2
masthead
V Praze, v pátek dne 13. ledna 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
před, lácí sen
v Praze v adulnistrani
na měste . . . . .
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čenářkeu
sa měsíe
nk leta . . . . 7 K 5oh
ve flislkách: 2 K 8o
na měsíc .
Poštout
na čtvrt lefa . . . . 9 K 60h
s dvojí zásilkou
na něsí
za čirrt leka
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 12. ledna. (Pův. zpr
zvl. dopisovatele »Nár. Listů«.) Udržuje se
pověst, že baltické loďstvo bude od-
voláno. V dobře zpravených námořni
ckých kruzích soudí, že by to mělo
žalostný morální účinek a myslí, že
admirál Rožestvenský může vyčkati
posil, aniž by porušil francouzskou
neutralitu.
Důstojníci hlavního štábu před-
vídají nové vážné operace v Koreji.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Petrohrad
Korea
6
article
Skvělý úspěch válečné půjčky
ruské,
Skvělý úspěch válečné půjčky
ruské,
Události věru sensační jert přeskvělý
výsledek včerejší subskripce na
druhou válečnou půjčku Ruska,
kteréž se vděk zdatnému počinu Slovanského
klubu našeho účastnil ponejprv také kapitál
český a to měrou rozhodně úctyhodnou. Bylot
u našich tří českých bank v Praze
včera upsáno na ruskou půjčku značně přes
31 millionů marek, u ostatních úvěrních
a bankovních ústavů zdejších pak přes 15 mil.
lionů — celkem v Praze na 50 mil-
lionů, t. j. plná třetina sumy upsané v celém
Rakousku. Válečná tato ruská půjčka obnáší
500 millionů marek; z nichž 324 millionů vylo-
ženo k upsání v Německu a Rakousku, kdežto
176 millionů vyhraženo trhu francouzskému
holandskému.
Nuže, jak zprávy z Vídně a z Berlína ohla-
šují, bylo na ruskou tu půjčku v zchudlém Ra-
kousku naponejprv upsáno 150 millionů, v Ně-
mecku však že byla — šedesátkrát pře-
psána, t. j. místo žádaných 324 mil-
lionů že nabídlo Německo Rusku
úvěr 19 milliar dl!
Rusko
Praha
Rakousko
Německo
Vídeň
Berlín
7
article
To jest po pádu Port Arturu a po všem tom,
co zloba žlutého tisku poslední dobou proti Ru-
sku stropila, zajisté výsledek tak skvělý,a
mravní úspěch Ruska tak dokónalý, že zname-
nitějšího ani si pomysliti nebylo lze. —
Sotva kdy který stát věru za poměrů nepří
znivějších obracel se o úvěr na cizinu, než
tentokráte Rusko! Vzpomeňme, jaké hrozné
okamžiky zakusila Velká Britanie za své války
s Bury. Jaká panika otřásala Londýnem pod
dojmem dobrých zvěstí z bojiště afrického.
Artur
Rusko
Velká Británie
Bura
Londýn
8
article
A přece byla celá ta válka Anglie s Bury pouhou
hračkou proti nynější válce Ruska se 40millio-
novým vojáckým národem Japonců, podporo-
vaným kde jakým nepřítelem Rusův v obou
hemisferách. — Za své války s Bury měla
Anglie báječné štěstí, že nejen veškeré jejo
osady zámořské na roveň velmocím evropským
zůstaly klidnými, ale ani nešťastné Irsko se ne-
pokusilo o povstání. Naproti tomu vizme však
tu organisovanou světovou štva-
nici proti Rusku za jeho strašného sou-
boje s Japonskem. Úkladní vrazi a škůdei
jeho podporují, živí a jitří celou tu emigrační
výpravu nihilistův, anarchistův a revolučních
desperátův, která pracuje od let dynamitem
dýkou a revolverem jako paličskými letáky, aby
přivodila revoluční katastrofu, Baku
ninský rozvrat a chaos na místě rozumné re
formy a to právě uprostřed nejtěžší války Ruska
proti žlutému nebezpeči, hrozícímu jinak cele
civilisací evropské. —
Co vše bylo v poslední době žlutým tiskem
podniknuto, aby byla otřesena důvěra nejen v
konečné vítězství, ale v další existenci a bu-
doucnost Ruska! Kdo byl by dal víry těm děs-
ným „situačním“ líčením londýnského a vídeň-
ského tisku o dnešních poměrech v Rusku, mu
sil čekati, že každé hodiny vzplane evropská
Rus celou šíří svou obrovským požárem revo-
lučním, proti němuž velká francouzská revoluee
z r. 1789 byla pastýřským obníčkem.
