ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 33e25660-668f-11dc-a6eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 38, person 70, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXX
2 masthead
V Praze, v pondělí dne 12. března 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 70
4 article
Na ranuí a odpol. listy přele láci se v Praze v administrael na něsl na čtvrt leta . . . . 6 K — s drejí donáškon a něs atnt leta . . . . 7 K 60h ve flinlkáck- 2 K 80m za něnše Teštou: a měsle n.. . ke s dvojí zisilkoe za veěal at lsla . . . . H k d Čís. jedn. Pr. 178/00. Jmenem Jeho Veličenstva císaře! Cís. král. zemský co tiskový soud v Praze uzna k návrhům c. k. slátního zástupnictví ze dne 5. března 1900 čís. Ss. 178/00 takto právem: Prozatímní zabavení odpoledního vydání periodi- ckého, v Praze tištěného a vydávaného tiskopisu »Národní Listy« ze dne 3. března 1900 k čís. 61. provedené pro olisknutí míst »Musíme doznati — až — našich vlastí« a »že by vyssávání« — až — skonce nemělo« článku »Slavným městům a obcím království českého, markrabství moravského a vévod- ství slezskéhov se dle § 489. tr. ř. schvaluje.
Praha
6 article
Číslo 398. periodického tiskopisu »České Zájmy ze dne 20. února 1900 bylo pro otisknutí míst »Mu- síme doznati — až — našich vlastí« a »že by vy ssávání« — až — »konce nemělo« článku »Slav- ným městům a obcím království českého, markrab- ství moravského a vévodství slezského« zabaveno zabavení to nálezem ze dne 26. února 1900 č.j Pr. 159—00/2 schváleno a další rozšiřování zapově zeno, nález ten pak v č. 48. úřadního listu praž ského dne 1. března 1900 prohlášen. Vzdor tomu jeví se shora naznačená místa v od- poledním vydání periodického, v Praze tištěnéhoa vydávaného tiskopisu »Národní Listy« ze dne 3. března 1900 k čís. 61. otisknuta. Tím stává podezření, že spáchán přečin dle § 24. tisk. zák., a jeví se uvedený posléz tískopis co proti stávajícím předpisům takového zákona vydaný čímž prozatímní zabavení dle § 487. tr. ř. ospravedl- něno a tudíž dle § 489. tr. ř. schváleno býti musilo V Praze, dne 7. března 1900. C. k. zemský co trestní soud v Praze: Dr. Wokaun. Panu Josefu Anýžovi, redaktoru period. časopisu »Národní Listy« v Praze——II.
doktor Wokaun Anýž Praha
7 article Telefonické zprávy „ Nár. Listů.
Telefonické zprávy „ Nár. Listů. Z parlamentu. Z Vídně, 12. března. Je téměř jisto že vstupujeme dnes do posledního týdne předvelkonočního zasedání a že v nejbliz- ších dnech již dojde poslanecké sněmovny žádost hr. Goluchowského, jenž byl v sobotu odpoledne císařem přijat ve zvláštním sly- šení, by vykonala volby do delegací před sobotou. Tyto disposice způsobeny byly zřetelem na sněmy zemské, kterým má dostati se celého jara, tak, aby jejich zasedání ne bylo rušeno a zkracováno, kdyby se ukázala potřeba svolati říšskou radu nebo vyskytla se žádost, aby tato se sešla jedině ad hoc, t. j. k vykonání voleb do delegací. Tím není však ještě praveno, že dele- pce zasedati budou v květnu. Jejich kampaů záviseti bude nejen na stavu věcí, jaký se objeví po Velkonocích v parlamentě víden- ském, ale také na pracovním programu vlády maďarské. Před rozpravou o letošním odvodu. Z Vídně, 12. března. O 9. hod. ranní sešli se v kanceláři druhého místopředsedy poslanecké sněmovny dra. Žáčka členové parlamentní komise českého klubu, by zre- digovali prohlášení, jež učiní jmenem klubu poslanců českých v debatě o zákoně, jímž se povoluje odvod na r. 1900, buď posl. dr. Engel nebo psal dr. Herol d. České poselstvo, jak samo sebou se rozumí, bude hlasovati proti vzpomenuté osnově a vystoupí dnes a zejtra proti vojen ské správě co nejrozhodněji. Technickou ob- strukci by se odvod nezmařil. Šestisedmi- novou většinou prošel by v parlamentě proti české obstrukci a kdyby nakrásně byl zmařen parlamentně, provedl by se, jako v obou minulých létech, na základě § 14. Česká delegace nesmí ovšem povoliti militarismu ani muže, ani haléře, nýbrž pro jeví mu svým hlasováním nejhlubší nevoli a největší nedůvěru.
