2
masthead
V Praze, v pondělí dne 12. března 1900.
Praha
4
article
Na ranuí a odpol. listy
přele láci se
v Praze v administrael
na něsl
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s drejí donáškon
a něs
atnt leta . . . . 7 K 60h
ve flinlkáck-
2 K 80m
za něnše
Teštou:
a měsle
n.. . ke
s dvojí zisilkoe
za veěal
at lsla . . . . H k d
Čís. jedn. Pr. 178/00.
Jmenem Jeho Veličenstva císaře!
Cís. král. zemský co tiskový soud v Praze uzna
k návrhům c. k. slátního zástupnictví ze dne 5.
března 1900 čís. Ss. 178/00 takto právem:
Prozatímní zabavení odpoledního vydání periodi-
ckého, v Praze tištěného a vydávaného tiskopisu
»Národní Listy« ze dne 3. března 1900 k čís. 61.
provedené pro olisknutí míst »Musíme doznati —
až — našich vlastí« a »že by vyssávání« — až —
skonce nemělo« článku »Slavným městům a obcím
království českého, markrabství moravského a vévod-
ství slezskéhov se dle § 489. tr. ř. schvaluje.
Praha
6
article
Číslo 398. periodického tiskopisu »České Zájmy
ze dne 20. února 1900 bylo pro otisknutí míst »Mu-
síme doznati — až — našich vlastí« a »že by vy
ssávání« — až — »konce nemělo« článku »Slav-
ným městům a obcím království českého, markrab-
ství moravského a vévodství slezského« zabaveno
zabavení to nálezem ze dne 26. února 1900 č.j
Pr. 159—00/2 schváleno a další rozšiřování zapově
zeno, nález ten pak v č. 48. úřadního listu praž
ského dne 1. března 1900 prohlášen.
Vzdor tomu jeví se shora naznačená místa v od-
poledním vydání periodického, v Praze tištěnéhoa
vydávaného tiskopisu »Národní Listy« ze dne 3.
března 1900 k čís. 61. otisknuta.
Tím stává podezření, že spáchán přečin dle
§ 24. tisk. zák., a jeví se uvedený posléz tískopis co
proti stávajícím předpisům takového zákona vydaný
čímž prozatímní zabavení dle § 487. tr. ř. ospravedl-
něno a tudíž dle § 489. tr. ř. schváleno býti musilo
V Praze, dne 7. března 1900.
C. k. zemský co trestní soud v Praze:
Dr. Wokaun.
Panu Josefu Anýžovi, redaktoru period. časopisu
»Národní Listy« v Praze——II.
doktor
Wokaun
Anýž
Praha
7
article
Telefonické zprávy „ Nár. Listů.
Telefonické zprávy „ Nár. Listů.
Z parlamentu.
Z Vídně, 12. března. Je téměř jisto
že vstupujeme dnes do posledního týdne
předvelkonočního zasedání a že v nejbliz-
ších dnech již dojde poslanecké sněmovny
žádost hr. Goluchowského, jenž byl v sobotu
odpoledne císařem přijat ve zvláštním sly-
šení, by vykonala volby do delegací před
sobotou.
Tyto disposice způsobeny byly zřetelem
na sněmy zemské, kterým má dostati
se celého jara, tak, aby jejich zasedání ne
bylo rušeno a zkracováno, kdyby se ukázala
potřeba svolati říšskou radu nebo vyskytla
se žádost, aby tato se sešla jedině ad hoc,
t. j. k vykonání voleb do delegací.
Tím není však ještě praveno, že dele-
pce zasedati budou v květnu. Jejich kampaů
záviseti bude nejen na stavu věcí, jaký se
objeví po Velkonocích v parlamentě víden-
ském, ale také na pracovním programu vlády
maďarské.
Před rozpravou o letošním odvodu.
Z Vídně, 12. března. O 9. hod. ranní
sešli se v kanceláři druhého místopředsedy
poslanecké sněmovny dra. Žáčka členové
parlamentní komise českého klubu, by zre-
digovali prohlášení, jež učiní jmenem klubu
poslanců českých v debatě o zákoně, jímž
se povoluje odvod na r. 1900, buď posl. dr.
Engel nebo psal dr. Herol d.
