jsou to prostě zadní
dvířka, jimiž má formální zákonnitost proklouz-
nouti.
Pro kritické oko je to ale též doklad
k tomu, že s aparátem nynějším nelze vyjíti
že struktura státu a jeho správa je pochybena.
je nemožna, a že dosavadním spůsobem
dál to jíti nemůže i kdyby se podařilo.
vpraviti záležitostí uherské opět v náležité koleje.
Poslanec Stürgkh nazval v dnešní své řeči »zákon,«
jímž vláda se v nesnázích, do nichž udalostm
uherskými uvedena, ohání »napsaný m z á ko-
nemz nouze.« Je to náramně zdvořilé opaání
jedině správného termínu: — libovůle.
Jest všechen ústavní život v této říši vůbec
pouhou fikcí, a dnes sluší doznati, že dobře kal-
kulovali nepřátelé konstitucionalismu, když koruna
se v roce 1860 odhodlala vzdáti se absolutníeh
»práv« svých, že národům bude dopřána ústavnost
přijemná a pěkná hračka, jinak ale že Víden
dělati bude i nadále co se jí zlibí.
Stürgkh
22
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 17. prosince. (Uherská krise.
V úterý sejde se opět uherský říšský sněm, jenž
byl dne 10. října odročen do 19. prosince. v
se už předem, že sněm bude hned zas odročen,
tak že nedojde opět na nijaké jednání. Poně-
vadž pak opposice se hodlá i tentokrát spoko-
jiti pouhým protestem proti odročení, lze oče-
kávati, že zasedání mine poměrně klidně, ač
nezpůsobí-li bouři nějaká neočekávaná událost.
Nynější prostředník mezi vládou a opposici, ex-
ministr Ladisl. Lukacs, nebyl ve Vídni panov-
níkem přijat ve slyšení a proto odpadají všechny
pověsti, které se spojovaly s jeho cestou do
Vídně. Vrátiv se do Pešti, Lukacs sdělil redak-
toru »N. P. Journalu«, že nebyl povolán ke
králi, ale že ovšem mluvil ve Vídni s různým
politickými osobnostmi. Pokud pak se týče
politické situace, není prý dosud »nic ho-
tovo«. Také úterní sněmovní schůze přispěje
asi málo k vyjasnění situace, jež bude záviseti
od dalšího vyjednávání Lukacse a snad i Kolom.
Szella s vůdei koalice.
Pešťské listy přinášejí z Vídně zprávu, že
mír nebude možný dříve, dokud neutichne odbo
některých koaličných komitátů proti nynější vládě
Koruna drží se prý stanoviska, že nesmi dát na
sebe působiti revolučním vlivům ; kdyby však
V drobném prodejit
ranní číala o sobě . . . za 8
odpolodní.
. . . na žh
Ve flialkách na venkově:
ranní číslo.
vdpolední . . . . . . . . Bk
Inseráty
platí se hotově Lapřed.
Předplacení a inserty přijímá zdminl-
strace v Mariauské ulici č. 3.
Tam naclšzejí sa tež redlhiske
tiskárna a ezpečice „Národnich Listů“
Rukopisy se novzacsjí.
Ladisl
Lukacs
Praha
Vídeň
Pešť
Mariauský ulice
23
article
vstoupila ve vyjednávání o smír v době, kdy
šlechta v komitátech provádí zjevně odpor proti
vládě, mohlo by se prý zdáti, že se koruna
odporu toho zalekla a povolila. Zodpovědnost
za tuto zprávu ponecháváme ovšem pešťským
listům.
Ve správě pešťské stolice nastala
nová komplikace tím, že se vrátil do Pešti ná-
městek županův Beniczky a hodlá se opět
ujíti úřadování. Beniczky se léčil delší dobu na
Riviéře; stoliční výbor zvolil za jeho zástupce
hr. Vigyáza, kdežto zástupce vrchního župana,
hr. Laszberg, jmenoval zatímným podžupanem
Römra. Nový, dosud neinstallovaný vrchní župan,
Tahy, ohlásil se také nemocným a neúřaduje.
Stoliční úřadnictvo neuznává ani Tahya, ani
Laszberga, ani Römra; uznávalo za podžupana
hr. Vigyáza, ale toho zase vláda neuznává. Nyní
se vrátil pravý podžupan a ujme se úřadování.
Prvým jeho činem bude prý, že prohlásí hrabéte
Laszberga za nezákonného zástupce vrchního
župana, poněvadž nesložil přísahy, načež za-
počne nový boj mezi Beniczkým a stoličnými
úřadniky s jedné a s Laszbergem a vládou
s druhé strany
Vigyáza
Laszberg
Römra
Tahya
Pešť
24
article
Passivní resistence na drahách.
Passivní resistence na drahách.
