2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. března 1900.
5
article
Přechází se k denním u pořádku, jehož před
mětem je
volba I. místopředsedy.
Poslanci vyvolávají se dle jmen a odevzdávaj
hlasy
K jejich sečtení přerušuje se schůze na 20 min
Po jejim obnovení předseda oznámil výsle
dek: Bylo odevzdáno 317 hlasovacích lístků, z nie
52 prázdných, 163 připadlo posl. Pradovi, 93 posl
dr. Žáčkovi, 7 posl. J. Steinerovi, po 1 Funkovi
Stürgkhovi.
Posl. Prade zvolen tedy I. místopřed
sedou.
Předseda sděluje přípis posl. Lupula, jenž
vzdává se hodnosti II. místopředsedy a děkuje sně
movně za osvědčenou podporu
Místopředseda posl. Prade děkoval poslancům
již ho zvolili. Jejich důvěru ospravedlní svou horli
vostí a nestranností. Bude se přidržovati přísně
jednacího řádu a jednati dle jeho slov a smyslu
Kde se vyskytnou mezery, tam přidrží se dlouho-
letých sněmovních tradicí.
Konečně žádal všecky členy sněmovny za jejic
podporu, neboť jen přátelskými spolupůsobením všeci
poslanců a stran s předsednictvem je záruka, že
sněmovna vrátí se ke skutečné práci v zájmu vlast
a všech jejích národů. (Hlučná pochvala a potlesl
v levo.)
Po vykonání doplňovacích voleb vý
borových přešlo se k 1. čtení Kaisrova návrhu
na obžalobu Wittkova ministerstva
Posl. Kaiser praví, že jeho návrh nesměřuje
k obstrukci ani nesvědčí o osobním nepřátelství kr
býv. ministerstvu. Od té doby, co jazyková nařízení
byla zrušena, že jeho strana na obstrukci nepomýšlí.
Uznává Wíttkovy zásluhy i jeho soudruhů, ale na
vrhuje žalobu proto, že tak kážou ústavní zákony
Doličuje, že Wittkovo ministerstvo bez nutkavé pří
činy používalo § 14. Diví se, že sociální demokrat
nepodali také žalobní návrh a končí ubezpečením
že jeho strana bude považovati za svou svatou po
vinnost, stíbati žalobou každé porušení zákonn
nedopustí, aby se ústava porušovala k vůli Ma
ďarům.
J Steiner
Funk Stürgkh
Posl
Kaisrův
Wittkův
Kaiser
6
article
Posl. Rieger (sociální demokrat) polemisoval
s posl. Kaiserem a dovozoval, že ministr Wittek po
zbyl přízně tím, že k vůli porušení úslavy převza
předsednictví v dřívější ministerské radě. Sociáln
demokraté nepodali žalobního návrhu, proto že tak
učinila lidová strana německá.
Řečník dorážel na Wittkův pakť se zemským
výborem dolnorakouským a byl přerušen Bielo
hlawkem, jenž zvolal: To byl jednou ministr
jenž učinil po spravedlnosti a nebál se židů! (Velk
hluk a výkřiky mezi křesťanskými sociály a social
nímí demokraty.)
Posl. Rieger (pokračuje) prohlašuje za lež,
že jeho strana nebojovala také proti liberálům
(Hlasy mezi křesťanskými sociály: Nikdo nelže tak
jako vyl — Hluk. Předseda marně napomíná ku
klidu.) Dřívější vlády vyhledávaly aspoň záminku
pro porušení ústavy, avšak Wittkovo ministerstvo
ani to neudělalo, vědouc, že ministerské obžaloby
nevedou k žádněmu cíli. Ministr- president dr
Körber po svém prohlášení neměl by trpěti ve svém
kabinetě Wittka ani Welsersheima.
Zmiňuje se o dorozumívací konferenci, pochy.
buje, že bude míti příznivý výsledek pro Němce
nebo Čechy. Rozejde se bez vysledku. Marná práce
Jediným prostředkem spasným je zavedení všeobec
ného rovného volebního práva. Vždyť i Lueger se pro
ně vyslovil. (Posl. dr. Lueger Ano, alu po 5letém
pobytu
Na další Luegrův výkřik, jak možno dospěti
ku všeobecnému rovnému volebnímu právu, když
sněmovna nechce pracovati, prohlásil řečník: Ne-
bude-li sněmovna chtiti, požene se ke všem čertům
(Smích a potupná pochvala mezi křesťanskými
sociály.)
Posl, dr. Lueger: Nu, tak ledy budeme mí
zase státní převrat a 8 14.
Posl
Rieger
Kaiser
Wittek
Wittkův
hlawk
Körber
Welsersheim
Němec
Čecho
Lueger
doktor
7
article
Posl. Rieger: Takový stální převrat je v zá-
jmu pokroku a kultury — a prohlašují konečně, že
obžaloba Wíttkova ministerstva jest odůvodněnaa
sociální demokraté budou pro ni hlasovati.
Posl. dr. Stránský: Prohlašují jmenem po-
slanců českých, že tito nejsou s to, aby hlasovali
pro návrh obžalovací, že však nemají na druh
straně nižádné příčiny, by se rozčilovali proti němu
V užívání § 14. za poměrů, jaké byly v prosine
m. r., nespočívá ani objektivní, ani subjektivn
skutek nějakého porušení ústavy. Návrh obžalovae
není tudíž ani právnicky odůvodněn a nejsou an
navrhovatelé k němu oprávněni. (Souhlas u Čechů.
