Strana 2.

LIDOvÉ

NOVIY

V Brně, 14. června.

Buvaj připravuje spiknutí. Tcl. - Z Vidně, 13. června. Jak jsme již oznámili ve večerníku. ctrystá chorvaiský královský komisai Cuvaj hromadný preceshlav- ně se srbskými stedenty u přile- žitosti atemátu Jaktčova. Orgány Čuva- jovy rocviřují zase horečně aparát, aby vymysttly njské spojení, jehož nit- ky by vedly do Bělehrad u. Večerní Zeit zaabývá se v siumční zprávě ze Záhřebu těmnito plány Cuvajovými ostře je odmitá, protože říše byla již jednou dostatečně kompromi- tována velezrádným proce- s em záhřebským. Je charakteri- stické, že policie, aěkohy všechny výno- vědí sonhlasity v tom, že Jukič je od mládo abnormálním a výstředním člověkem, ne- chce to připustit a dekonce dává kon- fiskevat ve všech listech kaž- dou narážku na duševní a b- normálnost Jukičov u. Cuvajovi kle patmě ziova o rozeštvá ní Chorvatů a Srbů, pročež jeho orgány zahajnjí štvaní proti Srbům, z nichž Jukiě pochái. Je však již nyní jisto, že nejpřednější chorvatští ob- hájei budou Jukiče zastupo- vat. tak jako naopak ve velezrádném pro- ces záhřebském srbští advokáti hájili ob- řalované Chorvaty.

Poslanecká sněmovna. Tel - Z Vídně, 13. června. Rusínská obstrukce zasáhla dnes již všecky výbory. V rozpočtovém výboru je generlní debata skončena a z Rusínů, kte- ři dnes mluvili nekonečné obstrukční řeči, zbývá ještě jako poslední posl. ryt. W a s- silko s věcnou opravou. Bude-li zítra rozpočtové provisorium již vyřízeno, není dosud jisto, ale nestane-li se tak, nebude tím vláda dotčena, protože se ji hlavně jedná, aby do úterka vyšty z výboru bran- ného předlohy branné. V rozpočtovém výboře sešli se dnes Mladočech dr. K ra- mář a němečti sociální demokraté v potí- rání rusínské ohstrukce a ve hrozbách pro případ, že buxle »rozbit parlament«, a parlament rozbíjí dle názoru těchto stra každý, kdo se nepodřízuje vládnímu ko- mandu, aby potřebné předlohy sněmovna na hodinu dodala. V branném výboře trvaka rusínská ob- strukce do noci. Projednávaty se teprve tři skupiny ze speciální debaty, takových skupin bylo původně stanoveno sedm. Ru- sini chtěli dnes docíliti, aby ještě jednotli- vé skupiny byly rozděleny na oddíly tak, aby měli hojnější příležitost k debatěa hlasováni. Tento jejich plán vládní většina zmařila tím, že byl naopak přijat návrh, aby původní usnesení o sedmidílné spe- ciální debatě bylo reasumováno. takže nyní se bude konati speciální debata en bloc o celé předloze. Odpolední schůzí branného výboru vyplnili řečmi posl. Okuniewski a dr. Lewicki.