České poselstvo, jak samo sebou se
rozumí, bude hlasovati proti vzpomenuté
osnově a vystoupí dnes a zejtra proti vojen
ské správě co nejrozhodněji. Technickou ob-
strukci by se odvod nezmařil. Šestisedmi-
novou většinou prošel by v parlamentě proti
české obstrukci a kdyby nakrásně byl zmařen
parlamentně, provedl by se, jako v obou
minulých létech, na základě § 14.
Česká delegace nesmí ovšem povoliti
militarismu ani muže, ani haléře, nýbrž pro
jeví mu svým hlasováním nejhlubší nevoli
a největší nedůvěru.
Goluchowský
doktor
Engel
Herol
Vídeň
poslanecký sněmovna
8
article
Polský klub.
Z Vídně, 12. března. Ve včerejší
schůzi polského klubu projednávány zále
žitosti hospodářské. Na dotaz posl.
Rappaporta, zda sazby na petrolej
byly zvýšeny, odpověděl posl. Struszkie-
wicz a přítomný guvernér rakousko-uher-
ského banku dr. Biliňski zevrubně
Klub se potom usnesl po té stránce vyjed-
návati s ministrem železničním drem. Witt
kem. Následovala pak dlouhá rozpravao
projektu nového průplavu viselsko-
sánského. Posl. dr. Rutowski by
zmocněn, aby ve věci té formuloval návr
a dal jej ku podpisu také členům jiných
stran.
Oslava 13. března 1848.
Z Vídně, 12. března. Obvyklým způso-
bem oslavili včera zdejší dělníci, počtem asi
8000, den 13. března 1848 valnou schůzí a
průvodem na ústřední hřbitov k obelisku,
jenž byl postaven nad ostatky padlých onoho
dne. Když byly složeny věnce na obeliska
zapěny smuteční sbory, promluvil jmenem
německých sociálních demokratů dr. Ellen-
bogen, jmenem českých Dvořák, jme-
nem polskýchyK ozakiewicz a jmenem
ruských Jachymovič. Jak průvod na
hřbitov tak cesta zpáteční minuly klidně.
oul z Maďarské »souboje«.
Z Pešti, 12. března. Ministr honvědů
bar. Féjerváry, tázán, jak se zachová
vůči známému listu Ugronovu, dal v odpo-
věď: »Ať si dělá co chce, nedonutí mne,
bych se s ním bil.« Na dotaz, co odpovi
pravil: »Každý, kdo mne zná, ví, že nen
třeba, bych se jakkoli projevoval. Pokládám
za sebe nedůstojno, na list takový reflek-
tovati.
Rappaport
doktor
Biliňski
Witt
Posl
Rutowski
Ellen
Dvořák
Vídeň
Pešť
Ugronovo
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Osobní.
Z Pešti, 11. března. (C.-B.) Úřadní
list oznamuje propůjčení uherské hodnost
baronské mimořádnému vyslanci a splno
mocněnému ministru Štěpánu Buria nov
de Rajetz, jakož i jeho zákonným potom
kům, dále propůjčení rytířského kříže řádu
Leopoldova ministerskému radovi Gézov
Vertesymu de Vertesalja v uznání
jeho věrných, horlivých a výtečných služeb
Proti zákonu Heintzovu.
Z Berlina, 11. března. (C.-B) Dne
dopoledne konala se v sálech Germanie
opětně schůze protestní proti zákonu Hein
tzovu. Resoluce proti tomuto zákonu byla
schválena po několika řečech jednohlásně
Nepokoje v Tureeku.
Z Cařihradu, 11. března. (C. - B.)
Do Skoplje přibyly tři prapory vojska.
Memdruch paša, které dle doslechu pry
pověřen vrchním dozorem nad veškerýmt
valimi západního dílu balkánského poloostrova.
slibuje nespokojencům, že tamější vali příšt
týden odjede. Většina obyvatelstva však pro
hlásila, že neustoupí ani moci, nebude-li vali
sesazen. Bazar jest ještě uzavřen. Porta
chová přes to naději, že brzy nastane poko.
Srbské vyslanectví požádalo tureckou vládu,
by zjednala klid v obci Vučitenu u Mi-
trovice.
Z Berany dochází zpráva o jitření
v kruzích křesťanského obyvatelstva proti
metropolitovi prizrenskému, který na
místě lidového kandidáta chce dosaditi do
Berany za kněze svého chráněnce. Černo-
horský vyslanec Bakič obdržel rozkaz, vládu
tureckou upozorniti na nebezpečné následky
tohoto kroku.
