ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 330989a0-7906-11dc-827f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
Chunky — 48 celkem · entity: person 88, place 44, org 27, work 14
1 masthead
2. prosince 1905.
2 masthead
Přiloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 33t.
4 masthead
Strana 9.
5 title
Z literatury.
6 article
Pro budoucí universitu. —2— Universitní budovy nejsou právě literární thema, ale stav naší fakulty filosofi- cké, pokud literatury se týče, je takový, že zdárné pěstění literárního studia přímo závisí na tom, jak a kdy nové universitní budovy bu- dou postaveny. Pro fakultu medicinskou, pro chemické a fysikálné ústavy postaveny zcel nové neb aspoň svého času nově pořízené bu- dovy, za to filologie, klassická i moderní od- kázány dosud na staré Klementinum a na míst- nosti po soukromých domech najaté. Semináře filologické a literární vědy byly ode dávna po- kládány za pouhé učebny, které možno zříditi kdekoliv, jen když se nalezne místo pro ně- kolik stolků pracovních, po případě i lavic, pro několik almar s knihami, s pobočným pokojem pro ředitele semináře. Tak bývalo na všech universitách. „Laboratoří“ rozuměla se fysik neb chemic. První pokusy Američanů zřizovat na př. laboratoř psychologickou, provázeny z vážných kruhů ironickými poznámkami. Dnes se časy poněkud změnily. Ředitelé moderních seminářů literárních a filologických v Lipsku, v Paříži, v Anglii disponují už velkými věde- ckými ústavy, nákladnými pracovnami, jež vy- strojeny jsou potřebnými přistroji — a není jich málo — a odbornými knihovnami.
Američan Klementinum Lipsko Paříž Anglie
7 article
U nás semináře filologické omezují se, až na malé výjimky, na cvičebny pro praktický výcvik kandidátů professury. Arci nikoli vinou svých ředitelů, ale z nedostatku prostředků na jakoukoliv jinou práci. Zde nenesou se touhy tak daleko, aby snad zřizovány byly také insti- tuty pro fysiologická zkoumání o vzniku dialektů a pro umělou fotografii celých ruko- pisných kodexů, jak se děje na moderních uni- versitách ciziny. Je však přece nutno, aby filo- logické semináře české university jednak co nejdříve byly doplněny a dotacemi nadány, aby mohly pěstovat nejen filologické cvšky, ale také větší měrou než dnes mohly pěstovat srov- navací literární studium a vůbec studium lite- ratury. Dále pak, aby v novostavbě fakulty filosofické bylo na ně pamatováno účelnými místnostmi a nejlépe jednou velkou studijní knihovnou v budově samé, aby byly studentům skutečnými pracovnami, a mohli z nich vychá- zeti nejen kandidáti učitelského stavu, ale i vě- dečtí a literární pracovníci, věcně i methodi- cky vycvičení. Jen namátkou příklady: prof.
8 article
Vrchlický nemá svůj seminář, je nucen nahra- ževati jej aspoň částečně za svých přednášek literárním rozborem význačných autorů. Ja- zykozpyt nemá semináře, oba orientalisté, prof. Zubatý i Dvořák, jsou odkázáni na studium a čtení textů za přednášek. Slovanský seminář ve svých několika odděleních nemá oddílu literár- ního, speciálně ne pro českou literaturu — tak je požadavků řada. Splniti je, záleží na příští novostavbě universitní, pro nlž se právě místo hledá. Měl své výhody návrh professora Niederla, aby budova příští university stála na Letné. Návrh původní, aby stála na těsném bloku desátém pod umělecko-průmyslovou ško- lou, sevřena ještě řadou činžovních domů, proti nim ustupoval. Dnes ovšem odhorníci vidí jinou překážku. Stavbu na Letné bylo by možno po- číti až pozdě, budova by byla posunuta daleko ud středu města. Nový návrh, aby na bloku desátém byla umístěna pouze fakulta filosofi- cká, za to fakulta právnická aby byla samo- statně postavena na břehu Vltavy proti Letné, most se zamlouvá. Ze všeho patrno, jak důle- žita je otázka, kterou na staletí má býti roz- hodnuto, do jaké míry bude postaráno o dů- stojný a praktický útulek pro naše vysoké učení.
Vrchlický profesor zubatá Dvořák Niederle Letná Vltava
9 article
Odbornici naši měli by prozkoumati celý plán Prahy a uvážiti všechny okolnosti, aby stavba naléhavě nutná uebyla zdržována, však ani kvapným a nahodile diktovaným rozhodnutím nebylo pro budoucnost věci ublíženo. České spisy- Jan Václav z Finberka: Rozvrat. Horský obraz. V Praze. Družstvo Máje 1905. K 2.40. — Účel své práce a slanovisko označil autor na str 169. slovy soudcovými: »To jsou smutné věci Nemám první případ, kde syn jedná s rodiči surově. Zde na horách zápas o kus chleba mezi dětmi a se- stárlými rodiči bují jako kletba. Připadá mně to. věřle, jako mezi zvířaty. Poměry jsou smutné, velmi smutně. Je na čase, aby se otázka vejměnku upraí víla...« A na str. 35. »Po těch horách jsou mnoz- lidé jako dobytčata, jen se kopou a perou, trkají a souží«. Takový základ vede k líčení hrozné bídy lidské, tím hroznější, čím je vniternější, ale všecko další záleží na autorovi, jeho názorech a formách.