A čím blíže nadcházel den 12. ledna, den
to — upisování půjčky ruské — tím hustěji
Japonec
Rusův
Anglie
Bura
Rusko
Irsko
Japonsko
Bak
9
article
přibývalo těch štvanie ošemelných proti Rusku
a všichni ti gentlemani jevili nesmírnou starost
o naše kapsy: Abychom prý, probůh, nepůj-
čovali lehkovážně svých těžce nastřádaných
peněz onomu Rusku, které prý již má dluhů
jako kvití, které se potácí nad propastí politi-
ckého bankrotu a vnitřních převratů, které až
dosud všechny bitvy v asiatských dálavách pro-
hrálo a nechať na konec zvítězí nebo podlehne
vždy bude potřebovat v nejbližších létech no-
vých milliard! Tak strašili, varovali a děsili ti
poctivci ušlechtilí a když vše nie nespomohlo,
tak konečně —— udělali zdařený attentát na cara
Mikuláše II.1 Zvláštními agenty rozšiřovali po
železnicích, od stanice k stanici, „zaručenou po-
věst“, že car je zavražděn, aby tak
poslední ještě chvili otřásli úvěrem Ruska. Leč.
co jim ta všechna bohomrzká jejich lež byla
platna! Dějiny neznají případu, kde by Rusko
nebylo plně a správně dostálo svým závazkům
oproti věřitelům svým. A tate odvěká solidnost.
tato osvědčená správnost a spolehlivá poctivost,
jakož pak znalost nepřebraných zdrojův národo-
hospodářské mohutnosti, průmyslového a ob-
chodního rozvoje i pokračujícího zemědělství ru-
ského, kteréž dovolily Rusku z běžný ch
příjmů svých hraditi tak obrovské investice
v Asii, jako byla stavba sibiřské dráhy, nejdelší
to dráhy světa, opevnění Vladivostoku a Porl
Mikuláš II
Rusko
Asie
Vladivostok
10
article
Arturu, a zbudování obchodního města Dálného
po boku jeho — aniž by ruský rozpočet státní
přestal býti aktivním: vše to tvořilo tak pevný
týn důvěry světové v Rusko, že všechno
počasné neštěstí válečné a všechny pekelné kle-
vety a hanoby nedovedly jím otřásti. Učinilo-i
v nejtěžší chvíli své Rusko vypsáním své druhé
válečné půjčky jaksi dotaz ke středn
Evropě: odpověď její dopadla pro ně včera
co nejlichotivěji, ba přímo demonstrativně
skvěle. Kdežto vílězné Japonsko nemohlo ne-
dávno v Londýně, tedy u svých spo-
jencův anglických, sehnati pro sebe válečnou
půjčku, leč za podmínek nejnepříznivějších,
hle — to „poražené“ a „revolucí ohrožené“ —
„před katastrofou stojící“ Rusko dočká s
takového osvědčení neochvějné dů-
věry i u těch počítavých, střízlivých Němeův,
že zahanbeni a zdrceni stojí tu dnes všichni ti
jeho hanci, pomlouvači a vrazi. Takového fiaska
svých dlouholelých úkladův a nejošemetnějších
nájezdův proti Rusku se věru nenadáli! Čím
budou nazejtří ještě hledět zlehčovat tento skvělý
mravní úspěch Ruska? Bodavě asi domrzí je
těch padesát millionů, upsaných na válečnou tu
půjčku ruskou včera v Praze. Než všechna jieh
malomocná zlosť jen zvýší naše polěšení na
tímto zdatným činem našeho uvědomělého ob-
čanstva, které úspory své píle nezanáší již do
pokladen našich národních škůdcův a nepřátel.
ale rozumně a správně ukládá je v bezpečnou
rentu slovanské velmoci, jíž kyne přese všechny
chmury přítomnosti vždy jistá, veliká a slavná
budoucnost!
