NÁRODNÍ HOSPODÁŘ.

Příloha Lidových Novin pro věci hospodářské, sociální a finanční.

R hospodářským poměrům na Ústravsku. vštravsko známo jest všeobecně jako prů- myslový kraj, kde všecko takměř obyvatelstvo ořináleží stavu dělnickému a úřednickému. Vel- koprůmysl hornický a hutnický zaměstnávi zde přes dvě třetiny veškerého obyvatelstvav kresu, zbytek pak složen jest z obchodníkůa posléze také rolníků. V celém Rakousku není na ploše poměrně tak malé soustředéno tolik průmyslu jako v okrese ostravském. Okres stravský sám má skoro 100 čtverečních kilo- metrů a složen jest ze 14 obcí a 5 osad. Prů- nysl. jenž dodává kraji určitý ráz, jest skorem monopolisován v rukách několika společnosti jednotlivců milionáří. Železářský průmysl ovládaji světoznámé vítkovické železárny, jež vytvořily vlastně na Ostravsku nyní stávající ostrov německý. Rovněž uhlí ovládá vesměs cizí velkokapitál. Vítkovické kamenouheln doly. doly severní dráhy, hraběte Wálezka, hr Larische, bratří Guttmannů, rakouské horní a hutní společnosti. Marie Auny, ostravské báň- ské společnosti dříve kníže Salm atd. jsou toho nejlepším dokladem. V podnicích průmyslu že- lezářského a uhelného jnvestovány jsou dnes velké miliony. Ale i průmysl druhý nalézá se až na malé výjimky vesměs v rukách něme- ckých. Tak na př. v Zábřehu: Pornansky a Strelitz, výroba asfaltu a lepenky. Jul. Rütt- zers a spol., výroha lepenky, Adolí Suess, ce- mentátna. V Přivoze: Bohi a spol., ratinerie petr- leje, rakousko-uherské cinkovny, Himmelbauer Antonín a spol., výroba ceresinu, společnost pro chemickou industrii. V Mor. Ostravě: mor.-ostravská clek trán- na. Luttnar August, výroba lepenky, Jir Schicht, výroba mýdla, pivovar dříve M. Strassmann atd. Na poli průmyslovém s německým kapi- tálem nemužeme konkurovati. Naše podniky průmyslové vypočteme na prstech jedné ruky.

Jest to český akciový pivovar v Mor. Ostravě nlékolik kruhových cihelen, malá lepenkárna ve Vitkovicích. 3 slibné podniky železářské v Pří- voze a v Mar. Horách. Dle tohoto výpočtu cizáho průmyslu zdála by se situace pro Čechy na Ostravsku na prvý pohled zoufalá a beznadějná. Než není tomu tak. Naopak v určitých směrech předstihli jsme naše odpůrce značným způsobem. Jest to ne- nálo zajímavý zjev. Zatím co naši odpůrci maji v rukách celý průmysl, založeno a vytvořeno bylo na Ostravsku tolik dobře prosperujících ústavů peněžních, že nás to naplniti může uspo- kojením. Ponecháváme-li stranou peněžní ústavy. které jako filiálky v Mor. Ostravě byly zařízeny a domácím ústavům jsou oporou jako filiálka Živnostenské banky, Mor. agrární a průmyslov banky. Pozemkové banky, vidíme rozvoj na- seho peněžnictví na Ostravsku, jež daleko nad německé vyniká. Uspokojením nás může naplniti rozvoj našich záložen nejen v Mor. Ostravě. nýbrž i v okoli. Jsouť na Ostravsku následující záložny v Mor. Ostravě, Vítkovicích, v Zá- břehu. Přívozu. Staré Bělé. Mar. Horách (2) a krom toho na slezské části Ostravska v Pol. Ostravě. Dombrové. Lazich a Orlové. Vedle záložen je tu mnoho Raiffeisenek. Velkoprůmyslu proti německému dnes Češi na Ostravsku nevydupají, ale tolik dosáhnouti mohou, aby se zde vytvořil pevný střední stav, jakož i průmysl střední. Slibné počátky se již staly. Horší je to ale se zemědělstvím. Na- mlouváme si, že oproti obrovskému průmyslu a proti zhuštěné lidnatosti Ostravska bylo by třeba vysoce vyvinuté a pokročilé zemědělstvi a silný průmysl zemědělský, než toho tu bohu- žel není. Tento zjev dá se vysvětliti tím, že příliš rychlý rozmach průmyslu odvedl úplně pozornost od zemědělství, odvedl pracovní síly i dorost.