Hlučný odpor v levo.) Naše strana nechce býe
účastnou kejkliřství parlamentu nedůstojného. (Sou-
hlas u Čechů, posměch a hlasy v levo : »Stránský
a kejklířství!«) Chování navrhovatelů samo již je
důkazem, že nemínili svůj podnět vážně. Když jsem
dnes ráno četl, že o 11. hod. dopoledne v kanceláři
presidentově bude se konati zápis k rokování o ná-
vrhu tom, pojal mne strach, že dostavím se pozdě
a že nával u pana presidenta bude tak veliký, že
se k němu ani nedostanu. (Veselosť v pravo, odpor
a výkřiky v levo.)
Posl. Mayreder (k Čechům): Jak můžete do-
pustit, aby ten člověk mluvil? To je švindl ! Do
dvou hodin nebyl zapsánl
lasy u Čechů: Ticho, nejsle v obecní
radě
Posl. dr. Stránský (pokračuje): Páni v obecní
radě blýskají se vždy svojí láskou k ústavě. Člověk
mohl by se tudiž domnívatí, že uráží-li se ústava
způsobem tak příkrým, že je třeba ministry dávat
do obžaloby, aspoň několik pánů z levice zapíše se
jako řečníci. Nebylo však žádného návalu při zá-
pisu, zapsal se totiž jen jediný řečník. (Hlučná ve-
selost v pravo.) Je to tedy čirá komedie. (Souhlas
u Čechů, opětný odpor v levo.)
Posl. Mayreder: Vy provozujete komedii.
Posl
Rieger
doktor
Stránský
Čecho
Páňa
Wíttkov
Mayreder
8
article
Hlasy u Čechů! Ticho, Mayredře!
Posl. dr. Stránský (k Mavredrovi): Pane
Mavredře, jděte domů a nechte si dát studené
obklady. Potom přijďte a nadávejte.
Vzpomeňme si, jak byly podány návrhy na ob
žaloby kabinetů Badenova a Thunova a jak byly
odůvodněny. Tenkráte zaplavena byla sněmovna
nadávkami proti ministrům, dnes však navrhovate
zahájil svoji řeč, pravě, že ministr železniční je sně-
movně a zejmena jeho straně sympatickým. (Ve-
selost u Čechů.) Obžalovacích návrhů lze užiti jako
bojovného prostředku proti ministerstvu, ale ne jak
prostředku, by člověk ustoupil do tábora vládního
připraven k výpadu. (Veselost a souhlas v pravo.)
Podá-li státní zástupce na někoho žalobu, ne
pozve jej zajisté k večeří. Pánové však žádají o
téhož ministra, na něhož podávají žalobu, by způ-
sobem pokud možná rychlým způsobil projednán
svých železničních předloh a stavěl dráhy. Buď tedy
pan Wittek bude bručeli v žaláři, nebo hude stavěti
dráhy. Obé však zároveň nebude moci činiti. (Hluční
veselost a pochvala v pravo.)
Žaloba měla by se podati nikoli proti mini
strovi, nýbrž proti ústavě samé. Ta je špatná, je-i
při ní možno vládnouti podle § 14. proti vůli parla-
mentu. Avšak odvahy, to vysloviti, páni na leviei
nemají, poněvadž potřebují ústavy proti slovanským
národům. (Hlučná pochvala v pravo.)
Ona ústava jest nejlepší, kterou lze nejlépe
vládnouti. Protože se u nás vládne špatně, poklá-
dám ústavu za špatnou. Ona je také špatnou, pro-
tože zjednává jednomu národu, německému, nesprá-
vedlivým volebním řádem největší výhody, ostatní
národy však potlačuje. Páni na levici však nechtěj
zlepšení té ústavy, chtějí druhým národům uvaliti
ještě jiná pouta a zejmena pouto státní němčiny.
Čecho
Posl
doktor
Stránský
Mavredra
Badenův
Thunův
Wittek
Mavredr
9
article
(Hlučná pochvala v pravo.)
Svobodomyslné zastupitelstvo celého národa ne-
mohlo by takové návrhy, jakým je návrh na státní
němčinu, vůbec podávati.
Posl. Kaiser se také domnívá, že mínistr želez-
niční získal některé poslance sliby, že jim vystaví
dráhy. Protože pak posl. Kaiser nemůže býti o smý-
šlení v našem táboře informován, mínil lím patrně
jen pány z německého spoluručenství, o kterém je
patrně dobře zpraven. Proto musím z jeho slov vy-
čísti podezření, že skutečně na levici staly se po-
kusy, získati poslance pro ministerstva. (Veselost h
pochvala v pravo.) Zůstavím pánům samým, aby
posoudili, zda strana, o které pan posl. Kaiser mohl
takové věci říci v parlamentě veřejně, jest s lo, aby
se ujala vesla vládního, My také nemámo žádne
příčiny, bychom se rozčilovali proti obžalovacímu
návrhu. Nechť páni sami hlasují, my je rušiti ne-
budeme.
Posl. dr. Lneger: Pak bude celá sněmovna
prázdná! (Hlučná veselost.)
Posl. dr. Stránský (pokračuje): Neujímám
se ani dost málo kabinatu Wittkova, nikoliv proto
že myslíme, že p. dr. Wittek neporušil ústavu, nýbr
proto, že učínil mnohem více: on pošlapal nohama
politickou morálku, on zapřel právo a zákon, zúčast-
niv se zrušení jazykových výnosů. Ministerstvo
které schopno jest takové věci, nebude nikdy vzato
v ochranu českými poslanci. (Hlučná pochvala
potlesk v pravo.
Rokování uzavírá se
Navrhovatel posl. Kaiser ve svém doslovu
polemisoval s posl. Stránským a Riegrem, načež ná-
sledovaly věcně opravy Riegrova a Luegrova
Předseda prohlašuje, že dá hlasovati, má l
se návrh přikázati výboru nebo ne.
