Strana a.

LIDové

NOVIN

v Pirně, 28. ledn

strukce proti klerikálně-konservativní ma- toritě, která se chystala na rychlo uzáko- niti zostřený jednací řád na umičení opo- sice. Odoovědí bylo osmdesát pilných ná- vrhů obstrukčních. Na sněsnu haličském je situace rovněž skoro beznadčiná. Poláci nedovedou ob- strukci zlomiti mocí, ale což horšího pro ně, nedovedou dle všeho ani se ji zbýti paktováním a smouváním. Předseda Pol- ského kola pan ryt. Biliňski jezdí sice vy- trvale z Vídně do Lvova a ze Lvova do Vídně, ale mnoho z jeho namáhání ne- xouká. Při tom vsadil p. Biliáskí mnoho osobně na kartu dohody s Rusíny, kterou od svého nastoupení v čelo kola propago- val. Fiaska vvužili by nyní Všepoláci jistě silně proti němu. Hlavním kamenem úrazu je otázka počtu rusínských mandátů, nebot Polácí koncedují Rusínům jen 26 procent všech mandátů, tedy takový poměr jako ie ve volebním řádu pro vídeňský parla- ment. s čímž ovšem se Rusíni nechtějí spokojiti. Sněm tvrolský leží ladem pro akutní nebezpečí obstrukce — většiny a to z dů- vodů hospodářských. Německá majorita nechce připustiti vyřízení italské železnice. které se Vlaší již dávno domahají, protože prý by pak Italové mohli znova začíti dělat drahotu a na zemské potřeby by nedošlo. Proto raději isou odhodláni zmařiti zasedá- ní vůbec. V Gorici pak provedli italští klerikálo- vé se slovinskými liberály secesi, takže na sněmu zůstali ien italští liberáli se slovin- skými klerikály — seskupení to stran. dik- tované lokálními sporv, které nepochybně si vynutí rozpuštění sněmu. Obraz ten není nijak utěšený a zna- mená, že situace za hr. Stürgkha se zhor- šila ještě proti Bienerthovi, jehož je tato spousta na snémích dědictvím.

Dohoda mezi Poláky a Fusiny. Tel. - Ze Lvova, 27. ledna V polsko-rusínských dorozumívacích konferencích nastal neočekávaně příznivý obrat. V otázce volební re- formy bylo docíleno kompromisu mezi Poláky a Rusíny. Dohoda je per- řektní a následkem příznívého obratu ve volební reformě lze také očekávat brz- ké vyřízení rozpočtového provisoria. Bč- hem prázdnin zemského sněmu bude pra- cováno na volební reformě, která je- ště v jarním zasedání bude snč- mem vyřízena. V polských poslane- ských kruzích se proslýchá, že zevnější mpuls ke změně nálady mezi Rusíny dala hlavně zpráva finančního ředitelství o po- platnosti Poláků a Rusínů v Haličí. Z au- tentických úředních výkazů o poplatnosti obou národů vyšlo na jevo, že poplatnost Rusínů je mnohem menší než 25 proc. Rozpuštění chorvatskáhy sněmu. Tel. - Ze Záhřeba, 27. ledna. Úřední list uveřeiňule dnes králov- ský vlastnoruční list o roz- puštění nově zvoleného chor- vatského sněmu. První reskript, adresovaný bánovi Čuvajov i, zní: Zemský sněm chorvatský, svolaný královským reskriptem ze dne 15. ledna 1912 na 7. února 1912, se na Váš ná- vrh rozpouští a splnomocňuji Vás na základě královského práva, abyste toto Naše poselství dal na všeobecnou vědo- most. Pověřují Vás, abyste pro příští zem- ský sněm ve smyslu zákona vypsa novévolbv a nám předložil termín svo- lání nového sněmu. Ve Vídni. 25. lodna. 1912.