Také ta okolnost padá na váhu, že tu ne- bylo dostatečného porozumění pro zemědělství a scházelo tu odborných znalostí a pokynů pro přizpůsobení zemědělské výroby v okrese k poměrům průmyslovým tak giganticky se roz- vinujícím. Scházelo tu do nedávna také potřeb- ných hospodářských škol. V zemském výboru moravském a v zemědělské radě není pro Ostravsko po stránce zemědělské žádného smyslu. Zemědělská výroba dnes již úplně zmi- zela z obci Mor Ostravy, Vítkovic, Přivozua Mar. Hor, z nichž se stávají dnes moderní vel- ká města s rychlým vzrůstem obyvatel, pro něž venkov sám dnes již nepostačí, aby jim doda! to, co potřebují. Z té příčiny dováží se na Ostravsko potraviny a různé zemědělské vý- robky z daleka. Z Pruska ku př. dováží se do Ostravy zeleniny skoro již za půl milionu kor. Také drůbež, vejce, jatečný, hovězí a vepřový dobytek, ryby, ovoce, mastnoty, pícniny atd.. vše dováží se na ostravský trh z daleka. Do- bytek zejména z Haliče, Bukoviny a Cher, ovo- ce z Italie, Tyrol i z Ameriky. Následkem toho odcházejí obrovské miliony z Ostravska do ciziny. Poměry zemědělské na ostravském ven- kově jsou také velmi neutěšené. Půda tu trpí deštivostí a jsouc pod ornici neprosáklivá, zpo- zďuje vzrůst i jakost plodin. Nejhorší pozemky najdeme v Hrabové, kde jest mnoho rybníků. Na odvodňování pozemků nechce země dáti nic, nutí obce, aby si samy práce provedly. Ne- malý vliv na jakost pozemků mají i časté zá- plavy, vystoupení Ostravice a Odry s přítoky Dobytkářství není zde na tom stupní, který

by odpovidal přirozeným podmínkám. Postrá- dáme tu určitého, cíle védomého chovu a or- ganisované snahy pro pěstění dobytka. Koně dosti pěkné nacházíme zejména ve Staré Bělé a Staré Vsi. Za to chov hovězího dobytka jest na Ostravsku velmi bídný. Najdemne tu sicev některých obcích siušné exempláře, ale ty jsou velmi řídké. Lepší jest tu chov vepřů. Mnozí rolníci mají tu dnes vzorné a nákladné vepřin- ce. Nicméně prasat krmných následkení mění- vých pomerů tržních tu schází a spotřeba uhra- žuje se z ciziny. Chov prasnic zdaleka neodpo- vídá nesmírné spotřebě selat, jež dělnictvo ve značné míře kupuje. Dodávku selat pro dělni- ctvo obstarávají ponejvíce zvláštní překupníci z Prýdecka a nabízejí je na trzích v úterý v Mor. Ostravě a ve čtvrtek v Místku. Koz chová se tu mnoho zejména v rodi- nách dělnických a to v nejbližším okolí Mor. Ostravy. Ovcí dnes na Ostravsku skoro není: dříve pěstovaly se hojně v Hrabové na panství paskovském. Pěstění husí a kachen jest tu naproti tom poměrně dost rozšířeno. I dělnictvo hojně chová drůbež, zejména slepice. Drůbežáren zvláštních na venkově není. Proto nevystačuje dodávka vajec z ostravského venkova pro ostravská města.