Goluchowský doktor Engel Herol Vídeň poslanecký sněmovna
8 article
Polský klub. Z Vídně, 12. března. Ve včerejší schůzi polského klubu projednávány zále žitosti hospodářské. Na dotaz posl. Rappaporta, zda sazby na petrolej byly zvýšeny, odpověděl posl. Struszkie- wicz a přítomný guvernér rakousko-uher- ského banku dr. Biliňski zevrubně Klub se potom usnesl po té stránce vyjed- návati s ministrem železničním drem. Witt kem. Následovala pak dlouhá rozpravao projektu nového průplavu viselsko- sánského. Posl. dr. Rutowski by zmocněn, aby ve věci té formuloval návr a dal jej ku podpisu také členům jiných stran. Oslava 13. března 1848. Z Vídně, 12. března. Obvyklým způso- bem oslavili včera zdejší dělníci, počtem asi 8000, den 13. března 1848 valnou schůzí a průvodem na ústřední hřbitov k obelisku, jenž byl postaven nad ostatky padlých onoho dne. Když byly složeny věnce na obeliska zapěny smuteční sbory, promluvil jmenem německých sociálních demokratů dr. Ellen- bogen, jmenem českých Dvořák, jme- nem polskýchyK ozakiewicz a jmenem ruských Jachymovič. Jak průvod na hřbitov tak cesta zpáteční minuly klidně. oul z Maďarské »souboje«. Z Pešti, 12. března. Ministr honvědů bar. Féjerváry, tázán, jak se zachová vůči známému listu Ugronovu, dal v odpo- věď: »Ať si dělá co chce, nedonutí mne, bych se s ním bil.« Na dotaz, co odpovi pravil: »Každý, kdo mne zná, ví, že nen třeba, bych se jakkoli projevoval. Pokládám za sebe nedůstojno, na list takový reflek- tovati.
Rappaport doktor Biliňski Witt Posl Rutowski Ellen Dvořák Vídeň Pešť Ugronovo
9 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Osobní. Z Pešti, 11. března. (C.-B.) Úřadní list oznamuje propůjčení uherské hodnost baronské mimořádnému vyslanci a splno mocněnému ministru Štěpánu Buria nov de Rajetz, jakož i jeho zákonným potom kům, dále propůjčení rytířského kříže řádu Leopoldova ministerskému radovi Gézov Vertesymu de Vertesalja v uznání jeho věrných, horlivých a výtečných služeb Proti zákonu Heintzovu. Z Berlina, 11. března. (C.-B) Dne dopoledne konala se v sálech Germanie opětně schůze protestní proti zákonu Hein tzovu. Resoluce proti tomuto zákonu byla schválena po několika řečech jednohlásně Nepokoje v Tureeku. Z Cařihradu, 11. března. (C. - B.) Do Skoplje přibyly tři prapory vojska. Memdruch paša, které dle doslechu pry pověřen vrchním dozorem nad veškerýmt valimi západního dílu balkánského poloostrova. slibuje nespokojencům, že tamější vali příšt týden odjede. Většina obyvatelstva však pro hlásila, že neustoupí ani moci, nebude-li vali sesazen. Bazar jest ještě uzavřen. Porta chová přes to naději, že brzy nastane poko. Srbské vyslanectví požádalo tureckou vládu, by zjednala klid v obci Vučitenu u Mi- trovice. Z Berany dochází zpráva o jitření v kruzích křesťanského obyvatelstva proti metropolitovi prizrenskému, který na místě lidového kandidáta chce dosaditi do Berany za kněze svého chráněnce. Černo- horský vyslanec Bakič obdržel rozkaz, vládu tureckou upozorniti na nebezpečné následky tohoto kroku. Dle zprávy z Prištiny byl tam zabi v hádce pověstný náčelník lupičů Dim Burian.