Prantišek Josef mp. Khuen-Hedervary mp. Čuval mp. Druhý královský reskript zní: Sněm království chorvatského, svolaný na den února 1912, se rozpouští na základ § 3. článku 2. zákona z roku 1870, poněvadž složení stran na sněmu neposkytuje žád- ných vyhlídek na činnost sněmu. Ve Vídni. 25. ledna. 1912. František Josef mp. Khuen-Hedervary mp. Čuvaj mp. v bán Čuval připravuje nové volby. K rozpuštění záhřebského sněmu se oznamuje: Rozpuštění vyvolalo v celém něstě všeobecné vzrušení, po- něvadž je nikdo neočekával. Švolá- ní sněmu původně ustanoveno bylo na 7. února. Bán Čuvaj však následkem jedno- myslného odmítnutí, kterého se mu po jme- nování dostalo v oposičních stranách, u- znal bezvýslednost jakéhokoliv vyjednává- ní s novým sněmem a raději jej roz- pustil ještě dříve, než spatřil světlo. Nové volby mail se konat již v nej- bližší době, a jakým způsobem nový bán chce je připravovat, je zjevno již z dosavadních jeho činů, ačkoliv je teprve několik dnů u vládv. Dnes, sotva uplynulo několik hodin po rozpuštění sněmnu, dal zatknouti vůdce chorvatské stranv lidové Štěpána Radiče. Do jeho bytu dostavil se policejní komisař se strážníky a přes odpor Radičův jej zatkli a odvedli ihned do vyšetřovací vaz- by. Zpráva o tom vyvolala největší vzrušení. Několik hodin po té dostal také jiný vůdce oposice, mluvčí samostat- ných Srbů Svetozar Přibičevič před- volání k soudu. Nenípochyby, že v zatýkání se bude pokračovat.

Persekuce bar. Čuvaie pociťuje se také skoro každodenně konfiskováním oposlčních listů. Nové volby konaji se již po páté během uplynulých pěti let. Tomašičovi věrní skládají mandáty. Poslanec za Draganič farář Granda- vec složil svůj mandát při posledních volbách do chorvatského sněmu nabytý a sice s odůvodněním, že se ucházel o man- dát pouze z osobního přátelství k odstou- pivšímu bánovi Tomašičowi. Poně- vadž nyní Tomašič svůj úřad opustil, nemá Grandavec příčiny, proč by si mandát podržel. Válka talsko- turecká. Vyřízení starého konfliktu Italsko- francouzského. Tel. - Z Říma, 27. ledna. Agenzia Stefani uveřejňuje tuto notu: Francouzskému velevyslanci a ital- skému ministru zahraničních záleži- tostí, když byli dříve přátelsky pro- zkoumali stav věci před a po zadržení a prohledání dvou francouzských parníků. plujících z Marseillu do Tunisu, italským křižníkem. bylo šťastně umožněno souhlas- ně a především konstatovati, že při těchto případech nebyl zjištěn na straně obou zemí žádný úmysl, který by odporoval citům upřímného a trvalého

přátelství, které obě země spojují. Toto konstatování přimělo obě vlády bez obtíží k tomu, že se sjednotily na tomto: 1. Spor- né otázky, které vznikly z dočasného za- držení a zabavení parníku Carthage, bu- dou dle smlouvy o rozhodčím soudu, uza- vřené dne 25. prosince 1903 mezi italila Prancií a dne 24. prosince 1908 obnovené. předloženy rozhodčíma sou- du v Haagu. 2. Pokud se týče zabavení parníku »Manouba« a zajetí tureckých ce- stujících, na parníku tom se plavících, bu- dou se zřetelem k tomu, že toto opatření dle názoru italské vlády bylo učiněno ve smyslu práv, které Italie pokládá za zá- kladní zásady mezinárodního práva, a ve smyslu čl. 47. londýnské deklarace z roku 1909, zvláštní okolnosti, za nichž k opa- tření došlo, jakož i důsledky, plynoucí z tohoto opatření, předloženy rovněž vy- sokému mezinárodnímu sou- du v Haagu k prozkoumání. Za tím účelem, aby obnoven byl status quo ante v příčině zaiatých tureckých cestujících. budou tito odevzdáni francouzskému kon- sulu v Cagliari, aby za jeho dohledu byli dopraveni na místo, kde se nalodili a za zodpovědnosti francouzské vlády, která učiní nutná opatření, aby zamezila, by tu- rečtí cestující, kteří nepatří »Červenému půlměsíci«, nýbrž bojujícím sborům, ne- odebrali se z nějakého francouzského pří- stavu na tunisské území anebo na dčjiště válečných operací. Nový konfiikt Italsko-francouzský. Tel. - Z Paříže. 27. ledna. Většina listů vyslovuje své uspoko- jení nad urovnáním případu cagliarského, chválí při této příležitosti opětně smírný a zároveň pevný postup Poincaréa a vy- slovují přesvědčení, že ve francouzsko- italských stycích nastane bývalý důvěry- plný poměr. Jednotlivé listy prohlašují však, že toto zadostučinění značně utrpělo zajetímparníku »Tavig- nan o«.