Ryby na Ostravsku pomalu vymírají. V Ostravici, která svého času slynula množstvím ryb, nenalezneme už skorem žádné. Jedovaté tekutiny z továren vodu v Ostravici uplne otra- vují. Poněkud lépe to vypadá v Odře. S včelařstvím setkáváme se v okresev Nové Bělé, Mar. Horách, Krmelině, Proskovi- cích, dále v Hrabové, kde jest včelařství nej- pokročilejst. Pěstování hospodářských rostlin noodpo- vídá rovněž dnešním poměrum na Ostravsku.Z luštěnin čočky zde vůbec neviděti. Brambory pěstují se s dostatečným úspěchem. Pro spo- třebu v městech však nevystačují. Z picnin se- tkáváme se tu jenom s jetelovou směskou as travinami. Seno je velmi dobré v obcích leží- cích na Odře. Bohužel způsobuje tu zase Odra svými záplavami obrovské škody Lesy jsou majetkem ponejvíce velkostatk a kapituly olomoucké, rolníci zde lesů nemaji až snad na nepatrně výjimky ve Staré Běle Krmelíně a St. Vsi. Pěstování zeleniny spotřebě daleko nestačí proto se dováží zelenina na Ostravsko hlavn Pruska a to v obrovském množství. V po- sledních letech zaznamenáváme sice malý po- krok v pěstění zeleniny zejména zřízením zeli- nářského družstva ve Vítkovicích, kde zřízena jest strojní zelárna, než daleko ještě jest zeli- nářství ostravského kraje za dobou. Zelinářství kdyby bylo racionelně provozováno, musilo by tu býti velmi výnosné Ovocnářství bylo do poslední doby na níz- kém stupni; nyní věnuje mu pozornost rolnická škola v Zábřehu n. O., která se zabývá pěsto- váním ovocných stromků, určených pro vysa- zování. Bohužel nutno říci, že zábřežská škola daleko pro celý okres nepostačí.

Ku konci malé porovnání průmyslu se ze- mědělstvím v tomto okrese. Možno-li nazvati průmysl Ostravska za první snad v Rakousku. možno naproti tomu zase zemědělství označiti za poslední a nejbídnější v naší monarchii. Do průmyslu ostravského okresu dávají se obrov- ské miliony ovšem soukromých peněz, za to na zemědělství se nepamatuje ani soukromými, ani zemskými penězy. Z té příčiny také nelze se diviti, že zemědělství ostravské jest na tak nízkém stupni. Práce zemědělců ostravského kraje a smě- rodatných činitelů v zemi měla by se nésti aspoň za tím cílem, aby zemědělstyí na Ostrav- sku dostoupilo na tu výši, by mohlo uspokojo- vati aspoň spotřebu obyvatelstva okresu a to zejména v zelinářství a drůbežnictví, aby ne- bylo třeba kupovati zeleninu a drůbež z ciziny. Češti lide s menšímí kapitálem se nemohou pouštět do zakládání velkých závodů průmyslo- vých, avšak pro snaživé a podnikavé lidi je na Ostravsku dost možností.