Artur
Rusko
Evropa
Japonsko
Londýn
Praha
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 12. ledna. (Hr. Dziedu s zv-
cki o dru. Körbrovi.) Telefonicky byla
sdělena již čásť rozmluvy vídeňského dopiso-
vatele „Dzien. Polsk.“ s předsedou polského
kola hr. Vojt. Dzieduszyckým, pokud se týkala
plánů bar. Gautsche a ubezpečení, že polské
kolo bude podporovati každou snahu nynějšího
ministerského předsedy, čelící k uzdravení par-
lamentu. Značná čásť této rozmluvy obsahuje
však také kritiku státnické činnosti dra. Körbra
a z té vyjímáme několik slov. Hr. Dzieduszyck
pravil: „Politika nečinnosti vůči parlamentu.
opřená o zásadu vášně prosté vytrvalosti, ne-
přivedla k cíli. Skončila tím, že parlament svo-
láván pro forma na příliš krátkou lobu, což
zmařilo snahy jmenovitě polského kola, čelící
k uzdravení sněmovny. Sotva bylo možno zapo-
číti nějakou akci, již vypršela lhůta a musil ve
svou pravomoc vstoupiti § 14.; po dlouhých
prázdninách bylo nutno začíti Sysifovu práci
znova. Bývaly však i za takových poměrů oka-
mžiky, kdy převážná většina sněmovny měla
chuť k uzdravení sněmovny a bylo jen třeba, aby
vláda dala pokyn a většina by se byla chopila
Gautsch
Praha
Hradec
12
article
činu. Ale tu přicházelo náhlé odročení sně-
movny. Vše končilo pouhou snahou a také tyto
snahy byly čím dále, tím zlabší. Jest tomu půl-
druhého roku, kdy sněmovní výbor připravil čá-
stečnou změnu jednacího řádu dle návrhu Grab-
mayrova a většina sněmovny byla by se chopila
díla, směřujícího k uzdravení sněmovny, kdyby
se jí bylo dostalo podpory se strany vlády. Ale
dr. Körber zůstal i v této věci passivný.“ Tak
zní kritika Dzieduszyckého o Körbrovi v dopise,
psaném rozhodným přívržencem dra. Körbra.
Dá se mysliti, že přímo z úst předsedy polského
kola vyzněla ještě ostřeji.
V Praze, 12. ledna. (Slováci se ho
toví k volbám.) Podobně jako Srbové
Rumuni, usnesla se též slovanská ná-
rodní strana ve schůzi, konané v Turč. sv.
Körber
Slovák
Srba
Rumun
Praha
13
article
Martině, že se nastávajících uherských voleb
zúčastní činně. — Volební pro-
gram slovenský, otištěný v „Nár. Novin.“.
obsahuje v podstatě následující zásady
1. Celistvost, nedílnost a neodvislost vlasti
uherské; 2. uznání a rovnoprávnost slovenského
jazyka ve škole, soudech a úřadech a poža-
davek, aby národnostní zákon z r. 1868 se pro-
váděl; 3. revise církevně-politických zákonů
zápověď bezkonfessijnosti; 4. autonomie církví;
5. povznesení národního školství na základech
přirozených; 6. podpora rolnictva, malého prů-
myslu a obchodu; 7. obmezení svobodné dělby
malorolnických statků; 8. spravedlivější roz-
dělení daní se zřením ke krajům méně úrodným;
9. úprava horských toků na Slovensku; 10. zle
pšení čeledního řádu; 11. průkaz způsobilosti
při řemeslech a ochrana řemesel proti velkému
kapitálu, ochrana dělnictva ve vzhledě mrav-
ném, hmotném a zdravotním; 12. zamezen
lichvy, laciný úvěr pro malého řemeslníka a rol-
níka a dostatečné zaměstnání pracovního lidu;
13. státní podpora pro potravní a výpomocné
spolky; 14. reforma administrace za spoluúčin-
kování občanstva; 15. autonomie obcí a okresů;
16. urychlení soudního řízení; 17. spravedlivé
rozdělení volebních okresů se všeobecným, pří-
mým volebním právem a tajným hlasováním po
obcích a 18. svoboda spolčovací a shromaždo
Martina
Slovensko
14
article
Ze Štyrského Hradce, 11. ledna. (Slo-
vinské požadavky na sněmu.) Za
podrobného projednávání zemského rozpočtu po-
voleny slovinským studentským jídelnám v Ma-
riboru a ve Ptují příspěvky 800 a 600 K. Návrh
posl. Hrašovce, aby se povolil již letos pří-
spěvek 800 K také slovinské studentské jídelně
v Celji, byl přikázán zemskému výboru, aby
vyšetřil poměry v Celji a učinil sněmu návrh
Pro Celj tedy peníze letos ještě nepovoleny
Když byl rozpočet vyřízen, sněm jednal o žá-
dosti slovinských poslanců, aby se v jížním Štyr
sku zřídila slovinská hospodářská jednotřídka.