Posl
Kaiser
doktor
Lneger
Stránský
Wittkův
Wittek
Riegr
Riegrův
Luegrův
10
article
Posl. Janda navrhuje hlasování dle jmen.
Pro návzh povstala skoro celá sněmovna, také
levice a výsledek hlasování byl, že žalobní návrh
propad! 94 proti 60 hlasů m.
Když posl. dr. Luegerchlasoval sne«, poslane
Noske něco vykřikl, načež Lueger zvolal: Který
vídeňský poslanec hlasuje proti Wittkovi, škod-
vídeňským zájmům. Wittek je pro Vídeň nejlepš
člověk. (Hlučné výkřiky.)
Sněmovna přechází k dalšímu předmělu denního
pořádku : zprávě berního výhoru o usnešení panské
sněmovny stran zákona, jímž mění se některé
ustanovení
o rentové dani.
Ret. posl. Steinwender ospravedlňoval usne
šení berního výboru.
Ministr financí dr. Bölim Bawerk dovo
zoval, že řentová daň měla stihnouti movitý kapitil
ale nebylo jistoty, nepřenese-lt se na vrstvy produ-
centů, jež hledají úvěr. Obava ta jevila se nízkou
úrokovou mírou. Podaným iniciativným návrhem do-
stala se tato věc zase do proudu, ale za stejné ne-
jistoty, neboť vše směřuje k zrušení rentové daně,
k čemuž v pozdějším vývoji našeho berního systemu
také asi dojde. Zatím setak státi nemůže, nebo
finanční plán, na němž se zakládá berní oprava,
není ještě proveden.
Ministr prohlašuje konečhě, že vláda nemá pro
posuzovat a nakládat jinak se zástavními listy zem-
ských ústavův a jinak se zástavními listy spořitelen
(Hlučná pochvala.)
Posl. Gessmann přimlouval se za návrh bez
ohledu na rozpaky ministra financí.
Po referentovu doslovu přešlo se k ze v rub
nému rokavání.
Posl. Lecher poděkoval ministrovi a bernímu
výboru za jejich osvědčenou ochotu a prohlásil, že
může se zříci slova.
Posl
Janda
doktor
Luegerchlasovat
Lueger
Wittek
Böli Bawerk
Lecher
Vídeň
panská sněmovna
11
article
Sněmovna přijala potom v 2. a 3. čtení zákon
o změnách ustanovení rentové daně a rozšíření
berní svobody také na úroky zástavních listův a spo-
řitelen.
Konec schůze ve 4 hod. 50 min. odpol.; příšt
schůze v pátek 9. t. m.
Na denním pořádku je volba II. místopředsedy
výborové velby; zpráva hranného výhoru o bra-
necké předloze a zprávy zdravotního výboru.
Mezi došlými spisy byly návrhy poslance
Okuněvského a sp. na zřzení ruského odboru
v zem. šk. radě baličské a na n zrušení kostelního
patronátu; Schlesingra a sp. na vydání in-
vestičních schemat; Rohrachra a sp. stran ná
hrady vojákům, již dostavují se k plukům neb od
nich odcházejí, na cestů a stravu.
Posl. Pražák, Lebloch a soudruzi podal
dotaz, v němž poukazují na škody způsobené roz
vodněním Dyje a žádají za regulaci této řeky.
Ve včerejší schůzi poslanecké sněmovny před
ložila vláda návrh zákona o poskylování úlev př
splácenl záloh poskytnutýich státem
ve případech nouze, jakož i o svolení k ode-
psání takovýchto záloh ve výminečných případech
Cjlem předlohy této jest, aby bylo po důkladném
uvážení poměrů dle možnosti vyhověno od dávných
dob neustále se množícím prosbám o prodloužení
splatných lhůt aneb odepsání záloh poskytnutých ve
případech živelních pohrom a aby za zákonodárného
splnomoenění byla provedena jednotná obsáhlá úprava
těchto záležitostí. Ve výminečných připadech, vté
míře, jak toho hospodářská tíseň vyžaduje, má býti
těm, kdo zálohy si vyzvedli, povoleno částečné nek
úplné odepsání těchto záloh.
Okuněvský
Schlesingr
Rohrachr
Posl
Lebloch
Pražák
poslanecký sněmovna
12
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 7. března.
(Pův. zpráva »N. L.«)
Branný výbor sešel se hned o 5. hodině p
schůzi sněmovny, aby pokračoval ve speciální roz-
pravě o předloze o rekrutech. Jako první řečník za-
psán byl posl. dr. Hynek Lang. Při zahájení schůze
prohlásil předseda Lupul, že vzhledem k tomu, že
osnova zákona obsahuje toliko 3 články, provede
speciální debatu o všech 3 článcích najednou. Proti
tomu ohradili se posl. Doležal a dr. Lang co
nejrozhodněji. Onen podal protest, tento dokazoval,
že provedení návrhu presidentova bylo by poruše-
ním jednacího řádu. Protest posl. Doležala by
protokolován.
doktor
Lang
Doležal
Vídeň
13
article
Dr Lang ujal se pak slova. Tázal se nejprne
ministra zeměbrany, proč dle výkazu za r. 1898
správa vojenská přiekročila o 10.000 mužů,
počet císařským nařízením povolený
Vytýkal dále správě spolku Červeného kříže, že vy-
dává zprávy svě, také o filiálkách českých, pouze
jazykem německým, a tepal nemilosrdně toto jed-
nání, rovnoprávnost porušující. Vytýkal pak správe
vojenské, že stále němčí, a uvedl křiklavé případy
nelásky její k českým obcím a českému obyvatelstvu.