Jan Václav Praha
10 article
Z Finberka je lidumil a dojímá ho stav horského lidu, proto jeho spis zasluhuje úvahy, kterak se má k zamýšlenému svému záměru. Otázka: možno li ničemného chlapa učiniti předmětem povídky umě- lecké? Odpověď nezbytně kladná, ničemný chlap je člověk, a člověk jako předmět umění je nejvíce oprávněn. Však tu to vězí: veliká podmínka ! Člověk Ať vrah, opilec nebo lenoch, vždy musí z hadrů vy- čnívati rány nezaviněné, jež vzbuzují účast esthe- tickou, soucitnost lidskou. Ponížený ve skutečnosti tvor musí v umělecké formě míti něco, co jej po vyšuje a činí hodným pozornosti. Na př. po- cházi-li jeho bída ze všeho ovzduší, z vychování z tvrdosti půdy atd. Však už pouhý Zolův determinism neudělá z bláta vzácnější rudu. A zde u toho divokého Smrěka není ani toho determinismu, ač se oň slovy soudcovými, výše uvedenými, hlásí
11 article
Povaha Smrčkova má vyplývati z horských tvrdých poměrů, aby nemohl za svou krutost k matce výminkářce. Bylo by jako v Nerudově zns- menité básni »U fortny milosrdných«. Děda pracoval dokud mohl a když nemohl a vše rozdal, poslali ho pryč. A on je zcela srozuměn, ví, nemohou jinak brání každého sousta. Rvavá tragika bezohledně se- beckého boje o život. A tou tragikou nutno sti se všickni ti žalostní nevděčníci a surovci udržují na výši lidského soucitu. Neboť — na ně dojde také tak! Také oni sestárnouce půjdou na žebrotu k milosrdným. Se Součkem Finberkovým má se věc jinak. Je absolutný ničema, nechce pracovat, na vý- měnek se jen vymlouvá. Zde otázka výměnku nie neoavětlí. Kdyby výměnek ihned odpadí, Součkovi nepřibude nic. A horského na jeho povaze a mravním neštěstí není také nic. Takových níčemů je všude plno bohužel, po vsich i městech. A většina z nich má ženy mučednice a jen pro ty mučednice mohou být jedině spaseni. Hlavní osobou aspoň Souček býti neměl, není na něm ani vlásku, co by jímalo. Jeho příběh odpuzuje. Povídka lepší svou stránkou uka- zuje leda, jak hrozně na tom světě trpí ženy, matky.
Smrčkův Souček Finberkův Souček
12 article
Vbk. * Dr. Havel: Jak se dostal lékař do nabe. Po- hádka, klerá je skutečností. Nákladem vlastním v Ně- meckém Brodě 1905. Za 1 K. Stalo se ve skutečno- sti: Mladý, pilný lékař jel v noci domů od nemoe- ného. Koně se splašili, lékař nešťastně vypadnuv byl jimi usmýkán do smrti. Zbyla nemajetná vdova s děckem. Přítel na osud roztrpčený a rozlítostněný se vzchopí, aby napsal a vydal knížku ve prospěch osiřelých. Líčí, improvisuje, veršem volným i prosou. Soucit ho pohání, láska k nešťastnému soudruhu. Duše lékařova, v povolání zahynulého, dostala se ovšem do nebe. Ji v ústretu »ze slunných bran nebe- ského města jásá vroucí Carducciho(!) hymnus.« Vše- vládný osud, stařec oberlaný, omlouvá se Blažkovi »Doba kletá, na níž nemám viny, vás zrodila i úpa- dek stavu.« Vypravuje, jak u brány nebes konferoval s nebožtíkem doktorem Vlasákem. Na konec zajímavé dábelské lamentace. Jak patrno, knížka zajímavá aspoň psychologicky a sociologicky. Její prosha o Vbk. pozornost zasluhuje vyslyšení. * Jan Rokyta: Hradby padají! Básně. Ná- kladem F. F. Šimáčka v Praze. Hněvivé, bolestné a nadšené verše. Mluví k lidu českému o všem, co čistou, soucitnou duši bou- řilo v našich pohnutých dnech listopadových. V básn »Čechie« jásá básník, že český lid, jenž dlouho dří- mal, anahou po rovnosti postavil se v čelo národů V jiné básni slaví práci, v jiné velebí mučedníky Svobody a těší se v »Ukolébavce«, že ovoce ponese aspoň dětem našim. Básnické »Ca ira« české, věno- váno je Svatopluku Čechovi, autoru »Písní olroka«. * Viktor Pinkava: Hrad Buzov. (Hrad moravských sv. I. 28 obrazů v textu a 3 akvarely V komisi knihkupectví R. Prombergra v Olomouci.