Rozpočtový výbor pokračoval dnes ve svých poradách. Předseda dr. rytíř Korytovský vetal nejdříve k po- řádku posl. Malfka pro urážlivé poznámky proti státnímu funkcionáři, které při včerejším ne- pokoji přeslechl a o nichž se později dozvěděl. Posl. ryt. Wassilko navrhuje, aby schůze byla odročena a žádá aby o návrhu jeho bylo hlasováno dle jmes. Při hlasování dle jmen se návrh Wassilkův zamítá 34 hlasy. Pro nehlaso- val nikdo. Na to pokračuje se v povšechné de- batě o prozatimním rozpočtu. Posl. dr. Lce konstatuje, že k práci ochotné strany t. j. většina sněmovny jsou ochotny vyříditi zá- ležitosti, které vládon byly označeny jako státní nezbytnosti, byť i byly poněkud rozladě- ny způsobem, jakým je vláda ku splnění této povinnosti napomemla. Lituje příkrého stano- viska Rusínů v otázee universitní, ježto polské kolo vždy zaujímalo v této věcí sympatické příznivé stanovisko. Polské kolo vyhovujíc ve- rejnému mínění Haliče nusí trvati na tom, aby tázka sídla rusínské university byla rozřešena cestou zákona a aby Rusíni vzdali se obstrukce v baličském zemském soěmu. Polské kolo jest ochotno veškeré sporné body v otázce rusin- ské university smírnou cestou vyříditi, pokud nejde o to, aby Polácí vzdali se svých nejživet- niejších zájmů. Polské kolo přeie si, aby rusín- ské snahy pokud možno měly praktický úspěch. aniž by tím byly dotčeny polské zájmy. Jest třeba nalézti rozřešení, které by umožnilo do- rozumění obou národů. Posl. ryt. Wassílko navrhuje konec schůze a žádá, aby o tom bylo hlasováno dle jmen. Žádost ta zamítá se náměst- kem předsedy drem. Kramářem, načež se návrh jednoduchým hlasováním rovněž zamitá.

Na to mluvil posl. dr. Glabiúski o polském rázu lvovské umiversity, načež schůze byla až do 4. hodiny odpol. přerušena. V odpolední schůzi rozpočtového výbor mluvil posl. bar. d'hlvert, který poukazoval na hospodářské zanedbávání Moravy a dovo- zoval, že stesky pronášejí moravští poslanci bez rozdílu národnosti. Posl. Staněk připojil se k těmto stížnostem, urgoval rozšíření že- lezniční sítě na Moravě a žádal ministra, aby této věci věnoval zvláštní pozornost. Dále mluvili posl. Bugatto a Pacher, který dokazoval, že vláda nepodeoruje vyrovnání v Čechách, protože prý ztěžuje zákonnou úpra- vu úřednické otázky s hlediska národnostního. Posl. Seitz vyhrožoval Rusínům neiostřejším odporem pro případ, že by chtěli rozbíti parla- ment. Tím byl seznam řečníků vyčerpán a ná- sledovaly věcné opravy. Rusínští poslanci Dniestriánskyj a Petruszewi cz měli několikahodinné věené opravy. Zitra pro- mluví ještě třetí věcnou opravu posl. Wassil- ko, načež bude následovati debata speciální.

Branný výbor pokračoval dnes v rokování otřetí skupině branných předloh §§ 11. až 40. Po řeči posl. dra. Liebermanna bylo rokování skončeno. Posl. dr. Okuněvský má na to několikahodinnou obstrukční řeč kterou ve 142. přerušuje, načež výbor má jedno- hodinnou přestávku. Po 3. hod. odp. byla schůze opět zahájena a dr. Okuněvský dokončil svou obstrukční řeč. Potom mluvil posl. Daszynski, po jehož řeči navrhl Rusín dr. Baczvňskyj, aby de- bata o třetí skupině, která mezitím byla uza- vřena, byla opět obnovena a aby tato skupina byla rozdělena na tři díly. Předseda výboru posl. Pogačnik poukázal na to, že tento návrh znamená reasumaci původního nsnesení. aby speciální debata o celé branné předloze se konala ve skupinách. Proti reasumaci nebylo námitek, následkem čehož prohlásil předseda návrh na reasumaci za přijatý. Tím odpadlo. jakékoliv další rozdělení speciální debaty na skupiny. Když se pak hlasovalo o návrhu Baczváského samém, aby třetí skupina byla rozdělena na tři díly, byl tento návrh 27 hlasy proti 3 zamítnut. Potom mluvil posl. dr. Eug.