Tel. - Z Říma, 27. ledna. Ag. Stefani oznamuje: Dne 25. tm. ve 4 hod. odpol. spatřil náš torpédový člun »Pulmine« francouzský parník »Tavignano« několik mil západně od Zanzuru blíže tri- polských vod a sice v té chvíli, když sek němu blížily tři plachetní lodě. Velitel naší torpédovky zjistil posici francouzského parníku a konstatoval, že je mimo terito- riální vody. Poněvadž pak kolovala pověst. že parník »Tavignano« na širém moři vy- loďuje válečný materiál, odebral se na pa- lubu parníku, kde konstatoval, že četné celní dokumenty scházejí. Ná- sledkem toho byl parník »Tavignano« do- praven do Tripolisu. kde se však při přes- né prohlídce zjistilo, že na lodi je pouz náklad mouky, cukru, vína a pod. a žádný válečný materiál. Po té byl parník pro- puštěn. 29 Turků. Tel. - Z Marseille, 27. ledna. A g. Havas oznamuje: 29 tureckých cesťujících, kteří byli zadrženi v Cagliari a dopravení zpět do Frioul, byli ihned po svém návratu podrobení zvláštní komisí přísnému výslechu a prohlídce. Pouze jedenznich, který doklady dokázal, že je členem červeného půlměsíce, byl pro- puštěn a bylo mu dáno svolení k další jíz- dě do Tunisu. Ostatní byli zatím ponecháni ve Frioul.

Revoluce v Číně Atentát v Mukdenu. Tel. - Z Mukdenu, 27. ledna. Předseda revolučně zbarveného »Sd žení pro urychlení reforem« byl z av raz děn. Soudí se, že čin spáchán byl z po litických motivů. Mezi obyvate stvem jest velké rozčilení. Pumový atentát na reakcionářského generála. Reuter. - Z Pekingu, 27. ledna. Když bývalý velitel císařské gard Liangpi před svým domem vystupova z povozu, vrhl naň jeden Číňan důstojnické uniformě pumy při čemž Liangpi byl těžce zraně, Jeho stav jest vážný. Útočník, pravděpo dobně revolucionář, při výbuchu pum zahynul. Liangpi, který jest reakciou řem, byl nedávno v podezření, že rad k útoku na Cíňany v Pekingu. Třetí atentát. Tel. - Z Pekingu, 27. ledna. Na velitele v Tjencinu generála Šun huaitši, rozhodného to odpůrce revol cionářů, byl dnes v Tjencinu spáchá pumový atentát. Jistý Číňan hodil generála dvě pumy. Vůz byl rozbi generál však vyvázl bez pohrom v.u točník chtěl prchnout a na své pronásledo vatele střílel z revolveru. Jednol z nich zranil, byl však přece z atčen.