doktor Havel Carducci Blažek Vlasák Rokyta Šimáček Svoboda Čecho Pinkava R Prombergr mecký Brod Praha Olomouc Čechie Ca ira Hrad Buzov moravský svatý . I . 28 obraz
13 article
Velká, umělecky upravená kniha tvoří první svazek místopisné sbírky, vydávané z podnětu arci- knížete Eugena. Na výpravě děl zúčastniti se má řada umělců českých, Kalvoda, Kašpar a j. Svazek přítomný ozdoben jest obrazy Krále z Dobré Vody a Karla Liebschera. V obrazové části přihlíží se i k heraldickým a architektonickým podrobnostem Textem svým tvoří dílo samostatnou knihu. Vedle popisu hradu a okolí, dějin vlastníků, zvláště páno z Kunštátu, je tu i jakýsi úvod k uchystanému sou- boru děl. Druhým svazkem ma býti » klenot staré Moravy«, hrad Pernštýn. * Conan Doyle: Pes Baskervillský. Detek tivní román. Přeložil Jos. Pachmayer. S obrazy. Ná kladem Jos. R. Vilímka v Praze. Conan Doyle dokázal, že také delektivnímu r mánu lze dáti uměleckou formu, kolorit proslředí poetickou náladavost, ba i psychologickou propraco vanost. Tylo vlastnosti, snad spíše ještě krajní napí navost a — do poslední stránky udržovaná nerozlu štitelnost problémů a zápletek, přičinily ke znač nému úspěchu autora. Kniha jest pěkně illustrovaná obrázky anglického uměice. * Eugenij N. Čirikov: Tuláček a jiné po vídky. Z ruštiny přeložil V. Červinka. (Světové knihovny sv. 489. 490. Rediguje Jaroslav Kvapil. Nákladem J. Otty v Praze. V povídkách převládá smutný ton rázu hlouba vého. I jeho humor, obyčejně tendenční, má za- hořklou příchuť. Z povídek mnohé připomínají pro- středím a ná adovostí Gorkého. Psychologické ličení i rozluštění problémů jest však jiné. Kniha mnobo vysvětluje z vývoje posledních událostí na Rusi.
Eugen Kalvoda Kašpar Král Liebscher Doyle Jos Pachmayer R Vilímek Čirikov Tuláček V Červinka svatý . 489 Kvapil J Ott Gorký Kunštát Morava Pernštýn Jos Praha Rus Eugenij N
14 article
* Em. Flygaré Carlénová: Noc na jezeře Bullarském. Ze švědštiny přeložil B. Klika. Nákladem Fr. Šimáčka v Praze- Stará švédská spisovatelka podle výkazů- veřej- ných knihoven náleží stále ještě k nejčtěnějším autorům dneška. »Noc na jezeře Bullarském« okou- zlovala už naše matky a dosud je nejoblibenější knihou čtenářek průměrné vrstvy jako román smutné lásky s koncem tragickým. Napínavý děj a životnost postav, líčení lásky mateřské, výbuchy vášní, tklive sny tichých duší jsou předmětem líčení stejně pro- stého jak jímavého. * Na cestě za chlebem. Vzpomínky gymnasiál- ního professora. Napsal Frant. Zdráhal. V Kutné Hoře 1905. Ilustrace života středoškolského professorav rouše belletristickém. Stanislav Jarkovský vyvolai kdysi črtami svými jistý vzruch. Odmlčel se a po něm přichází nový. »Na cestě za chlebem« je pátnáct kapitol, jež se otáčejí kolem postavy supplenta Vá- clava Černého. Vylíčen tu realisticky život, jaký pa- nuje na středních ústavech. Kapitoly namnoze dra- stické, jež nutí přemýšleti o trapném namnoze po- stavení mužů, nastupujících vznešené povolání. Sup- plentem smýká školní rada jako služebníkem, ředitel jej ustanovuje písařem, druhové starší v úřadě ne- chovají se k němu kollegiálně. Misto dostal z mi- losti a chce li vydržeti, nesmí tuze nadzvedati své lidské vědomí. Také ke studentstvu se nesmí stavět tuze samostatně. Odhalují se různé tajemné vlivy na kvalifikaci, na obsazování míst, kouzlo známostl, pří- buzenstva a protekce. Kniha má rá« memoirů. De- jem spadá do let sedmdesátých, ale ozvěnou sáhá přitomnosti. Spisovale slibuje ještě druhou serii.
Šimáček František Zdráhal Jarkovský Černý Francie Praha Kutná hoře sen tichý duše
15 article
Z českých listů. * Sava Chilandarec vypravuje v »Osvětě«o umění na Svaté Hoře Athonské. Malba i zpěv těchto klášteřích zachovává ještě namnoze formu velmi starobylou. Zajímavy jsou uváděné zvlaštnosti sta- rých textů i rytmů a jiné historické pamětihodnosti * O divadle pardubickém v »Májt« zajímavá no- ticka: »Besedy už nezachrání nikdo. Do nové doby se nehodí. Klesly na pouhé zábavní spolky. Ani otázka knihoven a čitáren nebyla jimi rozřešena. Chopili se ji činitelé jiní. Co přijde po besedách, nedi se říci v době, kdy se rodi telik nových formací naší společnosti.« * V »Pražské lidové revui« J. Prušák podává studii o Lombrosovi a jeho theorii závislosti duše- vního života lidského na konstituci tělesné do té míry, že se lidé rodí zločinci a geniálníky. * V »Českém Světě« J. V. Krejčí píše úvodní slovo ke Kolárovým »Pekla zplozencům«, novému vydání divoce fantastického pražského románu, jež počíná vycházeti jako příloha »Českého Svěla«, * V »Lumiru« L. Jeřábek uvažuje o olázce no- vostavby věže svatovítské. Žádů rozhodující kruhy. aby se zasadily o to, aby nynější prospekt i se sta rou střechou hlavní věže zůstal ušetřen. Čtenář.