Burio Rajetz Gézov Vertesy Vertesalja Heintzův Hein Skoplj Port Černo Bakič Di Burian Pešť Leopoldov Berlín Cařihrad Vučiten Priština Germanie
10 article Ruské dráhy na hranicích
Ruské dráhy na hranicích perských. Z Cařihradu, 12. března. (C.-B.) Ru- ské vyslanectví horlivě pokračuje ve své snaze o stavbu železnic na hranicích per ských. Ujišťuje se, že dosud nebylo žádáno koncessí pro určitě sítě a že jde pouzeo opatření profylaktického rázu, ježto ruská vláda žádá závazné záruky, že pro zmíněne území nebudou koncesse uděleny společno stem neruským.
Cařihrad
11 article
Ze Španělska. Z Madridu, 10. března. (C.-B.) M nistr-president Silvela prohlásil, že sně movny nebudou dřívo uzavřeny, dokud ne výřídí osnovu zákona o alkoholu, na níž vládě mnoho záleží. Zpráva, že král navštíví přístavy polo ostrova, jest nesprávna. Spiknutí v Brazilii. Z Ria de Janciro, 10 března. (C. - B, Vláda ví už od měsíce, že několik nespoko jenců chystá spiknutí proti republice, roz hodla se však teprve zakročili, až nabyla ji stoty, že byly peníze, pocházející od přívr ženců monarchie, rozděleny několika policej ním agentům a jiným lidem. Jeden ze spi klenců měl se zmocniti presidenta Cam posa Salesa v Petropolidě. V případě úspěchu měla býti dosazena prozatímn vláda.
Silvel Španělsko Madrid Brazílie Rio jít Janciro polo ostrov
12 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, dne 11. března. ntabog eo Z Německa. Živý boj vede se právě v říšském sněmu německém o předlohu ve příčině dozoru na maso. Ač vlastně nespadá věc ta v obor téte rubriky, chceme k některým jejím momentům zde poukázati. Agrárníkům, pěstitelům dobytka podařilo se ve výboru prosaditi některé zmény ku svému prospěchu, to jest ku prospěchu do- mácího chovu dobytka na úkor konsumentů Některé změny vyvolaly velkou nevoli mezi kon sumenty domácími, jiné mezi americkými pro ducenty, jichž dovoz do Německa má býti před lohou takto upravenou valně ohrožen. Však na naléhání řišského kaneléře Hohenloha, jenž prý dokonce demissí svou hrozil, vláda prosadilau Viléma II., že takto říšským sněmem upraveně předloze spolková rada, zástupkýně to vlád spolkových, odepře svoje placet. Na druhé straně ale včera již říšský sněm německý schválil v plenu svém některé z vládou odmítaných změn výborových. Konflikt tedy zřejmě vypukla nieméně ještě teď v poslední chvili usiluje se o kompromis mezi stanoviskem vládním a mez stanoviskem většiny říšského sněmu (konserva- tivců a katolické strany čili středu). Kompro- misu toho docíleno má prý býti ve smyslu tom, že by vláda upustila od dozoru nad dobytkem doma poraženým, začež by většina říšského sněmu upustila od zákazu dovozu některýeh druhů masa ameriekého, neboť vláda obává se že by zákaz ten moht vésti na konec k celní válce americko-německé, jež by ovšem pro hmotné interessy agrárníkům německým nevhod nebyla.
