ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 329b76a0-78e7-11dc-8374-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 81, person 75, work 2, org 6
1 masthead
Ročník XXXXV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 13. ledna 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 13.
4 article
Na ranní a odpol. listy před, lácí sen v Praze v adulnistrani na měste . . . . . na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čenářkeu sa měsíe nk leta . . . . 7 K 5oh ve flislkách: 2 K 8o na měsíc . Poštout na čtvrt lefa . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkou na něsí za čirrt leka
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 12. ledna. (Pův. zpr zvl. dopisovatele »Nár. Listů«.) Udržuje se pověst, že baltické loďstvo bude od- voláno. V dobře zpravených námořni ckých kruzích soudí, že by to mělo žalostný morální účinek a myslí, že admirál Rožestvenský může vyčkati posil, aniž by porušil francouzskou neutralitu. Důstojníci hlavního štábu před- vídají nové vážné operace v Koreji. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Petrohrad Korea
6 article Skvělý úspěch válečné půjčky ruské,
Skvělý úspěch válečné půjčky ruské, Události věru sensační jert přeskvělý výsledek včerejší subskripce na druhou válečnou půjčku Ruska, kteréž se vděk zdatnému počinu Slovanského klubu našeho účastnil ponejprv také kapitál český a to měrou rozhodně úctyhodnou. Bylot u našich tří českých bank v Praze včera upsáno na ruskou půjčku značně přes 31 millionů marek, u ostatních úvěrních a bankovních ústavů zdejších pak přes 15 mil. lionů — celkem v Praze na 50 mil- lionů, t. j. plná třetina sumy upsané v celém Rakousku. Válečná tato ruská půjčka obnáší 500 millionů marek; z nichž 324 millionů vylo- ženo k upsání v Německu a Rakousku, kdežto 176 millionů vyhraženo trhu francouzskému holandskému. Nuže, jak zprávy z Vídně a z Berlína ohla- šují, bylo na ruskou tu půjčku v zchudlém Ra- kousku naponejprv upsáno 150 millionů, v Ně- mecku však že byla — šedesátkrát pře- psána, t. j. místo žádaných 324 mil- lionů že nabídlo Německo Rusku úvěr 19 milliar dl!
Rusko Praha Rakousko Německo Vídeň Berlín
7 article
To jest po pádu Port Arturu a po všem tom, co zloba žlutého tisku poslední dobou proti Ru- sku stropila, zajisté výsledek tak skvělý,a mravní úspěch Ruska tak dokónalý, že zname- nitějšího ani si pomysliti nebylo lze. — Sotva kdy který stát věru za poměrů nepří znivějších obracel se o úvěr na cizinu, než tentokráte Rusko! Vzpomeňme, jaké hrozné okamžiky zakusila Velká Britanie za své války s Bury. Jaká panika otřásala Londýnem pod dojmem dobrých zvěstí z bojiště afrického.
Artur Rusko Velká Británie Bura Londýn
8 article
A přece byla celá ta válka Anglie s Bury pouhou hračkou proti nynější válce Ruska se 40millio- novým vojáckým národem Japonců, podporo- vaným kde jakým nepřítelem Rusův v obou hemisferách. — Za své války s Bury měla Anglie báječné štěstí, že nejen veškeré jejo osady zámořské na roveň velmocím evropským zůstaly klidnými, ale ani nešťastné Irsko se ne- pokusilo o povstání. Naproti tomu vizme však tu organisovanou světovou štva- nici proti Rusku za jeho strašného sou- boje s Japonskem. Úkladní vrazi a škůdei jeho podporují, živí a jitří celou tu emigrační výpravu nihilistův, anarchistův a revolučních desperátův, která pracuje od let dynamitem dýkou a revolverem jako paličskými letáky, aby přivodila revoluční katastrofu, Baku ninský rozvrat a chaos na místě rozumné re formy a to právě uprostřed nejtěžší války