Sava Chilandarec Svatá Lombros Krejčí L Jeřábek O divadlo pardubický Český světit
16 article
Odborně spisy- * Almanach českých divadel. Lileratura o č- ském divadelnictví poslední dobou značně vzrostla. Vyšly »Masky Národního divadla« a chystá sek tisku (nákladem Ottovým) svého druhu u nás první »Divadelní slovník«. Redakcí časopisu »Divadlo« vy- šel teď »Almanach českých divadel«. Ročenka má především praktické poslání, mimo své články k di- vadlu se vztahující. Je věnována v prvé řadě diva- delníkům z povolání a ochotníkům, chce jim cenný- mi pokyny státi se jakýmsi »Vade mecum«. Po té stránce je tu pěkný obrázek dějin českého divadla, je tu právnický rádce divadelní, článek o prá- vech provozovacích a pokyny o maskování a líčení a pod. Všechna stálá česká divadla i severo-vý- chodní, nejvovější nevyjímaje, jsou zde zahrnuta. Vedle stručné historie genese a trvání uvedeny adres- sáře členů, popis divadelních budov, vyobrazení jich, plány, ceny míst. Rovněž uveden seznam kočují- cích společností, ochotnických spolků a řada zpráv drobných. K ročence po způsobu kalendářů připo- jeno kalendarium, zápisné tabulky o reperloiru, drobné pokyny a rady. Ze článků úvahových pěknou črtou je »Apologie památky Tylovy«, posmrtná vzpo- mínka na Vojtu Slukova — »Podvrácený dub« a články o jubileu »Ústřední jednoty českého herectva« a »Ústřední matice ochotnické«. Cena knížky je mirná, formát praktický, kapesní.
Ottův Tylův Vojta Slukův národní divadlo český divadlo
17 article
Ze slovanských listů. * Na Lyezakovském hřbitově ve Lvově odhalen pomník literárnímu historiku polskému prof. Petru Chmielowskému: Truchlící žena vrhá se na balvan porfyrový. * K 50. ročnici úmrtí Adama Mickiewicze věnuje polský tisk vřelé vzpomínky. Osvětový spolek vydal ökrejearovou brožuru o významu autora »Pana Tadeusze«. * Podnik Ivovského dírigenta Heller a se slo- vanskou operou v Miláně (hl. Prodaná nevěstaa Halka) měl sice skvělý úspěch morálný, ale blede výsledek finanční. Kritika slovanskou hudbu do nebe vynášela, ale obecenstvo do divadla — nešlo! * V »Nové Žizni« píše M. Gorkij studii o ru- ském měšťanstvu. Vystupuje ostře proti »za- zobané, vždy syté« třídě občanstva. Pokrokové re- formy narážejí na nejtužší odpor úřadnictva a mě šťáků.
profesor Chmielowski Mickiewicz Tadeusz Heller Halko M Gorkij Lvov Milán
18 article
* Stár 76 let zemřel slavný ruský fysiolog J. M Svěčenov. Řada jeho děl z oboru fysiologie na byla jména evropského. Slowianin. Cizí spisy- * EmilHaumant: »La Russie au XVIILe sicle«. Nedávno ztratilo Slovanstvo jednoho ze svých nejoddanějších přátel francouzských, pana Alíreda Rambauda, bývalého ministra vyučovánía professora na vysokých školách Sorbonny, a již s k nám hlásí nová zdatná síla, působící v témže směru, v osobě zetě zemřelého, pana Emila Hau- manta, maftre de conférences a la Sorbonne, jenž napsal a tyto dny vydal velmi zajímavé a duchem moderní školy historické prodchnuté dějiny Ruska osmnáctého věku. (La Russie an XVIILe siěcle. — Société francaise d' Edition d' Art. E. Gaillard suc- cesseur. — - Paris) Po stručném, leč nikoliv suchopárném vylíčení dějin Ruska věků předchozích, zvláště doby Petra Velikého, ve které pan Haumant shrnuje i dosti no- vého materiálu, přechází de plain pied k vlast- nímu jádru věci, to jest k době nad jiné zajímavé — XVIII. století — vníž obromná říše východní vstupuje znenáhla do nových drah za vlivu silně se rozmáhající civilisace západní.
Svěčenov XVIILe Alíreda Rambaud Hau E Gaillard Paris Petro Veliký Haumant Rusko Le Russia Sorbonna le Sorbonne Le Russia Société francais d ' Edition d ' Art
19 article
Zvláště zajímavo jest sledovali s autorem na čestné stopě výsledky tohoto příliš úspěšného a ne- dosti přiměřeného přejímání cizí kultury, konstato- vati jak tyto vlivy se zračily tu blahodárně, jinde zhoubně postupnou změnou mravů, novým utváře- ním se celé společnosti, zařízením dvora, infiltrací způsobů francouzských a německých proti sobě bo- jujících atd. Dosti podrobně jest vylíčen vývoj vnitřní správy. zákonodárství, vojenství, finančnictví. V několika stalích zvíme též mnoho zajímavého o diplomati- ckých zápletkách z doby sedmileté války, jakož i o dělení Polska a zamýšleném dělení Turecka. Nejzajímavější však kapitolou celého díla jest po- psání nekonečných běd a útrap nešťastného lidu venkovského, vydaného úplně na milost a nemilos všemocného panstva. Plody ruské literatury osmnáctého věku nalé- zají v panu Haumantovi velmi přísného soudce. Trediakovsky, Lomonosov a j. jsou pouhými na- podobiteli. Poplrá jich individualní původnost nepřipisuje jim jiné důležitosti, než že přispěli do jisté míry ku vytříbení jazyka spisovného. Illu strace v textu i mimo text jsou dřevoryty z doby většinou velmi zajímavé.