Hohenloha Vilém II Praha Německo
13 article
Nebezpečí ministerstvu italskému, nebezpečí vážné dost, hrozí z nynějšího roko vání o předloze výminečných opatření politických Po bouřich a resolucích předloňských chtělo ministerstvo Pellouxovo prosaditi ve sněmovně řadu — své doby již sdělených — krutých opa tření proti tisku, spolčovacímu právu atd. Ob- strukce opposice zmařila úmysl ten. I nařídila vláda provedení opatření těch dekretem králov- ským. Sám kasační soud uznal ale dekret ten za neústavní, nezákonný a opatření za neplatná. nezbylo tedy panu Pellouxovi nic, nežli obrátit se opět k sněmovně. Nejprve opposice (radiká- lové, republikáni a socialisté) obnovila sice ob strukci, ulevila v ní však, když vláda některá vle ustanovení předlohy zmírnila. Tato vymohla pak přechod k podrobně debatě většinou asi 30 hlasů, ač sama na většinu aspoň 50 hlasů spolehala. Nyni uvažuje se ale, že opposice měla jiný ješte důvod poleviti v obstrukci své. Rudini a Bian cheri se skupinou svojí z pravice rozhodl s konservativní skupinou svou spolu s levicí krajní hlasovati hned proti článku 1. vládní předlohy Může tak snadno způsobena býti porážka vlády hned při prvním hlasování. Rudini a Bian- cheri těší se, že by v případě tom vystřídal nynější dle jmena liberální, v pravdě však reakcionářskou vládu Pellouxovu, ve kteréž jich směr měl až dosud jediného jen zástupce. Pr
Pelloux Rudin Bian Ob
14 article
frankofilství Rudinově nebyla by tato změn bez dosahu mezinárodního, třeba že dlužno bylo s tím počítati, že oddanost krále Hum berta pro trojspolek značně by tlumila a zdrže vala nový směr Rudinovy politiky zahraničné jako bylo již za drívějšího ministerstva Ru dinova. Válka jihoafrická. V Praze, 11. března. Zbojiště. Zajatí Burové hleděli, jak se z Kapskéh města telegrafuje, z blízkého, jim u Simons townu vykázaného tábora uniknouti. Počali ko pati podzemní chodbu, ale plán jejich byl před- časně prozrazen. Jak se oznamuje, zbarveny byly plyny z lydditových střel několka dětem v Cronjeově táboře obličej a vlasy jak žloutek do žluta. Generál Joubert odebral se do Pretorie. Upadl-li v nemilost, čili má li tam připravovat obranu Pretorie, není ještě známo, anne Professor Zucker vydal zajímavon brožuru o válce transvaalské, ve kteréž porovnává mim jiný hojný materiál způsob burského válčení jakožto velmi podobný k válčení husitskému. Praví tu výslovně »Buři neb Burgheři vedli stále boje proti Hottentotům, dosti nebezpečným to odpůrcům a užili proti nim zvláš ních prostředků boje.
Rudinův Burová Simons Joubert Pretorius Zucker Hotentot Praha Pretorie
15 article
Jakmile se blížil nepřítel, seřadil velké vozy, po kterých stále cestovali do mocného kruhu, uprostřed kterého byl dobytek, nejvzácnější to pokl ad který měli. Na vozech byli pod jakous ochranou především starci a děti. Mu- žové stříleli, ženy jim podávaly pušky zejmena sekaným olovem nabité. Když pak svým střílením byli seslabili ne přátelský boj, vypadli náhlez to h hradu vozního a dovršili svě vítězství Sami němečtí spisovatelé uka zuj k tomu, že Buři takto bojujíce, bojoval po způsobu Cimbrův a Husitův. Válečná taktika 15. století byla Bury v 17. a 18 století s velikým úspěchem obnovena Dostalo se Burům vůbec záhy přísně vojensk výchovy. Hoch 8—9letý musil se zabývati střelbou. Byl mu často přikázáno, aby celou noc bděl a bojova proti hyenám a jiným dravým zvířatům tam se na cházejícím a dosáhl mladistvý Bur ve střelbě nej větší dokonalosti, kterou arciť po celý život si za choval. Každý Bur jest proto pravým střelcem umělcem a umění toto se stalo téměř dědíčným. « Také celý ten tuhý boj Burův o samo- statnost a národnost skýtá několik zajímavých momentův, obdobných zápasům našim. Zazna- menává tu, předeslav ovšem cizí nám zasahnut otázky otrokářské v život Burův — zvláště tato fakta zajímavá : »Mezi r. 1815 a 1835 nastal nový obra v osudech kapské kolonie, dnešní spo mezi Bury a Angličany připravující Byly dány Angličany Burům vážné du vody k nespokojenosti. Předně ohledn otázky otroctví, při které arciť Angli čané na oko stáli na stanovisku správ nějším, protože humanitě více odpov dajícím. Burově přáli otroctví z té pří činy, ježto černochů k těžkým pracím nutně potřebovali, ale oni s témil lidmi velmi mírně, ba otcovsky zachá- zeli. Oproti tomu horlili Angličané pr zrušení této instituce.