Na to podrobil nynější trestní řád vojenský důkladné
kritice a učinil náslodující návrhya
ČI. III. má zníti: Zákon tento nabude platnosti
toho dne, kterého c. k. vláda předloží sněmovnám
návrh zákona o vojenském trestním řádu k ústav-
nímu projednání, jenž spočívati má na nnásledujícícl
zásadách
1. Kompetence soudů vojenských v době mír
obmezuje se pouze na trestní činy, týkající se pouze
působnosti služby vojenské;
2. Řízení ústní spočívá na principu obžaloby
veřejnosti, bezprostřednosti, hájení a soudu na zá
kladě volného uvážení a právních prostředků stížnosti
zmateční při odvolání z výroku o vině a výši trestu
3. Vojenské soudy jsou stálé. Ministr zeměbrany
je pověřen, dohodnouti se v této zátežitosti s říšským
ministrem vojenství.
Lang
spolek Červený kříž
14
article
Za řeči své, jež trvala již tři hodiny, byl dr
Lang předsedon častěji vybídnut, by svou řeč zkrátil
Bylo však předsedovi odpověděno, že dr. Lang ne
přestlane mluviti dotud, pokud nebude z p
tečního denního pořádku odvolán
rokování o branném zákoně.
Povstala veliká debata a vřava. Čeští po
slanci trpce si ztěžovali na jednán
presidenta dr-a. Fuchsa, který dal n
denní pořádek zákon, který nebyl ve
výboru ještě projednán. Názor tento sdíleli
poslancí: Kozlowski, Lewickí a ryt. Berks
Pak počato se vyjednávati. Konečně učiněno do
hodnutí, že předseda Lupul se postará
o to, by zákon o rekrutech z denníh
pořádku schůze páteční byl vzat, a že
osnova ta bude dána na denní pořádek
teprve ve schůzi pondělní, připustísl
čeští poslanci, by se speciální debrata
v dnesní schůzi skončila.
Na to oblášeny byly návrhy posl. Doležala
a dra. Langa. Referentem o zákoně zvolen byl
posl. Kozlo w s ki.
Pro četné návrhy výberové ustanoveni budou
zpravodajové ve schůzi přiští. Na to schůze skončena.
Lang
doktor
Fuchsa
Kozlowski
Lewickí
Doležal
15
article
Rozpočtový výbor měl před sněmovnou
schůzi, v níž jednáno bylo o vládní předloze stran
rozšíření a zřízení terstského přlsta vu.
Než se přešlo k dennímu pořádku, žádal dr.
Fořt, by se pokračovalo v poradě o rozpočtovém
provisoriu a aby mu k této věci bylo uděleno
slovo.
Posl. dr. Žáček poznamenává, že posl. dr.
Folt po stránce formálné a věcné jest sice v právu
že však v tomto ohledu staví se proti návrhům
usnesením výboru.
Po delší debatě, jíž se ještě zúčastnili poslanci
Russ, Stránský, Pacák, Stürgkh
Fořt, Kaiser. Kramář. Menger, Ver
kaul, Kurz, jakož i předseda dr. Žáček, byo
návrh posl. dra. Fořta, aby se dnešní předmět přeše
a pokračováno bylo v poradě o rozpočtové předloze
zamítnut.
Po tom přijat návrh, aby rozdělení referátů roz-
počtových jako poslední předmět uvedeno bylo na
denní pořádek v příští schůzi výboru.
Po tom schůze byla skončena.
Fořt
Posl
doktor
Žáček
Folt
Russ
Stránský
Pacák
Stürgkh
Kaiser
Menger
Kurz
Vera kaul
16
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
VV Praze, 7. března. (Poměr pravic
k Čechům.) Krakovský »Czal se zasedl opět
na mentorskou stolici a káže české delegaci,
jak má jednati na říšské radě, aby polské kolo
s ní bylo spokojeno. Hlavní snuhou české dele-
gace, dle »Czasu«, má býti zachování pravice,
bez které by dr. Körber nemohl provésti svého
programu, jenž pány Poláky ovšemi uvádí v na
dšení. Rozpadne li se pravice, bude to — roz-
umí se — vina nás Čechů a ostatní strany
pravice si umyjou své nevinné ruce.
Ve vídeňské »Reichswehr« konservativný
poslanec říšské rady pojednává o budoucnost
sněmovní většiny a jeho slova jsou zároveň od-
povědí na výtky »Czasu«. Pisatel stati tvrdí bez
obalu, že křivdou, spáchanou hr. Clarem na
českém národě a nikým dosud neodčiněnou, po-
rušen byl zároveň hlavní bod programu většiny.
totiž požadavek rovného práva. »Má-li miti pra-
vice vůbec nějaký účel — píše »Reichswehr«
— musí pevně trvati na tomto svém základním
požadavku. Nemůže se ovšem žádati, aby vynu-
tila na vládě nové jazykové nařízení, ale zůstan
vždy její svatou povinností, poskytnouti národu,
jehož právo bylo zkräceno, úplnou náhradu.