Passivní resistence zřízenců u společnosti rak-
uherské státní dráhy odročena do středy. Zemskou
jednotou zřízenců drah v král. českém byla na vče-
rejšek dopoledne svolána konference důvěrníků spol.
rak.-uherské státní dráhy a řídil ji starosta této jed-
noty pan Vojna. Schůze svolána byla za účelem
vyslechnutí zprávy o průběhu jednání mezi c. k.
ministerstvem železnic (za správu rak. uherské státní
dráhy) a zřízenci a porokování o dalším taktickém
postupu. Jménem delegátů přednesl zprávu tajemník
pan Buřival. Zpráva jeho způsobila mezí přítom-
nými trapný dojem, poněvadž zpráva této dráby
obmezila se z počatku na neurčité, ničím nezaručené
přípovědi, ve kterých nejsou stanoveny branice urči-
tých mzdových sazeb, není zaručen určitý, na ničem
nezávislý postup kategorie služebníků a podúřadníků.
Odpověď ohledně reformy provisijního fondu jest
naprosto neuspokojující, zkrátka nikde není pro-
nešena závaznost, která by nějak zaručovala
lepší budouenost těchto zřízenců. Praví se dále,
že oproti této nabídce učinili zástupci organisací a dů-
věrnici zřízenců proti prohlášení, v němž zejmena
poukázali na nutnost (jako na absolutní podminku
smíru), všeobecného přídavku veškeré-
mu zaměstnanému zřízenectvu, v denní
mzdě se nalézajícímu, dále opakovali požadavek
a utomatického postupu, poukazujíce, že na-
bídka správy daleko ještě neodpovídá ani postupovým
poměrům u c. k. státních drab, zejmena že stanovení
maximální výše služného pro vrchní konduktěry na
Buřival
25
article
1600 K, pro topiče na 1000 K, pokulhává daleko za
stupnicí u c. k. stálních drah.3 Rovněž tak správou
zaručený postup pro Gjenom v malém počtu zastoupe-
nou) kalegorii vrchních revisních zámečníků, jest přiliš
lacinou nabídkou, než by mohla býtí nazvána uspokoji-
vou. Důvěrníci prohlašují dále, že trvají na náležité,
poměrům a potřebám dueška odpovidající reformě pro-
visního fondu, dokládajíce, že dnešní zřízení tohoto
fondu je naprosto nedostatečné, poněvadž znamená roz-
por v nynějších ustanoveních úrazového pujišťování, po-
kud se týče názoru o neschopnosti k práci a neschopnosti
ke službě železniční. Poznovu uvedli důležilosť po-
žadavku, pokud se vyplácení přebytků týče při oce-
nění naturálních bytů a zdůraznili potřebu, aby ve-
škeré, dříve podané požedavky došly svého vyřízení,
tak jako učinila správa c. k. státních drah v době
minulých tří roků. Když posléze ještě bylo sděleno,
že ve vyjednávání, které jen proto se prodloužilo,
poněvadž mezi tím plnou moci opatřený ředitel dv
rada Grimburg onemocněl, ve středu dne 20. pro-
since má býti pokračováno, když mimo to ještě při-
jalo se na vědomí, že poslanci Choc a Schreiter po
stránce všeobecně účinně nastoupili, projeven byl
přítomnými důvěrníky úplný souhlas s dosavadní
taktikou, jakož i projevena ochota, vzhle-
dem ku prohlášení bar. Bahnhanse, že správa jest
ochotna učiniti koncese, pro zaměslnané příznivé,
vyčkati se započetím passivní resi-
stence až do středy dne 20. prosine
1905.
Choc
Schreiter
rada Grimburg
26
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Z výkonného výboru národní strany
svobodomyslné. Na pozvání výkonného výboru
národní strany svobodomyslné konala se včera
dopoledne v Praze společná porada zástupeů
městských rad a důvěrníků národní strany svo-
bodomyslné z měst, tvořících říšskou volební
skupinu kolinskou. Ve schůzi té bylo po ne-
dlouhé rozpravě jednohlasně usneseno navrhnouti
za kandidáta poslanectví pro říšskou radu za
jmenovanou volební skupinu pana JUDra, a Ph.
dra. Bohumila Baxu, soudního adjunkta v Praze.
— Z Národní rady české. Plenární schůze
o světového odboru s jednánímo
„Svazu osvětovém“ koná se dnes, v ponděll
o 6. hodině večer. — Schůze předsednictvaa
odboru kolkovního koná se ve středu o 5. hod.
odpoledne. — XI. schůze ústředního vý-
boru konati se bude ve čtvrtek dne 21. pro-
since 1905 o 4. hod. odpol.
— Zborcené harfy tón, .. Pondělník pan
dra. Al. Rašína přiznává, že mluviti o sjezdu
řemeslnickém tam kde se jedná o sjezd odbo-
rových organisací je skutečně hrubá chyba, do-
pustil prý se jí vypomáhající kollega redakční.
»Kdybychom vycházeli dále«, píše p. dr. Rašín,
»věděli bychom, co máme s tímto kollegou
učiniti: rozloučili bychom se s ním . . .« Z toho
vysvítá, že se pan dr. Rašín rozloučí se všemi
redakčními geniji, s nimiž po čtyři léta všechny
pondělky v roce proměňoval v masopustní. Toje
ovšem nejradikálnější konec čtyrletého křečovitého
pokusu pondělníka p. dr. Rašína, chtit vypadat jako
noviny. Nepodařilo se mu to ani jednou z těchto
404 pondělka. Čtyři leta není ani pro týdenuík
JUDr
Baxa
Rašín
doktor
Praha
národní strana
svaz osvětový