Dle zprávy z Prištiny byl tam zabi
v hádce pověstný náčelník lupičů Dim
Burian.
Burio
Rajetz
Gézov Vertesy Vertesalja
Heintzův
Hein
Skoplj
Port
Černo
Bakič
Di Burian
Pešť
Leopoldov
Berlín
Cařihrad
Vučiten
Priština
Germanie
10
article
Ruské dráhy na hranicích
Ruské dráhy na hranicích
perských.
Z Cařihradu, 12. března. (C.-B.) Ru-
ské vyslanectví horlivě pokračuje ve své
snaze o stavbu železnic na hranicích per
ských. Ujišťuje se, že dosud nebylo žádáno
koncessí pro určitě sítě a že jde pouzeo
opatření profylaktického rázu, ježto ruská
vláda žádá závazné záruky, že pro zmíněne
území nebudou koncesse uděleny společno
stem neruským.
Cařihrad
11
article
Ze Španělska.
Z Madridu, 10. března. (C.-B.) M
nistr-president Silvela prohlásil, že sně
movny nebudou dřívo uzavřeny, dokud ne
výřídí osnovu zákona o alkoholu, na níž
vládě mnoho záleží.
Zpráva, že král navštíví přístavy polo
ostrova, jest nesprávna.
Spiknutí v Brazilii.
Z Ria de Janciro, 10 března. (C. - B,
Vláda ví už od měsíce, že několik nespoko
jenců chystá spiknutí proti republice, roz
hodla se však teprve zakročili, až nabyla ji
stoty, že byly peníze, pocházející od přívr
ženců monarchie, rozděleny několika policej
ním agentům a jiným lidem. Jeden ze spi
klenců měl se zmocniti presidenta Cam
posa Salesa v Petropolidě. V případě
úspěchu měla býti dosazena prozatímn
vláda.
Silvel
Španělsko
Madrid
Brazílie
Rio jít Janciro
polo ostrov
12
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, dne 11. března.
ntabog eo
Z Německa.
Živý boj vede se právě v říšském sněmu
německém o předlohu ve příčině dozoru na
maso. Ač vlastně nespadá věc ta v obor téte
rubriky, chceme k některým jejím momentům
zde poukázati. Agrárníkům, pěstitelům dobytka
podařilo se ve výboru prosaditi některé zmény
ku svému prospěchu, to jest ku prospěchu do-
mácího chovu dobytka na úkor konsumentů
Některé změny vyvolaly velkou nevoli mezi kon
sumenty domácími, jiné mezi americkými pro
ducenty, jichž dovoz do Německa má býti před
lohou takto upravenou valně ohrožen. Však na
naléhání řišského kaneléře Hohenloha, jenž prý
dokonce demissí svou hrozil, vláda prosadilau
Viléma II., že takto říšským sněmem upraveně
předloze spolková rada, zástupkýně to vlád
spolkových, odepře svoje placet. Na druhé straně
ale včera již říšský sněm německý schválil
v plenu svém některé z vládou odmítaných změn
výborových. Konflikt tedy zřejmě vypukla
nieméně ještě teď v poslední chvili usiluje se
o kompromis mezi stanoviskem vládním a mez
stanoviskem většiny říšského sněmu (konserva-
tivců a katolické strany čili středu). Kompro-
misu toho docíleno má prý býti ve smyslu tom,
že by vláda upustila od dozoru nad dobytkem
doma poraženým, začež by většina říšského
sněmu upustila od zákazu dovozu některýeh
druhů masa ameriekého, neboť vláda obává se
že by zákaz ten moht vésti na konec k celní
válce americko-německé, jež by ovšem
pro hmotné interessy agrárníkům německým
nevhod nebyla.