Haumant Trediakovsky Lomonosov Polsko Turecko Illo
20 article
Jindřich Hantich. Z cizích revul- * Cestovatel Sven Hedin nastoupil znovu cestu do Tibetu. Anglické úspěchy pomohou i cestovateli do svatého města dalajlamova. * V »Globu« zajímavé zprávy o svate bní kvasu pohřebním u Huculů. * V »Das litt. Echo« studie o novém dramati Karla Hauptmanna »Die Austreibung«. Žena démon ovládající muže, hlavní motiv. Opět v Krko- nošsku. * Ve Wilhelmshagenu zemřela německá básnířka Klára Müllerova Z povolání žurnalistka, pod- ryla své zdraví novinářskou činností. Sociální the- mala volila pro své básně. Viděli v ní budoucí bá- snířku proletariatu. Mimo své sbírky (hl. Sturmlieden von Meer) vydala aulobiogrefický román »Ich be- kenne...« Poslední léta byla provdána za maliře Mr. Penn. Bibliograňie. * J. K. Hraše: Láska k vlasti. S předehrou Na bojišti. Třetí, opravené vydání. Za 70 hal. Nákladem Fr. Bačkovského v Praze. Obsah z krvavého dramatu r. 1866. Na hranici českokladské dvě děti české jsou svědky bitvy ošetřují raněného pruského důstojníka. Za dobrý skutek nemine jich odměna. Čelba pro děli, místy až překypujicí výlevy t. zv. úřadního vlastenectví. * Jonathan Swilt: Gulliverovy cesty. I. D Liliputu. Čessé vydání upravil B. Klika. Se 22 vyobrazeními, (Matice mládeže sv. 3.) Nákladem Šimáčka v Praze. Knižka požívá světového jména už od r. 1726 přeložena snad do všech jazyků evropských. Nové české jeji vydání jest důkladně opraveno. I pro čtenáře dospělé skyla četbu poutavou trefnými šlehy do slabin lidské společnosti
Hantich Sven Hedin V Globa Hauptmann Klár Müllerův Sturmlieden Meer Hraše Bačkovský Swilt Gulliverův Krka Francie Praha D liliput die Austreibung ich be
21 title
Jahnka.
22 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Zvýšení manipulačních poplatků na stát- ních drahách. Jak jsme již obšírně sdělili, chystá se vláda zvýšiti manipulační poplatky ve stát- ních drahách a podnítiti stejný postup drah sou- kromých. Zvýšení toto má býti náhradou za projektované zvýšení tarifů dopravních, proli kterému se ozval důrazný odpor a které ovšem v dané situaci, kdy hlavní výnosné trati se na- lezají v rukou soukromých společnosti a kdy stát chystá se opět nastoupiti cestu postátňování. jest znemožněno. Projektované zvýšení manipu- lačních poplatků — a moment tento zvláště jest podnětem odporu bezprostředně interessovaných kruhů — jest opatřením tím nespravedlivějším, že jim postižena bude zvláště doprava blizká. Povahou manipulačního poplatku vyloučena již předem možnost differencování a tak utrpí hlavně doprava, která obmezuje se na místa blizká. Srovnáme-li platné sazby a projektované při- rážky, dostaneme tento obraz: Rychlozboží donavacní projektovaná celkem haléřů za 100 kg obyčejné . . . . 16 snížené . . . . . 8 zvláště snížené . . 8 závěrové zboži . . 12 třída tarifová I. . .8 „ II. . . 8 nákladová voz. tř. A. 8 » . » B. 8 . C.8 speciální tarif I. . .8 » » II. .8 „ » III. výjimečný tarif I. .
kg
23 article
» II.. „ » IIl a) „ » III.b) III. e)s Jak již řečeno, má býti zvýšení toto provedene bez ohledu na vzdálenost, kterou zboží urazí tak že bude doprava zatížena stejnou měrou i při vzdálené i blízké dopravě. Dle toho ne- dostane se blízké dopravě výhod žádných. Ale právě differenciace v tomto směru by se tím více doporučovala, poněvadž nutno při dopravě na blízké vzdálenosti bráti zření i na soutěž dopravy po nápravě, které opatření zvyšovací tedy prospěje. V Německu také právě z těchto příčin zavedeno rozlišování manipulačních po- platků dle vzdálenosti (do 100 km). Mimo to nečiní vládní projekt naprosto žádného ohledu mezi malými a velikými zásilkami. Také co do zboží nečiní se naprosto žádného rozdílu má tedy vládním opatřením býti postižena ve- škerá doprava. A přece by speciálně zásilky uhelné zasluhovaly zření (zvláště uhlí pro účely průmyslové), protože zdražením dopravy uhel- né utrpěti může soutěžnost našeho průmyslu. Již dnes vyskytají se nerovnosti (jak uvádime z „N. W. Tagbl.“) mezi dopravou uhlí na se- verní dráze a drahách státních. Dráha prvá vybírá manipulační poplatek 6 hal. za 100 k a v revíru uhelném 4 hal. (tedy 40 hal. za 1 1); státní dráhy vybírají poplatek 8 (resp. 80) hal.