Bur Cimbrův Burův Angličan Angl Bura kapský kolonie h hrad
16 article
Kouečně, když v r. 1833 anglický par lament otroctví v koloniích zru šil ustanovil, by vlastníkům otroků tře- tina ceny otroků jmenem náhrady byla vyplacena, Burové se tomuto usnesen podrobili. Na Bury připadla náhrada v obnosu 24 milionů marek, však vyplacena jim nebyla: vše zmizelo vkapsách angli- ckého úřadnictva, kteréž i jinak s Bury nevlídně, ba téměřnepřátelsky zacházelo Nás zajímá zejmena to, že i olazka jazyková napnutí mezi Bury a Angli- čany valně zostříla. Angličané zakázali užívání jazyka hollandskéh o při úřadech a soudech kapské kolonie a ustanovili, by podán pouze v angličině t. j. ve státním jazyku se děla. Opatření ta vyvolala bo uři mezi Bury jinak klidnými a když ko- nečněbylipovoláni vystěhovalciz Anglie a ze Skotska, by Bury zatlačiti pomá- hali, stařa se situace Burův vkapské kolonii téměř nesnesitelnou. Ač věci tyto čtenáři v podstatě také už z našich zpráv známy byly, přijme brožurku Zuckrovu zajisté vděčně, neboť jsou podány vn V drobném prodejii ranní číslo o sobě . . . za s odpolední . . . . na 2 Ve ulinlkách ns venkově ranní číslo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . 5h Inserů t platí se hotevě rapřea Předplacení a instrty přijímá »čninl- strace v Marianské ulici č. a Tam nacházejí ss též radakee tiskárna a szpedice „Nárndnich Listá“ Bekonisy se nevransii
Burová Angličan Burův Zuckrův Nárndnich Bekonisa Bura Angl Anglie Skotsko
17 article
souhrnně a hromadně. O čákách války vyjádřil se autor, ovšem ještě ve chvili velkých úspěchů burských, tímto pozoruhodným způsobem »Dne 11. října vrazilo vojsko transvaalské do Natalu a byl zahájen onen boj, jehož jsme svědky do části trnoucími, však na každý způsob statečnost Burů obdivujícími. Připadá mně, když hledím na tento boj nynější. výrok německého básníka Lessinga, který praví Největší jest div ten, že velké divy se nám zdají tak všedními.« Oba státy — Oranžsků a Transvaal — čílají nejvýše 400.000 obyvatelů obojího pohlaví, počitaje v to děti a starce. Naproti této moci stojí Auglie mající 40,000.000 lídí v Evropě, v koloniích dobromady 330.,000.000. Skoro 400,000.000 lidí bojuje proti 400 000. Je to něco neslýchaného, a dosud přece Anglie ani jediného vítězství nedobyla. (Jak řečeno brožura psána jest před nedávnými úspěchy angli- ckými. Pozn. red.) Je to první případ, kde můžem se stanoviska mezinárodního říci, že Stěstěna přeje tomu, kdož v plném právu bojuje za své statky za svůj život státní.