Rozpočtový výbor návrh slovinský sněmu dopo-
ručil a sněm se usnesl, že zprávu zemského vý-
boru stran zřízení této školy bere na vědomí,
ukládá zemskému výboru, aby učinil vše, čeho
je třeba ke zřízení školy a v příštím zasedán
podal sněmu zprávu. Tím vyřízen příznivě
skromný požadavek štyrských Slovinců.
Ze Záhřeba, 10. ledna. (Sdružení jiho-
slovanských umělců.) „N. Srbobr.“
uveřejňuje resoluci svazku jihoslovanských
umělců „Lada“, uzavřeného koncem minulého
roku v Sofii. Účelem svazku jest společné práce
všech jihoslovanských umělců na poli umění,
rozvoje národního ducha a smyslu pro umělecké
výrobky. Svazek hodlá cíle toho dosíci pořádá-
ním společných výstav v Bulharsku, Srbsku
Chorvatsku a zemích slovinských, jakož i v ci
zině. Resoluci podepsali zástupci všech Jiho-
slovanů, přítomní ve schůzce sofijské.
vací.
N Srbobr
Štyrský Hradec
Ma
Záhřeb
Sofie
Bulharsko
Srbsko
Chorvatsko
sdružený jiho
15
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. ledna.
Praha
16
article
Paul Doumer.
Paul Doumer.
Přinesli jsme stručná data o nově zvoleném
presidentu francouzské sněmovny, který patř
mezi nejpozoruhodnější postavy francouzské po
litiky. Doplňujeme tato data přehledem činnost
Doumorovy. Je teprve 47 let stár a již několi
kráte se povznesí k nejvyšším funkcím státním
Doumer
Doumorův
17
article
Jeho pracovitost, široký rozhled a výmluvnost
učinily jej záhy imponujícím členem parlamentu.
Počátky Doumerovy byly velmi skromné. Je to
muž, jenž vlastním příčiněním se vyšinul. Jako
patnáetiletý hoch stal se učněm v továrně n
medaille v Paříži. Stal se brzo dělníkem a po
dobu šesti let používal svých prázdných chvíl
k doplnění svého prostého vzdělání. Soukromou
prací připravil se tak pro vysoká studia, vy-
konal zkoušky, aby se mohl státi professorem
mathematiky v koleji v Mende, načež byl pře-
ložen do lycea v Laonu.
Následkem choroby krční opustil Paul
Doumer své učitelské povolání a zahájil svou
politickou činnost. Stal se ředitelem republikán-
ského žurnálu »Třibune« v Aisnu, byl jmenován
prvním příručím maira v Laonu a r. 1888 by
radikální stranou kandidován do sněmovny.
Doumer
Paříž
Mend
Laon
Aisna
18
article
Byl zvolen v užší volbě, když se byl ge-
nerál Boulanger vzdal v jeho prospěch. T
však nepřekáželo mladému poslanci, aby nehla-
soval pro stíhání Boulangera. Doumer vynikl
brzy na sněmu jako bystrý a neunavný pracov-
ník. Byl referentem různých osnov zákonů ho-
spodářských a dělnických. Při všeobecných vol-
bách r. 1889 propadl Doumer proti boulangi-
stovi Castilinovi. Stal se pak přednostou kance-
láře Flogueta, předsedy sněmovny, a r. 1890
byl zvolen v okresu yonnském. Bourgeois je
povolal r. 1895 do svého kabinetu jako ministra
financi. Doumer předložil návrhy zákona o vze-
stupné progressivní dani a podnikl po cele
Francii velkou agitaci ve prospěch těto reformy
Méline ocenil jeho skvělé vlastnosti a jmenoval
jej v prosinci 1896 guvernérem Indo-Číny, kte-
réž místo, když se osvědčily jeho administra-
tivní schopnosti, opustil r. 1902 a vrátil se do
sněmovny jako poslanec departementu Aisne
Od té doby byl presidentem budžetní komise-
Nedávno uveřejnil knihu, v níž vylíčil, za ju-
kých okolností přijal místo guvernéra Indo-Činy.
Uvádíme tyto podrobnosti o životě muže, který
je povolán, aby hrál významnou roli ve Francii,
jenž je nejnebezpečnějším odpůrcem nynějš
vlády, které již jeho volbou za předsedu sně-
movny byla zasazena těžká rána.
Boulanger
Bourgeois
Francie
Čína
sněmovna
19
article
L'Agence latine.