Politika domáci

Hvpoteční banka království českého upoutala na sebe v poslední době pozor- nost širší veřejnosti. Zemský výbor totit jako její nadřízený orgán učinil usnesení jež působí dojmem přímo zarážejícín. Uprázdnilo se místo obchodního ře. ditele a zemský výbor se usnesl povo lati na toto místo pana Procházku, diri- genta terstské filiálky Ústřední banky čes kých spořitelen v Praze. Nezasvěceným v poměry bankovní sloužiž k vědomost že titul »obchodní ředitel« nekryje se hypoteční banky s běžným jeho pojme n Tak zvaný obchodní ředitel hypoteční ban ky neuzavírá hypotekární půjčky, nezkou. má je, aniž má s jich povolením neb za- mítnutím co činiti. Obchodní ředitel hypo teční banky je pouze účtárensk úředník, stojící v čele účetního oddě lení. Jeho věda je kontabilita, on mus ovládat státní a dvojité účetnictví, vedeni knih a účtárenskou organisaci banky, kte- rá je nota bene u hypotečních bank zcela jiná, než u bank obchodních. Nešlo tedy Praze o nalezení ředitele s duchem obchod- nickým, merkantilním, nýbrž o účetně vzdělaného odborníka. Povolání takového z Terstu prozrazuje — pakli toho bylo vů- bec třeba — hrozné poměry jak u hypo- teční banky, tak i v Praze vůbec. Hyno- teční banka království českého má 73 (1!) účetních a 30 manipulačních úředníků Disponuje tedy účetní oddělení 103 účet- ními silami!! Mezi těmi je 15 vrchních úředníků účetních. Kromě toho je u zem- ského výboru velký účetnický personál Je přímo neuvěřitelno, že v této spoustě úředníků není ani jednoho způsobilého za přednostu účetního oddělení hypotečn banky. Co je to za úřednický sbor?! Kde jsou příčiny této bezpříkladné úrovně od- borných znalostí? Dle našich informac není prý u hypoteční banky v Praze do- V poslední době bylo statečné kázně.

»Přižene se četař, aby víděl, jaký je pořádek ve světnici. — Koho jsou to krá- my? No, toť se ví, Nečásek! Člověče, ra- dím vám, nezlobte mě. Jsem dobrák, ale když mě někdo rozdělá, tak se neznám! — »Nečásek jde k raportu o přes čas. — Co chcete dělat? ptá se hejtman. — Tak mluvte hlasitě, abych vás slyšel! Co? Máte tu návštěvu? Koho? Příbuzné? Pří- buznou? Ne! Můžete si s vašemi příbuz- nými promluvit po rozkaze. To si můžete říct všecko. A v devět hodin si jděte leh- nout, abyste se pořádně vyspal. Beztak jste slabý jako moucha. »Nečásek nemohl taky nikoho zaujati svým zevnějškem. Měl dlouhé, veliké ruce jako opice a obličej jako z hlíny. Nemluva. ani za halíř vtipu. A což ta jeho příbuzná, která přijela za ním! Hezká nebyla ani trochu, ale takto už v sedmém měsíci, na rozsypání. »Který pak rozumný člověk si dělá něco z ženských? Podívejte se tamhle na toho černého! Teď si zapaluje dýmku. Do- ma má dítě, tady v městě má dítě a když byl s obrlajtnantem v Rakousích, taky tam zanechal po sobě živou památku. A kluk je samá legrace. Holky mu píšou, on to tady předčítá a ještě tahá z chuděrek krej- cary. »Ale Nečásek chodil po kasárnách lako duch. Tátu měl. Ale ten taky neměl nazbyt. Z domova neposlal nikdo Nečás- koví ani hrnek sádla. A kluk by byl ještě noiradči něco pšetřii ze svých šestnáct haléřů, aby to mohl poslati své Andulce.