Lessing Stěstit Natal Transvaal Evropa Anglie Oranžsk
18 article
Sám měl jsem největší pochybnosti, když byl boj zahájen a těchto pochybnosti jsem se ješté ne- zbavil, ale co dosud vykonáno bylo Bury oprotité mocné a pyšné Anglii, to již zabezpečuje tomu ma- lému národu veškeré sympatie a vrhá světlo na Anglii takové, že, když se dříve mluvilo o Rusku jako o kolosu s hlíněnými nohami, snad te též platil může o Anglii, že jest kolos, jenž nemá dobrý pod- klad. Jen ta okolnost, že se žádný stát nehne,ž žádný stát nepoužívá této situace trapné, ve kter se Anglie nachází, může nás míti k tomu, abychom věc chladněji uvažovali, neboť dosud ještě válečná síla Anglie na moři není otřesena. Ve válce, která v tomto okamžiku mezi nejmen- ším a největším státem, mezi Davidem a Goliášem. zuří, v boji tom zdá se mi, že sympatie všech těch. kdož ještě se hlásí k jakémus právu, rozhodně mus státi na straně Burů!
David Goliáš Anglie Rusko
19 article
Telegramy. Z Brusselu, 11. března. (C.-B.) »Peti bleu« uveřejňuje telegram z Londýna, který prj potvrzuje pověsť, že Krüger a Ste ij n s obrátili na anglickou vládu s nabídkou u za- vříti mír na základě uznání neo- vislosti obou republík. Věc odehrál se prý v noci z úterka na středu. Ve středu ráno došla prý oběma presidentům odpově vlády anglické rázu naprosto nesmířlivého, jež končila slovy: »Jedinou podmínkou, pod kterou uzayře Anglie mír, jest bezpodminečne vzdání se.s Z Londýna, 11. března. (C.-B.) Lor Roberts telegrafoval z Driefonteinu z dneška 7 hod. 15 min. ráno: Spojenci postavili se na- šemu postupu na odpor, a činili nám po celý včerejší den mnohé obtíže, podporováni znalosti terrainu. Přes to však, díky podivuhodnému držení se našich vojsk, dorazili jsme na vytčené místo. Výníkající úloha připadla divisi Kelly-Keny, jejíž dva prapory nepřitele bodákovým útokem zahnaly. Burové měli velké ztráty a zanechali na bojišti 102 mrtvé. Zajali jsme 20 mužů.
Krüger Roberts Kell Keny Burová Brusel Londýn Anglie
20 article
Podrobný počet našich ztrát není mně dosud znám. Mezi mrtvými jsou dva kapitáni a jeden civilista, mezi raněnými dva plukovníci, dva ka- pitáni a pět poručíku. Z Londýna, 11. března. (C.-B.) Listy uveřejňují sdělení, dle něhož prý v úlerý ob- držela anglická vláda od presidentů Krügr a Steijna pět telegramů v holandské řeči,o nichž byl učiněn dotaz, za jakých podmínek by mohlo býti zastaveno nepřátelství. Dodává se, že jest důvodno domnívati se, že vláda dala odpověď projevující povolnost. Z Londýna, 11. března. (C.-B.) Lor Roberts telegrafuje z Driefonteinu z dneška, že zaslal presidentům Krügrovi a Stejj- novi telegram; v němž protestoval opětně proti zneužiti bilého praporu a sdělil jim, že kdyby se věc opakovala, bude nucen ke svému polito- vání dáti vojsku svému rozkaz, aby nebralo n bílý prapor žádného ohledu. Roberts zmíníl se ve svém telegramu o případu, který se udál včera večer a jehož svědkem bylo několik dů- stojníků. Na konci telegramu prohlašuje lor Roberts: »Nalezl jsem v táboře Cronjově velký počet výbušných kulek. Takové zneuži zvyků válečných i smlouvy ženevské jest pro každou civilisovanou moc hanbou. Zaslal jsem své vládě opis tohoto telegramu s prosbou, aby sdělila jeji obsah všem mochostem na pev- nině.« Z Londýna, J11. března. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« oznamuje z Driefonteinu: Jiz-
Krügr Roberts Londýn Driefontein : Jizera