20
article
Za podpory ligy kelto-slovanské bude v Pa
říži založena informační kancelář, jež má slou-
žiti zájmům zemi latinských a slovanských
jež má název »L'Agence latine«,
Utvoření této kanceláře bude uvítáno s r-
dosti. Potřeba podobného informačního podniku
jeví se nutnou, abý v zemích latinských a slo-
vanských se čelilo zhoubnému vlivu, provozova-
nému agencemi německými a anglickými, jež
chtějí ovládati evropský tisk. Francouzské žur-
nály slibují podporu nové sgenci, jež není pod
nikem finančním, neboť sleduje jen národní
politické zájmy latinských a slovanských vlastl
Z Anglie.
Lord Percy, státní podtajemník pro za-
hraniční záležitosti, pronesl tyto dny řeč, v níž
káral stanovisko lorda Roseberya proti do
hodě francouzsko-anglické. »Je to poprvé —
pravil lord Percy — co vidíme státníka, jenž
zaujímal vysoké postavení ministra zahraničních
záležitosti anglických, projevovati nepřálelství
proti aktu polilickému a diplo matickému, o němž
i jeho nejbližší soudruzi uznali za moudré
vhodné pomlčeti. Nikdo nesdilí podivné náhiledy
lorda Roseberya. Národ anglický instinktivně
uznal, že dohoda francouzsko-anglická znamená
úplnou změnu ve stycích diplomatických obou
zemí, a že tak byl proveden jeden z nejdůleži-
tějších činů posledních padesáti let. Toto dilo
úmluvy francouzsko anglické postavilo lorda
Landsdowna do první řady těch, kteří zaujímali
v Anglii místo ministrů zabraniční politiky. Před
nedávnem přinesli jsme zprávu o kandidatuře
J. W. Lowthera, bývalého státního pod-
sekretáře pro zahraniční záležitosti, jako ná-
stupce lorda Milnera ve správě kapského státu.
S. W. Lowiher, jenž je nyní poslancem spesk
rem a předsedou komitétů sněmovních, dává
Percy
Roseberya
Landsdown
Lowther
Milner
S W Lowiher
Anglie
21
article
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za 8
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve alíalkách na voukověa
ranní číslo. . . . . .
odpolední . . . . . . . . uh
Inserát
platí se hotově uapřed
Předplapení a insnrty přijímá sdnalnl-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redaker
tiskárna a ezpelise „Mfárodních Listi“,
Rukopisy se novrapejí.
Mfárodne List
22
article
v různých listech vyvraceti zprávu tuto. Nechce
opustiti své vynikající postavení ve sněmovně,
za nějž děkuje nynější vládnoucí straně konser-
vativní. Zdá se, že sir Arthur Lawley, nynější
guvernér v Transvaalu, je nejvážnějším kandi-
dátem na místo lorda Milnera.
Kartel liberálů v Bavorsku.
Sloučení liberálních stran v Bavorsku,
o jehož ustavení a programu jsme se již zmí-
nili, vydalo k nástávajícím volbám do zemského
sněmu také již provolání, ve kterém praví:
»Velké nebezpečí ohrožuje politický a kul-
turní vývoj naší vlasti. Bavorsko úpí pod tlakem
ultramontanní sněmovní většiny,
o které každý ví, že všemi prostředky se snaží,
aby svou moc v příštím zemském sněmu ještě
sesilila. S podvodným heslem volební opravy,
nejsouc však ochotna dáti spravedlivý volební
zákon, chce strana středu ve spojenství se so-
ciální demokracií podrobiti zákonodárství, správu
a veřejný život klerikálnímu panství.
Lawley
Milner
Transvaal
Bavorsko
23
article
Liberalismus ve svém celku má býti ze zem-
ského zastupitelstva a z veřejných korporací
odstraněn, svoboda a pokrok ze života národa
vyhostěna. Největší liberální vymoženosti, jednot
a vnitřní mír, svoboda a pokrok našeho lidua
tím i šťastná budoucnost vlasti jsou tudíž v ne-
bezpečí. Kdo míní to s ní vážně, zlom s námi
moc zpátečniciví !«
Liberálové doufají, že těmto slovům poroz-
umí se v Bavorsku všude, kde klerikalismusa
soeiální demokracie nenabyly dosud pevné půdy.