Lewicki několikahodinnou obstrukční řeč pozdě do večera. Dr. Lew icki v 10 hod. svoji řeč ukončil. Na to mtaví křesťanský sociál Eisenhut a Polák Wysocki, načež rusinský poslanee Baczyňskij o půl 11. hod. noční podal ná- vrh na konee schůze a žádá hlasování dle jmen. Předseda se zdráhá nu vyhovět a poukazuje na jednací řád. Posléze však vyhovnje navrho- vateli do té míry, že konstatuje poměr hlasů. Návri na konec schůze se zamítá 25 hlasy proti 2: výbor byl tudíž ještě usnášení schopný. Další debaty účastní se ještě 9 poslanců, kteří se ve- směs omezují jen na krátké projevy. Na to při- chází ke slovu opětně rusínský postanec Ba- czyůskij, jenž ohlásil dlouhou obstrukční řeč. Vládní strany jsou rozhodnnty ve schůzi vytrvat tak dlouho, dokud Baczynskij svou řeč neskončí.

»Požadavky venkovského lidu.s Na pozvání poslance Udržala konala se dnes dopoledne schůze agrárních členů branného výboru bez rozdílu ná- rodnosti. Předmětem jednání byly předlohy se stanoviska venkovského obyvatelstva. Po delší debatě zvolen byl subkomitét, kterému uloženo bylo, aby vypracoval memorandum, jež ve formé resoluce bude navrženo v branném výboru. V memorandu se vláda vyzývá, aby v jednom roku po uzákonění nové branné re- formy předložila poslanecké sněmovně deplňo- vací novelu, v níž béře se zřetel na požadavky venkovského obyvatelstva. Zitra bude subkomi- tét ve svých poradách pokračovat. Rozumí se. že všecky tyto »požadavky venkovského oby- vatelstva jsou jen fráze, které mají zastřít agrárnický ústup před vládním revolverem. Nejde o požadavky ani venkovského ani měst- ského obyvatelstva, jde o obrovská nová bře- mena pro všecko obyvatelstvo bez rozdílua páni agrárníci jen předstírají v této chvíli zá- jmy venkovského obyvatelstva, pro něž nic nevykonají už proto, že musí brannou reformu odhlasovat dle vládního rozkazu, jak příšlaz Uher: změny jsou dle Heinoldova prohlášení naprosto vylončeny. Agrárníci všech ná- rodností nemají patrně vysoké ponětí o sel- ském lidu, když věří, že neprohlédne hloupou tuto frázi o »požadavku venkovského lidu«

Ukrajinský svaz

v dnešní schůzi všech tří ukrajinských klubů po krátkém rokování usnesl se jedno- myslně, že vládní prohlášení mini- stra vyučování, které má býti po- dáno v rozpočtovém výboru, nepo- dává v nynější formě a znění svazu žádné příčiny, aby svoje usnesení ze 4. června měnil.

Boleslavská komedie. 1161 bezstarosiných. Paní Viková-Kunětická byla vče- ra zvolena poslancem v mladoboleslavské městské skupině do sněmu království čes- kého. Byla jediným kandidásem a její ví- tězství bylo tedy zaručeno. Něco přes tře- tinu voličů dostavilo se k volbě a odevzda- lo jí 1161 hlas. Starosta Matoušek od- stoupil před tím od kandidatury, když čes- ká strana pokroková, sociální demokratéi státoprávní pokrokáři vyslovili se pro Ku- nětickou. Paní Viková-Kunětická je tedy zvolena zemským poslancem v Čechácha české sufražetky mohou mít radost, že český národ trumínul svou pokrokovostí všecky velké národy evropské. Nesedí proto paní Kunětická ještě na českém sně- mu, teď nastane patrně spor o poslanecký certifikát, jehož konce jsou daleky. Naše feministky mají sice za to, že tvůrci zem- ského volebního řádu roku 1861 dokumen- tovali svou pokrokovost vynecháním pod- mínky mužského pohlaví mezi podmínka- mni pasivního volebního práva, ale i v poli- tice i ve veřejném právu jsou naše femi- nistky negramotny a přesvědčí se asi, že právo neize okouzlit krásnými frázemi a že právo vykládá každý zákon dle úmy- slu zákonodárcova a ne dle třeskných frá- zí, jaké okouzlí mladoboleslavské volič- stvo. Že by byli tvůrci zemského volební- ho řádu v Čechách i jen na vteřinu při- pustili možnost kandidatury ženy, je všem lidem se zdravým rozumem a s nejprimi- tivnější znalosti šedesátých let absurdní a jde tedy zřejmě o opomenutí v záko- ně, které nevyluěuje nijak výklad zákona dle intencí zákonodárcových.