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Vhorské bouři. Napsal Jan Havla sa. V dusném ovzduší letního odpoledne roz prostřela se krajem mrtvá nehybnost. Ani nej- slabší vánek svým osvěžujíčím dechem neza- chvěl ztrnulou tišinou, jež náhle padla tisnivě na celou přírodu, ani jemný větřík nezašumě korunami hustých lesů, jež jako klidná hladina jezerní se táhly po horských svazích a hřbetec až k obzoru, kde ztrácely se v ponuré šedi zachmuřené oblohy. Vše zdálo se v tíživé úzkosti očekávati bouři, jež se stahovala hrozivě nad horskými temeny na nebi, zasmušile se klenoucím jako násilné tlumená vášeň, jež každé chvile se zdvojenou prudkosti může vypuknouti. Ztišeným ovzduším, ztlumeným šerem těž- kých mračen, nehybně na klenbě nebeské tkví- cích, úzkostlivě kroužili holubi, nizce při zemi se kmitaly poděšeně vlaštovky a nad horami teskně zaznívalo krákání černé havěti, vyletující z lůna lesů, jako předzvěšt blížicí se bouře. Z polotemna hlubin lesních vyšel nejistým krokem sehnutý muž. Vrávoravě kráčel po stezce na holé témě horské, jež se před ním přikře do výšky táhlo, chvílemi kalným zrakem pohližel k zachmuřené obloze a opět, zastaviv se, oblížel se v údolí, kde krčily se a choulily k zemi malé chaty, jakoby se strachovaly pří valů, jež v brzku chrliti měla nebesa.
Havel
22 article
Oči jeho zářily chorobným leskem a ruce i celé jeho tělo se chvělo nedočkavostí, jež zírala mu ze sežloutlých líci, stažených v blb úsměv. Byl to blázen Jindra z nedaleké vesnice Dlouhá již léta potuloval se horami i údolím, a lidé pomalu zapomínali, čím dříve byl, vidouce v něm blázna stejně nepřistupného každému citu, každému hnutí i slovu. vežepe Jako stin plazíval se v letních parneci podél břehů říčky a brodíval se vlnkami dová divé horské bystřiny, jako přízrak se mihával v bouřích, v rudém zásvitu blesku a v lijáku po horských temenech, mumlaje nesrozumiteln vždy táž slova, jež jedině utkvěla mu nesm zatelně v myslit »Spal, Kriste, všechno jim spal!« e A slova ta dříve slýchávali od něho často i v údolí, a marno bylo všeliké namáhání, z ného chtíti dostati jen jedinké slovo jiné.
Jindra Krist
23 article
Zamračil se pokaždé, ústa stáhla se mu v šílehý, jizlivý úsměch, tváře sebou několikráte trhly a pak se odvrátil, cedě syčivým hlasem zuby vzdy touž odpověď. u n »Spal, Kriste, všechno jim spal!e los A ten, kdo se byl marně namáhal, s trp- kosti a soucitem se vždy na něho zahleděl zasmušiv se, nad ním se zamyslil. Vždyť byly také doby, kdy Jindra byl zrovna takovým člověkem jako oni ostatní. Byl tehdy mladým, pilným a pracovitým hospodářem, měl dobrou a hezkou ženu, dvě vedené děti, a dosti velký statek, aby moh život tráviti bez strachu před bídou a nouzl. Přece však nebylo mu dlouho dopřáno štěstí užívati. Za bouřlivé letní noci, kdy každé chvíle zamřižovala se obloha spletitýmni blesky a ovzduší svíjelo se v dunivém hromu, uhodil blesk v jeho stavení, již zažehl a vznitil- rudou záplavou. A než se Jindra vzpamatoval z prvníh zděšení, praskal mu již strop nad hlavou, bortil se a klesal s hřmotem v krvavých jazy cích ohně k zemi. A lehlo popelem celé jeh stavení, v němž zahynuly i jeho děti s matkou a v němž pochován byv na vždy se vo nive rozpadl jeho zdravý rozum. licien Šnlený vztek jej. časem opustil a míst něho zastřel žloutnoucí jeho tváře blbý vyrá- člověka, jenž není si vědom ani vlastního ži 290 ža vota, natož pak svého okolí. A rty jeho se chvěly vždy stejnými slovy »Všechno jim spal!« Byla to kletba, již by vyřkl tehdy, kdy stižen byv neúprosným osů dem, spatřil ohořelé trosky svého jméní, kletba jež mu nikdy nevymizela z hlavy, již po cely svůj život opakoval, nevěda ani, co mluví.