N W Tagbl Německo IIl km
24 article
Tento poplatek má býti nadále zvýšen 2 hal., tedy na 1 K u 1 t. Rozdíly poplatků těchto na státních drahách vybíraných, a na soukromých drahách předepsaných, budou opatřením vlád- ním jen přiostřeny. Ovšem: vláda slibuje, že — pohne i soukromé dráhy k opatření podob- nému, ježto prý zvýšení platů, zřízencům po- volené, bude je nutiti, aby se ohlížely po no- vých zdrojích příjmových. Zvýší-li soukrom dráhy důsledkem toho manipulační poplatky své na úroveň poplatků těchto na drahách stát- ních, budou opět jen přiostřeny rozdíly ta- rifní. Z toho všeho patrno tedy jen toto: před pronikavým provedením sestátnění soukromých drah neměla vláda vůbec přistupovati k jaké- koli opravě i manipulačních poplatků i doprav- ních sazeb. Ovšem: v druhém směru (t. j. co do dopravních sazeb) ohlašuje vláda zatím, že chce setrvati na daném stavu a že nebude tarify zvýšovati dotud, dokud ne- budou hlavní soukromé dráhy po- státněny. Co znamená ale toto ohlášené stanovisko in praxi? Odpor, který sl ozývá s německé strany proti po- státnění drah, dostane tim jen no- vého podnětu, a protože průmyslu a ob- chodu bude záležeti na tom, aby zůstalo ale- spoň při daněm stavu, stane se hnuti proti se- státnění jen pronikavější. A tak zdá se, že vlá- da svým prohlášením o eventuální úpravě ta- rifů teprve po sestátnění drah soukromých chce čeliti hnutí sestátňovacímu a chce takto po- hodlně zbýti se povinnosti dostáti svým slibům v této příčině. Pan Gautsch nechce patrně — a opět jen z ohledů na německo-nacionální směry a proudy — slavnostně odvolati sliby uči- něné a volí tuto cestu. Málo správnou a málo vhodnou. A tak ohlašuje nám projekt zvýšiti manipulační poplatky současně i odsunutí akce sestátňovací a s tím i konečné nastoupení účelné jednotné dopravní politiky.
Gautsch
25 article
Vzhledem k novému období obchodních smluv, které přinese nám pronikavé zvýšení cel v Ně- mecku a kdy více než jinde jevila se potřeba účelně vývozní tarifni politiky, jest tento pří- znak tím smutnější a tím více zarmucující. Za- tím co Německo se chystá k nové a cíle vě- domé obchodní politice, zůstane u nás v plat- nesti starý systém, zůstane v platnosti přes to, že i úprava poměru k Uhrám přímo nuti k to- mu, aby stát konečně ovládnul dopravní tepnu rakousko-uherskou: společnost státní dráhy a sloučil roztržené své sítě, východní a západ- ní, sestálněním severní dráhy císaře Ferdi- nanda. Takovéto jsou výsledky sebevědomě ohlášené nové a silné železniční politiky pana Gautsche. Průmyslu a obchodu má býti sice uvaleno na krk zvýšení manipulačních po- platků, ale účelné dopravní politiky, které jest více než jindy potřebí, se jim dostati nemá ... Vývoz zvýšením poplatků manipulačních sice postižen býti nemá, ale i ten utrpí zvýše- ním manipulačních poplatků pro dovoz surovin a potřeb výrobních. Zvýšení poplatků řečených má býti záhy provedeno. Nyni bude otázka uvedená předmětem porad státn železniční rady a nutno vyčkati jejího jednání. Že ale sotva ministerstvo želez- nic upustí od tohoto projektu, leží při našich poměrech na bíle dni. Náš obchod a průmysl čeká tedy nové břímě. Jako vždy v dobách rozhodných. ..
Gautsch Německo Uhry státní dráha
26 article
K otázcs kartelní. Zajímavý — a po známýc poradách německého spolku pro sociální politiku tím zajimavější — pamětní spis předložil státní tajemník německý Posadowsky říšskému sněmu německé říše Pamětní spis tento obsahuje velmi cenný materiálo většině německých kartelů. „Jako konečný výslodek nutno konstatovati, ze většina svazů projevila ochiot ke sdělenm; hlavně platí lo o velikých svazech, ktere byly sUodem veřejného zájmu na př. ocelářský a že- ležářský kartel. Nicméně nelze nepoznali snahy po- dávati pokud možno nejméně zpráv. Dvacet svazů přes opčtnou připomínku vůbec neodpovědělo, asi 5o odmítlo podrobné zprávy. Důvodem toholo stanovisk bylo — jak uváděno — že valná hromada odepřela zpráv nebo vydání stanov: anebo že svaz není kar- telem. Tato odpověď došla i při výslovném zdůvodnění že svaz jest pouhým sdružením cenovým při obme zení výroby. Ze 358 svazů ve zprávě uvedených při- padá na: průmysl uhlářský . . . . . . 19 svazů železářský . . . . . 62 „ kovů . . . . . . . 11 chemický. . . . . . 46, » textilní . . . . . . 31 kožní . . . . . . . 6 dřeva . . . . . . . 5 » papíru . . . . . . . 6 » skla . . . . . . . 10 » cihel . . . . . . . 132 » zemin a kamení . . . 27 » hlíny . . . . . . . 4 » potravinný . . . . . 17 » elektrolechnický . . . 2 » jiný . . . . . . . 7
358 svaz
27 article
Co do hospodářského významu vynikají kartely báň- ského a chemického průmyslu, což vyjádřeno i pevnou jich organisací. Pozorujeme-li karlely s hlediska doby jich založení, seznáme, že většina kartelů, nehled k několika sdružením, jež povstala již v letech šede- sátých a sodmdesátých (syndíkát bílých plechů, ka- liový, bromový a p), založena po r. 1880. Zprávy v tom směru nejsou sice úplny, nicměně možno kon- statovati i z daných sdělení, že hnutí do r. 1895 zvolna a stejnoměrně roste, pak ale mocněji se vyvíjí a do stupuje vrcholního bodu r. 1903 a 1904.