Hohenloha
Vilém II
Praha
Německo
13
article
Nebezpečí ministerstvu italskému,
nebezpečí vážné dost, hrozí z nynějšího roko
vání o předloze výminečných opatření politických
Po bouřich a resolucích předloňských chtělo
ministerstvo Pellouxovo prosaditi ve sněmovně
řadu — své doby již sdělených — krutých opa
tření proti tisku, spolčovacímu právu atd. Ob-
strukce opposice zmařila úmysl ten. I nařídila
vláda provedení opatření těch dekretem králov-
ským. Sám kasační soud uznal ale dekret ten
za neústavní, nezákonný a opatření za neplatná.
nezbylo tedy panu Pellouxovi nic, nežli obrátit
se opět k sněmovně. Nejprve opposice (radiká-
lové, republikáni a socialisté) obnovila sice ob
strukci, ulevila v ní však, když vláda některá
vle
ustanovení předlohy zmírnila.
Tato vymohla pak přechod k podrobně
debatě většinou asi 30 hlasů, ač sama na
většinu aspoň 50 hlasů spolehala. Nyni
uvažuje se ale, že opposice měla jiný ješte
důvod poleviti v obstrukci své. Rudini a Bian
cheri se skupinou svojí z pravice rozhodl
s konservativní skupinou svou spolu s levicí krajní
hlasovati hned proti článku 1. vládní předlohy
Může tak snadno způsobena býti porážka vlády
hned při prvním hlasování. Rudini a Bian-
cheri těší se, že by v případě tom vystřídal
nynější dle jmena liberální, v pravdě však
reakcionářskou vládu Pellouxovu, ve kteréž jich
směr měl až dosud jediného jen zástupce. Pr
Pelloux
Rudin
Bian
Ob
14
article
frankofilství Rudinově nebyla by tato změn
bez dosahu mezinárodního, třeba že dlužno
bylo s tím počítati, že oddanost krále Hum
berta pro trojspolek značně by tlumila a zdrže
vala nový směr Rudinovy politiky zahraničné
jako bylo již za drívějšího ministerstva Ru
dinova.
Válka jihoafrická.
V Praze, 11. března.
Zbojiště.
Zajatí Burové hleděli, jak se z Kapskéh
města telegrafuje, z blízkého, jim u Simons
townu vykázaného tábora uniknouti. Počali ko
pati podzemní chodbu, ale plán jejich byl před-
časně prozrazen. Jak se oznamuje, zbarveny
byly plyny z lydditových střel několka dětem
v Cronjeově táboře obličej a vlasy jak žloutek
do žluta.
Generál Joubert odebral se do Pretorie.
Upadl-li v nemilost, čili má li tam připravovat
obranu Pretorie, není ještě známo, anne
Professor Zucker vydal zajímavon brožuru
o válce transvaalské, ve kteréž porovnává mim
jiný hojný materiál způsob burského válčení
jakožto velmi podobný k válčení husitskému.
Praví tu výslovně
»Buři neb Burgheři vedli stále boje
proti Hottentotům, dosti nebezpečným
to odpůrcům a užili proti nim zvláš
ních prostředků boje.
Rudinův
Burová
Simons
Joubert
Pretorius
Zucker
Hotentot
Praha
Pretorie
15
article
Jakmile se blížil nepřítel, seřadil
velké vozy, po kterých stále cestovali
do mocného kruhu, uprostřed kterého
byl dobytek, nejvzácnější to pokl ad
který měli. Na vozech byli pod jakous
ochranou především starci a děti. Mu-
žové stříleli, ženy jim podávaly pušky
zejmena sekaným olovem nabité. Když
pak svým střílením byli seslabili ne
přátelský boj, vypadli náhlez to h
hradu vozního a dovršili svě vítězství
Sami němečtí spisovatelé uka zuj
k tomu, že Buři takto bojujíce, bojoval
po způsobu Cimbrův a Husitův. Válečná
taktika 15. století byla Bury v 17. a 18
století s velikým úspěchem obnovena
Dostalo se Burům vůbec záhy přísně vojensk
výchovy.