Ruska proti žlutému nebezpeči, hrozícímu jinak cele civilisací evropské. — Co vše bylo v poslední době žlutým tiskem podniknuto, aby byla otřesena důvěra nejen v konečné vítězství, ale v další existenci a bu- doucnost Ruska! Kdo byl by dal víry těm děs- ným „situačním“ líčením londýnského a vídeň- ského tisku o dnešních poměrech v Rusku, mu sil čekati, že každé hodiny vzplane evropská Rus celou šíří svou obrovským požárem revo- lučním, proti němuž velká francouzská revoluee z r. 1789 byla pastýřským obníčkem. A čím blíže nadcházel den 12. ledna, den to — upisování půjčky ruské — tím hustěji
Japonec Rusův Anglie Bura Rusko Irsko Japonsko Bak
9 article
přibývalo těch štvanie ošemelných proti Rusku a všichni ti gentlemani jevili nesmírnou starost o naše kapsy: Abychom prý, probůh, nepůj- čovali lehkovážně svých těžce nastřádaných peněz onomu Rusku, které prý již má dluhů jako kvití, které se potácí nad propastí politi- ckého bankrotu a vnitřních převratů, které až dosud všechny bitvy v asiatských dálavách pro- hrálo a nechať na konec zvítězí nebo podlehne vždy bude potřebovat v nejbližších létech no- vých milliard! Tak strašili, varovali a děsili ti poctivci ušlechtilí a když vše nie nespomohlo, tak konečně —— udělali zdařený attentát na cara Mikuláše II.1 Zvláštními agenty rozšiřovali po železnicích, od stanice k stanici, „zaručenou po- věst“, že car je zavražděn, aby tak poslední ještě chvili otřásli úvěrem Ruska. Leč. co jim ta všechna bohomrzká jejich lež byla platna! Dějiny neznají případu, kde by Rusko nebylo plně a správně dostálo svým závazkům oproti věřitelům svým. A tate odvěká solidnost. tato osvědčená správnost a spolehlivá poctivost, jakož pak znalost nepřebraných zdrojův národo- hospodářské mohutnosti, průmyslového a ob- chodního rozvoje i pokračujícího zemědělství ru- ského, kteréž dovolily Rusku z běžný ch příjmů svých hraditi tak obrovské investice v Asii, jako byla stavba sibiřské dráhy, nejdelší to dráhy světa, opevnění Vladivostoku a Porl
Mikuláš II Rusko Asie Vladivostok
10 article
Arturu, a zbudování obchodního města Dálného po boku jeho — aniž by ruský rozpočet státní přestal býti aktivním: vše to tvořilo tak pevný týn důvěry světové v Rusko, že všechno počasné neštěstí válečné a všechny pekelné kle- vety a hanoby nedovedly jím otřásti. Učinilo-i v nejtěžší chvíli své Rusko vypsáním své druhé válečné půjčky jaksi dotaz ke středn Evropě: odpověď její dopadla pro ně včera co nejlichotivěji, ba přímo demonstrativně skvěle. Kdežto vílězné Japonsko nemohlo ne- dávno v Londýně, tedy u svých spo- jencův anglických, sehnati pro sebe válečnou půjčku, leč za podmínek nejnepříznivějších, hle — to „poražené“ a „revolucí ohrožené“ — „před katastrofou stojící“ Rusko dočká s takového osvědčení neochvějné dů- věry i u těch počítavých, střízlivých Němeův, že zahanbeni a zdrceni stojí tu dnes všichni ti jeho hanci, pomlouvači a vrazi. Takového fiaska svých dlouholelých úkladův a nejošemetnějších nájezdův proti Rusku se věru nenadáli! Čím budou nazejtří ještě hledět zlehčovat tento skvělý mravní úspěch Ruska? Bodavě asi domrzí je těch padesát millionů, upsaných na válečnou tu půjčku ruskou včera v Praze. Než všechna jieh malomocná zlosť jen zvýší naše polěšení na tímto zdatným činem našeho uvědomělého ob- čanstva, které úspory své píle nezanáší již do pokladen našich národních škůdcův a nepřátel. ale rozumně a správně ukládá je v bezpečnou rentu slovanské velmoci, jíž kyne přese všechny chmury přítomnosti vždy jistá, veliká a slavná budoucnost!