Ale na tom celkem nezáleží, přejeme paní Kunětické mandát i poslanecké diety ze srdce, třeba ji známe a víme, že je to- ho času tak asi nejvýrazrříší představitel- kou prázdné fráze a jalového bombastu. Ať paní Kunětická bode sodět na českém sněmu čiii nic, hlavní věc se Mladočechůnm podařila. Smřovačky se klidně prová dějí dál, z mladoboleslavského okresu nepřišei žádný rušivý hlas do hanebné této práce. Celý okres bez rozdílu stran bejoval sta- tečně za hlasovací právo žen a řekl-li na volebních schůzích posl. Sokol nebo jiný oposičník něco o smiřovačkách, nikdo st toho ani nevšímnut. Nešlo o smiřovačky ačkoliv jsou osou celé zenské politiky v Čechách a celého smutného osudu, který doléhá na království české, šlo o hlasovac! právo žen. Pravděpodobně nebude mandát paní Kunětické uznán a bude natno volit přece jen Matouška jako ojcciáhího kandi- dáta mladočeského, smiřovačky v té době nebudou už bohdá aktuální. Budou urž od- byty, jakož si Němci a Mladočeší přeji.

V napiatých politických sitnacích, káv jde o důležitá a dalekosáhlá rozhodnutí, každá doplňovací velba je vítanou příleži- tostí pro všecky, kdož se nebojí lidu a kdož chiějí lid správně informovat o pra- vém stavu věci. Proto hlavně bývají do- plňovací volby tak hlučnými a tak vý- zmamnými politickými událostmni. Oposiční strany české v království vedou ve svých orgánech ostrý boj proti smiřovačkám a zdálo se, že by rozvířily velké lidové hnu- tí proti smiřovacímu nebezpečí, kdyby k tomu stačila dobrá vůle. Věříme jim, ze- jména věříme státoprávníkům a českým pokrokovcům. Mladoboleslavská doplňova- cí volba přišla v pravý čas. Teď právě snaží se velké české strany s Němci nej- úsilněji skoncovat českou kapitulaci a ne- bezpečí v prodlení je takové, že ti, kdož rozumějí dosahu pražského vyjednávání, chvějí se tušením katastrofy. Mladočeská mzanost dostala oposiční strany lacino na lep a odzbrojila je směšně průhledným ma- névrem. Nebude se mhvit o smiřovač- kách, řekla mladočeská mazanost, bude zkouška z pokrokovosti. A pokrokové stra- ny zapomněly rázem na všecky své politi- cké úkoly, na smiřovačky, na mladoče- skou korupci a na mladočeské násilnictví, pokrokové strany skládaly zkoušku z po- krokovosti. Obstály velkolepě. 1161 voličů v mladoboleslavském okrese manifestova- lo slavně, že jsou zcela bez starosti o osud jednoty království a českých menšín a že jsou pro pasivní volební právo žen. Po