Hoch 8—9letý musil se zabývati střelbou. Byl
mu často přikázáno, aby celou noc bděl a bojova
proti hyenám a jiným dravým zvířatům tam se na
cházejícím a dosáhl mladistvý Bur ve střelbě nej
větší dokonalosti, kterou arciť po celý život si za
choval. Každý Bur jest proto pravým střelcem
umělcem a umění toto se stalo téměř dědíčným. «
Také celý ten tuhý boj Burův o samo-
statnost a národnost skýtá několik zajímavých
momentův, obdobných zápasům našim. Zazna-
menává tu, předeslav ovšem cizí nám zasahnut
otázky otrokářské v život Burův — zvláště tato
fakta zajímavá :
»Mezi r. 1815 a 1835 nastal nový obra
v osudech kapské kolonie, dnešní spo
mezi Bury a Angličany připravující
Byly dány Angličany Burům vážné du
vody k nespokojenosti. Předně ohledn
otázky otroctví, při které arciť Angli
čané na oko stáli na stanovisku správ
nějším, protože humanitě více odpov
dajícím. Burově přáli otroctví z té pří
činy, ježto černochů k těžkým pracím
nutně potřebovali, ale oni s témil
lidmi velmi mírně, ba otcovsky zachá-
zeli. Oproti tomu horlili Angličané pr
zrušení této instituce.
Bur
Cimbrův
Burův
Angličan
Angl
Bura
kapský kolonie
h hrad
16
article
Kouečně, když v r. 1833 anglický par
lament otroctví v koloniích zru šil
ustanovil, by vlastníkům otroků tře-
tina ceny otroků jmenem náhrady byla
vyplacena, Burové se tomuto usnesen
podrobili.
Na Bury připadla náhrada v obnosu
24 milionů marek, však vyplacena jim
nebyla: vše zmizelo vkapsách angli-
ckého úřadnictva, kteréž i jinak s Bury
nevlídně, ba téměřnepřátelsky zacházelo
Nás zajímá zejmena to, že i olazka
jazyková napnutí mezi Bury a Angli-
čany valně zostříla.
Angličané zakázali užívání jazyka
hollandskéh o při úřadech a soudech
kapské kolonie a ustanovili, by podán
pouze v angličině t. j. ve státním jazyku
se děla. Opatření ta vyvolala bo uři
mezi Bury jinak klidnými a když ko-
nečněbylipovoláni vystěhovalciz Anglie
a ze Skotska, by Bury zatlačiti pomá-
hali, stařa se situace Burův vkapské
kolonii téměř nesnesitelnou.
Ač věci tyto čtenáři v podstatě také už
z našich zpráv známy byly, přijme brožurku
Zuckrovu zajisté vděčně, neboť jsou podány vn
V drobném prodejii
ranní číslo o sobě . . . za s
odpolední
. . . . na 2
Ve ulinlkách ns venkově
ranní číslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 5h
Inserů t
platí se hotevě rapřea
Předplacení a instrty přijímá »čninl-
strace v Marianské ulici č. a
Tam nacházejí ss též radakee
tiskárna a szpedice „Nárndnich Listá“
Bekonisy se nevransii
Burová
Angličan
Burův
Zuckrův
Nárndnich
Bekonisa
Bura
Angl
Anglie
Skotsko
17
article
souhrnně a hromadně. O čákách války vyjádřil
se autor, ovšem ještě ve chvili velkých úspěchů
burských, tímto pozoruhodným způsobem
»Dne 11. října vrazilo vojsko transvaalské do
Natalu a byl zahájen onen boj, jehož jsme svědky
do části trnoucími, však na každý způsob statečnost
Burů obdivujícími.
Připadá mně, když hledím na tento boj nynější.
výrok německého básníka Lessinga, který praví
Největší jest div ten, že velké divy se nám zdají
tak všedními.«
Oba státy — Oranžsků a Transvaal — čílají
nejvýše 400.000 obyvatelů obojího pohlaví, počitaje
v to děti a starce. Naproti této moci stojí Auglie
mající 40,000.000 lídí v Evropě, v koloniích dobromady
330.,000.000. Skoro 400,000.000 lidí bojuje proti
400 000. Je to něco neslýchaného, a dosud přece
Anglie ani jediného vítězství nedobyla. (Jak řečeno
brožura psána jest před nedávnými úspěchy angli-
ckými. Pozn. red.) Je to první případ, kde můžem
se stanoviska mezinárodního říci, že Stěstěna přeje
tomu, kdož v plném právu bojuje za své statky
za svůj život státní.
Lessing
Stěstit
Natal
Transvaal
Evropa
Anglie
Oranžsk
18
article
Sám měl jsem největší pochybnosti, když byl
boj zahájen a těchto pochybnosti jsem se ješté ne-
zbavil, ale co dosud vykonáno bylo Bury oprotité
mocné a pyšné Anglii, to již zabezpečuje tomu ma-
lému národu veškeré sympatie a vrhá světlo na
Anglii takové, že, když se dříve mluvilo o Rusku
jako o kolosu s hlíněnými nohami, snad te též platil
může o Anglii, že jest kolos, jenž nemá dobrý pod-
klad.