Artur Rusko Evropa Japonsko Londýn Praha
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 12. ledna. (Hr. Dziedu s zv- cki o dru. Körbrovi.) Telefonicky byla sdělena již čásť rozmluvy vídeňského dopiso- vatele „Dzien. Polsk.“ s předsedou polského kola hr. Vojt. Dzieduszyckým, pokud se týkala plánů bar. Gautsche a ubezpečení, že polské kolo bude podporovati každou snahu nynějšího ministerského předsedy, čelící k uzdravení par- lamentu. Značná čásť této rozmluvy obsahuje však také kritiku státnické činnosti dra. Körbra a z té vyjímáme několik slov. Hr. Dzieduszyck pravil: „Politika nečinnosti vůči parlamentu. opřená o zásadu vášně prosté vytrvalosti, ne- přivedla k cíli. Skončila tím, že parlament svo- láván pro forma na příliš krátkou lobu, což zmařilo snahy jmenovitě polského kola, čelící k uzdravení sněmovny. Sotva bylo možno zapo- číti nějakou akci, již vypršela lhůta a musil ve svou pravomoc vstoupiti § 14.; po dlouhých prázdninách bylo nutno začíti Sysifovu práci znova. Bývaly však i za takových poměrů oka- mžiky, kdy převážná většina sněmovny měla chuť k uzdravení sněmovny a bylo jen třeba, aby vláda dala pokyn a většina by se byla chopila
Gautsch Praha Hradec
12 article
činu. Ale tu přicházelo náhlé odročení sně- movny. Vše končilo pouhou snahou a také tyto snahy byly čím dále, tím zlabší. Jest tomu půl- druhého roku, kdy sněmovní výbor připravil čá- stečnou změnu jednacího řádu dle návrhu Grab- mayrova a většina sněmovny byla by se chopila díla, směřujícího k uzdravení sněmovny, kdyby se jí bylo dostalo podpory se strany vlády. Ale dr. Körber zůstal i v této věci passivný.“ Tak zní kritika Dzieduszyckého o Körbrovi v dopise, psaném rozhodným přívržencem dra. Körbra. Dá se mysliti, že přímo z úst předsedy polského kola vyzněla ještě ostřeji. V Praze, 12. ledna. (Slováci se ho toví k volbám.) Podobně jako Srbové Rumuni, usnesla se též slovanská ná- rodní strana ve schůzi, konané v Turč. sv.
Körber Slovák Srba Rumun Praha
13 article
Martině, že se nastávajících uherských voleb zúčastní činně. — Volební pro- gram slovenský, otištěný v „Nár. Novin.“. obsahuje v podstatě následující zásady 1. Celistvost, nedílnost a neodvislost vlasti uherské; 2. uznání a rovnoprávnost slovenského jazyka ve škole, soudech a úřadech a poža- davek, aby národnostní zákon z r. 1868 se pro- váděl; 3. revise církevně-politických zákonů zápověď bezkonfessijnosti; 4. autonomie církví; 5. povznesení národního školství na základech přirozených; 6. podpora rolnictva, malého prů- myslu a obchodu; 7. obmezení svobodné dělby malorolnických statků; 8. spravedlivější roz- dělení daní se zřením ke krajům méně úrodným; 9. úprava horských toků na Slovensku; 10. zle pšení čeledního řádu; 11. průkaz způsobilosti při řemeslech a ochrana řemesel proti velkému kapitálu, ochrana dělnictva ve vzhledě mrav- ném, hmotném a zdravotním; 12. zamezen lichvy, laciný úvěr pro malého řemeslníka a rol- níka a dostatečné zaměstnání pracovního lidu; 13. státní podpora pro potravní a výpomocné spolky; 14. reforma administrace za spoluúčin- kování občanstva; 15. autonomie obcí a okresů; 16. urychlení soudního řízení; 17. spravedlivé rozdělení volebních okresů se všeobecným, pří- mým volebním právem a tajným hlasováním po obcích a 18. svoboda spolčovací a shromaždo
Martina Slovensko
14 article
Ze Štyrského Hradce, 11. ledna. (Slo- vinské požadavky na sněmu.) Za podrobného projednávání zemského rozpočtu po- voleny slovinským studentským jídelnám v Ma- riboru a ve Ptují příspěvky 800 a 600 K. Návrh posl. Hrašovce, aby se povolil již letos pří- spěvek 800 K také slovinské studentské jídelně v Celji, byl přikázán zemskému výboru, aby vyšetřil poměry v Celji a učinil sněmu návrh Pro Celj tedy peníze letos ještě nepovoleny Když byl rozpočet vyřízen, sněm jednal o žá- dosti slovinských poslanců, aby se v jížním Štyr sku zřídila slovinská hospodářská jednotřídka. Rozpočtový výbor návrh slovinský sněmu dopo- ručil a sněm se usnesl, že zprávu zemského vý- boru stran zřízení této školy bere na vědomí, ukládá zemskému výboru, aby učinil vše, čeho je třeba ke zřízení školy a v příštím zasedán podal sněmu zprávu. Tím vyřízen příznivě skromný požadavek štyrských Slovinců. Ze Záhřeba, 10. ledna. (Sdružení jiho- slovanských umělců.) „N. Srbobr.“ uveřejňuje resoluci svazku jihoslovanských umělců „Lada“, uzavřeného koncem minulého roku v Sofii. Účelem svazku jest společné práce všech jihoslovanských umělců na poli umění, rozvoje národního ducha a smyslu pro umělecké výrobky. Svazek hodlá cíle toho dosíci pořádá- ním společných výstav v Bulharsku, Srbsku Chorvatsku a zemích slovinských, jakož i v ci zině. Resoluci podepsali zástupci všech Jiho- slovanů, přítomní ve schůzce sofijské. vací.