Také národně sociální strana bavorská vy-
dala již své volební provolání, v němž praví:
»Národní sociálové jsou přesvědčeni, že v Ba-
vorsku boj proti centru v budoucnosti jen tehdy
s vyhlídkou na úspěch může býti veden, po-
vede-li se všemi liberály a národními socialisty
společně. Se stanoviska tohoto prohlašují tudíž
svou ochotu ke společnému postupu s předpo-
kladem, že zásadní boj v první řadě povede s
proli centru a boj proli sociální demokracii jen
dle místních poměrů, zejmena pokud spojenství
sociální demokracie s reakcionářským středem
činí boj ten nutnýme.
Bavorsko
24
article
Ministerská krise v Dánsku.
V dánském kabinetě jevila se krise již delšl
dobu a v posledních dnech někteří ministři
z něho vystoupili, takže bylo pak neúplné. Jeli-
kož ministerskému předsedovi Deuntzerovi se již
více nepodařilo, provésti jeho rekonstrukci, nezbý-
valo než podati králi demisi celého kabinetu,
která, jak jsme již v ranním čísle sdělili, byla také
přijata. Ministr vyučování Christensen, jenž pře-
vzal úkol sestaviti nové ministerstvo, nalezal se
mezi členy kabinetu, kteří z něho již dříve vy-
stoupili. Přišti ministerský předseda zaujímá
stanovisko mezi reformní stranou levice a kon-
servativci a jeho ministerstvo bude tudíž as
koaliční.
Ve schůzi levé reformní strany Christensen
prohlásil, že si kromě předsednietva v novém
kabinetu podrží také portefeuille minislerstva
vojenství a námořnictví. Zároveň sdělil své ná-
zory v otázee obrany země i v otázkách jiných.
Strana vyslovila jednohlasně souhlas s jeho pro-
gramem; čtyři její členové se hlasování zdrželi.
Francie a Marokko.
Francouzské poselstvo odplulo dne 11. t. m.
na křižáku »Du Chayla« do Larache, odkud
odebere se v silném průvodu do Fezu. Francie
předloží sultánovi nejprvé reformní návrhy, vy-
plývající z francouzsko-anglické dohody a po-
zději také návrhy na opravy ve vojenské ad-
ministrativé a návrhy v přičině poslední půjčky.
Zástupci majitelů jejích úpisů navrhnou k svému
zajištění celní kontrolu.
Reprezentační přídavky pruských ministrů.
V novém pruském rozpočtu navrženy jsou
pro ministry spravedlnosti, vyučování, financí,
vnitra a veřejných prací položky po 14.000
marek na representační výlohy-
Christensen
Chayl
Dánsko
Francie
Maroko
Manche
Deuntzer
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z nejstarších dějín českých.
Německý hlas.
Dějiny slovanské a zvláště české netěšily
se nikdy zvláštní přízní německých dějepisců.
Již ctihodný Balbín proti Goldastovi podal toho
pádné důkazy. Psychologicky lze snadno si vy-
světliti zjev. Vzpomínky Němců na styky s ná-
rody slovanskými nejsou zvláště příjemně. Bud
by bylo psáti o krvavých zločinech, páchaných
po staletí na polabských Slovanech, buď zazna-
menávati porážky v pohraničných horách če-
ských a nezdařené výbojné pokusy, ziz pětilet
braniborského poručenství anebo křížové vý-
pravy proti Husitům. Přece však za nejnovějších
dob, za fanaticky planoucího všeněmeckého
chauvinismu, zaznamenáváme zjevy v dějezpyt-
ném písemnictví německém, které diametrálně
liší se od směru, u nás zvláště Bachmannem a
usum delphini inaugurovaného. Tak zasluhuje
pozornosti přehled dějin českých z péra Bret-
holzova v Helmoltově Weltgeschichte, právě
v Lipsku vydávané. Nejnověji pak záslužné dílo.
jež s nadpisem „Osteuropäische und ostasiati
sehe Streifzůge“, vydal u Dietericha v Lipsku
docent university tübinské J. Marquart.