Jen ta okolnost, že se žádný stát nehne,ž
žádný stát nepoužívá této situace trapné, ve kter
se Anglie nachází, může nás míti k tomu, abychom
věc chladněji uvažovali, neboť dosud ještě válečná
síla Anglie na moři není otřesena.
Ve válce, která v tomto okamžiku mezi nejmen-
ším a největším státem, mezi Davidem a Goliášem.
zuří, v boji tom zdá se mi, že sympatie všech těch.
kdož ještě se hlásí k jakémus právu, rozhodně mus
státi na straně Burů!
David
Goliáš
Anglie
Rusko
19
article
Telegramy.
Z Brusselu, 11. března. (C.-B.) »Peti
bleu« uveřejňuje telegram z Londýna, který prj
potvrzuje pověsť, že Krüger a Ste ij n s
obrátili na anglickou vládu s nabídkou u za-
vříti mír na základě uznání neo-
vislosti obou republík. Věc odehrál
se prý v noci z úterka na středu. Ve středu
ráno došla prý oběma presidentům odpově
vlády anglické rázu naprosto nesmířlivého, jež
končila slovy: »Jedinou podmínkou, pod kterou
uzayře Anglie mír, jest bezpodminečne
vzdání se.s
Z Londýna, 11. března. (C.-B.) Lor
Roberts telegrafoval z Driefonteinu z dneška
7 hod. 15 min. ráno: Spojenci postavili se na-
šemu postupu na odpor, a činili nám po celý
včerejší den mnohé obtíže, podporováni znalosti
terrainu. Přes to však, díky podivuhodnému
držení se našich vojsk, dorazili jsme na vytčené
místo. Výníkající úloha připadla divisi Kelly-Keny,
jejíž dva prapory nepřitele bodákovým útokem
zahnaly. Burové měli velké ztráty a zanechali
na bojišti 102 mrtvé. Zajali jsme 20 mužů.
Krüger
Roberts
Kell
Keny
Burová
Brusel
Londýn
Anglie
20
article
Podrobný počet našich ztrát není mně dosud
znám. Mezi mrtvými jsou dva kapitáni a jeden
civilista, mezi raněnými dva plukovníci, dva ka-
pitáni a pět poručíku.
Z Londýna, 11. března. (C.-B.) Listy
uveřejňují sdělení, dle něhož prý v úlerý ob-
držela anglická vláda od presidentů Krügr
a Steijna pět telegramů v holandské řeči,o
nichž byl učiněn dotaz, za jakých podmínek by
mohlo býti zastaveno nepřátelství. Dodává se,
že jest důvodno domnívati se, že vláda dala
odpověď projevující povolnost.
Z Londýna, 11. března. (C.-B.) Lor
Roberts telegrafuje z Driefonteinu z dneška,
že zaslal presidentům Krügrovi a Stejj-
novi telegram; v němž protestoval opětně proti
zneužiti bilého praporu a sdělil jim, že kdyby
se věc opakovala, bude nucen ke svému polito-
vání dáti vojsku svému rozkaz, aby nebralo n
bílý prapor žádného ohledu. Roberts zmíníl
se ve svém telegramu o případu, který se udál
včera večer a jehož svědkem bylo několik dů-
stojníků. Na konci telegramu prohlašuje lor
Roberts: »Nalezl jsem v táboře Cronjově
velký počet výbušných kulek. Takové zneuži
zvyků válečných i smlouvy ženevské jest pro
každou civilisovanou moc hanbou. Zaslal jsem
své vládě opis tohoto telegramu s prosbou, aby
sdělila jeji obsah všem mochostem na pev-
nině.«
Z Londýna, J11. března. (C.-B.) »Reu-
terova kancelář« oznamuje z Driefonteinu: Jiz-
Krügr
Roberts
Londýn
Driefontein : Jizera
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Vhorské bouři.
Napsal Jan Havla sa.