N Srbobr Štyrský Hradec Ma Záhřeb Sofie Bulharsko Srbsko Chorvatsko sdružený jiho
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 12. ledna.
Praha
16 article Paul Doumer.
Paul Doumer. Přinesli jsme stručná data o nově zvoleném presidentu francouzské sněmovny, který patř mezi nejpozoruhodnější postavy francouzské po litiky. Doplňujeme tato data přehledem činnost Doumorovy. Je teprve 47 let stár a již několi kráte se povznesí k nejvyšším funkcím státním
Doumer Doumorův
17 article
Jeho pracovitost, široký rozhled a výmluvnost učinily jej záhy imponujícím členem parlamentu. Počátky Doumerovy byly velmi skromné. Je to muž, jenž vlastním příčiněním se vyšinul. Jako patnáetiletý hoch stal se učněm v továrně n medaille v Paříži. Stal se brzo dělníkem a po dobu šesti let používal svých prázdných chvíl k doplnění svého prostého vzdělání. Soukromou prací připravil se tak pro vysoká studia, vy- konal zkoušky, aby se mohl státi professorem mathematiky v koleji v Mende, načež byl pře- ložen do lycea v Laonu. Následkem choroby krční opustil Paul Doumer své učitelské povolání a zahájil svou politickou činnost. Stal se ředitelem republikán- ského žurnálu »Třibune« v Aisnu, byl jmenován prvním příručím maira v Laonu a r. 1888 by radikální stranou kandidován do sněmovny.
Doumer Paříž Mend Laon Aisna
18 article
Byl zvolen v užší volbě, když se byl ge- nerál Boulanger vzdal v jeho prospěch. T však nepřekáželo mladému poslanci, aby nehla- soval pro stíhání Boulangera. Doumer vynikl brzy na sněmu jako bystrý a neunavný pracov- ník. Byl referentem různých osnov zákonů ho- spodářských a dělnických. Při všeobecných vol- bách r. 1889 propadl Doumer proti boulangi- stovi Castilinovi. Stal se pak přednostou kance- láře Flogueta, předsedy sněmovny, a r. 1890 byl zvolen v okresu yonnském. Bourgeois je povolal r. 1895 do svého kabinetu jako ministra financi. Doumer předložil návrhy zákona o vze- stupné progressivní dani a podnikl po cele Francii velkou agitaci ve prospěch těto reformy Méline ocenil jeho skvělé vlastnosti a jmenoval jej v prosinci 1896 guvernérem Indo-Číny, kte- réž místo, když se osvědčily jeho administra- tivní schopnosti, opustil r. 1902 a vrátil se do sněmovny jako poslanec departementu Aisne Od té doby byl presidentem budžetní komise- Nedávno uveřejnil knihu, v níž vylíčil, za ju- kých okolností přijal místo guvernéra Indo-Činy. Uvádíme tyto podrobnosti o životě muže, který je povolán, aby hrál významnou roli ve Francii, jenž je nejnebezpečnějším odpůrcem nynějš vlády, které již jeho volbou za předsedu sně- movny byla zasazena těžká rána.
Boulanger Bourgeois Francie Čína sněmovna
19 article
L'Agence latine.