Ani tabáku si nepopřál. »Každý večer si ho kluci nabírali. — Nečásku, co dělá tvá Nána? Prý jsou to trojčata? Škoda, že už odstranili u vojska bubny. Z tebe by byl tambor! — Kdyby byl se kluk tomu aspoň smál, byl by měl vyhráno. Ale byl to takový prosím-tč-strč- do-mne. »Zavřít rekruta, to se nedělá. Zvláště náš hejtman ne. Nečásek dostal několikráte vynadáno, že neměl vyčistěnou růžici na čepici, nebo že začernil si slamník, když dřel řemeny. Hrozili mu, ale to každý ví, že je to jen tak na oko. »Však víte, jak vypadají naše zácho- dy. Nejsem nijak zhýčkaný, ale člověku se přece jen někdy zdvihá žaludek. Proto se vždycky rekrutům zvláště připomíná, aby dbali čistoty a nestoupali na prkno. »Čert ví, co Nečáskovi napadlo, zdali se štítil nebo zdali byl tak hloupý, že si na to nevzpomněl, nebo že to neslyšel. Zá- vora uvnitř není, aby se tam mohl někdo zavřít. Desátník, který měl službu, poote- vře dvéře, nahlédne dovnitř a vidí milého Nečáska. Rekl mu několik ostrých slov a poslal ho k raportu. »Nečásek přijde k raportu a hlásí. Sly- šet ho valně nebylo. — Proč jste tu? ptá se hejtman. Nečásek nic. V obličeji je hně- dý a mhouří bojácně oči. Kolena se mu třesou. — Tak vy tak! povídá hejtman. — K ničemu nejste, nic neumíte a ještě se protivíte rozkazům svých představený ch?

Nečisté lidi mám hrozně nerad. Potrestám vás tak, aby měli ostatní výstražný pří- »Prosím vás, co mu mohl hejtman udělat? Čtrnáct dní kasárníka. A Nečásek beztak téměř z kasáren nevylezl. co mu tedy na tom záleželo? Ostatně odpoledne v rozkaze nebyla ještě zmínka o trestu. Snad si to chtěl hejtman rozmyslit, nebo mu to mínil vůbec odpustit. Náš hejtman je dobrák, jakých je málo. »Nečásek odešel po rozkaze do města. Přijde večer. Nečásek tu není. Je devět hodin, troubí se retrét, Nečásek nikde. U staršího vojáka může člověk přimhouřit oko, kluci, když tu nějaký čas pobudou. znají tahy a nevtáhnou vás do bryndy. Ale u nováčka, to je jiná. »Měl jsem službu a po deváté hodině hlásím důstojníkovi dole u stráže, že Ne- čásek není ještě doma. O jedenácté hodině vrátili se dva četaři z města a již mi hlá- sili, že u jezu se utopil voják. Byl to Ne- čásek. Skočil do vody jako služka. »Sebevrahové se taky pohřbívajís vojenskými poctami, ale není to tak slav- né, jako když muž zemře v nemocnici nebo přijde k úrazu. Nečáskovi přišel na pohřeb jeho táta. Nebrečel, chtěl jen, aby mu dali jeho civilní šaty.« »A co onen druhý, co se oběsil, proč ten to udělal?« otázal jsem se. »To vlastně nikdo neví,« odpověděl mi desátník. »Byl to člověk, který dostával hodně peněz. Vesslý, dopřál rád sebě 1k- klad.

ným. Jednou v neděli přijde v šest hodin večer domů. Chodí a chodí, pak se hlásíu kaprála, že jde zase do města. — Ať jste včas tu, nemáte dnes přes čas!e povídá mu ještě kaprál. Ale v devět hodin se po něm sháníme a kde nic tu nic. Druhého dne našli ho v blízké vesnici, v docela cizi zahradě, kam vlezl přes zeď, na hrušce oběšeného. »To víte, jsou lidi, jednoho dnesi řeknou, že už to nevydrží, a je s nimi konec. Ale kdo chce, přelouská všecko. Nevydrželi jsme to my? A hleďte, už to nebude tak dlouho trvat jako to trvalo. A pak s bohem, kasárny!... Ach, jen co tu F. C. budou aspoň vánoce!«

Umění, divadlo a literatura. Třl knihy Macharovy. J. S. Machar: Barbaři. — Pohansk plameny. — Apoštolové. Svědomím věků díl iIl.—V. Nákl. F. Šimáčka v Praze- Za kor. 3.60, 3.— a 3.40. Nové tři knihy Macharovy, které se druží k oběma předchozím (V záři hellenské- ho slunce a Jed z Judey) vynucují si obdiv jako celková monumentální stavba, je- jimuž rozpěti nelze upřít rysu velikosti. Lec- které básně, které, jednotlivě uveřejňovány. nezdály se obzvlášť významné, nabývají hod- noty a opodstatnění teprve v celkové sot- vislosti díla, podobny barevným kamén-