pak přece jenom se vzmužil, naházel i po- slední věci do pece a praskl jako bublinka na vodním povrchu. Ničím se narodil, ni- čím zemřel — nolslo by se napsat na jeho pomník, který by však byl výsměchem nad hrobem tohoto člověka úpině bez vý- znamu. Pamatuji se však docela dobře, že tenhle bezvýznamný člověk četi nám kdysi věc. která upomínala na Mrtvé duše, měla barvu i velikost postav a styl, který duněl svou opravdovostí. Ale teďz hrobu jako by se dívaly ironické nějaké pči a prosily: Nech nás spat! A styl, který duněl —? Za chvilenku bylo po tom! Revolucionářství rostio z tohoto roz- tesknění a malého, nízkého života, ale co mohli vyřídit tito neenergičtí Hamsuni se svou revolucí? Viděli to sami dobře, že serše byty podezřelé Vstaň, tambore a zabubnuj do noci tiché signálem že čas je, aby krví zas se napojila černá zem!

Vstaň, tambore a zabubnuj čas věru je už dlouhý dost. Budoucnost mdlá je, ničemná. hrdinstvím plá jen minulost Jak daleko bylo do téhle revoluce! Minulost také neplála hrdinstvíní, nanej- výš v české historii, : dlouhý čas upíjel se čajem. čajem, čajem... Třetí Ham- sun... Rád vykládal ironicky o všem krásném na světě. Lidé nebyli mu ani tro- chu svatí, úcty měl v sobě minimum před lidskou tváří, spíše miloval zvířata a je- jich projevy lásky a zuřivosti. Tak sedá- val kdysi v naší kavárně každodenní host a ještě že tak na kratší okamžik s námi přichytil se života. A pak se ho náhle pu- stil a přestal existovat. Pár lidí, kteří šli za rakví, vědělo, že tento člověk kdysi zuřivě uctívaj sílu, a bylo jim z toho prá- ve proto všelijak divně. Lež, velká lež našeho živoření potácela se nám před zrakem, ironie tančila za rakví, ale nikdo noměl chuti pohráti si s touto ironií, dátijí nový šat, uvésti ji do společnosti, ukázat. že z ní by byla docela dobrá milá zdra- vých lidí. Hamsuni báli se ironie, byli na ni konečně příliš mladí a čekali přece stále něco pěkného aspoň na chvíli kolem sebe. Vzbuďte se, duše malátné, tambore, bubnuj ze všech sil a přijď už jednou, kdo bys vlád a kdo bys k bitvě poručil —! Pár duší vojanských na slámě umírá v žalu svém.

Co pak náš vůdce usnul též v rubáší sněhovém? Vojanské duše a malátné duše, z ex- trému šlo se do extrému, gesta se rodila. ale byla hluchá, písně se rodily a nebyly písněmi, po energii se volalo, ale ta ne- přišla, po vůdci se ohlíželi, ale vůdcové nerozuměli, a tak to vyhrávala právě je- nom mystika, která dovede omluvit kaž- dou bídu, každou slabost mezi nebema zemí a která v rukou básníkových může se stát jedem, nedá-li si dobrý pozor. Otročilo se ji na všech stranách, lidé při ni unírali, ale noví přicházeli, nastupovali na jejich místo, stále měla nové a nové vyznavače, ačkoky slušelo se do ní prát jenom bičem. V sněhovém rubáši neusnul vůdce, ale básníkovo mládí, nejkrásnější leta odkvetla nestatečněji než kopřiva u plotu. A na to vše psali jsme dokonce kdysi povídky, verše, ronrány — kde měla mít jediné slovo opravdová velká satyras nadpisem Hamsuni Gli Svatá Tu- berkulosa. Přiliš lidských očí kdyby při tom nebylo, dala by se napsat přes noc a byla by dokumentem.