20 article
Za podpory ligy kelto-slovanské bude v Pa říži založena informační kancelář, jež má slou- žiti zájmům zemi latinských a slovanských jež má název »L'Agence latine«, Utvoření této kanceláře bude uvítáno s r- dosti. Potřeba podobného informačního podniku jeví se nutnou, abý v zemích latinských a slo- vanských se čelilo zhoubnému vlivu, provozova- nému agencemi německými a anglickými, jež chtějí ovládati evropský tisk. Francouzské žur- nály slibují podporu nové sgenci, jež není pod nikem finančním, neboť sleduje jen národní politické zájmy latinských a slovanských vlastl Z Anglie. Lord Percy, státní podtajemník pro za- hraniční záležitosti, pronesl tyto dny řeč, v níž káral stanovisko lorda Roseberya proti do hodě francouzsko-anglické. »Je to poprvé — pravil lord Percy — co vidíme státníka, jenž zaujímal vysoké postavení ministra zahraničních záležitosti anglických, projevovati nepřálelství proti aktu polilickému a diplo matickému, o němž i jeho nejbližší soudruzi uznali za moudré vhodné pomlčeti. Nikdo nesdilí podivné náhiledy lorda Roseberya. Národ anglický instinktivně uznal, že dohoda francouzsko-anglická znamená úplnou změnu ve stycích diplomatických obou zemí, a že tak byl proveden jeden z nejdůleži- tějších činů posledních padesáti let. Toto dilo úmluvy francouzsko anglické postavilo lorda Landsdowna do první řady těch, kteří zaujímali v Anglii místo ministrů zabraniční politiky. Před nedávnem přinesli jsme zprávu o kandidatuře J. W. Lowthera, bývalého státního pod- sekretáře pro zahraniční záležitosti, jako ná- stupce lorda Milnera ve správě kapského státu. S. W. Lowiher, jenž je nyní poslancem spesk rem a předsedou komitétů sněmovních, dává
Percy Roseberya Landsdown Lowther Milner S W Lowiher Anglie
21 article
V drobném prodeji: ranní číslo o sobě . . . za 8 odpolední . . . . . . . za 2h Ve alíalkách na voukověa ranní číslo. . . . . . odpolední . . . . . . . . uh Inserát platí se hotově uapřed Předplapení a insnrty přijímá sdnalnl- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redaker tiskárna a ezpelise „Mfárodních Listi“, Rukopisy se novrapejí.
Mfárodne List
22 article
v různých listech vyvraceti zprávu tuto. Nechce opustiti své vynikající postavení ve sněmovně, za nějž děkuje nynější vládnoucí straně konser- vativní. Zdá se, že sir Arthur Lawley, nynější guvernér v Transvaalu, je nejvážnějším kandi- dátem na místo lorda Milnera. Kartel liberálů v Bavorsku. Sloučení liberálních stran v Bavorsku, o jehož ustavení a programu jsme se již zmí- nili, vydalo k nástávajícím volbám do zemského sněmu také již provolání, ve kterém praví: »Velké nebezpečí ohrožuje politický a kul- turní vývoj naší vlasti. Bavorsko úpí pod tlakem ultramontanní sněmovní většiny, o které každý ví, že všemi prostředky se snaží, aby svou moc v příštím zemském sněmu ještě sesilila. S podvodným heslem volební opravy, nejsouc však ochotna dáti spravedlivý volební zákon, chce strana středu ve spojenství se so- ciální demokracií podrobiti zákonodárství, správu a veřejný život klerikálnímu panství.
Lawley Milner Transvaal Bavorsko
23 article
Liberalismus ve svém celku má býti ze zem- ského zastupitelstva a z veřejných korporací odstraněn, svoboda a pokrok ze života národa vyhostěna. Největší liberální vymoženosti, jednot a vnitřní mír, svoboda a pokrok našeho lidua tím i šťastná budoucnost vlasti jsou tudíž v ne- bezpečí. Kdo míní to s ní vážně, zlom s námi moc zpátečniciví !« Liberálové doufají, že těmto slovům poroz- umí se v Bavorsku všude, kde klerikalismusa soeiální demokracie nenabyly dosud pevné půdy. Také národně sociální strana bavorská vy- dala již své volební provolání, v němž praví: »Národní sociálové jsou přesvědčeni, že v Ba- vorsku boj proti centru v budoucnosti jen tehdy s vyhlídkou na úspěch může býti veden, po- vede-li se všemi liberály a národními socialisty společně. Se stanoviska tohoto prohlašují tudíž svou ochotu ke společnému postupu s předpo- kladem, že zásadní boj v první řadě povede s proli centru a boj proli sociální demokracii jen dle místních poměrů, zejmena pokud spojenství sociální demokracie s reakcionářským středem činí boj ten nutnýme.