Stavba bosenských drah. Ze Sarajeva, 9. května. Resultát posledni vídeňské společné kon- ference o stavbě bosenských drah vyšel opět na prázdno. V této konferenci docílili zase jen Maďaři uplatnění svých přání a záměrů, dle kterých se nová bosenská železniční síť bez- podminečné musí zříditi: výstavba linie Doboj— Sarajevo a Šamac—Doboj bude jenom v nor- málním rozchodu kolejí provedena. Ku stavbě trati Banjaluka—Jajce slíbeno bylo co nejdříve přikročiti, zatím co spojení Dalmacie s celým obrovským, nyni opustěným komplexem Bosny přes Aržano—Bugojno neho Prijedor bylo až na další odloženo. Toto »odložení« stalo se z té příčiny, aby stále více se rozvíjející přístav ve Splitu nerostl ještě dále na významu oproti rje- ckému přístavu. Ony domnělé technické překážky při stavbě dráhy Aržano—Bugojno, po př. Prijedor nemo- hou býti dostatečnou příčinou, aby tento pro Rakousko tak důležitý projekt byl vůbec od- kládán, neboť železniční technika překonala ji daleko větší překážky: ostatné mohla by se zajisté nalézti snadnější cesta, kterou by se daly potíže odstraniti. O lické trati nemůže nyní býti již žádné řeči, a pro Rakousko tak prospěšná dráha ú- dolím Uny Maďarům taktéž se nehodí, ačkoliv tato znamenala by zvláště pro Bosnu skutečný poklad, jelikož vedla by přes úrodné kraje bo- senské, jimž dodala by tak hospodářského oži- vení. Zde nemělo rozhodovati pouze stanovisko maďarské, nýbrž jedině bosenské, a na to mělo právě Rakousko klásti hlavní důraz.

Jediná Maďary připuštěná trať Banjaluka Jaice byla by ovšem pro Rakousko výhodnou. kdyby Maďaři nepouštěli každý vlak ze Zá- hřeba do Židana Mostu (Steinbrück) takovým způsobem, že týž stihne do Steinbrücku teprve až když vlak jižní dráhy už dávno odjel: tím stává se na této nové trati jinak ziskané o tře- tinu kratší spojení s Vídní ilusorním. Výstavbou této trati z Jajce do Sarajeva, s připojením na trať DoberlinBanialnka přes Záhřeb do Sarajeva, byla by ziskána přímá linie z Vídně do Sarajeva, která by byla přibližné tak dlou- há, jako dráha z Budapesti do hlavního města naší říše, a sice za stejných podmínek jedno- kolejná. Tím zároveň byla by Bosna nejkratší čarou spojena s průmyslovým Rakouskem. tak že dopravní tarity z Vídné do Sarajeva nebyly by už steiné výše jako z Vidně do Kalkuty což není žádným snad vtipem, nýbrž skuteč- nosti! Resuitát celé konference vyzněl tudiž op proti rakonským zájmům, a hlavní účel. ležíci v prospěchu celé monarchie: železniční spojeni Bosny s Dalmacii nebyl opět vyplněn. Po- dává to nový důkaz, jako při všech dosavad- ních jednání mezi Rakouskem a Uhrami, že Maďary neize reclně vyjednávat

Program pro investice státních dral. Tel. - Z Vidně, 10. kvetna- Z poslanecsých kruhů byl dán návrh, aby pro investice na státních drahách v rámci stát- ního rozpočtu byl vypracováván program na pět let a nikoli pouze na rok. Věera konala se v ministerstvu železnic konterenec. které se súčastnil také sekéní šet bar. Eukel z mini- sterstva jinanci. Finanční správa postavila se proti tomuto návrhu a bylo na konierenci usne- seno, že má zůstati při dosavadním postupu. dle něhož do státního rozpočtu se zařazují m- vestice toliko na dobu jednoho roku. Vagony pro dopravu nemocných.

Tel. — Z Vídně, 10. května. Před krátkou dobou bylo sděleno, že státn železniční správa nařídila stavbu vagonů pro dopravu nemocných. Jak se nyní oznamuje. staví se dva druhy těchto vagonů a síce první pro dopravu cestujících l. třídy a druhý drul pro dopravu cestujících II. a III. třídy. Prvního druhu staví se již jeden, druhého druhu čtyři vagony. Vozy vyhovují všem požadavkům hy- gieny. Kdy budou vagony odevzdány použi- vání, není ještě ustanoveno. Svaz slovanských nemocenských pokladen. Tel. - Z Prahy, 10. května. Národně-sociální sdružení nemocenských pokladen jedná o zřízení Svazu slovanských nemocenských pokladen v Cislajtanii se sídlem v Praze. Vyjednávání s jinými orkanisacemi nemocenskýcli pokladen se prý daří.