Krist Jindra
24 article
Jako bludička se od té doby potulovl krajem a peněz, jež strženy byly za pole, zbylá po uhrazení dluhů, užila obec k jeho živení Brzy však přestal Jindra pravidelně docházet do vsi a mnohdy po celý týden ho nikde ne spatřili. Jako zvěř se zdržoval v lůně horských lesů, a když jej někdy chlěli opatřiti jiným ša tem, musili jej dříve vlákati do dědiny a opiti o Za každé však bouře viděti jej bylo, po bíhajícího ztřešténě po horských srázecha hbitě skákajícího po úskalích a balvanech. Zdálo se, že rudá záře blesků jej těší a že r- chot hromu mu vlévá osvěžení v mdlé údy. Tak i tehdy, nedočkavosti hoře, vyběhl po stráni a usednuv na kámen, složil ruce v dlan a hleděl vytřeštěným zrakem v kraj, jenž temnil se vždy vlce a více. Z oči šlehaly mu zlověstné záblesky pro bouzející se zuřivé šilenosti, jež náhle zalomeo vala mu prudce ramenoma. Pozdvihl rukul k neběsům a pak pohrozi jí v údolí, temně mumlaje: »Spal Kriste, vše- chno jim spal!« A při tom se hrůzně za- chechtal. A mračna se chýlila k zemi, jakobyji chtěla na vždy zavříti v své vlhké lůno a du nivým ovzduším chvěl se posledním zásvitem odumírající den Obloha se temnila, vzduch byl již přeplněn dusností, jež jej sevřela tuhými okovy, až ko- nečně rudou čarou po nebi smýkl se náhle blesk, zařízl se v těžké temnoty mračen, osvětli na chvili krvavým odleskem celý kraj a opět se stlumil v šedé záplavé obzoru. A v brzku hrozný hřmot projel ztrnulým ovzduším, lavinou se svezl polsvazích horskýc a příšernou ozvěnou dozněl v hlubinách tajem ného šera lesů. Jindra chvíli seděl, jakoby ukován byl a lice jeho v kovové ztrnulosti se stáhly v po šklebek a oči planuly světlem krvavého blesku Pak šipkou se vymrštil a vyběhl po svahu na horu na nejvyšší témě, kde trčel osaměle k neb železný křiž.
Krist Jindra
25 article
»Spal, Kriste, všechno jim spal !« ble- ptal, jekotaje zuby a při každém zablesknutí vyrazil ze sebe dušený skřek. Pobíhal jako splašený kůň divoce po holém temeni, jež chvílemi ozafovala oslepující záře blesků, jen se kmitajících po obloze. Stále upíral planouci zraky v dolinu, če- kaje, kdy již zapálí tam klikatý blesk někter ze stavení a kdy při jekotu hromu zaplane tam některá chalupa tím ohněm, jenž strávil kdysi jeho majetek, pohltil jeho milé a sežehl mu rozum. Leč marně. Žádná z ohnivých střel neza- jela zkázou v údoli a hrom stále na plano zuřil těžkým ovzduším mrákot, jimiž sevřena byla sténající příroda Zuřivost zachvátila náhle Jindru. Skočil ohromným skokem ku kříži a uchopiv ho v obě ruce, zalomcoval jím ze vší síly své šilenosti a ze zpěněných úst vydral se mu temný skřek: »Spal, Kriste, všechno jim spal !« A z oblaků nový šlehl blesk a ozářiv na okamžik oslnujícím zásvitem horský vrcholék, sjel po kříži a sžehl tělo bláznovo, jenž sklesl bez hlesu pod kříž, stále jej křečovitě rukama svíraje. Hrom zabouřil ještě jednou naď lesy a odumfel kdesi v údolí a pak náhle tišina za- lehla celý kraj. A z oblohy snesla se k zemi šumným přivalem osvěžující vláha
Krist Jindra Hrom