Bavorsko
24 article
Ministerská krise v Dánsku. V dánském kabinetě jevila se krise již delšl dobu a v posledních dnech někteří ministři z něho vystoupili, takže bylo pak neúplné. Jeli- kož ministerskému předsedovi Deuntzerovi se již více nepodařilo, provésti jeho rekonstrukci, nezbý- valo než podati králi demisi celého kabinetu, která, jak jsme již v ranním čísle sdělili, byla také přijata. Ministr vyučování Christensen, jenž pře- vzal úkol sestaviti nové ministerstvo, nalezal se mezi členy kabinetu, kteří z něho již dříve vy- stoupili. Přišti ministerský předseda zaujímá stanovisko mezi reformní stranou levice a kon- servativci a jeho ministerstvo bude tudíž as koaliční. Ve schůzi levé reformní strany Christensen prohlásil, že si kromě předsednietva v novém kabinetu podrží také portefeuille minislerstva vojenství a námořnictví. Zároveň sdělil své ná- zory v otázee obrany země i v otázkách jiných. Strana vyslovila jednohlasně souhlas s jeho pro- gramem; čtyři její členové se hlasování zdrželi. Francie a Marokko. Francouzské poselstvo odplulo dne 11. t. m. na křižáku »Du Chayla« do Larache, odkud odebere se v silném průvodu do Fezu. Francie předloží sultánovi nejprvé reformní návrhy, vy- plývající z francouzsko-anglické dohody a po- zději také návrhy na opravy ve vojenské ad- ministrativé a návrhy v přičině poslední půjčky. Zástupci majitelů jejích úpisů navrhnou k svému zajištění celní kontrolu. Reprezentační přídavky pruských ministrů. V novém pruském rozpočtu navrženy jsou pro ministry spravedlnosti, vyučování, financí, vnitra a veřejných prací položky po 14.000 marek na representační výlohy-
Christensen Chayl Dánsko Francie Maroko Manche Deuntzer
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z nejstarších dějín českých. Německý hlas. Dějiny slovanské a zvláště české netěšily se nikdy zvláštní přízní německých dějepisců. Již ctihodný Balbín proti Goldastovi podal toho pádné důkazy. Psychologicky lze snadno si vy- světliti zjev. Vzpomínky Němců na styky s ná- rody slovanskými nejsou zvláště příjemně. Bud by bylo psáti o krvavých zločinech, páchaných po staletí na polabských Slovanech, buď zazna- menávati porážky v pohraničných horách če- ských a nezdařené výbojné pokusy, ziz pětilet braniborského poručenství anebo křížové vý- pravy proti Husitům. Přece však za nejnovějších dob, za fanaticky planoucího všeněmeckého chauvinismu, zaznamenáváme zjevy v dějezpyt- ném písemnictví německém, které diametrálně liší se od směru, u nás zvláště Bachmannem a usum delphini inaugurovaného. Tak zasluhuje pozornosti přehled dějin českých z péra Bret- holzova v Helmoltově Weltgeschichte, právě v Lipsku vydávané. Nejnověji pak záslužné dílo. jež s nadpisem „Osteuropäische und ostasiati sehe Streifzůge“, vydal u Dietericha v Lipsku docent university tübinské J. Marquart.