V dusném ovzduší letního odpoledne roz
prostřela se krajem mrtvá nehybnost. Ani nej-
slabší vánek svým osvěžujíčím dechem neza-
chvěl ztrnulou tišinou, jež náhle padla tisnivě
na celou přírodu, ani jemný větřík nezašumě
korunami hustých lesů, jež jako klidná hladina
jezerní se táhly po horských svazích a hřbetec
až k obzoru, kde ztrácely se v ponuré šedi
zachmuřené oblohy.
Vše zdálo se v tíživé úzkosti očekávati
bouři, jež se stahovala hrozivě nad horskými
temeny na nebi, zasmušile se klenoucím jako
násilné tlumená vášeň, jež každé chvile se
zdvojenou prudkosti může vypuknouti.
Ztišeným ovzduším, ztlumeným šerem těž-
kých mračen, nehybně na klenbě nebeské tkví-
cích, úzkostlivě kroužili holubi, nizce při zemi
se kmitaly poděšeně vlaštovky a nad horami
teskně zaznívalo krákání černé havěti, vyletující
z lůna lesů, jako předzvěšt blížicí se bouře.
Z polotemna hlubin lesních vyšel nejistým
krokem sehnutý muž. Vrávoravě kráčel po
stezce na holé témě horské, jež se před ním
přikře do výšky táhlo, chvílemi kalným zrakem
pohližel k zachmuřené obloze a opět, zastaviv
se, oblížel se v údolí, kde krčily se a choulily
k zemi malé chaty, jakoby se strachovaly pří
valů, jež v brzku chrliti měla nebesa.
Havel
22
article
Oči jeho zářily chorobným leskem a ruce
i celé jeho tělo se chvělo nedočkavostí, jež
zírala mu ze sežloutlých líci, stažených v blb
úsměv.
Byl to blázen Jindra z nedaleké vesnice
Dlouhá již léta potuloval se horami i údolím,
a lidé pomalu zapomínali, čím dříve byl, vidouce
v něm blázna stejně nepřistupného každému
citu, každému hnutí i slovu. vežepe
Jako stin plazíval se v letních parneci
podél břehů říčky a brodíval se vlnkami dová
divé horské bystřiny, jako přízrak se mihával
v bouřích, v rudém zásvitu blesku a v lijáku
po horských temenech, mumlaje nesrozumiteln
vždy táž slova, jež jedině utkvěla mu nesm
zatelně v myslit
»Spal, Kriste, všechno jim spal!« e
A slova ta dříve slýchávali od něho často
i v údolí, a marno bylo všeliké namáhání,
z ného chtíti dostati jen jedinké slovo jiné.
Jindra
Krist
23
article
Zamračil se pokaždé, ústa stáhla se mu
v šílehý, jizlivý úsměch, tváře sebou několikráte
trhly a pak se odvrátil, cedě syčivým hlasem
zuby vzdy touž odpověď. u n
»Spal, Kriste, všechno jim spal!e los
A ten, kdo se byl marně namáhal, s trp-
kosti a soucitem se vždy na něho zahleděl
zasmušiv se, nad ním se zamyslil.
Vždyť byly také doby, kdy Jindra byl
zrovna takovým člověkem jako oni ostatní.
Byl tehdy mladým, pilným a pracovitým
hospodářem, měl dobrou a hezkou ženu, dvě
vedené děti, a dosti velký statek, aby moh
život tráviti bez strachu před bídou a nouzl.
Přece však nebylo mu dlouho dopřáno
štěstí užívati. Za bouřlivé letní noci, kdy každé
chvíle zamřižovala se obloha spletitýmni blesky
a ovzduší svíjelo se v dunivém hromu, uhodil
blesk v jeho stavení, již zažehl a vznitil- rudou
záplavou.
A než se Jindra vzpamatoval z prvníh
zděšení, praskal mu již strop nad hlavou,
bortil se a klesal s hřmotem v krvavých jazy
cích ohně k zemi. A lehlo popelem celé jeh
stavení, v němž zahynuly i jeho děti s matkou
a v němž pochován byv na vždy se vo nive
rozpadl jeho zdravý rozum. licien
Šnlený vztek jej. časem opustil a míst
něho zastřel žloutnoucí jeho tváře blbý vyrá-
člověka, jenž není si vědom ani vlastního ži
290 ža
vota, natož pak svého okolí.