Balbín
Goldast
Bachmann
Streifzůge
J Marquart
Helmoltov Weltgeschichte
Lipsko
univerzita tübinský
Osteuropäische und
26
article
Mladý učenec, žák slavného Gutschmida
nepřestal na užším oboru svého badáni, nýbrž
oddal se studiu dějin východních národů v nej-
širším smyslu slova. Neholduje překonané zá-
sadě, že jen filolog jest způsobilý řešiti záhady
jež historie každého téměř národa v nejstarších
jeho vývojových periodách poskytuje, nýbrž pře
hlíží látku pramennou filologické povahy se sta-
noviska historické methody. Obsáhlá práce
Marquartova obírá se stavem Evropy a souse-
dicích asijských zemí za dob před a po příchodu
Maďarů do Uher. Převážná čásť spisu věnována
nejstarším známým dějinám národů slovan-
ských, i národa českého. Doba velice chudá pra
meny. Domácích slovanských vůbec není, zá-
padní nevyšinují se nad obvyklý typ letopisů,
tak zbývají pouze východní, byzantské a arab-
ské. Zásluhou orientalistů ruských, z nichž nej-
nověji pozornost k sobě upoutává Westberg
bodlivě uvažuje se o arabských zprávách, k dě-
jmám slovanským hledících. Pro dějiny naše
dotud znám byl arabský žid Ibrahim ibn Jakub,
který na obchodních cestách ve druhé polovici
Marquartův
Maďar
Ibrahim ibn Jakub
Evropa
Uhry
východní národ
27
article
X. století navštívil kromě jiných slovanských
zemí i Čechy a zejmena Prahu. Marquart obral
si za předmět zprávy arabského dějepisce Ma-
sůdí, jehož spisovatelská činnost spadá do doby
od r. 943 do 955. Těže z rozsáhlých obchodních
i diplomatických stykův arabských své doby.
sbíral Masúdí na dalekých cestách a na kone
živola v Bagdádě i Fostátě (= staré Kairo)
zprávy o evropských zemích a národech, jež
zužitkoval. Zachoval zprávy velice cenné, od
jinud neznámé, jež Marquart přesuzuje ze-
vrubně, zejmena zprávy o Maďarech a národech
slovanských. Neselkáváme se u Marquarta s pau-
šálním snižováním starých Slovanů. Dle arab-
ských zpráv honosí se staré Slovanstvo již v X.
století slavnými a velikými městy, když v Něme-
cku vývoj měst byl ještě v prvých počátcích
Přiznává Marquart bez výhrady, že králové
tehdejší východofrancké či německé říše, ve-
douce loupežný boj s Čechy, Moravany a Po-
labany, nepostřehli pravé své úlohy a nedovedli
zameziti Maďarům, aby nezauiali pevná stano-
viště v srdci Evropy. Moravané byli dle Mar
Čecho
Marquart
Maďar
Moravan
Praha
Ma
Bagdád
Fostát
Nout
Čechy
Evropa
28
article
quarta přední stráží Němcům proti Maďarům
U východních Franků však není stopy poznání
že byli povoláni spolu s nimi (t. j. s Moravany.
hájiti západní osvětu proti bezuzdné divo
kesti kočovníků. Spíše sami svévolně podrýval
hráz, která hrnoucí se příboj zdržovala, jedinou
snahou naplněni dosíci úplného porobení Mora
vanů.“
Následek byl, že Maďaři k nenabytné škodo
západní osvěty říši moravskou vyvrátili a po více
než 60 let do Německa loupežně najížděli. Na
proti tomu uznává Marquart „neohroženost“
slavného bulharského cara Simeona, který ráz
nestí svou balkánský poloostrov strašných ma-
darských zádav uvaroval. Právem vidí se i Mar
quartovi s podivením, proč Rostislav moravský
a slovanský věrověst Konstantin stanuli na pů
cestě, nevyhledávajíce tužšího spojení s říší a
církví byzantskou, které by bylo Moravě
proti výbojnosti německé nesmírně prospělo.
Církevní politiku Svatoplukovu a jeho chování
k slovanskému arcibiskupu Methodiovi odsu-
zuje Marquart bezohledně.
Pokud se týče dějin českých, setkávámes
u Marquarta s úsudky nedoloženými, avšak
s výsledky, za něž zasluhuje plného uznání.