Balbín Goldast Bachmann Streifzůge J Marquart Helmoltov Weltgeschichte Lipsko univerzita tübinský Osteuropäische und
26 article
Mladý učenec, žák slavného Gutschmida nepřestal na užším oboru svého badáni, nýbrž oddal se studiu dějin východních národů v nej- širším smyslu slova. Neholduje překonané zá- sadě, že jen filolog jest způsobilý řešiti záhady jež historie každého téměř národa v nejstarších jeho vývojových periodách poskytuje, nýbrž pře hlíží látku pramennou filologické povahy se sta- noviska historické methody. Obsáhlá práce Marquartova obírá se stavem Evropy a souse- dicích asijských zemí za dob před a po příchodu Maďarů do Uher. Převážná čásť spisu věnována nejstarším známým dějinám národů slovan- ských, i národa českého. Doba velice chudá pra meny. Domácích slovanských vůbec není, zá- padní nevyšinují se nad obvyklý typ letopisů, tak zbývají pouze východní, byzantské a arab- ské. Zásluhou orientalistů ruských, z nichž nej- nověji pozornost k sobě upoutává Westberg bodlivě uvažuje se o arabských zprávách, k dě- jmám slovanským hledících. Pro dějiny naše dotud znám byl arabský žid Ibrahim ibn Jakub, který na obchodních cestách ve druhé polovici
Marquartův Maďar Ibrahim ibn Jakub Evropa Uhry východní národ
27 article
X. století navštívil kromě jiných slovanských zemí i Čechy a zejmena Prahu. Marquart obral si za předmět zprávy arabského dějepisce Ma- sůdí, jehož spisovatelská činnost spadá do doby od r. 943 do 955. Těže z rozsáhlých obchodních i diplomatických stykův arabských své doby. sbíral Masúdí na dalekých cestách a na kone živola v Bagdádě i Fostátě (= staré Kairo) zprávy o evropských zemích a národech, jež zužitkoval. Zachoval zprávy velice cenné, od jinud neznámé, jež Marquart přesuzuje ze- vrubně, zejmena zprávy o Maďarech a národech slovanských. Neselkáváme se u Marquarta s pau- šálním snižováním starých Slovanů. Dle arab- ských zpráv honosí se staré Slovanstvo již v X. století slavnými a velikými městy, když v Něme- cku vývoj měst byl ještě v prvých počátcích Přiznává Marquart bez výhrady, že králové tehdejší východofrancké či německé říše, ve- douce loupežný boj s Čechy, Moravany a Po- labany, nepostřehli pravé své úlohy a nedovedli zameziti Maďarům, aby nezauiali pevná stano- viště v srdci Evropy. Moravané byli dle Mar
Čecho Marquart Maďar Moravan Praha Ma Bagdád Fostát Nout Čechy Evropa
28 article
quarta přední stráží Němcům proti Maďarům U východních Franků však není stopy poznání že byli povoláni spolu s nimi (t. j. s Moravany. hájiti západní osvětu proti bezuzdné divo kesti kočovníků. Spíše sami svévolně podrýval hráz, která hrnoucí se příboj zdržovala, jedinou snahou naplněni dosíci úplného porobení Mora vanů.“ Následek byl, že Maďaři k nenabytné škodo západní osvěty říši moravskou vyvrátili a po více než 60 let do Německa loupežně najížděli. Na proti tomu uznává Marquart „neohroženost“ slavného bulharského cara Simeona, který ráz nestí svou balkánský poloostrov strašných ma- darských zádav uvaroval. Právem vidí se i Mar quartovi s podivením, proč Rostislav moravský a slovanský věrověst Konstantin stanuli na pů cestě, nevyhledávajíce tužšího spojení s říší a církví byzantskou, které by bylo Moravě proti výbojnosti německé nesmírně prospělo. Církevní politiku Svatoplukovu a jeho chování k slovanskému arcibiskupu Methodiovi odsu- zuje Marquart bezohledně. Pokud se týče dějin českých, setkávámes u Marquarta s úsudky nedoloženými, avšak s výsledky, za něž zasluhuje plného uznání. Jeho nazírání je vší předpojatosti prosto. Mar- quartovy vývody o sídlech Pšovanů a podkrko- nošských Chorvatův, jakož i o historickém vý- znamu Doudlebů bylo by těžko doložiti. Hra- nice pražského biskupství, jak vymezeny ve známé stvrzovací listině Jindřicha IV., svedly Marquarta, že klade Pšovany do východní Ha- liče, naprosto nedbaje domácích dokladův, o nichž není lze zde se šířiti. Se stanoviska jeho byli Chorvaté na západ Pšovanův osedlí. Zato