Čecho
Körber
Claro
VV Praga
Reichswehr
17
article
Namítne se, že Čechově provádějí obstrukci
ostatní strany pravice nemohou jim poskytovat
oporu, dokud užívají této bojovné zbraně. Avšak
na uhájení pravdy musí býti konstatováno, že
Čechové se dříve pokoušeli zjednati si zadost
učinéní ve většině a skrze většmu říšské rady
a teprve, když jim zadostučinění, jak si ho ná
rod žádá, zaručeno nebylo, sáhli k onomu pro-
středku, jejž sám stát teprv nedávno legalisova
tím, že se mu podrobil. V politice musí se po
čítati a fakty ; takovým faktem jest i obstrukce
Povlnnost pravice jest tuto obstrukei předevšín
odstraniti a pak se teprv starati, aby ami příšte
na ni hedošlo,
Mentorováním a kázáfím o parlamunt
rismu se Čechové nepliměji, aby opustili své
nynější stanovisko. Mohouť vším právem uká-
zati na úspěchy německé obstrukce, jakož i n
případ, jemuž podobného není v celých rakou-
ských dějínách, že se národu prostě odbíra
právo, k jehož vykonávání byl samou vládou
uznán za schopna a za oprávněna. Záleži-
vládě a většině na tom, aby se v této polovině
říše zachoval parlamentární život, musejí ob
od svého krásně znícího ale platonického ubezpe-
čování dobrou vůlí přejíli k činu, který by če-
skému národu dal satisfakci a umožnil mu, há
jiti své zájmy normální cestou . . «
Na otázku, kdo je vinen otřesem v pravici
odpovídá i Biankinův zaderský »Národn
Čechův
Čecho
Biankinův
18
article
List«, jenž píše: »Není nijakého důvodu, ab.
všichní slovanští poslanci na říšské radě neši
i nyní společně s Čechy, poněvadž okolnosti,
jež je nutily, aby podporovali spravedlivou věe
českou, nejen nepřestaly, nýbrž trvají i nyní
to v míře zvýšené po zrušení jazykových naři-
zenr. Obrat v pravici nemůže se vysvětliti jinak
než že Poláci . . . podporovali Čechy jen potud
pokud vláda souhlasila s takovým jednáním
Nyní, když se vláda kloní více na stranu Němco
a české požadavky jsou jí nepohodlny, ihne
se ostatní Slovaně v pravici odříkají solidárnost
s Čechy. Takovým způsobem nikdy se nedomů-
žeme níjakého úspěchu, když se bude za první
povinnost pokládati, podporovati vládu a býtij
ve všem k službám.«
Z Terstu, 6. března. (Úmluva m ek
istrijským Vlachy a Chorvaty.
Stovanští poslanci na sněmu istrijském domáhal
s6 už delší dobu na vlaské většině sněmovn
takových záruk, jež by jim umožníly návrat na
sněm. Zemský hejtman Campitelli uvolil s
býti prostředníkem mezi spornými stranami.
Odbyla se schůze, v níž zásťupcové slovan-
ských poslanců požadavky své omezili přáním,
aby jim byla zaručena osobní bezpečnost ve
snémovně i mimo ni a k tomu právo, aby ve
sněmovně mohli mluviti svým mateřským ja-
zykem. Zemskému hejtmanu ponechávají, aby
i na dále mluvil jen vlasky. Zdá se, že Vla-
chové přistoupí na tyto nejskromnější pod
mínky a tím způsobí, že istrijský sněm bude
moci opět pravidelně pračovati. Zemský hejtma
Campítelli odjel do Vídně, aby vymohl na
vládě, by so sněm mohl konati opět v Poreč
a ne v Pulji.
Polák
Čecho
Vlach
Chorvat
Campitelli
Čechy
Terst
Vídeň
Poreč
Němco
19
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 7. března.
Persekuce v Srbsku.
Jak z Bělehradu píšou do »La Serbies
persekuce v Srbsku bez přestání trvá. St
obležení byl sice zrušen, ale terror vládné ještě
a nejeví se žádné známky obratu k lepšímu.
Od sattentátu« Kneževičova bylo uvězněno n
sta osob, nevědoucích, proč a zač. Zatčených
stále přibývá, naproti tomu na svobodu pro-
puštěných je málo. Nedávno odsouzen
v Čačku mladá dáma, choť profe-
sora, paní Andělkovičová, na dv
léta do žaláře v těžkých okovech
Čím se provinila? U jednoho učitele byla na-
lezena zapověžená brožura, na niž bylo napsáno;
*Z knihovny Andělkoviče«. Všude jinde byl
by spravedinost pozvala pana Andélkoviče, aby
se zodpovídal. Ale v Čačku zatkli a krutě od-
soudili paní Andělkovičovou. protože slabá žena
krutým trestem jistéji bude zničena. Choť její
marně soudu oznamoval, že on je majítelem te
zapgvězené knihy, a učitel, u něhož nalezena,
matié nabízel o tom svědectví. Svědei nebyl
připuštěni a »neodvislý« soud rozsoudil podle
svého »vědomí a svědomí«. Nejíěžší trest na
takové provinění je dle srbských zákonů 100
dní prostého vězení nebo 1000 dinarů pokuty
Nejsmutnější při té historii jest, že paní An-
dělkovičová je v 6. měsíci ttěho
tens ev4. Bez ohledu na to paní Andělkovičová
po svém odsouzení byla pěšky v tuhěm mraz
vedena z Čačku do Kragujevce, odkudž teprve
dovezena do Bělehradu po železnici. Choť jej
je v zoufalství.
Kneževičův
Andělkovičová
Andélkovič
Praha
Srbsko
Bělehrad
Čačka
Kragujevac
20
article
Ruský vyslanec u sultána.
Cařihradský dopísovatel »Poccin« podává
zprávu o slyšení, které měl ruský vyslanec Zi-
nověv u sultána. Zinověv představil sultánov
nově jmenovaného velitele ruského loďstva n
Středozemním moři, kontradmirála Birileva. Sly
šení bylo dlouhé a důvěrné. Přítomni byli pouze
dragomani obou stran. O čem hovořili, zůstalc
tajemstvím, ale jisto jest, že sultán byl neoby-
čejně laskav k oběma Rusům. Když se vyslane
vrátil, přijel za ním na vyslanectví ministr Tevík
paša, aby mu za sultána oplatil návštěvu,
opět měl s p. Zinověvem dlouhou rozmluvu. Je
naděje, že Turecko Rusku vyhoví ve všech pří-
činách, o které jde, ale protože v Turecku se
všechno protahuje na dlouhé lokte, nelze toho
očekávati hned. Prozatím postačí, že Turecko
pochopilo, že Rusko nemyslí s ním žertovati
projevilo ochotu vyhověti všem jeho požadavkům.