28 article
Počet kartelů založených roku 1904 převyšuje ve- škerá předchozí léta. V tento rok provedena tak změna organisace průmyslu železářského, založen svaz oce- lářský, znovu upraven hornoslezský ocelářský svaz, takže není bez podstaty tvrzení, že charakterislickou známkou r. 1904 bylo zakládání svazů. Dle citovaného spisu zůčastněno na kartelech spisem uváděných as 12.000 závodů, při čemž nepočítány četné cihelnyi ktoré organisovány ve zvláštních svazech. Co do roz- měrů, velikosti a výkonnosli stojí daleko na prvém místě kartely háňské a chemické. Co do stanoviska státní správy ke kartelům, praví spis pouze: „Říšská správa sledovala pozorně po léta hnutí kartelní a in- fermovala se dle možnosti o činnosti některých svazů Při tom vyskylly se vzhledem k rychlému rozmachu hnutí soustřeďovacího zvláště v posledních letech po- chybnosti o tom, jsou-li říšské správě příslušící opráv- nění dostatečna, aby získáno bylo polřebného rozhledu po vzniku, organisaci a působnosti jednotlivých sdru- žení. Protože dle daného stavu zákonodárného jest ponecháno úplně kartelům na vůli, chtějí-li po drobnosti takové udati a záleží na svazu, pokud tak chce učiniti, zjištěno spisem tímto současně, až kam ochota tato jde. V roku 1905 se hnutí kartelní dle všech známek zastavilo. Dáno lo tím, že účastníci nastoupili dráhu vedoucí ke stru- stování. K české podnikavosti. K našemu článku o stat stice hnědouhelné těžby, dochází nás tento hlas z obe- censlva: Z posledních statistických dat uveřejněných v nedělním vydání vašeho ct. listu patrno, jak se vzmáhá německé vlastnictví v uhel- ných dolech mosteckých. Téměř devět de- setin hnědouhelných dolů jest již úplně v rukách ně- meckých kapitalistů. Bohužel, že proti tomu mají naše podnikatelské kruhy málo iniciativy, a že téměř ne-
29 article
tečně přihlížejí, jak rok za rokem roste německý kapitál a tím německá síla v naší zemi. A přeca máme dnes dosti prostředků a sil, že bychom mohl pozornost věnovati tomuto důležitému a výnosnému průmyslovému odvětv“ a to tím spíše, že by každá práce v tomto oboru podniknutá musila býti odměněna výtěžkem. Sama obrovská cifra vývozu hnědého uhli do Saska jasně mluví o velikosti uhelného obchodu; a bylo by jen s prospěchem pro národní naši věc i pro náš kapitál, kdyby interes našich peněžníků dříva se probudil, než bude — pozd Trhy peněžní. V Praze, 30. listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listů«. Dnešní bursa minula klidně a uskutečněny závěrky červencové renty za K 99 821/, zlaté rakouské renty za K 118.10 a akciové strojírny Daňkovy za K 472.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 247.—, České banky Union K 247.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 150.—, Zajišťovací banky K 258.— peníze. Otliciální záznamy znějí;
Sasko Praha Český banka Union
30 article
Zástavní listy české hyp. banky 5% „ , 312 Základní úpisy české zem. banky 40 Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% „ . » (v K) 40 Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4 „ . . (v K) 4 Žel. . „ „ , Zákl. dlužní úpisy bukovinské zemské banky . . . . . Dlužní úpisy České prům. banky 412 Dlužní úpisy Ústřední banky českých spořitelen . . . . 40 Zástavní listy mor. hyp. banky 59% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 4 % Želez. úpisy . . , 4% Zástavní listy I. mor. spořitelny 41, „ „ hal. zem. banky 41/, Kom. dl. úpisy . . . 4 % Železnič. . » » » 4% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/, . Rak.uherské banky 49% . Dolnorak. byp. ústavu 4% „ 34/2 Kom. dl. úp. . . . 4 9% ,, , 31/2 Zástavní listy Rak. byp. banky 4 9%. Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3 9% Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 00 Dubnová , , (ve stř.) 4.2 e Květnová , , (v pap.) 4 9% Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . . 4% korunová renta . . 41% „ investiční » . . 3 1/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . a Česká zajišťovací banka . . .» Haličská akc. hypoteční banka. Hospodářská úvěrní banka .. Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uherská banka . . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Mel Prior Rakousko Hradec Králové Český průmyslový Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka 00 Dubnová e květnový
31 article
Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojirna . . . Daňkova strojirna . . . . . Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . . Česká společnost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická .. Podolská cementárna . . .. Poldina huť . . . . . .. Pražská železářská společnost První česká rafl. v Modřanech » » tov. orient. cukrov. Z Vídně, 30. listopadu. (Závěrečné úřadní kursy.) 580.— Ivovskočernovická Květnová renta . 99 80 662 50 spol. st. dr. rak.-ub. únorová . . 100.79 118 25 jižní dráha . . červenc. . . 99.80 štyrsko-hr.-köfl. . 460.— 100 70 říjnová . severní dráha . 5660.— rakouská » zlatá 118.— rak. severozáp. dr. 428 — 99 85 1 kor. pardubická dráha 413.50 113 75 uherská » zlatá polabská dráha . 446.— 95.30 „ kor. česká sev. dráha . 362.— rak. invest. renta buštěhradská A . 3110.— uher. » » 1114.— 490 zást. listy Hyp. pražsko - duchcov. banky král. č.. duchcov.« podmok —.— 31/20 zást. 1. Hyp. ústecko-tepl. dr. . 2280. — banky král č. .