Nové rozdělení vozového parku státních drah. Jak známo, byl před časem vozový park rakouských státních drah znovu rozdělen a si- ce do pěti skupin. Tato reforma tehdy jen na zkoušku zavedená se znamenitě osvědějla a stane se nyní deíinitivní. Dle ní rozdělen je celý vozový park rakouských drahi na pět skupin. 1. Severní (dráha Ferdinandovaa ředitelství olomoucké). 2. Severozápadní (společnost státní dráhy, severozápadní dráha, jihosevero-německá spojovací dráha a česká severní dráha). 3. Jihozápadní (ředitelství: Vídeň. Linec, Inšpruk, Bělák a Terst). 4. Se- verovýchodní (ředitelství: Krakov. Lvov. Stanislav a Cernovice). 5. Západní (ředitel- ství pražské a plzeňské). Toto rozdělení vozo- vého parku státních drah osvědčilo se prý ze- jména jako nejlepší prostředek proti jízdám vagonů na prázdno a přispělo nemalou měrou ku zlevnění zpáteční dopravy vyprázdněných vozů. Kontingentování a obmezení výroby v ba- vlněných přádelnách navrhuje spolek přádelen za účelem sanace poměrů v přadláckém prů- myslu. Případne má býti obmezení navrženo na několik let: zprvu pomýslí se na obmezení výroby o jednu pětinu.

Nová dráha v Mor. Krasu. Ministerstvo že- leznic dalo českému konsorcin svolení k před- běžným pracím za zřízením dráhy z Líšně do Jedovnic. Projekt není nikterak nový a před čtyřmi roky bylo o něm vyměněno mnoho ná- zorů. Místní dráha projektovaná procházela by jižním územím Moravského Krasu, kde na- cházejí se jeskyně ochozské. Projektanti po- čítají také s dopravou lesních výrobků z kraje jedovnického a z lesů liechtensteinských do Brna pomocí dráhy. Líšeň—Brno. V tom pří- padě, že uskutečněna by byla dráha Blansko- Vyškov, měla by pak drahanská vysočina do- posud komunikačně odříznutá od Brna dvojité spojení s hlavním městem. Pro náklady z dra- hanské vysočiny bylo by pak ovšem Jepší spojení na Blansko, a nová místní dráha Je- dovnice—Líšeň omezila by se na dodávání ma- teriálu z kraje od Jedovnic k Líšní se rozpro- stírajícího. I zde je dosti podniků souvisejícíci s lesním hospodářstvím.

K regulaci Svodnice. Včera jsmne uveřejnili zprávu telefonovanou z Vídně o zahájení regu- lačních prací na Dřevnici; to byl omyl, za- viněný nejasným telefonickým hovorem; jdeo regulaci Svodnice, jak jsme ostatně na ji- ném místě uváděhi. Jak se ještě dovidáme, má hlavní část prací býti ještě letos alespoň na nejohroženějčích místech provedena. Z týdenního dobytčího trhu v Mor. Ostravě. Příhon obnásel 1058 kusu. Z toho bylo 39 kusů mladého dobytka, 75 býků. 283 volů, 292 krav. 8 buvolů, 72 telata. 289 vepřů. Dle původu bylo: z Haliče 302 kusy hovězího dobytka, 16 telat, 289 vepřů, Bukoviny 140 kusů hovězího dobytka a 18 telat. z Moravy 24 kusy hovč- ziho dobytka a 8 telat, ze Slezska 5 kusú hově- ziho dobytka a 6 telat. z Uher 226 kusů hově- zího dobytka, 24 telata. Ceny živé váhy při 100 kg obnášely: mladý hovězi dobytek (jedno- roční) K 72. až 96. . býci 80. až 100.- prima 107., voli 80. až 100. . prima 1 10. krávy 56.— až 106. . prima 108. . buvoli 68. až 76.—. telata 80.— až 120.—. vepři 116.— az 140.. Průměmná váha obnášela: mladý hovězí dobytek 215. býci 505, voli 5133, krávy 400, bu- voli 480, telata 50, vepři 1.i5. Pro Mor. Ostravu prodáno 170 kuň, pro venek 860 kusů a nepro- dáno zůstalo 20) kusů.