Dopisovatel varuje před zprávami něme-
ckými a anglickými, jež ruské úspěchy zveličují,
aby Rusům škodily.
Stávky horníků a nedostatek uhl
ovv král. českém.
Zápasy před obecní prodejnou ull
»na Františku«.
Zinověv
Birilev
Rus
František
Turecko
Rusko
21
article
Vzrušující scány odofrávají se v obecnín
skladišti »na Františku«. Kda stále ještě ne-
může pochopiti, že nedostatek nhlí má nejváž-
nější následky v nejchudších vrstvách obyvatel-
stva pražského i předměstského, kdo má smělos
a odvahu prohlašovati, že uhlí jest již dostatek.
tomu prostě radíme, aby podnikl vycházku
k takové obecní prodejně uhlí. Co tam uvidí
to zajisté vyvede jej z bludu a klamu. Sku-
tečné bitvy jsou sváděny mezi chuďasy, spěcha-
jícími, aby uhlí nakoupili, děti před zmrznutín
zachránili a teplý pokrm jim připravili.
Po předvčerejší návštěvě smíchovského
»bojiště o uhli«, navštívili jsme včera obenn
prodejnu uhlí na Františku. Tam zástup chudiny
s nůsemi a pytly už dávno dopoledne před ve-
likými vraty se tisníl, ačkoliv prodej uhlí usta-
noven byl teprve na jednu hodinu odpolední
Situace jevila se tam taková, jako by v pustěn
nádvoří objeveno bylo nějaké Klondyke, Úž
v poledne panovala tam tlačenice nesmírná.A
v zástupu nebylo slitování. Starci, stařeny
dítky, vše tlačilo se na přední řady v horečném
očekávání zahájení prodeje uhlí. Obecní starš
p. Kasalický, jemuž svěřen byl dozor nad pro
dejem, rozdělil z počátku plán tak, aby do ná
dvoří bylo vpuštěno vždy několik osob, aby
před váhou nenastala tlačenice. Ale plán ten
se nikterak neosvědčil. Sotva že vrata byla po
otevřena, nikdo více nemohl je přivříti. Roz
letěla se do kořán a už začal zápas, ze kte-
rého málo kdo vyšel se zdravou kůží. Pranic
nedbáno chorých a neduživých, stařen a dětí
Jakoby lavina hrnula se ku předu.
František
Starek
Roza
22
article
Když se ohlušitelný ryk poněkud utišil, byl
bolno pohledět na ty zápasící, kteří přišli si uhl
koupit. V obličejích byli poškrábáni, ruce měl
rozdrásané, mnohá stařena měla obličej posetý
krevními podlitinami, jiná měla nos odřený, dalš
pyak si prokousla, mnchým ruce krvácely, zkrátka,
toto shromáždění ubožáků vzbuzovalo největš
soucit. Byl to obraz, který perem i štětcem těžko
zachytiti. Takovýto způsob koupě uhlí v Praze
ještě nikdy se nedál. Opravdové zápasy pod-
nikány, aby si ubožáci opatřiti mohli trochu
paliva, které jim vystačí na den a příštího dne
znovu podnikají zápas na život a na smrt.
Praha
23
article
Tito lidé zápas zajisté nepodnikají ze zvlášt
ního potěšení. Nejsou správné výtky činěné tomu
kdo přijde za den pro čtvrt centu uhlí dvakráte
Pro špás vojnu jistě nepodniká. A situace je čím
dále tím horší, neboť také povětrnost jest ne-
příznivější. Bolno slyšoti nářky žen. Mnohá po
několik dnů již doma nevařila a se zoufalstvím
pohlíží na chřadnutí promrzlých dítek, kterés
teplým pokrmem útroby nemohou zahřát. S ne-
malým namaháním sežene 35 kr. a spěchá do
obecní prodejny, aby si koupila půl koše uhli.
A s jakým namaháním je dostane! Za tři —
čtyry hodiny vrátí se domů, krví zbrocená, r-
nami posetá, s rozlámanou nůší.
Věru že jest nejvyšší čas, aby povolané
orgány postaraly se výdatnou měrou o zlepšení
trudného stavu chudiny.
Kdo zdražuje uhlí? Z obecenstva se nám
píše: V Praze na všech stranách nabízí se ny
černé hornoslezské uhlí a sice za cenu 2 zl. 70 k
až 2 zl. 80 kr. za 1 q! Dověděl jsem se, ze
velkoobchodníci mají při tomto uhlí báječné
výdělky. Oni dostanou na vagony hornoslezské
uhli za 1 zl. 80 kr., vydělají tedy na jednom
centu celou zlatku a na celém vagonu 100 zl.
V jednom připadě jsem zjistil, že velkoobchodník
jeden vydělal za jediný den 700 zl.l
Kterak se jinde starají o chudinu. Město
Vejprty koupilo 1000 metrů kulatého dříví, kten
dává nezaměstnaným lidem štípati a přeřezávati
načež prodává je v košich chudému obyvatelstvu za
levnou cenu.
Z Nuslí se nám píše: V jistém denním listu
pražském vyskylla se zpráva, že z pohodlnosti ně
kterých nesvědomitých občanů obec nuselská rozpro
dala uhlí, místodržitelstvím pro chudinu určené, malo
obchodníkům, kteří je opět za drahě peníze chudině
prodávali.