Němec Maďar Moravan Marquart Simeon Rostislav moravský Konstantin Svatoplukův Chorvatův Jindřich Iva Pšovan Chorvat Pšovanův východní Franky Německo Mar Morava Doudleby
29 article
upírá průkaznosti výše dotčené stvrzovací listině ve příčině sídel dvou kmenů chorvatských v če ském Podkrkonoší, pro něž novější dobou vy neseny na den i důvody archaoologické. Zvláštní postavení Doudlebů oprovňovalo sice Šafařika k náhledu, že přišli do českých svých sídel sami o sobě, snad účinkem avarského nátlaku ale vyvozovati ze zprávy Masůdíovy, který jme- nuje duljebského knížete Venceslava, že Dou- dlebi jsou původci politického sjednocení Če chův, odpírá všemu, co o tomto kmeni víme Zvláště co víme o úloze, již ke konci IX. stolet hrál lech jejich Slavitěch. Zdá se, že separatisti cké snahy doudlebských lechů se statky jejich a s příbuzenstvím vévodů bavorských zdédili p nich i Slavníkovci. Zpráva Masúdfova vznikla asi splynutím několika různorodých pramenů, Če- chům více méně vzdálených. Jest na snadě, že si vzdálený arabský pozorovatel dva kmeny za- měnil. Nám jest důležito, že jméno knížete Václava Svatého přes krátkou dobu jeho vlády proniklo až k Arabům. Je v tom důkaz, že kníže měl význam širší, než jaký mu připisuje le- genda. Ten význam spolu s okolnostmi jeho smrti byly asi příčinou, že lid český v něm spa- třoval ihned vznešeného representanta svých ná- rodních snah. Nástupce Václava Svatého, Boleslav, kníže rázný i politicky obratný, zavázal se sice Něm- cům poplatkem, za to však rozšířil české pan- ství až po Váh, Styr, Bug a Silici. Existence ve- liké české říše Boleslavovců jest německým hi- storikům nepohodlna. Samať sebou již vyvrac tvrzení, že byl kníže český jako poplatník i len- níkem krále německého. Ještě nejnověji pomí Bretholz věc naprostým mlčením. Nedávno na- máhal se Bachmann v potu tváří dokázati, ze
Slavníkovec Václav svatý Styr Bug Bretholz Bachmann Podkrkonoší Doudleby Boleslav Německo Váh Silica
30 article
alespoň Morava za Boleslavů k Čechám nená- ležela. V důležité otázce slyšán budiž Marquart Srovnání arabské zprávy s Kosmou a s údaji současného císaře byzantského Konstantina Porfyrogenéty. Česká říše Boleslavovců zabí- rala územi v těch hranicích, jaké před 20 roky vyšetřoval Kalousek. Marquart shledává i, že lešské částky obrovské říše připojeny byly k Čochám ještě před r. 950, tudíž za 14letého boje Boleslavova s německým králem OttouI. O západních částech Moravy soudí, že byly zí- skány již Spytihněvem, snad hned po pádu říše velkomoravské. Řídě se Masúdíem a cisařem Konstantinem, myslí Marquart, že říše Bole- slavovců zvala se úřadně říší chorvatskou. Zahrnovala v sobě Veliké nebo Bílé Chorvalsko, v Cařihradě a Arabům lépe známé. Však stře- dem říše byly Čechy, což ostatně vyplývá i ze svědectví lbrahimova. Názor Marquartův má veliký význam. Učenec velikých vědomosti odnimá jednak bez- děky půdu fantasmatům, na podporu denních hesel vymýšleným, a dospívá jinou cestou k týmž výsledkům jako representanti českého dějepisectví Palacký, Tomek a Kalousek, do- kázav existenci, veliké říše české, současné s mohutným rozpjetím německé říše za prvých panovníků z rodu saského. Arabské zprávy svědčí i o vysokém stupni o světném i hmot- ném, jehož byl tehdy národ český a to bez všeho přispění západního účasten. Zkušenýa vzdělaný Ibrahim dává tehdejšímu stavu če- ských zemí svědectví, které zní jinak, než jak si navykli o nás psáti za Šumavou a Krušným Dr. J. V. Prášek. horami.
Morava Marquart Kosma Konstantinos Kalousek Čochy Boleslavův Ottoui Masúdí Bol Čecho Marquartův Palacká Tomek Ibrahim doktor J V Prášek Boleslav Čechy Morava Spytihněv Cařihrad Šumava