A rty jeho se chvěly vždy stejnými slovy
»Všechno jim spal!« Byla to kletba, již by
vyřkl tehdy, kdy stižen byv neúprosným osů
dem, spatřil ohořelé trosky svého jméní, kletba
jež mu nikdy nevymizela z hlavy, již po cely
svůj život opakoval, nevěda ani, co mluví.
Krist
Jindra
24
article
Jako bludička se od té doby potulovl
krajem a peněz, jež strženy byly za pole, zbylá
po uhrazení dluhů, užila obec k jeho živení
Brzy však přestal Jindra pravidelně docházet
do vsi a mnohdy po celý týden ho nikde ne
spatřili. Jako zvěř se zdržoval v lůně horských
lesů, a když jej někdy chlěli opatřiti jiným ša
tem, musili jej dříve vlákati do dědiny a opiti
o Za každé však bouře viděti jej bylo, po
bíhajícího ztřešténě po horských srázecha
hbitě skákajícího po úskalích a balvanech.
Zdálo se, že rudá záře blesků jej těší a že r-
chot hromu mu vlévá osvěžení v mdlé údy.
Tak i tehdy, nedočkavosti hoře, vyběhl po
stráni a usednuv na kámen, složil ruce v dlan
a hleděl vytřeštěným zrakem v kraj, jenž temnil
se vždy vlce a více.
Z oči šlehaly mu zlověstné záblesky pro
bouzející se zuřivé šilenosti, jež náhle zalomeo
vala mu prudce ramenoma.
Pozdvihl rukul k neběsům a pak pohrozi
jí v údolí, temně mumlaje: »Spal Kriste, vše-
chno jim spal!« A při tom se hrůzně za-
chechtal.
A mračna se chýlila k zemi, jakobyji
chtěla na vždy zavříti v své vlhké lůno a du
nivým ovzduším chvěl se posledním zásvitem
odumírající den
Obloha se temnila, vzduch byl již přeplněn
dusností, jež jej sevřela tuhými okovy, až ko-
nečně rudou čarou po nebi smýkl se náhle
blesk, zařízl se v těžké temnoty mračen, osvětli
na chvili krvavým odleskem celý kraj a opět se
stlumil v šedé záplavé obzoru.
A v brzku hrozný hřmot projel ztrnulým
ovzduším, lavinou se svezl polsvazích horskýc
a příšernou ozvěnou dozněl v hlubinách tajem
ného šera lesů.
Jindra chvíli seděl, jakoby ukován byl
a lice jeho v kovové ztrnulosti se stáhly v po
šklebek a oči planuly světlem krvavého blesku
Pak šipkou se vymrštil a vyběhl po svahu na
horu na nejvyšší témě, kde trčel osaměle k neb
železný křiž.
Krist
Jindra
25
article
»Spal, Kriste, všechno jim spal !« ble-
ptal, jekotaje zuby a při každém zablesknutí
vyrazil ze sebe dušený skřek. Pobíhal jako
splašený kůň divoce po holém temeni, jež
chvílemi ozafovala oslepující záře blesků, jen
se kmitajících po obloze.
Stále upíral planouci zraky v dolinu, če-
kaje, kdy již zapálí tam klikatý blesk někter
ze stavení a kdy při jekotu hromu zaplane tam
některá chalupa tím ohněm, jenž strávil kdysi
jeho majetek, pohltil jeho milé a sežehl mu
rozum.
Leč marně. Žádná z ohnivých střel neza-
jela zkázou v údoli a hrom stále na plano
zuřil těžkým ovzduším mrákot, jimiž sevřena
byla sténající příroda
Zuřivost zachvátila náhle Jindru. Skočil
ohromným skokem ku kříži a uchopiv ho
v obě ruce, zalomcoval jím ze vší síly své
šilenosti a ze zpěněných úst vydral se mu
temný skřek:
»Spal, Kriste, všechno jim spal !«
A z oblaků nový šlehl blesk a ozářiv na
okamžik oslnujícím zásvitem horský vrcholék,
sjel po kříži a sžehl tělo bláznovo, jenž sklesl
bez hlesu pod kříž, stále jej křečovitě rukama
svíraje.
Hrom zabouřil ještě jednou naď lesy a
odumfel kdesi v údolí a pak náhle tišina za-
lehla celý kraj. A z oblohy snesla se k zemi
šumným přivalem osvěžující vláha
Krist
Jindra
Hrom