Praha
Vejprty
Nusle
24
article
Stížnost ta spočívá na úplně nesprávné infor-
maci a jest z ní patrno, že se jí chce docíliti toho
aby široké vrstvy občanstva byly odvráceny od příčin
stále se vzmáhající bídy a od původu a příčin vzniku
a trvání kalamity uhelné a aby byly strženy k zášti
proti samosprávným korporacím.
Tendence tato je nesvědomitá, uváží-li se, že
všechny obce a také nemajetná obec nusélská po
čas stávky uhelné přinesla značné oběti pro chudinu
a že se snaží ze všech sil, aby bídu tuto zmírnila.
Úplně tuto bídu u zdejší chudiny zatlačiti, je
s ohledem na veliké procento chudého občanstva,
zde bydlícího, nemožno. Kdo zdejší poměry dobře
zná, tomu je zjevno, že ten, kdo zprávy onomu den-
nímu listu poslal, neučinil pro odstranění kalamity
naprosto ničeho, a že patrně dlouhou dobu stávky
úplně zaspal.
Poukázujeme jen na zprávy denních listů' k Prahy
a největších předměstí na počátku a v průběhu
stávky, kde byly vyhlášky ze Žižkova, Smíchova.
Kral. Vinohradů a Karlína, že obce ty opatřují ubl
maloobchodníkům a ti že je mají prodávati za u
čité ceny.
Tentýž poměr byl i v Nuslích a sice se tal
dělo na pokyn a dle intencí politických úřadů.
V týdnu od 25, února do 4. března obec zdejšt
dostala pouze jediný vagon uhlí a tak se
stalo, že ani obchodníkům s uhlím žádného uhlí ne
Kral
Praha
Žižkov
Smíchov
Karlín
Nusle
25
article
dodala a ti, aby své odběratele uspokojili, kupoval
drahé uhlí jinde a proto uhlí zase draho prodával
Toto uhlí tedy nebylo od obce.
V době od 5. března rozprodala obec 532 m. d.
uhlí po 25 kilo, avšak tím byl uspokojen sotva 50.
díl občanstva, takže nouzo o palivo jest zde dosuá
ohromná.
Prodej uhlí obstarávají městští úřadníci za dohleda
p. starosty. Obec sama má nouzi o uhlí a nemůže
braditi potřebu uhlí ani pro školy, poněvadž ublí
které opatří, rozprodá občanstvu; neukončí lis
stávka brzo a potrvá-li nynější stav, bude se museti
příštím týdnem zastaviti vyučovaní ve školáchp
druhé.
Také střední vrstvy občanstva jsou úplně ber
uhlí a shon po něm jest nesmírný.
Obchodníci s uhlím pak nedostatkem uhlí trpl
značné ztráty na své živnosti a stěžujť si trpce n
to, že obce samy obstarávají prodej uhlí v malém.
Z Únhoště. Obecní zastupitelstvo města Ua-
hoště rokovalo ve schůzi dne 3. t. m. o citelném
nedostatku uhlí ve městě, jakož i o nečinnosti vlády
vzhledem k ukončení stávky tím způsobem, žeb
se vyhovělo oprávněným požadavkům dělnictva, ode
slalo předsodovi ministerstva tento telegram: »Jme-
nem občanstva a průmyslu zdejšího, citelně nedo-
statkem uhlí poškozovaného, vyzývá shromážděn
zastupitelstvo města Unhoště vládu, aby — nemá-i
už dosti síly k opatření normálních poměrů — po
starala se o bezodkladnou, nejméně 50pctní slevu
dovozného z cizího uhlí pro přímé jeho konsumenly
Městské zastupitelstvo v Unhošti.« — Současně v
zvalo poslance p. prof. dra. Jaromfra Čelakovského,
aby se ve sněmovně poslanců o slevu dovozného
z uhlí na dráhách zasadil.
profesor
doktor
Jaromfr Čelakovský
Unhošť
26
article
Z pánve severočeské.
Z Chomutova, 7. března. (C. B.) Včera vy-
téženo 160) vagonů uhlí.
Z Falknova, 7. března. (C.-B.) Včera naložen
199 vagonů uhli.
Z Ústí, 7. března. (C.-B.) Na 13 dolech vyt-
ženo 176 vagonů uhlí. oi
Z Duchoova, 7. března. (C.-B.) V ústecko
chomutovské hnědouhelné pánvi vytěženo předevčírem
1260 vagonů uhli, o 143 více, nežli 3. t. m. Ve
zdejším revíru vytěženy ho včera 432 vagony
Z Mostu, 7. března. (C. B.) Ve zdejším okresn
vytěžen včera 471 vagon uhlí.
Chomutov
Falknov
Ústí
Most
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Dva z brusu nové parlamenty.