Daňkův Rustonův Č . Budějovice Modřany Vídeň živnostenský banka Český báňský společnost Poldin huť železářský společnost štyrskýhr
32 article
1012.— dunaj. paroplaveb. 4% kom. dluhop. 750.— rakouský Lloyd Zem. banky kr. č. 363.— turecká tabák. rež 4% žel. dl. úpisy 578.— rak. zbrojovka Žem. banky kr.č. Rudolfova hut státní losy 1860 518.— alpská montan. sp. po 500 zl. .. 157 50 522. 25 rým.-muráň. spol po 100 zl. - 189 50 520.— státní losy 1864 Poldina huť . . 472 50 praž. želez. sp. losy úvěrního úst. česká montan. sp. 527 — vídeň. l. komun. 465.— Daněk 158.75 tisské losy . .. 272.— západočeská uhl. turecké losy 146 50 severočeská ubl. rak.uh. banka. 1635.— mostecka uhl. sp rak. úvěrní ústav 667.— 673.50 vídeň, stavební sp 316 50 b. anglo-rakouská 565.50 hirtenberské .. 992.— vídeňská unionka 440. — Schodnica 620.— b. pro zetné rak. 776 50 haličsko-karpalské 705.— uh. úvěrní banika 565.— pešťska vagonka. 575.— bank. jednota.
Lloyd země Daněk Rudolfov Poldin huť Schodnica 620
33 article
1072.— devisa německa . 117. 63 r. úsl. pro úv. poz pařížska . 95.55 Česká průmyslová » curyšská . 95.42 417 — banka . . . . „ londýnska 240. 10 roln. úvěr. banka 384 75 dvacetifrank . . 19 15 česká b. Union . —.— Živnost. banka . —.— marka papírova . 117. 63 253 25 králodvor. cement. 932.— rubi Chabosť trhu báňského a další klosání na trhu pelrolejářském vesměs tisnilo. Eskontní sazby 4/4. 44 procenta. k. Z Vídně, 33. listopadu. [1eefgr. »Nár. Listů «.) Denní bursa. Ačkoliv dojem německé korunní řeči byl prohlášením předsedy německé říšské sně- movny opětně sesílen, panovala na dnešní burse klidná a přívětivá nálada, protože posuzována byla uherská situace příznivěji. Teprve na konci před- běžné bursy smýšlení ochablo. Na polední burse došlo k prodejům v alpinkách a sice ve velkém množství. Tyto prodeje byly vykládány exlerní spa- kulací a způsobily, že kurs akcií klesl asi o 10 K. Také celkové smýšlení se následkem toho rozladilo. Kromě toho došly také z Ruska nepříznivé zprávya měly v zápětí, že jednotlivé hodnoty ve šraňku, zvláště oboje petrolejářské papíry, znovu klesly. Nové potvrzení pověstí o dalších nepokojích na Kladně působilo nepříznivě zejmena na akcie pražsko- železářské. Oboje kreditky, akcie bankovního spolku, eskomptní banky, bodenkreditky, unionky a dopositní banky se seslabily. Akcie státní dráhy, lombardky. polabské, severní dráhy a ústecko-teplické klesly. Alpinky klesly okroulile o 12 K, pražsko-železářské o 50 K, karpatky o 25 K, Schodnice o 35 korun. Trh k ukládání byl velmi dobře upevněn. — Na eskomptním trhu stav peněz nezměněn, 41/2% až 4/ua 0. x. Z Vídně, 30. listop. (Telfgr. »Nár. Listů«.) Večerní bursa. Kreditky 667.25, po —.— —.- uherské kreditky 777.—, anglobanka 317.—, bankovní jednota 566.—, unionka 556 75, länderbanka 440 75,
Vídeň Rusko Kladno
43 article
100.40 101.— 101.70 100. 35 101.20 99 75 99..50 99.10 101.70 99 75 101 15 100 90 94.60 100.80 94.75 101.— 82.85 100.90 100.90 100.— 99 95 118.20 100.— 91.30 248.— 419.— 264.— 562.— 368.— 530.— 455.—
46 article
98.50 98 15 100 70 98.75 100.1 99.90 94.50 99.80 94.50 100.— 81.85 100.70 100 70 99 80 99 80 118.05 99 80 91.10 217.— 417.— 258.— 560.— 386 — 522.— 440.— 247.— 600.— 471.— 150.— 638 — 400.— 520.— 2550 248.— 620.— 474.— 160.— 658 — 526.— 2570 250.— 265.—