Umění, věda, literafura. Z jihoslovanské literatury. »Zaduzbina Hije M. Kolarca« má bohaté fondy a literaturu hodně podporuje, jen že v tom není určitého systému; podporou »Zadužbiny« však vyšlo dost seriosních lite- rárních prací. »Čupičeva Zadužbina- vydává krásnou bibliotéku vybraných spisů. »Pond Velinura Todoroviče«, který spravuje státní rada, podporuje literaturu, vědu a umění, a v stejném směru pracuje několik bo- hatých nadací, které jsou pod správou mini- sterstva osvěty. Pro literaturu má také něco významu bě- lehradský deuní tisk. Na tom tisku také pra- cují spisovatelé a tisknou hodně ze svých pra- cí. Tisk má ohromnou literaturu překladů a tím se utvořila řada profesionelních překladatelů. Překládá se nejvíce z frančiny a potom z o- statních jazyků.

Ve všem tom jeví se duše současné srb- ské literatury, o níž lze říci krátce: Básnictví vykazuje vliv různých směrů. Co se týče srb- ských známek v básnictví, nelze s těmito zje- vy býti spokojenu, poněvadž nesou na sobě známky duševní a nervové slabosti. Málo, ve- lice málo jest pocsie opravdu srbské, poesie národa, který jest ve veliké sociální a mrav- ní krisi, a který stojí před národní revoluci. Je- diný Proka Jovkič (v literatuře Nestor Žuč- ni) rozumí národu a cítí epochální, revoluční události, které srbský národ očekávají. V povídce a románu máme talentů plno. máme veliké talenty, velikého románu však je- ště nemáme. V povídce máme umělecké foto- grafie, sociálních a národních otázek v ní ne- máme. Naše talenty nemají veliké literární kul- tury. Bora Stankovič. jeden z nejlepších našich beletristů, píše krásně, píše jako nei- lepší ruský beletrista, otázky však neumí roz- řešovat. A život národa jest přece přeplněn o- tázkami, naše národní krise potřebuje litera- tury a seriosních beletristů! V dramatické literatuře stajíme Ještě u Branislava Nušiče, který začal drama so- ciologovat, který však potřebuje silnějšího ná- stupce. Toho není. Jsou epigoni, ale ti jsou je- nom epigony. Máme talent. Dragoslava Ne- nadiče, od něhož mnoho očekáváme, ale jest ještě mladý, a právě šel (poprvé) do Evropy na studie.

Literární kritika jest obrozena moderními myštenkami. Předákem jejím jest dr. Skeriič a jest naděje, že nová kritika brzy ovládne ce- lou literaturu. Bělehradská universita a její pro- fesoři literatury snad také dosti přispějí. Divadelní kritika jest ještě neurčitá. Mohla se už rozvit do divadelního feuilletonu, a dírek- toři bělehradských listů jsou vini, že se ne- rozvila. Nedávají pozor, komu divadelní rubri- ku svěří. V bělehradském tisku o divadle může každý psát, i ten kdo o divadle nemá ani po- Utěšlivou věcí jest počátek odborné ho- spodářské literatury, který vzdělávají nový hospodářský v Evropě vzdělaný dorost. Tato literatura blíží se životu. Bělehrad národně ještě neznamená celou srbskou literaturu. Ostatní srbské kraje také se snaží literárně býti činnými. Na Černé Hoře se hodně básní, jest tam spousta básníků, litera- tura však jest teprv na počátku rozvoje. Na Cetinii v předešlém roce začala vycházet lite- rární revne »Dan«, která moc slibovala, která však sliby tyto ještě má splniti. Bosna má rovněž literárni síly a má básníky (Aleksa Šautič) a beletristy (Kočič. Čo- rovič), kteří mají všeobecný národní vý- znam. Časopis »Bosanska Vila«, který vychází od okupace, a který řídí pilný a cner- gický redaktor Nikola Kašikovi č, jest sym- bolem srbských literárních snah v Bosně a Hercegovině, Není pouhým krajským listem, o- debírá se v celém Srbství, a literáti ze všech srbských krajů jsou kolem »Vily« seskupeni. »Bosanska Vila« má ohromnou zásluhu o folk- loristiku, jest takřka magazinem srbské tu- nětí.