Jeden z nich navrhuje svobodný pán Helfer,
druhý má původ svůj v Tyrolsku. První z nick
je parlament pro království české, druhý pr
celou Cislajtanii. První z nich má míti dě
sněmovny: lidovou a panskou. Tato česk
panská sněmovna, kterou byl by nynější sněm
doplněn, má býti náhradou za sněmovní kurie
s právem veta, kterých dovolávaji se Němci,
aby prý nemohlo být na českém sněmu provo-
zováno národnostní násilí a proti nimž my se
vzpíráme, poněvadž by klidnou národní činnos
vůbec nemožnou činily. Tato česká panská sně-
movna měla by býti dle návrhu a dle domnéni
pana Helferta nestrannou strážkyní národníck
zájmův v Čechách. Každé usnesení se sně-
movny dolní musilo by projíti též sněmovnou
panskou a v případě, že by nedošlo ku konee-
nému souhlasu obou parlamentních sborů, ro-
hodla by potom — koruna. Pochybujeme,
že tímto způsobem dala by se překlenoui
propasť, jež dělí od sebe názory, jak m
býti zamezeno majorisování jedněch dra-
hými. Kdyby ve všech sporných věcech rozhodo-
vati měla v poslední instanci koruna, nebylo by
Helfer
Němec
Helfert
Tyrolsko
Čechy
28
article
zapotřebí parlamentů. Návrh druhý, pocházejic
od professora St. na universitě insprucké, plaiduje
pro zřízení zvláštního parlamentu na
rodního pro celou Cislajtanii. Však sbor tea
měl by pouze poradní hlas a fungoval by toliko
jako průpravný sněm pro vlastní sbory zákono-
dárně. V »národním sněmě« tomto zastoupeni
by byli jednotliví kmenové, bez ohledu na to,
ze které pocházejí země a na sněmu tom by
diskutovaly a projednávaly se veškeré otázky
národní, vyrovnávaly neshody a činily hotoré
proposice, ktaré by potom ve vlastních parla-
mentech cestou zákonodárnou hladce se pro-
vedly. Výborně] Jen jestli by se také tak
hladce probraly v průpravném »sněmu ná
rodním«? Takový sněm, jak jej prof. St. na-
yrhuje, nebyl by ovšem ničím jiným, než velice
rozšiřenou konferencí jazykovou, jakáž svolána
byla drem. Körbrem. Zdali by věci rychlej
spěly ku předu, kdyby se o nich radilo
425 lidí a ne pouze dvacet, je ovšem
otázkou, kterou ne nesnadno je zodpověděti.
Stanislav
29
article
— Kluby občanské. Klub voličů
novoměstských koná dnes ve čtvrtek
o 18. hod. večer v restaurantu Choděrově vý-
roční valnou hromadu s programem již ohlá-
šeným. Po jeho vyčerpání rozhovor »0 někte
rých stránkách pražského škol.
ství«, jejž zahájí obecní starší p. Joa.
Schrötter. Uvedení hosté budou vítáni.
— Osobní. Pan Bohumil Hájek, pyno-
technik, majitel závodu optického a mechanického,
byl jmenován stálým soudním znalcem v obor
pyrotechniky, ohňostrůjství, mechaniky, optiky a stroj-
nictví i vykonal již předepsanou přísahu.
— Nový advokát. Zemský advokát pan JUD.
Alois Stompfe otevřel svou kancelář v Praze I.
zvýšená Platnéřská ul. č. 12 (89 st.) poblíže Křižor-
níků.
Choděrův
Hájek
Stompfe
Praha
30
article
— Pohřeb p. JUdra. Josefa Hubáčk
vrchního redaktora časopisu »Hlas Národa«, kon
se včera odpoledne z kostelíka košířského za znal-
ného účastenství. V prosté lodi chrámové na vyso
kém katafalku spočívala rakev s tělesnými ostaiy
zesnulého, obklopená množstvím skvostných věnd
Darovali je kromě nejbližších příbuznýcli : admin
strace »Hlasu Národa« (»Svému nezapomenutelném
otcovskému příteli«), redakce »Politik« (» Milému ko
legovi«), Závod tiskařský a vydavatelský v Pram
B. Bondy, »Národní Politika« (»Svému bývalěmun
daktoru«), rodina Kubíkova, Nitschova, J. Cerh
chotí, Spolek českých žurnalistů (» Dlouholetén
svému členu«), dr. E. Baštýř, dr. Bráť (»Drahén
soudruhu ve snahách a práci«), V. Kindl. Ústřed
výbor Matice školské, rodina dra. Hübschmanm
členové redakce »Hlasu Národa«, Jan Vilím s chol
typografové závodu» Hlasu Národa«, výpravna a n
nášečí téhož, gremium knihtiskařů a písmolijcán
Praze, výpomocný personál Národní tiskárny, Spole
faktorů knihtiskáren pražských, dr. Mattuš a i—
Hubáčk
Bond
Kubíkův
Nitschův
J Cerh
doktor
E Baštýř
Bráť
V Kindl
Jan Vilím
Mattuš
Praha
Pram B
spolek český žurnalista
národní tiskárna
spolo faktor
31
article
Kostelik byl do posledního místečka naplněn. P
slušníci stavu žurnalistického dostavili se v poč
přehojném, aby zesnulého kollegu vyprovodili m
poslední pozemské cestě. Officiálně zastoupen beo
výbor Spolku českých žurnalistů, dále staročest
politické kluby, za Ústřední Matici školskou pp.d
Pospíšil, Mildner a Bělohrádek, pp. Lokay a Dmnlšek
z Karlína, pp. Žák a Herbst z Král. Vinohradů, četn
obecní starší a členové městské rady pražské, pol-
cejní ředitel, ředitel Národního divadla p. Šuber,
starosta obce košířské p. Donát, dáte četní spisovutel
professoři a kollegové zesnulého, členové závod
tiskařského a nakladatelského, personál téhož zá
vodu, řed. Mastný, ryt. Rašín z Ryzmburka a mn
O 3. hod. odpol. umlkl hlas zvonů kostelních am
hlubokého ticha vykonal pohřební ohřady duchovn
správce dp. P. Kramer. Mezi ohřady zapěli členov
Národního divadla smutečhí sbory. A za nedlouhe
opět zvony se rozzvučely a za jích hlaholu byh
rakev snesena do pohřebního čtyřspřežního sklen-
ného vozu. Průvod pohřební zahájen byli věncovýu
Pospíšil
Mildner
Bělohrádek
Lokay
Dmnlšek
Herbst
Král
Šuber
Donát
Mastná
Rašín
P Kramer
Karlín
spolek český žurnalista
národní divadlo
Ryzmburk