Jeho nazírání je vší předpojatosti prosto. Mar-
quartovy vývody o sídlech Pšovanů a podkrko-
nošských Chorvatův, jakož i o historickém vý-
znamu Doudlebů bylo by těžko doložiti. Hra-
nice pražského biskupství, jak vymezeny ve
známé stvrzovací listině Jindřicha IV., svedly
Marquarta, že klade Pšovany do východní Ha-
liče, naprosto nedbaje domácích dokladův,
o nichž není lze zde se šířiti. Se stanoviska jeho
byli Chorvaté na západ Pšovanův osedlí. Zato
Němec
Maďar
Moravan
Marquart
Simeon
Rostislav moravský
Konstantin
Svatoplukův
Chorvatův
Jindřich Iva
Pšovan
Chorvat
Pšovanův
východní Franky
Německo
Mar
Morava
Doudleby
29
article
upírá průkaznosti výše dotčené stvrzovací listině
ve příčině sídel dvou kmenů chorvatských v če
ském Podkrkonoší, pro něž novější dobou vy
neseny na den i důvody archaoologické. Zvláštní
postavení Doudlebů oprovňovalo sice Šafařika
k náhledu, že přišli do českých svých sídel
sami o sobě, snad účinkem avarského nátlaku
ale vyvozovati ze zprávy Masůdíovy, který jme-
nuje duljebského knížete Venceslava, že Dou-
dlebi jsou původci politického sjednocení Če
chův, odpírá všemu, co o tomto kmeni víme
Zvláště co víme o úloze, již ke konci IX. stolet
hrál lech jejich Slavitěch. Zdá se, že separatisti
cké snahy doudlebských lechů se statky jejich
a s příbuzenstvím vévodů bavorských zdédili p
nich i Slavníkovci. Zpráva Masúdfova vznikla asi
splynutím několika různorodých pramenů, Če-
chům více méně vzdálených. Jest na snadě, že
si vzdálený arabský pozorovatel dva kmeny za-
měnil. Nám jest důležito, že jméno knížete
Václava Svatého přes krátkou dobu jeho vlády
proniklo až k Arabům. Je v tom důkaz, že kníže
měl význam širší, než jaký mu připisuje le-
genda. Ten význam spolu s okolnostmi jeho
smrti byly asi příčinou, že lid český v něm spa-
třoval ihned vznešeného representanta svých ná-
rodních snah.
Nástupce Václava Svatého, Boleslav, kníže
rázný i politicky obratný, zavázal se sice Něm-
cům poplatkem, za to však rozšířil české pan-
ství až po Váh, Styr, Bug a Silici. Existence ve-
liké české říše Boleslavovců jest německým hi-
storikům nepohodlna. Samať sebou již vyvrac
tvrzení, že byl kníže český jako poplatník i len-
níkem krále německého. Ještě nejnověji pomí
Bretholz věc naprostým mlčením. Nedávno na-
máhal se Bachmann v potu tváří dokázati, ze
Slavníkovec
Václav svatý
Styr
Bug
Bretholz
Bachmann
Podkrkonoší
Doudleby
Boleslav
Německo
Váh
Silica
30
article
alespoň Morava za Boleslavů k Čechám nená-
ležela.
V důležité otázce slyšán budiž Marquart
Srovnání arabské zprávy s Kosmou a s údaji
současného císaře byzantského Konstantina
Porfyrogenéty. Česká říše Boleslavovců zabí-
rala územi v těch hranicích, jaké před 20 roky
vyšetřoval Kalousek. Marquart shledává i, že
lešské částky obrovské říše připojeny byly
k Čochám ještě před r. 950, tudíž za 14letého
boje Boleslavova s německým králem OttouI.
O západních částech Moravy soudí, že byly zí-
skány již Spytihněvem, snad hned po pádu říše
velkomoravské. Řídě se Masúdíem a cisařem
Konstantinem, myslí Marquart, že říše Bole-
slavovců zvala se úřadně říší chorvatskou.
Zahrnovala v sobě Veliké nebo Bílé Chorvalsko,
v Cařihradě a Arabům lépe známé. Však stře-
dem říše byly Čechy, což ostatně vyplývá i ze
svědectví lbrahimova.
Názor Marquartův má veliký význam.
Učenec velikých vědomosti odnimá jednak bez-
děky půdu fantasmatům, na podporu denních
hesel vymýšleným, a dospívá jinou cestou
k týmž výsledkům jako representanti českého
dějepisectví Palacký, Tomek a Kalousek, do-
kázav existenci, veliké říše české, současné
s mohutným rozpjetím německé říše za prvých
panovníků z rodu saského. Arabské zprávy
svědčí i o vysokém stupni o světném i hmot-
ném, jehož byl tehdy národ český a to bez
všeho přispění západního účasten. Zkušenýa
vzdělaný Ibrahim dává tehdejšímu stavu če-
ských zemí svědectví, které zní jinak, než jak
si navykli o nás psáti za Šumavou a Krušným
Dr. J. V. Prášek.
horami.
Morava
Marquart
Kosma
Konstantinos
Kalousek
Čochy
Boleslavův
Ottoui
Masúdí
Bol
Čecho
Marquartův
Palacká
Tomek
Ibrahim
doktor
J V Prášek
Boleslav
Čechy
Morava
Spytihněv
Cařihrad
Šumava