Včelařský kurs pro studující a věelaře za- čátečníky. Zemský ústřední spolek včelařský- koná i letos ako jiná leta pro žáky středních a podobných ústavů a pro věelaře začáteční- ky včelařský kurs. Dne 15. května t. r. o 4. hod. odp. je zápis v novém zemském domě v zase- dací síni zemědělské rady (II. poschodí). Před- násky celkem asi devět budou ve středu a v sohotu od 45 hod. odp, a návsťěva jich je bezplatná Spolek absolventů české obchodní akade- mie v Brně žádá všechný p. t. členy, by kon- dičnímu odboru (Brno. Dominkánské nám. 5) oznamovali každé uprázdněné misto. 742a klachy Ústředn ra knizlu a ..

na úlěsl a

Vešké nám. č. 28.

prerlajé 5 7..

Cukerní zprávy. Lichtova zpráva. Počasí bylo až na někte kraje na východě velmi přiznivé. Repa vze sla většinou uspokojivě a dobre a obavy z sucha jsou zažehnány Osevní plocha bude pravděpodohně větší než se očekávalo Vidite!. né zásoby a plovencí náklady odhaduie n 2.875000 tuu proti 32po00 tan roku nunulch. Mamburský trh. Tel. - Z Hambnrku, 10. května. Dnesní trh zahájeu byl na zprávu, že na východní částí ostrova Kuby dostavily se sil né deště, ve stálé náladě cenami M 1a05 kve ten, 18325 srpen, 11.15 říjen-prosinec a M 11.2 na leden-hřezen. Na rakouské koupě smýslen se nstálilo a v poledne jmenováno bylo M 1.3.17 kvčten. 13475 srpeu a 11.15 na říjen-prosince Při zvýšených cenách koupěchtivost opětněo- chabla a ceny klesly na M 13.125 květen. 13.42 srpen, 11.125 říjen-prosinec a 11.20 na leden- brezen.

Tel. Z Hamburku, 10. kvétna (2 000. Smýšlení klidněisí; lhůty na květen až pro sinec: 1312. 13.22. 133.35, 13.42. 1310, 11.27 11.05, 11.10; 1913 na leden až duben: 11.15 11.20, 11.25. .na říien-prosinee 11.120 n ledencbřezen 11.20. Počasí krásne Tel. - Z Hamburku, 10. kvema 5 45. Nálada chabá M 13 075.05 květen. 13.375/3t srpen, 11075lo5 říjen-prosinec 11 125.10 n ledenbřezen Pražský (rb. Tel. - Z Prahy, 10. kyětna. Na přivětivější zprávy zahraniční převl dalo zde dopoledne přivětivčjsí smýslení a jme nováno bylo K 31.— za pohotové zpoží K 25.25 na říien-prosinee Tel. - Z Prahy, 10. května Zahájení stálé. Ústi Ieco 31 . kamp. 28.5 Počasí krásné. Uzávěrka klidná. Ústi loce 31.20, 31. 3u kamp. 25.20, 25.40. Počasí proměnlivé. Moravské zboží. Moravské továrny vzdálily se věsměsz trhu a jmenované ceny K 36. za promptu! zboží z moravských stanic a K 24.80 franko stanice moravských rafinerii na říjen-prosinee byly jen rázu nominelníh Káva. Tel. - Z Terstu, 10. května. Ceny za 50 kg.: Santos good average květen 82.75, na září 33.25, na prosinec 53 na březen 83.75, Tel. - Z Hamburku, 10. kvštn . Santos na květen 68.—, na září 68.50, n prosinec 68.. na březen n7 o Tel. - Z Havru, 1e. kvétna. Santos na květen 83.50, na září 84.25.